AFT PO VYTRŽENÍ ZUBU je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Co jsou afty? Výraz „afta“ je odvozen od řeckého termínu „afthai“, který lze přeložit jako puchýřky. Jedná se o drobné bělavé skvrny či vřídky ohraničené načervenalým, zaníceným lemem. Velikost aft se pohybuje přibližně v rozmezí jednoho až pěti milimetrů. Nejčastěji nacházíme afty v ústech, a to na sliznicích tváří, na patře, výjimkou nejsou ani afty na jazyku či v krku. Výskyt aft může být doprovázen i lokálním zduřením mízních uzlin v oblasti podčelistní krajiny.
Příčiny aft
Přesné příčiny aft jsou těžko definovatelné, lze však popsat několik vlivů, které se na vzniku aft mohou podílet. Obecně jsou afty způsobené jednak viry, jednak bakteriemi, dále může jít o alergickou reakci na určité potraviny, a to buď na toxiny z chemicky ošetřovaného ovoce a zeleniny, nebo u některých jedinců i na kyselé potraviny, například rajčata či citrony. Podnětem pro novotvorbu aft mohou být i mechanická poranění v oblasti dutiny ústní (například kartáčkem, příborem a podobně). Recidivující afty jsou signálem oslabené obranyschopnosti sliznice dutiny ústní. Výskyt aft může být i příznakem jiných celkových onemocnění, afty u dětí jsou například doprovodným znakem některých dětských infekčních onemocnění. Na stavu dutiny ústní se rovněž odráží psychické rozpoložení jedince. Důsledkem dlouhodobého stresu může být vysušená sliznice, která je následně náchylnější k zánětlivým onemocněním. Častější výskyt aft byl prokázán u pacientů s hypovitaminózou cyanokobaltaminu (vitamínu B12) a kyseliny listové (vitamínu B9), k rozvoji aft taktéž přispívá nedostatek železa a zinku. V neposlední řadě se diskutují i vlivy genetické zátěže.
V naší poradně s názvem PŘÍČINA LÁMÁNÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Co je příčinou lámání zubů? Nejčastější příčinou lámání zubů, respektive stoliček, je jejich tvar. Když jsou například stoličky hluboko klenuté, takže do sebe při skusu velmi zapadají, tak se často stává, vlivem nějaké tvrdé stravy, že se zub ulomí. V místě, kde uvízne například kus pepře, se vytvoří při skusu tak velký tlak, že to klenba zubu neudrží a zub praskne.
Přední zuby jsou zase náchylné na nárazy z frontální strany dutiny ústní při pádech nebo při soubojích.
U některých pacientů může být příčinou lámání zubů i nedostatek vápníku. Při nedostatku vápníku v těle se zuby stávají krehčí a náchylnější k lámání zubů. Když byste chtěli vápník doplnit doplňky stravy, tak vápník se nejlépe vstřebává když se podává společně s vitamínem D3 a bere se před spaním.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Příčina vzniku aft je spatřována v přítomnost mikroorganismů, konkrétně plísní, které využijí oslabené imunity dutiny ústní. U části populace je objevení afty ojedinělou epizodou, která tak jak přijde, tak zase i pomine. Afta se vytvoří, hojí se 1–2 týdny a zmizí. Příčinou takto vzniklé afty bývá velmi často akutní infekce, poranění sliznice, které vznikne například kousnutím se nebo tlakem rovnátek či zubní protézy. Vyvolávacím momentem může být prodělaný stomatologický zákrok, tepelné poškození sliznice úst nebo chemicko-toxická reakce. Tento typ aft nemá tendenci se vracet.
V některých případech jsou však afty vleklou záležitostí trvající často i řadu měsíců, během nichž jeden výsev aft končí a druhý na něj plynule navazuje. U tohoto typu aft není jasná příčina vzniku. Ví se jen, že se mohou objevit v každém věku, zasahují především sliznici jazyka a přední části úst a v jednom výsevu se může objevit dva až šest hnisavých vřídků. Jako možné příčiny vzniku těchto aft se uvádějí gastrointestinální poruchy, nedostatek železa, kyseliny listové nebo vitaminu B12. Některé ženy občas uvádějí, že výsev aft souvisí s jejich menstruačním cyklem. Podle některých názorů výsev může ovlivnit i užívání některých léků, nadměrné žvýkání žvýkaček, konzumace sladkého jídla či pití alkoholu. Faktorem podporujícím rozvoj aft může být i stres a oslabení organismu.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA BĚLENÍ ZUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Efektivní domácí recept na bělení zubů je založen na směsi tvořené z těchto surovin:
- půl čajové lžičky prášku zvaného jedlá soda,
- půl čajové lžičky kyselé tekutiny - ocet
- a ještě na bělení zubů nesmí chybět sůl, stačí jí jen špetka.
