Téma: 

žláza

Oteklé horní víčko

Štítná žláza

Otoky v oblasti očí se mohou projevit při nedostatečné funkci štítné žlázy (hypotyreóza). Naopak při zvýšené funkci štítné žlázy (hypertyreóza) může dojít k vyboulení očí čili Basedowově chorobě.

Léčba

Pokud je příčinou vašich potíží štítná žláza, otoky máte trvale. Zajděte za svým praktickým lékařem a ten vás pošle na endokrinologické vyšetření, které spočívá v odběru krve a ultrazvuku.

Zde můžete vidět, jak vypadá otok víčka při onemocnění štítné žlázy.

Zdroj: Oteklé horní víčko
Zveřejněno dne: 8.12.2016

Diskuze: Re: Re: antonie mačingova zhubněte jednou provždy

Vážená paní Mačingová,Obracím se na Vás o pomoc s radou.Mám tento problém v současné době jsem na detoxikačním programu"Zhubnete jednou pro vždy"" Teď jsem na 14 dni.Nehubnu.V loňském roce jsem měla obdobný problém,Zhubla jsem cca2 kg .Asi před 5 léty jsem také držela tento program a to bylo supr kyla šla dolů úprkem,poté jsem ještě držela Schůdkovou metodu celkem jsem zhubla 16 kg.Vše dodržuji jak se má.Nevím ,zda mi to nekazí štítná žláza,ale tu jsem měla i před tím.Od doby co jsem držela detoxikaci poprvé jsem si oblíbila spousta receptů s tohoto jídelníčku tak si je vařím,nebudu je vypisovat ale je toho dost.Vařím si je celá ty léta,nevím co s tím.Budu moc ráda ,když si uděláte troch času abych věděla co stím Díky moc za pomoc s pozdravem Kučrová Věra

Zdroj: diskuze Antonie mačingova zhubněte jednou provždy
Odesláno dne: 11.2.2017 uživatelem Kučerová Věra
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

Slinné žlázy

Slinné žlázy pod jazykem

Slinné žlázy v ústech jsou velké útvary uložené pod sliznicí, nebo i v podkoží a mezi svaly, mnohdy i relativně daleko od ústní dutiny, kam ústí dlouhými vývody.

Člověk má tři velké párové slinné žlázy:

  • příušní slinná žláza (gl. parotis)
  • podjazyková slinná žláza (gl. sublingualis)
  • podčelistní slinná žláza (gl. submandibularis)

Slinné žlázy jsou lalůčkovité orgány oddělené od okolních tkání tenkým vazivovým obalem. Základní strukturou je takzvaný acinus, malý shluk buněk, které produkují sekret do jednoho vývodu.

Kromě toho se v ústní dutině nachází množství malých slinných žláz, které jsou umístěné v podslizničním vazivu ústní dutiny. Jsou to:

  • pyskové žlázy (gl. labiales)
  • tvářové žlázy (gl. buccales)
  • stoličkové žlázy (gl. molares)
  • patrové žlázy (gl. palatinae)
  • jazykové žlázy (gl. linguales)
  • Ebnerovy žlázy (gl. gustatoriae)

Zdroj: Slinné žlázy
Zveřejněno dne: 5.1.2017

Hormonální nerovnováha

Léčba

Pokud navštívíte lékaře, jistě vám na vaše hormonální problémy doporučí nějaké léky. Snad každý hormon se dá v těle doplnit prostřednictvím léků a injekcí. V některých případech může být řešením i operace (př. štítná žláza).

Zdroj: Hormonální nerovnováha
Zveřejněno dne: 17.2.2016

Babské rady na štítnou žlázu

Hyperfunkce štítné žlázy

Hypertyreóza je stav, kdy štítná žláza produkuje přebytek hormonů. Hlavními projevy jsou celkové zrychlení organismu, nemocný trpí poruchami spánku a je unavený. Působí hyperaktivním dojmem a častokrát pozorujeme úbytek na váze.

