Antibiotika patří k těm lékům, které řada lékařů zavrhuje a zároveň řada lékařů je naopak předepisuje i u onemocnění, kdy to není nutné, protože antibiotika správně nezaberou. U antibiotik je vždy dobré vědět, kdy mohou zabrat a na která onemocnění se dají antibiotika předepsat.
Upozorňujeme čtenáře na to, že všechny léčivé přípravky s obsahem antibiotik jsou v České republice k dostání pouze na lékařský předpis. Děkujeme za pochopení.
Jak fungují antibiotika
Antibiotika patří mezi léky, které se používají při léčbě, ale i při prevenci bakteriálních infekcí. Antibiotika tedy ničí některé mikroorganismy. Antibiotika, která opravdu hubí mikroorganismy, se nazývají baktercidní, existují ale i antibiotika, která „jen“ zastavují množení bakterií, ty patří do skupiny bakteriostatických antibiotik.
U antibiotik je také důležité vědět, na co účinkují (tyto znalosti musí mít vědci a lékaři, ne obyčejní uživatelé!). V současnosti existují antibiotika, která zpomalují syntézu lipidů (přírodní látky živočišné i rostlinného původu) a jiných látek pro buněčné stěny (patří sem: beta-laktamová antibiotika, karbapenemy), antibiotika, která narušují cytoplazmatickou membránu (patří sem například polyeny, ionofory), antibiotika která zpomalují syntézu neklových kyselin (patří sem například aminoglykosidy), antibiotika, která interferují s bakteriální proteinovou syntézou (patří sem tetracykliny, diterpeny), a v neposlední řadě také antibiotika která zpomalují syntézu kyseliny listové (sulfonamidy).
Antibiotika jsou velmi účinná při léčeních nemocí, na něž jsou určená, problém ale často nastává v okamžiku, kdy je lékař předepíše proti virovému onemocnění, jakým je například chřipka. V takovém případě antibiotika nezabírají, tak jak mají, navíc se může stát, že organismus pacienta si proti nim vytvoří imunitu. Problémem při léčbě antibiotiky může být také nedůslednost pacienta. Řada pacientů totiž antibiotika vysadí v okamžiku, kdy má dojem, že už je zdravá, neuvědomuje si ale, že předepsaná dávka neslouží jen ke zlepšení zdravotního stavu, ale také ke zničení škodlivých mikroorganismů. Takový pacient se pak vystavuje tomu, že se k němu onemocnění znovu vrátí, a pokud se takový proces opakuje několikrát, může také dojít k tomu, že antibiotika přestanou na pacienta zcela zabírat, protože ten si na ně jejich častým užíváním vytvořil vlastní imunitu. Další nevýhodou antibiotik je to, že některé z nich mohou mít různé závažné vedlejší účinky, jako je například diabetes. Proto je opravdu nutné, aby se pacient o užití antibiotik poradil s lékařem (rozhodně není využívat antibiotika, která byla předepsána někomu jinému s tím, že máte stejné příznaky. Shodné příznaky totiž neznamenají stejné onemocnění).
Délka braní antibiotik je závislá na zdravotním stavu pacienta a na nemoci. Některá antibiotika se berou jen tři dny, jiná se berou i čtrnáct dní. Vše je velmi individuální.
Řada lidí vnímá antibiotika jako antimikrobiální látky, což není zcela přesné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že antibiotika jsou vždy lékem, zatímco antimikrobiální látky mohou obsahovat i různé dezinfekční prostředky.
Většina tříd (skupin) antibiotik byla objevena již před 80. lety 20. století. Vědci zna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyrážka z modrozelených řas
Modrozelené řasy, také známé jako sinice, jsou to, co většina lidí zná jako „jezírkový kal“. Plave na hladině nebo leží pod hladinou a může „kvést“, když je voda teplá a klidná. Někdy produkuje toxiny (cyanotoxiny), které mohou dráždit pokožku nebo vyvolat alergickou reakci. Při kontaktu s ní může kůže zčervenat, otéci a bolet. Někdy se vytvoří malé puchýře.
Modrozelené řasy lze nalézt ve sladké vodě, slané vodě nebo smíšené „brakické“ vodě. Pokud jste jí vystaveni, odstraňte veškerý kontaminovaný oděv a šperky a myjte si pokožku mýdlem a vodou po dobu 10 až 15 minut. Ne u každého, kdo přijde do kontaktu s modrozelenou řasou, se příznaky rozvinou, ale pokud ano, antihistaminika a hydrokortizonový krém vám mohou pomoci s jejich úlevou.
Abyste se ochránili před těmito toxickými květy, vyhněte se vodě, která je zabarvená a páchnoucí nebo která má na povrchu zelenou špínu.
Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.
Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).
V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu penicilin. Antibiotické účinky mají i jisté kovy (stříbro, zlato, měď či slitiny, jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku. Nově se využívají i ve formě nanočástic.
