Nejbohatším zdrojem železa je maso a masné výrobky. Tělo přijímá železo z těchto potravin bez další konverze. Velké množství je také ve vaječných žloutcích, ale bohužel i hodně cholesterolu. Obilí, ořechy a semena obsahují větší množství tohoto stopového prvku. Pro cílené dodávky železa jsou užitečné pšeničné otruby, dýňová a sezamová semínka. Zelenina a ovoce mají nízký obsah tohoto stopového prvku. To platí i pro špenát, kterému je přisuzován – pouze kvůli nedorozumění – vysoký obsah železa. Absorpce železa je silně ovlivněna různými potravinami. Vitamín C má například pozitivní vliv na vstřebávání železa. Taniny obsažené v čaji, vínu, kávě, sójových výrobcích, fosfátu a některých analgetikách naopak brání ukládání železa.
V naší poradně s názvem POTRAVINY S OBSAHEM ŽELEZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Doporučená denní dávka železa je 20 mg. Minimální denní přívod železa nezbytný pro červenou krvetvorbu je 10 - 15 mg. Hlavní potraviny s obsahem železa jsou maso, především vnitřnosti jako játra, srdce a slezina. Dalším zdrojem železa jsou luštěniny, listová zelenina a některé ovoce jako například jahody. Obecně se dá říci, že potraviny s obsahem železa jsou všechny červeně zbarvené potraviny, protože právě oxidy železa je zbarvují do červena.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Železo je potenciálně nebezpečný prvek. Je schopno katalyzovat vznik volných radikálů (Fentonova reakce), které poškozují buňky a jejich struktury. Nadbytek železa v organismu či jeho špatná místní distribuce (přítomnost volného dvojmocného železa) je tedy nežádoucí; i proto musí být metabolismus železa efektivně regulován na úrovni buněk i organismu.
Železo v potravinách má dvě formy – hem a non-hem. Železo označované jako hem se vyskytuje v živočišné potravě, která původně obsahovala hemoglobin, tedy v červeném mase, vnitřnostech, drůbežím mase nebo rybách.
Non-hem železo se vyskytuje především v rostlinné potravě, a to zejména v luštěninách, listové zelenině nebo sušeném ovoci. Určité množství non-hem železa se vyskytuje také v živočišné potravě.
Hem železo je v těle člověka vstřebáváno mnohem lépe než non-hem železo. Vstřebávání hem železa není příliš závislé na zásobách železa v těle a na potravinách, které jsou konzumovány spolu s hem železem. Naproti tomu vstřebávání non-hem železa je silně závislé na zásobách železa v těle (osoby s nedostatkem železa vstřebávají non-hem železo lépe než osoby, které mají železa v těle nadbytek) a je také více než u hem železa ovlivněno složením konzumovaného pokrmu.
Zdroje non-hem železa:
čočka velkozrnná – 7,54 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
kešu – 6,68 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
tofu – 5,36 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
fazole hnědé – 5,02 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
lískový ořech – 4,70 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
hrách – 4,43 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
mandle – 3,72 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
špenát – 2,71 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
sušené meruňky – 2,66 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
rozinky – 1,88 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
Zdroje hem železa:
kuřecí játra – 8,99 mg/100 g syrového masa
hovězí játra – 4,90 mg/100 g syrového masa
králičí maso (stehno) – 1,57 mg/100 g syrového masa
V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY PŘI NADBYTKU ŽELEZA V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Dobrý den ,
prosím o radu zjistili mi nadbytek železa v krvi a nevím jakým potravinám se mám vyhnout.Můžete mi prosím poradit, jak a čím snížit přebytek železa.
Děkuji za radu přeji krásný den
s pozdravem Katka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nadbytek železa v krvi se léčí jednoduše odběrem několika decilitrů krve, při tak zvaném pouštění žilou. Provádí se to jednorázově v ambulanci lékaře a účinek vydrží několik týdnů. Co se týče dietních opatření, tak omezení potravin s obsahem železa bohužel nevede k úplnému vyřešení tohoto problému, ale může trochu pomoct. Omezte konzumaci červeného masa a snižte příjem vitamínu C, který podporuje ukládání železa z potravy. Rovněž vysoká spotřeba cukru může zvýšit absorpci železa. Naopak posilněte potraviny bohaté na vápník, vejce a čaj, ty mohou inhibovat absorpci železa.
