Téma: 

zásady

Kojení

Zásady kojení

  • Položte dítě co nejblíže ke svému tělu, takže břicho na břicho.
  • Tvář dítěte mějte na své hrudi.
  • V prvních dnech mějte dítě na paži.
  • Nos dítěte by měl být ve výšce bradavky.
  • Ucho, rameno a předloktí dítěte leží v jedné přímce.
  • Nyní kontakt s bradavkou – rty dítěte přiložte k bradavce a počkejte, než se otevřou.
  • Když chcete dítěti prs odebrat, vložte malíček do koutku úst, dítě bude cucat váš prst a bradavku můžete v klidu a bezbolestně vyjmout.

Jestliže jste proti kojení, dopřejte svému dítěti alespoň novorozenecké mléko, takzvané kolostrum, které mu poskytne všechny potřebné nutriční látky.

Zdroj: Kojení
Zveřejněno dne: 18.2.2013

Diskuze: Re: přenos nemoci růže

Za určitých okolností je možné nakazit se od nemocného růží dotykem. Proto je vhodné v domácnosti s růží používat zásady osobní hygieny, zejména antibakteriální mýdlo, desinfekci na prádlo (místo aviváže) a vlastní ručníky a oblečení, i obuv. Člověk s celistvou pokožkou a normální imunitou by se pak růží nakazit neměl.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Přenos nemoci růže
Odesláno dne: 14.1.2015 uživatelem Cempírek

Domácí léčba červených skvrn na kůži

Prevence

U řady autoimunitních onemocnění bylo pozorováno jejich propuknutí po určitém stresu, kterému byl organismus vystaven, ať už šlo o stres psychický, či fyzický. Proto je třeba organismus nepřetěžovat, nepřecházet běžné nemoci. Tyto obecné zásady by měly být dodržovány jako prevence jakéhokoli jiného onemocnění, především pokud se určité onemocnění již v rodině vyskytlo.

Zdroj: Domácí léčba červených skvrn na kůži
Zveřejněno dne: 9.7.2013

Diskuze: velmi tvrdé nehty na nohou

Dobrý den mám příbuzného ( o kterého se částečně starám po smrti jeho matky),je mu
65 roků a má strašne tvrdé nehty na nohou,které nejdou ostříhat ani oštípat kleštičkami.
když jsem volala jeho lékaři poslal mě slušně kamsi,řekl, že ho pošle na kožní,ale nestalo se.Prosím o radu, jak změkčit nehty ,aby šly ostříhat. nemá asi zásady hygieny. Děkuji za radu. Dana

Zdroj: diskuze Velmi tvrdé nehty na nohou
Odesláno dne: 17.10.2015 uživatelem Dana Myšková

Jak na pálení žáhy

Jak si poradit s pálením žáhy

Pro většinu lidí platí, že úprava stravy a chování rychle odstraní příčiny pálení žáhy. Potrava pak prochází trávicím traktem tak, jak má.

Pokud se dostaví pálení žáhy, je dobré se postavit, aby se využilo zemské přitažlivosti, jinak řečeno, co má klesat, ať zůstane dole. Není vhodné lehat si, předklánět se a napomáhat tak vracení obsahu žaludku zpět.

Někdy postačí napít se vody, jindy je třeba sáhnout po nějakém přípravku, který obsahuje antacidy, jež neutralizují kyselost. Vlastně se zde využívá chemické reakce kyseliny a zásady.

Jedním z nejznámějších antacidů je Anacid. Je balen v malých sáčcích ve formě suspenze. Pokud se pálení žáhy občas vrací, je vždy dobré mít Anacid po ruce, tedy v domácí lékárničce. Podobný účinek může přinést i jedlá soda rozpuštěná v troše vody. Toto platí především pro ty, kteří se s pálením žáhy setkávají občas nebo výjimečně.

Zdroj: Jak na pálení žáhy
Zveřejněno dne: 12.2.2014

Zánět nehtového lůžka

Příčiny zánětu nehtového lůžka

Akutní zánět nehtového lůžka se může vyvinout během několika hodin, postižené místo se stává bolestivé, červené a oteklé. Někdy se žlutý hnis objeví pod nehty nebo poblíž. V některých případech je akutní zánět nehtového lůžka doprovázen horečkou a bolestí žláz v podpaží. Příčinou je obvykle Staphylococcus aureus. Akutní zánět nehtového lůžka obvykle zmizí během několika dní a málokdy se vrací.

