Hlavním zdrojem hořčíku jsou celozrnné potraviny, hnědá rýže a sójové boby. Slunečnicová a sezamová semínka mají také vysoký obsah hořčíku. Některé minerální vody jsou bohaté na hořčík. Hořčík je zvláště důležitý pro správnou funkci svalů, působí jako prevence proti svalovým třesům nebo křečím při sportu. Vylučováním potu z těla je ztrácen i hořčík, je tedy nutné při dlouhodobé zátěži věnovat pozornost adekvátnímu doplňování hořčíku.
Správně fungující ledviny mohou obvykle absorbovat větší množství hořčíku, a to i v případě nedostatečné diety. Diuretika, což jsou léky na krevní tlak a močopudné léky, nebo alkoholismus často způsobují vylučování nadměrného množství hořčíku močovým systémem. Také chronický průjem či zvracení může vést k nedostatku hořčíku.
V naší poradně s názvem VÁPENATÝ VÝRŮSTEK NA RAMENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaňatová Anna.
Dobrý den, zajímalo by mě, jak pomoci usazenému vápníku v ramením kloubu. Lékař nedoporučuje operaci. Po rehabilitaci stále trvají bolesti. Ráda bych věděla, jak si upravit jídelníček a třeba podpůrnou léčbu bylinami. Děkuji za vaši radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Odvápnění je možné pomocí hořčíku. Když budete užívat dvojnásobné množství doporučené denní dávky hořčíku, tak bude docházet k mírnému ubývání vápníku v celém těle.
Hořčík je důležitý pro přenos nervových vzruchů, pro správnou svalovou funkci, funkci buněk, aktivaci enzymů, kostí a zubů. Optimální denní příjem hořčíku u žen činí 300 mg, u mužů 350 mg. Průměrná denní dávka hořčíku je obsažena v:
90 g sezamových semínek
200 g čokolády
200 g ovesných vloček
3 kg salátu
Nedostatek hořčíku způsobuje napětí, svalový třes, svalové křeče, poruchy metabolismu, poškození kostí a zubů. Důležitými zdroji hořčíku jsou celozrnné potraviny, hnědá rýže, sója, slunečnicová semínka, sezamová semínka, čokoláda.
Jakékoliv gastrointestinální onemocnění, např. Crohnova choroba, může mít vliv na vstřebávání hořčíku, důvodem je to, že jedna třetina až jedna polovina dietárního hořčíku je absorbována tělem a je přijata přes střeva. Nesprávně pracující střeva tak vedou k nedostatku potřebné denní dávky tohoto důležitého prvku.
V diskuzi VAKCINA SILGARD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina Amiourova.
Ovšem do května zemřely v USA 3 pacientky a do 6. září dalších 8. obeslala jsem celou kauzu, jíž se zabývá Judicial Watch českým organizacím gynekologů a pediatrů a jediná odpověď, která přišla, byla výhružná. Na vyžádání zašlu celý článek s odkazy na zdroje i s odpovědí SUKLu a hlavním argumentem vypovídajícím o nepoctivosti výrobce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela .
Dobrý den,
ráda bych Vás poprosila o zaslání celého článku i s odkazy na zdroje a odpovědí SUKLu.
Vitamín E je tvořen přirozeně výhradně rostlinami, odtud přechází do potravinového řetězce. Nejbohatším zdrojem vitamínu E jsou obilné klíčky, také rostlinné oleje mají vysoký obsah tohoto vitamínu, mezi další zdroje patří například ořechy, fazole, chřest a kapusta. Maso obsahuje velmi málo vitamínu E. Vitamín je v těle využitelný pouze s určitým množstvím tuku.
V naší poradně s názvem POTŘEBA BÍLKOVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,
kolik gramu bílkovin se doporučuje přijmout, pokud je zvýšená kyselina močová, ale je upravovaná léky při stavu obezitě.
Děkuji za odpověď.
