TORTICOLLIS

Co se léčí lékem Muscoril

Muscoril je indikován jako adjuvantní léčba při bolestivých spasmech u vertebrogenních onemocnění a obtížích statického původu, torticollis, bolestí zad, ischialgiích, lumbagu, postraumatických spasmech a reflexních kontrakturách, neurologických a revmatických spastických onemocněních, spasticitě centrálního původu. Dále pak k usnadnění pohybové rehabilitace a u dysmenorey.

Lék je určen pro dospělé, u pacientů v dorostovém věku mezi 15 - 18 lety se rozhodne lékař individuálně. Užívání přípravku Muscoril u dětí mladších 15 let není doporučeno.

Zdroj: Lék na bolavá záda a svaly

Pálení jazyka s bolestí zad

Cervikální dystonie (torticollis) je mimovolní dystonická aktivita krčních svalů, která vede k poruše postavení hlavy a krku. Je nejčastějším typem fokální dystonie. Pro toto onemocnění se užívá i termín spastická torticollis. Způsobuje mimovolní dystonickou svalovou aktivitu krčních svalů, což vede k poruše postavení hlavy a krku. K nejčastěji postiženým svalům patří m. sternocleidomastoideus, m. splenius capitis, m. trapezius, m. semispinalis capitis, m. semispinalis cervicis, m. levator scapulae a mm. scaleni, které dohromady vytvářejí svalový vzorec vedoucí ke specifickému klinickému obrazu. Cervikální dystonie může začít v kterémkoliv věku, nejčastěji se vyskytuje mezi 20.–40. rokem. Onemocnění cervikální dystonií začíná většinou pozvolna, pacient zpočátku pociťuje nepříjemné napětí v oblasti krčních svalů, často spojené s bolestmi, postupně dochází ke stáčení nebo uklánění hlavy. Mezi doprovodné symptomy patří bolesti ramen a krku, pocit pálení jazyka. Pacient může trpět závratěmi z nepřirozené polohy hlavy, objevuje se porucha prostorové orientace a polykání. Může být přítomen i takzvaný dystonický třes. Při diagnóze cervikální dystonie se vychází z pacientovy anamnézy, vylučuje se sekundární příčina potíží, pacient se sleduje v klidu i při pohybu, zkouší se pasivní a aktivní pohyby, hodnotí se svalové postižení, určuje svalový vzorec a klinický obraz dle TWSTRS (Toronto Western Spasmodic Torticollis Rating Scale), který se využívá i ke zhodnocení efektu léčby.

Zdroj: Co znamená pálení jazyka a bolest zad

Účinek

Dorsiflex je lék na uvolnění svalů. Dorsiflex je určen k léčbě torticollis (jednostranné svalové strnutí šíje), bolestivého syndromu krční páteře a k léčbě svalových spasmů (včetně spazmů spojených s frakturou). Dále se Dorsiflex používá k léčbě lumbaga, myalgií, svalových poranění, herniací vertebrálních disků a jiných dorsopatií. Přípravek se používá rovněž při léčbě artróz (spondylartróza, coxartróza) spojených se svalovými spasmy a také jako doplňkový lék při fyzikální terapii. Dorsiflex mohou užívat dospělí, dospívající a děti od 8 let.

Zdroj: Dorsiflex droga

Projevy svrabu u králíků

Králičí svrab způsobuje krustózní zánět zevního zvukovodu králíků. Krusty postupně vyplňují prostor zvukovodu. Struktura uší vykazuje obecné příznaky zánětlivého procesu. Onemocnění je doprovázeno silným svěděním a mokvavým procesem. U králíků se tak často projevují příznaky sníženého apetitu a hubnutí, což jen zhoršuje nepříznivý stav. V neléčených případech se léze šíří dál po těle králíka. V neléčených případech dochází až k úhynu zvířete v důsledku celkového vyčerpání anebo sekundární bakteriální infekce. Při proliferaci patologických změn v uších může dojít k poškození nižších etáží ucha a tím k neurologickým poruchám (torticollis), či dokonce k nekróze ušních boltců a k jejich odpadnutí.

Zde můžete vidět, jak vypadá králičí svrab.

