Kysané zelí a cukrovka patří k tématům, která se v praxi často zjednodušují na rady typu „jez ho víc a cukr klesne“. Realita je složitější. Fermentované zelí má velmi specifické složení, které může u některých lidí s diabetem ovlivnit hladiny glukózy, inzulinovou odpověď i trávení sacharidů.
Článek podrobně vysvětluje, co mají společného cukrovka a kysané zelí, kdy může dojít k rychlému snížení cukru v krvi a kdy naopak žádný efekt nenastane. Zaměřuje se na rozdíly mezi diabetem 1. a 2. typu, roli střevního mikrobiomu a praktické zkušenosti z ordinací.
Upozorňujeme čtenáře na to, že všechny léčivé přípravky s obsahem antibiotik jsou v České republice k dostání pouze na lékařský předpis. Děkujeme za pochopení.
FAQ – Často kladené otázky
Je kysané zelí vhodné při cukrovce?
Kysané zelí je při cukrovce obecně vhodné, protože má nízký glykemický index a minimální vliv na hladinu cukru v krvi. Nezpůsobuje prudké zvýšení glykemie a lze ho bezpečně zařadit do běžného jídelníčku diabetika.
Obsahuje vlákninu a produkty fermentace, které zpomalují vstřebávání sacharidů z jiných potravin a mohou stabilizovat glykemii po jídle. Účinek není léčebný ani okamžitý, ale dlouhodobý a závislý na pravidelné konzumaci. Pro čtenáře to znamená možnost bezpečné přílohy bez nutnosti úprav léčby.
Může kysané zelí snížit hladinu cukru v krvi rychle?
Kysané zelí samo o sobě nezajišťuje rychlé snížení cukru v krvi a nelze ho použít jako akutní řešení hyperglykemie. Nemá účinek srovnatelný s inzulinem ani léky na cukrovku.
Pokles hodnot, který někteří lidé pozorují, souvisí spíše s nahrazením sacharidových potravin nebo zpomalením trávení celého jídla. Kysané zelí tedy působí nepřímo a dlouhodobě. Prakticky to znamená, že pomáhá předcházet výkyvům, nikoli řešit náhlé zvýšení cukru.
Funguje kysané zelí jako lék na cukrovku?
Kysané zelí nefunguje jako lék na cukrovku a nemůže tuto nemoc vyléčit ani nahradit odbornou léčbu. Jde pouze o potravinu, nikoli o terapeutický prostředek.
Studie ukazují mírný podpůrný efekt na metabolismus a střevní mikrobiom, nikoli přímé snížení glykemie. Význam má jen jako součást celkově upraveného jídelníčku. Pro čtenáře z toho plyne, že zelí může pomoci, ale vysazení léků by bylo nebezpečné.
Jaký je rozdíl mezi kysaným a kyselým zelím u diabetiků?
Pro diabetiky je zásadní rozdíl mezi kysaným a kyselým zelím, protože nejde o stejnou potravinu. Kysané zelí vzniká fermentací, kyselé bývá jen okyselené octem.
Fermentované kysané zelí obsahuje probiotika a má příznivější vliv na trávení i glykemii. Kyselé zelí bez fermentace tento efekt nemá. Praktickým doporučením je vždy číst složení a vybírat pravé kysané zelí bez octa a přidaného cukru.
Kolik kysaného zelí může diabetik denně sníst?
Diabetik může denně sníst přibližně 100 až 150 gramů kysaného zelí bez rizika zvýšení hladiny cukru v krvi. Toto množství je považováno za bezpečné a běžně doporučované.
Vyšší dávky mohou vést k trávicím obtížím nebo nadměrnému příjmu soli. Ideální je konzumace s hlavním jídlem, nikoli nalačno. Pro čtenáře to znamená držet se rozumné porce a sledovat individuální reakci organismu.
Je kysané zelí vhodné při diabetu 1. typu?
Kysané zelí je vhodné i při diabetu 1. typu, protože má minimální vliv na glykemii a nevyžaduje úpravu dávky inzulinu. Je považováno za neutrální potravinu.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Prosím můžu jíst kysané zelí při Warfarinu?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, při Warfarinu můžete jíst všechno, i kysané zelí. Jen musíte dávat pozor na množství. Když užíváte Warfarin, tak můžete za den sníst potraviny s celkovým obsahem vitamínu K maximálně 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Kysané zelí obsahuje mnoho vitamínu K a proto byste ho měla jíst opatrně v menším množství. Jeden hrnek kysaného zelí obsahuje 31 mikrogramů vitamínu K, takže tři hrnky vám vyčerpají veškerý limit pro příjem vitamínu K a ten den již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Kysané zelí se hodí na dny, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, a protože vitamínu K musíte sníst každý den stejně, tak pak se hodí právě kysané zelí.