Projevy zánětu:

  • zarudnutí v okolí nehtu
  • zvýšená citlivost až bolestivost postiženého místa
  • vymizení kutikuly – kůžičky okolo nehtu
  • trofické změny nehtové ploténky
  • někdy omezení funkce kloubů v blízkosti postiženého místa
  • závažnou komplikací může být hluboká flegmóna předloktí
  • může probíhat jako závažná infekce s projevy sepse
  • teploty
  • zvýšené pocení
  • únava, malátnost

Chronický zánět nehtového lůžka:

  • bývá způsoben především kvasinkou Candida albicans;
  • vzácně i virové, bakteriální a mykobakteriální příčiny;
  • metastatický karcinom, spinocelulární karcinom a melanom subunghial;
  • může se vyskytovat u jedinců, kteří opakovaně vystavují své ruce vlhku nebo dráždivým látkám (kyseliny a zásady) a jiným chemikáliím;
  • zánět nehtového lůžka může patřit mezi ostatní patologické stavy spojené s psoriázou, stejně jako mukokutánní kandidóza, lékové toxicity na retinoidy a inhibitory proteázy;
  • indiavirul je antiretrovirové onemocnění způsobující zánět nehtového lůžka u lidí léčených pro HIV.

Zdroj: Zánět nehtového lůžka
Zveřejněno dne: 30.7.2013

Impetigo – inkubační doba

Infekčnost impetiga

Mezi hlavní původce nemoci patří stafylokok, může jím být i streptokok. Tyto bakteriální kmeny se dostávají do pokožky a jejích hlubších vrstev a dále do těla při poranění kožního krytu, tedy při pořezání, pokousání, bodnutí hmyzem či poškrábání. Růst bakterií je provázen zarudnutím, otokem, bolestí a zvýšením teploty postiženého místa. Málokdy se stane, že se impetigo rozvine na nenarušené pokožce.

Nebezpečný je nejen osobní kontakt s dítětem trpícím impetigem, ale také s jeho osobními věcmi, jako jsou různé hygienické pomůcky, ručníky a další. Proto je potřeba dodržovat zásady správné hygieny a nepůjčovat si s ostatními dětmi oblečení či ručníky. Dětský imunitní systém je v porovnání s imunitním systémem dospělých poměrně málo vyvinutý a bakterie tak mají větší šanci organismus poškodit. Další možností přenosu impetiga jsou různé kontaktní sporty a jiné aktivity, při kterých může dojít ke kontaktu mikroorganismů s nechráněnou poškozenou kůží. Zvýšený výskyt impetiga je pozorován v letních měsících, protože se bakteriím lépe daří v teplém a vlhkém prostředí.

Rizikovou skupinou, u které se častěji vyskytuje impetigo, jsou také pacienti s nejrůznějšími kožními chorobami nebo se sníženou imunitou, například cukrovkáři, či pacienti se zhoubným onemocněním.

Jak dlouho je impetigo infekční? Nejčastěji se udává inkubační doba 1 až 3 dny, může být až 10 dnů. Impetigo postihuje častěji děti, u nichž se imunitní systém ještě vyvíjí, a dospělé s oslabeným imunitním systémem.

Zdroj: Impetigo – inkubační doba
Zveřejněno dne: 6.12.2016

Čím zklidnit podrážděný žlučník

Žlučníková dieta

Pokud máte akutně podrážděný žlučník, držte přísnou dietu, teprve až se stav uklidní, přejděte na žlučníkovou dietu klasickou. Můžete vyzkoušet i různé bylinky na žlučník.

Zásady žlučníkové diety:

  • Dodržovat zásady zdravé výživy.
  • Jíst alespoň 4x až 5x denně.
  • Mezi jídly dodržovat maximálně 2- až 3hodinovou pauzu.
  • Začít den lehkou snídaní.
  • Všechna jídla připravovat čerstvá.
  • Vyhnout se následnému ohřívání pokrmů.
  • Jíst vařená a dušená jídla.
  • Omezit tučné, pečené nebo smažené jídlo na minimum.
  • Vyhýbat se čerstvému pečivu, polotovarům a ostře kořeněným jídlům.
  • Pít dostatečné množství neperlivé vody.