Vitamín E je tvořen přirozeně výhradně rostlinami, odtud přechází do potravinového řetězce. Nejbohatším zdrojem vitamínu E jsou obilné klíčky, také rostlinné oleje mají vysoký obsah tohoto vitamínu, mezi další zdroje patří například ořechy, fazole, chřest a kapusta. Maso obsahuje velmi málo vitamínu E. Vitamín je v těle využitelný pouze s určitým množstvím tuku.
Fosfát je dnes obsažen v mnoha potravinách. Mezi přírodní zdroje patří mléčné výrobky, zejména sýry, dále maso, ryby a zelená listová zelenina (špenát, salát). Zajímavé je, že také cedr obsahuje fosfáty. Maso a masné výrobky jsou konzervovány fosfátem. Rovněž mnoho nápojů obsahuje kyselinu fosforečnou jako konzervační prostředek (Coca Cola).
V naší poradně s názvem NÍZKÝ HEMOGLOBIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice.
Dobry den , mohu se Vás zeptat na vysvětlení mých krevních výsledku ?? Posílám foto v příloze
Dekuji mnohokrát Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Máte hemolýzu. Nedostatek železa v těle. To může být způsobeno krvácením, například když odběr krve byl proveden během menstruace nebo krátce po ní. Nedostatek železa může vzniknout špatnou stravou. Na rychlé doplnění železa jsou k dispozici volně prodejné tablety. Zároveň je třeba nalézt příčinu nedostatku železa a odstranit ji.
Železo je důležité pro transport kyslíku v krvi, fyzickou výkonnost, dodávky elektrolytu, imunitní systém. Optimální denní příjem železa činí u žen 1,2 až 1,5 mg, u mužů 1 mg. Průměrná denní dávka železa je obsažena v:
300 až 400 g masa
400 g žitného chleba
350 g špenátu
100 g dýňových semen
Nedostatek železa způsobuje únavu, anémii, imunitní deficit, suchou kůži a vlasy, popraskané koutky úst, lámavé vlasy, rýhy na nehtech. Zdrojem železa je maso (vnitřnosti, především játra), celozrnné obiloviny, pšeničné otruby, proso, ořechy a semena, sezamová semínka, kakao a čokoláda.
V diskuzi VAKCINA SILGARD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina Amiourova.
Ovšem do května zemřely v USA 3 pacientky a do 6. září dalších 8. obeslala jsem celou kauzu, jíž se zabývá Judicial Watch českým organizacím gynekologů a pediatrů a jediná odpověď, která přišla, byla výhružná. Na vyžádání zašlu celý článek s odkazy na zdroje i s odpovědí SUKLu a hlavním argumentem vypovídajícím o nepoctivosti výrobce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela .
Dobrý den,
ráda bych Vás poprosila o zaslání celého článku i s odkazy na zdroje a odpovědí SUKLu.
Příjem většího množství než 200 mg železa za den může mít za následek otravu železem, konkrétně u dětí. Nadměrné užívání doplňků stravy s obsahem železa je považováno za primární faktor, který je zodpovědný právě za otravu u dětí. Některými z častých nežádoucích účinků nadbytku železa jsou:
Hustá a tmavá stolice, která je často spojena se zácpou.
Vzniká zde zvýšené riziko vážných zdravotních poruch, jako je diabetes, Huntingtonova choroba a rakovina.
Dochází ke zvýšenému riziku poškození jater, které je zapříčiněno právě nadbytkem železa v krvi.
Nadbytek železa způsobuje retenci tekutiny v plicích, což má za následek problematiku s dýcháním a nadměrný kašel.
Nadbytek železa ovlivňuje funkce srážlivosti, což vede k srdečním poruchám. Také může dojít k poklesu krevního tlaku a dehydrataci.
