ANATOMIE LIDSKÉHO TĚLA DUTINA BŘIŠNÍ je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Lidské tělo je velmi složitý celek. Skládá se ze dvou částí, a to z opěrné soustavy, což je kostra, a z orgánové soustavy, což jsou uspořádání orgánů, která si odpovídají společnou funkcí. Pojďme se tedy dnes podívat na vnitřní orgány těla.
Anatomielidskéhotěla
Slovo anatomie pochází z řeckého anatemnō, což znamená rozříznout. Anatomie je vědní disciplína, která se zabývá studiem struktur organismů včetně jejich soustav, orgánů a tkání. Popisuje vzhled a umístění jednotlivých částí těla, jejich stavbu, složení a vztahy mezi jednotlivými orgány či orgánovými soustavami. Anatomie se od fyziologie a biochemie značně liší. Tyto dvě disciplíny se zabývají zejména funkcemi jednotlivých částí těla a chemickými procesy, jimiž tyto části procházejí. Anatom se tedy zajímá o tvar, velikost, umístění, strukturu, přísun krve a inervaci jednotlivých orgánů, například jater, zatímco fyziolog se zajímá o produkci žluči, roli jater ve výživě člověka a o regulaci tělesných funkcí.
Lidské tělo je takový seznam orgánů.
Anatomie se dělí na makroskopickou a mikroskopickou. Makroskopická anatomie, též nazývaná topografická anatomie, se zabývá zkoumáním částí těl živočichů bez pomoci přístrojů, tedy pouhým okem. Topografická anatomie zahrnuje také povrchovou anatomii. Mikroskopická anatomie oproti tomu používá k výzkumu optické přístroje a studuje tkáně různých struktur (tato věda se nazývá histologie) a zabývá se i stavbou buněk.
Stavba lidskéhotěla může být zkoumána jak pomocí invazivních, tak neinvazivních vyšetřovacích metod. Cílem studie je získání informací o struktuře a uspořádání orgánů a orgánových soustav. Metody zkoumání zahrnují pitvu, při níž je (nejen) lidské tělo otevřeno a studují se jednotlivé lidské orgány, a endoskopii, což je zákrok, při kterém se endoskop (nástroj vybavený kamerou) zavede do malého otvoru v těle a umožní tak zkoumat vnitřní orgány a další struktury. K zobrazení krevního řečiště se používá angiografie (vyšetřovací metoda využívající rentgenové záření či magnetickou rezonanci).
Pojmu anatomie se obvykle užívá ve vztahu k anatomii lidskéhotěla. Značné množství stejných či podobných struktur a tkání se však nachází v celé živočišné říši, a tudíž pojem anatomie zahrnuje též anatomii jiných živočichů. K označení vědy zabývající se výhradně anatomií zvířat se někdy užívá slovo zootomie. Stavba a tkáně rostlin jsou rozdílné povahy, a tudíž jsou studovány v anatomii rostlin.
Všichni obratlovci mají podobnou stavbu těla a v určitém stadiu vývoje (většinou v embryonální fázi) sdílí podobné charakteristiky: hřbetní strunu, nervovou trubici či žaberní oblouky. Mícha obratlovců je chráněna páteří. Nervová tkáň je tvořena ektodermem, pojivové tkáně tvoří entoderm. V zadní části těla se nachází ocas, který je pokračováním míchy a páteře. Ústní dutina se nachází v přední části těla živočicha a řitní otvor při bázi ocasu. Základn
Břišnídutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:
peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)
V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).
Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.
Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:
malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy
Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.
Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva
Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha
Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.
Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.
Části žaludku:
česlo (kardie)
fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
tělo (corpus) a zakřivení
vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval
V naší poradně s názvem TO JE VÁŽNĚ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucinka.
To je vážně hnus, co se tady řeší. Lidi, jaký červy? Nechcete mi říct, že to vážně někdo může mít v sobě? Je 21.století.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U nákazy parazitem nehraje vývoj společnosti žádnou roli. Parazit se do těla dostane obvykle orální cestou, zřídka pak prostřednictvím bodnutí od hmyzu nebo z kontaminovaného prostředí kůží a tělními otvory. Každé snědené syrové maso je potencionálním rizikem pro vstup parazita do lidskéhotěla. Syrové maso se dnes běžně konzumuje, obsahuje ho například suši, stejk, karpačo, tatarský biftek, sušené maso, atd. Parazit se v těle uhnízdí bez větších příznaků a nositel tak ani neví, že ho v sobě má.
Laváž dutiny břišní je výplach dutiny břišní skrze pobřišnici. Cytostatická laváž dutiny břišní představuje novou metodu léčení pacientů při a po operačním výkonu, vyvinutou původně pro zhoubné nádory pobřišnice, ale v současné době je aplikována s dobrými výsledky i při jiných náročných operačních zákrocích. Během operačním výkonu dochází zpravidla při odstraňování nádoru k uvolnění buněk, které se mohou uchytit na zasažených plochách a následně dále růst. Navíc při operaci lze odstranit jen viditelné nádorové struktury, zatímco mikroskopické unikají pozornosti. Aby bylo zamezeno jejich novému růstu, je nutné zbytky nádorového onemocnění co nejdříve odstranit. Prozatím nejúčinnější metodou pro jejich likvidaci je tak metoda laváže břišní dutiny, nazývaná rovněž „hypertemická cytostatická intraperitoneální intraoperační laváž břišní dutiny“.