Kysané zelí při cukrovce je pro většinu diabetiků velmi vhodnou potravinou.
Má nízký obsah sacharidů, minimální vliv na glykémii a vysoký obsah vlákniny. Při běžných porcích nezpůsobuje vzestup cukru v krvi. Praktický závěr je, že může být pravidelnou součástí diabetické stravy.
Zvyšuje kysané zelí hladinu cukru v krvi?
Kysané zelí a glykémie spolu většinou nesouvisí negativně.
Díky velmi nízkému glykemickému indexu nemá kysané zelí prakticky žádný vliv na postprandiální glykémii. Pokud dojde ke zvýšení cukru, bývá to spíše vlivem ostatních složek jídla. Praktický závěr je sledovat celý pokrm.
Kolik kysaného zelí může diabetik sníst?
Množství kysaného zelí je obvykle omezeno spíše solí než cukrem.
Běžná porce jako příloha je bezpečná. U větší konzumace je vhodné sledovat krevní tlak a případné otoky. Praktický závěr je jíst zelí pravidelně, ale s mírou.
Jsou probiotika z kysaného zelí pro diabetiky přínosná?
Probiotika a cukrovka mohou mít pozitivní vliv.
Fermentované potraviny podporují střevní mikrobiom, který souvisí s metabolismem glukózy a inzulinovou citlivostí. Nejde o léčbu diabetu, ale o podpůrný prvek. Praktický závěr je vnímat kysané zelí jako doplněk zdravé stravy.
Může být kysané zelí nevhodné při cukrovce?
Kysané zelí může být problém u některých pacientů.
Rizikem je vysoký obsah soli, zejména u diabetiků s hypertenzí nebo onemocněním ledvin. Praktický závěr je vybírat méně slané varianty nebo zelí před konzumací propláchnout.
Je rozdíl mezi domácím a kupovaným kysaným zelím?
Domácí a kupované kysané zelí se mohou lišit.
Domácí zelí často obsahuje méně soli a žádné přidané cukry. U kupovaného je důležité číst složení. Praktický závěr je vybírat čisté fermentované zelí bez přísad.
Může kysané zelí zlepšit trávení u diabetika?
Kysané zelí a trávení spolu často souvisejí pozitivně.
Díky probiotikům a vláknině může zlepšovat střevní komfort a pravidelnost. U citlivých osob ale může zpočátku způsobit nadýmání. Praktický závěr je začínat s menšími porcemi.
Je kysané zelí vhodné i při diabetu 2. typu?
Kysané zelí při diabetu 2. typu je obecně velmi vhodné.
Může pomoci snížit glykemickou zátěž jídel a podpořit pocit sytosti, což je výhodné při redukci hmotnosti. Praktický závěr je zařazovat jej pravidelně jako přílohu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Když se řeší cukrovka a kysanézelí, je nutné začít u jeho složení. Kysané zelí vzniká mléčným kvašením, při kterém bakterie mléčného kvašení přeměňují přirozené cukry v zelí na kyselinu mléčnou. Výsledkem je potravina s velmi nízkým obsahem využitelných sacharidů a vysokým podílem vlákniny.
Pro diabetiky je klíčové, že kysané zelí má nízký glykemický index a minimální glykemickou zátěž. To znamená, že samo o sobě nezpůsobuje prudké zvýšení hladiny glukózy v krvi. Tento fakt je často mylně interpretován jako „snižuje cukr v krvi“, což není vždy pravda.
Rozdíl mezi kysaným a kyselým zelím
V praxi se zaměňují pojmy kysaný a kyselé zelí. Kysané zelí je fermentované přirozeně bez octa. Kyselé zelí může být pouze okyselené octem, bez fermentace a bez probiotického efektu.