V naší poradně s názvem ZINNAT A SLUNCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Dobrý den,mohu na slunce s antibiotiky zinnat?A co citrusove plody ci mleko aj..?..dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte antibiotika Zinnat, tak normálně můžete na sluníčko. Nebyly hlášeny žádné nebezpečné reakce na slunce. Z citrusových plodů nesmíte jíst grepy. Grapefruitový džus zpomaluje dobu, za kterou je tělo schopno odbourat účinnou látku a to by mohlo způsobit, že hladina antibiotika v krvi stoupne nebezpečně vysoko. Mléko v tomto případě můžete. Antibiotika Zinnat rovněž zvyšují riziko vzniku opruzenin, dále mohou způsobit nevolnost, zvracení a průjem, problémy s ledvinami, kvasinkové infekce a alergická reakce. Tato antibiotika snižují účinky hormonální antikoncepce a během léčby tak může dojít k otěhotnění.
Ve svém příspěvku JAK BRÁT FUROLIN? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Manžel dostal k užívání lék Furolin bez bližšího určení, v lékárně mi řekli, že ho má užívat 1 tabletu po 8 hodinách a hlavně po jídle! To nám dělá velké potíže - jednak jíme od 8 hodin ráno do 17 snídani, oběd i večeři a to se moc do intervalů léků nehodí. Sice by možná šlo v 8 snídat, možná i večeři v 16 (i když je to všechno jídlo během 8 hodin!), ale jak do toho zasunout 24,00 hodinu ??
Hledala jsem v návodu něco bližšího, ale tam NENÍ nic uvedeno a na internetu jsou jen problémy jiných!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Dobrý den,
Jsem na dovolené u moře a chytl mě močový měchýř. Měla jsem s sebou antibiotika furolin (tyi předepsal doktor v únoru _ nakonec nebylo potřeba). Z obavy jsem ho ihned nasadila a ulevilo se. Jak dlouho je nutné ho brát? Mohu na sluníčko a občas se vykoupat v moři? Po té se hned převléci. Děkuji za cenné rady.
Většina běžně používaných antibiotik není ovlivnitelná alkoholem. Samozřejmě mezi nimi existují výjimky.
Určitě byste neměli pít alkohol během užívání protiinfekčních antibiotik, jako jsou metronidazol, tinidazol a sulfamethoxazol či trimethoprim. Tyto léky totiž blokují jednu z hlavních cest, která metabolizuje alkohol. Společně s alkoholem pak způsobí opravdu nepříjemné stavy – vyvolávají rudé fleky po celém těle, mdloby a zvracení i po jediné skleničce piva.
Tyto protiinfekční léky mají naštěstí poměrně specializované využití, slouží k léčbě infekcí organismy, jako je lamblie střevní (z kontaminované pitné vody) nebo střevní červi. Tudíž by bylo neobvyklé, aby vám je lékař předepsal bez předchozí dlouhé přednášky.
Co se týče ostatních typů antibiotik, není zatím žádný jasný důkaz o poškození těla po skromném požití alkoholu. Při větší konzumaci alkoholu během boje s infekcí na vás alkohol pravděpodobně bude mít větší a méně příjemný účinek.
Alkohol spolu s antibiotiky vyvolává rozšíření krevních cév v končetinách – tělo se tím snaží zvýšit horečku a zpomalit tak šíření infekce. Ledviny jsou nuceny kvůli alkoholu ztratit více tekutin, čímž se zvyšuje riziko dehydratace. Hluboká bolest svalů pramenící z virového onemocnění v kombinaci s antibiotiky může vzácně zanechat ve svalech dlouhodobé poškození.
Některá antibiotika jako isoniazid a flukloxacilin mohou špatně působit na játra a v malém procentu případů způsobit i mírné hepatitidy. Večírek v opojení tedy dráždí játra, která pracují jak s působením antibiotik, tak s odbouráváním alkoholu.
Pokud vám není dobře a zamýšlíte jít na nějaký večírek, je lepší pít alkohol střídmě, ať už antibiotika berete, nebo ne. Léčba bude rychlejší a snížíte riziko sekundárních komplikací. V případě, že užíváte některé z léků, které jsou výše uvedeny jako problémová antibiotika, je třeba se alkoholu vyhýbat obloukem.
Spousta lidí se nejvíce obává toho, že berou-li antibiotika, bude jim stačit jediná sklenka vína k tomu, aby se opili. Ano, existují některá antibiotika, která takto s alkoholem reagují, to však není ten hlavní důvod, proč byste neměli alkohol a antibiotika kombinovat. Jak známo, antibiotika zpravidla zatěžují játra a potažmo celý organismus. Stejně tak konzumace alkoholu působí na funkci jater. Spojí-li se obojí dohromady, dostanou játra pořádně zabrat.