Vlastní princip laváže spočívá v naplnění břišní dutiny cytostatickým roztokem a udržování jeho teploty na hodnotě blízké 43 °C. Tím dochází k uplatnění dvou důležitých principů nutných ke zničení malých nádorových buněk. Jedná se o termotoxicitu a cytotoxicitu a jejich vzájemné působení s umocňujícím účinkem. A jaký je princip termotoxicity? Při zahřátí zdravé tkáně cytostatikem na teplotu blízkou 43 °C dochází k jejímu prokrvení ve snaze odvést přebytečné teplo, a tím také dojde k ochlazení cytostatického roztoku. Nádorová tkáň se, na rozdíl od zdravé tkáně, při zahřátí cytostatickým roztokem na teplotu blízkou 43 °C brání pokrytím svého povrchu ochrannou proteinovou vrstvou, neboť na rozdíl od zdravé tkáně by nedokázala nádorová tkáň odvést teplo, které by ji zničilo. Proteinová vrstva nádorovou tkáň však zviditelní imunologickému systému, který ji pak může identifikovat jako vetřelce a účinně proti ní bojovat (a to do doby, kdy je vystavena uvedenému teplotnímu působení). Cytotoxicita spočívá zejména v tom, že jsou používány koncentrace cytostatik až 1 000x vyšší než u klasické intravenózní ambulantní aplikace. Vzájemný účinek působení termotoxicity a cytotoxicity pak umožní, aby se cytostatický roztok dostal v nadprahové úrovni do všech částí lidskéhotěla (včetně nejjemnějších mozkových cévek), ve kterých má za úkol zničit nádorové buňky dříve, než dojde k získání jejich imunity proti cytostatickému roztoku. Tato doba je kritická a pohybuje se kolem 30 až 35 minut od začátku aplikace cytostatického roztoku. Vzhledem k přirozené termoregulaci lidskéhotěla je zahřátý cytostatický roztok v břišní dutině ochlazován. Z těchto důvodů musí být roztok recirkulován a ve speciálním tepelném výměníku vyfiltrován a znovu je potřeba jej zahřát na teplotu blízkou 43 °C. Proces účinného působení zahř
V naší poradně s názvem SYFILIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Davidd.
Cetl jsem ze to syfilis nebude ale nejsem si jisty mel sem nechraneny styk s klukem ale oba poprve njkdy to s nikym jeste nedelal on zadnymi znamkami o pohlavne prenosnych nemocech nema ja sem mel na penise uz tak rok malou bulku asi zvetsena zlazka doktor na to ani nic nerikal ale z niceho nic se to trochu zvetsilo a kdyz sem to mackal tak to bolelo a vylezl bily hnis.potom sem to nemackal a jen to mazu framikoinem vred tam mam uz asi 2-3 tydny je podstatne uz mensi ale newim zda to nemuze byt ten syfilis. K lékaři se bojím je mi 15 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může to být i tukový nádorek - lipom, který je normálně neškodný. Tím, jak jsi to mačkal tak se to zanítilo a dopadlo to, jak to vidíš teď. Framykoin je dobrá léčba a mělo by se to ustálit. Při tom vymáčknutí asi ještě něco zbylo a nyní se to zapouzdřuje, proto je to začervenalé. Když bys to chtěl úplně odstranit, tak se to dělá chirurgicky s minimální jizvou. Zajdi si na kožní a nech si to ošetřit. Penis a varlata jsou běžnými součástmi lidskéhotěla a lékař k nim přistupuje, stejně jako by to byla ruka nebo jiná část těla. Stejně tak bys to měl chápat i ty. Mít pěkný penis a varlata se ti do budoucna určitě hodí, takže to stojí za to odhodlání, jít s tím ke kožnímu lékaři.
Pro onemocnění zvané absces se používá také starší termín hlíza. Pro některé typy abscesů se užívá označení furunkl, případně karbunkl, v obou případech se jedná o kožní onemocnění.
Absces (často nesprávně vyslovovaný jako „abces“) označuje lékařský pojem pro dutinu plnou hnisu, která v lidském těle vzniká v důsledku některého zánětlivého onemocnění. Toto hnisavé onemocnění může postihnout jakýkoliv orgán či část lidskéhotěla. U pacienta se projevuje absces několika různými příznaky, nejčastěji ale nepříjemnou bolestí a otoky v okolí abscesu. Kterýkoliv z abscesů je nutné léčit, protože by jinak mohl způsobit, že se hnis z této dutiny dostane do krve pacienta a způsobí v jeho těle sepsi. Pojem hnis označuje nažloutlou tekutinu, kterou tvoří bílé krvinky a bakterie živé i mrtvé, zároveň i odumřelé zbytky tkání. Pro hnis je typický také jeho zápach.
Absces v lidském těle vyvolávají bakterie, nejčastěji se jedná o stafylokoky, streptokoky, ale můžou ho způsobit také plísně, případně prvoci. Tyto bakterie proniknou do lidskéhotěla a napadnou ho, v místě pak hubí buňky, které se tam nacházejí a ty vypouštějí cytokiny, které způsobují vznik zánětu. Organismus pak na místo zánětu posílá buňky, které se mají s bakteriemi vypořádat, hlavně se jedná o bílé krvinky, které mají bakterie pohltit. Právě velké množství bílých krvinek v místě zánětu zde vytváří dutinu, v níž se pak hromadí hnis. Tělo se obvykle snaží zabránit tomu, aby se zánět šířil dále, a tak kolem dutiny vytvoří granulační tkáň (= pyogenní membrána), která k zánětu pouští bílé krvinky, ale zároveň je již nepouští ven. Absces se zvětšuje tím, jak nasává tekutiny, zároveň vše, co je v dutině, se rozkládá, což vyvolává vznik hnisu. Pokud se absces dostane na povrch těla, může zde vytvořit hnisavou píštěl, kterou se pak hnis valí ven. Poté se dutina vyplní a na místě píštěle vznikne jizva.
