Téma: 

trombocyty

Trombocyty

Trombocyty v krvi střední objem

Hodnota středního objemu trombocytů se pohybuje v rozmezí 6–10. Nejedná se o patologický stav.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Trombocyty

Trombocyty a MPV

Zkratka MPV znamená pro odborníky střední objem trombocytu.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Trombocyty

Trombocyty a PLT

PLT je odborná zkratka slova „plate“, tedy krevní destičky.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Trombocyty

Trombocyty v krvi zvýšené

V případě vyššího počtu krevních destiček lze odhalit riziko zvýšené srážlivosti, odborně trombotických stavů. Zvýšené trombocyty v krvi podléhají předčasné a zvýšené destrukci v důsledku různých příčin (vlivy toxické, poruchy imunity, alergie a podobně).

Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček – způsobuje srážlivost.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Trombocyty

Trombocyty v těhotenství

Počet trombocytů se v těhotenství významně nemění, eventuálně může nepatrně klesat, a pohybuje se v rozmezí normálních hodnot u netěhotných žen, tj. 140–400 x 109/l. Příčin zvýšení trombocytů v těhotenství jsou desítky, ne-li stovky. Pokud se tento stav vyskytne v těhotenství, lékař vás pošle na konziliární vyšetření na hematologii, kde se určí nejvhodnější postup pro vás i váš pro plod.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Trombocyty

Zánik trombocytů

Trombocyty (krevní destičky) jsou nejmenší krevní částice. Jsou to bezjaderná tělíska diskoidního tvaru o průměru 1,5–3,5 µm a tloušťky 1–1,5 µm. Vznikají v kostní dřeni vypuzováním z megakaryocytů. V krevním oběhu přežívají 8–14 dní. V organismu plní více úloh: mají vliv na správnou funkci endotelových buněk, účastní se primární hemostázy (tvorba primární hemostatické zátky), aktivují plazmatické faktory, vykazují fagocytární aktivitu.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Krevní destičky

Trombocyty

Nejmenší, bezjaderné fragmenty krve s ozubeným okrajem, které napomáhají vytváření krevních sraženin. Jejich velikost v průměru činí 2–4,0 μm. Vznikají v červené kostní dřeni jako odštěpky velkých buněk – megakaryocytů. Krevní destičky v podstatě nejsou buňky, ale pouze odštěpky buněk. Jejich životnost je přibližně 12 dní. Normální počet krevních destiček se pohybuje kolem 120 000–400 000/mm3 krve. Nedostatek krevních destiček v krvi je zapříčiněn nízkým obsahem imunoglobulinu a vitamínu B12.

  • Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček -> způsobuje srážlivost
  • Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček -> způsobuje krvácivost
  • Trombocytopatie – poškozené trombocyty

Zdroj: Krevní destičky
Zveřejněno dne: 8.9.2013

Trombocyty

Trombocyty v krvi

Trombocyty jsou jednou ze stavebních částic krve. Jejich počet není závislý ani na věku ani na pohlaví jedince. Uvádí se, že jeden kubický milimetr lidské krve obsahuje 200 až 400 tisíc trombocytů. Krevní destičky nemají schopnost rozmnožování, protože neobsahují buněčné jádro. Tvoří se v kostní dřeni a jako složka krve kolují organismem osm až dvanáct dní. Potom odumírají a jsou zachycovány slezinou nebo pohlcovány tkání cév. Počet trombocytů v krvi kontrolují játra.

Počet destiček bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu. Krevní obraz se vyšetřuje z nejrůznějších příčin. Lékař se na počet destiček zaměřuje například při zvýšené krvácivosti nebo prodloužení doby zástavy krvácení. Významné je stanovení počtu destiček před operačním zákrokem. Vzorkem pro vyšetření je žilní krev odebraná pomocí tenké jehly z některé pažní žíly. Jedná se o téměř bezbolestný zákrok, který jistě každý absolvoval během svého života již několikrát, když „šel na krev“. Přestože se jedná o rutinní a jednoduché vyšetření, jde o vyšetření velmi důležité a užitečné.

