Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

MEZIOBRATLOVA PLOTYNKA WIKIPEDIE

OBSAH

Černý česnek podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že černý česnek je typická ingredience asijské kuchyně. Vzniká Maillardovou reakcí (nikoli fermentací), kdy se celé cibule česneku vystaví zvýšené teplotě po dobu několika týdnů, čímž se barva stroužků změní z bílé na černou.[1]

Tento česnek je úplně černý, ale přitom není spálený ani obarvený. Je měkký a mazlavý, proto není vysušený a šťávy má pořád dostatek. Není ostrý, ani štiplavý, má spíše nasládlou umami chuť.

Zdroj: Černý česnek

Diskuze

V diskuzi NEMOC HRUŠNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Jakoubková.

Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.

Houba, která má dva hostitele, podrobnosti viz Wikipedie nebo Google, léčba vykácet okrasné jehličiny, zejména chvojku, jalovec a i jiné v okruhu nejméně čtvrt kilometru, nebo tu hrušku.

Zdroj: diskuze Nemoc hrušní

Co se děje při vyhřezlé ploténce

Obratle tvořící páteř jsou mezi sebou odděleny pomocí pružných disků, které se nazývají meziobratlové ploténky. Ploténky absorbují nárazy působící na páteř a zároveň jí dodávají flexibilitu. Meziobratlová ploténka může být ale poškozena, a to například vinou zranění nebo přílišné námahy. V takové situaci může dojít k tomu, že je ploténka vytlačena mimo prostor, ve kterém má být usazena, nebo dokonce dojde k jejímu prasknutí a vnitřní obsah ploténky je pak vytlačován pryč z jejího jádra. Právě tento stav se nazývá vyhřeznutí ploténky. Vyhřeznutí ploténky může způsobit mechanický tlak na okolní nervy a vést k bolesti a zánětu. Když se výhřez ploténky neléčí, může vést k ochrnutí a významné změně kvality života.

Zdroj: Vyhřezlá ploténka v bederní páteři

Poradna

V naší poradně s názvem CO JE MSM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .

MSM je organická síra a obsahují ji aminokyseliny methionine a cysteine, které jsou běžně dostupné v přírodních potravinách, jako je maso a mléčná syrovátka. Prvotním zdrojem MSM jsou některé bakterie a řasy, které vypouštějí MSM do vzduchu. To se pak prostřednictvím deště dostane do půdy a odtud přes rostliny do potravního řetězce. Čisté MSM se extrahuje z biologických zdrojů pomocí náročné chemické technologie v domácích podmínkách neproveditné.

Zdraví Cempírek!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.

msm:
ch3-so2-ch3
se vyrabi prumyslove - viz wikipedie
nabizi: 4fitness.cz
dodava telu siru, zmensuje bolestivost kloubu a svalu.
Nesnasi se s salicilaty (nevim jak moc)

Zdroj: diskuze Co je msm

Betaglukan podle Wikipedie

Podle Wikipedie je glukan oligosacharid nebo polysacharid složený z opakujících se molekul glukózy. Může být nevětvený (lineární) i různě rozvětvený. Buněčná stěna typická pro chytridiomycety je chitin, beta-1, 3-glukan a beta-1,6-glukan. Množí se nepohlavně produkcí.

Zdroj: Betaglukan

Diskuze

V diskuzi SOOLANTRA DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.

Několik let se potýkám s růžovkou kůže, teď jsem se tady dozvěděla že mast Soolantra mi může pomoc na růžovku. Můžu ji normálně koupit? A jaká je její cena?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.

dobry den dřive se s ichtiolovou masti mazali kravičkam vemena při zanětu. jemožno touto masti mazat po porodu vyhřezlou plotenku. prosim o odpověd. děkuji .iva

Zdroj: diskuze Soolantra diskuze

Zánět prostaty podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že prostatitida je zánět předstojné žlázy, spíše známé pod názvem prostata. Jedná se o nejčastější urologický problém mužů do 50 let. Mezi symptomy tohoto zánětu patří horečka, zimnice, dysurie či sexuální poruchy. K léčbě jsou indikována antibiotika.

Typy prostatitidy:

  • akutní prostatitida
  • chronická bakteriální prostatitida
  • chronická prostatitida – syndrom chronické pánevní bolesti
  • asymptomatická zánětlivá prostatitida

Zdroj: Zánět prostaty

Diskuze

V diskuzi VYHŘEZLÁ PLOTÝNKA CVIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Jandová.

Od listopadu jsem v PN. Rehabilitace ani léky nezabírají. Absolvovala jsem obstřiky pod CT a teď čekám, zda zaberou nebo ne. Jsem z toho již nervní, protože mám 4 roky do důchodu a nevím, co si počít.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Schreyerová.

Dobrý den, manžel má úplně stejný problém s páteří jako vy. Nyní byl na prvním obstriku pod CT. Kolikrát jste prosím byla na obstrikach a do kdy po obstriku to tak polevilo?. Děkuji.

Zdroj: diskuze Vyhřezlá plotýnka cviky

Krční páteř podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že krční páteř je oblast páteře u krku. Je tvořena 7 obratli, které se označují C1–C7. Tyto se vyznačují nízkým tělem, postranními výběžky, otvory pro cévy a nervy. Specifický je trnový výběžek, který je na konci rozdvojený. Nejvýznamnější obratle krční páteře jsou atlas (nosič) a axis (čepovec). Atlas (označen C1) nemá trnový výběžek, v jeho těle je velký otvor a má velké kloubní plošky. Axis (označen C2) má 1 výběžek navíc (čep), původně byl čep tělem atlasu. Tyto dva obratle společně zajišťují pohyb hlavy.

