Hernie disku L 4/5 – výhřez meziobratlové ploténky v lumbální oblasti páteře patří mezi jednu z nejčastějších diagnóz v neurologii a neurochirurgii indikovanou k operačnímu řešení. Nález intradurální hernie disku v této oblasti je neobvyklý. Hernie disku L 4/5 jsou degenerativní změny (vyboulení plotének), které se v těchto segmentech projevují tlakem na kořen, což způsobuje bolesti po zadní straně stehna na noze. Poměr výskytu hernie disku L 4/5 v mužské a ženské populaci je 1 : 3.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Moc Vám děkuji za rychlou odpověď, určitě mi pomohla v rozhodování.
Je několik faktorů, které přispívají k rozvoji prolapsu rekta, například to může být způsobeno celoživotním zvykem snahy o stolici nebo může jít o pozdní následek procesu porodu. Vzácně se jedná o genetickou predispozici. Nejčastěji se vyskytuje u starších pacientů v důsledku oslabení análního svěrače. Někdy může být rektální výhřez výsledkem generalizované dysfunkce pánevního dna, ve spojení s močovou inkontinencí a prolapsem pánevních orgánů. Neurologické problémy mohou být také strůjcem těchto problémů.
Třetí víčko (mžurka) se nachází v koutku oka a není normálně vidět. Objevuje se však, když zakrývá poraněné oko. Pokud je třetí víčko vidět u obou očí, může to znamenat, že je kočka celkově velmi vyčerpaná nebo trpí vážnější infekční chorobu, například infekcí dýchací soustavy. Pokud je mžurka viditelná i po dvou dnech, navštivte veterinárního lékaře.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÝ KONEČNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Prosi o radu asi tri mesice u me stridani zacpy a prujmu nekdy neudrzeni stolice krev hlen ve stolici nekdy tuzkovite stolice pri tlaceni na stolici cervena boule i pri pohledu do zrcatka pri zatlaceni cervena boule.muze se jednat o vyhrez konecniku?dekuji moc za odpoved.ls
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro srovnání s vašimi poznatky zde můžete vidět, jak vypadá prolaps konečníku, lidově výhřez konečníku: www.google.cz/images…
Léčba se provádí především rehabilitací. Moderní metodou je takzvaná laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Laserová nukleotomie – operace meziobratlových plotének laserem – je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku, do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud usoudí, že se bude operovat dál (výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám), tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Je potřeba si uvědomit, že bez pravidelného cvičení může mít efekt minimální, či dokonce žádný. Toto platí také u klasické, chirurgické operace páteře.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Laserová nukleotomie představuje na rozdíl od chirurgické operace velice šetrný způsob, jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce z boku do jejího středu zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky, respektive výhřezu. Pokud lékař usoudí, že lze operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám –, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace) a poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku doposud velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, a proto je nemohou pacientovi sdělit.
Když dělají lékaři v zahraničí reklamu na tuto metodu a slibují mimo jiné „obnovení ploténky“, tak v podstatě mluví o tom, že po „odpaření“ laserem dojde v ploténce k fibrotizaci a vaskularizaci. Je ale pravda, že už nevysvětlí, co tyto pojmy znamenají. V podstatě to znamená, že tkáně ploténky odumírají a proces přechází do stadia srůstání těl obratlů. To má přirozeně za následek biomechanické narušení páteře a urychluje to proces degenerace v ostatních segmentech páteře. Ale co je bez chybičky?
V diskuzi DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Manžel trpí bolestmi bederní páteře,špatně se ohýbá,pomohla by Milgama?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor Tuček.
Okamžitě ho objednejte k neurochirurgovi/orthopedovia ať nechá si udělat mag. rezonanci, nebo aspoň CT. Pravděpodobný je výhřez ploténky ktetý když se podchytí včas, dá se navrátit SM Systémem cvičení. Nepodchytí-li se pak skvěle pomůže jednoduchá operace, fiknutí přebytečného výhřezu, druhý den vstává z postele a cítí úlevu okamžitě! Milgamma potom určitě neuškodí.
Co znamená bolest bederní páteře vystřelující do nohy
Bolest bederní páteře vystřelující do nohy nejčastěji signalizuje lidově řečeno „housera“ nebo „hexenšus“ (náhle vzniklá bolest spojená s křečí zádových svalů – blokádou, například po zvednutí těžké věci, „nešťastném otočení“ při sportu a podobně) nebo „išias“ (bolesti spojené s drážděním sedacího nervu, která vystřeluje ze zad do nohy, je často způsobená vyhřezlou ploténkou). Podle intenzity bolesti a míst, kam se bolest rozšiřuje, lze poznat, co se vlastně stalo – zda jste si záda „jen“ zablokovali, nebo máte výhřez ploténky, a to v nebezpečnější nebo mírnější formě.
