Boláky na jazyku mohou být projevem stomatitidy. Stomatitida je zánět sliznice dutiny ústní. Může se projevovat zarudnutím a zduřením sliznice, bolestivostí, tvorbou puchýřků, aft, vředů a boláků. Příčinou stomatitid jsou nejčastěji infekce virového původu, případně bakterie, popálení, mechanické poškození sliznice. U lidí je nejčastějším typem takzvaná herpetická aftózní stomatitida neboli herpetická gingivostomatitida, způsobená lidským herpesvirem HSV-1. Projevuje se tvorbou bolestivých aft o velikosti do 0,5 cm na dásních, jazyku a lícních částech sliznice ústní dutiny. U nemocných jedinců se může objevit horečka, nechutenství, nadměrné slinění.
V naší poradně s názvem OPARY NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Zdravím, mám takovéhle opary na jazyku až 5 dní a každým dnem je to horší a horší... Nemůžu jíst, mluvít ani pít, šla jsem do nemocnice a doktorka mi předepsala prášky, ale osobně myslím, že mají opačný účinek... Prosím co s tím mám dělat??? Opravdu nejsem schopna jíst a pít už jen trošičku.A k tomu se mi dneska objevili takové bouličky v dásni.... nebo né bouličky, prostě se mi nafoukla dáseň úplně vzadu a příšerně mě to bolí. Pomoc prosím!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Aneto, zřejmě máš na jazyku aftózní vředy, které jsou velmi bolestivé. Je potřeba jíst řídkou stravu zejména vývary a kaše. Někdy to způsobí například rajčata nebo exotické ovoce, takže to teď vyřadit. Zahojení bývá max do 10 dnů. Pomůže natírání vředů roztokem Herbadent a klokaní stopanginu. Proti bolesti a otoku pomůže kostka ledu přiložená na bolavé místo.
Některé vředy na penisu mohou mít závažnější příčiny, a proto je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Možné příčiny vředů:
Primární syfilis – projevuje se bezbolestným vředem na penisu nebo šourku. Primární syfilis je způsoben spirálovitou bakterií Treponema palladum. Syfilis se diagnostikuje pomocí laboratorních testů. Jedná se o infekční pohlavně přenosnou chorobu.
Venerologický vřed, granulom inguinale, Lymphogranuloma venereum – tropické nemoci způsobující bezbolestný a zapáchající vřed. Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Tyto nemoci se objevují u mužů, kteří navštívili tropické oblasti a měli v nich pohlavní styk.
Senilní rakovina (spinocelulární karcinom) – projevuje se bezbolestným nepravidelným genitálním vředem. Tento vřed se objevuje u lidí nad 50 let. Včasná diagnóza a léčba je nezbytná, neboť může dojít i k úmrtí.
Vředy na penisu dále dělíme podle délky trvání, a to do dvou skupin. První skupina zahrnuje akutní vředy, které se vyskytují po dobu kratší než dva týdny. Do druhé skupiny patří chronické vředy, které jsou přítomny déle než dva týdny.
Akutní vředy
Herpes simplex je nejčastější příčinou genitálních vředů, způsobuje ho herpesvirus hominis, který je rozdělen do dvou typů (typ jedna a typ dva). Virus je obvykle spojen s orálním herpesem nebo opary. Herpes se vyznačuje opakujícími se záchvaty genitálních váčků (malé puchýře), které se rychle rozkládají a tvoří malé, bolestivé vředy. Tento virus je velice infekční a pohlavně přenosný. Častými příznaky je akutní onemocnění, které je velmi vážné. Akutní příznaky jsou opakovaně léčeny protivirovými léky. Stres nebo jiné akutní onemocnění vyvolávají recidivy. Diagnóza se potvrzuje laboratorními testy.
Sekundární syfilis. Projevy sekundární syfilidy jsou nepravidelné, mělké a bezbolestné šedé vředy, vytvářející na penisu tzv. „hlemýždí dráhu“. Sekundární syfilis je charakteristickým rysem druhé etapy syfilidy a má podobné příznaky jako chřipka, navíc způsobuje skvrny na těle (červenou vyrážku). Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Sekundární syfilis je infekční pohlavně přenosnou chorobou.