Příznaky snížené funkce štítné žlázy

Hypofunkce neboli snížená funkce štítné žlázy postihuje zhruba 1 % populace, ve věku nad 60 let pak více než 5 % populace. Hypofunkce je stav, kdy žláza neprodukuje dostatek hormonů, což se projevuje především celkovým zpomalením organismu. Nemocný je unavený, spavý, pohybuje se pomalu a rychle se vyčerpá. Pacienti mohou přibírat na váze, protože jejich organismus zadržuje tekutiny, které se hromadí hlavně v dolní oblasti končetin a způsobují tuhé prosáknutí kůže.

Zdroj: Babské rady na štítnou žlázu
Zveřejněno dne: 29.1.2016

Stopový prvek jód

Příznaky nedostatku jódu

Německo je jednou z oblastí s velkým nedostatkem jódu. Zejména v Alpách se jód dříve přítomný v půdě ztrácí. To je také důvod, proč je i nízký obsah jódu v rostlinných potravinách. Nedostatek jódu však vede k růstovým a vývojovým poruchám. Mezi běžně pozorované příznaky nedostatku jódu patří zvětšená štítná žláza (struma, vole). Jako prevence těchto problémů se doporučuje konzumace jódu prostřednictvím jodizované soli nebo potravinových doplňků.

Zdroj: Stopový prvek jód
Zveřejněno dne: 20.4.2013

Nežádoucí účinky Tribulusu

Nežádoucí účinky

Klinické testy neprokázaly toxicitu rostliny Tribulus terrestris ani vedlejší účinky a to i při podání velmi vysokých dávek. Byl popsán pouze jeden případ mladého muže v říjnu 2004, u kterého se kvůli užívání Tribulusu objevila gynekomastie, což je zvětšená prsní žláza u mužů.

Možným nepřímým nežádoucím účinkem by tak mohly být jen následky zvýšené hladiny testosteronu. Mezi ně patří zvýšená agresivita, sexuální náruživost, akné a rakovina prostaty.

Zdroj: Nežádoucí účinky Tribulusu
Zveřejněno dne: 2.5.2017

Babské rady na štítnou žlázu

Hubnutí při štítné žláze

Mnoho lidí trpících sníženou funkcí (takzvanou hypofunkcí) štítné žlázy, by mohlo o problémech s váhou dlouho vyprávět. Přesto je vliv poruch štítné žlázy na tělesnou hmotnost podle lékařů přeceňován. Souvislost je podle nich spíše nepřímá – hypofunkce štítné žlázy způsobuje únavu, zpomaluje metabolismus a snižuje výkonnost. Tyto příznaky pak mohou vést k přibývání na váze. Štítná žláza je podle některých odborníků zodpovědná za kila navíc až při výrazném snížení funkce, která je neléčená.

Zdroj: Babské rady na štítnou žlázu
Zveřejněno dne: 29.1.2016

Operace štítné žlázy

Zkušenosti s odstraněním štítné žlázy

O chirurgické léčbě štítné žlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je zapotřebí vyšetření hladin hormonů štítné žlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítné žlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítné žlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítné žlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba, a je vhodná v případě zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.

Sami pacienti přiznávají, že po operaci štítné žlázy se jejich stav opravdu zlepšil. Pokud je operace prováděna z důvodu, že štítná žláza funguje pomalu nebo vůbec, je zde naděje, že při normální stravě a pohybu se dá něco shodit. Takže při hyperfunkci po operaci s dobrotami opatrně. Teď už krmíte jen sami sebe a při hypofunkci je možné i na váze ubrat. V obou případech je nutné dodržovat léčbu, jinak nastane velký zdravotní problém. Lidé s vyoperovanou štítnou žlázou musí chybějící hormony užívat v tabletách, bez nichž by jejich život neměl dlouhého trvání.

