V dnešní době se toto onemocnění růží dá zhruba po 7 až 10-ti denní léčbě vyléčit, pokud nenastanou žádné komplikace. Růže se běžně léčí antibiotiky a z toho co vy uvádíte, tak se domnívám, že postižená pacientka netrpí růží, že tam může mít prostě například nějaké mokvající exémy, nevím, nevidím ji, ale pokud tam nebyly celkové příznaky, jako vysoká teplota, únava, malátnost, často i zvracení nebo pocit na zvracení, tak se pravděpodobně tady o růži nejedná a proto může být modrá Indulona účinná. Na růži ovšem modrá Indulona bohužel nepomůže. Ve vašem případě bude asi lepší navštívit lékaře a poradit se s ním. Indulona je v domácnosti známá
spíše
jako domácí lubrikant tam, kde není třeba používat kondomy.
V naší poradně s názvem PŮDOPOKRYVNÉ RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Cepkova.
KDE KOUPIT PUDOKRYVNE RŮŽE. A JEJICH CENA ZA KUS.DEKUJI CEPKOVA MARIE Ul.Strma 336 Broumov 55001 .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Půdopokryvné růže lze objednat online na internetu. Nabídek je mnoho, takže můžete vybírat. Tady je seznam všech zahradnictví, kde pokryvné růže nabízejí: www.zbozi.cz/hledej/…
V naší poradně s názvem ONEMOCNĚNÍ DĚDIČNOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Ze je nesmysl,ze je nemoc ruze dedicna....?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Samo onemocnění erysipel dědičné není, ale cesty, které k němu vedou, mohou být dědičné. Jde o způsob života, množství zdravého pohybu, způsob stravování, atd. Tyto všechny věci opakujeme po svých předcích a díky tomu máme i podobné nemoci.
Růže neboli erysipel je infekční onemocnění způsobené bakteriemi, které postihnou zánětem kůži a podkoží, většinou na dolních končetinách. Onemocnění je kontaktem přenosné vzácně a při léčbě antibiotiky se pacient pro své okolí stává brzy neinfekční, takže nakažlivost je minimální.
Růže je onemocnění, které je doprovázeno celkovými příznaky, kdy vlastně v počátečních dnech tohoto onemocnění, třeba 1 až 2 dny, tak se pacient cítí unavený, malátný, má febrilie - horečky, velmi často je tady 38* až 39* C a teprve až třeba za 1 až 2 dny dochází k zrudnutí vlastně té postižené kůže. Velmi často se onemocnění růží vyskytuje například na bércích. Růže se může vyskytnout třeba i v obličeji nebo na nose. Kromě toho, že růže může způsobit začervenání pokožky, tak může být i růže silnější a může při ní docházet třeba ke vzniku puchýřů a někdy může i po zhojené růži, když se tyto puchýře odhojí, tak tam může vzniknout i drobný defekt, který se pak samozřejmě také časem zhojí.
V diskuzi ARTRÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
To je rozumné řešení. Odstraní se tím současné komplikace spojené s vybočením nefunkčním kloubem mezi články.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marian.
Děkuji za odp.,ale nevím jak se mi bude chodit když budu mít ty kustky přisroubovany k sobe,jestli mě to bude nějak omezovat pro chůzi nebo práci anebo při sportu?
Tak jak vy uvádíte, že se jedná o mokvavé projevy na dolních končetinách, tak to není projev růže. Růže (Erysipelas) je bakteriální onemocnění, které vlastně způsobuje bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes, která může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Tento streptokok je schopen proniknout narušenou kožní bariérou a v podstatě dochází k tomu, že tato bakterie vyvolává zánět podkoží.
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopalová.
Prosím mám přítelkyni, ktrerá má nemoc růže a mám s ní jet na dovolenou (byla v nemocnici 14 dnů)a už se léčí doma týden a máme jet 28.6. bude to ještě nakažlivý a má mít svůj ručník?
Prosím sdělte mně je 85 let
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nemoc růže může být vleklá a díky tomu i dlouho nakažlivá. Ve vašem případě, kdy budete na blízku člověku s růží, tak pro zabránění šíření nákazy je vhodné používat každá svůj vlastní ručník i ostatní prostředky pro osobní hygienu.