V naší poradně s názvem SEKVESTRACE MEZIOBRATLOVÉHO DISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Šlejtrová.
Při vyšetření pomocí magnetické rezonance mi byl diagnostikován paramediální levostranný výhřez meziobratlového disku L5/S1, ploténka snížená, snížená intenzita signálu, sekvestrace meziobratlového disku, sekvestr zaklíněn ve foraminu S1 s tlakem na kořen S1 vpravo. Nějak z toho nejsem moudrá. Jsem sice objednaná na kontrolu k neurologovi, ale ráda bych dopředu věděla, na čem jsem.
Martina Šlejtrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle výsledků vyšetření na magnetické rezonanci u vás došlo k úplnému oddělení disku mezi obratli v bederní oblasti. To se projevuje jako bolest dolní končetiny v oblasti kotníku a čtvrtého a pátého prstu na noze. Tyto problémy se dají odstranit pouze operativně s následnou podporou ve formě cvičení a protahování. Taktéž se zavedou i režimová opatření: spánek s pokrčenými končetinami; omezení zvedání těžkých břemen, a když už, tak jen z podřepu; udržování páteře co nejvíce ve vzpřímené poloze; při sedu používat opěradlo a opěrku hlavy; Další informace vám sdělí neurolog při vaší ohlášené návštěvě. Nebraňte se operaci, která vás může zbavit nepříjemných bolestí a vrátit vás do dob, kdy vám bylo dobře.
Výhřez meziobratlové ploténky se nejčastěji vyskytuje v bederní oblasti. Je provázen velmi silnou bolestí, protože je utlačována mícha. Nastává porucha hybnosti i citlivosti, bolest často vystřeluje do nohy. Vyvolávajícím momentem je většinou prudký pohyb (například při tenise) nebo zvedání těžkých břemen na stavbách apod. Potíže mohou přijít náhle nebo se déle vyvíjet.
Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní oblasti, pak se vyskytují tyto příznaky:
bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna;
necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
V diskuzi CVIKY NA VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jiří Kostruh.
Vážení přátelé,
opíšu vám diagnozu ZLS sy vertobrogenní iritace S1 bilat ct L4S1 4/18 he paramed vpravo L45 cirk. Protruze L5S1. bez ortopedické intervence.
Musím chodit pomocí berlí, mám trochu znecitlivělá chodidla, bolesti v kyčlích, ve stehnem a lýtkách.
Jsem po obstřiku pod CT a stav se mi po tomto obstřiku mírně zlepšuje.
Mohli byste mi navrhnout systém potřebných cviků? Jsem sportovně založený 186/92, věk 68, pravidelně jsem chodil do fitka, plavu, jezdím na kole a provozuju bojový sport ruská systema, skákal jsem padákem, takže cvičit budu usilovně a rád, protože mi sport chybí, lidově řečeno - "jak sfiňa".
S pozdravem
Ing. Jiří Kostruh
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pojem vyhřezlá ploténka se v našich hlavách zafixoval jako problém, ze kterého není cesta ven a který lze řešit pouze operací. Přitom výhřez ploténky po třicátém roce věku má asi 70 % populace. Ti všichni ale přece obtíže nemají. Znamená to, že samotný výhřez nám nemusí vůbec vadit. Pravdou je, že pokud dojde k výhřezu ploténky, jedná se do určité míry o nevratné poškození. To ovšem neznamená i trvalé obtíže. Lidský organismus má velké autoreparační mechanismy, pokud má k tomu dobré podmínky.
Po vyřešení akutního stavu je okamžitě zahájena fyzioterapie k upravení svalové dysbalance (nerovnoměrného zatěžování svalových skupin). Přetrvávající závažné stavy jsou řešeny chirurgicky. 3D pulzní terapii lze aplikovat i jako přípravu na operaci a pak v období rekonvalescence a následně jako prevenci dalších degenerativních změn. Postupně se člověk dostane do stabilizovaného stavu. Už je schopen běžných denních aktivit, musí se ale stále velmi kontrolovat, nesmí se předklánět, zvedat těžké věci či celý den sedět. Pokud cvičí a nedělá chyby, kterými by si problém obnovoval, stav se zlepšuje a postupně může uvažovat o sportování.
Obecně se má za to, že při bolestech zad či výhřezu ploténky běh není vhodný, protože při něm dochází k otřesům, které bolest či výhřez zhoršují. A že daleko lepší je třeba plavání. S tím ale nelze úplně souhlasit. Při dobře koordinovaném běhu by k velkým otřesům a nárazům docházet nemělo.