Směs by měla vypadat jako pasta, kterou si potřete své žluté a ošklivé zuby a po chvíli z nich směs smyjte. Procedura ze zubů odstraní hnědý povlak na zubech, dále pak ze zubů smyje bakterie a ochrání chrup před kazem. Vtipné levné a jednoduché a navíc jde o velmi efektivní nápad na domácí bělení zubů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ke zvýšené citlivosti zubů dochází, když ustupují dásně, ochranná „deka“ kryjící kořeny, a obnaží se základní vrstva zubů (dentin). Kořeny obsahují tisíce drobných kanálků, které vedou k zubnímu nervovému centru (dužině). Zubové trubičky (kanálky) umožňují podnětům (teplo, chlad, sladké, kyselé) dosáhnout k zubnímu nervu, což pak vyvolá bolest zubů. Existuje mnoho faktorů, které mohou být příčinou citlivosti zubů.
Čištění zubů tvrdým kartáčkem způsobuje poškození skloviny a recesi dásní.
Zubní kaz v blízkosti dásně.
Recese dásní – odklon dásně od zubu v důsledku onemocnění paradontitidou, dochází k obnažení kořene.
Onemocnění dásní (gingivitis) – zanícení a bolest dásní způsobující citlivost ze ztráty podpůrných vazů, které následně odhalují povrch kořene vedoucího přímo do nervu zubu.
Popraskané zuby, polámané nebo zlomené zuby mohou vyplnit bakterie ze zubního plaku a způsobit tak zánět.
Skřípání zubů, broušení nebo svírání zubů poškozuje sklovinu.
Produkty na bělení zubů.
Souvislost s věkem – citlivost zubů je nejvyšší mezi 25 až 30 lety.
Přítomnost zubního plaku na povrchu kořene.
Používání ústní vody – některé ústní vody obsahují kyseliny, které zhoršují citlivost zubů, pokud zasáhnou dentin (střední vrstva zubu). Pokud trpíte dentinovou citlivostí, informujte se u svého zubního lékaře o používání neutrálních fluoridových roztoků.
Kyselé potraviny – pravidelná konzumace potravin s vysokým obsahem kyseliny, jako jsou citrusové plody, rajčata, okurky a čaje, způsobuje citlivost zubů.
Rutinní stomatologické výkony – citlivost zubů může vzniknout čištěním zubů, kořenovou impregnací, umístěním korunky v restaurovaném zubu. Citlivost zubů mohou způsobit uvedené stomatologické výkony, ale jedná se o dočasný jev, který obvykle vymizí po čtyřech až šesti týdnech.
Ve svém příspěvku BOLEST ZUBŮ NA TEPLÉ A STUDENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava hornova.
Boli me zub po resekci kterou mi delaly pred nekolika lety ale i predni zub hned vedle tak nevim co delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Haluz.
Zdravím, jelikož opravdu dostávám až alergii na celou stomatologii, tak mi to nedá abych vám správně neporadil. ŽÁDNÝ STOMATOLOG, ale VY. Čím dřív začnete vnímat své zdraví, své potřeby.. čím dřív se začnete zajímat o své zdraví, o to co jíte, atd.. tím dříve máte šanci se vyhrabat ze škaredého, nepříjemného a předčasného konce. Ale k věci. Zubní kaz, je důkaz a oprávnění k mému postoji vůči celé zubařině.. Celá je totiž podvod, tady je jednoduchý důkaz: Obyvatelé na Bali.. Velmi chudí, velmi "jednoduší" lidé. Zubní kartáček nejspíš znají jen z vyprávění, zubaře nikdy neviděli.. Zuby mají na to že se o ně nestarají ani z 1/2 tak jako my, dokonalé !! Já nemám takové zuby jako oni.. Zuby NEMAJÍ hnít, ve zdravém těle zuby nehnijí ! Zub je živá hmota, podobná kosti. Celé to začíná stravou, je několik příčin proč máte se zuby problémy, tím nejméně podstatným je čištění zubů. Zato příčinou ve většině případech bývá, nedostatek vitamínů a minerálů ve stravě a druhou je nevhodná strava, překyselující organismus, cukry.. Jeden dva čaje oslazené dvěmi lžičkami cukru, denně je tak akorád, pokud do toho jíte sladké, tak konzumujete zcela jistě více cukru, tím nastává v celém těle taková porucha, třeba mění se vám složení slin, zásobení zubu krví a živanami se také narušuje.. zuby začnou hněďnout ze vnitř, čím déle to trvá, tím spíše hrozí nevratné poškození dentinu, ale zdaleka to pořád není důvod ke ztrátě zubu, ten je tehdy, zemřou-li v zubu všechny nervy. Což je i důvod odstranit i ten mrtvý zub, neboť mrtvá tkán nemá v těle co dělat. Ale když mermomocí chcete pro