Dalším aspektem, který kombinaci antibiotik a alkoholu provází, je možný zeslabený účinek podávaných antibiotik. Velmi snadno se tak může stát, že bude celou léčbu nutno opakovat, neboť nemoc nebude dostatečně vyléčena. Když vezmeme v potaz současnou zvýšenou rezistenci bakterií proti antibiotikům, která vychází z jejich přehnaného užívání, je opakovaná léčebná dávka dalším zbytečným oslabením budoucích účinků antibiotik. V tomto případě tedy opravdu nejde alkohol a zdraví ruku v ruce.
Ve svém příspěvku ODPOVĚĎ PANÍ VĚRUŠCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Milá Věruško,
budu ráda, když mě po vyšetření napíšete, zda jsou to ledviny. Já jsem chlamýdie měla(nikoliv po sexu, jsem šťastně vdaná a nevěra je proti mým zásadám, od manžela jsem je neměla, jeho testy byly negativní). Kromě mých potíží s neuropatií se léčím na ŠŽ, jeden lalok mám pryč(lékař mě sdělil, že to byl Černobyl). Už je to sice od operace dávno, ale léky beru pořád. Přeji Vám snesitelný víkend, snad se vám po injekci ulevilo. Jarmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra 123.
Milá p.Jarmilko,konečně jsem vás našla.Už dlouho jsem vám chtěla sem napsat jak to se mnou vypadá,slíbila jsem vám to,ale nevěděla jsem kde vás hledat.Takže si za prve přečtěte co jsem psala dnes sem na diskuzi a budu pokračovat.Byla jsem na kapačkách v nemocnici,pustili mě po 6 kapačkách domů nevyléčenou.Měla jsem bakterie v moči.teprve teď mě neurolog objednal na 21.6.na cystoskopii.Obvod.lékař mě dal antibiotika,nezabrala,takže další antibiotika,potom byla ta nemocnice,vlastně třetí antibiotika a následovala čtvrtá antibiotika,také nezabrala,dovedete si představit jak mě bylo,ty nervy ,ty vedlejší účinky po ATB atd.Dále mě poslal obvod.zase k urologovi a byla pátá antibiotika.Neuvěřitelné!!!!Ta zabrala,ale po 14 dnech už jsem zase měla a mám do teď problém,časté močení/bolesti v noci 5x/,nevyspím se atd.Urolog tvrdí,že mám teď moč sterilní.Takže snad prý neuropatie mě to dělá.Nemohu vinit obvod.lékaře,že mě dával špatná antibiotika,ukazoval mě,že to dává podle toho co mu napsali z laboratoře podle rozboru.Takže teď jsem bez léků,je to lepší,než to bylo,ale bolesti a potíže jsou.Nesnáším žádné léky,po všem je mě špatně,mám vedlejší účinky,prodělala jsem záchvat po lécích,jako bych byla přiotrávená.Snažím se pít čaje z jarních bylinek,na tu neuropatii cvičím.Brala jsem před tím kortikoidy,to už vůbec nemohu,nepomohou a ještě je mě hůř.Zkoušel mě dát inj.mectojed,po 3 inj.jsem musela přestat,myslela jsem,že ten záchvat nepřežiji,prostě vedlejší účinky./otekly mě rty,pálil jazyk,dusila jsem se aj./Moje tělo už všechno odmítá.Nevím co se mnou bude dál.Asi nic,trpět bolesti a nemyslet na to.Jak vy jste na tom?Napište.Budu ráda,když mě někdo poradí.
Všeobecně platí, že by se antibiotika neměla kombinovat s alkoholem. Řada lidí se domnívá, že je to proto, že alkohol snižuje účinek antibiotik, nebo že alkohol může u antibiotik vyvolat vedlejší účinky. Tak to ale ve skutečnosti vždy není. U některých antibiotik opravdu může alkohol oslabit jejich účinek, ale jsou i další důvody, které hovoří proto, aby byl alkohol při braní antibiotik vynechán. Vždy platí, že je nutné číst příbalový leták léků a ujistit se, jestli je třeba se alkoholu na daný lék vyvarovat. Proč se tedy nesmí na antibiotika pít alkohol ve skutečnosti? Hlavním důvodem je, že antibiotika oslabují lidský organismus a všechny orgány tak dostávají řádně zabrat, antibiotické látky zatěžují hlavně játra a stejně tak i alkohol. V okamžiku kdy tedy pacient bere antibiotika a zároveň i pije alkoholický nápoj, tak jeho játra dostávají velmi zabrat a může u nich hrozit selhání. Následkem tohoto nezodpovědného chování pak mohou být zničená játra.
Penicilin a alkohol – Na Penicilin není vhodné požívat alkoholické nápoje.
Klacid a alkohol – U léku Klacid se neuvádí, že by alkohol patřil mezi kontraindikace tohoto antibiotika. I přesto je jistě rozumnější vyvarovat se konzumaci alkoholu ve větším množství.
Amoksiklav a alkohol - U léku Amoksiklav se neuvádí, že by alkohol patřil mezi kontraindikace tohoto antibiotika. I přesto je jistě rozumnější vyvarovat se konzumaci alkoholu ve větším množství.
