Ať už má člověk sedavé zaměstnání, nebo je celý den v pohybu, může ho čas od času potrápit bolest krční páteře. Jde o nepříjemný stav, ale často se dá bolest zvládnout. Problém nastává, když bolest krční páteře a ramen po pár dnech nemizí a stává se trvalým soužením zdraví a psychiky.
Dlouhodobě zalehlé ucho
Blokáda AO skloubení je jedním z častých problémů, které mohou způsobovat nepříjemné bolesti hlavy. AO skloubení je skloubení mezi prvním krčním obratlem a lebkou. Tuto blokádu způsobují přetížené svaly a měkké tkáně v oblasti horní krční páteře a je nutné toto napětí povolit a tím docílit i nenásilného uvolnění bloku.
Dlouhodobé statické držení krční páteře vede k výraznému přetěžování svalů v oblasti zátylku a horní krční páteře. Vzpřimovače jsou pro své přetížení často na dotyk velmi citlivé (nalezneme je na spodní části lebky). Ne náhodou máme často pocit, jako by bolest vystřelovala odspodu hlavy dopředu na čelo či za oči a do uší. Toto způsobuje jejich zvýšené napětí a nedokrvenost. Při dlouhodobém sezení u počítače je nutné hlavu držet zpříma, tím pádem jsou vzpřimovače v nepřerušovaném zatnutí. Do každého svalu vede céva, která daný sval vyživuje. Při dlouhodobém zatětí svalu je průtok cévy omezen a sval není dostatečně okysličován a vyživován, toto neprokrvení vede po určité době ke vzniku bolesti, kdy nás tělo upozorňuje, že něco není v pořádku. Bolest se pak objevuje častěji a obtíže hůře se odstraňují (léky již nemají takový efekt). Dlouhodobě neřešený problém vede k tomu, že se velké napětí ve svalech přenáší i na samotný skalp. Napětí ve skalpu vede k velkým celistvým bolestem hlavy a dlouhodobému zalehnutí uší od krční páteře.
Ve svém příspěvku ZÁVRAŤ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Dobrý den, Už 2 měsíce mám potíže: motání hlavy (ne že by se mnou něco točilo, ale spíš jako by mě něco unášelo, houpalo se se mnou, pocit opilosti), tupá bolest krční a hrudní páteře. Byla jsem na CT hlavy - nic, neurologii- nic, odběrech krve a testech na boreliozu- nic. Ležela jsem 14 dní na rehabilitaci, kde mi odblokovali krční páteř, cvičili se mnou, ale obtíže neustupují. Fyzioterapeutka mi říkala, ze mám nejenom zablokovanou páteř, ale i žebra, svaly zatuhlé, nejvíce v oblasti AO spojení. Po propuštění jsem byla odeslaná zpět na neurologii, kde mi objednali magnetickou rezonanci hlavy a krční páteře k vyloučení roztroušené sklerózy a jiných onemocnění. Ale výsledky se dozvím až 14.12.Mám hrozný strach, jestli to není něco jiného než páteř...Nyní jsem doma, potíže přetrvávají a některé se přidaly - když si jdu lehnout, tak mi škube ve svalech, lehce trhnu nohou, rukou, hlavou někdy. Dále se přidala bolest kříže, kostrče, kyčlí....Tyto dlouhé obtíže mi už negativně působí na psychiku, nic ne mi nechce, na nic nemám náladu, brečím někdy, nikam se mi nechce(protože se bojím, že se mi zamotá hlava). V zimě jsem teda měla drobnější autonehodu, při které jsem prudce trhla hlavou. U lékaře jsem nebyla, protože potíže jsem měla minimální. Mohla bych vás požádat o Váš názor? Už jsem vážně bezradná. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromir.
Dobry den,
1-Zkusil bych zajit na orl,
2-cinsky lekar (paty element) v Praze ve vrsovicich,
Základní dělení bolestí hlavy je na bolesti primární a sekundární. Primární bolesti se vyskytují samy o sobě a na jejich vznik nemá vliv žádné jiné onemocnění. Do této skupiny se řadí migréna, tenzní cefalea či cluster headache. Bolesti sekundární jsou příznakem jiného onemocnění. Nejčastěji se jedná o takzvané cervikogenní bolesti hlavy neboli cervikokraniální syndrom. Diagnosticky je nejprve nutno vyloučit možné organické příčiny – expanzivní procesy (nádorová onemocnění mozku), neurologická onemocnění, subarachnoideální krvácení či syndrom nitrolební hypertenze.