Zdroj: Krční páteř - problémy a příznaky

Rakovina jazyka podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že jazyk je svalový orgán nacházející se v ústní dutině. Jeho sliznice je kryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, jehož četné výběžky (papily) dodávají jazyku zvláštní matný vzhled. U člověka jeho velká ohebnost ve spojení s jeho přesným řízením umožňuje vytvářet širokou škálu zvuků, čehož lidé využívají při mluvení lidskou řečí. Svaly jazyka tvoří celou hmotu jazyka a dají se rozdělit na vlastní svaly jazyka (intraglosální) a vnější svaly jazyka (extraglosální). Často se tvrdí, že se jedná o nejsilnější sval v těle, ničím to však není podloženo. Kromě toho, že neexistují objektivní kritéria, podle nichž by se síla svalu dala měřit, jazyk ani není jen sval, obsahuje také mnoho chuťových receptorů, zvaných chuťové pohárky. Člověk rozlišuje čtyři základní chutě: sladkou, slanou, kyselou a hořkou. V dnešní době je uznávaná i další, to znamená pátá chuť – umami. A hovoří se o dalších.

Zdroj: Rakovina na jazyku

Diskuze

V diskuzi OPERACE KRČNÍ PLOTÝNKY U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tichá.

Dobrý den,
máme schibu inu 12let. Poslední měsíce v noci kňučela bolestí - záda. Na vyšetření CT a barva zjistili vyhřezlou plotýnku na bedrech a krku. Doporučují operaci (krk je prý horší). Po vyšetření je fenka apatická, stále leží a pospává. To byla na klinice jen jednu noc. Po operaci by tam měla zůstat 5 dní. Chodí normálně.
Díky za radu
Tichá

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Simona Vytvarová.

Dobrý den,
mám dotaz na našeho pejska, který před měsícem prodělal operaci krční páteře a dodnes mu dělá velký problém si lehnout na levou stranu. Pokaždé když se mu to v noci podaří, hodně pláče a nemůže se zvednout

Zdroj: diskuze Operace krční plotýnky u psa

Opar podle Wiki

Wikipedie uvádí, že jednoduchý opar neboli herpes (latinsky Herpes simplex) je skupina infekčních onemocnění kůže a sliznic. Způsobuje je Herpes simplex virus. U většiny lidí se po první infekci vytvoří dostatečná imunitní obrana. Je však stále velké množství lidí, u nichž se onemocnění opakuje, a to nejčastěji na rtech.

Dále Wikipedie uvádí, že existuje 5 postupných stadií oparu:

  1. 1. den – fáze brnění, pocit pnutí
  2. 2.–3. den – fáze vřídku, opar se dere na povrch jako shluk malých vřídků, ty mají nažloutlou barvu a obsahují hnis
  3. 4. den – vřídky prasknou, vyteče z nich tekutina, tato fáze může být velmi bolestivá
  4. 5.–8. den – vytvoří se strup, který však často praská, to může být způsobeno přílišným otevíráním úst, strup poté svědí, pálí, může z něj vytékat i krev
  5. 8.–12. den – opar se postupně ztrácí, může však po něm zůstat zarudlé místo nebo jizva

Dle Wikipedie jsou v současné době pouze dvě soupravy ELISA-VIDITEST a IF-VIDITEST anti-HSV1+2, které jsou určeny pro diagnostiku chorob vyvolaných nebo spojených s HSV1 nebo HSV2, například genitálního a labiálního herpesu, herpetické gingivostomatitidy, herpetické keratokonjunktivitidy, včetně infekcí provázených neurologickými komplikacemi (encefalitida, meningitida, zánětlivé neuropatie a polyneuropatie). Soupravu lze též využít pro diferenciální diagnostiku neuroinfekcí, očních infekcí a kožních exantémových onemocnění. Nerozlišuje typ HSV1 a HSV2.

Zdroj: Proč se dělají opary

Poradna

V naší poradně s názvem PREDNISON PRO PSA PŘI OCHRNUTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Dudyova.

Dobrý den,opravdu může pomoct prednison,když nám pes ochrnul na zadní packy?Podle veterináře je to buď skriply nerv v páteři nebo vyhřezla plotýnka.Uz je to paty den,co nechodí a ty nohy tahá za sebou jak kus hadru.Prasky bere zatím druhý den,ale když ji vidím,tak se mi nechce věřit,že to rozchodi.Dekuji za odpoved

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zkuste koupit vozíček pro invalidní pejsky. Do popruhu zapnete nehybné nožky a kolečka pomohou pejskovi v pohybu. Bravůrně se s tím rychle naučí a bude moct být zase mobilní. Jak takový vozík pro psy vypadá se můžete podívat tady: www.google.cz/images…

Zdroj: diskuze Prednison pro psa při ochrnuti

Ischias

Zánět sedacího nervu (ischias) způsobují anatomické změny – například vyhřezlá meziobratlová ploténka, která tlačí na nerv, vadné rozložení meziobratlového skloubení nebo degenerace vazivového systému. Stačí potom jeden nešťastný pohyb – a na bolest je „zaděláno“. Páteřní svaly se snaží ochránit rozbolavělé místo před přetěžováním či dalším pohybem, a tak se stáhnou. Zároveň meziobratlové klouby ztuhnou v nesprávném postavení, zablokují se a námi vnímaná bolest se ještě zvýší. Bolest se začne šířit, „vystřelovat“, a my ji pak pociťujeme nikoli jako bolest v zádech, ale na úplně jiných místech. Bolet nás může například celá dolní končetina – bolest vyzařuje podél celého sedacího nervu, což jsou pro ischias typické příznaky. Příznaky jsou nepřehlédnutelné – prudká bolest ve spodní části zad se objeví nejčastěji při zvedání těžkého břemene v předklonu, při prudkém pohybu zad nebo po ofouknutí studeným průvanem, když máme rozehřáté svaly a zpocenou kůži zad. Při ataku ischiasu se člověk nemůže narovnat, prudká bolest vystřelující do nohy mu brání v jakémkoliv pohybu. Léčba je nezbytná, jednak tlumí příznaky, tedy bolest, ale rovněž pomáhá odstranit příčiny, protože ischias se opakovaně vrací.