H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při dně je dobré udržet příjem bílkovin na 170 gramech za den. Přičemž je potřeba upřednostnit tyto zdroje bílkovin: vejce, libové drůbeží maso, ryby ze studených mořských vod, fazole, tofu, nízkotučné mléčné výrobky a ořechy.
Diagnostikování nemoci z nedostatku hořčíku není jednoduché, neboť projevy se mohou shodovat s projevy jiných onemocnění. Nedostatek hořčíku může způsobit deprese, úzkost, vyšší úroveň podrážděnosti, ztrátu chuti k jídlu, nevolnost, nespavost, poruchy srdečního rytmu, svalové kontrakce nebo křeče, necitlivost, brnění a únavu. Pokud si myslíte, že jste mírně deficitní na hořčík, můžete změnit svůj jídelníček nebo si koupit potravinové doplňky s obsahem hořčíku. Je vždy lepší poradit se nejdříve s lékařem, který zjistí, jestli opravdu trpíte právě nedostatkem hořčíku.
V diskuzi TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Ayman.
Co je to za tabulku, ty čísla jsou úplně jiná než uvádějí jiné zdroje. U některých potravin totálně rozdílné hodnoty? Čemu má teda člověk věřit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pepa.
Máte pravdu. Já už toho přečetl, že mi jde hlava kolem a všude samý protimluv. A pritom se každá webovka odvolává na odborníky. A to nemluvím o tom, že znám případ pana, co jí zdravě a sportuje a přesto taky dostal dnu. Byl dost v šoku. Takže nezbývá, než si nechat napsat prášky, výrazně omezit mastné a smažené a doufat, že to bude lepší.
Fosfát je dnes obsažen v mnoha potravinách. Mezi přírodní zdroje patří mléčné výrobky, zejména sýry, dále maso, ryby a zelená listová zelenina (špenát, salát). Zajímavé je, že také cedr obsahuje fosfáty. Maso a masné výrobky jsou konzervovány fosfátem. Rovněž mnoho nápojů obsahuje kyselinu fosforečnou jako konzervační prostředek (Coca Cola).
V diskuzi JAK ZJISTIT NEDOSTATEK HOŘČÍKU V TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslav Reitermann.
Dobrý den. Chtěl bych se Vás zeptat, zda si mohu nějaký test na nedostatek hořčíku udělat sám, aniž bych byl nucen dojít k lékaři? Vše tomu naznačuje, že by to asi tak mělo být. (vysoký krevní tlak na který beru léky, občasné náhlé a velké křeče v nohách - hlavně po sportu, když sedím poté doma v pohovce, bolest kloubů - hlavně v ramenou). Také jsem zkoušel před a při jízdě na kole brát různé doplňkové prostředky na hořčík a nepomohlo mi to.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Nejlepší je prevence. Já jím denně hrstičku ořechů, ovoce, zeleninu, luštěniny. Z masa zařazuji do jídelníčku telecí, kuře, králík. Velkým vzorem je pro mne americký lékař J. Fuhrman. Jeho léčba je založena na zdravých potravinách. Tyto potraviny mají i dostatek hořčíku, takže nemusím přemýšlet nad žádným testem.
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Infectoscab nejde jen tak zkoušet. Pokud máte tuto mast proti svrabu, tak vám ji určitě předepsal nějaký lékař a právě jeho pokynů byste se měla držet. U kožních vyrážek je občas těžké stanovit účinnou léčbu. Pokud již selhalo několik pokusů, tak vám nezbyde nic jiného, než hledat lékaře, který na to přijde. Opomenout byste neměla ani psychiatra, protože někdy bývá na vině i psychická příčina.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.
