Aerobní a anaerobní cvičení jsou dva zásadně odlišné typy fyzické aktivity. Aerobní cvičení, často nazývané kardio, zahrnuje trvalou aktivitu střední intenzity, která je závislá na kyslíku jako zdroji energie, jako je jogging nebo plavání. Anaerobní cvičení na druhou stranu zahrnuje krátké, vysoce intenzivní záblesky aktivity, které jsou poháněny energií uloženou ve svalech, jako je sprint nebo vzpírání.
Aerobní a anaerobní práh
Aerobní a anaerobní práh představují různé body v intenzitě cvičení, kde se energetické systémy těla mění. Aerobní práh je bod, kdy se tělo začíná více spoléhat na anaerobní produkci energie, přičemž stále primárně využívá aerobní dráhy. Anaerobní práh je bod, kdy produkce laktátu převyšuje schopnost těla jej vyloučit, což vede k rychlému zvýšení hladiny laktátu v krvi a únavě.
Aerobní práh (AeT)
Definice: Úroveň intenzity, kdy tělo přechází ze spoléhání se výhradně na aerobní produkci energie na začlenění určité anaerobní produkce energie.
Laktát: Hladina laktátu v krvi začíná stoupat nad klidovou úroveň, ale zůstává relativně nízká a stabilní.
Zdroje energie: Převážně využívá aerobní metabolismus (spalování tuků a sacharidů s kyslíkem), ale začínají přispívat i anaerobní dráhy (jako je glykolýza).
Zaměření tréninku: Zlepšení aerobní kapacity a vytrvalosti tréninkem na této nebo nižší intenzitě.
Tepová frekvence: Zhruba 65–85 % maximální tepové frekvence.
Dýchání: Můžete vést konverzaci, ale dýchání bude mírně zvýšené.
Příklad: Dlouhý, pomalý běh nebo jízda na kole.
Anaerobní práh (AnT)
Definice: Bod, kdy produkce laktátu výrazně převyšuje jeho clearance, což vede k rychlému zvýšení hladiny laktátu v krvi.
Laktát: Hladina laktátu v krvi prudce stoupá a stává se nestabilní.
Zdroje energie: Produkce energie se primárně spoléhá na anaerobní metabolismus, zejména glykolýzu.
Zaměření tréninku: Zlepšení anaerobní kapacity a rychlosti tréninkem na této nebo vyšší intenzitě.
Tepová frekvence: Přibližně 80–85 % maximální tepové frekvence.
Dýchání: Dýchání je namáhavé a můžete říct jen několik slov najednou.
Příklad: Vysokointenzivní intervalový trénink (HIIT) nebo rychlý běh.
Pochopení prahových hodnot
Tréninkové zóny
Znalost vašich prahových hodnot vám umožňuje vytvářet personalizované tréninkové zóny pro optimální zlepšení výkonu.
Optimalizace výkonu
Trénink se správnou intenzitou pro vaše cíle může zlepšit jak vytrvalost, tak rychlost.
Zvládání únavy
Pochopení přechodu mezi aerobním a anaerobním energetickým systémem vám může pomoci zvládat únavu během delšího cvičení.
Individualizovaný přístup
Sportovci mají různé prahové hodnoty a znalost těch vašich umožňuje vytvořit si přizpůsobenější tréninkový plán.
Ve svém příspěvku KYSELINA MOČOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Beer.
Dobrý den.Mohu na kyselinu močovou požívat syrovou cibuli nebo
citron? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Holofernos.
Proč byste proboha nemohl?
Důležité je omezit příjem fruktózy, která je taky součástí sacharózy - tzn. prakticky všeho sladkého, sladkých nápojů, ale třeba i jogurtů s příchutěmi, atd. To je nejdůležitější. Druhá věc, omezit potraviny s puriny (jak již bylo napsáno v článku).
Třetí věc by byla omezit látky, které blokují vylučování kyseliny močové, což jsou např. ketony (ano, v tomto případě je ketogenní dieta nebo pravidelný půst kontraproduktivní) nebo kyselina mléčná resp. laktáty (tzn. i tréning s velkou intenzitou - anaerobní tréning - může vést ke zvýšení kys. močové!). Podobně můžou fungovat i některé medikamenty, např. některá diuretika (třeba Hydrochlorothiazid).