krásu riskovat zdraví, tak by jste měli o to více dbát o důkladnou dezinfekci mrtvých zubů, což je pro většinu z vás problém. No ale k věci. Borax, tetraboritan sodný, dělá v těle to, že přemisťuje vápník z míst kde nemá co dělat do míst kam patří, tedy z měkkých tkání, do zubů kostí a tam kde chybí. Dále pokud máte v zubech díry, kupte si v lékárně stříkačku plastovou, a roztokem CDS (jednoduše za pár korun vyrobíte) ty díry vypláchněte, a celou pusu vyplachujte roztokem CDS s přidáním DMSO.. Tohle dokáže doslova zázrak, pokud se CDS i napijete, účinek se o to zvětší, při těchle krocích můžete zažívat bolestivé chvíle, ale zaručeně to brzo přejde.. Já měl takové problémy se zuby, jaké si málo kdo umíte představit. Já v sobě ale našel odvahu, a sílu postavit se tomuto problému, a začít ho řešit. Za mnoho let sledování a péče o zuby, jsem objevil více než zubaři za celou historii stomatologie.. Zastavil jsem 4 hluboké zubní kazy.. A musím si zajít na RTG protože mám takovou pocit, ( nemohu nahmatat tu cystu co jsem "měl" v čelisti, u které mimochodem nebylo jiné alternativy léčby než chirurgická extirpace) Jestli tam nebude, tak jsem zvědav co mi na to řeknou ti doktoři.. Osmičky taktéž.. Trhat.. říkám proč ? Mno posléze jsem zjistit, že tělo využije nepotřebnou osmičku v kritické situaci kdy nutně potřebuje k něčemu vápník, v mém případě k vyrovnání PH po nadměrné konzumaci jablečného octu.. No
Na momentální bolest pomáhá cucat kostku ledu, která ústní dutinu celkově znecitliví. Zklidňující účinek také mohou mít výplachy heřmánkem, můžete se setkat i se speciálními bylinnými ústními vodami, které by taktéž měly ústní dutinu zklidnit a desinfikovat. Po dobu léčby aft se vyvarujte kořeněných jídel a kávy, jinak dráždivých a kyselých jídel, jako jsou citrusy nebo rajčata a papriky. Kouření a žvýkání tabáku, ale i žvýkačky mohou ústní sliznici dráždit, a proto znesnadňovat léčbu aft.
Dostatečný přísun výše uvedených látek je jednou z možností, jak na afty, a to jak v rámci léčení již vytvořených aft, tak jako preventivní opatření. Kyselina listová, cyanokobaltamin a zinek jsou látky významné pro správnou funkci imunitního systému. Přípravky zinku a vitamínu B jsou volně dostupné, avšak je vhodné užívat je po dohodě s lékařem, neboť vysoké dávky vitamínů řady B mohou naopak vznik aft podnítit. Kromě syntetických preparátů je také tím, co pomáhá na afty v dlouhodobém horizontu, přiměřená změna jídelníčku, která zajistí tělu dostatečný přísun zmíněných látek. Vitamín B12 je fyziologicky syntetizován střevními bakteriemi, je proto dobré podpořit tuto přirozenou střevní flóru pravidelným přísunem produktů obsahujících probiotika, tedy například probiotické jogurty a jiné mléčné výrobky. Kyselina listová je pro naše tělo esenciální, jejím zdrojem v potravě je listová zelenina (brokolice, kapusta, květák, zelí, špenát, zelený hrášek, fazole a další). Zdrojem zinku jsou zejména potraviny bílkovinného charakteru, a to především tmavé maso, například hovězí, dále se zinek vyskytuje v sýrech, pšeničných klíčcích, v ústřicích a jinde. Léčba aft může být také podpořena pravidelnými výplachy čajem z rooibosu. Rooibos je rostlina s velmi silnými protizánětlivými a protialergickými účinky. Mezi další přírodní léky na afty lze zařadit šalvěj, která taktéž posílí funkce imunitního systému v oblasti sliznic dutiny ústní, obdobné účinky má echinacea. Pozitivní účinek na léčbu mají rovněž borůvky.
V naší poradně s názvem AFT V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Udělalo se mi něco v jednom oku v koutku, manžel říká, že to připomíná aft. Je to možné a jak to léčit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To bude nejspíše ječné zrno. Nejrychlejší léčba ječného zrna je pomocí léku Maxitrol, který tyto obtíže vyléčí do tří až čtyřech dnů. Maxitrol je účinný kombinovaný lék, ve kterém jsou zároveň antibiotika i kortikosteroid a je na lékařský předpis, takže bude nezbytná návštěva očního lékaře, což v tomto vašem případě jedině prospěje.