Aftózní vředy jsou malé, mělké a bolestivé vředy objevující se nejčastěji v ústech, ale mohou se objevit i na penisu. Aftózní vředy jsou šedé s červeným podrážděním okolo afty. Mohou být často zaměněny s vředy herpes simplex, proto jsou nezbytné laboratorní testy, které spolehlivě rozliší typ vředů
Můžeme se také setkat s označením aftózní stomatitis čili aftózní zánět dutiny ústní. Pro afty je typický vznik puchýřků na vnitřní straně retní sliznice předsíně dutiny ústní (vestibula), pod jazykem, na jeho hranách či hrotu, na sliznici měkkého patra a patrových oblouků. Afta začíná jako malý puchýřek, který se rychle strhává. Při vzniku puchýřků je pociťováno napětí a pálení, eroze je již velmi bolestivá na dotek (malé děti ji mohou interpretovat i jako bolest zoubku). Onemocnění většinou probíhá bez postižení celkového stavu dítěte. Na vzniklou erozi však může nasednout sekundární bakteriální infekce.
Malé bělavé nebo nažloutlé vřídky s červeným lemem se z ničeho nic vytvoří na jazyku, dásních, na patře nebo sliznici rtů a tváří a neuvěřitelně bolí při jídle i mluvení. Afty, lékařsky nazývané aftózní stomatitida, začínají řezavým pocitem, případně necitlivostí v místě budoucího výsevu. Během jednoho dne se vyvinou malé vřídky, které nepřesahují 0,5 cm v průměru. Zahojí se bez jizvy během deseti dnů, ale dokáží nám pořádně otrávit život. Velké afty někdy nemizí celé týdny a často zanechávají jizvy. Afty obou typů mají sklon se dvakrát až třikrát během roku vracet. Postihují hlavně mladé lidi, častěji ženy. Na jejich vzniku se pravděpodobně podílejí hormony, proto se často objevují u žen před menstruací. Často se afty v dutině ústní nesprávně zaměňují za bradavice, například bradavice na jazyku nebo bradavice na rtu. Bradavice se na sliznicích objevují jen velmi vzácně a spíše jde právě o afty.
Bolestivé vředy – známé také jako aftózní vředy, které mají charakteristické zbarvení, zejména bledé, žluté s červeným vnějším kroužkem, nebo jde i o shluk těchto vředů v ústech, obvykle se objevují na tvářích, jazyku nebo uvnitř úst.
Opary – mohou vyvolat horečku, jsou způsobeny infekcí, vyskytují se kolem rtů. Zřídka se tvoří na dásni nebo vnitřní části úst. Opary jsou spojeny s brněním, citlivostí nebo pálením před svým objevením.
Podráždění v ústech může být způsobeno:
kousáním tváře, jazyka nebo rtů;
používáním rovnátek, zlomeným zubem;
žvýkacím tabákem;
popálením úst teplým jídlem či nápojem;
onemocněním dásní nebo jiným typem infekce dutiny ústní;
citlivostí na určité potraviny nebo léky;
autoimunitním onemocněním, které ovlivňuje slizniční výstelky úst, jako je lupus, Crohnova choroba nebo Behcetova nemoc;
užíváním některých léků, jako jsou chemoterapeutika, antibiotika, léky používané na revmatoidní artritidu nebo léky na epilepsii;
Může se projevovat zarudnutím a zduřením sliznice, bolestivostí, tvorbou puchýřků, aft až vředů. Může se vyskytnout bolest při polykání na horním patře. Příčinou těchto příznaků jsou nejčastěji infekce virového původu, případně bakterie, popálení, mechanické poškození sliznice, kousnutím do dásně.
U lidí je nejčastějším typem takzvaná herpetická aftózní stomatitida neboli herpetická gingivostomatitida, způsobená lidským herpesvirem HSV-1. Projevuje se tvorbou bolestivých aft o velikosti do 0,5 cm na dásních, jazyku a lícních částech sliznice ústní dutiny. U nemocných jedinců se může vyskytnout horečka, nechutenství, nadměrné slinění.