Ale předpokládám, že největší podíl u Vás bude mít ta fruktóza resp. sacharóza, protože ji výrobci potravin přidávají téměř do všeho (a je úplně šumafuk, zda-li přidávají cukr nebo fruktózo-glukózový sirup, všechno je to stejný jed!). Paradoxně nejmíň se člověk musí bát ovoce (pozor,ne ovocných nápojů nebo smoothies!), protože vláknina v něm obsažená brání příjmu fruktózy do těla - ale pokud máte problémy s kys. močovou, vynechal bych i ovoce a nahradil je (pestrou skladbou) zeleniny.
Lékaři mají k dispozici sofistikované metody vyšetření, díky nimž mohou pacientům měřit palpační tep. Zrychlený, nebo dokonce nepravidelný tep totiž může napovědět mnoho o zdravotním stavu člověka. Vysoký tep je patologický v situacích, kdy jste v klidu.
Rychlost tepu ovlivňuje:
tělesná námaha, fyzická aktivita;
celková kondice;
tělesná teplota i teplota okolního prostředí;
pozice, kterou právě zaujímáme;
aktuální duševní stav – tep vám spolehlivě zrychlí vzrušení, zlost, strach nebo úzkost;
některé léky;
mnohá akutní onemocnění, například při horečce;
některá chronická onemocnění, například chudokrevnost.
Vysoký tep může být přítomen ve všech výše uvedených příkladech. Pokud se tep vrátí za několik desítek minut do normálu od skončení této situace, je vše v pořádku a jde o normální fyziologickou odezvu organismu. Při závažnějším onemocnění srdce, plic či nervové poruše však může být přítomen zrychlený tep, který značí, že se něco v našem těle děje. Pravděpodobně ale budete pociťovat i další příznaky, které vedou k odhalení diagnózy.
Patologie, které vedou ke zrychlenému tepu v klidu:
Infarkt myokardu: civilizační onemocnění, které je velkým problémem moderní doby. Akutní stav, kdy se ucpe jedna z hlavních tepen, která zásobuje srdeční myokard kyslíkem.
Mozková příhoda: obdobný stav jako infarkt myokardu, ale s tím rozdílem, že postižená tepna je v mozku a ochromí konkrétní část mozkového systému.
Krvácení: narušení integrity stěny cévy, následné krvácení vede organismus k velkému výkonu, kdy se krev musí dostat do mozku a hrudníku, čímž se zvyšuje tep.
Srdeční arytmie: stav, kdy srdce nepracuje pravidelně a nedokáže správně pumpovat krev do celého těla.
Psychické poruchy: stres, úzkost, bolest, mdloby, strach, všechny tyto psychické problémy vedou ke zvýšenému tepu, kdy je vytvářeno větší množství adrenalinu, který vede k tomuto jevu.
Zvýšená tělesná teplota (infekce): organismus bojuje s infekcí a potřebuje co nejrychleji odplavovat škodliviny a naopak zásobovat postižené místo živinami a bílými krvinkami.
Otravy a alergie: to samé se děje, když máte alergickou reakci či otravu – tělo se snaží reagovat na vzniklou situaci, vyplavuje adrenalin a snaží se alergeny nebo škodlivé látky vyloučit z těla.