Vhodné potraviny:

  • maso (telecí, libové hovězí, svíčková, jehněčí, srdce, játra, ledvinky, mozeček, jazyk, kuře, divoká kachna, bažant, holub, krocan, králík, zajíc, srnčí, jelen, divočák)
  • v omezeném množství nízkotučná dušená drůbeží šunka
  • ryby (okoun, treska, platýz, pstruh, štika, lín, krabí maso, chlazený či čerstvý tuňák)
  • nízkotučné mléko a mléčné výrobky (acidofilní mléko, sýry a tvarohy s nízkým obsahem tuku a cukru, light zakysané smetany)
  • brambory na loupačku a bramborová kaše
  • ne zcela čerstvý pšeničný a celozrnný chléb, suchary, piškoty, lehké bábovky, výrobky z kynutého těsta a ovocné koláče
  • produkty z obilí a škrobu (ovesné vločky, mouka, bramborová mouka, rýže, pudink, těstoviny, kukuřičné lupínky)
  • zelenina (mladá mrkev, chřest, květák, špenát, kysané zelí, ředkvičky, červená řepa, celer, rajčata, oloupané okurky, žampiony, salát, cuketa, brokolice)
  • kompoty a ovoce bez slupky (oloupaná jablka a hrušky, banány, pomeranče, mandarinky, grepy, jahody, maliny, ostružiny, melouny, broskve a meruňky)
  • tuky na mazání (máslo, rostlinné oleje a měkké margaríny)
  • ne příliš kořeněné a tučné polévky
  • koření, dresinky (kmín, anýz, hřebíček, skořice, muškát, bobkový list, jalovec, nové koření, rajský protlak, nepikantní kečup, byliny)
  • v omezeném množství cukr, hroznový cukr, med, džem a sladidla
  • čaj, slabá káva, ovocné a zeleninové šťávy, mléčné koktajly, bylinkové čaje, minerálka bez bublin

Nevhodné potraviny:

  • tučná, pečená nebo smažená masa a uzeniny
  • ryby (kapr, sleď, úhoř, makrela, losos, tuňák a sardinky v oleji)
  • mléko, mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku a kořeněné sýry
  • smažené a pečené brambory, bramborový salát, bramboráky, hranolky a chipsy
  • čerstvé a světlé pečivo
  • smažené palačinky nebo koblihy a sladkosti (bonbóny, čokoláda)
  • vejce vařená na tvrdo, vaječné saláty, volská oka a míchaná vejce
  • zelenina, saláty a luštěniny (syrová a smažená cibule, zelí, hrách, fazole a sója)
  • nedozrálé ovoce se slupkou (angrešt, rybíz, švestky, jablka a hrušky)
  • polévky a omáčky s obsahem tuku, másla a majonézy
  • koření (hořčice, pepř, papriky)
  • silná káva, nápoje s bublinkami a alkohol (především destiláty)

Důležité je zavčasu si uvědomit, že zdraví máme jen jedno. Proto se opatrujte a jezte dál zdravě i poté, co přestanete mít zažívací problémy.

Zdroj: Čím zklidnit podrážděný žlučník
Zveřejněno dne: 15.2.2015

Hubněte ale z tuků!

Přehled nejznámějších látek

Aminokyseliny – základ bílkovin

Jsou vhodné téměř za každých okolností a tělo je potřebuje. Široké spektrum aminokyselin naleznete v proteinovém přípravku. Nespornou výhodou je jejich snadná vstřebatelnost, avšak na jejich strávení potřebuje organismus jistý čas. Pro tělo je tedy důležité, aby tyto látky získalo z několika různých zdrojů.

Aminokyselina glutamín hraje důležitou roli v metabolismu bílkovin a působí proti ztrátě svalové hmoty. Glutamín si organismus dokáže vyrobit samo a získává ho z běžné stravy. Nic však nepokazíte tím, když ho budete tělu dodávat ve formě doplňku stravy (prášek, kapsle). Kromě svalů má příznivé účinky i na imunitní systém a také paměť.

Karnitin

Kdysi označovaný za vitamín T je stále hojně využíván při redukčních dietách a tréninku pro rýsování svalů. L-carnitin má unikátní vlastnost – spaluje tuky přímo v buňce, což je zárukou vysoké účinnosti. Je však potřeba dodržovat zásady zdravého stravování, mj. vyhýbat se živočišním tukům a cukru. Carnitin patří mezi neesenciální aminokyseliny a tělo si ho nedokáže vyrobit dostatek. Alternativou je tedy užívání karnitinu ve formě doplňku stravy, nejlépe L formu (L-karnitin), který můžete zakoupit i v běžném internetovém obchodě.