Bradavice se na sliznicích objevují jen velmi, ale skutečně velmi, vzácně. Pokud již jsou a na svém místě výskytu vadí, tak se odstraňují excizí - vyříznutím. Radili jsme se společně s kolegy a usoudili jsme, že ve Vašem případě půjde spíše o aft, který se může na jazyku vytvořit, právě na jeho špičce. Aft je malá zduřeninka jazyka, vyhrocená do špičky, která má většinou bílou šošolku. Afty na jazyku vznikají jako reakce na hormonální nebo vitamínovou nerovnováhu. Aft na jazyku bolí při mluvení nebo při jídle. Afty obvykle do týdne spontánně zmizí. Pro zmírnění nepříjemných pocitů je vhodné potírat aft na jazyku tinkturou JOX – roztok, anebo na několik hodin Vás také bezpečně před bolestí z aftu ochrání nová moderní náplast na afty. Náplast na afty je malinká jemňoulinká organická fólie, která je navíc napuštěna léčivým roztokem, který urychlí hojení aftů. Fólie z náplasti na afty se v ústech vlivem slin rozpustí asi za 3 hodiny. Po umístění náplasti na aft na jazyku, fólie samovolně přilne a překryje celý aft na jazyku a ten je pak chráněn před agresívními látkami z jídla nebo pití.
V naší poradně s názvem LEUKOPLAKIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Yvetta.
Dobrý den, mám už více než dva měsíce pupínek na špičce jazyka. Jsem kuřačka a jinak dbám o své zdraví. Jsem teď jen více unavená. Je to leukoplakie nebo jiný problém ? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na obrázku je vidět aft. Leukoplakie tvoří spíše rozsáhlé bílé povlaky, které se nedají setřít. Afty jde léčit roztokem Herbadent. Roztok se nanáší rovnou na aft pomocí vatičky na špejli a jazyk se po natření nechá pár minut venku vyplazený. Vše by mělo zmizet do nekolika dní. Někdy se afty tvoří i při vitamínové nerovnováze, ale k tomu by bylo potřeba podrobnější vyšetření, které vám udělá váš zubní lékař.
Pokud jde o ojedinělou záležitost, není třeba se znepokojovat. Bolest a otok aft lze zmírnit lokálními preparáty, případně je možné je ošetřit slabým dezinfekčním roztokem hypermanganu, který se pomocí vatových štětiček na afty nanese. Pomoci může i odvar z heřmánku či šalvěje, jímž si dítě (ale i dospělý) vypláchne ústa. Proces hojení je možné urychlit používáním ústních vod s dezinfekčními a hojivými účinky. Při hojení aft je možné sáhnout i po speciálních gelech nebo rozpustné náplasti s účinnou léčivou látkou, které se přikládají na postižené místo. Akutní bolest umí potlačit i cucání ledu a součástí léčby by mělo být i dočasné vynechání ostrých jídel a nápojů z jídelníčku, které mohou afty dráždit a způsobovat zbytečnou bolest. Na toto by měly pamatovat zejména maminky, jejichž děti na afty trpí. Většina dětských nápojů totiž může být tím, co při výsevu aft způsobí ostrou bolest. Složitější je léčba v případě urputných, často se opakujících aft. Zde je možné místně afty ošetřit tinkturami s protizánětlivým nebo protiplísňovým efektem, případně léčbu podpořit kloktáním ústních vod. Před jídlem je možné ke zmírnění bolesti použít anestetické přípravky, které zakoupíte volně v lékárnách. Ve vážných případech je vhodné zahájit i celkovou terapii pomocí kortikoidů, imunosupresiv nebo antibiotik, které předepíše lékař. V rámci podpory imunitního systému je dobré zvýšit přísun vitaminů, hlavně B12, kyseliny listové a vitaminu C. V některých případech je možná i léčba laserem, ten podporuje hojení a regeneraci sliznice a tlumí bolest. Léčba aft je složitější, protože mast či roztok se hned ředí slinami. Afty můžete potlačit i různými přípravky, ale moudřejší je vyslyšet volání těla a odstraňovat důvody vzniku, ať už to jsou špatné hygienické návyky, či o pomoc volající imunita. Léky na afty se dají běžně koupit v lékárně.
V naší poradně s názvem RESEKCE HORNÍCH 5 ZUBŮ A NÁSLEDNĚ VYTVOŘENÍ CELKOVĚ SNÍMATELNÉ ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Budíková.
Dobrý den, mám k vám dotaz. 21.3.19 mi bude provedena resekce 5 zubů v horní čelisti a následně mu bude dána provizorní protéza, za vytržení zubů a za náhradní protézu mám zaplatit 5.OOO,--Kč , jsem u VZP, stálá protéza, je hrazena zdrav.pojišťovnou, náhradní mi zůstává. Také beru roky Warfarin 5- l tabl.denně, mám Leydenskou mutaci.Můj dotaz:
1. kolik dní před resekcí musím vysadit Warfarin- bylo mi řečeno,že týden? Zdá se mi to dlouhá doba, podle INR po 4 dnech vysazení mi budou dány injekce-tj.3 dny před resekcí- je to správně?
2.cena 5.OOO,--je v pořádku, nikde jsem nenašla ceník, záleží na stomatologovi, ten určuje cenu? Náhradní zubní proteza je nutná? proč nedostanu hned protezu hrazenou zdrav.pojišťovnou?
3. kolik by byla cena inplantátů těch 5 zubů na čepy do dásní, je mi 7O let, kolik let by mi to vydrželo, moje rozhodnutí na celkovou protézu je správné?