Zdroj: Vyhřezlá ploténka

Diskuze

V diskuzi PROSÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.

Dobrý den nevím co mám dělat můj pes má bouli pod okem. Nevím jestli to není rakovina. Prosím pomozte co mám dělat prosím pomoc.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka Bouchalová.

Operovat nebo počkat na zhoršení stavu? Moje 8 letá fenečka foxteriéra má dle vyšetření MRI vyhřezlé 2krční plotýnky mezi 5-7 obratlem s diagnozou - lehká až středně těžká komprese míchy. V současné době po 4 týdenním klidovém režimu se stav uklidnil, bolestná křeč v délce cca 1-2 min. se objeví cca 1x za 2-3 dny, doma ale častěji odpočívá a nyní už běhá na volno po zahradě a honí ptáky, v poledne děláme 1/2 hod. procházky.
Co nás čeká po případné operaci? Bude v pořádku, bude bez bolestí, následuje nějaká terapie - jako laik tápu a samozřejmě se o ni bojím. Prosím napište např. vlastní zkušenost nebo odbornou radu. Děkujeme moc za zprávu obě dvě.

Zdroj: diskuze Prosím

Dimexol

Dimexol patří mezi běžně užívané léky v neurologii a ortopedii. Účinnou sloučeninou léku je droga mephenoxalonum. Mefenoxalon účinkuje na centrální nervový systém a pomáhá uvolňovat stahy kosterní svaloviny (myorelaxační efekt).

Dimexol se používá zvláště při bolestech zad, které jsou způsobeny nadměrně staženými svaly, nejčastěji jde o bolesti krční páteře. Lék je v takovém případě vhodným doplňkem k masážím a rehabilitačním cvičením.

Vyrábí se ve formě 200miligramových tablet a u dospělého člověka se většinou předepisují 1–3 tablety denně.

Dimexol má jen málo nežádoucích účinků, u některých lidí byly po jeho nasazení popisovány bolesti hlavy, ospalost a trávicí obtíže (nechutenství, plynatost, bolesti břicha, pálení žáhy a jiné).

Wikipedie se o tomto léku nezmiňuje.

Zdroj: Lék na uvolnění svalů zad

Diskuze

V diskuzi TERIÉR-VYHŘEZLÁ PLOTÝNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka a Orinka.

Moje 8 letá fenečka foxteriéra má dle vyšetření MRI vyhřezlé krční plotýnky mezi 5-7 obratlem, s diagnozou lehká až středně těžká komprese míchy. V současné době po 4 týdenním klidovém režimu, nahřívání krku a lécích se stav satbilizoval, bolestné občasné křeče se už 1,5 týdne neobjevily.Běhá na volno po zahradě a honí ptáky,děláme 1/2 hodinové procházky,působí bez problému,ale vím, že teriéři mají vysoký práh bolestivosti.Má nyní podstoupit operaci nebo počkat na zhoršení stavu? Co nás čeká po operaci ? Bude zdravá? Bude bez bolesti ? Jako laik tápu a bojím se o ni.
Prosím napište např. vlastní zkušenost nebo odbornou radu. Děkujeme obě dvě.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Teriér-vyhřezlá plotýnka

Krtek obecný podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že krtek je české jméno pro 13 rodů malých savců, hmyzožravců z čeledi krtkovitých (Talpidae). Jejich nejznámějším zástupcem je krtek obecný žijící i na území ČR. Toto zvířátko inspirovalo výtvarníka Zdeňka Milera k vytvoření animované postavičky Krtečka (respektive Krtka). Krtci žijí v podzemních chodbách, které si vyhrabávají velkými tlapami. Krtek se živí bezobratlými, které vyhledává pomocí sluchu a čichu. Především žere žížaly, které loví ve svých chodbách.

Dle Wikipedie je krtek obecný (Talpa europaea, Linné, 1758) menší černý hmyzožravec, vyskytující se na polích, loukách, v parcích a zahradách. Žije několik decimetrů pod zemí. Buduje chodby, které jsou jednak obytné a jednak okružní, na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtinec či krtina.

Krtek obecný má válcovité tělo, okolo 12 cm dlouhé. Samice jsou obvykle menší. Oči má malé a skryté za chlupy, zrak má proto špatný, naopak sluch a čich má vyvinutý. Uši jsou jen malými výstupky v kůži. Srst je obvykle tmavě hnědá, ale protože díky životu pod zemí nejsou ani jiné barvy znevýhodněny, vyskytuje se celá řada odstínů. Krtek má přední tlapky dobře uzpůsobené k hrabání; jsou svalnaté, vyvrácené a s velkými drápky. Na předních tlapkách má 10 „prstů“. Zadní nohy jsou menší, ocas jen 2 až 4 cm dlouhý. Krtek se dožívá se 2 až 5 let. Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu a vyhrabává je ostrým čumáčkem. Mezi jeho potravu patří například hmyz a jeho larvy, ještěrky, ale dokonce i žáby a myši. Žížaly ochromuje kousnutím do nervového centra a skladuje je jako zásoby na horší časy. Denně dokáže spotřebovat téměř tolik potravy, jako sám váží.