Anaerobní cvičení je cvičení krátkého trvání s vysokou intenzitou nebo frekvencí pohybu. Obecně se jako anaerobní aktivita hodnotí zatížení od 75 % maximální tepové frekvence (MTF) výše, při níž je vynaložena velká síla. Pro anaerobní pohyb je charakteristický vznik kyslíkového dluhu, kdy tělo není schopno zajistit dostatek kyslíku pro intenzivní svalovou práci. Ve svalech se tvoří laktát (látka, která vzniká při energetickém metabolismu buněk s nedostatečným množstvím kyslíku), jenž zabraňuje využití mastných kyselin z tuků jako zdroje energie, což je důvod, proč se při anaerobním cvičení využívá převážně energie ze svalového glykogenu (složený cukr uložený ve svalech). Dalším zdrojem energie látky ATP (adenozintrifosfát) a CP (kreatinfosfát). Využití tuků jako zdroje energie je minimální. Tento druh cvičení je vhodný pro budování svalové hmoty, svalové a výbušné síly či krátkodobé vytrvalosti. Hubnutí vám však půjde snáze, zvolíte-li raději aerobní nebo aerobně-anaerobní cvičení.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta ČÍŽKOVSKÁ DAVLE.
Dobrý den
18,10,2017 jdu na2 operaci kýčelního kloubu
po poslední operaci jsem byla rehabilitonována na Slapech ale mají plný stav,tak schaním jiné rehabilitační ústav nebo lázně
Jak mam postupovat
děkuji za odpověd Čížkovská mob 736463295
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Možná, že lázně vůbec nebudete potřebovat. S klidem můžete pokračovat v ambulantní rehabilitaci nebo požádat lékaře o zvážení možnosti umístění v rehabilitačním ústavu. U 90% případů s TEP se dá pooperační péče opravdu řešit ambulantně.
Osvědčené lázně po TEP jsou lázně Jevíčko a lázně Bělohrad.
Pulz je tedy ukazatelem celkového stavu člověka. Pokud máme klidový srdeční tep ve vyšších hodnotách (u mužů je průměrný tep 75, u žen 82), tak naše tělo pracuje v klidu na vyšší výkon. Jsou zde vyšší nároky na prokrvení. To poznamenává srdce, které se tím rychleji vyčerpává a můžou se pak objevit problémy se srdcem a arytmie.
Zrychlený tep se pojí se sníženým okysličením těla a jeho nedostatečnou výživou. Tím dochází i ke zkracování života. Vysoký tep neohrožuje život okamžitě, ale hlásí nějaký problém v těle. Kvůli němu pak může dojít k postupnému zkracování života a jeho znehodnocení.
Každý, kdo má nějaké srdeční onemocnění, by měl znát svoji maximální tepovou frekvenci a dodržovat, aby tepová frekvence při pohybu nepřesáhla 70 až 75 % této hodnoty.
Náš mozek zaznamenává všechny aktivity těla. Na jakékoliv vzruchy reaguje pohotově stažením. Je to způsob obrany a přípravy k akci, útoku. Pokud tedy reagujeme velice citlivě na vjemy z okolí, tak se často můžeme dostávat do stavu sevření a zrychlení nejen tepu – procesy v těle jsou propojené a tělo funguje i reaguje jako celek.
Snížit tep lze prostřednictvím nižší reaktivnosti na podněty, které by stimulovaly tělo k akci. A zároveň je důležité podpořit uvolnění organismu. To jde nejlépe pomocí dechu, protože tělo je sestrojeno přesně tak, že správným zapojením a uvolněním svalů si umí navodit pocit uvolnění. Důležité je toto v sobě pěstovat a pravidelně cvičit.
V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Holušková.
Dobrý den,
naměřila jsem manželovi krevní tlak 152/87, tep 88, druhé měření
143/85 tep 86.
Manželovi je 64 let. Poslední dny si stěžuje, že ho zebou nohy a často se potí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě zajděte s manželem na kardiologii, aby mu udělali vyšetření srdce. Předejdete tak nepříjemným překvapením.
Pro dospělého člověka může být normální rychlost tepu jakákoli hodnota mezi 60 až 100 údery za minutu. Obvykle platí, že čím je člověk zdravější a v lepší fyzické kondici, tím je jeho tep pomalejší. U špičkových atletů se dokonce klidový tep může pohybovat okolo 40 úderů za minutu, například světoznámý cyklista Lance Armstrong měl normální klidový tep 32 úderů za minutu. U kojenců a malých dětí je naproti tomu normální tep vyšší. Srdce zdravého novorozence tluče rychlostí až 160 úderů za minutu a u předškolních dětí je normální klidový tep i 120 úderů za minutu.