Zvýšená hladina železa v krvi je velmi vzácné a ojedinělé onemocnění, které může mít za následek velmi vážné komplikace.
V naší poradně s názvem POTŘEBA BÍLKOVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,
kolik gramu bílkovin se doporučuje přijmout, pokud je zvýšená kyselina močová, ale je upravovaná léky při stavu obezitě.
Děkuji za odpověď.
H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při dně je dobré udržet příjem bílkovin na 170 gramech za den. Přičemž je potřeba upřednostnit tyto zdroje bílkovin: vejce, libové drůbeží maso, ryby ze studených mořských vod, fazole, tofu, nízkotučné mléčné výrobky a ořechy.
Ke vstřebávání železa dochází ve dvanáctníku (počáteční části tenkého střeva). Na rozdíl od ostatních minerálů je však železo velmi špatně vstřebatelné, do těla přechází pouze 10 % nebo méně z celkového příjmu železa.
Doporučená denní dávka železa je mnohem vyšší, než je jeho denní ztráta. Ztráty železa jsou u mužů zhruba 1 mg denně, u žen je to až 2 mg denně, důvodem vyšších ztrát u žen je menstruační krvácení.
Doporučené denní dávky železa podle věku (mg/den):
0–6 měsíců – chlapci: 0,27 mg/den; dívky: 0,27 mg/den
7–12 měsíců – chlapci: 11 mg/den; dívky: 11 mg/den
1–3 roky – chlapci: 7 mg/den; dívky: 7 mg/den
4–8 let – chlapci: 10 mg/den; dívky: 10 mg/den
9–13 let – chlapci: 8 mg/den; dívky: 8 mg/den
14–18 let – chlapci: 11 mg/den; dívky: 15 mg/den
19–30 let – muži: 8 mg/den; ženy: 18 mg/den
31–50 let – muži: 8 mg/den; ženy: 18 mg/den
51–70 let – muži: 8 mg/den; ženy: 8 mg/den
71 a více let – muži: 8 mg/den; ženy: 8 mg/den
Jiná doporučení:
v těhotenství: 27 mg/den
při kojení: 9 mg/den
v ČR dospělí: muži: 14 mg/den; ženy: 14 mg/den
Hodnoty železa jsou definovány vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin.
Ztráty železa u matky jsou při kojení nižší než při menstruaci, proto je doporučená denní dávka při kojení nižší než u žen v produktivním věku, které nejsou těhotné, ani nekojí.
Příčiny nedostatku železa:
zvýšené ztráty železa krvácením (při poranění, porodu, případně menstruaci);
nedostatečný příjem železa z potravy (strava obsahuje málo potravin s vyšším obsahem železa nebo naopak mnoho potravin, které brání vstřebávání železa v těle);
poškození sliznice tenkého střeva, které ztěžuje vstřebávání železa (například při celiakii, Crohnově chorobě, po operacích trávicího ústrojí).
V naší poradně s názvem ČERVENÁ PLEŤ Z NEDOSTATKU ŽELEZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Melania.
Neviete prosím, či možem mať červenú pleť z nedostatku železa? Jedná sa hlavne pred menzesom. Ď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nedostatek železa způsobuje naopak vybledlou pleť, takže u vás bude příčina asi v menstruaci. V období blížící se menstruace má mnoho žen problémy s pletí. U některých se objevuje akné, u jiných zas podráždění na pokožce, suchost pleti a u vás zas červenání pleti. Jestli vás to moc obtěžuje, tak běžte v době, kdy je to dobře vidět, ke svému gynekologovi a prodiskutujte s ním možnosti zmírnění těchto potíží.
Zvláště vysoká hladina vitamínu B5 (kyseliny pantothenové) je obsažena v mase (vnitřnostech), celozrnných obilovinách, vejcích, ořeších, rýži, melounu, mléku a kvasnicích. Díky pestré každodenní stravě může dojít ke zvýšení vitamínu B5, a tím i dostatečnému přísunu životně důležitých látek.
V diskuzi TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Ayman.
Co je to za tabulku, ty čísla jsou úplně jiná než uvádějí jiné zdroje. U některých potravin totálně rozdílné hodnoty? Čemu má teda člověk věřit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pepa.