Příčinou pálení jazyka může být rovněž aftózní stomatitida, nebo poranění sliznice jazyka mechanicky, termicky či chemicky. Většina těchto příznaků zmizí v podstatě i bez léčení sama. Pokud potíže přetrvávají, je vhodné si zajistit kontrolu u zubního lékaře.
AULIN100 mg tablety granule pro přípravu perorálního roztoku
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje nimesulidum 100 mg. Jeden sáček obsahuje nimesulidum 100 mg. Tablety obsahují laktosu. Granule pro přípravu perorálního roztoku obsahují sacharosu, glukosu. Úplný seznam pomocných látek viz bod níže.
LÉKOVÁ FORMA
Tablety: světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety. Granule pro přípravu perorálního roztoku: světle žlutý granulát s pomerančovou vůní.
KLINICKÉ ÚDAJE
Terapeutické indikace – Léčba akutní bolesti – Primární dysmenorea – Nimesulid by se měl předepisovat pouze jako lék druhé volby. Rozhodnutí předepsat nimesulid by mělo být založeno na zhodnocení celkových rizik jednotlivého pacienta.
Dávkování a způsob podání
Minimální účinná dávka má být použita po co nejkratší dobu, aby se snížil výskyt nežádoucích účinků. Maximální délka léčebného cyklu nimesulidem je 15 dní. AULIN by se měl užívat podle klinického stavu co nejkratší možnou dobu. Dospělí: 100 mg 2x denně po jídle. Starší pacienti: u starších pacientů není třeba redukovat denní dávku. Děti (< 12 let): AULIN je u těchto pacientů kontraindikován (viz kontraindikace). Mladiství (12–18 let): vzhledem k farmakokinetice u dospělých a farmakodynamickým vlastnostem nimesulidu nejsou u těchto pacientů nutné žádné úpravy dávkování.
Porucha renálních funkcí: u pacientů s mírným až středně těžkým postižením renálních funkcí (clearance kreatininu 30–80 ml/min) nejsou, vzhledem k farmakokinetice, nutné žádné úpravy dávkování, avšak v případě těžké poruchy renálních funkcí (clearance kreatininu < 30ml/min) je AULIN kontraindikován. Porucha jaterních funkcí: u pacientů s poruchou jaterních funkcí je AULIN kontraindikován.
Kontraindikace
Známá hypersensitivita na nimesulid nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Projevy hypersensitivity (například bronchospasmus, rinitida, kopřivka) v anamnéze, jako reakce na podání acetylsalicylové kyseliny nebo jiných nesteroidních antiflogistik.
Hepatotoxické reakce na podání nimesulidu v anamnéze.
Současné užívání jiných potenciálně hepatotoxických látek.
Alkoholismus, toxikomanie.
Aktivní žaludeční či duodenální vředy, rekurentní ulcerace či krvácení do gastrointestinálního traktu v anamnéze, cerebrovaskulární krvácení nebo jiné aktivní krvácení či poruchy krvácivosti.
Při orální léčbě minocyklinem se mohou vyskytnout gastrointestinální poruchy, a to pálení žáhy, pocit tlaku v žaludku, zvracení, nadýmání, mastná stolice a lehký průjem. Užívání minocyklinu během jídla nebo po jídle může do určité míry tyto účinky omezovat, přičemž se pouze nevýznamně snižuje absorpce léku. Také se může vyskytnout stomatitida, zánět sliznice hltanu, ochraptění, potíže s polykáním a povlečený černý jazyk. Při výskytu těžkých průjmů je třeba uvažovat o pseudomembranózní enterokolitidě. V takovém případě je třeba léčbu minocyklinem přerušit a začít jinou odpovídající léčbu. Pokud se užívá 2x denně 100 mg minocyklinu, vyskytují se častěji než u jiných tetracyklinů centrální nežádoucí účinky, a to více u žen než u mužů. Přitom přechodně dochází k příznakům, jako jsou závrať, nevolnost, ataxie a únava. Při užívání 50 mg minocyklinu 2x denně byly tyto nežádoucí účinky pozorovány jen zřídka.