Ve svém příspěvku POOPERAČNÍ LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta ČÍŽKOVSKÁ DAVLE.
Dobrý den
18,10,2017 jdu na2 operaci kýčelního kloubu
po poslední operaci jsem byla rehabilitonována na Slapech ale mají plný stav,tak schaním jiné rehabilitační ústav nebo lázně
Jak mam postupovat
děkuji za odpověd Čížkovská mob 736463295
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Božena.
Dobrý den,
chtěla bych se prosím zeptat, za jak dlouho po operaci TEP kolene můžu jet do lázní. Na operaci jdu 22.5.2018 a rezervovala jsem si lázně na 15.7.2018. Jestli to není brzy.
Děkuji Božena
Vhodným a přirozeným dýcháním, kdy necháváme pracovat bránici, dýcháme nosem a máme uvolněný obličej, můžeme získat více než jen nízký tep. Správné dýchání podpoří uvolnění od bolesti, podpoří regeneraci, zklidní mysl, zlepší trávení, zesílí dobrou náladu. Umění uvolnění je totiž základem u všech sportovců, meditačních technik, i přirozeného porodu. Uvolněním necháváte v těle pracovat jen ty procesy, které mají. A správným prováděním dechu, jeho zpomalením a podobně, můžete určité procesy v těle zdárně podpořit.
Doporučení:
Pravidelné cvičení: plavání, rychlá chůze nebo cyklistika jsou vhodné aktivity pro dlouhodobé udržování kondice i správné tepové frekvence.
Omezení stresu: pravidelná relaxace, meditace a další techniky, které potlačují stres, pomáhají v boji s rychlým tepem.
Redukce nadváhy: kila navíc zatěžují srdce a zvyšují tepovou frekvenci, snížením nadváhy se tep upravuje.
Vyhýbání se cigaretám: kuřáci mají v klidovém stavu rychlejší tep než nekuřáci, po trvalém odložení cigaret se tep postupně vrací k normálním hodnotám.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Mam bolesti kolen, chodím o berlích s mám jít na Tep kolena.Klidove bolesti nemám.Mam strach z operace.Co myslíte,je už čas na operaci,abych mohla lépe chodit.
Aerobní cvičení je aktivita, která trvá delší dobu, vyžaduje velký přísun kyslíku, avšak není tak náročná, aby se kyslík ve vašem těle vyčerpal. Jedná se spíše o vytrvalostní cvičení, při němž nejsou příliš namáhány svaly. Řadíme sem běh na delší vzdálenosti, posilování, lyžování, squash, plavání, cyklistiku, aerobik, tanec aj.
Anaerobní cvičení je intenzivní trénink při tepové frekvenci od 75 % MTF výše, kdy tělo musí vynaložit velkou sílu, respektive pracuje vysokou frekvencí. V prvé řadě si musíme stanovit cíl, čeho chceme dosáhnout, abychom se pohybovali ve správných tréninkových pásmech vymezených podle procenta naší maximální tepové frekvence. Běžné rozmezí aerobního cvičení se nachází mezi 55–80 % MTF. Cvičíme-li s vyšší intenzitou mezi 80–85 % MTF, přestává být náš organismus schopen dodávat svalům potřebné množství kyslíku a narazíme na tzv. anaerobní práh. Pokračujeme-li déle (více než 90 sekund), přepínáme na kyslíkový dluh, svaly se „zakyselí“ a cvičení musíme přerušit. Je-li vaším hlavním cílem snižovat nadváhu, při slabé fyzické kondici nebo jste-li začátečníci, měli byste se pohybovat na nižší úrovni MTF (cca 55–70 %). Intenzita by ale neměla dlouho klesat pod 60 % MTF, poněvadž pak již nepřináší kýžený efekt v podobě zrychlené látkové přeměny a nezbavujete se tuků. Cvičení by mělo trvat dostatečně dlouho, protože tuk začíná tělo využívat jako energetický zdroj až přibližně po 20 minutách činnosti. Chcete-li při aerobním cvičení zvyšovat kondici, pak je nejúčinnější pohybovat se v pásmu přibližně 80 % MTF neboli těsně pod hranicí anaerobního prahu.
