Vitamín E je tvořen přirozeně výhradně rostlinami, odtud přechází do potravinového řetězce. Nejbohatším zdrojem vitamínu E jsou obilné klíčky, také rostlinné oleje mají vysoký obsah tohoto vitamínu, mezi další zdroje patří například ořechy, fazole, chřest a kapusta. Maso obsahuje velmi málo vitamínu E. Vitamín je v těle využitelný pouze s určitým množstvím tuku.
Fosfát je dnes obsažen v mnoha potravinách. Mezi přírodní zdroje patří mléčné výrobky, zejména sýry, dále maso, ryby a zelená listová zelenina (špenát, salát). Zajímavé je, že také cedr obsahuje fosfáty. Maso a masné výrobky jsou konzervovány fosfátem. Rovněž mnoho nápojů obsahuje kyselinu fosforečnou jako konzervační prostředek (Coca Cola).
V diskuzi VAKCINA SILGARD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina Amiourova.
Ovšem do května zemřely v USA 3 pacientky a do 6. září dalších 8. obeslala jsem celou kauzu, jíž se zabývá Judicial Watch českým organizacím gynekologů a pediatrů a jediná odpověď, která přišla, byla výhružná. Na vyžádání zašlu celý článek s odkazy na zdroje i s odpovědí SUKLu a hlavním argumentem vypovídajícím o nepoctivosti výrobce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela .
Dobrý den,
ráda bych Vás poprosila o zaslání celého článku i s odkazy na zdroje a odpovědí SUKLu.
Zvláště vysoká hladina vitamínu B5 (kyseliny pantothenové) je obsažena v mase (vnitřnostech), celozrnných obilovinách, vejcích, ořeších, rýži, melounu, mléku a kvasnicích. Díky pestré každodenní stravě může dojít ke zvýšení vitamínu B5, a tím i dostatečnému přísunu životně důležitých látek.
V naší poradně s názvem POTŘEBA BÍLKOVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,
kolik gramu bílkovin se doporučuje přijmout, pokud je zvýšená kyselina močová, ale je upravovaná léky při stavu obezitě.
Děkuji za odpověď.
H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při dně je dobré udržet příjem bílkovin na 170 gramech za den. Přičemž je potřeba upřednostnit tyto zdroje bílkovin: vejce, libové drůbeží maso, ryby ze studených mořských vod, fazole, tofu, nízkotučné mléčné výrobky a ořechy.
Zdrojem chlóru je sůl, slané potraviny, minerální voda. Jako sloučenina se sodíkem (chlorid sodný) je tedy přítomný v potravinách nebo fyziologických roztocích v každodenní stravě.
V diskuzi TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Ayman.
Co je to za tabulku, ty čísla jsou úplně jiná než uvádějí jiné zdroje. U některých potravin totálně rozdílné hodnoty? Čemu má teda člověk věřit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pepa.
Máte pravdu. Já už toho přečetl, že mi jde hlava kolem a všude samý protimluv. A pritom se každá webovka odvolává na odborníky. A to nemluvím o tom, že znám případ pana, co jí zdravě a sportuje a přesto taky dostal dnu. Byl dost v šoku. Takže nezbývá, než si nechat napsat prášky, výrazně omezit mastné a smažené a doufat, že to bude lepší.
Libové maso a ryby jsou bohaté na vitamín B3. Velké množství niacinu obsahují rovněž celozrnné potraviny, mléko a vejce. Tento vitamín může být v těle vyroben z aminokyseliny tryptofanu, která je obsažena v mase.
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Infectoscab nejde jen tak zkoušet. Pokud máte tuto mast proti svrabu, tak vám ji určitě předepsal nějaký lékař a právě jeho pokynů byste se měla držet. U kožních vyrážek je občas těžké stanovit účinnou léčbu. Pokud již selhalo několik pokusů, tak vám nezbyde nic jiného, než hledat lékaře, který na to přijde. Opomenout byste neměla ani psychiatra, protože někdy bývá na vině i psychická příčina.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.
Infectoscab je na lekársky predpiš tak ako vám može dat lekárka kožna na predpis sirovu mast nie vždy učine podla stavu koži sile svrabu najlepši leky su prírodneho zdroje znám spustu leku a na spustu chorob stretol sem stím vic možnostiach lečby Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
V naší poradně s názvem CO NEOBSAHUJE PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Dobrý den, nic ve zlém, ale máte prosím pro tvrzen ve svém článku nějaké ověřené zdroje? Např. tvrzení, že pití čaje nemá vliv? Bohužel narážím v rámci tematiky dny na články, kdy autoři většínou popisují, co někde podobně načetli nebo se sami domnívají. Absence citací u Vašeho článku kredibilitě textu moc nepřidává. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pití čaje významně nezhoršuje průběh dny. Existují výzkumy, které uvádí, že černý čaj mírně zvyšuje puriny a může vytvářet vápenné usazeniny v ledvinách, pokud se doplňuje mlékem. Zelený čaj nijak neovlivňuje dnu a muže být plně využíván v rámci pitného režimu. Právě dostatečný pitný režim je při dně klíčový a jeho zvládnutí může výrazně pomoci s touto nemocí. Nejlepším zdrojem tekutin v tomto ohledu zůstává na prvním místě čistá pramenitá voda bez bublin a bez cukru. Té by se mělo vypít každý den 6 až 8 sklenic.