Kyselé zelí: často ocet, žádná fermentace, menší metabolický efekt
Pro diabetiky má význam hlavně pravé kysané zelí
Glykemický dopad u diabetu 1. a 2. typu
U diabetu 2. typu může kysané zelí nepřímo ovlivňovat inzulinovou rezistenci a zpomalovat vstřebávání sacharidů z ostatních potravin. U diabetu 1. typu se jedná spíše o neutrální potravinu s nízkým dopadem na glykemii.
Rozdíly vycházejí z odlišného mechanismu onemocnění a nelze je paušalizovat jednou radou pro všechny pacienty.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Můžu jíst červené zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zelí je při Warfarinu problematické, protože obsahuje mnoho vitamínu K. Nejvíce vitamínu K má zelí bílé, kde stačí jen 4 listy a máte vyčerpaný veškerý limit. 4 listy bílého zelí v sobě obsahují 100 mikrogramů vitamínu K, přičemž limit při Warfarinu je 90 mikrogramů za den. Sníte li v jeden den tyto čtyři listy bílého zelí, tak již nemůžete jíst nic rostlinného původu. Červené zelí je na tom o trochu lépe a pro dosažení maximálního limitu je zapotřebí rovných deset velkých listů. Hodláte-li do svého jídelníčku nárazově zařadit červené zelí, tak můžete, ale v ten den omezte příjem jiné zeleně zbarvené zeleniny. Vycházejte z toho, že jeden list bílého zelí obsahuje 25 mikrogramů vitamínu K a jeden list červeného zelí obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K.
Kysané zelí má díky aktivitě bakterií kyseliny mléčné vyšší obsah vitamínu C než zelí čerstvé. Kysané zelí tak už při množství 200 g pokryje potřebu denní dávky vitamínu C. Dále obsahuje kyselinu listovou (vitamín B9), která zlepšuje využití vitamínu C v organismu.
Kysané zelí je bohaté na vitamín K – 100 gramů kysaného zelí obsahuje dvojnásobek doporučené denní dávky tohoto vitamínu, který napomáhá hojení ran a zlepšuje srážlivost krve.
Během kvašení vytváří kysané zelí velké množství kolinu (součást vitamínů B-komplexu), který hraje důležitou roli v metabolismu tuků, dále pak snižuje hladinu tuků v krvi.
Ze širokospektrálního a vědeckého hlediska má kysané zelí – díky svému mimořádně vzácnému složení – univerzální využití pro různé lékařské cíle. Mnohé léčebné metody jsou dávno využívány také v lidovém léčitelství.
Kyselina mléčná přímo podporuje trávení v žaludku tím, že kompenzuje nedostatek tvorby kyseliny solné. Nepasterizované kysané zelí je bohatým zdrojem enzymů s podobnými účinky, jako jsou enzymy pankreatu. Kysané zelí a jeho denní konzumace může být účinnou pomocí v těch případech, kdy je fungování pankreatu nedostatečné. Konzumace kysaného zelí může pomoci nemocným s cukrovkou při snižování výkyvů hladiny cukru v krvi.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysanézelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Přestože obvykle platí, že čerstvá zelenina je zdravější, než jakkoli upravená zelenina, tak zelí je v tomto výjimkou. Některé studie totiž uvádějí, že kysané zelí obsahuje dokonce více vitamínů než zelí syrové. Kysané zelí zlepšuje citlivost nervů u diabetiků a zároveň snižuje hladinu cukru v krvi.
Způsob použití
Kysané i čerstvé se může konzumovat v nejrůznějších podobách. V Čechách je zelí oblíbenou součástí nejrůznějších pokrmů, příloh, obloh i salátů.
Na co si dát pozor
Kyselé zelí má vysoký obsah sodíku, který může způsobovat zdravotní problémy, proto i konzumace zelí musí být nějak omezena.
Je dobré si uvědomit, že kysané i čerstvé zelí ztrácí po tepelné úpravě až polovinu svých cenných látek. Takže pokud usilujete o snížení krevního cukru, je dobré konzumovat zelí bez toho, abyste ho vařili, zapékali a podobně.
Šťáva z kysaného zelí může být pro diabetiky vhodná, pokud je užívána v malém množství a správně načasovaná.
Obsahuje minimum jednoduchých cukrů a její přímý vliv na glykemii je obvykle nízký. Praktický přínos spočívá hlavně v podpoře trávení a střevního mikrobiomu, což může nepřímo zlepšit stabilitu krevního cukru. U každého diabetika je však nutné sledovat individuální reakci a nepovažovat ji za náhradu léčby.