Optimální hodnoty trombocytů u zdravého jedince: 150–400 000 na 1 ml krve.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Krevní destičky

Funkce destiček při srážení krve

  • Primární agregace: Krevní destičky se vážou na kolagen, který je obnažen při poranění cévy, zároveň jsou aktivovány trombinem. Aktivní trombocyty se v přítomnosti fibrinogenu shlukují a vytváří bílý trombus (zátku).
  • Sekundární agregace: Je způsobena uvolňováním obsahu granul, které jsou součástí krevní destičky. Tímto je započata hemokoagulace, na jejímž konci je vytvořena síť, která zpevňuje rozpadlé destičky -> vytváří se červený trombus (konečná krevní sraženina).

Zdroj: Krevní destičky
Zveřejněno dne: 8.9.2013

Trombocyty

Trombocyty v krvi snížené

Při poklesu stavu trombocytů začnou játra vytvářet hormon, který tvorbu potřebných trombocytů přivodí. V některých případech ovšem ani stimulační hormon nezajistí tvorbu dostatečného množství trombocytů (krevních destiček). Tato vada je označována jako trombocytopenie. Jedná se o poruchu srážlivosti krve. Při snížené tvorbě trombocytů vzniká například choroba zvaná trombocytopenická purpura. V některých případech chybějí mateřské buňky destiček zvané megakaryocyty v kostní dřeni a důsledkem je snížená tvorba trombocytů. Pak stačí drobný úraz a objeví se krvácení, které jde obtížně zastavit. Se sníženým počtem destiček se setkáváme také při nádorovém onemocnění kostní dřeně (leukémie), kdy dochází obecně ke snížení tvorby všech krevních buněk, dále při chronických krvácivých chorobách, při nichž je velká spotřeba destiček (chronické vředové choroby), při autoimunitních onemocněních (idiopatická trombocytopenická purpura), při masivním krvácení nebo v souvislosti s některými bakteriálními nákazami. Svou roli hrají i vrozené dědičné poruchy tvorby trombocytů.

Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček – způsobuje krvácivost.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Warfarin a alkohol

Jak ovlivňuje konzumace alkoholu Warfarin

Neexistují žádná jednoznačná doporučení ohledně pití alkoholu během užívání Warfarinu, avšak je jisté, že alkohol může ovlivnit účinnost tohoto léku. Alkohol v podstatě zpomaluje účinky Warfarinu, což znamená, že pití alkoholu může vést k nahromadění léku ve vašem těle. Riziko se znásobuje, pokud máte i onemocnění jater.

Alkohol může společně s Warfarinem způsobit, že tělo vytvoří méně krevních destiček než obvykle. Trombocyty jsou buňky ve vašem těle, které zahajují proces srážení krve. Warfarin zasahuje do procesu srážení, takže pití alkoholu během užívání léku může zvýšit riziko závažného krvácení.

Pokud se rozhodnete během užívání Warfarinu pít alkoholické nápoje, mělo by to být jen příležitostně. To znamená, že byste se měli zcela jistě vyvarovat pravidelnému pití. Měli byste rovněž omezit množství, které pijete, na jednu nebo dvě dávky.

Zdroj: Warfarin a alkohol
Zveřejněno dne: 30.4.2017

Trombocyty

Trombocytopenie

Trombocytopenie je snížené množství trombocytů (krevních destiček). Jedná se o stav, kdy množství trombocytů v periferní krvi klesne pod 10x10⁹/l. Podle příčiny onemocnění se trombocytopenie dělí na: způsobenou virovým onemocněním, nádorovým procesem nebo metabolickou poruchou, způsobenou krátkým přežíváním trombocytů (například pro přítomnost protilátek), způsobenou zvýšenou ztrátou trombocytů v krevním oběhu (například při transfúzi, mimotělním oběhu). U dospělých probíhá onemocnění často chronicky, u dětí jde zpravidla o akutní stav. Onemocnění je častější u žen než u mužů.