Dobrým zdrojem vitamínu B7 (biotinu) jsou játra, maso, sójové výrobky, vaječné žloutky, ořechy, oves, špenát, žampiony a čočka. Biotin v malém množství produkují také bakterie ve střevech. Nedostatek je tedy poměrně vzácný. V případě potřeby mohou ke zvýšení biotinu v organismu přispět výživové doplňky.
Hlavním zdrojem chrómu jsou pivovarské kvasnice nebo droby. Také ořechy, luštěniny a celozrnné výrobky přispívají k zásobování chrómem. V rostlinných přirozených zdrojích se tento stopový prvek vyskytuje hlavně ve slupkách semen.
V naší poradně s názvem POTŘEBA BÍLKOVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Opravdu 170 g bílkovin na den ? Všude čtu že by se měli snižovat bílkoviny na 0,6-0,8 g / kg. Jak to tedy je ? Proč tak vysoké bílkoviny během dne ? Nezvyšuje se pak kyselina močová po odbourávání bílkovin ?
Děkuji za upřesnění-
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
170 g bílkovin za den je nejvyšší optimální zdravé množství pro nemocné dnou při hubnutí se zachováním svalové hmoty. Co se týče kyseliny močové, tak nezáleží na množství bílkovin, ale na jejich zdroji. Vhodné zdroje bílkovin pro nemocné dnou jsou vejce, libové drůbeží maso, ryby ze studených mořských vod, fazole, tofu, nízkotučné mléčné výrobky a ořechy.
Riboflavin neboli vitamín B2 (laktoflavin) se vyskytuje hlavně v mléčných výrobcích. Ale maso, celozrnný chléb a některé houby jsou také dobrým zdrojem tohoto vitamínu. V kulturách, v nichž je kukuřice jednou ze základních potravin, dochází k nedostatku vitamínu B2, protože riboflavin v kukuřici obsažen není.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Otto Gross.
Dobry den,
muzu se zeptat, zda cervena repa je vhodna pri dne, jako cisteni ci pomoc se zbavit nadbytecne kyseliny mocove? Nektere zdroje uvadeji ze je plna purinu a jine neuvadeji nic.
To same bych se chtel zeptat na spirulinu a chlorellu. Nekde uvedeno, ze pomaha, nekde naopak.
dekuji za odpovedi.
Otto Gross
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa z pohledu pacienta trpícího dnou není dobrá volba. Červená řepa sice dokáže léčit zánět při artritidě díky obsahu červeného barviva a dusičnanů, ale zároveň obsahuje oxaláty, které způsobují ledvinové kameny. Dna rovněž hraje významnou roli při tvorbě ledvinových kamenů. Bezpečné množství červené řepy je maximálně půl hrnku nakrájené řepy denně.
Přírodním zdrojem jódu jsou mořské ryby žijící přirozeně v mořské vodě, kde vstupují do potravinového řetězce. Jód je obsažen i v zelenině, ale jen v nízké koncentraci, která není dostatečná. Velmi vysoké množství jódu obsahují mořské řasy, které se používají v asijské kuchyni, a tak by neměly být konzumovány ve velkém množství.
Zvláště obiloviny obsahují vitamín B1, v potravinách jsou však obvykle používány v loupané podobě, takže se obsah vitamínu B1 ztrácí. Pro zvýšení dodávky vitamínu B1 mohou být použity luštěniny, například čočka a sója. Rovněž vepřové maso, játra a žloutky obsahují velké množství vitamínu B1. V současnosti rozšířenému nedostatku vitamínu B1 lze předcházet pravidelným přísunem vhodné stravy či prostřednictvím potravinových doplňků.
Koenzym Q10 si může lidský organismus v určitém množství vyprodukovat sám. S věkem se však tato schopnost snižuje, je tedy nezbytné doplňovat koenzym Q10 vhodným jídelníčkem, obsahujícím také jiné důležité vitamíny a živiny. Koenzym Q10 byl měl být součástí vaší každodenní stravy. Zdrojem koenzymu Q10 je například maso, ryby a zelenina (brokolice). Také rostlinné oleje (olivový olej) jsou bohaté na koenzym Q10.
K nedostatku selenu obvykle dochází po delší době, kdy nejsou ve stravě zastoupeny žádné obilné výrobky nebo živočišné zdroje selenu. Známým příznakem nedostatku selenu je selhání srdce. Podle některých studií je zřejmé, že nedostatek selenu může vést k rakovině. Při předávkování naopak může selen způsobit vážné otravy.
Cenným zdrojem kyseliny listové (vitamínu B9) jsou rostliny, zejména špenát, kapusta, brokolice či rajčata obsahují velké množství tohoto vitamínu. Ale také celozrnné výrobky, vejce, olej z pšeničných klíčků a sójové výrobky přispívají k dostatečnému příjmu vitamínu B9. Absorpce kyseliny listové ve střevech je závislá na druhu potravin. Nedostatek kyseliny listové může být doplněn pomocí nutričních produktů.
Vitamín D je jedním z vitamínu rozpustných v tucích, aby byl pro organismus přínosem, měl by být tedy připravován s olejem nebo jinými tuky. Přímým zdrojem vitamínu D jsou všechny druhy ryb s vysokým obsahem tuku, zejména losos. Možnou alternativou je použití vajec a některých hub. K dorovnání správného množství vitamínu D mohou být užívány potravinové doplňky s obsahem vitamínu D, nejlépe v kombinaci s vápníkem.