Samice mívá na jaře (obvykle v březnu až dubnu) po čtyřiceti dnech březosti 3–7 mláďat. Ta se rodí slepá, neosrstěná a velká asi jako fazole; prohlédnou za 3 týdny. Zpočátku pijí mateřské mléko, po 3 týdnech sama loví. Pohlavně dospívají již v druhé polovině prvního roku života a poprvé se rozmnožují obvykle hned následující jaro.

Zdroj: Krtek obecný

Diskuze

V diskuzi PRO ALENKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.

Milá paní,nebo slečno Alenko.Moc vás nepotěším radou,protože ji nevím,ale napíši jak jsem na tom.Mrazení po těle,hlavně nohy,bedra mě provází velmi nepříjemně už víc jak rok.Za tu dobu jsem prodělala opravdu hodně vyšetření a výsledek téměř žádny a pomoc vůbec žádná.U mě se jedná podle výsledků:špatná bederní páteř,posunutá plotýnka a hodně změn na páteři,operace prý nepřipadá v úvahu/nestojím o ni/.Dále druhá věc je špatné vyprazdňování a močení.Snad prý to dráždí právě nervy z bederky.Chodím často na močení,klidně každé 2 hod.i v noci,bolesti ,zrovna mám zase bakterie v moči,beru antibiotika.Urolog naznal,že je to od té páteře,prohlédl cystoskopií močák a prý v pořádku.Dále klička k konečníku prý je fyziologicky jinak zatočená jak má být.Když se vyprazdňuji jde to napřed dovnitř,potom ven.Bez glycerin.čípku se takřka nevyprázdním.To mě dělá pochopitelně velké bolesti a mrazení se zhoršuje.Snad prý rehabilitací se to má spravit.Jdu na to snad už poslední vyšetření 4.5.moc tomu nevěřím.Ještě vám řeknu,že každé vyšetření je nepříjemné a objednání je víc jak na měsíc,popis se dostane k lékaři za další měsíc,jednou jsme čekali i 2 měsíce,takže se to táhne už víc jak rok a trpím a trpím.Oni odborní lékaři si jdou jen po svém oboru a ty souvislosti skoro nikdo neřekne a stále se jen domnívám co to je.Za tu dobu jsem poznala,že lékařská věda není všemohoucí,že nevědí všechno.Lidské tělo je složité.S lékaři vycházím dobře.Je mě 70 roků,ale nejsem babka jen u televize.Vše mě zajímá,vzdělávám se už 6.rok na Univerzitě 3. věku,mám za sebou počítače a nyní všeobec.vzdělávání,bojuji,abych byla zdravá,záleží mě na tom,tak jako vám.Budu ráda,že mě napíšete o sobě zase jak pokračuje léčba.Přeji vám,aby jste se uzdravila a přišli vám na to od čeho to je.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Filipová.

Milá paní Veroniko, ani nevíte, jak jsem ráda, že jste se mi ozvala. Konečně jsem našla někoho, kdo má podobné problémy jako já. Někteří doktoři si snad mysleli, že si vymýšlím, dokonce mi poslali i na psychiatrii. Jsem však nepřítelkyní chem.léků, takže jsem ty oblbováky co mi dali hodila do koše. Já jsem si od samého počátku myslela, že to bude od páteře.Od mládí totiž trpím na bolesti páteře, a to jak krční, tak hlavně bederní, kde mám vyhřezlou plotýnku. Léta trpím na časté močení, ale všechna vyšetření byla negativní. Nezbývalo mi nic jiného, než si myslet, že ty problémy s častým močením jsou také od bederky. Prostudovala jsem si, že páteř je propojena se všemi orgány v těle, takže teoreticky je to možné. V poslední době mám k tomu mrazení ještě problémy střevní. Často jsem úplně psychicky z toho na dně, poněvadž mi nikdo nevěří, že ty problémy mám. Ráda bych si s Vámi popovídala o tom co jsem vše podnikla alespoň po telefonu. Já jsem z Prahy, bude mi letos 75 let a nejsem také žádná babka u televize,jak jste mi napsala o sobě, ale snažím se vést aktivní život. Budete-li chtít, napište mi přímo na můj e-mail alen.filipova@seznam.cz nebo mne prozvoňte na 605 366 012 a já Vám obratem zavolám.
Srdečně zdraví Alena F.

Zdroj: diskuze Mrazení po těle

Lázně Bělohrad podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že Lázně Bělohrad (německy Bad Bielohrad) je nevelké podkrkonošské lázeňské město ležící v okrese Jičín, zhruba 16 km východně od Jičína. Jejich katastrální území má rozlohu 421,30 ha. Žije zde přibližně 3 700 obyvatel [2]. Městem protéká potok Javorka, procházejí jím silnice II/284 a II/501 a také železniční trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov.

Bělohrad vznikl z osady Nová Ves, kde byla vystavena kamenná tvrz, která měla bílé zdi a poddanými byla nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl pozdější název Bělohrad. Bělohrad byl v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad.