Stav se projevuje výskytem miniaturních petechií a různým podkožním krvácením, gynekologickým krvácením či krvácením do gastrointestinálního ústrojí. Je nutné vyšetření krevního obrazu s diferenciálem a při zjištění sníženého počtu trombocytů i provedení testů na srážlivost a koagulační vyšetření (APTT a Quickův test). Ke snížení počtu trombocytů může docházet z různých příčin. Může provázet jiná onemocnění, například leukémii, poruchy kostní dřeně, imunitní onemocnění, nebo může vznikat následkem užívání řady léků. Krvácivé projevy se vyskytují nejčastěji u těžké formy trombocytopenie, nemusí k nim ale docházet vždy. Při méně závažné trombocytopenii ke krvácivým projevům dochází častěji v případech narušení i druhé složky krevního srážení (tvorba fibrinogenu) nebo při dalších onemocněních (například vředová choroba žaludku, děložní myomy a podobně). Akutní stavy se léčí podáváním imunoglobulinů, popřípadě transfúzí trombocytů. U chronických stavů se podávají kortikoidy nebo se provádí jiná forma imunosupresivní léčby.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Ředění krve

Léky na ředění krve bez předpisu

Aspirin: Kyselina acetylsalicylová v nižších dávkách brání tvorbě krevních sraženin, chrání před ucpáním tepen, které může být příčinou mnoha závažných onemocnění, například srdce, mozku a jiných orgánů.

Anopyrin: Tablety Anopyrin patří mezi antitrombotika ze skupiny inhibitorů agregace trombocytů, to znamená mezi léčiva, která tlumí shlukování krevních destiček (trombocytů) a tím předcházejí vzniku krevních sraženin v cévách (vzniku trombů).

Ve vyšších dávkách má ASA (Anopyrin, Aspirin) i účinky proti bolesti a zánětu. Antitrombotický efekt je způsoben inhibicí (útlumem) enzymu, který v krevních destičkách umožňuje tvorbu působku se schopností kontrahovat (stahovat) cévy a shlukovat trombocyty. Pro dlouhodobé užívání v prevenci srdečně-cévních chorob se podávají nízké dávky, 75–150 mg (nejčastěji 100 mg) Anopyrinu. Vyšší dávky jsou používány k tlumení bolesti, ale vzniku krevních sraženin už více nezabrání.

Mnoho lidí užívá Aspirin každodenně v malých dávkách (1 tableta neboli asi 100 miligramů kyseliny acetylsalicylové denně) v domnění, že je protisrážlivý účinek léku ochrání před chorobami spojenými se vznikem krevních sraženin (například ischemická choroba srdeční včetně infarktu, ischemická choroba dolních končetin, ischemická cévní mozková příhoda). A nedělají vůbec špatně, jistý efekt stomiligramová dávka má, a přitom nevede tak snadno ke vzniku nežádoucích účinků, které by u vysokých dávek Aspirinu nastaly. Zvážení takovéto samoléčby ve vyšším věku je nutné nechat na každém z nás, od 50 let věku se pravidelnému užívání malé dávky Aspirinu nevyhýbejte, pokud nemáte jiné zdravotní potíže.

Zdroj: Ředění krve
Zveřejněno dne: 26.11.2016

Trombocyty

Hemokoagulace

Srážení krve neboli hemokoagulace je soubor enzymatických reakcí, jejichž výsledkem je přeměna tekuté krve v nerozpustný gel. Je důležitým procesem hemostázy, tedy zástavy krvácení. Principem srážení krve je tvorba nerozpustné sítě tvořené fibrinem, do které se zachytí červené krvinky a krevní destičky. Vzniklý červený trombus, tedy krevní sraženina, ucpe defekt ve stěně cévy a zamezí tak krvácení.