Tepová frekvence je poměrně spolehlivý ukazatel intenzity cvičení a lze podle ní trénink efektivně řídit. Intenzita cvičení totiž určuje, v jakém tréninkovém pásmu se pohybujeme, a to je třeba přizpůsobovat stanoveným cílům, typu tréninku i aktuálnímu stavu. Výhodou tepové frekvence je, že se dá velmi jednoduše měřit, ať už za pomoci sporttesteru, jenž je v případě veslařského trenažéru integrovaný v jeho monitoru, anebo i odečtem tepu na zápěstí. Při stanovování úrovní tepu pro jednotlivá tréninková pásma je třeba počítat s tím, že hodnoty tepové frekvence jsou individuální, mění se s věkem a kromě kondice závisí také na mnoha dalších faktorech. Pro rekreační sport je dostačující metodou určení správné tepové frekvence pro konkrétní cvičení níže uvedený výpočet, pro kohokoliv, kdo to myslí s tréninkem vážněji, případně má jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu, doporučujeme absolvovat vyšetření ve sportovní laboratoři (například www.utl.lf1.cuni.cz, www.casri.cz aj.). Na jeho základě určí lékař Vaši maximální a klidovou tepovou frekvenci, ideální tréninkový tepový rozsah, zhodnotí vaši kondici atd.
Výchozí hodnotou pro výpočet tréninkových pásem je maximální srdeční frekvence. Tradičně se (se všemi oprávněnými výhradami k nepřesnosti této metody) počítá jako 220 – věk nebo v mírně upravené podobě jako 214 – (0,8 x věk) u mužů a 209 – (0,9 x věk) u žen (odchylka od skutečných hodnot ale může dosahovat až 10 tepů za minutu). Takto vypočítaná hodnota je maximální počet úderů srdečního svalu za minutu, kterého můžete v průběhu tréninku dosáhnout bez zdravotních rizik. Nejjednodušší dělení cvičení podle jeho intenzity je právě na aerobní a anaerobní. Aerobní je považováno na nejvýznamnější složku fitness díky příznivým zdravotním efektům, které jsou s ním spojené. Cvičíme-li aerobně, zlepšujeme celkovou účinnost našeho kardiovaskulárního systému (srdce, plic a oběhové soustavy). Mezi typické aerobní cvičení patří vytrvalostní běh, plavání, aj. – již byly zmíněny – zkrátka všechny sporty, které trvají delší dobu než 15 minut a probíhají za dostatečného přísunu kyslíku ke svalům. Obvyklé rozmezí je mezi 60–80 % MTF. Mezi 80–85 % MTF se nachází hranice, kdy již organismus není schopen dodávat potřebné množství kyslíku k aktivním svalovým partiím – mluvíme o anaerobním prahu. Cvičení těsně pod jeho úrovní je nejúčinnější pro zvyšování kondice. Nad touto hranicí má cvičení charakter anaerobní, kdy organismus pracuje na kyslíkový dluh a zvyšuje se koncentrace laktátu (kyseliny mléčné) v krvi. Takovou intenzitu není možné udržet po delší dobu, zhruba do dvou minut, poté musí následovat odpočinek, a cvičení má proto charakter intervalového tréninku.
V naší poradně s názvem ZRYCHLENÝ TEP V KLIDOVÉM REŽIMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
tep v klidu 135, tlak je normální, 124/80
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zrychlený tep v klidu v hodnotách nad 100 je stav nazývající se tachykardie. Tachykardie může být nebezpečná v závislosti na její základní příčině a na tom, jak silně musí srdce pracovat. Někteří lidé s tachykardií nemusí mít žádné příznaky ani komplikace. Tachykardie však výrazně zvyšuje riziko mrtvice, náhlé srdeční zástavy a smrti. Proto, pokud jste tuto hodnotu naměřila prvně a i opakovaná měření ji potvrdila, tak byste měla neprodleně kontaktovat svého lékaře a nebo zavolat rychlou záchrannou pomoc na čísle 112.