Historie

Dle Wikipedie vlastnil na počátku 17. století některé části tohoto panství Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna a roku 1643 přešlo panství na Viléma Laboye z Desseneuru v Nizozemsku. Za jeho vlády, kdy pronásledoval nekatolické obyvatelstvo, uprchlo mnoho lidí do exilu a panství bylo osídleno německými kolonisty. Roku 1669 přešlo bělohradské panství do majetku rodiny Valdštejnů a za jejich vlády byl vystavěn kostel Všech svatých, provedena přestavba kamenné tvrze na barokní zámek podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Roku 1722 (2. května) povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které tímto získalo i svůj vlastní znak. V polovině 19. století byl významným vlastníkem některých částí Max Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. K velkému rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky z Assenburgu, která panství koupila od Dormitzerů. Založila areál Anenských lázní a při nich na ploše 60 ha lázeňský park Bažantnice. V roce 1901 byl navrtán Annamariánský pramen arzeno-železité kyselky. Dnešní léčebný ústav byl postaven roku 1936 a slouží k léčbě nemocí pohybového ústrojí.

Pamětihodnosti uvedené Wikipedií:

  • Barokní zámek – na místě původní tvrze postavil roku 1550 Jan Škopek z Bílých Otradovic renesanční zámeček. Dnešní podoba je výsledkem přestavby z přelomu 17. a 18. století s kaplí zasvěcenou Janu Evangelistovi. Na zámku byla v roce 2018 započata rekonstrukce a přestavba, a tak není přístupný široké veřejnosti. Později by zde měly vzniknout kavárna, restaurace a v ostatních prostorách bydlení pro seniory [3]. Za zámkem je park s empírovou zimní oranžérií z roku 1831, která je v současnosti využita jako památník K. V. Raise a jako galerie. Nedaleko oranžérie je umístěna sbírka vrchnostenských hraničních mezníků z 18. století a skulptura vzpřímeného lva – symbol městského znaku. Při severozápadním nároží zámku roste památný strom – Bělohradský buk.
  • Kostel Všech svatých –barokní kostel z roku 1689, hlavní oltářní obraz pochází od akademického malíře A. Muhla, obraz madony od Václava Březiny.
  • Fričovo museum – postaveno v letech 1904–1905 Antonínem Fričem.
  • Rodný domek K. V. Raise.
  • Bažantnice – lázeňský park s hudebním pavilonkem, přírodní památka.
  • Pardoubek – rybník, jehož název byl odvozen od pár doubků, které byly vysázeny na hrázi. Původním majitelem byla Anna z Asseburgu, později hrabě Merweld, který zde po 1. světové válce zřídil plovárnu, kabinky a zajistil stálou službu plavčíka. V době socialistické vlády Československa byl vybudován betonový okraj, provedena parková úprava, ale nebyly prováděny údržbové práce, proto koupaliště a blízké okolí velice zchátralo a v současné době je rybník využíván jen k rybářským účelům.
  • Byšičky – osamocený kostelík se hřbitovem (pozůstatek zaniklé středověké vesnice) a křížovou cestou, stejnojmenná přírodní památka, lesy a mokřadní louky východně od města.
  • Kamenná hůra – přírodní rezervace, bukový porost na minerálně chudém podkladě.
  • Hřídelecká hůra – přírodní památka, geologická lokalita, bývalý lom v čedičové kupě.
  • Údolí Javorky – přírodní památka, slatinné louky podél potoka.
  • Erbenův dub – památný strom.
  • Vojtíškova tiskárna – městský objekt, který připomíná událostí 2. světové války [1].

Zdroj: Lázně Bělohrad

Svrab na Wiki

Wikipedie uvádí, že svrab (latinsky scabies, z latinského scabere = drbat se), též sarkoptóza, u zvířat lidově též prašivina, je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou (latinsky Sarcoptes hominis) postihující člověka i zvířata.

U člověka je původcem zákožka Sarcoptes scabiei var. hominis (podle jiných autorů Sarcoptes scabiei). To, že je příčinou svrabu parazit, objevil vídeňský lékař moravského původu (rodák z Brna) Ferdinand von Hebra (1816–1880).

Přítomnost parazita se projevuje nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak přehnaná hygiena může způsobit problémy při zjišťování a ověřování, zda jde o svrab. V České republice je onemocnění v současné době (po roce 2000, statistika ÚZIS) dost rozšířené. Je nejrozšířenějším profesním onemocněním mezi zdravotníky.

Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samička klade denně jedno až tři 0,3–0,4 mm dlouhá vajíčka ve slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, a poté při dlouhodobém kontaktu (například v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky). Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Ke zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách.

Zdroj: Co je to svrab

Jak popisuje rukolu Wikipedie

Wikipedie rukolu popisuje jako středně vysokou, bohatě větvenou a olistěnou bylinu se světle žlutými květy, čímž vlastně charakterizuje jediný druh rodu, který v České republice roste - roketu setou (Eruca sativa).

Výskyt

Druh pochází ze Středozemí a navazujících oblastí v jihozápadní Asii a Makaronézii. Vyrůstal jako plevelná rostlina v porostech obilnin i lnu a byl s jejich semeny rozšířen až na indický subkontinent a do jihovýchodní Asie, jižní Afriky, Severní Ameriky a také do Austrálie. Upřednostňuje teplé a suché klima, vzrostlá rostlina však snese suchý mráz do -4 °C. Vyrůstá nejčastěji na místech ovlivněných lidskou činností, a pokud se dostane do výživné zeminy, odmění se mohutným růstem. V Česku je roketa setá hodnocena jako poměrně mladý, nepříliš rozšířený neofyt, poprvé byla v české přírodě zaznamenána v roce 1900. V devatenáctém století byla z oblastí okolo Středozemního moře dovážena do českých zahrad, kde se začínala pěstovat jako pochutina, a odtud unikala do volné přírody.