Zvyšuje šťáva z kysaného zelí hladinu cukru v krvi?
U většiny lidí se po vypití malé dávky šťávy z kysaného zelí hladina cukru v krvi výrazně nezvyšuje.
Díky fermentaci je obsah sacharidů nízký a glykemický efekt minimální. Přesto může u citlivých jedinců dojít k mírným výkyvům v důsledku změn trávení. Doporučuje se začít malou dávkou a první dny častěji kontrolovat glykemii, zejména u osob s nestabilním diabetem.
Může šťáva z kysaného zelí pomoci při inzulinové rezistenci?
Šťáva z kysaného zelí může u části lidí s inzulinovou rezistencí působit podpůrně, nikoli však léčebně.
Fermentované potraviny mohou pozitivně ovlivňovat složení střevního mikrobiomu, který hraje roli v citlivosti tkání na inzulin. Efekt je dlouhodobý a nepřímý, obvykle pozorovatelný až po několika týdnech pravidelného užívání v kombinaci s úpravou stravy a pohybem.
Je lepší pít šťávu z kysaného zelí nalačno, nebo po jídle?
Záleží na individuální snášenlivosti a typu diabetu, univerzální doporučení neexistuje.
Nalačno může šťáva stimulovat trávení a u některých lidí nezpůsobuje žádné potíže. U diabetiků se sklonem k hypoglykemiím nebo žaludečním obtížím je však bezpečnější užívání po jídle. Praktickým přístupem je vyzkoušet obě varianty a sledovat reakci organismu.
Kolik šťávy z kysaného zelí může diabetik denně vypít?
Pro většinu diabetiků je bezpečná denní dávka přibližně 50–150 ml šťávy z kysaného zelí.
Začínat je vhodné s nižší dávkou kolem 30–50 ml a postupně ji navyšovat podle tolerance. Vyšší množství nepřináší větší přínos a může vést k trávicím potížím nebo nadměrnému příjmu soli, což je u diabetiků nežádoucí.
Může šťáva z kysaného zelí ovlivnit účinek léků na cukrovku?
Šťáva z kysaného zelí obvykle přímo neovlivňuje účinek antidiabetik.
Její nepřímý vliv přes trávení a vstřebávání živin může u citlivých osob mírně změnit glykemické křivky. U pacientů léčených inzulinem nebo sulfonylureami se doporučuje při zahájení pravidelného užívání krátkodobě častější kontrola glykemie.
Je šťáva z kysaného zelí vhodná při diabetu 2. typu?
Při diabetu 2. typu může být šťáva z kysaného zelí roz
Antibiotika patří mezi léky, které se používají při léčbě, ale i při prevenci bakteriálních infekcí. Antibiotika tedy ničí některé mikroorganismy. Antibiotika, která opravdu hubí mikroorganismy, se nazývají baktercidní, existují ale i antibiotika, která „jen“ zastavují množení bakterií, ty patří do skupiny bakteriostatických antibiotik.
U antibiotik je také důležité vědět, na co účinkují (tyto znalosti musí mít vědci a lékaři, ne obyčejní uživatelé!). V současnosti existují antibiotika, která zpomalují syntézu lipidů (přírodní látky živočišné i rostlinného původu) a jiných látek pro buněčné stěny (patří sem: beta-laktamová antibiotika, karbapenemy), antibiotika, která narušují cytoplazmatickou membránu (patří sem například polyeny, ionofory), antibiotika která zpomalují syntézu neklových kyselin (patří sem například aminoglykosidy), antibiotika, která interferují s bakteriální proteinovou syntézou (patří sem tetracykliny, diterpeny), a v neposlední řadě také antibiotika která zpomalují syntézu kyseliny listové (sulfonamidy).