Abscesy mohou postihnout každého, velmi vysoké riziko je ale u drogově závislých, protože u nich dochází k častému porušení kůže v důsledku vpichování drog, zároveň jsou obvykle na štíru s hygienou, která je základem prevence před abscesy a navíc mají drogově závislí sníženou obranyschopnost organismu. Z těchto důvodů se tedy abscesy objevují mnohokrát častěji u drogově závislých pacientů než u těch ostatních.
Pokud se tedy bakterie dostanou do lidskéhotěla, vznikne na daném místě hnisavý zánět, který může vést ke vzniku abscesu. Absces se může časem sám zahojit, pokud je infekce v něm potlačena, tak se hnis vstřebá. Výjimečně se to stává u malých abscesů. V případě, že je absces pod kůží, může dojít k t
V naší poradně s názvem AMPUTACE PENISU A JEHO NAHRAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Lhoták.
Dobrý den.
Před léty jsem podstoupil obřízku a od té doby mám na žaludu bílé fleky a pod žaludem bílou kůži která mi občas při styku a při orálu praskne a značně začne pálit a je po příjemných chvílích a proto se tímto ptám jestli je možno nějak léčit, nebo penis(část) nahradit jiným i když mi je již 70 let a vše jinak ještě funguje.
Předem děkuji za odpověď, Lhoták Milan.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Absolvovat obřízku v dospělém věku je holý nesmysl a na svém případu vidíte následky takové hloupé volby. Obřízka je nepřirozený zásah do lidskéhotěla, ať se udělá v jakémkoliv věku. Pokud není indikována fimózou, tak je její provádění absolutně proti přírodě a hyzdí mužské penisy.
Náhrada ztracené předkožky není možná, protože není z čeho brát potřebnou tkáň, kterou by se nahradila původní předkožka. Vaše představa uříznout kus vašeho obřezaného penisu a nehrazení za penis někoho jiného, nebo jinou tkání z vašeho těla, je volba hodná šíleného masochisty, která nepovede k ničemu jinému, než k úplné ztrátě penisu a jeho sexuální funkčnosti.
Buďte rád, že vám penis dobře stojí a vše funguje a nesnažte se si ho více poničit dalšími chirurgickými zásahy.
Pokud máte na žaludu bílé fleky, tak je potřeba vyšetřit jejich příčinu, protože obřízka jako taková nemá vliv na jejich vznik. Domluvte se s lékařem v kožní ambulanci na optimálním řešení vaší situace.
V naší poradně s názvem ANATOMIE KRČNÍCH MANDLÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ALENA.
Dobry den ,prosim o radu od 2.6 2023 me neustale skrabe v krku spis na mandlich porad kaslu ve dne v noci velmi neprijemnena ORL mi lekarka rekla,ze nic nevidi,mandle se mi zadaji by divne jako kdyby v nich byly diry velmi me to obtezuje ,poradte co mam delat nebo kam jit s timto problemem dekuji pekne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař ORL je nejlepší volba. Pokud jeden nic nevidí, tak je třeba najít druhého, který bude mít zájem váš problém řešit. Tady nic jiného, než vyšetření v ordinaci, nepomůže.
Hlavní funkcí mandlí je zachycovat škodlivé viry a bakterie, které dítě může vdechnout ústy či nosem. Protilátky a buňky v mandlích odpovídající za imunitní reakci pomáhají tyto škodlivé látky zničit, čímž napomáhají prevenci vzniku onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Působí tedy jako filtr, jako první kontakt se škodlivými protilátkami (antigeny) virů a bakterií.
V krčních mandlích se mohou opakovat záněty, které někdy přecházejí v trvalý (chronický) zánět nebo se mandle mohou natrvalo výrazně zvětšit. Pak dochází k podobným dechovým potížím jako u zvětšených nosních mandlí (chrápání, noční přestávky v dýchání) nebo ke kombinaci obojího. Při chronickém postižení krčních mandlí je někdy nutné podstoupit operační výkon – tonsilektomii, při níž se mandle odstraní.
Hlavním příznakem zhoršené funkce krčních mandlí jsou opakované záněty – časté angíny. Angíny se mohou objevovat osmkrát ročně i častěji. U angíny bývají zduřelé krční mandle, na nich bělavé čepy, které mohou i krvácet. Bývá téměř vždy přítomna horečka, silné bolesti v krku, nemožnost polykání, celková únava a také zvětšené lymfatické uzliny.
Krční mandle rostou zároveň s tím, jak roste dítě. Největší velikosti dosahují mandle kolem 7. roku věku dítěte. Zhruba do 10 let se pak postupně zmenšují. Během této doby se tak musí dítě vyrovnávat s častějším výskytem infekčních nemocí, které mohou způsobovat zvětšování krčních mandlí.