Infectoscab je na lekársky predpiš tak ako vám može dat lekárka kožna na predpis sirovu mast nie vždy učine podla stavu koži sile svrabu najlepši leky su prírodneho zdroje znám spustu leku a na spustu chorob stretol sem stím vic možnostiach lečby Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
V naší poradně s názvem CHLORÓZA U RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobrý den,
máme chlorózu u vinné révy,poradíte jaké přípravky použít? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Chlorózu u vinné révy způsobuje nedostatek hořčíku. Nejspíše je vaše vinná réva přehnojená draslíkem. Při nadbytku draslíku totiž bývá omezený příjem hořčíku. Nadbytek draslíku a s ním související nedostatek hořčíku se projevuje tak, že na spodních listech dochází ke ztrátě chlorofylu mezi žilnatinou a zelené části se klínovitě zužují k okrajům listů. Části listových čepelí bez chlorofylu mají žluté nebo červené zabarvení podle toho, zda jde o bílou nebo modrou odrůdu. Toto typické odbarvování listů se vědecky označuje jako „interkostální chloróza“. Omezte při hnojení draslík (označen je jako K) a vše by se mělo srovnat.
Použijte 24hodinový test moči pro stanovení celkového množství hořčíku ve svém těle při vylučování. Po sběru moči vám dá lékař injekci s uvedeným množstvím hořčíku. Následně sbíráte moč stále po dobu 24 hodin, aby lékař určil, kolik z přidaného hořčíku se udrželo ve vašem těle. Pokud vaše tělo zadržuje více hořčíku, než je obvyklé, pak z toho lékař může vyvodit, že máte nedostatek minerálů a vaše tělo si zachovalo hořčík z injekce, protože tím kompenzovalo jeho nedostatek.
Ke zhodnocení úrovně hořčíku v těle se rovněž používá sublingvální epiteliální test. Lékař udělá výtěr zpod jazyka, aby získal epitelové buňky, pak odešle vzorek do laboratoře k analýze. Tato metoda testování bývá přesnější než 24hodinový test moči, protože kontroluje hořčík přímo v buňkách.
Zhodnoťte, zda se vaše příznaky shodují s běžnými indikátory nedostatku hořčíku. Mnohé z těchto symptomů (bolesti zad, menstruační křeče a bolesti hlavy) mohou být příznaky celé řady onemocnění. Ale pokud se vyskytne více příznaků, které poukazují na nedostatek hořčíku, může to být pro vašeho praktického lékaře vodítko ke stanovení správné diagnózy.
V naší poradně s názvem CO NEOBSAHUJE PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Dobrý den, nic ve zlém, ale máte prosím pro tvrzen ve svém článku nějaké ověřené zdroje? Např. tvrzení, že pití čaje nemá vliv? Bohužel narážím v rámci tematiky dny na články, kdy autoři většínou popisují, co někde podobně načetli nebo se sami domnívají. Absence citací u Vašeho článku kredibilitě textu moc nepřidává. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pití čaje významně nezhoršuje průběh dny. Existují výzkumy, které uvádí, že černý čaj mírně zvyšuje puriny a může vytvářet vápenné usazeniny v ledvinách, pokud se doplňuje mlékem. Zelený čaj nijak neovlivňuje dnu a muže být plně využíván v rámci pitného režimu. Právě dostatečný pitný režim je při dně klíčový a jeho zvládnutí může výrazně pomoci s touto nemocí. Nejlepším zdrojem tekutin v tomto ohledu zůstává na prvním místě čistá pramenitá voda bez bublin a bez cukru. Té by se mělo vypít každý den 6 až 8 sklenic.
Mnohem větší vliv na deficit hořčíku v lesních ekosystémech má jeho sekundární nedostatek, který je způsoben historickým a současným využíváním území. Mezi současné antropogenní příčiny deficitu hořčíku patří například typ těžby a odvoz biomasy z lesního ekosystému (nejhorší je odvoz veškeré biomasy včetně seštěpkovaných zbytků těžebního odpadu ihned po těžbě, včetně jehličí), druhová skladba porostu, vyplavování hořčíku v důsledku atmosférického znečištění antropogenní činností. Poslední ze jmenovaných příčin patří mezi nejdůležitější, a to z důvodu vyplavení bází, v našem případě hořčíku, v důsledku kyselých atmosférických depozic s následnou mobilizací toxického hliníku, snižující absorpci iontů hořčíku kořeny.