První pomoc
Sama si urgentně můžete pomoci manévry stimulujícími bludný nerv:
- zhluboka se nadechněte, zadržte dech a současně tlačte, jakoby jste se chtěla nuceně vykakat po dobu 10 vteřin a pak zprudka vydechněte;
- vynucený kašel;
- ponoření obličeje do misky s ledovou vodou;
LÉKY
Pokud máte od lékaře předepsané léky k regulaci srdeční frekvence nebo obnovení normálního srdečního rytmu, tak je použijte.
Příčiny tachykardie
Tachykardie je obecně způsobena přerušením elektrických impulsů, které řídí srdeční činnost - rychlost, jakou srdce pumpuje. Možnými příčinami jsou následující situace, podmínky a nemoci:
- reakce na určité léky;
- vrozené abnormality srdce;
- přílišná konzumace alkoholu;
- konzumace kokainu a některých dalších rekreačních drog;
- nerovnováha elektrolytů;
- srdeční onemocnění, které má za následek špatné zásobování krví a poškození srdečních tkání, včetně ischemické choroby srdeční, srdeční chlopně, srdečního selhání, srdečního svalu, nádorů nebo infekcí;
- hypertenze;
- hyperaktivní štítná žláza;
- kouření;
- některé plicní nemoci;
Někdy se nepodaří zjistit přesnou příčinu tachykardie.
V naší poradně s názvem JE NORMÁLNÍ TEP ZA MINUTU 49 ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Kokeš.
Je mi 17 let, nejsem sportovec, a zajímá mě jestli je to normální vím že sportovci mají nízký tep, ale já jím nejsem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně platí, že u dospělých se klidová srdeční frekvence nižší než 60 tepů za minutu označuje jako bradykardie. 49 tepů u dospělého nesportovce za minutu je bradykardie.
Příliš pomalá srdeční frekvence může způsobit nedostatečný průtok krve do mozku. Příznaky bradykardie jsou:
- Únava nebo pocit slabosti
- Závratě nebo točení hlavy
- Zmatenost
- Pocity na omdlévání (nebo téměř omdlévání)
- Dušnost
- Obtíže při cvičení
Pokud pociťujete některý z uvedených příznaků, tak bude třeba neprodleně konzultovat váš zdravotní stav s dorostovým lékařem. Pokud nepociťujete žádný z uvedených příznaků, tak se může jednat o příležitostnou bradykardii a ta nevyžaduje žádnou léčbu. Blíže vám k tomu sdělí váš dorostový lékař, který natočí EKG a podle křivek zjistí v jakém stavu máte srdce.
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa.
Můj otec se taky takhle hlídal. Jestli to bije, srdce bije, tep funguje, dýchá. Už půl roku má domácí monitoring a vcelku se uklidnil. Teda tak aspoň vypadá. Jo - taky přestal kouřit. Po 37 letech. To by do něj nikdo neřek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem ZVONĚNÍ V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan.
Několikkrát za život mě bolel lalúček na levém uchu a po mnoha vyšetřeních mi lékaři řeli je to krční páteř,proto célý život cvičím. Dnes v 61.letech,mám ty samé problémy,ale nebolí mě lalůček na levém ucku,ale slyším tam jak mi byje srdce.
Děkuji za odpověď a přeji hezký den Ivan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když slyšíte vlastní tep, tak je to šelest v uchu. Obvykle za to může cévka ve vnitřním uchu, která není již tak pružná jako dříve a průtok krve v ní způsobuje takovéto zvukové pocity. Tyto problémy se léčí lékem piracetam. Před léčbou je ale potřeba zkontrolovat stav kardiovaskulárního systému. Proto doporučuji konzultovat svůj stav s lékařem na ORL, případně na kardiologii.