Pokud se dobře zpevníte v pase a do pasu dýcháte bránicí, bude trup hezky zpevněn a stabilizován a v páteři nebude docházet k destruktivním tlakům a páčením. V tomto případě pak může být běh i vhodnější než třeba uváděné plavání. Plavání totiž příliš dobrou službu zádům nedělá. Hrudník je vztlakem vody zvedán nahoru, zatímco pánev padá dolů, tedy vede to k rozpojení v pase. Bude nutná trpělivost a opatrnost, ale postupně se k běhu pravděpodobně budete moci vrátit. Vždy by však tato zkušenost měla zůstat určitým vztyčeným ukazováčkem, nabádajícím nás k opatrnosti a obezřetnosti. Takže pokud vás tento problém právě postihl, či vás již nějakou dobu omezuje, neházejte flintu do žita. Ve většině případů se dá velmi dobře řešit a návrat k původním aktivitám je možný.
Jízda na kole? Asi polovina lidí, kteří jezdí na kole a jsou po operaci bederní ploténky, pociťuje jízdou na kole zhoršení stavu a zvýšení bolestí v oblasti zad, ale přesto na kole dál jezdí. A druhá polovina tímto problémem postižených lidí jízdou na kole zaznamenává snížení bolestivosti zad, a právě proto s jízdou na kole nepřestává. Co z toho tedy vyplývá? Nezbývá než to po konzultaci s lékařem zkusit, ale doporučuje se tak půl hodiny v sedle, pak přestávka. A ne více než hodinu cyklistiky denně. Po operaci je však nutné poctivě pravidelně cvičit každý den tři čtvrtě hodiny cviky na posílení zádového i břišního svalstva. To může pomoci k bezproblémové jízdě na kole, ale i k práci bez bolestí za počítačem.
V diskuzi BOLEST 6 MĚSÍCŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.
Dobrý den.
P. Soňo,čtu si ten váš komentář k vašim problémům a pokud je to opravdu tak jak píšete,obraťte se na lékařskou komoru,zda je postup léčby a vůbec přístup lékařů k vašemu zdrav. stavu v pořádku.
A nebo napiš te na Ministrs.zdrav. Nesmíme si nechat všechno líbit.A to stále křičí jak mají málo peněz.
Až kvůli problémům budete v inv. duchodě a s bolestima,kdo vám co dá?
Za těch pár korun co pak budete brát si toho fyzioterapeuta nebudete moci ani dovolit.
Vše je na vás,je to vaše zdraví.Ale vím o čem píšu.Tak přeji hodně sil.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Diana Trojanová.
Trpěla jsem podobně. Také mě vezla sanitka do nemocnice, odkud mě chtěli vysoupnout pryč. Omdlivala jsem bolestí, tak mě tam milostivě nechali. Nakonec jsem kontaktovala známého lékaře. CT a MRS bylo do 2 dnů s výsledkem obrovský výhřez, ulomený sekvestr v pátečním kanále, útlak kořene nervů. Můj známý
mě do 3 dnů operoval. Dnes po 4 měsících od operace stále kulham, mám necitlivé stehno, patu, kotník..Je ve hvězdách, zda budu někdy normálně chodit. Důchod mi nikdo na toto postižení nedá..Nemít známého neurochirurga, který se do toho vložil, tak bych s přístupem těch umělců v nemocnici, co mě chtěli vysoupnout, dopadla mnohem hůř..No tedy zásadně CT a MRS, rentgen plotýnku nezobrazí..Ano pokud jde o záda jsou lékaři velmi liknavý. Není to stav život ohrožující. Levnější je pro ně dost člověka opiáty proti bolesti, než no pořádně vyšetřit.,.Chtělo by to asi změnit lékaře. Úroveň lékařů je různá. Zodpovědnost lékařů je různá..Je to opravdu těžké..
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
Obratle tvořící páteř jsou mezi sebou odděleny pomocí pružných disků, které se nazývají meziobratlové ploténky. Ploténky absorbují nárazy působící na páteř a zároveň jí dodávají flexibilitu. Meziobratlová ploténka může být ale poškozena, a to například vinou zranění nebo přílišné námahy. V takové situaci může dojít k tomu, že je ploténka vytlačena mimo prostor, ve kterém má být usazena, nebo dokonce dojde k jejímu prasknutí a vnitřní obsah ploténky je pak vytlačován pryč z jejího jádra. Právě tento stav se nazývá vyhřeznutí ploténky. Vyhřeznutí ploténky může způsobit mechanický tlak na okolní nervy a vést k bolesti a zánětu. Když se výhřez ploténky neléčí, může vést k ochrnutí a významné změně kvality života.
Na vyhřezlou ploténku se doporučují léky pro uvolnění svalů, protizánětlivý léky či léky proti bolesti. Do této skupiny se řadí také léky, které se vpichují injekcí do bolestivého místa, takzvané obstřiky. Doporučují se hloubkové obstřiky, které jsou často velmi efektivní. Tyto obstřiky provádějí pouze lékaři – odborníci.
Masáž zad je vhodná při menší bolesti zad a je vhodné ji spojit s cvičením.