Augmentin a alkohol – U Augmentinu doporučují lékaři omezit konzumaci alkoholu na minimum kvůli zvýšené zátěži jater.
Zinnat a alkohol – U Zinnatu doporučují lékaři v průběhu braní léků alkohol omezit (ideálně zcela vynechat).
Penbene a alkohol – Na lék Penbene se konzumace alkoholu nedoporučuje.
Doxybene a alkohol – Během léčby antibiotikem Doxybene se nesmí pít alkoholické nápoje
Ospen a alkohol – Lékaři nedoporučují konzumaci alkoholu na lék Ospen.
Formilid a alkohol - Na lék Formilid je možné požít velmi malé množství alkoholu.
Ve svém příspěvku DERMATOLOGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Ano, na Kostarice bylo úžasně. Určitě se budeme chtít vrátit. Tentokrát jsme trávili většinu času na plážích a podnikali výlety z jednoho místa. Příště bychom chtěli strávit více času cestováním, třeba i po okolních zemí. Měsíc je tak krátká doba..! Kdyby moře a sluníčko bylo dostačujícím lékem, určitě by ale i ten měsíc stačil na zlepšení. Teď budu muset vytáhnout do boje a nic neodkládat tím spíš, že mám před sebou státní zkoušky, stěhování a pravděpodobně i změnu zaměstnání. To dá člověku zabrat chtě nechtě a nerada bych, aby došlo k dalšímu zhoršení. Nechci chodit k nikomu jen tak naslepu, zkusím MUDr. Divišovou, a uvidím, jestli pak budu o něco chytřejší.. Uvažovala jsem také o Pražském dermatologickém centru, nebo Centru zdravých vlasech na Vinohradech,.. Obě místa se prohlašují za vysoce specializovaná pracoviště a podle toho také vypadá ceník jejich služeb. Mám pochybnosti, protože jsem se setkala s řadou velmi negativních názorů na tyto kliniky,.. na druhou stranu mě nenapadá kam jinam bych měla jít, když ne sem.. Nemáte s nimi nějakou osobní zkušenost ?!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JJ.
Dobry den, je potreba si uvedomit, ze u rady klinik se setkate jak s dobrymi, tak i negativnimi ohlasy. Vetsina negativnich reakci se tyka dermatologickych ordinaci statnich lekaru, jejich zajem je omezen na vyrizeni Vaseho problemu v co nejkratsi dobe. V prvni rade je potreba spravna diagnostika problemu, podle toho pak muzete patrat po pricinach. Externe aplikovane pripravky jsou vzdy mene ucinne a jejich efekt je omezen. Naopak podpora zdravi zevnitr je dulezitejsi, presto je dobre obe tyto formy propojit. Zkuste se objednat v Prazskem dermatologickem centru anebo ve Vinohradske nemocnici se snazte dostat k prof. Arenbergerovi. Pokud se Vam to nepovede, pak nema smysl jit k nikomu dalsimu z jejich teamu. V pripade, ze vyzkousite vsechny moznosti, doporucuji jeste soukrome poradenske centrum se specializaci na vlasy a vlasovou pokozku Hair Centrum Praha.
Spravna diagnostika je ale klic k reseni problemu, napr. lupenka je nasledkem spatne geneticke informace bunek s moznym propuknutim v jakemkoli veku, seborhoicka dermatitida je zapricinena premnozenim kvasinek, atopicky ekzem - pricina bohuzel neznama, ale je rada spoustecich mechanismu, dale muze jit o lokalni podrazdeni pokozky, onemocneni v dusledku hormonalni disbalance (tady je potreba se zamerit na ledviny) ... atd. Navic u koznich problemu, podobne jako u mnoha dalsich onemocneni je dulezita skladba jidelnicku.
Chřipka je virovým onemocněním, které je vysoce nakažlivé. Nejvíce lidí onemocní chřipkou na začátku roku v době od ledna do března. Nemoc se projevuje horečkami, zimnicí, bolestí hlavy, kloubů a svalů. Obvykle ji provází i kašel a rýma. Toto onemocnění trvá zhruba 2 – 7 dní. Neléčená vážná chřipka může u člověka vyvolat i zápal plic, postižení nervové tkáně a zánět středního ucha.
Chřipka také bývá často zaměňována za nachlazení. Nachlazení má ale lehčí průběh. Obvykle nachlazení provází bolest v krku, která ale brzy zmizí, rýma a kašel. U chřipky jsou projevy výraznější a vážnější. Většina lidí se snaží nachlazení i chřipku vyléčit sama, pokud se ale objeví vážnější příznaky, je třeba vyhledat lékaře. Mezi vážnější příznaky patří neklesající horečka, bolestivé polykání, neustávající kašel a neustále ucpané nosní dutiny spojené s bolestí hlavy.