Taxonomie

Tato variabilní rostlina je původně známa jako Eruca vesicaria s více poddruhy. Poddruh Eruca vesicaria subsp. sativa rostoucí ve střední Evropy z ní byl ale vydělen a uznán samostatným druhem Eruca sativa.

Popis

Roketa setá je jednoletá, lysá nebo jen řídce chlupatá rostlina, jejíž přímá a obvykle rozvětvená lodyha rostoucí z tenkého vřetenovitého kořene dorůstá průměrně až do výše 60 cm. Listy mají světlezelenou barvu a vyrůstají jak v přízemní růžici, tak i na lodyze. Jsou dlouhé 7 až 15 cm a široké od 3 do 5 cm. Bývají jednoduše až dvojitě lyrovitě peřenoklané, křídlaté, vejčité segmenty mají zubaté nebo laločné a na vrcholu jsou tupé nebo okrouhlé, lodyžní listy bývají i přisedlé. Různotvarost listů je poměrně veliká.

Čtyřčetné oboupohlavné květy, velké v průměru 15 až 20 mm, vyrůstají na stopkách a tvoří hroznovité květenství (postupně se prodlužující) s poměrně málo květy. Úzce obkopinaté, opadavé, vzpřímené kališní lístky bývají 8 až 11 mm dlouhé, mají bílý lem a vnitřní jsou u báze mírně vyduté. Obvejčité korunní lístky s dlouhým nehtem a zářezem na vrcholu jsou velké 15 až 22 mm, jejich barva je žlutá s fialovým žilkováním a postupně bělají. Šest tyčinek je čtyřmocných, nektarové žlázky jsou čtyři. Rozkvétají v červnu až srpnu, opylovány jsou hmyzem.

Plody jsou obvykle na tlustých stopkách vzpřímeně vyrůstající čtyřhranné nebo elipsoidní šešule 20 až 30 mm dlouhé, někdy šavlovitého tvaru, se zobákovitou části bez semen. V pouzdrech jsou ve dvou řadách hnědá až načervenalá kulovitá hladká semena, velká asi 2,5 mm.

Význam

Roketa setá je oblíbená listová zelenina hojně používaná hlavně ve středozemní kuchyni, v poslední době se stává pod názvem rukola častou součástí zeleninových salátů a příloh k masitým pokrmům i v České republice. Mimo schopnost působit příznivě na chuťové buňky má na lidské tělo i další příznivé účinky: obsahuje velké množství vitamínu C, alkaloidy s účinky diuretickými a stimulujícími zažívání, v minulých staletích byla považována za účinné afrodiziakum. Semena obsahují téměř 30 % oleje, který je složen z těchto sedmi hlavních mastných kyselin: eruková - 44,7 %, olejová - 15,1 %, linolenová - 14,7 %, linolová - 8,3 %, eikosenová - 7,4 % a palmitová - 5,1 %. Protože tento olej obsahuje velké množství pro lidský organismus škodlivé kyseliny erukové je používán v průmyslu, tam je ceněna jeho velká stabilita při vysokých teplotách, tekutost i při nízkých teplotách a dobrá oxidační stabilita. Nejčastěji je využíván pro výrobu průmyslových mazadel, fermeží, pracích a čisticích prostředků, tiskařských barev, aditiv do plastů a v kosmetice.

Zdroj: Rukola

Co je to khaki

Khaki, správně psáno kaki, je pro nás exotické oranžové ovoce, někdy se také říká koki (ovoce koki), což je chybná výslovnost.

Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu (Diospyros) znamená Diovo ovoce. Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno teprve v roce 1780.

Plody mají jasně oranžovou barvu a svým tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar), přičemž dorůstají do průměru 5–8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.

Kaki pochází z jihovýchodní Asie (Čína). Dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde lze na stromy s krásně zbarvenými plody narazit již po přejezdu Brenneru.[1]

Želatinová dužina kaki neobsahuje téměř žádné proteiny ani tuky, ale je bohatá na následující látky:

  • sacharidy – fruktóza, glukóza a sacharóza;
  • pektin, rostlinný sliz, vláknina – zadržují cholesterol, ovlivňují vstřebávání cukrů, dokážou zmírňovat záněty;
  • taniny – mají silné adstringentní účinky;
  • karotenoidy – látky odvozené od betakarotenu, které se v těle mění na vitamin A, mají antioxidační vlastnosti, jež chrání buňky před stárnutím, zpomalují rozvoj arteriosklerózy a snižují riziko rakoviny;
  • vitamin C – kaki obsahuje 16 mg vitaminu C na 100 g, to znamená, že jeden středně velký plod (250 g) dodává 40 % doporučené denní dávky tohoto vitaminu;
  • železo – po draslíku nejhojněji zastoupený minerál, kaki o hmotnosti 250 g pokrývá 10 % denní potřeby tohoto minerálu pro dospělého člověka, což je na čerstvé ovoce významné množství.

Kromě diabetu toto ovoce příznivě působí na:

  • střevní problémy – zklidňuje a vysušuje stěny trávicí soustavy;
  • anémie, viz obsah železa;
  • kardiovaskulární obtíže – kaki je chudé na tuky a sodík, ale bohaté na karotenoidy, které chrání artérie, proto se doporučuje lidem s arteriosklerózou, hypertenzí a kardiovaskulárními problémy všeobecně.