Děkuji vám za odpověď a jsem s pozdravem Budíková D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při vysazení Warfarinu důvěřujte svému lékaři a postupujte přesně podle toho, jak určí. Co se týče náhradní protézy, tak ta je nezbytná proto, aby se vaše dásně zatáhly a vytvořily stabilní podklad pro novou zubní náhradu. Po vytrhání zubů se bude chvíli (půl roku) měnit profil vaší čelisti a investovat hned do trvalé náhrady není rozumné, protože by vám dlouhodobě neseděla. Cena za implantáty je vysoká, deset tisíc i víc za jeden zub. Implantáty pak vydrží celý život.
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
V naší poradně s názvem KOLIK ZAPLATÍM ZA VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Franz.
Jsem pojištěný u VZP . Musím zaplatit za vytrženízubu ? Děkuji Franz .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pokud je vytrženízubu nezbytné pro udržení nebo zlepšení vašeho zdravotního stavu, tak pak celý zákrok uhradí vaše zdravotní pojišťovna včetně anestezie (injekce proti bolesti).
Bílý bolák nebo bílý výrůstek na jazyku může být takzvaná afta.
Příčiny
Příčina vzniku aft není dosud známá. V současné době se zkoumají především autoimunitní projevy aft. Lidé trpící na afty dávají jejich vznik do souvislosti s nedostatkem některých vitamínů (skupiny B), železa, nebo s poraněním sliznice v důsledku špatného čištění chrupu a podobně. Působení bakterií nebo jiných mikroorganismů na vznik aft nebylo prokázáno. Patogenní mikroorganismy mohou však průběh vřídků zhoršovat a prodlužovat jejich hojení. Správná ústní hygiena je proto namístě.
Afty vznikají nejčastěji v přední části úst a na jazyku. Méně často se vyskytují na patrových obloucích, měkkém patře a mandlích. Afty se projevují bolestivostí například při jídle (slané, kyselé, pálivé jídlo), při mluvení, čištění zubů a podobně. Tyto projevy předcházejí takzvané prodromální příznaky v podobě pálení, tlaku, otoku sliznice a citlivosti až bolesti při dotyku. Po těchto prvních příznacích se afty vyskytnou obvykle do 1–3 dnů. Vzniklý puchýřek následně praskne a mění se v drobný vřídek, nacházející se mírně pod úrovní okolní sliznice. Afta může být v ústech jedna, ale rovněž jich může být několik. Velikost aft se pohybuje od několika milimetrů až do 3 centimetrů. Menší afty se spontánně hojí během 1 až 2 týdnů.
Afty nejsou přenosné kontaktem z člověka na člověka. Nejsou tedy nakažlivé.
Léčba
Léčba aft spočívá v léčbě příznaků onemocnění. Příčiny vzniku totiž nejsou známy. Důležité je vyloučení jiného onemocnění. Je proto vhodná návštěva zubního lékaře. Jako prevence sekundární bakteriální infekce je vhodné okamžité zajištění pečlivé hygieny dutiny ústní. V lékárně je možné zakoupit různé přípravky, které působí antisepticky a mohou zároveň potlačit i často přítomnou bolestivost. Mezi tyto přípravky patří například Oroxid, kterým si lze vyplachovat ústa nebo formou spreje aplikovat účinnou látku přímo na postižené místo.
Rizika
Při špatné ústní hygieně může docházet k opakování infekce, která se projeví jako chronické onemocnění. V některých případech se projevuje takto i rakovina jazyka.
Kolem roku 1600 se Jacques Guelleman pokusil o malou revoluci v oblasti zubních náhrad, místo zvířecích či lidských zubů, které v ústech podléhaly zkáze, bakteriím a podobně, navrhl minerální pastu k výrobě zubů umělých. Ta obsahovala mimo jiné bílý vosk, mastix, drcené korály a perly. Tím natolik předběhl svou dobu a vlastně i technické možnosti, že tento návrh zůstal spíše hudbou budoucnosti. V 19. století v Anglii byly zuby běžně nabízeny na tržištích, neboť zubní lékaři si zvykli vyrábět zubní náhrady z lidských zubů. A této možnosti, jak přijít k penězům, využívalo nemálo chudých lidí. Největšími dodavateli však zůstávala bitevní pole stejně jako vykradači hrobů. Nejcennější byl kompletní chrup či sada zubů sobě podobných. Tolik k historii.
Lidově řečeno: porcelánové zuby jsou vyrobeny z tvrdé dentální keramiky, která vydrží velký žvýkací tlak. Jsou velmi kvalitní, vysoce estetické, splynou s okolím a vypadají jako vlastní zub. Používají se také jako možné řešení pro celý nový chrup.
Celokeramické materiály umožňují jak náhradu ztracených zubů, tak ošetření různých defektů zubů. Celokeramické materiály jsou pevné, přesné, mají dlouhou životnost a především jsou estetické. Čím lépe se bude pacient o celokeramické materiály starat, tím déle mu budou dobře sloužit. Zuby nesoucí korunku jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky. Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.