Máte pravdu. Já už toho přečetl, že mi jde hlava kolem a všude samý protimluv. A pritom se každá webovka odvolává na odborníky. A to nemluvím o tom, že znám případ pana, co jí zdravě a sportuje a přesto taky dostal dnu. Byl dost v šoku. Takže nezbývá, než si nechat napsat prášky, výrazně omezit mastné a smažené a doufat, že to bude lepší.
Nadbytek železa se léčí dvěma způsoby. U hemochromatózy to jsou většinou pravidelné odběry krve (venepunkce). Účelem je snížit množství hemoglobinu a postupně i zásob železa v těle, které se využívají pro tvorbu nových krvinek. Je to léčba účinná, ačkoliv „pouštění žilou“ může znít strašidelně či obskurně, je to léčba zcela přiměřená a vlastně i bezpečná. V případě, že ji není možné použít (například u případů, kdy je nadbytek železa způsoben podáváním transfuzí, takže by bylo nesmyslné krev opět odebírat), se používají speciální léky, které z těla železo vyvazují a to je potom vylučováno (močí, respektive žlučí, a stolicí). Tyto léky se nazývají chelátory železa. Podávání některých těchto léků je poměrně svízelné a pro pacienta částečně nepříjemné, nové léky se však stále vyvíjejí. V každém případě snížení nadměrného množství železa může předejít těžkým komplikacím, z nichž některé vedou až k úmrtí.
Libové maso a ryby jsou bohaté na vitamín B3. Velké množství niacinu obsahují rovněž celozrnné potraviny, mléko a vejce. Tento vitamín může být v těle vyroben z aminokyseliny tryptofanu, která je obsažena v mase.
Mezi potraviny snižující obsah železa v lidském těle patří zejména vláknina, nadměrná konzumace kávy, čaje a čokolády (vysoký obsah polyfenolů) a potraviny s vysokým obsahem šťavelanů nebo kyseliny fytové. Kdo potřebuje snížit obsah železa v organismu, měl by se také vyhýbat nadměrné konzumaci níže uvedených potravin.
Dobrým zdrojem vitamínu B7 (biotinu) jsou játra, maso, sójové výrobky, vaječné žloutky, ořechy, oves, špenát, žampiony a čočka. Biotin v malém množství produkují také bakterie ve střevech. Nedostatek je tedy poměrně vzácný. V případě potřeby mohou ke zvýšení biotinu v organismu přispět výživové doplňky.
Hlavním důvodem nedostatku železa v organismu je jeho nedostatečný přísun v potravě, což souvisí s nevhodným stravováním. Dalším, a to extrémně důležitým faktorem, je ztráta krve. Nejběžnějším důvodem je pak pravidelné menstruační krvácení žen. Pokud se výše uvedené faktory zkombinují, je riziko vzniku anémie velké. Podobně může docházet ke ztrátám železa při dlouhodobých výskytech krve ve stolici nebo v moči. Další možností může být porucha vstřebávání železa ve střevě, nemoci spojené s průjmy, jako je neléčená celiakie či Crohnova choroba.
Naše tělo obsahuje cca jen 6 gramů železa, což je hmotnost asi tak jednoho hřebíku. Je to málo, a proto má náš organismus obrovskou snahu železem šetřit. Nedostatkem železa trpí především ženy. Neexistuje jednotná dávka železa, kterou by měly ženy tělu dodat. V rozmezí 19–50 let jim stačí 18 mg denně, v období těhotenství by však potřebná dávka měla činit až 27 mg. V období kojení by naopak měl být přísun železa jen 9 mg denně. U železa rozhodně neplatí „čím více, tím lépe”. Při přehlcení organismu totiž může dojít k poškození vnitřních orgánů, existuje zvýšené riziko vzniku cukrovky, infarktu nebo některých druhů rakoviny, a to především u starších lidí. Asi 8 mg železa za den lze přijmout díky čočce, špenátu, konzumaci hovězího či kuřecího masa, ořechů nebo cizrny. To vše dodá alespoň nějakou část potřebného denního množství.