Zdroj: Operace štítné žlázy
Zveřejněno dne: 5.5.2017

Pomalá štítná žláza

Příčiny pomalé štítné žlázy

  • Autoimunitní tyreoiditida. Nejčastěji uvedenou příčinou hypotyreózy je autoimunitní tyreoiditida, jinak známá jako Hashimotova nemoc.
  • Hypotyreóza se běžně vyskytuje u pacientů léčených radiojódem nebo léky na štítnou žlázu, někdy dokonce i po chirurgickém zákroku. Nejčastější je u starších žen. Ale i radiační léčba nádorů hlavy a krku u starších mužů může způsobit hypotyreózu.
  • Chronická lymfatická leukémie.
  • Atrofie štítné žlázy rostoucí s věkem.
  • Lithium, sloučeniny jódu a léky na štítnou žlázu.
  • Infiltrativní onemocnění štítné žlázy, které zahrnuje amyloidózu a sklerodermii.
  • Nedostatek a přebytek jódu.

Zdroj: Pomalá štítná žláza
Zveřejněno dne: 30.4.2013

Pomalá štítná žláza

Léčba pomalé štítné žlázy

Léčba je zaměřena na dosažení eutyreoidního stavu. K omezení některých příznaků mohou být použity i některé přírodní prostředky.

  • Důležitý je vitamín B, vápník a hořčík. Přírodním zdrojem těchto vitamínů a minerálních látek je mléko a mléčné výrobky.
  • Nevhodné při léčbě jsou smažená jídla, škroby, nezdravé jídlo a nealkoholické nápoje, které jsou těžko stravitelné a mohou zhoršit metabolismus.
  • Omezit konzumaci zelí, kapusty, brokolice, růžičkové kapusty a další brukvovité zeleniny, která může vést ke snížení funkce štítné žlázy, pokud není vařená nebo dušená.
  • Pokleslé hladiny hormonů štítné žlázy může zvýšit hnědá mořská řasa.
  • Ke zlepšení metabolismu a zvýšení energetické hladiny napomáhá každodenní pravidelné cvičení (asi 30 minut).
  • Ideálním lékem je jód.
  • Byliny, jako je nové koření, petržel, lékařská medvědice, a olivový olej jsou také vhodným lékem.

Zdroj: Pomalá štítná žláza
Zveřejněno dne: 30.4.2013

Pomalá štítná žláza

Příznaky pomalé štítné žlázy

Příznaky pomalé štítné žlázy jsou většinou nespecifické.

  • Extrémní únava, obtížná zvláště pro pacienty, kteří mají celodenní zátěž.
  • Vypadávání vlasů, křehké nehty a suchá kůže. Ke zhoršení stavu dochází kvůli zahušťování z důvodu nahromadění mukopolysacharidů v tukové vrstvě. Tvář pacienta vypadá jako maska.
  • Necitlivost a brnění v prstech.
  • Hlas bývá chraplavý.
  • Menoragie nebo amenorea jsou obvykle způsobeny ztrátou libida nebo sexuální chuti.
  • Dochází také ke snížení teploty a pulzu. Pacient si může stěžovat na střídající se pocity horka a chladu. Duševní procesy jsou pomalé a pacient se stává velmi apatickým. Mezi další změny patří pomalá řeč, snížená pohyblivost jazyka, nohou, rukou, zácpa a hluchota.
  • Pacient trpí nadbytkem hmotnosti i bez odpovídajícího zvýšení příjmu potravin.
  • Zpočátku bývá pacient podrážděný, postupem času toto ale mizí a emocionální reakce jsou utlumeny.

Zdroj: Pomalá štítná žláza
Zveřejněno dne: 30.4.2013

Slinné žlázy

Zánět

Sialoadenitis (anglicky sialadenitis) je zánětlivé postižení slinných žláz z celkových nebo místních příčin. Vyskytuje se při snížené tvorbě slin, snížené hygieně dutiny ústní, nesprávně léčené cukrovce, u nezdravého chrupu, u tvorby slinných kamínků.

Zánět slinných žláz se dělí dle původu na imunosialoadenitidy a infekční sialoedenitidy.