Antibiotika jsou velmi účinná při léčeních nemocí, na něž jsou určená, problém ale často nastává v okamžiku, kdy je lékař předepíše proti virovému onemocnění, jakým je například chřipka. V takovém případě antibiotika nezabírají, tak jak mají, navíc se může stát, že organismus pacienta si proti nim vytvoří imunitu. Problémem při léčbě antibiotiky může být také nedůslednost pacienta. Řada pacientů totiž antibiotika vysadí v okamžiku, kdy má dojem, že už je zdravá, neuvědomuje si ale, že předepsaná dávka neslouží jen ke zlepšení zdravotního stavu, ale také ke zničení škodlivých mikroorganismů. Takový pacient se pak vystavuje tomu, že se k němu onemocnění znovu vrátí, a pokud se takový proces opakuje několikrát, může také dojít k tomu, že antibiotika přestanou na pacienta zcela zabírat, protože ten si na ně jejich častým užíváním vytvořil vlastní imunitu. Další nevýhodou antibiotik je to, že některé z nich mohou mít různé závažné vedlejší účinky, jako je například diabetes. Proto je opravdu nutné, aby se pacient o užití antibiotik poradil s lékařem (rozhodně není využívat antibiotika, která byla předepsána někomu jinému s tím, že máte stejné příznaky. Shodné příznaky totiž neznamenají stejné onemocnění).
Délka braní antibiotik je závislá na zdravotním stavu pacienta a na nemoci. Některá antibiotika se berou jen tři dny, jiná se berou i čtrnáct dní. Vše je velmi individuální.
Řada lidí vnímá antibiotika jako antimikrobiální látky, což není zcela přesné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že antibiotika jsou vždy lékem, zatímco antimikrobiální látky mohou obsahovat i různé dezinfekční prostředky.
Většina tříd (skupin) antibiotik byla objevena již před 80. lety 20. století. Vědci zna
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Warfarin a kysele zeli. Může se občas třeba 1krat za měsíc jedna lžíce krásného zelí uvareneho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysané zelí je skutečný poklad plný vitamínu C a prebiotické vlákniny a mělo by být konzumováno často, ikdyž užíváte Warfarin. Musíte ale vědět, že hrnek kysaného zelí obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K a jde tedy o 1/3 denní dávky tohoto vitamínu. Za jeden den můžete sníst maximálně tři hrnky kysaného zelí, v takovém případě ale už nesmíte sníst nic, co je rostlinného původu v tom samém dni.
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se&nbs
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysanézelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor Littner.
Nevím nevím jestli je pravda co tady píšete k tématu warfarín a kysanézelí užívám warfarín delší dobu a byl jsem DOSLOVA upozorněn primářem kardiologie nemocnice Třinec abych se vyvaroval hlavně kysanému zelí že má obrovský vliv na hladinu INR. Tak a kde je teď pravda?????
Kysané zelí je hlávkové zelí, které projde procesem fermentace. Ta změní strukturu a chuť produktu. Hlavně ale způsobí, že kysané zelí obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Půl hrnku kysaného zelí obsahuje jen 7 gramů sacharidů, 2 gramy cukru, ale už 10 procent denní dávky vitaminu C, 11 procent doporučené denní dávky vitaminu K a po 5 procentech doporučené denní dávky vitaminu B6 a kyseliny listové. Půl hrnku zelí obsahuje asi 20 procent denní dávky sodíku. Najdeme zde i železo a mangan, draslík, proteiny a hlavně probiotika, která jsou podstatná pro správné fungování zažívání, imunity, ale také nervové soustavy.
Kysané i čerstvé zelí působí na cukrovku prostřednictvím antioxidačních účinků. Obsahují totiž řadu důležitých látek, které tělu pomáhají s diabetem bojovat a které by cukrovkáři měli užívat ve zvýšené míře. Jedná se zejména o vitaminy K a C, ale také o mangan, vlákninu a vitamin B6. Zároveň zelí obsahuje velmi malé množství cukru, jde tedy o potravinu s nízkým glykemickým indexem, kterou diabetici mohou užívat jak v syrovém stavu, tak ve vařené formě.
Navíc kysané zelí obsahuje ve 100 g výrobku 8 purinů, což z něj činí potravinu, kterou lze konzumovat bez omezení.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ZELNACKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rehor.
Prosim o sdeleni, za je možno jist prevarene zeli. Dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysané zelí obsahuje hodně vitamínu K. Tři šálky kysaného zelí naplní denní limit pro příjem vitamínu K. Pokud budete konzumovat zelňačku, tak v ten den musíte omezit příjem jiných potravin s vyšším obsahem vitamínu K, aby zůstal váš denní příjem tohoto vitamínu na hodnotě 90 mikrogramů.
Jak rychle snížit hladinu cukru v krvi pomocí kysaného zelí
Tvrzení o rychlém snížení cukru v krvi pomocí kysaného zelí je nutné uvést na pravou míru. Kysané zelí není akutní léčebný prostředek při hyperglykemii. Neobsahuje látky, které by okamžitě snižovaly hladiny glukózy.