Alergické reakce na minocyklin jsou zřídkavé. Patří k nim generalizované exantémy, erytémy, svědění kůže. Erythema exsudativum multiforme, akutní exacerbace systémového lupus erytematodes, urtikárie, angioedém, astma, anafylaktický šok, fixní lékový exantém na genitáliích a jiných částech těla a reakce podobné sérové nemoci s horečkou, bolestmi hlavy a kloubů. Při podávání léků ze skupiny tetracyklinů se může vyskytnout zkřížená alergie. I když po podání minocyklinu se zkřížené alergie vyskytují méně často, než je tomu u jiných tetracyklinů, měl by se minocyklin při dokázané alergii na tetracykliny podávat jen po uvážení indikace. V průběhu léčby minocyklinem nejsou vyloučeny fototoxické reakce, podobně jako u jiných tetracyklinů. Podávání minocyklinu může vést k nadměrnému růstu kandid na kůži a sliznicích (zvláště ústní a střevní sliznice a sliznice genitálního traktu). Následkem jsou záněty sliznic úst a hrdla, glositida, stomatitida, akutní zánět vnějších genitálií a vaginy (vulvovaginitis) a pruritus ani.
Velmi zřídka bylo pozorováno zvýšení nitrolebního tlaku (pseudotumor cerebri), provázené bolestmi hlavy, nevolností a zvracením.
Při masivním předávkování existuje riziko poškození jater a vzniku pankreatitidy.
Pokud se minocyklin podává dětem před ukončením dentice, je třeba počítat s možností ireverzibilního zabarvení zubů, s defekty zubní skloviny a reverzibilním (při krátkodobém podávání) zpomalením růstu kos
Proč se vyšetření tlustého střeva nebát? Kolonoskopie je metoda, která vyšetřuje tlusté střevo. Tlusté střevo musí být k tomuto vyšetření připraveno. Pacientovi je doporučeno, aby se nestravoval peckovými plody asi tak 14 dní před operací. Týden před operací se doporučuje, aby se pacient stravoval pouze kaší a měl dostatek tekutin. Musí vypít 4 litry tekutin denně. Pacientovi se tak vyprázdní střeva, což je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové provedení kolonoskopie. Pro kolonoskopii je spousta kritérií. Především záleží na tvaru střeva a také na prahu bolesti a sensibility pacienta. Jsou pacienti, kteří se hodně bojí, a také to díky tomu o dost hůře snáší. A naopak jsou pacienti, kteří nevědí, že se vůbec nějaké vyšetření událo. Lékaři zákrok usnadňují tak zvanou premedikací, což je kombinace sedativ a analgetik, která snižují bolestivost a úzkost pacienta. Nadále se pak musí pacient ještě sledovat, kvůli rizikům z těchto léků. U běžného pacienta trvá Kolonoskopie od 15 do 30 minut a u vyšetření je nutná přítomnost anesteziologa. Při kolonoskopii je střevo vyčištěno proudem vody a pak je do střeva napuštěn vzduch, který střevo roztáhne a umožní pak konečníkem zavedené sondě pohyb a případné zákroky. Právě toto napumpování střeva vzduchem působí pacientům největší nepříjemnosti. Sonda, která se zavádí přes konečník se jmenuje endoskop. Endoskop je na svém konci opatřen světýlkem, kukátkem a případně operačním nástrojem.