Antibiotika slouží na léčbu nemocí způsobených bakteriemi, chřipka je ale způsobená viry, a proto na ní nejsou antibiotika učinná. Často se ale stává, že lékař antibiotika na chřipku předepíše, ta ale nezabírají. Lékař je ale může předepsat v okamžiku, kdy se objeví již zmiňované komplikace, například bolestivé polykání, které může způsobovat třeba streptokok, a tam by léčba antibiotiky měla pomoci.
Antibiotika na virózu tedy nepomáhají, ale mohou léčit komplikace, které viry způsobily. Antibiotika se tedy na virózu nepředepisují, pokud by se tak stalo, mohlo by dojít k tomu, že antibiotika oslabí organismus pacienta ještě více a vyvolají u něj další onemocnění, nebo způsobí jiné komplikace.
Místo antibiotik se na léčbu virových onemocnění mohou použít antivirotika. Lékaři je ale příliš nedoporučují. Ne, že by antivirotika nefungovala, ale bohužel mají řadu vedlejších účinků. Mohou u pacienta vyvolat nechutenství, nevolnost, bolesti břicha i hlavy, závratě, poruchy koncentrace ale i halucinace. Obvykle se tedy doporučuje chřipku léčit běžným způsobem (doma v klidu a teple se vyležet), antivirotika se užívají hlavně u těch lidí, které by prodělaná chřipka mohla ohrozit.
Člověk trpící chřipkou, si obvykle kupuje léky na vyléčení jednotlivých příznaků chřipky, tedy léky na horečku, na bolest v krku, na posílení imunity atd.
Antibiotika (ATB) jsou léky pro akutní použití, jejich biologický poločas odpovídá přesně tomu, po kolika hodinách se používají, poté se již v těle přemění a vyloučí a je nutno podat další dávku. To znamená, že pokud jsou podávány po 8 hodinách, v těle jsou 8 hodin, pokud po 12 hodinách, tak jsou v těle 12 hodin.
Beta-laktamová antibiotika (peniciliny, cefalosporiny, monobaktamy, karbapenemy) jsou dle své farmakokinetiky řazena mezi time-dependent ATB. Klíčové u nich je, jakou dobu převyšuje koncentrace léku takzvanou minimální inhibiční koncentraci (MIC). Při perorálním podávání proto nevychází 12hodinový interval jako ideální, vhodnější je 8hodinový, nejvhodnější pak 6hodinový, tam ale prudce klesá ochota pacienta spolupracovat – nechce vstávat v noci, aby užil 1 dávku léku. A proto 8hodinová dávkovací strategie vychází nejlépe. Obdobnou kinetiku mají například i glykopeptidy, mezi které patří vankomycin a teikoplanin, které by bylo ideální podávat kontinuální injekcí (účinek záleží na AUC = area under the curve, tedy na eliminační křivce a MIC).
Pro přesné určení, jak dlouho zůstanou po dobrání antibiotika v krvi, není dostatek údajů. Po monitorování TDM (therapeutic drug monitoring) by se dala určit aktuální koncentrace léčiva, byť již při vysazení 1 dávky nám po notnou dobu účinnost antibiotika vypadne (aminopeniciliny nemají post-ATB efekt jako cefalosporiny, karbapenemy nebo aminoglykosidy). Konkrétně dle specifikace antibiotika lze najít poločas eliminace. To je doba, za kterou koncentrace antibiotika v krvi klesne na polovinu.
K léčbě zánětu dásní lze použít několik typů antibiotik, přičemž konkrétní volba závisí na závažnosti infekce a individuálních faktorech pacienta. Mezi nejběžnější možnosti patří tetracykliny (jako doxycyklin nebo minocyklin), amoxicilin, metronidazol a azithromycin. V některých případech se používají také lokální antibiotika, jako je chlorhexidin nebo fluorid cínatý, zejména po hloubkovém čištění.
Orální antibiotika
Tetracykliny
Doxycyklin a minocyklin se často používají pro své antibakteriální vlastnosti a schopnost mírnit zánět. Doxycyklin je také známý tím, že inhibuje syntézu bílkovin a růst bakterií.
Amoxicilin
Toto antibiotikum se používá k boji proti bakteriálním infekcím a k prevenci tvorby buněčných stěn bakterií.
Metronidazol
Často se předepisuje při těžké parodontitidě, zejména v kombinaci s amoxicilinem nebo tetracyklinem.
Azithromycin
Toto antibiotikum se používá ke snížení růstu bakterií spojených s parodontitidou a může být užitečné pro silné kuřáky.
Klindamycin
Účinný proti určitým typům bakterií v ústní dutině a někdy se používá při závažných infekcích dásní nebo abscesech zubů.
Lokální antibiotika
Chlorhexidin
Běžná antiseptická ústní voda, která může pomoci kontrolovat bakterie a snižovat zánět.
Fluorid cínatý
Další lokální látka používaná v ústních vodách a zubních pastách, která pomáhá léčit zánět dásní.