Jeho přínos spočívá v tom, že nezvyšuje hladiny cukru a může tlumit vzestup glykemie po sacharidovém jídle.
Kdy může dojít k subjektivnímu poklesu glykemie
Někteří pacienti popisují pokles hodnot po zařazení kysaného zelí k jídlu. Ve skutečnosti jde často o:
nahrazení části sacharidové přílohy
zpomalení trávení celého jídla
lepší kontrolu porcí
Kdy kysané zelí nepomůže
Při výrazné hyperglykemii, infekci, stresu nebo vynechání léků nemá kysané zelí žádný léčebný efekt. V těchto situacích je nutná standardní terapeutická intervence.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu zeli kysane varene jednu lzici za mesic?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysané zelí můžete jíst i když užíváte Warfarin. Ptáte se na jednu lžíci vařeného zelí za měsíc, což ničemu nevadí, protože můžete sníst každý den až tři hrnky.
Domácí nakládané kysané zelí lze konzumovat při onemocnění dnou. Bílé zelí ve 100 g obsahuje 13 a zelí červené 17 purinů. Kysané zelí obsahuje ve 100 g 8 purinů.
Ve svém příspěvku ODPOVĚĎ PANÍ VĚRUŠCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Milá Věruško,
budu ráda, když mě po vyšetření napíšete, zda jsou to ledviny. Já jsem chlamýdie měla(nikoliv po sexu, jsem šťastně vdaná a nevěra je proti mým zásadám, od manžela jsem je neměla, jeho testy byly negativní). Kromě mých potíží s neuropatií se léčím na ŠŽ, jeden lalok mám pryč(lékař mě sdělil, že to byl Černobyl). Už je to sice od operace dávno, ale léky beru pořád. Přeji Vám snesitelný víkend, snad se vám po injekci ulevilo. Jarmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra 123.
Milá p.Jarmilko,konečně jsem vás našla.Už dlouho jsem vám chtěla sem napsat jak to se mnou vypadá,slíbila jsem vám to,ale nevěděla jsem kde vás hledat.Takže si za prve přečtěte co jsem psala dnes sem na diskuzi a budu pokračovat.Byla jsem na kapačkách v nemocnici,pustili mě po 6 kapačkách domů nevyléčenou.Měla jsem bakterie v moči.teprve teď mě neurolog objednal na 21.6.na cystoskopii.Obvod.lékař mě dal antibiotika,nezabrala,takže další antibiotika,potom byla ta nemocnice,vlastně třetí antibiotika a následovala čtvrtá antibiotika,také nezabrala,dovedete si představit jak mě bylo,ty nervy ,ty vedlejší účinky po ATB atd.Dále mě poslal obvod.zase k urologovi a byla pátá antibiotika.Neuvěřitelné!!!!Ta zabrala,ale po 14 dnech už jsem zase měla a mám do teď problém,časté močení/bolesti v noci 5x/,nevyspím se atd.Urolog tvrdí,že mám teď moč sterilní.Takže snad prý neuropatie mě to dělá.Nemohu vinit obvod.lékaře,že mě dával špatná antibiotika,ukazoval mě,že to dává podle toho co mu napsali z laboratoře podle rozboru.Takže teď jsem bez léků,je to lepší,než to bylo,ale bolesti a potíže jsou.Nesnáším žádné léky,po všem je mě špatně,mám vedlejší účinky,prodělala jsem záchvat po lécích,jako bych byla přiotrávená.Snažím se pít čaje z jarních bylinek,na tu neuropatii cvičím.Brala jsem před tím kortikoidy,to už vůbec nemohu,nepomohou a ještě je mě hůř.Zkoušel mě dát inj.mectojed,po 3 inj.jsem musela přestat,myslela jsem,že ten záchvat nepřežiji,prostě vedlejší účinky./otekly mě rty,pálil jazyk,dusila jsem se aj./Moje tělo už všechno odmítá.Nevím co se mnou bude dál.Asi nic,trpět bolesti a nemyslet na to.Jak vy jste na tom?Napište.Budu ráda,když mě někdo poradí.
Kysané zelí není lék na cukrovku. Nemůže nahradit inzulin, perorální antidiabetika ani režimová opatření. Tvrzení o „vyléčení cukrovky zelím“ patří mezi nebezpečné mýty.