Korunka je protetický výrobek, který tvoří umělý plášť ošetřovaného zubu. Svým tvarem a barvou by měl zcela věrně napodobit původní zub. Zhotovení korunek se doporučuje ve všech případech, kdy zub nelze kvalitně rekonstruovat jiným konzervativnějším způsobem (například výplní). Korunka umožňuje nejen rekonstrukci tvaru zubu, ale také významně zvýší mechanickou odolnost ošetřeného zubu a ochrání zub před možným podélným prasknutím. Korunkami se dají rovněž řešit větší korekce tvaru, postavení a barvy zubů.
Můstek je protetický výrobek, který nahrazuje ztracený zub anebo zuby spojuje. K jeho zhotovení je nutné obrousit nejméně 2 zuby sousedící s mezerou po ztraceném zubu. Na obroušené zuby se zhotoví korunky, které jsou spojené pomocí takzvaného mezičlenu (tedy daného nahrazovaného zubu). Můstky byly v minulosti hojně užívány, dnes jsou ztracené zuby většinou nahrazovány pomocí zubních implantátů. Jsou ale situace, kdy můstek představuje efektivnější variantu ošetření (například zuby jsou již nabroušené nebo v místě nahrazovaného zubu není dostatek kosti pro implantát). Můstek na implantátech má delší prognózu, protože na rozdíl od zubu je implantát v čelistní kosti zcela pevně ukotven. Platí samozřejmě
V naší poradně s názvem BOLEST ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Linhard.
Dobry den.Nemam zdravotni pojisteni pouze zdravotni kartu Evropske Unie z Nemecka AOK:Chci se zeptat kolik stoji vytrzeniZubu.Jsem tady v Cechach na prechodne adrese.Dekuji za odpoved.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jednoduché vytrženízubu stojí 1000 Kč. Komplikované vytržení stojí 2 až 8 tisíc. Pokud očekáváte komplikace, tak doporučuji před zákrokem uzavřít krátkodobé zdravotní pojištění pro cizince. Podrobnosti jsou zde https://www.vzp.cz/pojisten…
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytrženízubu
Bílý povlak po vytrženízubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytrženízubu
Zánět po vytrženízubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
V naší poradně s názvem CO DNES DOSTANEME U ZUBAŘE ZDARMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Bernatíková.
Dobrý večer.
Prosím,byly jsme s moji zubařkou domluveny,až začne dotyčný zub,na kterém mám korunku bolet,musí už jít ven,je tam dlouhodobý váček,který nedělal problémy,až nyní začal pobolívat.Najednou mně volala,že mně ho trhat nebude ona,ale pošle mě k chirurgovi,který si účtuje 2500kč.Jsem důchodkyně a nedávno jsem za zbytečný úkon zaplatila 7500kč.Mohu si částku za vytrženízubu nechat proplatit pojišťovnou?
Děkuji za info.Bernatíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Extrakce zubu (vytržení) je úkon plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění včetně anestezie. To znamená, že pacient za to nic neplatí. Vytrženízubu na účet pojišťovny provádějí všechny zubní chirurgické ambulance ve všech státních nebo krajských nemocnicích. Zavolejte si do nejbližší nemocnice a objednejte se na tento úkon tam.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.
Ve svém příspěvku BĚLENÍ ZUBŮ, ZOOM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice .
Když si pročítám článek...zjišťuji, že jsem vyzkoušela na bělení zubů už snad vše. Někde jsem četla, že soda na bělení zubů nemá skoro žádný účinek, jen ničí sklovinu a dásně, ale to podle mě není pravda, protože po bělení sodou jsem viděla rozdíly už po první aplikaci. Dále jsem si nechávala bělit zuby i pomocí systému ZOOM a s tím mám taky dobré zkušenosti. Zařizovala jsem si to zde https://www.schwarzdent.cz/…. Vybělení zubů bylo intenzivní, nečekala jsem, že je budu mít až tak běloučké, byla jsem překvapená :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zuby jsou uloženy v zubním lůžku a s kostí jsou spojeny drobnými závěsnými vlákny. Závěsný aparát zubu bývá nazýván jako parodontium nebo také ozubice. Periodontium je tvořeno zubním cementem, periodontálními vazy, kostí lemující zubní lůžko a dásní. Vyplňuje úzký štěrbinovitý prostor mezi zubním lůžkem a cementem pokrývajícím kořen zubu. Hlavní součástí jsou periodontální vazy, které jsou tvořeny kolagenními vlákny. Prostor mezi vlákny je vyplněn amorfní hmotou obsahující ojedinělé buňky. Jedná se o nediferenciované buňky, které se mohou v případě potřeby přeměnit na buňky, které tvoří kost (blasty), nebo naopak na buňky, které kostní tkáň odbourávají (klasty).