Důležité informace
Závažnost infekce
Výběr antibiotika a to, zda jsou antibiotika vůbec potřeba, závisí na závažnosti zánětu dásní.
Alergie a anamnéza pacienta
Zubaři před předepsáním antibiotik zváží jakékoli lékové alergie nebo jiné zdravotní stavy.
Nežádoucí účinky
Antibiotika mohou způsobovat nežádoucí účinky, jako je žaludeční nevolnost, průjem nebo kvasinkové infekce.
Antibiotika by měla být vždy užívána podle pokynů zubního lékaře a přírodní léky by neměly nahrazovat profesionální léčbu závažných nebo přetrvávajících infekcí dásní.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Do této skupiny Polypeptidových antibiotik se řadí antibiotické látky BACITRACIN (obchodní název antibiotika Framykoin), GRAMICIDIN, COLISTIN (obchodní název antibiotika Colimycine), POLYMYXIN B (obchodní název antibiotika Aerosporin, Otosporin). Polypeptidová antibiotika se využívají k léčbě infekcí způsobenými grampozitivními i gramnegativními bakteriemi. Polypeptidová antibiotika jsou silně toxická a využívají se k lokální aplikaci. Polypeptidová antibiotika mohou u člověka vyvolat nežádoucí účinky jako poškození ledviny a nervy.
Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však různé vedlejší účinky a v ČR jsou vydávána na předpis. Z chemického hlediska jsou antibiotika různorodou skupinou látek, ale většinou mají molekulární hmotnost menší než 2000 Da. Antibiotika nezabírají na onemocnění virového původu.
Velkým pomocníkem při rozhodování, zda antibiotika ano, nebo ne, se může stát přístroj na zjišťování hodnot C-reaktivního proteinu neboli CRP z kapky krve, který už si někteří lékaři pořídili. Pouze zvýšené hodnoty CRP svědčí o tom, že je podávání antibiotik namístě, v případě hodnot nízkých či zanedbatelných půjde spíše o virovou infekci. U vleklých chorob nebo tam, kde nehrozí nebezpečí z prodlení, by měl lékař poslat vzorek výtěru třeba z krku na laboratorní kultivaci, která určí přímo, jaké bakterie nemocného trápí, a podle toho se vybere přesně cílené antibiotikum. Dávat totiž takzvaně na jistotu ta nejsilnější antibiotika, zvaná širokospektrální, není nejlepší volba, zvláště kvůli riziku vzniku rezistence.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Dobry den,
na rukou, loktech kotnicich brise a bocich se mi objevili male puchyrky, ktere po zmacknuti vylucuji tekutinu. Jedna kozni lekarka me lecila na precitlivelost, druha zacala se svrabem. nikdo v mem okoli ho nema. . . Prosim o radu, pri jake teplote umira zakozka. jedna se mi hlavne o nejnizsi teplotu, obleci snaze necham vymrazit nez vyvarim. pri jakem mrazu zakozka umira? predem diky za info.
od diagnostiky svrabu jsem asi paranoidni, vse mi svedi 3x vic. osobne si ale myslim, ze se o svrab nejedna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tomáši, kdyby se při tak masivním výskytu, který popisujete, jednalo o svrab, tak byste pociťoval přímo útrpné svědění. Navíc příznaky, které popisujete spíše nasvědčují na atopický ekzém. Ten se může objevit jako důsledek předchozího stresu nebo jako reakce na některý alergen z potravy. Ve hře je i vnější zyvinění, například reakce na mýdlo nebo i špatně vymáchané prádlo, kde zbytky pracího prostředku mohou vyvolat takovéto projevy.
Atopický ekzém a jak se ho zbavit?