Zdroj: Ovoce khaki a cukrovka

Goji podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že godži (goji) jsou plody dvou druhů kustovnice – kustovnice cizí (Lycium barbarum) a blízce příbuzné kustovnice čínské (L. chinense). Kustovnice jsou opadavé keře s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými purpurovými květy, řazené do čeledi lilkovité a pocházející z Asie. Pěstují se zejména ve střední a severní Číně. Plody a mladé listy jsou v asijských zemích součástí jídelníčku, plody a kůra kořenů jsou využívány v místní medicíně. Na přelomu tisíciletí se godži objevilo i na trhu v Evropě a Severní Americe a od té doby jeho obliba stoupá. V České republice jsou sušené plody běžnou součástí sortimentu obchodů se zdravou výživou a potravinovými doplňky. V některých zemích jsou nabízeny též džusy s obsahem šťávy z godži.

Dle Wikipedie medicínské studie potvrdily, že godži má léčivé účinky u plodů, kvůli nimž jsou v asijské medicíně využívány již po celá tisíciletí. Zároveň se kolem tohoto produktu točí celá řada mýtů a omylů, a to jak v identitě rostlin, oblasti a způsobu jejich pěstování a sběru, tak i co se týče proklamovaných účinků a obsahových látek. Prodávané plody bohužel často obsahují stopy různých pesticidů. Godži se konzumuje syrová, sušená nebo jako šťáva.

Kustovnice cizí (Lycium barbarum) a kustovnice čínská (L. chinense) jsou opadavé keře s jednoduchými listy a dorůstají obvykle výšky 0,5 až 2 metry. Mají pravidelné, purpurově zbarvené květy nálevkovitého tvaru. Plodem je žlutooranžová až červená dužnatá bobule. Plody jsou vejcovité až podlouhlé a obsahují 4 a více žlutých nebo žlutohnědých plochých semen. U kustovnice cizí jsou 0,4 až 2 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm široké a semena jsou větší (2,5 až 3 mm). Kustovnice čínská mívá ve volné přírodě plody asi 0,7 až 1,5 cm dlouhé a 5 až 8 cm široké. U pěstovaných rostlin bývají větší, až 2,2 cm dlouhé a 1 cm široké. Také var. potaninii má větší plody, až 2,5 cm. Semena jsou jen asi 2 mm dlouhá. Za zralosti se plody uvolňují z vytrvalého zeleného kalichu a opadávají. Velikost, tvar plodů a množství semen jsou u různých kultivarů kustovnice cizí odlišné. Některé kultivary pěstované v současné době v Číně jsou hybridogenního původu. Oba druhy kustovnice jsou si značně podobné. Hlavní rozlišovací znaky spočívají v poměrné velikosti květních částí, tvaru kalicha a ochlupení koruny, dále ve vzrůstnosti rostlin, tvaru listů a velikosti semen. Většina rostlin pěstovaných a nabízených jako kustovnice čínská je ve skutečnosti kustovnice cizí.

Jak se uvádí ve Wikipedii, sušené plody godži jsou oranžovočervené a mají svraštělý povrch. Chutí poněkud připomínají rajčata. Vůně může evokovat datle, hrozinky nebo sušené brusinky a lze v ní rozeznat i sladké lékořicové tóny. Wikipedie zmiňuje, že jako země původu kustovnice cizí je zpravidla uváděna Čína, některé zdroje však jako původní areál rozšíření uvádějí oblast jihovýchodní Evropy a Malé Asie. V současné době se vyskytuje zdomácnělá v teplejších oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky a v severní Africe. Ve své domovině (v Číně) roste zejména v křoviskách, pustinách, zasolených místech, podél cest a v okolí lidských sídel. Je rozšířena od teplejších oblastí mírného pásu po subtropy. V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně v celém termofytiku a v teplejších oblastech mezofytika. Roste zde na druhotných stanovištích, zvláště na okrajích cest, na rumištích a neudržovaných místech, podél zdí a podobně, zejména na sušších, zásaditých, lehkých, živinami bohatých půdách. Kustovnice čínská se vyskytuje v Asii od jihozápadní Asie přes Čínu a Mongolsko po Japonsko a Thajsko. O původnosti druhu v různých částech tohoto areálu není dostatek informací. V Evropě občas roste jako zdomácnělá.

Wikipedie uvádí, že mezi hlavní účinné látky v plodech kustovnice náležejí polysacharidy a karotenoidy. Dále jsou přítomny flavonoidy, volné aminokyseliny, vitaminy, mastné kyseliny, steroidy a různé další látky. Godži je rovněž bohaté na minerální látky. Na rozdíl od většiny jiných lilkovitých rostlin neobsahují dané druhy kustovnice v relevantním množství ani alkaloidy, ani glykosidy. Ve 100 g sušeného godži je obsaženo celkem 391 kcal energie, 56 g cukrů, 7,4 g vlákniny, 11 g bílkovin a 3,6 g tuků.

Polysacharidy

Z hlediska účinků nejvýznamnější a nejvíce studované obsahové látky plodů kustovnice jsou polysacharidy, označované zkratkou LBP (lycium barbarum polysacharides), a glykopeptidy, označované jako LBGp. Tvoří asi 5 až 8 % hmotnosti suchého plodu. Jsou to látky rozpustné ve vodě. Jedná se o komplexní směs, v níž převládají silně větvené heteropolysacharidy, polypeptidy a proteoglykany. Asi 90 až 95 % této směsi molekul tvoří cukerné jednotky. Zastoupena je xylóza, glukóza, arabinóza, galaktóza, manóza, rhamnóza a kyselina galakturonová. Podle některých údajů převládá xylóza a glukóza, dle studie z roku 2010 převládá arabinóza. Rovněž v nich bylo zjištěno celkem 18 aminokyselin. Některé z polysacharidů a glykopeptidů byly izolovány v čisté podobě pomocí chromatografických metod.