Kvašení (fermentace), zkráceně také někdy označované jako kvas, znamená přeměnu látky za účasti enzymů mikroorganismů, při níž probíhají v důsledku metabolické aktivity mikroorganismů chemické přeměny organických látek (obvykle sacharidů) na látky energeticky chudší, nebo se nové látky syntetizují. V potravinářství tento termín označuje procesy, jichž se účastní živé mikroorganismy (například kvašení piva, vína, těsta). V roce 1907 získal německý chemik Eduard Buchner Nobelovu cenu za chemii za objev, že ke kvašení není třeba živých mikroorganismů, ale stačí jejich enzymy. Byl to jeden ze zásadních objevů ustavující se biochemie. Věda, která zkoumá kvašení, se nazývá zymologie. Kvašení je anaerobní proces, který je jednodušší, ale méně efektivní než dýchání. Z průmyslově využívaných kvašení je nejvýznamnější kvašení alkoholové a mléčné. V průmyslu se používá buď kvašení jednorázové, nebo nepřetržité (za stálého přítoku sladké zápary a odběru zápary prokvašené).
Máselné kvašení je anaerobní štěpení cukrů nebo kyseliny mléčné na kyselinu máselnou za vývoje oxidu uhličitého a vodíku. Z mnoha druhů bakterií je pro máselné kvašení nejobvyklejší Clostridium butyricum. Granulobacter butyricum vytváří vedle kyseliny máselné též butanol. Máselné kvašení se uplatňuje při máčení lnu, výrobě pšeničného škrobu kysáním a při zrání některých sýrů. Máselné kvašení je nežádoucí například při přípravě siláže.
Kombinace nízkého krevního tlaku a vysokého tepu je stav, který je nutné brát velmi vážně. Často signalizuje šokovou situaci, kdy oběhový systém selhává.
Co znamená vysoký tep
Zrychlený srdeční tep (tachykardie) je obvykle definován jako více než 90 stahů za minutu. Srdce se snaží kompenzovat nízký tlak rychlejší činností, což však nemusí být dlouhodobě účinné.
Typy šoku
Kardiogenní šok – selhání srdeční pumpy
Hypovolemický šok – ztráta tekutin nebo krve
Obstrukční šok – mechanická překážka v krevním oběhu (např. plicní embolie)
Varovné příznaky
Studený pot, bledost, zrychlený puls, nízký tlak, mdloby, cyanóza a snížené močení. Tento stav vyžaduje okamžitý transport do nemocnice.
Postiženého položíme na záda na tvrdou podložku, nejlépe na zem. Zezadu podepřeme rukou šíji a zvrátíme hlavu postiženého dozadu (viz obrázek na začátku článku). Prstem prozkoumáme ústa, uvolníme zapadlý jazyk, případně odstraníme překážku blokující dýchací cesty. Zkontrolujeme, zda se dýchání po tomto zásahu spontánně neobnovilo.
Postiženému uzavřeme nos sevřením prsty, hluboce se nadechneme a vdechneme do ošetřovaného. Vdechujte pomalu (vdech trvá 1,5–2 sekundy) a sledujte hrudník postiženého – jeho zvedání svědčí o pronikání vzduchu do plic.
Oddalte ústa a nechte postiženého pasivně vydechnout, což se projeví klesnutím hrudníku. Znovu opakujte. POZOR – vdechujte jen tak silně a tak dlouho, aby došlo ke zvednutí hrudníku. Příliš silný vdech by mohl způsobit vniknutí vzduchu do žaludku a následné zvracení. Jestliže se hrudník nezvedá, hlavu postiženého více zakloňte a znovu 2x vdechněte do jeho úst.
Zkontrolujte tep postiženého na krkavici (největší krční tepně). Pokud tep nahmatáte, ale postižený nezačne sám dýchat, pokračujte v umělém dýchání frekvencí jeden vdech po pěti sekundách (postupujte takto: počítejte pomalu dvacet jedna, dvacet dva, dvacet tři, na dvacet čtyři se nadechněte a na dvacet pět vdechněte do úst postiženého). Dýchání provádějte tak dlouho, dokud nezačne postižený sám dýchat nebo se nedostaví lékařská pomoc.
Pokud na krkavici tep nenahmatáte, připravte se k nepřímé masáži srdce.