Imunosialoadenitidy: Tato skupina zahrnuje záněty na základě autoimunitní reakce. Nejznámější je Sjögrenův syndrom. Tato nemoc se projevuje ztrátou funkce slinné žlázy, tedy sníženou tvorbou slin.

Léčbou jsou imunosupresiva a kortikoidy.

Infekční sialoadenitidy: Tuto skupina se dělí na virové, bakteriální a specifické (syfilitické, tuberkulózní a plísňové) záněty.

Akutní virová sialoadenitida je známá jako příušnice. Jejím původcem jsou paramyxoviry, které mohou napadnout i sluchový nerv a může dojít k hluchotě. U mužů pak často dochází k postižení varlat a sterilitě. Virus je přenášen kapénkovou infekcí, pomnoží se v dýchacích cestách a dostává se do lymfatických uzlin a do slinných žláz. Postižená bývá příušní žláza, společně s ní mohou být zasaženy i žlázy podčelistní a podjazykové, což se projevuje jako těstovité a bolestivé zduření, kvůli kterému odstává ušní boltec. Nemocný má rovněž zvýšenou teplotu. Nemoc většinou odeznívá po 10 dnech. Léčí se pouze symptomy. Podávají se léky proti teplotě a bolesti.

Akutní bakteriální sialoadenitida je onemocnění, u kterého se většinou jedná o přestup infekce z dutiny ústní, což se častěji děje u dehydratace, snížené funkci slinné žlázy, špatné ústní hygieně, zánětech v ústní dutině a hltanu. Postižená žláza je zduřelá, kůže kolem ní zarudlá, z vývodu žlázy vytéká hnis. Pro potvrzení diagnózy se provádí ultrazvuk a odebrání hnisu na zjištění patogenu. Léčí se antibiotiky, nutná je rehydratace, podávají se sialogoga, pilokarpinové kapky, je nutné dodržovat zvýšenou ústní hygienu a podobně. V případě vytvoření abscesu je nutné provést zevní incizi společně s drenáží.

Chronické bakteriální sialoadenitidy se vyskytují u žláz, které jsou nějak postižené, například jsou rozšířeniny ve vývodech slinných žláz nebo je funkce žlázy narušená a tvorba slin snížená. Většinou se jedná o jednostranný zánět. Žláza je bolestivě zduřelá a tvoří se mléčně zakalená slina. Může dojít i k posunu do akutního stadia. Pro potvrzení diagnózy se provádí sialografie, RTG vývodů slinných žláz, kdy se aplikuje kontrastní látka, která ukáže ektázie vývodů. Chronické sialodenitidy se léčí při akutním stavu antibiotiky. Důležité jsou masáže žlázy, zvýšená hygiena ústní dutiny. Výjimečný je podvaz vývodů slinných žláz.

Chronické fibroproduktivní záněty – v těchto případech dochází k fibrotizování tkáně slinné žlázy a její destrukci a snížení tvorby slin. Tento stav se rovněž nazývá cirhóza slinné žlázy. Léčbou je ve většině případů operace, kdy se odejmou nefunkční žlázy, nutné je rovněž absolvovat vyšetření na možnou přítomnost nádoru.

Zánětlivé změny také mohou provázet přítomnost kaménků ve slinných žlázách, které dráždí okolní tkáň a ta následně reaguje zánětem. Pro vyšetření slinných žláz se používá fyzikální vyšetření (hlavně pohmat), ultrazvuk a také odběr bioptického vzorku tenkou jehlou, sialografie s kontrastní látkou, CT či magnetická rezonance.

Zdroj: Slinné žlázy
Zveřejněno dne: 5.1.2017

Rakovina v dutině ústní

Rakovina slinných žláz

Rakovina slinných žláz se projevuje zduřením, které je dlouho nebolestivé. Většinou se objeví jen na jedné straně, takže bývá nápadné a pacient si je často sám nahmatá. Může se také projevit obrnou lícního nervu a z ní plynoucími příznaky, jako je prvotní poklesnutí koutku a posléze povis svalů. Změněná může být i sekrece slin. Zvětšené jsou také lymfatické uzliny.