Gainer

Nachází uplatnění u lidí s rychlým metabolismem, kteří chtějí nabrat hlavně svalovou hmotu. Gainer představuje kombinaci sacharidů a bílkovin. Kým kvalitu proteinových přípravků určují obsažené bílkoviny, u gainerů jsou to cukry. Levnější přípravky obsahují hlavně jednoduché cukry (laktóza, glukóza), ty dražší přípravky obsahují spíše komplexní sacharidy.

HMB (beta-hydroxy beta-methylbutyrát)

Přes „chemický název“ se jedná o látku přírodního původu. Tvoří se v buňce jako produkt rozpadu aminokyseliny – leucín. V běžné potravě ho najdeme např. v rybím masu, v grapefruitech atd. Jeho množství je však malé a pro sportovce nedostačující. HMB působí ochranně pro svalovou hmotu a má nepřímý vliv na hubnutí (chrání svaly a nutí používat tuk jako zdroj energie).

Synefrín

Efedrin představuje jeden z nejúčinnějších spalovačů tuků – je tu však jeden problém. U nás je zakázaný, protože je silně návykový. Účinnou alternativou je jeho přírodní forma – synefrin. Získává se z plodů pomerančovníku, který má silné stimulační účinky. Na doplňku stravy se často potkáváme s názvem Citrus aurantium, který tuto látku obsahuje. Synefrin potlačuje únavu, podporuje metabolismus a dodává energii. Není vhodný pro kardiaky, těhotné ženy a děti. Tady je seznam cen, za které se dá synefrin koupit.

Zdroj: Hubněte ale z tuků!
Zveřejněno dne: 10.1.2009

Recepty pro diabetiky II. typu

Zásady vaření pro diabetiky II. typu

Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.

Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.

Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.

Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.

Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.

Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.

Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.

Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onemocněním netrpíte, máte alespoň malý přehled o tom, jak by se takový člověk měl stravovat. Je-li ve vašem blízkém okolí či ve vašem rodinném kruhu někdo takto nemocný, nebudete mít snad už takový problém čím takového človíčka pohostit.

Zásady při dietě u diabetu II. typu:

  • vyloučit ze stravy volné cukry, tedy dorty, sušenky a podobné sladkosti obsahující cukr;
  • omezit živočišné tuky a potraviny, které je obsahují – tučné salámy, smetanové výrobky;
  • jíst střídmě bílkoviny, to znamená maso, mléko a výrobky z něj, vejce – doporučená denní dávka bílkovin je 0,8 g na kilogram hmotnosti;
  • zajistit dostatečný přísun vlákniny, doporučené množství je cca 30 g za den;
  • omezit sůl maximálně na 6 g denně;
  • pít dostatečné množství neslazených tekutin v rozmezí 1,5 až 2,5 l denně;
  • každý den cvičit alespoň 30 až 45 minut.

Potraviny: Diabetici by měli zcela zapomenout na to, že existuje cukr, med, džem, cukrářské výrobky, zmrzlina, plnotučné a kondenzované mléko, smetana, tučné sýry a tučná masa. S bůčkem, krkovičkou, ovarem, skopovým, kachnou, játry, uzeninami, tučnými rybami, mandlemi, mákem, lískovými a vlašskými ořechy a se všemi živočišnými tuky by se měli rozloučit. Zkrátka a dobře jsou zakázané. Stejně tak by měli oželet alkoholické nápoje. Ovšem nic není tak černé, jak to na první pohled vypadá. Při správném postupu lze k přípravě jídel diabetické diety použít běžně dostupné kvalitní potraviny: libové maso, šunku, sýry do 30 % tuku, margarín, nízkotučný tvaroh, ovoce, zeleninu, luštěniny. Lze využít i alternativních potravin: žitnou či kukuřičnou mouku, pohanku, jáhly, sóju. V dochucovadlech je důležité omezit hlavně sladký kečup (lepší je připravit si ho doma sám). Na trhu je velký výběr umělých sladidel, alternativou je například stevia. Umělá sladidla jsou zakázána v těhotenství. Při nákupu je vhodné si vždy přečíst údaje o obsahu cukru a tuku v potravinách. Vejce hrozba nejsou, nicméně střídmost je namístě. Sladkosti je třeba zhodnotit hlavně s ohledem na obsah tuku; lepší jsou oplatky než plněné sušenky. V pitném režimu se snažíme omezit limonády, energetické drinky a 100% džusy. V restauraci lze využít běžných pokrmů v menu a omezit přílohu či zahuštěnou polévku.