Je však možné ho chápat jako podpůrnou součást stravy, která může zlepšit celkovou metabolickou stabilitu.
Co říkají klinická data
Klinické studie sledující fermentované potraviny ukazují spíše mírné zlepšení inzulinové senzitivity a zánětlivých markerů, nikoli dramatické snížení glykemie.
Rizika nadměrné konzumace
U části pacientů může větší množství kysaného zelí vést k nadýmání, zvýšení krevního tlaku kvůli soli nebo zhoršení refluxních obtíží.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ ZELÍ A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Rychtářová.
V bílém zelí je hodně vitamínu K , ráda bych věděla jak je to u červeného zelí?Děkuji za odpovědˇ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červeném zelí je vitamínu K také poměrně hodně. Během léčby Warfarinem byste měla denně přijmout stejné množství vitaminu K a to 90 mikrogramů každý den. Čtvrka hlavy červeného zelí obsahuje právě 90 mikrogramů vitamínu K. Takže pokud přijímáte během dne i jiné potraviny s obsahem vitamínu K, tak jste již nad limit.
Společným jmenovatelem je střevní mikrobiom. U lidí s diabetem 2. typu je opakovaně popsána změněná skladba střevních bakterií, která souvisí se zánětem nízkého stupně a inzulinovou rezistencí.
Kysané zelí je zdrojem živých bakterií mléčného kvašení, které mohou u části pacientů přispívat k příznivější mikrobiální rovnováze. Tento efekt je však pozvolný a závislý na pravidelné konzumaci.
Vláknina a zpomalení vstřebávání glukózy
Obsah rozpustné i nerozpustné vlákniny v kysaném zelí zpomaluje vyprazdňování žaludku a vstřebávání sacharidů. Díky tomu může dojít k menším výkyvům glykemie po jídle.
snížení postprandiálních špiček
lepší pocit sytosti
menší potřeba rychlých korekcí
Fermentace a inzulinová senzitivita
Některé metabolity vzniklé fermentací mohou ovlivňovat citlivost buněk na inzulin. Nejde o přímý hypoglykemický efekt, ale o dlouhodobý vliv na metabolické prostředí organismu.
Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.
Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).
V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu penicilin. Antibiotické účinky mají i jisté kovy (stříbro, zlato, měď či slitiny, jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku. Nově se využívají i ve formě nanočástic.
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřiška Švrčulová.
dnes mě naměřili zase hustější krev,ctěla jsem se zeptat jestli,když si dám zelí a beru varfarin,tak mi seřídne nebo zhoustne,děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vašimi slovy to lze říci, že čím více zelí sníte, tím hustší krev budete mít. Zelí, kapusta, okurky, to vše obsahuje mnoho vitamínu K, který ve vašem těle zkracuje čas, za který se krev srazí. Warfarin vychytává vitamín K, aby se čas srážení krve prodloužil. Když sníte více potravin s vitamínem K, tak obvyklá dávka Warfarinu nestačí a krev se chová, jako by se žádný Warfarin neužíval. Proto při užívání Warfarinu musíte kontrolovat příjem vitamínu K a udržet ho na stejné úrovni každý den. Zelí si nechte pro dny, kdy víte, že jste nesnědla mnoho zeleniny, abyste rychle doplnila hladinu vitamínu K. Dávkování Warfarinu je stanoveno tak, abyste mohla přijmout 90 mikrogramů vitamínu K každý den. Když sníte málo potravin s vitamínem K, tak Warfarin vychytá všechen vitamín K a způsobí to zvýšené riziko krvácení a vzniku modřin.
Pomocí kysaného zelí lze snížit hladinu krevního cukru. Pokud však zároveň užíváte léky na ředění krve, konzultujte konzumaci této potraviny s lékařem. Kysané zelí totiž obsahuje velké množství vitamínu K, který zvyšuje srážlivost krve a hrozí rizikem trombózy.
Očistná kúra: Každodenní konzumace syrového kysaného zelí v množství 100–150 g se doporučuje hlavně lidem, které dlouhodobě trápí přetrvávající chronická zácpa. Během detoxikačního programu se v rámci očisty střev doporučuje alespoň jednou denně konzumovat kyselé zelí a rovněž vypít 2 dl zelné šťávy.