Vosa obecná (latinsky Vespula vulgaris) je blanokřídlý teplomilný hmyz, který se hojně vyskytuje v celé České republice. Žije v koloniích ve vosích hnízdech, která bývají v zemi nebo ve výše položených krytých dutinách a výklencích. Vosa obecná je velmi neoblíbený bodavý hmyz, jelikož na rozdíl od včely dokáže bodat opakovaně a způsobit stejně bolestivé rány a silné alergické reakce. Vosa je agresivní, dravý a teritoriální hmyz. Její aktivita a nebezpečnost se zvyšuje v teplém počasí a v blízkosti hnízda, které čítá až 2000 jedinců. Vosa bodne, pokud se cítí být ohrožená, nebo pokud na ni šlápnete nebo ji přitisknete k tělu.
Klasickým obranným mechanismem včely je její bodnutí.
Včelí žihadlo z pokožky odstraňte, jak nejrychleji je to možné. Můžete použít špičku nože nebo růžek kreditní karty, nehet nebo něco podobného. Čím rychleji žihadlo odstraníte, tím lépe. Proto se snažte použít k vyndání žihadla předmět, kterým bude snadno a rychle vytaženo. Nezkoušejte žihadlo z rány vytrhnout, nešetrnou manipulací se do kůže dostane ještě mnohem více jedu. Nejlepším řešením je žihadlo vyškrábnout.
Vzhledem k tomu, že většina hmyzu může bodnout několikrát, může se stát, že dříve nasbírané zárodky zůstanou na žihadle a přenesou se na další oběť.
Například vosa, která předtím bodla prase, které se válelo v hlíně. Pokud vosa bodne znovu, tentokrát do lidí, může dojít k sepsi. Dochází k tomu tehdy, když na žihadle přežijí bakterie v dostatečném počtu, aby se vám zavrtaly pod kůži do vašeho masa a rozmnožily se a rozšířily se tam.
Vzhledem k tomu, že tyto bakterie lidský organismus nezná, může dojít k přetížení vlastní obranyschopnosti těla a k jejímu selhání.
Vosa je nepříjemná, její rozzlobení zjistíme tak, že nás štípne a v místě vpichu dojde k otoku a také v něm nenajdeme žihadlo. Většinou tak píchnutý jedinec ani neví, co ho vlastně štíplo. Kupříkladu včelí píchnutí můžeme vyloučit dedukcí, že včela se vyskytuje v trávě. Takže když například chodí někdo bos venku v trávě, tak je u něho velká pravděpodobnost toho, že na včelu šlápne a ta ho v sebeobraně bodne. Proti včelímu píchnutí se tedy nejlépe ubráníme, když nebudeme chodit bosi v trávě. Dále po včelím bodnutí zůstane v ráně žihadlo, což je další ukazatel pro identifikaci původce píchnutí. Rozlišit alergeny správným určením původce píchnutí je nezbytnou podmínkou pro správnou a rychlou léčbu případné alergické reakce. Bodnutí hmyzem patří k nejnebezpečnějším alergickým reakcím, to znamená, že člověk může třeba v krajním případě až zemřít. Takové alergické reakce pak mívají své specifické příznaky od těch lehčích až po ty právě nejzávažnější.
Co se týká vos, tak u nich je jedovatá pouze samička. Zatímco včela může bodnout jen jednou, tak vosa může použít své žihadlo i několikrát. I vosy, pokud cítí ohrožení jejich hnízda, se spojí v jeho obraně.
Nebezpečí jejího bodnutí
Vosí jed patří mezi největší alergeny, které se vyskytují v naší přírodě. Tento jed se skládá ze tří toxikologických složek: biogenní aminy, aminokyseliny, enzymy a polypeptidy. Biogenní aminy způsobují bolestivou reakci na vosí bodnutí. Enzymy se podílejí na alergických projevech bodnutí. Polypeptidy způsobují otok, lokální bolest kolem místa vpichu a zánětlivou reakci.