Příprava jídel: Doporučuje se příprava s použitím minimálního množství tuku, vhodné je dušení, vaření či příprava v páře. Hlavním cílem je především snížit obsah tuku v potravinách. Těstoviny se připravují ideálně stylem al dente, rýži nikdy nerozvařujeme. K přípravě pokrmů lze také použít i jiné typy mouky než tolik rozšířenou pšeničnou. Důraz se klade na rychlou úpravu jídel: některé nevhodné postupy totiž dokážou zvýšit glykemický index jinak doporučovaných potravin. Při využití umělých sladidel je třeba kontrolovat, zda jsou určena pro přípravu teplých či studených pokrmů. Kromě doporučené úpravy potravin, jako je dušení či vaření ve vodě nebo v páře, je také ideální vaření v tlakovém hrnci, ale i pečení nebo grilování v alobalu nebo na roštu. Dobré je pořídit si pánev s povrchem, který umožňuje přípravu pokrmů bez použití tuku. Zeleninu, u které je to možné, je ideální konzumovat syrovou. Důležité je, aby diabetik jedl pravidelně zhruba šest menších porcí denně. A v nich nemusí chybět maso, ovšem mělo by být libové, například kuřecí, krůtí, králičí, ale tu a tam i libové vepřové nebo hovězí a netučné uzeniny. Také netučné ryby rozhodně patří na talíř. Při úpravě masa se vyhneme smažení, které zatěžuje organismus nezdravými tuky. Používáme-li olej, pak slunečnicový nebo nejlépe kvalitní olivový. Spotřebu másla výrazně snížíme nebo se mu vyhneme zcela. V jídelníčku diabetiků by neměly chybět mléčné výrobky, ale především ty nízkotučné s obsahem 20 až 30 % tuku v sušině. Jogurtům a dalším výrobkům, které obsahují velké množství cukrů či aspartam, který je nevhodný i v běžné stravě, se vyhneme. Také s konzumací pečiva by diabetici měli být opatrní, což ovšem neznamená, že se ho mají úplně vzdát; je pouze třeba omezit jeho množství a upřednostňovat pečivo celozrnné, které obsahuje více vitaminů, nerostných látek a tolik důležité vlákniny. Nejvhodnější přílohou – mnohdy i hlavním jídlem – jsou pro diabetiky brambory. Kvůli malému procentu sacharidů je pochopitelně velice vhodnou potravinou zelenina. Celer, květák, rajčata, salátové okurky, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest na talíři jsou zárukou nepatrného množství sacharidů, a tudíž si je lze dopřávat v neomezeném množství.

Rozdíly: Rozdíly v dietě diabetika II. typu a v redukční dietě nejsou dnes velké. Jsou však zásadní rozdíly v dietě obézního diabetika II. typu a klasického diabetika I. typu. Zejména jde o doporučené množství sacharidů, energie a dalších živin na jednotlivá jídla a kvalitativní výběr potravin. Obecné zásady pro dietu diabetika I. a II. typu jsou stejné – racionální pestrá strava s dostatkem všech základních živin, minerálů a vitaminů. Diabetik I. typu léčený inzulinem nebývá většinou obézní a je obvykle zaškolen na dietu s 225 až 325 g sacharidů (tj. 1 800 kcal/7 400 kJ až 2 440 kcal/10 200 kJ) se šesti jídly denně, tedy s vkládáním dopolední a odpolední svačiny a přidáním druhé večeře. I když dnes je při takzvaném selfmonitoringu glykemií a volnějším dávkování diety a inzulinu režim mírně uvolněný, diabetik I. typu byl dříve a je v zásadě dodnes edukován k maximální pravidelnosti v jídle. To se týká časového rozdělení jídel a množství a výběru sacharidových potravin. Hlavním důvodem vkládání malých jídel je u diabetiků I. typu a u některých diabetiků II. typu působení inzulinových přípravků, které ve 2. až 3. hodině po jídle stále působí a ohrožují diabetika hypoglykemií.

Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný. Technologická úprava potravin je stejně jako u diabetu I. typu antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků). Regulovaná strava je pak založená na systému záměny potravin.