Kromě výše uvedeného mechanismu acidifikace dochází důsledkem zvýšeného impaktu dusíku z atmosféry k nadměrné spotřebě hořčíku rostlinami. V neposlední řadě přispívá k sekundárnímu deficitu hořčíku ozónová zátěž, a to hlavně ve vyšších polohách. Kombinací výše jmenovaných faktorů dochází ke snížení vitality stromů a k jejich dalšímu napadání škůdci a patogeny.
Potřeba hořčíku narůstá u mnoha lidí. Nejvyšší dávky hořčíku potřebují ženy těhotné, užívající hormonální antikoncepci a ženy v menopauze. Vyšší množství potřebují celkově staří a nemocní lidé, diabetici a lidé trpící vylučovacími problémy (silný průjem, časté močení). Dalším velkým nepřítelem je intenzivní průmyslové zemědělství a kyselé deště – zelenina vypěstovaná na chatě v přírodě, hnojená čistě rostlinnými produkty bude obsahovat více hořčíku i dalších minerálů než průmyslově pěstovaná zelenina hnojená chemickými hnojivy.
Obvyklá denní spotřeba hořčíku je 200–300 mg. Doporučené denní dávkování činí u dospělých 280–400 mg, pro děti ve stáří 1–3 roků = 40–80 mg, 4–6 let = 120 mg a 7–10 let = 170 mg.
Dostatečné množství hořčíku získáme pestrou a pravidelnou stravou. Nejvhodnější jsou banány, mandle, lískové oříšky, sojové boby, semena, tmavá listová zelenina, celozrnné pečivo, pohanka, luštěniny, špenát a brambory. Dostatek tohoto minerálu je i v oblíbených minerálních vodách.
Hořčík ovlivňuje správnou funkci plicních stěn, rozšiřuje dolní cesty dýchací, což pomáhá zejména astmatikům (usnadňuje dýchání), dokonce může zabránit astmatickému záchvatu tím, že znemožní stahy průduškových svalů. Pomocí hořčíku může být snížena dušnost a sípání.
Zvláště vysoká hladina vitamínu B5 (kyseliny pantothenové) je obsažena v mase (vnitřnostech), celozrnných obilovinách, vejcích, ořeších, rýži, melounu, mléku a kvasnicích. Díky pestré každodenní stravě může dojít ke zvýšení vitamínu B5, a tím i dostatečnému přísunu životně důležitých látek.
Nedostatek hořčíku narušuje nejvýznamnější rostlinné procesy, jako je fotosyntéza či biosyntéza bílkovin. Dlouhodobější deficit se projevuje především na starších listech omezením zeleného zbarvení, které se označuje jako chloróza. Listové žilky zůstávají zelené, plocha mezi žilnatinou však žloutne. Při pokračujícím nedostatku hořčíku chlorotické části odumírají. Tyto změny jsou často doprovázeny purpurovým zabarvením listů (jako při nedostatku fosforu). Postupně dochází k opadu starších listů a letorosty ovocných stromů se vyholují. Na výskyt nedostatku hořčíku má vliv kyselost půdy. Značný vliv má i množství srážek v zimním a jarním období, které mohou způsobit splavení hořčíku mimo oblast kořenů.
Předpokladem omezení poruch z nedostatku hořčíku je úprava půdních podmínek. Jedná se především o vápnění kyselých půd pomocí hnojiv s obsahem hořčíku, jako jsou dolomity, dolomitické vápence, případně strusky, které se aplikují na podzim. Zjištěný nedostatek hořčíku během vegetace je možné omezit přihnojením rostlin hnojivem Kieserit nebo hořkou solí. Účinnost tohoto zásahu silně závisí na vlhkosti půdy, proto je vhodná kombinace se závlahou. Nelze však očekávat výrazný efekt na půdách silně kyselých a půdách s vysokým obsahem draslíku.
Libové maso a ryby jsou bohaté na vitamín B3. Velké množství niacinu obsahují rovněž celozrnné potraviny, mléko a vejce. Tento vitamín může být v těle vyroben z aminokyseliny tryptofanu, která je obsažena v mase.