Krční mandle a nosní mandle jsou tvořeny tkání, která je velmi podobná lymfatickým uzlinám nacházejícím se například na krku, v podpaží nebo v tříslech. Krční mandle jsou dvě a najdeme je v místě, kde ústní dutina přechází v hltan. Nosní mandle je vysoko v krku za nosní dutinou. Běžnému pohledu je nepřístupná svým ukrytím za měkkým patrem a k vyšetření je potřebné speciální optické zařízení. Krční a nosní mandle jsou blízko vstupu do dýchacích cest, kde mohou zachytit infekční agens, které se snaží proniknout do těla. Lékaři jsou přesvědčeni, že mandle fungují jako součást imunitního systému tím, že filtrují cizorodé antigeny bakterií a virů, rozpoznávají je a pomáhají proti nim vytvořit protilátky. Tento proces probíhá hlavně během prvních roků lidského života a s vyšším věkem se stává méně významným. Děti, kterým musela být odstraněna nosní nebo krční mandle, neztrácejí obranyschopnost.
Člověk tedy má jednu nosní mandli a dvě mandle krční. Nosní mandle (též nosohltanová mandle, adenoidní vegetace) je lymfatická tkáň v nosohltanu, která má svou úlohu v budování imunity dítěte. V pubertě přestává tuto svojí úlohu plnit a postupně atrofuje, to znamená, že se zmenšuje. Na každou infekci (která se může, ale i nemusí proje
Ženská děloha je svalový orgán hruškovitého tvaru. Je dlouhá 8–9 cm a váží kolem 50 g. V děložní dutině dochází k uložení a vývoji plodu. Děložní dutina je vystlána děložní sliznicí (endometrium), která se v každém menstruačním cyklu obnovuje. Děložní dutina má tvar trojúhelníku postaveného na vrchol. Nahoře do stran na dutinu navazují vejcovody. Ve spodní části se děloha zužuje v děložní hrdlo. V děložním hrdle jsou žlázky, v nichž se tvoří cervikální hlen. Jeho vlastnosti se mění vlivem pohlavních hormonů. Část děložního hrdla, která se nachází v pochvě, se označuje jako děložní čípek.
Děloha v těhotenství
Děloha v průběhu těhotenství prodělává celou řadu změn. Hruškovitý tvar dělohy se mění na kulovitý až oválný a výrazně se mění i velikost. Původní objem 2–3 ml se mění až na 4 500–5 000 ml. Výrazně narůstá i její hmotnost z 50–60 g na 900–1 000 g. Velikost dělohy v těhotenství je podmíněna zvětšením svaloviny, která je schopná svůj objem zvětšit několikanásobně. Vedle toho dochází také k tvorbě nových svalových vláken. Do konce třetího měsíce je děloha uložena za stydkou kostí v pánvi, na konci třetího měsíce pak v důsledku růstu dělohy, kdy se děložní svalovina rozpíná rostoucím plodem, přesahuje stydkou kost a zaujímá i část břišní dutiny. Na konci devátého měsíce dosahuje až k žeberním obloukům. Na základě hormonálního řízení se při porodu děložní svalovina stahuje a podněcuje tak vypuzení plodu do porodních cest. V průběhu těhotenství se vedle těla a hrdla dělohy vytváří úsek zvaný dolní děložní segment. Odděluje tělo a hrdlo dělohy od konce čtvrtého měsíce těhotenství. Nejprve má dolní děložní segment podobu úzkého pruhu, který se postupně rozšiřuje až do šířky 8–10 cm. Tvoří ho převážně vazivo vyvíjející se z dolního úseku děložního těla. Od dělohy se odlišuje tím, že se při porodu nestahuje, jako je tomu u děložního těla, ale naopak je roztahován sestupujícím plodem. Děložní hrdlo se v průběhu těhotenství moc nemění. Představuje uzávěr děložní dutiny a do porodu zachovává svůj tvar.
Pokleslá děloha
Pokles dělohy je vlastně uvolnění pánevního dna, kdy kvůli oslabení svalů pánevního dna a prolapsu některých orgánů malé pánve dojde k vyklenutí poševní stěny. Spolu s tím může poklesnout i močový měchýř, močová trubice a konečník. Pánevní dno má významné postavení nejen proto, že se nachází v centru těla, kde je součástí hlubokých stabilizátorů páteře, ale i proto, že má velký vliv (pozitivní či negativní) na všechny vnitřní orgány. Pánevní dno nese velkou tíhu a musí hodně snést. Povolené pánevní dno je často důsledkem špat
V naší poradně s názvem WARFARIN A KŘEMELINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína Kollnerová.
Chci se optat, zda škodí nějakým způsobem užívání křemeliny při Warfarinu. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Křemelina alias diatomit je sypká hornina, která je tvořena především opálovými schránkami rozsivek a jílem. Pro lidské zdraví je prospěšná zejména tím, že zpevňuje vápenné části lidskéhotěla, jako jsou zuby, kosti, nehty, vlasy a kůže. Někdy bývá použita i pro snížení hladiny cholesterolu a k neutralizaci pH v případě překyselení organismu.
Co se týče společného užívání s Warfarinem, tak tato kombinace nebyla doposud vědecky zkoumána. Proto je nezbytné, aby po započetí užívání křemeliny byl proveden kontrolní odběr krve na určení její srážlivosti (Quickův test). Tento test srážlivosti krve by se měl opakovat jednou za měsíc po celou dobu užívání Warfarinu a křemeliny.
Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice není vyvinuta (vzadu a laterálně). Nejsou časté, ale pokud nejsou u novorozence léčeny, umírá. Klinický průběh: plod se vyvíjí úplně normálně, po narození zhoršená respirační funkce (dušnost, cyanóza, smrt) – dítě polyká vzduch, střeva se proplynují, zvětšuje se bří
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den má dcera 14let má glYkemii 4.8 nalačno ráno . Je tato hodnota v normě dekuji LM
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pouze hladiny cukru v krvi vyšší než 4,8 jsou potenciálním časným signálem zhoršené schopnosti lidskéhotěla zvládat požitý cukr a později mohou být spojeny s vyšší pravděpodobností pro vznik diabetes.
Pokud by výsledky krevního cukru nalačno byly vyšší než 4,8, může být nutné další vyhodnocení glykemického stavu, aby se vyloučil „prediabetický“ stav. Název „prediabetický“ je zastřešující termín používaný k popisu řady lékařských termínů zahrnujících hyperglykémii nalačno, inzulínovou rezistenci, zhoršenou toleranci glukózy atd.
Onemocnění pankreatu se považují za velmi nebezpečná. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je závažný stav, jenž může skončit smrtí nebo může způsobit vážné a dlouhodobé komplikace. K pankreatitidě dochází ve chvíli, kdy se ve slinivce zadrží trávicí enzymy, které následně vyvolají edém (otok) až samonatrávení slinivky. K nejčastějším příčinám patří zaklínění žlučového konkrementu (kamínku) ve Vaterově papile (papilla duodeni major) a chronická konzumace alkoholu. Akutní zánět slinivky břišní se řadí mezi náhlé příhody břišní a může končit smrtí.
Příčiny vzniku zánětu slinivky břišní bývají různé a někdy pravý důvod ani nelze zjistit. Nejčastějšími příčinami jsou:
Žlučové kameny
Pravděpodobně se jedná o nejčastější důvod vzniku akutního zánětu slinivky. Kámen ze žlučníku může přejít do žlučovodu a ucpat společný vývod žlučovodu a slinivky. V takovém případě nemůže do střeva odtéct žluč ani trávicí šťávy ze slinivky. Obě tekutiny se začnou hromadit a mísit před žlučovým kamenem, což vede k aktivaci trávicích šťáv slinivky. Hromadící se tekutina plná zaktivovaných enzymů může vtéct zpátky do slinivky a začít ji trávit. Slinivka tedy v podstatě začne trávit sama sebe a tím dojde k pankreatitidě.
Alkohol
Akutní pankreatitidu může způsobit náhlý alkoholový exces, kdy člověk nárazově vypije příliš velké množství alkoholu (to je samozřejmě pro každého člověka individuální).
Poranění slinivky při úrazu břicha
K zánětu slinivky může dojít i při tupých úrazech břicha, například při nehodě na kole, při níž člověk narazí břichem na řídítka.
Vysoká hladina tuků v krvi
Někdy může zánět slinivky břišní zapříčinit vysoká hladina tuků v krvi (samozřejmě ne u každého člověka), ale mechanismus mně osobně není příliš jasný.
Vysoká hladina vápníku v krvi
Přesný mechanismus vzniku akutního zánětu slinivky v souvislosti s vysokou hladinou vápníku v krvi není rovněž detailně znám, avšak určité spojitosti lze najít. Taková hladina vápníku v krvi, která může vyvolat pankreatitidu, se vyskytuje například u primární hyperparatyreózy.
Některé léky
Existuje celá řada léčiv (například kortikoidy), jež mohou podnítit záchvat slinivky břišní. Většinou se však jedná o raritní situace.
Příušnice
Virus způsobující příušnice napadá slinné žlázy, ale může napadnout i buňky slinivky břišní.
Žaludeční vředy
Dlouhodobě neléčený žaludeční vřed může prorůst stěnou žaludku do okolí. Z anatomického hlediska jsou slinivka a žaludek v těsném kontaktu, vřed může tudíž prorůst do slinivky a vyvolat v ní akutní zánět.
ERCP
Toto vyšetření, provedené z různých důvodů (například kvůli problémům se žlučovými c
V naší poradně s názvem JE PRAVDA, ZE SVRAB NEMUZE ZIT VIC JAK TRI DNY BEZ CLOVEKA, V JEHOZ KUZI ZIJE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Civinova.
Byla jsem ve styku s pani, u ktere se dalsi den objevil svrab. Dostala na to mast a prosla celym programem vcetne prani vseho, ceho se mohla dotknout. Dermatolog doporucuje, abych se i ja namazala tou masti a prosla celou procedurou. Pro mne to nebude tak lehke. Je mi 96 roku a zatim ani nevim, kdo by mi prisel namazat zada. Ziji sama v domku se zahradou, o ktere se o oboji staram. Je opravdu nutne projit tou procedurou, nebo mohu cekat, az jestli se objevi prvni priznaky?
Jak dlouho dokaze zit svrab bez lidskeho tela?
Dekuji, ze venujete cas mym otazkam, Dagmar Civinova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doporučení lékaře, abyste se preventivně namazala mastí proti svrabu, je správné, protože čím dříve se s léčbou začne, tím lépe. Mast vám může aplikovat praktický lékař a nebo vám může předepsat domácí péči, která přijede k vám domů a mast vám aplikuje u vás doma. Domluvte se (třeba telefonem) se svým praktickým lékařem, jak máte postupovat.
Svrab se u vás může projevit za několik dnů, ale i týdnů od kontaktu. V té době již bude roztoč namnožený a bude těžší se ho zbavit. Zákožka svrabová, která způsobuje onemocnění svrabem, přežije bez hostitele maximálně 3 dny, přičemž hostitelem nemusí být jen člověk, ale i zvíře.