Výměnné jednotky: Systém výměnných jednotek umožňuje pacientovi volněji se stravovat a je u diabetiků II. typu více orientován na výměnné jednotky energie než na sacharidové jednotky. Pomocí výměnných jednotek lze lehce zaměňovat potraviny v určeném množství sacharidů nebo energie na jednotlivá jídla (snídani, oběd, večeři a podobně) v přibližně stejných potravinových skupinách. Diabetici II. typu jsou většinou starší lidé s nižší fyzickou aktivitou a nižším energetickým výdejem, a proto musí být i příjem nižší. Redukční diety nemívají obvykle více než 6 300 kJ (1 500 kcal) a diabetická strava s obsahem 150 g sacharidů obvykle splňuje u většiny pacientů zejména v prvních letech po zjištění diabetu energetický požadavek na redukci.

Rozdíly v dietě mezi obézním jedincem a diabetikem II. typu jsou:

Diabetik II. typu obvykle se současně přítomnými dalšími poruchami typickými pro metabolický syndrom (hyperlipoproteinémie, hypertenze, poruchy fibrinolýzy) nebo s diabetickou nefropatií musí dbát v dietě i na ovlivnění dalších složek.

Diabetikovi se delším lačněním glukózová tolerance horší, to znamená, že by přestávky mezi jídly neměly být extrémní, racionální je požadavek na tři až šest menších jídel denně. Není však vhodné navyšovat počet jídel, na který byl pacient zvyklý.

Tolerance glukózy diabetika je typicky horší ráno než večer, což se dá řešit farmakologicky nebo snížením ranního příjmu sacharidů.

V diabetické dietě se někdy používají potraviny s nízkým glykemickým indexem, tedy potraviny obsahující vlákninu, po nichž je vzestup glykemie menší. Tyto diety však mají význam i u obézních, kde jsou prevencí diabetu II. typu.

Potraviny označené jako light mohou být vhodné pro obézní vzhledem k nižšímu energetickému obsahu. Někdy mají sníženou energetickou hodnotu jen na úkor tuků, a sacharidy nemusí být vždy sníženy. Pak se tyto potraviny nemusí pro diabetiky hodit.

Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, jelikož obsah tuků bývá zachován nebo i zvýšen. Nemusí tedy být vhodné pro obézní a obézní diabetiky II. typu.

Příklad jídelníčku:

Snídaně: 225 ml mléka (bílá káva, kakao, čaj s mlékem), 60 g chleba (40 g knäckebrotu, 50 g dalamánku), 50 g bílkovinného přídavku (50 g taveného 30% sýra, 50 g krájeného sýra, 50 g šunky, 100 g tvarohu, 150 ml jogurtu)

Přesnídávka: 100–150 g ovoce (200 g zeleniny)

Oběd: 90 g masa (libové hovězí, libové vepřové, 150 g kuřecí prsa, 150–200 g ryby), 5 g oleje, 5 g mouky, 110 g brambor, 200–250 g zeleniny (150 g kompotu dia)

Svačina: 150–200 g zeleniny (80 g ovoce)

Večeře: 90 g masa (jako oběd), 5 g oleje, 5 g mouky, 110 g brambor, 200–250 g zeleniny (150 g dia kompotu)

II. večeře: 100–150 g ovoce

Záměna za brambory: 90 g vařených těstovin, vařená rýže (30 g syrové), 130 g bramborové kaše, 90 g vařených luštěnin (30 g syrových), 40 g chleba

Pokud má diabetik II. typu hmotnost v horním pásmu normy, profituje také z malé redukce hmotnosti cca o 5 %. Na dietu stejnou jako u diabetu I. typu se přechází obvykle u diabetiků 2. typu s normální hmotností na inzulinoterapii.

Důležité pro praxi:

  • Nejzásadnějším opatřením v redukční dietě diabetika je snížení obsahu tuku.
  • Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný.
  • Technologická úprava potravin je antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků).
  • Regulovaná strava je založena na systému záměny potravin a je u diabetiků II. typu více orientována na výměnné jednotky energie než na sacharidové jednotky.
  • Diabetická strava s obsahem 150 g sacharidů obvykle splňuje u většiny pacientů zejména v prvních letech po zjištění diabetu energetický požadavek na redukci.
  • Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, nejsou obvykle pro diabetiky vhodné a je výhodnější, když si vyškolený diabetik vybírá z běžné nabídky potravin.

Zdroj: Recepty pro diabetiky II. typu
Zveřejněno dne: 4.2.2017

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223311

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje tým webu ČeskáOrdinace.cz.


SiteMAP