Riziko srážení krve roste v případě zpomalení krevního oběhu, snížení množství vody v krvi, zánětu v těle, vlivem toxických látek poškozujících cévy a složky krve. Právě při těchto stavech vzniká to největší hrozba pro vznik trombózy. Největším rizikem trombózy pak je, že se krevní sraženina uvolní a začne putovat krevním oběhem do té doby, až někde v těle způsobí ucpání cévy. Pokud k tomu dojde v plících, srdci anebo mozku, může to mít pro dotyčného fatální důsledky (může zemřít).

Vyšetření krevní srážlivosti se provádí jak z důvodu podezření, tak i v rámci již stanovené diagnózy, kdy se jedná o kontrolu stavu a účinnosti léků. Další indikací je screening před nějakým zákrokem (biopsie, operace) nebo hodnocení jaterní proteosyntézy. V rámci vyšetření krevní srážlivosti se provádí APTT, Quickův test, zjišťuje hladina fibrinogenu a D-dimery.

APTT: Tento odběr je takový malý rituál. Krev se totiž bere z prstu a je přitom nutná jistá zručnost. Není to totiž jako u cukrovky, kdy se krev namačká do kepu. Zde se krev musí natáhnout do titěrné trubičky, a to ještě k tomu tak rychle, aby se nesrazila, pak do ní vložit kousek kovu, zašpuntovat, projet magnetem a odnést do laboratoře. Tento test zjišťuje aktivaci srážlivého faktoru X. Optimum je 28–40  s.

Quickův test: Quickův test, jinak INR, je klasický odběr z žíly. I zde se jedná o zjištění, jak rychle začne vznikat tkáňový tromboplastin, který ovlivňuje krevní srážlivost. Norma je 12–15 s.

D-dimery: Nejčastěji se zjišťují při podezření na infarkt myokardu, ale zvýšená hladina je například i u plicní embolie.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Druhy anémie

Druhy anémie

Sideropenická anémie

Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.

Anémie při chronických onemocněních

Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.

Anémie z nedostatku vitaminu B12

Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žaludku. Poté putuje až do jater, kde je skladován do zásoby až na 2 roky a více. Jednou z příčin jeho nedostatku je nízký příjem v potravě, a to hlavně u veganů (lidí, kteří se živí potravou, která není z žádné části tvořena pokrmy z živočichů), dále může být způsobena poruchou vstřebávání, nedostatkem vnitřního faktoru ze žaludeční sliznice, perniciózní anémie, následkem odnětí žaludku, poruchou vstřebávání v tenkém střevě, v důsledku onemocnění slinivky břišní nebo chronického zánětu slinivky břišní.

Perniciózní anémie

Jedná se o autoimunitní poruchu, kdy dochází k ochabnutí žaludeční sliznice a tím k selhání vnitřního faktoru a zvýšení tvorby žaludeční kyseliny, která snižuje vstřebávání vitaminu B12. Častěji se toto onemocnění projevuje v dospělém věku a u lidí se světlými vlasy a modrýma očima. Příznaky této anémie mají pomalý nástup, a proto k stanovení správné diagnózy často dochází v pokročilém stadiu. Patří sem otupění, únava, snížení hmotnosti a bledost. Dále se vyskytují neurologické příznaky – může se objevovat brnění v končetinách, které může přejít až do ochrnutí a postižení mozkové činnosti až v demenci. K vyšetření poslouží krevní obraz, ze kterého se určí hladina vitaminu B12. Dle těchto výsledků se potom podává vitamin B12 injekčně do svalu, jelikož při podávání ústy se nevstřebává. Nejprve se podává do doplnění správné hladiny, která se potom udržuje po zbytek života. Léčba může oddálit neurologické příznaky a zastavit procesy pozdějších změn.