Funkce
Vlákna periodontálních vazů probíhají různými směry. Na základě jejich průběhu a uspořádání je dělíme do několika skupin. Některá vlákna upevňují dáseň k zubu v krčkové oblasti (gingivální vlákna), další vlákna spojují krčky sousedních zubů (transseptální vlákna), ale většina jich spojuje kořen zubu s kostním lůžkem. Uspořádání vláken má velký význam pro pružné zavěšení zubu v zubním lůžku, což umožňuje především vyrovnávání tlakových sil, které na zub působí při kousání.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Nejčastějším problémem je tvorba plaku. Jedná se o pevně lpící, strukturovaný, vysoce organizovaný nažloutlý zubní povlak, složený z mikroorganismů zakotvených v proteinové a polysacharidové hmotě na povrchu zubu. Na tvorbě a vývoji zubního plaku se podílejí nejrůznější mikroorganismy, které žijí v dutině ústní. Dále je jeho vznik ovlivněn vlastnostmi zubních tkání, slinami a tekutinou, kterou vylučují dásně. Zubní plak je obecně označován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka, tvořená velkým množstvím bakterií, které jsou usazeny v makromolekulární hmotě bakteriálního a slinného původu. Složení i struktura plaku se liší dle lokalizace. Neustále se mění a vyvíjí. Mineralizovaný zubní plak je označován jako zubní kámen. Na čisté zubní plošce se začíná nejdříve formovat pelikula, což je vrstva glykoproteinů pocházejících ze slin, která je umístěna na povrchu zubu. Tato vrstva umožňuje přichycení bakterií k povrchu zubu. Tím se začíná vytvářet zubní plak, který je postupně osídlován dalšími mikroorganismy. Bakterie se na tvorbě pelikuly nepodílejí. Růst zubního plaku podporují látky a mechanismy, které usnadňují přichycení bakterií k povrchu zubu. Jedná se například o fyzikálně chemické adhezivní síly (například van der Waalsovy), specifické adheziny, složení slin (sacharóza, vápník) a produkty metabolismu bakterií (teichoová kyselina, glykosiltransferáza). Naopak tvorbu zubního plaku znesnadňuje žvýkání, povrchové jevy (smáčivost a hydrofobie), antimikrobiální látky obsažené ve slině
Ve svém příspěvku ZÁNĚT OKOSTICE ZUBU A ZÁNĚT DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hájek.
Utrpěl jsem těžký úraz předních zubů při práci,od té ddoby mám problémy se záněty,kdy nestačí speciální výplachy a čištění zubů kartáčkem je velmi nepříjemné.Jít kzubaři mám obavy,že přijdu o větší část zubů a na inplantáty nemám peníze-pojišťovny to neplatí,co dál.Při jídle mám velké problémy.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Otoky tváře souvisí s bolestí zubů, respektive přesněji s takzvanými kolemčelistními záněty. Otoky se objevují po extrakci zubu nebo jako komplikace po extrakci osmiček. Osmičky jsou pozůstatkem z dob, kdy se člověk živil syrovou stravou, semínky, syrovým masem a podobně a zuby moudrosti zvětšovaly žvýkací, respektive rozmělňovací plochu. Poté, co člověk začal upravovat stravu tepelně, tudíž byla snadněji rozmělnitelná, docházelo postupně k redukci dolní čelisti. Zmenšil se tah žvýkacích svalů a osmičky již nebyly zapotřebí. Jejich zachování však byl chytrý tah přírody, jelikož kvůli nedostatečné zubní hygieně byly často poslední nadějí. Kdysi bylo totiž běžné, že lidem kolem dvacátého věku života často zbývalo jen pár posledních druhých zubů. Nové stoličky tak pomáhaly ke zpracování potravy ještě dalších několik let. V současné době však zuby moudrosti pozbyly svou funkci. Moderní člověk má ve dvaceti letech většinou kompletní druhý chrup, a navíc v důsledku vývoje lidstva došlo ke zmenšení čelisti. Osmičky tak ztratily prostor, který je právě nejčastějším původcem všech problémů s těmito zuby.
Jen pro zajímavost: název zubu moudrosti vznikl pravděpodobně kvůli tomu, že se objevuje mnohem později než ostatní zuby – většinou mezi osmnáctým a pětadvacátým rokem života. Tedy v letech, kdy by většina lidí měla již určité moudrosti dosáhnout.
Náročnost vytrženízubu moudrosti se liší individuálně podle pacientů. Pokud je zub kompletně prořezaný, dá se trhání osmiček přirovnat k běžné extrakci ostatních zubů. V ostatních případech, kdy je zub stále ukrytý v dásni, se provádí takzvaná chirurgická extrakce. Během ní lékař prořízne dáseň, odstraní nepatrné množství čelistní kosti, zub vyjme a ránu zašije několika stehy. Důležité je, že chirurgický zákrok probíhá v lokální anestezii, a je tedy stejně tak jako ostatní zákroky bezbolestný. Pokud je zákrok časově náročný nebo komplikovaný, ošetření může probíhat v analgosedaci. Ta pacienta zcela uklidní, odbourá u něj strach. Charakteristickým projevem je otok po vytrženízubu moudrosti. V těchto případech je vhodné na oteklá místa přikládat ledové obklady a vyhýbat se tělesné námaze, opalování na sluníčku nebo v soláriu a také vynechat návštěvu sauny.