Zdroj: Projevy svrabu

Dystonie

Dystonie je syndrom, který může mít řadu příčin. Podle etiologie se dystonie dělí na primární (idiopatické) se sporadickým nebo familiárním výskytem, u nichž se kromě dystonie ještě může objevit třes, ale ostatní klinický nález je normální. Do skupiny primárních dystonií patří i takzvané dystonie plus syndromy nejčastěji v kombinaci s parkinsonismem nebo myoklonem. Heredodegenerativní dystonické syndromy jsou podmíněny geneticky, obvykle u nich dominuje dystonie a jsou spojeny s výskytem dalších neurologických (další extrapyramidové, pyramidové, cerebelární léze periferního motoneuronu a myopatie) i jiných příznaků (poruchy chování, kognitivní deficit, hepatopatie, splenomegalie) podobně jako sekundární dystonie, které ale nejsou podmíněny geneticky.

U primárních dystonií se zpočátku abnormní svalová aktivita objevuje jen při určitém pohybu (task specific) a teprve později se vyskytuje i v klidu. Naopak u sekundárních dystonických syndromů se dystonie v klidu vyskytuje již od počátku. Hemidystonie má téměř vždy sekundární původ. Pro dystonii je při elektromyografii typická trvalá mimovolní svalová aktivita, obvykle nepravidelného charakteru. U fokálních a segmentálních dystonií je nutno elektroencefalograficky vyloučit epileptický původ.

V diferenciální diagnostice dystonií postihujících cervikokraniální oblast je třeba odlišit faciální hemispasmus, který není přiřazován k dystonickým syndromům, dále choreu, tiky a psychogenní původ. Hemispasmus se klinicky projevuje záškuby periorbitálního a často i periorálního svalstva včetně m. platysma. Záškuby mohou být nepravidelné a i v salvách. Velmi vzácně se vyskytuje bilaterálně. Hemispasmus se objevuje při fokálním postižení n. facialis (například kontaktem s a. cerebellaris posterior inferior) nebo po jeho periferní paréze.

Etiologie dystonických syndromů

Primární sporadické dystonie:

• cervikální dystonie (torticollis)
• blefarospasmus
• grafospasmus
• oromandibulární dystonie
• laryngeální dystonie

Primární hereditární dystonie (dystonie plus syndrom):

• progresivní torzní dystonie (Oppenheim)
• doparesponzivní dystonie (Segawa)
• myoklonická dystonie

Dystonie v rámci herododegenerativních onemocnění:

• Wilsonova nemoc
• Parkinsonova nemoc
• Huntingtonova nemoc
• progresivní supranukleární obrna
• mnohotná systémová atrofie
• kortikobazilární ganglionická degenerace
• deficit pantoteinát kinázy
• spinocerebelární ataxie
• juvenilní parkinsonismus
• mitochondriální poruchy

Sekundární dystonie:

• perinatální trauma
• poléková (dopaminergní medikace, antipsychotika, antikonvulziva)
• encefalitida
• kranicerebrální trauma
• hypoxie
• fokální léze míchy a mozku
• periferní léze
• úraz elektrickým proudem
• intoxikace (methanolem, oxidem uhelnatým, manganem)
• hypoparatyreóza
• psychogenní

Léčba

V léčbě fokálních dystonií je lékem první volby botulotoxin. U generalizovaných a torpidních dystonických syndromů lze perorálně podle snášenlivosti vyzkoušet benzodiazepiny (klonazepam, diazepam, tetrazepam), anticholinergika (procyklidin od 3x 2,5 mg až do 60 mg denně, biperiden od 2x 1 mg až do 16 mg denně ve třech dávkách), karbamazepin a tetrabenazin (od 2x 12,5 mg až do 200 mg denně ve 3 dávkách), který není toho času v ČR registrován. Baklofen lze podávat perorálně (40–180 mg denně) i kontinálně intrathekálně. Efektní může být hluboká mozková stimulace nebo selektivní léze (rizotomie, pallidotomie, thalamotomie). U dystonií s počátkem v dětském věku, adolescenci, ale i před 45. rokem je nutno vyzkoušet odpovídavost na L-DOPA (150–500 mg alespoň měsíc) a vyloučit Wilsonovu nemoc.

Zdroj: Co způsobuje třes hlavy