Kolonoskopie a vyčištění střev před vyšetřením
Před vyšetřením kolonoskopií se musí vyčistit střeva účinným projímadlem. Existuje mnoho preparátů k vyprázdnění střeva před provedením kolonoskopie, ale žádný není ideální pro všechny nemocné. Nejčastěji je používána laváž 3–4 litry izoosmolárního elektrolytového roztoku s polyetylenglykolem, který je osmoticky vyvážený, a proto bezpečný i u pacientů, kteří jsou nemocní s kardiálním, jaterním anebo renálním onemocněním. Laváž lze pít nebo jej podávat nazogastrickou sondou v předvečer vyšetření rychlostí cca 1 l za hodinu. U nemocných, kteří nemohou lavážní roztok vypít, protože je u nich například nauzea nebo zvracení, tak je možno použít druhou nejčastější variantu vyprázdnění fosfátovým roztokem. Fosfátový roztok anebo někdy také nazýván jako kapky na vyprázdnění tlustého střeva před kolonoskopií, je také vysoce osmoticky aktivní a jeho výhodou je malé množství nutných tekutin (2krá
Existují různé formy puchýřů a každá z nich se objeví z jiného důvodu. Buď se vytvoří jeden puchýř, nebo jich může být více.
Puchýře při horečce. Tyto puchýře se vykytují jako opary a jsou způsobeny infekcí herpes simplex. Objevují se v okolí dutiny ústní, na rtech, jsou doprovázeny některými dalšími příznaky, jako je zduření lymfatických uzlin. Spouštěčem (příčinou) oparů může být nadměrný stres, slabý imunitní systém, trauma, vystavení ultrafialovému záření, mrazivé počasí, chřipka nebo horečka.
Další formou jsou takzvané aftózní vředy. I když vypadají jako opary, mají odlišné vlastnosti ¬ nejsou přenosné (infekční), vyskytují se pouze v dutině ústní a mají větší velikost. Přesná příčina těchto vředů není zcela známá. Mohou být způsobeny nedostatkem vitamínů, potravinovou alergií (citlivostí), stresem, hormonálními změnami, některými faktory životního prostředí, střevním onemocněním, použitím zubních past s obsahem natrium-lauryl-sulfátu a podobně.
Slintavka je virová infekce postihující především malé děti. Tato nemoc je charakterizována bolestivými červenými puchýři na jazyku a v jiných částech úst, projevuje se také kožní vyrážkou na dlaních, chodidlech, nohou a prstech. Puchýřky se změní na vřed po několika dnech.
Kvasinková infekce způsobuje na jazyku bílé pupínky, které mohou být známkou plísňové infekce. Kvasinková infekce je známá jako afty nebo kandidóza a je způsobena plísní Candida albicans. Před tím, než se objeví bílé léze na jazyku, dochází k jeho otoku a bolesti.
Bakteriální infekce, konkrétně bakterie staphylococcus je nejčastěji zodpovědná za puchýře objevující se na dásních a šířící se později na jazyk.
Další příčinou je potravinová alergie. Lidé, kteří jsou alergičtí na některé potraviny, například vejce, mléko či burské oříšky, trpí tvorbou vředů při konzumaci konkrétních potravin. Někdy může dojít k žaludeční nevolnosti.
Nedostatek vitamínu B. Lidé s nedostatkem vitamínu B obvykle trpí puchýři v ústech, protože imunitní systém nemá dobrou ochranu proti bakteriální infekci. Nejlepším způsobem, jak se zbavit tohoto problému, je zahrnout potraviny bohaté na vitamín B do svého jídelníčku.
Menší poranění jazyka je běžným jevem, může k němu dojít v důsledku náhodného kousnutí, při čištění zubů, konzumací teplých jídel nebo při nějaké zubní proceduře. Tento druh zranění pak často vede k růstu puchýřku na místě poranění.
Existují i další faktory zodpovědné za rozvoj puchýřů na jazyku: nežádoucí účinky některých léků, nezdravé stravovací návyky, hormonální změny, angína, chudokrevnost, změny v imunitním systému a podobně.