Léčbě ekzému by měla předcházet návštěva dermatologa, který bude ochoten k odběru malého vzorku kůže, který odešle k histologickému vyšetření. Důležitá je také následná návštěva alergologa, který zjistí pomocí testů vzdušné a potravinové alergeny. Hlavní a základní léčba atopického ekzému je zevní. Léčiva, která může předepsat jen lékař jsou kortikoidy. Není vhodné je nadměrně užívat, jelikož mají velké množství nežádoucích účinků, ale na ekzém jsou výborně učinné. Jsou to hormonální prostředky ve formě mastí, krémů, roztoků popřípadě mlék. Mají silné protizánětlivé účinky a v akutních fázích ekzému jsou pro léčbu nepostradatelné. Je důležité řídit se u nich předepsanými zásadami a užívat je dle doporučení lékaře. Přípravky (masti) se používají pouze bodovitě, nejsou určeny k promazávání celého těla, pouze na postižené partie! Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, naopak je větší zátěží pro kůži. Nepoužívají se dlouhodobě. Doporučuje se intervalová léčba. K doléčení a celkovému zahojení akutního projevu se předepisují přípravky nehormonální a slabší, jako je například zinková pasta. Existují však další možnosti léčby, kterými můžete příznaky ekzému mírnit. V první řadě je velmi důležité dodržovat správnou životosprávu, omezit kontakt s alergeny a naučit se s tímto onemocněním žít. Jelikož kůže bývá suchá, je potřeba ji stále promašťovat. V lékarně je spousta přípravků, každý nemocný by si měl vyzkoušet, který mu nejlépe vyhovuje. Osvědčené jsou například masti a mléka Excipial, Ung, Linola, Lipobase a jiné. Pro extrémně vysušenou pokožku je vhodná i vazelína. V lidovém léčitelství se doporučovalo vepřové sádlo, ovšem bez konzervantů. U někoho zase postačí dobrý olivový olej lisovaný za studena. Za pokus jistě stojí i některé dopňky stravy, které pomáhají posilovat imunitu a schopnost organismu vyrovnávat se s alergeny. Postižený člověk atopickým ekzémem by měl spíše upřednostňovat sprchu před koupáním. Když už koupele, tak se doporučují promašťovací oleje, například Salus. Je nutné vyvarovat se pěnám a agresivním sprchovým gelům. Doporučuji sprchování vlažnou vodou a po koupeli pokožku namazat. Často se ke zklidnění zánětu používají vlažné obklady s Jarischovým roztokem. V některých případech, pokud pravidelná a správná léčba nezabírá, může lékař poslat pacienta na světloléčbu - fototerapii. Je u ní nezbytná pravidelnost, obvykle se provádí po dobu tří měsíců 1 - 3 krát týdně. Ekzém příznivě ovlivňuje i pobyt u moře, přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několi
Moderní medicína nabízí skrze zubního lékaře zákrok s cílem vyčistit dřeň zubu. Pokud je nutné léčbu podpořit antibiotiky, tak se v zubním lékařství využívají níže uvedená antibiotika.
Phenoxymethylpenicillin
Jedná se o penicilinové baktericidní antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika a těžká renální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce a vzácně anafylaktický šok.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexátu, antacida snižují jeho biologickou dostupnost.
Dávkování: 500 mg po 6 hodinách perorálně.
Amoxicilin/klavulonát
Jde o kombinaci širokospektrého penicilinového antibiotika a inhibitoru β-laktamázy kyseliny klavulánové.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika, infekční mononukleóza, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce, anafylaktický šok, zvýšení transamináz až poléková hepatitida a pseudomembranózní kolitida.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexátu, účinek perorálních antikoagulancií a současné podávání allopurinolu zvyšuje výskyt alergických kožních reakcí.
Dávkování: 625 mg po 8 hodinách perorálně.
Klindamycin
Je to linkosamidové vzácné bakteriostatické antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na linkosamidová antibiotika, průjem neznámé etiologie, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem (vede k přerušení terapie!), alergické kožní reakce, vzácně pseudomembranózní kolitida a poruchy krvetvorby.
Interakce: zvyšuje účinek nedepolarizujících myorelaxancií, jeho účinek snižují až antagonizují makrolidová antibiotika.
Ve svém příspěvku BARVENÍ UMĚLÝCH VLASŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
koupila jsem si prices za syntetických vlasu,ale je zhruba o 2 odstiny svetlejsi nez moje barva.barvou na vlasy obarvit nejde,poradi mi, prosim, nekdo,jak obarvit umely vlas?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Čau Pavlo, u umělého vlasového vlákna nejde dodatečně změnit barva. Někdy je to výhoda, například takové vlasy nevyšísují u moře vlivem slunce a slané vody, jako pravé vlasy. Někdy je to nevýhoda, jak o právě ve Vašem případě. Pokud ty Vaše umělé vlasy chcete použít a zahustit tak své vlasy, tak budete muset stáhnout barvu svých vlastních vlasů. Určitě bych si to ale nechala udělat u kadeřnice, tam je větší jistota, že se trefí správná barva.
Pa, Kamila.
Odborníci se shodují, že při užívání antibiotik se nedoporučuje vysoká fyzická námaha. Co je ale ještě přijatelné a co není, to je velmi individuální. Rozhodnout by o tom měl lékař případně spolu s trenérem. Mírná námaha by neměla organismu příliš škodit, nevadí tedy pomalé procházky, mírné posilování ať už doma nebo v posilovně, jednoduchý strečink a jiná jednoduchá cvičení. Ale nesmí se nic přehánět.
Někteří sportovci s antibiotiky i závodí, je nutné ale snížit zatížení alespoň o čtvrtinu. Řada vrcholových sportovců musí počítat také s tím, že budou podrobeni dopingovým testům. Antibiotika by neměly mít velký vliv na dopingové zkoušky. Při dopingu jsou zakázány látky, které mohou sportovci výrazně pomoci.