Břišní kýla, také kýla v jizvě, se nachází na břiše kdekoli mimo pupek a tříslo. Břišní kýly se vyskytují nejčastěji v oblasti jizev, kde je místo oslabené. Příznakem břišní kýly je měkké nebolestivé vyklenutí různé velikosti, závislé na velikosti defektu ve stěně břišní. Zde naleznete obrázky i fotografie (obrázek) pro představu, jak vypadá břišní kýla.
Příznaky kýly:
viditelné vyklenutí, které lze většinou tlakem opět zatlačit zpět do břicha;
pocit plnosti nebo tíhy v břiše;
při zvedání, zakašlání nebo v předklonu bolest v tříslech nebo v břiše;
někdy nucení na zvracení
Pokud se kýla včas léčí, nejedná se o nebezpečný problém. Je-li léčba kýly oddalována, může dojít k takzvanému uskřinutí. V takovém případě nelze obsah kýly vrátit zpět do dutiny břišní a pacient pociťuje výrazné bolesti. Střevo se stává neprůchodné a hromadí se v něm obsah. Hrozí nebezpečí odumření tkáně a následná infekce. Takový stav se projeví bolestí v břiše, zvracením a zástavou odchodu plynů i stolice a vyžaduje okamžitý lékařský zákrok.
Kýlu tvoří:
kýlní vak – vyklenutá pobřišnice (tenká, průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a obaluje většinu orgánů zde uložených);
kýlní branka – defekt či oslabení stěny břišní, kudy se orgány dutiny břišní tlačí ven;
kýlní obsah – nejčastěji se jedná o střevo, nicméně vyklenovat se mohou kromě slinivky všechny orgány dutin břišní.
Ve svém příspěvku DUTINA ÚSTNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Jezdik.
Dobrý den má přítelkyně má v dutině ústní něco jako bradavici a mám pocit že to mužebyt nakazlive jelikož něco podobného mi vyrostlo v oblasti penisu nyní jsem začal uzivat mast z propolisu. Děkuji za zprávu a radu.
Reprodukční systém ženy patří do rozmnožovací soustavy, což je soustava orgánů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky. Zpravidla rozlišujeme samičí rozmnožovací soustavu a samčí rozmnožovací soustavu, což je anatomie ženského těla v podobě ženských pohlavních orgánů.
Ženskou pohlavní soustavou se zabývá medicínský obor zvaný gynekologie. Ženské pohlavní orgány se dle místa uložení dělí na zevní a vnitřní.
Anatomie ženských orgánů:
vnitřní ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina interna): vaječník (ovarium) – párová pohlavní žláza, Skeneho žlázy, Bartholiniho žláza
Ve svém příspěvku DOČASNÁ STERILIZACIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucia.
Dobrý deň.Docitala som sa v článku o dočasnej sterilizáciu.Mam na mysli tento úryvok ktorý som skopírovať:
Také lze provést dočasnou sterilizaci. Jde o relativní novinku, při které jsou vejcovody ucpány gelovou zátkou, která je vyrobena ze stejné látky jako kontaktní čočky. Tyto zátky se vloží do ústí vejcovodů a po nabobtnání je ucpou. Součástí každé zátky je tenké monofilové vlákno, pomocí kterého lze zátku odstranit a vrátit vejcovodům jejich původní funkci.
Prosím o kontakt alebo akúkoľvek informáciu,kde sa tento zákrok vykonáva.Moc moc ďakujem.Lucia
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svetluše Vinšová.
Posílám informace k vašemu dotazu, mějte na paměti, že se jedná o nevratnou metodu.
MUDr. Martin Charvát je vedoucím lékařem zdravotnického zařízení Gynera (www.gynera.cz), které poskytuje komplexní prenatální a gynekologickou péči. Je specialistou na ambulantní hysteroskopii, na svém kontě má již více než 1500 úspěšných hysteroskopických výkonů. Od února 2013 začal jako první v Praze (a druhý v ČR) provádět sterilizaci ESSURE v ambulantním režimu.
Studoval a získával zkušenosti nejen v ČR, ale i v Nizozemí, Německu, Francii či Kanadě. Kromě lékařské praxe se již přes 20 let věnuje i publikační a přednáškové činnosti doma i v zahraničí. Je rovněž členem České gynekologicko-porodnické společnosti, European Society for Gynecological Endoscopy a American Association of Gynecologic Laparoscopists.
Ve zdravotnickém zařízení Gynera nyní jako jeden z prvních v ČR začíná provádět sterilizaci, k níž žena nepotřebuje ani narkózu, ani nemocnici, a domů odchází po dvaceti minutách a po svých. Při tzv. hysteroskopické sterilizaci se nejprve prohlédne děložní dutina speciální optikou a poté na dlouhé cestě mezi pochvou a vaječníkem se zavedou v nejužším místě, do vejcovodu, speciální spirálky. Za tři měsíce tam zarostou a tím vejcovody uzavřou. Zůstanou a stanou se součástí vejcovodu. Je to cizorodá tkáň, z toho plyne, že den dva některé ženy mohou mít pocit cizího tělesa, ale všechny odejdou po svých. Sice je to cizorodá tkáň, ale je to vymyšleno tak, že se dokola obklopí vlastní tkání, čili tam už nic dalšího nepřibude, žádná abnormální reakce, je to tkáň vlastní pacientce a zaslepí vejcovody. Je to ambulantní výkon, bez narkózy, který bude naprosto spolehlivý a umožní ženám, aby antikoncepci užívaly bez častých návštěv lékaře. Zákrok stojí cca 25 000 Kč
Za touto metodou stojí firma Conceptus (autor metody Essure) pořádala školení. Získal ho i doktor Kovář v Havířově a několik nemocničních lékařů.