Zhruba po dvou hodinách, kdy odezní lokální anestezie, může pacient po extrakci pocítit bolest. Tu je možné ztlumit analgetiky a studenými obklady. Ošetřené místo je pak nutné nechat co nejvíce v klidu. Pokud by bolesti a jiné komplikace po extrakci osmiček přetrvávaly i šestý den po ošetření, je nutné vyhledat odbornou pomoc.
Více informací o otoku tváře si můžete přečíst zde.
V naší poradně s názvem OBRÁZKY AFTY NA VNITŘNÍ STRANĚ TVÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MONIKA DOLEŽALVÁ.
Prosím vás mám dotaz asi před 10dněmi jsem se kousla do tváře z vnitřní strany mám také ulomený zub .u toho zubu se mi udělala dírka asi 3mm moc nebolí.je červená okolo trochu bílá .Nevím jestli jde o aft nemám s tím Zkušenosti .koupila jsem si CANNADENT. Můžete mi prosím poradit
Děkuji m.doležalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nebojte, tohle aft není. Poranění vnitřní sliznice od kousnutí je běžné a samo se zahojí za 10 dní. Problém nastává, když se koušete opakovaně a často na jedno místo. To je potom třeba tento problém konzultovat se stomatologem. Obvyklá péče bývá bylinný roztok Herbadent, který místo poranění dezinfikuje a urychluje hojení.
Při výkonu byste neměli cítit ostrou bolest, ale pouze dotyk, někdy i lehce nepříjemný tlak. Během extrakce někdy může dojít k zalomení zubu, který pak nelze vytáhnout klasickou cestou. V tom případě je potřeba kořen zubu vybavit chirurgicky, což znamená, že je nutno obnažit a snést kost nad příslušným zubem, tedy trhání kořene zubu. U extrakce zubu v postranním úseku v horní čelisti zase může dojít k otevření dutiny čelistní kosti, která pak svým přirozeným ústím komunikuje s nosní dutinou. Tato komplikace se řeší „přetažením“ okolních měkkých tkání přes tuto takzvanou oroantrální komunikaci. Aby nedošlo k poruchám hojení, je pacientovi na dobu jednoho týdne zakázáno smrkat a zpravidla bývají nasazena antibiotika, aby se předešlo možným zánětlivým komplikacím.
Po ošetření ještě asi 2 hodiny účinkuje místní anestezie, po jejím odeznění někdy může dojít ke krvácení z rány a následnému vytvoření krevní sraženiny po vytrženízubu. To je způsobeno tím, že lokální anestetika obsahují takzvané vasokonstrikční přísady, což jsou látky, které způsobí stažení krevních cév v místě aplikace. Tím se zvýší účinek samotné anestezující látky. Po jejich odbourání dochází naopak k vasodilataci, tedy roztažení cév, která může vyvolat i poměrně významné krvácení. To lze nejlépe zastavit tak, že použijete čistý přežehlený plátěný kapesník, který stisknete v místě extrakční rány asi na 20–30 minut. Pokud ani potom nedojde k zástavě krvácení, musíte kontaktovat zubního lékaře.
Komplikací, která se po trhání zubu moudrosti – a nejen toho – objevuje, je bolest po extrakci. Ta je většinou zvládnutelná běžnými analgetiky, o konkrétním léku je vždy dobré domluvit se s ošetřujícím lékařem. Bolesti mohou trvat několik dnů, a to zejména při trhání zubu se zánětem. Zhruba od třetího dne by však měly začít ustupovat. Pokud se naopak zvyšují, objeví-li se otok, nebo dokonce teplota, je nutné další odborné ošetření.
Těch nejběžnějších příčin vzniku aft je hned několik. V první řadě je to nedostatek vitaminů, minerálů a stopových prvků. V ústní dutině dochází k rychlé obměně buněk, proto se nedostatek těchto látek projeví rychleji než jinde na těle. Dalším faktorem je stres, který narušuje běžnou funkci imunitního systému, který pak reaguje buď přehnaně, anebo je oslabený a neodolává přirozeně se vyskytujícím bakteriím, kdy pak nejčastěji propuká nákaza virem herpes simplex I a vytvoří se opar na rtu nebo afty na jazyku. Příčinou aft však mohou být i mechanická poškození v důsledku například ulomeného zubu, ostré výplně, tvrdý kartáček způsobující odřeniny (vhodnější jsou měkké kartáčky), rovnátka či nesedící protézy. Některé typy potravin mohou rovněž působit velmi dráždivě, jako například bramborové lupínky, arašídy, citrusové ovoce, rajčata atd. Někdy stačí, abyste se při jídle nechtě kousli do tváře. Dalšími „spouštěči“ výsevu aft bývá i zlozvyk okousávání rtů a sliznice tváří.