Prognóza pacientů je většinou výborná, většina růží se po aplikaci antibiotik brzy vyléčí. Asi u dvaceti procent pacientů pak vzhledem k přetrvávání rizikových faktorů hrozí recidiva, návrat obtíží, kdy je nutná nová léčba. Komplikace jsou většinou vzácné, přesto se mohou vyskytnout a je třeba s nimi počítat a dávat si na ně pozor. Nebezpečnou komplikací, plynoucí ze schopnosti bakterií dostat se až do krevního oběhu, je vznik bakteriémie. V takovémto stavu streptokoky kolují v krvi a infekce se tak může šířit až na srdeční chlopně, kde působí bakteriální endokarditidy, dále do kloubů, či dokonce kostí. Další komplikací při extrémním přemnožení bakterií v celém světě je vznik celkové sepse a septického šoku, což je život ohrožující stav vznikající především ve velmi vážných a neléčených případech u lidí s oslabeným imunitním systémem. Streptokoky mohou zejména u dětí vyvolat nebezpečnou poststreptokokální glomerulonefritidu rozvojem vedoucím až k selhání ledvin. Může dojít i k trombóze sinus cavernosus (zasažen žilní splav v části mozku) a odtud se dál sraženiny mohou šířit krví do dalších oblastí a částí mozku. Výjimečně může dojít k streptokokálnímu syndromu, toxickému šoku nebo osteoartritickým potížím, to znamená vzniku zánětů šlach, zánětů kostí, tíhových váčků či celých kloubů.
Na léčbu růže se nejlépe hodí silný odvar z rostliny s názvem sléz lesní. Ze slézu lesního se použijí jak listy, tak i květ v sušeném nebo i čerstvém stavu. Do odvaru se pak namáčejí obklady, které se přikládají na růží postižená místa.
Pěstování je jednoduché. Napadení houbovými chorobami (černá skvrnitost, padlí) bychom se za normálního průběhu počasí neměli obávat. Tyto růže jsou nenáročné, postačí jim obvyklá hlinitá zahradní půda a místo na slunci. Pokud je půda neúrodná a má špatnou strukturu, zlepšíme ji na celé ploše do hloubky asi 30 cm kompostem a plnými hnojivy. Před výsadbou musíme dát dobrý pozor na vytrvalé plevele (pýr, pcháč, smetanku, svlačec, pryskyřník, přesličku, mléč), jejich pozdější udolání je v porostu růží skoro nemožné. Půdu tedy připravujeme s časovým předstihem. I když půdopokryvné růže často nakupujeme jako kontejnerované, je přece jen nejlepší sázet je na podzim nebo brzy na jaře. Do půdy sazenice ukládáme poněkud hlouběji (o 5 cm) a rostliny radikálně seřízneme, aby dobře rozvětvily. Půdopokryvné růže vysazujeme na vzdálenost asi 50 cm (4 ks na 1 m2) a dobře je zalijeme.
Růže je infekční onemocnění, které se nejprve projevuje celkovými příznaky, mezi něž řadíme především horečku, bolesti hlavy, tělesnou únavu a zhoršení celkového stavu. Na kůži se poté v místě vstupu infekce objevuje otok a bolestivé zarudnutí, které se jazykovitě šíří do okolí. Zpravidla také dochází ke zduření mízních uzlin. V obzvláště závažných případech se vytvářejí drobné, nebo i velké puchýře a dochází k rozsáhlejší destrukci kůže. V případě, že bakteriální infekce pronikne až na svalovou vrstvu, vzniká pak rozsáhlý neohraničený zánět, kterému se říká flegmóna.
K průniku této infekce do organismu dochází přes nejrůznější kožní poranění. Často vzniká u jedinců se sníženou obranyschopností organismu, s cukrovkou, bércovými vředy či prasklinami v kůži. Tato místa bývají vstupní branou infekce. Bakterie proniknou do povrchových vrstev kůže a postupně se dostávají až do podkoží s využitím mízních cév.
V případě, že se chcete vyhnout sekání trávníku ve svahu, využijte právě půdopokryvné dřeviny. Půdopokryvné růže se hodí na jižně exponované svahy. Dlouhými a bujně rostoucími výhony zabrání sesunutí svahu a rozrůstání plevele. Navíc vytvářejí krásně po celé léto kvetoucí koberec. Mezi růžově kvetoucí zástupce patří ´Knirps´, ´Neon´, ´Magic Meidiland´, ´Pink Star´, ´The Fairy´, bíle kvetoucí ´Sea Foam´, ´Snowcarpet´, žlutě kvetoucí ´Amber Sun´, ´Sunny Rose´, červeně kvetoucí ´Mainaufeuer´ či ´Austriana´. Růže se silně rozvětvují a zcela zakrývají půdu větvičkami.
Růže nemoc je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků (Streptococcus pyogenes, který může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo), výjimečně i stafylokoků (Staphylococcus aureus, původce mnoha jiných onemocnění po celém těle). Ve velmi vzácných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, jako je Klebsiella pneumonie, normálně způsobující zápal plic, Hemophillus influenzae (způsobuje většinou epiglottitidu či meningitidu u dětí) či enterobakterie. Historie růže sahá až do středověku, kdy se jí říkalo lidově „oheň svatého Antonína“ podle egyptského léčitele, který byl údajně schopen tyto obtíže léčit. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.