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hyster
Ve svém příspěvku ÚSTNÍ DUTINA PO VYTRŽENÍ STOLIČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Malátová.
Dobrý den,
včera jsem byla na zubní pohotovostní službě, kde mi byla vytržena stolička v levé horní části čelisti /asi šestka/.
Po příchodu domů jsem zjistila, že mi z ranky po vytržené stoličce vykukuje kousíček-štráfeček přes ranku po vytržené stoličce asi zubu nebo nevím, zda to není kořen /asi 3-4 mm x 0,8-1 mm napříč rankou po vytržené stoličce/.
Místo po vytržení mi nebolí, je to normální, že v rance po vytržené stoličce se něco objeví, jak jsem shora napsala?
Děkuji za odpověď.
Hedvika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hedvika Malátová.
Dobrý den,
včera jsem byla na zubní pohotovostní službě, kde mi byla vytržena stolička v levé horní části čelisti vlevo/asi šestka/. Před 2 dny mi napřed vypadla z této stoličky plomba, včera při kousnutí do papriky se mi ona stolička bez plomby začala hýbat /ve zprávě od mudr.zubaře je uvedeno "....vertikální fraktura zubu, nepatrná perkuse-bolestivá....".
Např. při skousnutí a někdy následně i dotyku horní čelisti se spodní čelistí mi ona pohyblivá stolička velmi zabolela . Z toho důvodu jsem šla na zubní pohotovost, tam my stoličku mudr. zubař vytrhl.
Po příchodu domů jsem zjistila, že mi v rance - přímo dole v dírce na dásni po vytržené stoličce vykukuje kousíček-štráfeček přes ranku po vytržené stoličce asi zubu nebo nevím, zda to není kořen /délka asi 3-4 mm x šířka 0,8 -1 mm napříč rankou po vytržené stoličce/. I dnes je dírka po vytržené stoličce v tomto stavu.
Místo po vytržené stoličce mi nebolí, nekrvácí.
Je to normální, že v rance po vytržené stoličce se něco objeví, jak jsem shora napsala?
Děkuji mnohokrát za odpověď.
Hedvika
Slinivka břišní se nenachází v dutině břišní, ale přímo za břišní dutinou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Tento orgán trávicí soustavy je asi 28 cm dlouhý, přičemž se dělí na hlavu (caput), tělo (corpus) a ocas (cauda). Produkty slinivky břišní jsou odváděny do tenkého střeva, konkrétně do dvanáctníku. Zde se setkávají s potravou zpracovanou v žaludku a podílejí se na jejím dalším zpracování a chemickém trávení.
Slinivka břišní je podvojná žláza, to znamená, že plní jak funkci žlázy s vnitřní sekrecí (účastní se na tvorbě hormonů inzulinu, glukagonu a dalších látek), tak funkci žlázy s vnější sekrecí (produkuje tripsin, lipázu a amylázu). Slinivka je jednoduše nezastupitelným producentem důležitých hormonů, dále pak také štěpí tuky, složité cukry a bílkoviny pomocí enzymů.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Novakova Jana.
dobrý den Jak se používá podběl na bolest v krku a v dutině ustní zevně děkuji
Nováková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podběl lékařský (Tussilago farfara) je léčivý, ale jako vše má i podběl své nežádoucí účinky a nejsou zanedbatelné. Podběl obsahuje látky nazývané pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou být škodlivé pro játra, a bohužel to znamená, že jeho použití musí být jen na dobu nezbytnou a v žádném případě by se neměl používat preventivně nebo v rámci bylinného experimentování. Podběl používejte jen zřídka a pouze v případě, že selhala jiná bezpečnější opatření a za žádných okolností ho nepoužívejte pro děti. Podběl je nejlepší používat v čajové formě, což je nejlepší a nejrychlejší způsob jak využít jeho léčivé účinky. Pro přípravu čaje stačí lžička sušeného nebo dvě lžíce čerstvého podbělu na hrnek vařené vody, možná oslazený medem a usrkaný, zatímco je ještě horký. Při vnitřním užití má právě horký čaj ty nejlepší léčivé účinky a používá se především proti kašli. Co se týče dalších účinků, je čaj z podbělu široce používán pro léčbu bronchitidy, rakoviny plic, emfyzému, zánětu, revmatismu, otoku a zadržování vody a tuberkulózy. Pro výplach dutiny ústní a na kloktání je možné vývar posílit až na pětinásobnou dávku podbělu do jednoho hrnku horké vody, do které se po schladnutí přidá ještě půl hrnku pálenky 60%. Tato směs se pak uzavře do sklenice a postupně se kloktá a vyplachuje dutina ústní. V žádném případě se tato směs nesmí polknout nebo pít!
Z výše uvedených bezpečnostních důvodů je rozumné podběl používat pouze tak dlouho, jak je to nutné. Pokud má léčba podbělem trvat déle než jen několik dní, pak je vhodné společně s podbělem používat i ostropestřec mariánský ve stejný čas, což pomůže redukovat možnost, že se během léčby poškodí játra. Lidé užívající léky na ředění krve (Warfarin, Aspirin) by neměli čaj z podbělu používat vůbec.