Zde můžete vidět, jak vypadá rakovina slinných žláz.

Léčba rakoviny slinných žláz představuje chirurgický výkon. Rizikem však může být poškození lícního nervu. U benigních nádorů není výkon zdaleka tak radikální, vyjme se pouze nádor, nikoliv i jeho okolní tkáň (tedy celá slinná žláza), jako je tomu u zhoubných nádorů (karcinomů). Rakovina slinných žláz je problematická také v tom, že může docházet k návratu onemocnění i v odstupu několika let.

Prognóza onemocnění se zlepšila spolu s poklesem výskytu onemocnění. U včasného odhalení onemocnění je nyní až 80% úspěšnost léčby.

Zdroj: Rakovina v dutině ústní
Zveřejněno dne: 6.10.2015

Slinné žlázy

Operace

Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.

Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.

Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní zdravé tkáně žlázy, aby byla jistota, že byl nádor odstraněn celý. Je-li z předoperačního vyšetření podezření, že se jedná o zhoubný nádor, odstraňuje se příušní žláza celá, tedy i s částí žlázy ležící vně od nervu. I v tomto případě se lékaři snaží zachovat lícní nerv. Je-li však rozsah nádoru takový, že by při snaze o zachování nervu hrozilo, že zhoubný nádor nebude odstraněn celý, musí se v zájmu odstranění nádoru lícní nerv obětovat, a to se všemi důsledky na pohyblivost mimických svalů. Jsou-li na krku přítomny zvětšené uzliny, odstraňují se. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén), která odsává z rány tekutinu s krví a sliny, které se po operaci v ráně tvoří. Rána se šije ve 2 vrstvách a kůže se šije většinou jednotlivými stehy. Zevně se přikládá kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní stehy postupně 7. až 10. den. Probíhá-li hojení rány normálně, je pacient propuštěn z oddělení domů 10. až 14. den. Došlo-li pooperačně k poruše funkce lícního nervu, který nebyl při operaci přerušen, dostává pacient léky na zlepšení obnovy funkce nervu a po zhojení rány následuje rehabilitace. To prodlouží dobu hospitalizace. Větší část rehabilitace je již možno absolvovat ambulantně.

Zdroj: Slinné žlázy
Zveřejněno dne: 5.1.2017

Jak vyvolat menstruaci?

Cyklické změny

Ovariální cyklus. Tento cyklus je velice důležitý pro reprodukci a plodnost ženy. Probíhá nenápadně ve vaječnících u každé menstruující ženy.

  • Endometriální cyklus. Cyklické změny endometria, jeho proliferační a sekreční fáze, která končí odloučením části děložní sliznice a menstruací. Děložní sliznice začíná růst od 0,3 mm a krátce před menstruací má asi 5 mm i více.
  • Cervikální cyklus. Cyklické změny děložního hrdla. Tyto děje se projevují různou konzistencí cervikálního hlenu. Tento hlen umožňuje přežití a průchod spermií. V době ovulace je ho více, je řídký a tažný, čímž se šance na oplodnění zvyšuje.
  • Vaginální cyklus. Změny na poševní sliznici. Tyto změny se rozdělují do stejných fází jako endometriální cyklus, nedochází však k menstruaci, místo toho v pochvě během celého cyklu přibývají další vrstvy buněk, které v druhé polovině cyklu postupně odumírají a poté jsou odlučovány s menstruační krví ven.
  • Cyklus mléčné žlázy. Jelikož je mléčná žláza také pod účinkem pohlavních hormonů, prochází rovněž opakujícím se cyklem. Mění se hlavně žlázové vývody, které se připravují na případné oplodnění a tím začínající produkci mléka. (Bradavky kojící ženy mohou být před nebo během menstruace citlivé či bolestivé.)

Zdroj: Jak vyvolat menstruaci?
Zveřejněno dne: 26.11.2013


SiteMAP