Nedostatek kyseliny listové

Kyselina listová je vitaminem skupiny B a její účinky úzce souvisejí s vitaminem B12. Nachází se v játrech, kvasnicích a zelené zelenině. V těhotenství je potřeba její vyšší hladiny, proto je nutné ji dodávat i v tabletách, aby se zabránilo defektům nervové trubice plodu (například rozštěpu páteře). Příčinou nedostatku může být snížený příjem přicházející se stářím, alkoholismus, špatné vstřebávání, například u Crohnovy choroby, výskyt u nedonošených dětí. Nedostatek kyseliny listové se projevuje stejně jako anémie. Řešením je také podávání nedostatkového vitaminu, tudíž kyseliny listové, v tabletách, s důrazem na léčbu původní příčiny.

Aplastická anémie

Aplastická anémie je onemocnění, které se vyskytuje ojediněle. Je způsobeno útlumem kostní dřeně. V kostní dřeni dochází k tvorbě všech složek krve – červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty). Při utlumení její funkce se hladina všech složek sníží. Toto onemocnění je především získané (projeví se během života), ale jsou i jedinci, kteří tuto nemoc zdědí. Se vznikem aplastické anémie lze spojit i ostatní druhy anémie. Mohou ji také způsobit léky proti rakovině a podobně. V krevním obraze nalezneme nízký počet všech druhů krevních částic (pancytopenii). Léčba se soustředí na odstranění příčiny. Následuje spíše podpůrná péče, kdy se podávají transfúze (krevní složky) a antibiotika. U mladých a starých lidí s těžkou formou onemocnění lze transplantovat kostní dřeň či nasadit imunosupresivní léčbu.

Hemolytická anémie

Při hemolytické anémii dochází k předčasnému rozpadu červených krvinek, který se děje ve slezině. Toto onemocnění vykazuje jak zvýšenou tvorbu červených krvinek, tak zároveň jejich zvýšené odbourávání. Příčiny můžeme rozdělit na dědičné a získané. Mezi dědičné patří porucha membrány červených krvinek, narušený tvar hemoglobinu (například srpkovitá anémie). Mezi získané příčiny řadíme imunitní, neimunitní a smíšené (infekce, léky či zvětšení sleziny). Hemolytická anémie se projevuje bledostí, žloutenkou a zvětšením sleziny (splenomegalie).

Diluční anémie

Pokud dojde ke zvýšení množství vody v krvi, změní se v krvi poměr voda/červené krvinky. Jinými slovy dojde k relativnímu nedostatku červených krvinek v krvi. Takový stav mohou způsobit antidiabetika glitazony.

Megaloblastická anémie

Při tomto onemocnění krevní dřeň produkuje nezvykle velké množství abnormálně velkých, ale nezralých červených krvinek (megaloblastů). Tento typ anémie má několik různých příčin. Mezi ty nejčastější patří nedostatek vitaminu B12 a nedostatek vitaminu B9, tedy kyseliny listové.

Srpkovitá anémie

Srpkovitá anémie mění normální kulaté červené krvinky do buněk, které mají tvar srpku měsíce. Normální červené krvinky snadno procházejí krevními cévami a roznášejí kyslík do celého těla, ale srpkovité červené krvinky uvíznou a blokují krevní řečiště, což způsobuje bolesti, ale může také poškodit orgány, svaly a kosti. Srpkovitá anémie je dědičná a přenáší se z rodičů na děti. Dítě musí zdědit dva srpkovité geny, jeden od matky a druhý od otce. Pokud zdědí gen jen od jednoho rodiče, stává se pouze jeho přenašečem.

Anémie u dětí

Pokud pediatr diagnostikuje u dětského pacienta anémii z nedostatku železa, měla by následovat rychlá suplementace železem jako prevence psychiatrických důsledků. A naopak psychiatři by měli zkontrolovat koncentraci železa v plazmě u těch dětí a adolescentů, kteří je navštíví s psychiatrickými příznaky.

Zdroj: Druhy anémie
Zveřejněno dne: 20.2.2014


SiteMAP