Karotenoidy

Dle Wikipedie je v suchých plodech godži obsaženo 0,03 až 0,5 % karotenoidů (pro srovnání, v čerstvé mrkvi je to 0,06 až 0,3 %). Tyto látky jsou zodpovědné za oranžovou až červenou barvu plodů a jejich obsah stoupá s tím, jak plody dozrávají. V extraktech z plodů kustovnice cizí bylo zjištěno celkem 11 volných a 7 esterově vázaných karotenoidů. Asi třetinu až polovinu množství těchto látek v dužnině plodů představuje dipalmitát zeaxantinu (průměrně asi 114 mg/100 g), dále je přítomen palmitát β-kryptoxanthinu (3,3 až 6,9 mg/100 g), monopalmitát zeaxantinu (1,1 až 6,3 mg/100 g), volný zeaxantin (0,14 mg/100 g), β-karoten (2,4 mg/100 g) a jiné. V semenech kustovnice cizí představuje 83 % karotenoidů zeaxantin, dále je zastoupen β-kryptoxanthin, β-karoten, mutatoxanthin a malá množství dalších, dosud neidentifikovaných karotenoidů.

Vitaminy

Dále Wikipedie uvádí, že v plodech kustovnice cizí najdeme i vitamin B2 (riboflavin), B1 (thiamin) a vitamin C. Obsah vitaminu C se v suchých plodech pohybuje okolo 42 až 49 mg na 100 gramů a je srovnatelný s množstvím obsaženým v citrusových plodech. V čerstvých plodech je obsaženo asi 30 mg vitaminu C na 100 g. Vitamin B1 se zde vyskytuje v množství asi 0,35 mg na 100 gramů suché váhy, vitamin B2 pak v množství 0,46 mg. Rovněž je přítomen vitamin E (tokoferol).

Minerální látky

Ve Wikipedii se rovněž můžeme dočíst, že jsou plody godži bohaté na minerální látky. Představují v rámci ovoce jeden z nejbohatších zdrojů železa, zinku, manganu, mědi a chromu. V plodech importovaných z Číny byl zjištěn průměrný obsah železa 67 mg na 1 kg suchých plodů, zinku 110 mg, manganu 6 mg, mědi 8,3 mg, chromu 0,4 mg. Množství obsažené ve 20 g suchého godži představuje asi 25 % doporučené denní dávky zinku, 18 % mědi, 23–32 % chromu a 7–17 % železa. V plodech godži bylo dále zjištěno celkem 21 stopových prvků, mimo jiné selen a kobalt.

Další látky

Z dalších látek jsou dle Wikipedie přítomny flavonoidy (myricetin, kvercetin, kempferol, rutin a další), kumariny (skopoletin, kyselina p-kumarová), různé mastné kyseliny, glycerogalaktolipidy, derivát dopaminu lyciumid, deriváty fenolu a pyrrolu a jiné. Plody kustovnice cizí obsahují 1–2,7 % volných aminokyselin, mezi nimiž převládá prolin. Z nebílkovinných aminokyselin je přítomen taurin, kyselina γ-aminobutyrová a trimethylglycin (betain). Plody rovněž obsahují malá množství různých steroidů. Zajímavou obsahovou látkou je L-monomenthyl sukcinát. Je to látka bez chuti s fyziologicky ochlazujícím účinkem na organismus, obsažená také například v mátě peprné.

Wikipedie upozorňuje, že godži nabízené na trhu je v převažující míře nesprávně označováno jako plody kustovnice čínské. To však neodpovídá skutečnosti, neboť převážná většina godži pěstovaného v Číně a vyváženého do zahraničí jsou plody kustovnice cizí, případně vyšlechtěných kultivarů získaných hybridizací kustovnice cizí s vybranými jinými druhy kustovnic. Godži jsou tedy plody té samé kustovnice, která roste běžně zdomácnělá i v teplejších oblastech České republiky. A ačkoliv je godži poměrně často prodávané jako bio nebo případně jako plody sbírané z divokých rostlin v nedotčené přírodě, převážná většina plodů na trhu pochází z komerčních plantáží. V Číně navíc není bio zemědělství nijak uzákoněno a při pěstování se běžně používají pesticidy. V roce 2010 byl proveden rozbor 26 různých vzorků sušeného godži na obsah pesticidů. Výsledky studie byly závažné. Bylo zjištěno celkem 38 různých pesticidů, v průměru 11 na vzorek. Pouze 6 ze všech vzorků (včetně 2 nabízených jako bio) splňovalo povolené evropské normy pro maximální obsah reziduí jednotlivých pesticidů. Překročení normy se ve většině případů týkalo acetamipridu, v ojedinělých případech chlorothalonilu a propargitu. Pesticidy byly rovněž zjištěny ve 4 vzorcích prodávaných jako natural. Rovněž zpráva americké FDA (U.S. Food and Drug Administration) z března 2015 přináší přehled různých pesticidů zjištěných ve vzorcích godži od celé řady dovozců. Mezi zjištěnými pesticidy zde dominuje zejména acetamiprid, fenvalerát, karbendazim, triadimenol a fenpropathrin.

Zdroj: Kustovnice a Warfarin


Autor obsahu

Mgr. Světluše Vinšová


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP