Herpetická angína je způsobena virem HSV-1 – herpes simplex virus 1. DNA obalený virus patřící do čeledi herpetických virů se schopností přivodit latentní – skrytou, celoživotní infekci, nejčastěji v nervových gangliích. V případě oslabení organismu, imunitního systému, se reaktivuje. Infekce se nejčastěji šíří slinami. Primoinfekce u dětí vyvolává gingivostomatitidu, u dospělých pak akutní herpetickou faryngotonzilitidu. U malých dětí, kojenců a batolat se první kontakt s HSV-1 může projevit jako gingivostomatitida.
Gingivostomatitida je horečnaté onemocnění provázené zduřením a zarudnutím sliznice ústní dutiny – onemocnění jazyka, dásní a patra. Ta je poseta drobnými běložlutavými afty, které jsou červeně lemovány. I tato infekce je velmi bolestivá, dítě odmítá polykat, sliny mu vytékají z úst. Stejně jako u dospělých bývají i u dětí zvětšené lymfatické uzliny. Léčba je, rovněž stejně jako u dospělých, převážně symptomatická, léčí příznaky. Pokud se jedná o těžký případ, podávají se antivirotika a v případě nasednutí bakteriální infekce jsou podávána antibiotika.
Může se projevovat zarudnutím a zduřením sliznice, bolestivostí, tvorbou puchýřků, aft až vředů. Může se vyskytnout bolest při polykání na horním patře. Příčinou těchto příznaků jsou nejčastěji infekce virového původu, případně bakterie, popálení, mechanické poškození sliznice, kousnutím do dásně.
U lidí je nejčastějším typem takzvaná herpetická aftózní stomatitida neboli herpetická gingivostomatitida, způsobená lidským herpesvirem HSV-1. Projevuje se tvorbou bolestivých aft o velikosti do 0,5 cm na dásních, jazyku a lícních částech sliznice ústní dutiny. U nemocných jedinců se může vyskytnout horečka, nechutenství, nadměrné slinění.
Boláky na jazyku mohou být projevem stomatitidy. Stomatitida je zánět sliznice dutiny ústní. Může se projevovat zarudnutím a zduřením sliznice, bolestivostí, tvorbou puchýřků, aft, vředů a boláků. Příčinou stomatitid jsou nejčastěji infekce virového původu, případně bakterie, popálení, mechanické poškození sliznice. U lidí je nejčastějším typem takzvaná herpetická aftózní stomatitida neboli herpetická gingivostomatitida, způsobená lidským herpesvirem HSV-1. Projevuje se tvorbou bolestivých aft o velikosti do 0,5 cm na dásních, jazyku a lícních částech sliznice ústní dutiny. U nemocných jedinců se může objevit horečka, nechutenství, nadměrné slinění.
Některé vředy na penisu mohou mít závažnější příčiny, a proto je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Možné příčiny vředů:
Primární syfilis – projevuje se bezbolestným vředem na penisu nebo šourku. Primární syfilis je způsoben spirálovitou bakterií Treponema palladum. Syfilis se diagnostikuje pomocí laboratorních testů. Jedná se o infekční pohlavně přenosnou chorobu.
Venerologický vřed, granulom inguinale, Lymphogranuloma venereum – tropické nemoci způsobující bezbolestný a zapáchající vřed. Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Tyto nemoci se objevují u mužů, kteří navštívili tropické oblasti a měli v nich pohlavní styk.
Senilní rakovina (spinocelulární karcinom) – projevuje se bezbolestným nepravidelným genitálním vředem. Tento vřed se objevuje u lidí nad 50 let. Včasná diagnóza a léčba je nezbytná, neboť může dojít i k úmrtí.
Vředy na penisu dále dělíme podle délky trvání, a to do dvou skupin. První skupina zahrnuje akutní vředy, které se vyskytují po dobu kratší než dva týdny. Do druhé skupiny patří chronické vředy, které jsou přítomny déle než dva týdny.
Akutní vředy
Herpes simplex je nejčastější příčinou genitálních vředů, způsobuje ho herpesvirus hominis, který je rozdělen do dvou typů (typ jedna a typ dva). Virus je obvykle spojen s orálním herpesem nebo opary. Herpes se vyznačuje opakujícími se záchvaty genitálních váčků (malé puchýře), které se rychle rozkládají a tvoří malé, bolestivé vředy. Tento virus je velice infekční a pohlavně přenosný. Častými příznaky je akutní onemocnění, které je velmi vážné. Akutní příznaky jsou opakovaně léčeny protivirovými léky. Stres nebo jiné akutní onemocnění vyvolávají recidivy. Diagnóza se potvrzuje laboratorními testy.
Sekundární syfilis. Projevy sekundární syfilidy jsou nepravidelné, mělké a bezbolestné šedé vředy, vytvářející na penisu tzv. „hlemýždí dráhu“. Sekundární syfilis je charakteristickým rysem druhé etapy syfilidy a má podobné příznaky jako chřipka, navíc způsobuje skvrny na těle (červenou vyrážku). Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Sekundární syfilis je infekční pohlavně přenosnou chorobou.
Aftózní vředy jsou malé, mělké a bolestivé vředy objevující se nejčastěji v ústech, ale mohou se objevit i na penisu. Aftózní vředy jsou šedé s červeným podrážděním okolo afty. Mohou být často zaměněny s vředy herpes simplex, proto jsou nezbytné laboratorní testy, které spolehlivě rozliší typ vředů
Můžeme se také setkat s označením aftózní stomatitis čili aftózní zánět dutiny ústní. Pro afty je typický vznik puchýřků na vnitřní straně retní sliznice předsíně dutiny ústní (vestibula), pod jazykem, na jeho hranách či hrotu, na sliznici měkkého patra a patrových oblouků. Afta začíná jako malý puchýřek, který se rychle strhává. Při vzniku puchýřků je pociťováno napětí a pálení, eroze je již velmi bolestivá na dotek (malé děti ji mohou interpretovat i jako bolest zoubku). Onemocnění většinou probíhá bez postižení celkového stavu dítěte. Na vzniklou erozi však může nasednout sekundární bakteriální infekce.
Primární infekce virem je obvykle asymptomatická nebo se projevuje nespecifickými příznaky, jako je faryngitida, specifická gingivostomatitida, nebo orálními či genitálními lézemi. Po infekci virem je navozena latentní infekce, která může být kdykoliv reaktivována, obvykle po nějaké spouštěcí události. Reaktivace latentní infekce je spojena s periodickým výskytem herpetických lézí v místě vstupu viru do organismu. Infekce genitálním oparem je rizikovým faktorem pro infekci HIV. Detekce IgG protilátek slouží k určení imunitního stavu organismu při vyšetření jednoho vzorku séra nebo jako diagnostická metoda pro stanovení primoinfekce. Podobně jako opar na rtu nejde zcela stoprocentně vyléčit. Většinou se musí pacient smířit s tím, že se mu bude pravidelně vracet.
Syfilis: Také syfilis vytváří na rtech tvrdý vřed. Pokud nemoc postoupí do dalšího stadia, vznikají mokvavé pláty na rtech, sliznici tváří, na jazyku a v koutcích úst. Třetí stadium přináší destrukci tkání.
Herpetická stomatitida (herpetický zánět ústní sliznice), gingivostomatitida (zánět dásní a ústní sliznice), retní opar (herpes labialis): Jsou onemocnění, která mají stejného původce. Tím je herpes virus – virus oparu (HSV). Na první setkání s tímto virem reaguje každý organismus jinak, u některého jedince se prvoinfekce projeví jen jako lehká viróza (mrzutost, únava, mírně zvýšená teplota), ale u jiného může vyvolat těžké postižení celkového stavu s vysokými horečkami a nezbytným pobytem v nemocnici. Virus pak dále přežívá v epitelových buňkách a při jeho aktivaci vznikají typické puchýřky (opar).
Gingivitida je zánětlivé onemocnění dásně. Může být způsobena celou řadou příčin, ovšem hlavním důvodem je přítomnost zubního plaku, kdy vzniká takzvaná plakem podmíněná gingivitida. Zubní plak je úzce spojen také se vznikem zubního kazu (caries).
Zubní plak je velice unikátní ekologická jednotka, která je tvořena bakteriemi a matrix, mezibuněčnou hmotou, která je slinného a částečně i bakteriálního původu. Zubní plak je tvořen charakteristickými bakteriemi. Jsou to především Lactobacillus acidophilus, Steptococcus mitis, Steptococcus sanguis a další. Záněty gingivy však mohou být vyvolány i jinými faktory. Příkladem může být onemocnění zvané gingivostomatits herpetica. To je onemocnění, které vyvolá jak zánět dásně (gingiva), tak i zánět sliznice dutiny ústní (stomatitida). Původcem je virus herpes simplex labialis. Onemocnění je výrazem primoinfekce, tedy infekce, kdy se člověk s virem setkává poprvé, proto nejčastěji probíhá u malých dětí. Postižené děti bývají 1 až 3 roky staré. Inkubační doba onemocnění je asi 5 dní. Nejprve se u pacienta vyskytuje prodromální stadium, kdy má dítě horečku, je celkově alterované, bolí ho svaly, klouby. Později horečka ustoupí a dostaví se puchýře v dutině ústní, které snadno ztrácejí své pokrytí – onemocnění výrazně bolí, dítě odmítá jíst a hrozí dehydratace, takže v závažnějších případech je nutné dítě hospitalizovat na jednotce infekčního oddělení. Virus se však nepodaří zcela vyléčit, protože se vir ukrývá (perzistuje) před imunitním systémem v gangliu trojklanného nervu – ganglion trigeminale Gasseri (tento nerv mimo jiné umožňuje citlivost na kůži obličeje). Tam vir přežívá prakticky celý život člověka. Pokud se sníží imunita člověka, například při nadměrné fyzické zátěži spojené s dehydratací, při horečce a podobně, dochází ke vzniku charakteristického oparu.
Dalším příkladem zánětu gingivy může být nekrotizující gingivostomatitida, která je způsobena přemnožením anaerobních bakterií rodu Fusobacterium a spirochét Treponema vincenti, ale i mnoha dalších. Onemocnění postihuje především jedince ve věku od 17 do 24 let, a projeví se prudkým zánětem gingivy, která nekrotizuje. Velice častým příznakem je hnilobný zápach z úst (phoetor ex ore). Léčba spočívá ve striktní hygieně dutiny ústní, pomohou výplachy okysličovadly, především peroxidem vodíku. V těžších případech antibiotika.
Postižení gingivy je velice časté také po užívání léků a u nemocných s AIDS, leukémií a podobně.
Chronický zánět dásní je předstupněm parodontitidy. Nejčastěji se nemoc manifestuje od 35 do 40 let života. Se stoupajícím věkem se četnost choroby zvyšuje. Je zasaženo asi 85 % populace, tedy číslo enormní. Tato nemoc plus zubní kaz jsou v podstatě nejčastějšími nemocemi dutiny ústní vůbec.
Léčba
Je individuální. Při léčbě se používají speciální přípravky hubící bakterie. Někdy je nutná chirurgie k odstranění cyst. Zničené zuby se také odstraňují.
Pásový opar je v podstatě druhé kolo onemocnění planými neštovicemi. Po vyléčení této nemoci se virus už na scénu vrací jen ojediněle. Nemoci v zásadě nelze stoprocentně předcházet. Pásový opar se vyskytuje na obličeji v oblasti trojklanného nervu a v oblasti očí. Pokud se pásový opar objeví v obličeji, je zde riziko ochrnutí obličejových nervů.
U dětí se v ústech vyskytují plané neštovice nebo takzvaná herpetická gingivostomatitida, což je infekční onemocnění způsobené herpes simplex virem, které nejčastěji postihuje malé děti od 1 roku do 5 let, vzácněji i adolescenty a mladší dospělé. Onemocnění je provázeno výsevem puchýřků přecházejících v bolestivé eroze, vysokou horečkou, sliznice v ústech je křehká, zarudlá a může krvácet. Postiženy bývají rty, dásně, jazyk, patro a vnitřní část tváří, u mladistvých pak krční mandle.
Léčba je u lehčích forem pouze symptomatická (tlumení bolesti, snížení teploty, podávání lokálních antiseptik a podobně), v těžších případech spočívá v podávání antivirotik.
Mezi možné komplikace herpetické gingivostomatitidy patří dehydratace a šíření infekce do oblasti očí, na prsty či kůži. Vzácnou komplikací je postižení centrálního nervového systému, ke kterému dochází spíše u osob s narušenou funkcí imunitního systému.
Malé bělavé nebo nažloutlé vřídky s červeným lemem se z ničeho nic vytvoří na jazyku, dásních, na patře nebo sliznici rtů a tváří a neuvěřitelně bolí při jídle i mluvení. Afty, lékařsky nazývané aftózní stomatitida, začínají řezavým pocitem, případně necitlivostí v místě budoucího výsevu. Během jednoho dne se vyvinou malé vřídky, které nepřesahují 0,5 cm v průměru. Zahojí se bez jizvy během deseti dnů, ale dokáží nám pořádně otrávit život. Velké afty někdy nemizí celé týdny a často zanechávají jizvy. Afty obou typů mají sklon se dvakrát až třikrát během roku vracet. Postihují hlavně mladé lidi, častěji ženy. Na jejich vzniku se pravděpodobně podílejí hormony, proto se často objevují u žen před menstruací. Často se afty v dutině ústní nesprávně zaměňují za bradavice, například bradavice na jazyku nebo bradavice na rtu. Bradavice se na sliznicích objevují jen velmi vzácně a spíše jde právě o afty.
Proč se vyšetření tlustého střeva nebát? Kolonoskopie je metoda, která vyšetřuje tlusté střevo. Tlusté střevo musí být k tomuto vyšetření připraveno. Pacientovi je doporučeno, aby se nestravoval peckovými plody asi tak 14 dní před operací. Týden před operací se doporučuje, aby se pacient stravoval pouze kaší a měl dostatek tekutin. Musí vypít 4 litry tekutin denně. Pacientovi se tak vyprázdní střeva, což je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové provedení kolonoskopie. Pro kolonoskopii je spousta kritérií. Především záleží na tvaru střeva a také na prahu bolesti a sensibility pacienta. Jsou pacienti, kteří se hodně bojí, a také to díky tomu o dost hůře snáší. A naopak jsou pacienti, kteří nevědí, že se vůbec nějaké vyšetření událo. Lékaři zákrok usnadňují tak zvanou premedikací, což je kombinace sedativ a analgetik, která snižují bolestivost a úzkost pacienta. Nadále se pak musí pacient ještě sledovat, kvůli rizikům z těchto léků. U běžného pacienta trvá Kolonoskopie od 15 do 30 minut a u vyšetření je nutná přítomnost anesteziologa. Při kolonoskopii je střevo vyčištěno proudem vody a pak je do střeva napuštěn vzduch, který střevo roztáhne a umožní pak konečníkem zavedené sondě pohyb a případné zákroky. Právě toto napumpování střeva vzduchem působí pacientům největší nepříjemnosti. Sonda, která se zavádí přes konečník se jmenuje endoskop. Endoskop je na svém konci opatřen světýlkem, kukátkem a případně operačním nástrojem.
Kolonoskopie a vyčištění střev před vyšetřením
Před vyšetřením kolonoskopií se musí vyčistit střeva účinným projímadlem. Existuje mnoho preparátů k vyprázdnění střeva před provedením kolonoskopie, ale žádný není ideální pro všechny nemocné. Nejčastěji je používána laváž 3–4 litry izoosmolárního elektrolytového roztoku s polyetylenglykolem, který je osmoticky vyvážený, a proto bezpečný i u pacientů, kteří jsou nemocní s kardiálním, jaterním anebo renálním onemocněním. Laváž lze pít nebo jej podávat nazogastrickou sondou v předvečer vyšetření rychlostí cca 1 l za hodinu. U nemocných, kteří nemohou lavážní roztok vypít, protože je u nich například nauzea nebo zvracení, tak je možno použít druhou nejčastější variantu vyprázdnění fosfátovým roztokem. Fosfátový roztok anebo někdy také nazýván jako kapky na vyprázdnění tlustého střeva před kolonoskopií, je také vysoce osmoticky aktivní a jeho výhodou je malé množství nutných tekutin (2krá
Bolestivé vředy – známé také jako aftózní vředy, které mají charakteristické zbarvení, zejména bledé, žluté s červeným vnějším kroužkem, nebo jde i o shluk těchto vředů v ústech, obvykle se objevují na tvářích, jazyku nebo uvnitř úst.
Opary – mohou vyvolat horečku, jsou způsobeny infekcí, vyskytují se kolem rtů. Zřídka se tvoří na dásni nebo vnitřní části úst. Opary jsou spojeny s brněním, citlivostí nebo pálením před svým objevením.
Podráždění v ústech může být způsobeno:
kousáním tváře, jazyka nebo rtů;
používáním rovnátek, zlomeným zubem;
žvýkacím tabákem;
popálením úst teplým jídlem či nápojem;
onemocněním dásní nebo jiným typem infekce dutiny ústní;
citlivostí na určité potraviny nebo léky;
autoimunitním onemocněním, které ovlivňuje slizniční výstelky úst, jako je lupus, Crohnova choroba nebo Behcetova nemoc;
užíváním některých léků, jako jsou chemoterapeutika, antibiotika, léky používané na revmatoidní artritidu nebo léky na epilepsii;
Existují různé formy puchýřů a každá z nich se objeví z jiného důvodu. Buď se vytvoří jeden puchýř, nebo jich může být více.
Puchýře při horečce. Tyto puchýře se vykytují jako opary a jsou způsobeny infekcí herpes simplex. Objevují se v okolí dutiny ústní, na rtech, jsou doprovázeny některými dalšími příznaky, jako je zduření lymfatických uzlin. Spouštěčem (příčinou) oparů může být nadměrný stres, slabý imunitní systém, trauma, vystavení ultrafialovému záření, mrazivé počasí, chřipka nebo horečka.
Další formou jsou takzvané aftózní vředy. I když vypadají jako opary, mají odlišné vlastnosti ¬ nejsou přenosné (infekční), vyskytují se pouze v dutině ústní a mají větší velikost. Přesná příčina těchto vředů není zcela známá. Mohou být způsobeny nedostatkem vitamínů, potravinovou alergií (citlivostí), stresem, hormonálními změnami, některými faktory životního prostředí, střevním onemocněním, použitím zubních past s obsahem natrium-lauryl-sulfátu a podobně.
Slintavka je virová infekce postihující především malé děti. Tato nemoc je charakterizována bolestivými červenými puchýři na jazyku a v jiných částech úst, projevuje se také kožní vyrážkou na dlaních, chodidlech, nohou a prstech. Puchýřky se změní na vřed po několika dnech.
Kvasinková infekce způsobuje na jazyku bílé pupínky, které mohou být známkou plísňové infekce. Kvasinková infekce je známá jako afty nebo kandidóza a je způsobena plísní Candida albicans. Před tím, než se objeví bílé léze na jazyku, dochází k jeho otoku a bolesti.
Bakteriální infekce, konkrétně bakterie staphylococcus je nejčastěji zodpovědná za puchýře objevující se na dásních a šířící se později na jazyk.
Další příčinou je potravinová alergie. Lidé, kteří jsou alergičtí na některé potraviny, například vejce, mléko či burské oříšky, trpí tvorbou vředů při konzumaci konkrétních potravin. Někdy může dojít k žaludeční nevolnosti.
Nedostatek vitamínu B. Lidé s nedostatkem vitamínu B obvykle trpí puchýři v ústech, protože imunitní systém nemá dobrou ochranu proti bakteriální infekci. Nejlepším způsobem, jak se zbavit tohoto problému, je zahrnout potraviny bohaté na vitamín B do svého jídelníčku.
Menší poranění jazyka je běžným jevem, může k němu dojít v důsledku náhodného kousnutí, při čištění zubů, konzumací teplých jídel nebo při nějaké zubní proceduře. Tento druh zranění pak často vede k růstu puchýřku na místě poranění.
Existují i další faktory zodpovědné za rozvoj puchýřů na jazyku: nežádoucí účinky některých léků, nezdravé stravovací návyky, hormonální změny, angína, chudokrevnost, změny v imunitním systému a podobně.
Za normálních okolností afty po několika dnech samy odezní, popřípadě pomůže léčba vitamíny nebo vynechání dráždivých jídel z jídelníčku. Pokud jsou však afty natolik bolestivé, že by nám zabraňovaly dostatečně pít, je jich v ústech najednou více než 4, nebo pokud bolí natolik, že způsobují horečku, nemělo by se otálet s návštěvou lékaře. To i v případě, že se afty opakovaně vrací častěji než třikrát za rok nebo jejich léčba trvá déle než dva týdny. S aftami nejlépe poradí stomatolog. V současné době existuje mnoho přípravků zmírňujících nepříjemné příznaky aftózní stomatitidy. Jsou to lokální anestetika, která po potření znecitlivují danou oblast. Dále se můžete setkat s desinfekčními prostředky ústní dutiny, kdy sliznici úst zbavíte nadbytečného množství patogenních bakterií, které mohou záněty podporovat. Léčba je obtížnější než u oparů proto, že není jasná příčina, a také proto, že se aplikované masti a gely snadno smyjí vlhkým prostředím ústní dutiny. Některé gely se ovšem vyznačují vysokou přilnavostí, postižené místo dočasně zakryjí, a proto umožňují například jíst nebo pít. Mnohdy ale za cenu dočasné ztráty chuti.
Periodická horečka je charakterizována opakovanými záchvaty horečky, které jsou doprovázeny aftózní stomatitidou (tedy zánětem v ústech s aftami), faryngitidou (tedy zánětem hltanu; anglicky a latinsky pharyngitis) a adenitidou (zánětem či zvětšením krčních uzlin). Onemocnění má protrahovaný průběh, ale má tendenci se časem zlepšovat. Toto onemocnění bylo poprvé rozpoznáno v roce 1987 a označeno jako Marshallův syndrom. Nemoc se objevuje mezi 2. a 5. rokem dítěte a projevuje se opakujícími se horečkami, malátností, záněty krčních mandlí s povlaky a negativními kultivačními nálezy výtěrů krku, zvětšením krčních uzlin, aftózními vřídky v ústech a méně často bolestí hlavy, břicha či kloubů. Epizody trvají 4–6 dní a nereagují na antipyretika (léky proti horečce) ani antibiotika. Frekvence epizod bývá 8–12x za rok. Při lékařském vyšetření může být zjištěno mírné zvětšení jater anebo sleziny. V laboratorních nálezech bývají zvýšené zánětlivé markery, ke kterým patří sedimentace červených krvinek, bílé krvinky v krevním obraze a C-reaktivní protein (bílkovina v krvi, která se běžně označuje jako CRP). Frekvence a intenzita epizod se postupně snižují.
Přesná příčina není známa. V obdobích horečky je aktivován imunitní systém, což vede k zánětlivé reakci, při níž se kromě horečky objeví zánět nosohltanu a afty v ústech se zvětšením krčních uzlin. Tento stav má časově omezený průběh se spontánním odezněním. V různě dlouhém období mezi atakami je dítě zdravé. Infekční vyvolavatel není prokázán. Tuto nemoc nelze přenést z osoby na osobu, není tedy nakažlivá.
Bolest jazyka po okrajích může být způsobena aftózní stomatitidou. Na jazyku se afty vyskytují na jeho hraně a na straně. Můžete zkusit místně aplikovat například Mundisal nebo Aloclair gel (volně prodejný). K dezinfekci dutiny ústní můžete používat Tamtum verde.