Varle (latinsky: testis; množné číslo varlata, latinsky: testes; hovorově: koule) je samčí pohlavní žláza obratlovců, tedy i muže. Ve varleti dochází k vývoji mužské pohlavní buňky – spermie. Varlata jsou také důležitá endokrinní žláza, která produkuje pohlavní hormony (například testosteron). Jedná se o párový orgán; zdravý jedinec má dvě varlata, z nichž u člověka je levé většinou větší a sestouplejší. Varlata mají vejčitý (ovoidní) tvar, jsou hladká, ze stran mírně zploštělá a na pohmat mírně citlivá. Velikost varlat je u člověka proměnlivá, uvádí se délka 4–5 cm, šířka 3–3,5 cm a tloušťka 2,5 cm. Hmotnost jednoho varlete se pohybuje od 15 do 25 gramů. Na jeho zadní a horní straně na něj navazuje nadvarle. Chámovod spolu s cévami tvoří svazek, který pokračuje do tříselného kanálu a dutiny břišní.
Nadvarle (řecky: epididymis) je část lidskéhotěla, která se podobá velmi těsně stočenému kanálku. Je situováno na vrchol varlete, kde leží na horní a zadní ploše varlete. Kdyby se natáhlo, dosáhlo by délky 6 metrů. Nadvarle je zásobárnou spermií, které se zde uchovávají po dobu přibližně dvou týdnů, během toho spermie dozrávají, získávají schopnost pohybu a schopnost oplodnění vajíčka. V nadvarleti vzniká i hlenovitý sekret, který má význam pro látkovou výměnu spermií. Do kanálku nadvarlete se dostávají i makrofágy, které přicházejí stěnou kanálku nadvarlete. Nejsou-li nahromaděné spermie odvedeny při ejakulaci, postupně se rozpadají a jsou fagocytovány makrofágy, které se označují jako spermatofágy. Spermie opouštějí nadvarle chámovodem. Nadvarle je nahmatatelné na zadní straně varlete. Při přiškrcení nadvarlete dochází k umělé sterilitě, často používané jako druh antikoncepce.
Šourek (latinsky: scrotum) je kožovitý vak, vychlípenina břišní stěny, kde jsou uložena varlata. Většinou je umístěn mezi řitním otvorem a penisem. Spermie, které se tvoří ve varlatech, potřebují ke svému vývinu teplotu nižší, než je teplota zbytku těla. Zdá se, že u člověka je ideální teplota pro spermatogenezi asi 34,4 °C; 36,7 °C už může snižovat počet spermií v ejakulátu. Teplota uvnitř šourku je ovladatelná, v chladu se stěna šourku stáhne a přitáhne varlata k břišní stěně, kde se ohřejí, v teple se naopak šourek povolí.
Penis (neboli pyj či falus) je kopulační orgán samců a součást samčí rozmnožovací soustavy.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
U slinivky vás nejvíce zajímá její umístění v těle. Pankreas neboli slinivka břišní je malý, asi 25centimetrový nepárový orgán velikosti lidské dlaně. Váží asi 75 g a skládá se z tzv. hlavy, těla a ocasu. Je uložen pod brániční klenbou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Ač je jejich umístění v těle rozdílné, tak slinivka má společný vývod se žlučníkem, který ústí do části dvanáctníku, což je začátek tenkého střeva, kde se dostává natrávená potrava ze žaludku. Tam se projevuje jedna z funkcí slinivky břišní, a to schopnost trávení potravy a její přeměny v důležité živiny (štěpením tuků, složitých cukrů a bílkovin). Tato funkce je umožněna produkcí trávicích enzymů – trypsinu, lipázy a amylázy. Slinivka je orgán, jenž je současně důležitou žlázou s vnitřní sekrecí, především díky sekreci inzulinu, ale i jiných hormonů, například glukagonu a somatostatinu. Inzulin je pro lidský život nepostradatelný, protože napomáhá snižovat hladinu cukru v krvi. Jeho nedostatek i nadbytek může způsobit vážný zdravotní stav i smrt pacienta. Tímto způsobem se slinivka zařazuje mezi jeden z nejdůležitějších orgánů těla.
Kde je žlučník v těle, ví asi každý z nás. Žlučník je hruškovitý orgán, jehož umístění je těsně pod játry. Žlučník, latinsky vesica fellea či vesica biliaris, je tvořen čtyřmi částmi: dnem, tělem, nálevkou a krčkem. Jeho stěna se skládá z několika vrstev. Nejvnitřnější z nich je sliznice, kterou tvoří jedna řada cylindrických buněk (epitel), jež na svém povrchu vytváří řasy, zřetelně viditelné především ve vyprázdněném žlučníku. Dále je ve stěně tenká svalová vrstva, kterou tvoří spirálovitě uspořádané buňky hladké svaloviny. Povrch váčku je pak krytý lesklou blánou (serózou). Na krček navazuje vývod žlučníku, který se spojuje s jaterním žlučovodem a vytváří s ním společný žlučovod, jenž ústí do dvanáctníku. Během 30 minut po konzumaci potravy, zejména té hojnější na tuky, dojde k předání signálů žlučníku. Ten se stáhne, čímž dojde k vypuzení určitého množství žluči, která doputuje žlučovodem do střeva a v něm se smísí s potravou. Místo vyústění žlučovodu do dvanáctníku se nazývá Vaterova papila. Ta je obklopená několika snopci hladké svaloviny (Oddiho svěračem), jehož hlavním úkolem je papilu v případě potřeby uzavírat a otevírat. Toto je tedy stručná anatomie žlučníku a žlučových cest.