Řada sportovců se rekreačně ale i závodně věnuje běhu, pak je otázka, kdy začít běhat po dobrání antibiotik. Vždy je důležité nejprve dobrat antibiotika, ideální dobu kdy začít běhat vám poradí lékař. Termín kdy běhat je totiž velmi individuální a závisí na zdravotním stavu i typu onemocnění. Například, pokud byla antibiotika předepsána na zánět průdušek, tak se běhání nedoporučuje ještě několik týdnů po dobrání antibiotik. Rozhodně by se v takovém případě nemělo ještě začínat s běháním po ránu nebo ve smogu.
Jedním z antibiotik, u kterého se doporučuje počkat se sportem až po doléčení, je Amoksiklav. Naopak co se týká antibiotik na zuby a sportu, tak pokud nemoc nedoprovází horečky, tak se sport nezakazuje. Vždy je ale důležité číst příbalové letáky, protože u každého antibiotika to může být jiné.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kotlář.
Dobrý den, otče,
rád bych se prosím zeptal, zda jsou nějaké bylinky na léčbu mastocytózy u miminek (4 měsíce). Jde o autoimunní reakci - kožní projevy po celém těle. Pupínky se rozšiřují. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mastocytóza znamená abnormální hromadění žírných buněk (mastocytů) v kůži. Žírné buňky mají významnou úlohu při alergické reakci - způsobují ono typické zčervenání pokožky. Nejčastější projev
mastocytárního onemocnění u dětí je urticaria pigmentosa. Ve většině případů je omezená pouze na kůži. Tvoří až 75 % všech mastocytóz. Začíná mezi 3.–9. měsícem věku dítěte. Klinický obraz je charakterizován světle hnědými plošnými papulami až makulami v průměru 1–5 mm. Jak vypadá urticaria pigmentosa je možné vidět tady: https://www.google.cz/image…
Obvykle toto onemocnění samo vymizí, než dítě dospěje do puberty. Zatím nemáme konkrétní lék na mastocytózu - neumíme ji doposud léčit. Ani pradávné báby bylinkářky nenašly vhodnou bylinky k léčbě. Z tohoto důvodu se léčí pouze projevy, které se tlumí pomocí antihistaminik a lokální léčby kortikoidy. Ovšem nejlepší léčba je žádná léčba a proto je nejvíce užitečné omezit iritující faktory, podněcující žírné buňky k aktivitě. Mezi iritující faktory u malých dětí patří především stres, náhlé rychlé změny v teplotě okolí a určité potraviny.
Stres se u takto malých dětí jednou za čas objeví, ať děláme, co děláme. Když už k tomu dojde a následkem bude vzplanutí mastocytózy, tak je zde připravena pomoc ve formě antihistaminik a kortikoidů, které rychle zahladí následky a dítě pak zase může rychle fungovat jako dříve.
Změna teploty okolního prostředí nastává například při plavání dětí ve studené vodě. Nebo při saunování a následném ochlazení. Nebo při vypití velkého množství ledového nápoje naráz.
Potraviny, které dráždí žírné buňky jsou: arašídy, vlašské ořechy, lískové ořechy, čokoláda, jahody,
maliny, banány, ananas, exotické ovoce, korýši, alkohol, rajčata, ostrá koření a vaječný bílek. Dále sem také patří ryby v konzervách, plody moře, víno, fermentované sýry, uzeniny a nakládané kysané zelí.
Omezením těchto spouštěčů se uklidní i mastocytóza a nebude vidět. Nakonec pak úplně vymizí nástupem dospělosti.
Obchodní název antibiotik: Fromilid, Klabax, Klacid, Klaritromycin, Klimicin
Indikace antibiotik: Používají se na infekce dýchacích cest při alergii na betalaktamy a při atypické pneumonii. Klimicin se navíc používá i na břišní abscesy, kožní flegmony a na léčbu osteomyelitidy.
Dávkování antibiotik: Fromilid + Klabax + Klaritromycin: perorálně 250 – 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Klacid: perorálně 250 – 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu, nebo nitrožilně 500 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Klimicin: nitrožilně 300 – 600 mg za 6 hodin pro dospělou osobu
Do této skupiny antibiotický látek Makrolidů – erytromycinů patří také ACETYLISOVALERYLTYLOSIN (obchodní název antibiotika Aivlosin), DIRITROMYCIN, ERYTROMYCIN (obchodní název antibiotika Erytrocin), JOSAMYCIN (obchodní název antibiotika Wilprafen), KITASAMYCIN, OLEANDOMYCIN, ROXITROMYCIN (obchodní název antibiotika Rulid), TILMIKOSIN (obchodní název antibiotika Pulmotil), TYLOSIN (obchodní název antibiotika Tylo-Kel), TROLEANDOMYCIN. Tyto antibiotické látky Makrolidů – erytromycinů se používají k léčbě streptokoků, listeriózy, záškrtu, bakteriálního zápalu plic a atypických pneumonií, legionářské nemoci. Makrolidy – erytromyciny mohou v organismu vyvolat nežádoucí účinky jako nevolnost a zvracení, žloutenku, alergické reakce a komorovou tachyarytmii.