Za normálních okolností afty po několika dnech samy odezní, popřípadě pomůže léčba vitamíny nebo vynechání dráždivých jídel z jídelníčku. Pokud jsou však afty natolik bolestivé, že by nám zabraňovaly dostatečně pít, je jich v ústech najednou více než 4, nebo pokud bolí natolik, že způsobují horečku, nemělo by se otálet s návštěvou lékaře. To i v případě, že se afty opakovaně vrací častěji než třikrát za rok nebo jejich léčba trvá déle než dva týdny. S aftami nejlépe poradí stomatolog. V současné době existuje mnoho přípravků zmírňujících nepříjemné příznaky aftózní stomatitidy. Jsou to lokální anestetika, která po potření znecitlivují danou oblast. Dále se můžete setkat s desinfekčními prostředky ústní dutiny, kdy sliznici úst zbavíte nadbytečného množství patogenních bakterií, které mohou záněty podporovat. Léčba je obtížnější než u oparů proto, že není jasná příčina, a také proto, že se aplikované masti a gely snadno smyjí vlhkým prostředím ústní dutiny. Některé gely se ovšem vyznačují vysokou přilnavostí, postižené místo dočasně zakryjí, a proto umožňují například jíst nebo pít. Mnohdy ale za cenu dočasné ztráty chuti.
Periodická horečka je charakterizována opakovanými záchvaty horečky, které jsou doprovázeny aftózní stomatitidou (tedy zánětem v ústech s aftami), faryngitidou (tedy zánětem hltanu; anglicky a latinsky pharyngitis) a adenitidou (zánětem či zvětšením krčních uzlin). Onemocnění má protrahovaný průběh, ale má tendenci se časem zlepšovat. Toto onemocnění bylo poprvé rozpoznáno v roce 1987 a označeno jako Marshallův syndrom. Nemoc se objevuje mezi 2. a 5. rokem dítěte a projevuje se opakujícími se horečkami, malátností, záněty krčních mandlí s povlaky a negativními kultivačními nálezy výtěrů krku, zvětšením krčních uzlin, aftózními vřídky v ústech a méně často bolestí hlavy, břicha či kloubů. Epizody trvají 4–6 dní a nereagují na antipyretika (léky proti horečce) ani antibiotika. Frekvence epizod bývá 8–12x za rok. Při lékařském vyšetření může být zjištěno mírné zvětšení jater anebo sleziny. V laboratorních nálezech bývají zvýšené zánětlivé markery, ke kterým patří sedimentace červených krvinek, bílé krvinky v krevním obraze a C-reaktivní protein (bílkovina v krvi, která se běžně označuje jako CRP). Frekvence a intenzita epizod se postupně snižují.
Přesná příčina není známa. V obdobích horečky je aktivován imunitní systém, což vede k zánětlivé reakci, při níž se kromě horečky objeví zánět nosohltanu a afty v ústech se zvětšením krčních uzlin. Tento stav má časově omezený průběh se spontánním odezněním. V různě dlouhém období mezi atakami je dítě zdravé. Infekční vyvolavatel není prokázán. Tuto nemoc nelze přenést z osoby na osobu, není tedy nakažlivá.
Bolest jazyka po okrajích může být způsobena aftózní stomatitidou. Na jazyku se afty vyskytují na jeho hraně a na straně. Můžete zkusit místně aplikovat například Mundisal nebo Aloclair gel (volně prodejný). K dezinfekci dutiny ústní můžete používat Tamtum verde.
Bolest na špičce jazyka může ukazovat na aftózní zánět. Afty jsou nepříjemné a bolestivé vřídky v ústech, které mohou krátkodobě způsobit i potíže při konzumaci jídla a pití. Tyto malé bělavé nebo nažloutlé vřídky s červeným lemem se vyskytují na jazyku, dásních, patře a způsobují pálení, řezání, bolest při jídle.
Příčin vzniku aft je několik, například snížená imunita, stres, podráždění a poranění i v důsledku dráždivých potravin (pomeranče, slané lupínky, ostrá jídla a podobně) až po dentální zákroky.
Pomoci mohou některé vitamínové doplňky stravy a léčivé přípravky. Důležitý je vitamín B (B-komplex) a vitamín C, který napomáhá hojení podrážděné sliznice, účinné jsou také bylinné tablety. K prevenci patří pečlivá a pravidelná hygiena ústní dutiny, opatrné čištění zubů a bylinné výplachy.