Průběh a léčba
Důsledkem vosího bodnutí bývá většinou zarudlá kůže, která svědí, případně mohou naskákat kopřivkovité pupeny. Tyto reakce ale většinou během několika hodin odezní. Pokud v ráně zůstalo žihadlo, je třeba ho odstranit. Pro zmírnění bolesti a otoku se doporučují ledové obklady. Na rozdíl od včelího bodnutí je u vosího bodnutí potřeba jed neutralizovat kyselinou, proto se dá využít i například cibule, ocet a citron. I zde se dá využít gelu Fenistil. Stejně jako u včelího bodnutí i zde může dojít i k dalším obtížím (nevolnost), opět by měla pomoci antihistaminika. Pokud by se ale stav zhoršoval (dušení, zvracení, průjmy, krvácení, horečka, bolesti hlavy, nižší krevní tlak), hrozí největší nebezpečí: anafylaktický šok, v takovém případě je potřeba se dostat co nejdříve do nemocnice.
U nás se jedná v podstatě o včelu a vosu, patří tam ještě komár anebo okřídlený mravenec nebo čmelák, ten se hodně vyskytuje v Holandsku, kde je speciálně pěstují na opylování některých rostlin. A u nás je to většinou vosa, která se objevuje vedle odpadkových košů, nebo obchodů se zeleninou a ovocem. Právě zde se nejčastěji stává, že vosu, nechtíc, slízneme se zmrzlinou. Proto lidé, kteří mají trošku podezření nebo obavy, že by u nich mohlo dojít k prudké reakci po bodnutí hmyzem, by neměli jíst venku v létě cokoliv a hlavně ne sladké! To znamená zmrzlinu, sladké nápoje, ale i pivo. Je opravdu lepší tyto potraviny jíst v interiéru vevnitř a vyhýbat se vosám.
Místo, kde vás vosa bodla, nejdříve důkladně prohlédněte. Místo vpichu bude opravdu velmi bolestivé, mírně zarudlé, svědivé a objeví se mírný nebo rozsáhlejší otok. Pokud v místě vpichu zůstalo žihadlo, vezměte pinzetu a opatrně jej z rány odstraňte.
Místo po štípnutí vosou omyjte pod tekoucí studenou vodou. Větší otok po vosím bodnutí je velmi dobré chladit vodou, namočeným plátnem nebo kapesníkem, ale i kostkami ledu.
Pokud je otok větší a bolest, svědění a podráždění i nadále přetrvávají, na postižené místo lze nanést antihistaminikum, například Fenistil gel.
Doporučuje se podávat také vnitřně tablety Zirtecu, Zodacu nebo Claritinu v podobě antihistaminik.
Na žihadlo pomáhá cibule, a to zejména v případě, že se objeví nepříjemný otok. Plátky cibule přiložte na místo bodnutí a nechte působit minimálně 15 minut. Z cibule se uvolní šťáva, která pronikne až do podrážděné kůže a zbaví vás otoku a velmi nepříjemného svědění.
Na otok po štípnutí vosou pomáhá i obklad z čistého alkoholu, tedy lékárenský zředěný líh, ale klidně zkuste i čistý destilát, který najdete doma ve spíži. Vezměte si kapesník, polijte ho trochu přichystaným destilátem a přiložte na poraněné místo. Nechte alkohol působit alespoň po dobu 30 minut.
Stejně jako ošetření alkoholem funguje i léty prověřený ocet. Nalijte jej na kapesník a nechte půl hodiny působit v místě bodnutí.
Ránu můžete údajně ošetřit i banánem. Spařte banán nejprve nad horkou párou, pak jej oloupejte a počkejte, až vychladne. Pomocí vidličky jej následně rozmačkejte na hustou kašičku. Tu pak rozetřete na postižené místo, otok by měl během chvíle splasknout.