Cvičení, fyzioterapie – fyzioterapeutická cvičení provádí s pacientem kvalifikovaný fyzioterapeut, který zvolí vhodné cviky (u každého člověka jsou zcela odlišné). Pacient potom tyto cviky provádí doma sám. Je důležité cvičit minimálně 5x týdně.
Cvičení je pro bolest zad, respektive výhřez ploténky, opravdu hodně důležité. Ale nečekejte, že se váš zdravotní stav radikálně zlepší po pár dnech cvičení, je potřeba vytrvat a cvičit dlouhodobě.
Určitě nezkoušejte cvičit svépomocí podle videa na internetu, protože byste si mohli ještě více ublížit. Účinné bude jen takové cvičení, které vám fyzioterapeut sestaví přímo na míru. Cvičení berte opravdu vážně, jedině tak se vyhnete operaci. Cviky, které vás naučí fyzioterapeut, byste měli provádět doma 20 až 30 minut nejméně pětkrát týdně. Při léčbě vyhřezlé ploténky se váš fyzioterapeut jistě zaměří i na nácvik správného držení těla, správné provádění pohybů při všedních denních činnostech a v neposlední řadě s vámi probere rizikové faktory a prevenci. Na vyhřezlou ploténku je vhodné cvičení Pilates, které můžete cvičit přímo ve specializovaných centrech pod dohledem trenéra. V současnosti je velmi uznávaná McKenzie metoda. Důležitý je také nácvik zapojení hlubokých svalů, které napřimují páteř, čímž se odlehčí tlak na vyhřezlou ploténku. Existují i vhodné cviky na výhřez ploténky v bederní oblasti.
Většina pacientů s onemocněním vyhřezlé ploténky je úspěšně léčená konzervativně, tedy bez nutnosti podstoupit operaci, přičemž dochází ke svému praktickému lékaři či neurologovi. Páteř je znehybněna, je nařízen klid a zákaz zvedání těžkých břemen. Pomáhá teplo, léky proti bolesti, léky proti svalovým křečím. Léčba trvá několik týdnů, je také nutná pomalá a šetrná rehabilitace (cvičení). Pokud se stav nelepší a bolesti přetrvávají, je třeba přistoupit k léčbě operační. V tomto případě je lékařem odstraněna vyhřezlá ploténka, která utlačuje nervy. Opět následuje rehabilitace.
Obvyklým projevem pro výhřez ploténky je vyzařování bolesti dle daného pohybového úseku v daném pásu například útlakem míchy či míšního kořene na úrovni L5–S1, kdy meziobratlová destička tlačí na nervovou tkáň mezi pátým bederním obratlem a prvním křížovým obratlem, bolest jde po typickém pásu přes hýždě, do boku, po zevní straně stehna a bérce až k palci. V jiných pohybových úsecích jde bolest jinou cestou. Někdy je bolest jen do úrovně boků, jindy ke koleni či až dolů do prstu. Vzdálenost, kam bolest vyzařuje, je závislá na vážnosti tlaku destičky na nerv, respektive jejím mechanickém poškození. Pokud meziobratlová destička tlačí jen na jednu stranu, pociťujeme bolest jen v tom daném boku či noze. Pokud tlačí na oba nervy nebo do středu na míchu, je bolest v obou stranách více či méně souměrná.
Vážnost poškození destičky je patrná i v tom, jak hluboko do dolní končetiny bolest vyzařuje. Dá se to představit i tak, že čím hlouběji bolest sahá, tím více je disk vyhřezlý, jde tedy o větší poškození a větší útlak nervu. Pokud bolest ustupuje k páteři, takzvaně se centralizuje, považuje se to za projev uzdravování, tedy že destička ustupuje zpět do místa, kam patří.
Rektální výhřez může být buď částečný, což zahrnuje jen sliznici, nebo může být kompletní, což zahrnuje celou stěnu konečníku. Tento problém může nastat u dětí, ale je mnohem častější u starých lidí. K léčbě rektálního prolapsu je vhodná operace. Většina operací rektálního výhřezu se provádí pod celkovou anestezií. U starších pacientů se používá epidurální nebo spinální anestezie. Existují tři typy operací rektální prolapsu.
U zdravých dospělých se provádí operace břicha. Tato operace se provádí v celkové anestezii, kdy lékař vede chirurgický řez břichem a poté odstraní část tlustého střeva.
Někdy může dojít k tomu, že se objeví měkký kus tkáně kolem konečníku. Tento problém se pak řeší pomocí laparoskopické operace.
U starších osob nebo osob s jinými zdravotními problémy se provádí operace přes konečník.
Prolaps konečníku nebo tlustého střeva lze léčit z pánevního dna, kdy lékař odstraní část tlustého střeva a konečník spojí s okolní tkání.
U dětí s rektálním prolapsem nemusí dojít k operaci.