V podstatě se jedná o asymetrické, jednostranné, tupé bolesti zejména okcipitálně, v oblasti týla a čela. Charakteristické je střídání období bez bolesti či menší bolesti se záchvaty bolesti intenzivní. Obtíže jsou provokovány zátěží krční páteře, neadekvátním pohybem či nevhodnou polohou hlavy nebo tlakem na spoušťové body. Doprovodným příznakem mohou být vertigo (závrať), nauzea, méně pak zvracení.
Krční páteř je velmi namáhanou oblastí vzhledem k její velké mobilitě oproti ostatním úsekům páteře. V souvislosti s bolestmi hlavy se jedná zejména o horní úsek krční páteře, první dva krční obratle, na které nasedá těžká lebka. Právě v úseku nazvaném antlantooccipitální skloubení (AO skloubení), spojení atlasu (první krční obratel) a lebky (záhlaví latinsky occiput), dochází k častým blokádám nejčastěji při dlouhodobé nevhodné poloze hlavy, kdy je hlava v předsunutém držení zároveň s mírným záklonem záhlaví. Blokády můžeme nalézat i v nižších úsecích krční páteře až po CTh přechod, ale ne vždy je v tomto úseku přítomný zjevný blok.
Cervikogenní bolesti hlavy jsou doprovázeny změnou tonu šíjového svalstva. Významnou roli mají především krátké subokcipitální svaly (krátké extenzory šíje) a jejich přetěžování právě v důsledku předsunutého držení hlavy. Dále jsou přítomny bolestivé spoušťové body v m. sternocleidomastoideus, mm. scaleni, ale také v m. trapezius či m. levator scapulae. Při tlaku na TrP v uvedených svalech bolest vyzařuje do týla, oblasti spánků nebo temene, někdy až do čelní krajiny či za oči. Dlouhodobé přetěžování krátkých extenzorů šíje směřuje k zatuhnutí skalpu (měkkých tkání na lebce), které rovněž způsobuje silné bolesti hlavy.
K rozvoji cervikokraniálního syndromu přispívají do určité míry i degenerativní změny krční páteře (diskopatie, spodylartrózy a osteochondrózy), které však nebývají hlavní příčinou. Dalším faktorem mohou být i vrozené anomálie cervikokraniálního přechodu. Také dráždění nervu trigeminu či arteria vertebralis nebo postižení nervových kořenů C1–C3 způsobuje cervikokraniální bolest hlavy.
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY 8,9 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Hejhalova.
Dobrý den,byla jsem na odběru krve a zjistili mi hodnotu 8,9. urea,mám obavy že mám něco s ledvinami,příští týden jdu k lékaři,co prosím značí tato hodnota?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnota urea (močovina) v krvi je 2,8 - 8 mmol/l u mužů ao něco méně u žen: 2-6,7 mmol/l. Zvýšené hodnoty urea v krvi mohou souviset s věkem. Starší lidé mají více močoviny než mladší. Vyšší hladiny močoviny bývají u lidí, kteří málo pijí a trpí dehydratací. Vyšší hladina močoviny může být také příznakem onemocnění ledvin. Pokud ledviny již nezvládají vylučovat odpadní látky, bude se i močovina hromadit v krvi.
Pro přesné určení příčiny budou třeba další testy a vyšetření. Existují postupy, jak snížit hodnoty urea v krvi na normální úroveň. Zůstaňte tedy v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho následná doporučení. Nyní buďte v klidu a neobávejte se hned toho nejhoršího. Mírně zvýšené hodnoty, kam patří i vaše naměřená hodnota, se dají úspěšně snížit.
Chronická bolest a ztuhlost v dolní části páteře. Často se objevuje v místě skloubení křížové kosti s pánví (sakroiliakální skloubení), odkud vyzařuje do hýždí nebo zadní strany stehna. Bolest je největší, pokud pacient zůstává v klidu, zmírňuje se při fyzické aktivitě.
Páteř se postupně stává stále méně ohebnou, pacient si nejprve nedosáhne rukama na kolena, později se nemůže vůbec předklonit. Rozvoj nemoci je postupný a trvá mnoho let, než dojde do konečného stadia, kdy má páteř charakter tuhé neohebné tyče. K tomu však dochází pouze u menší části pacientů.
Může se objevit i bolest hrudníku, zvláště při hlubokém dýchání.
Těžká chronická únava.
Zhruba 40 % případů Bechtěrevovy nemoci je spojeno se zánětem oční duhovky a řasnatého tělíska (tento zánět se odborně nazývá iridocyklitida). Zánět se projevuje bolestí oka a zvýšenou citlivostí na světlo (fotofobií).
Mezi méně časté příznaky patří zánět kloubů, plicní fibróza (zvýšená tvorba vaziva v plicích) nebo odlučování nehtů od nehtového lůžka (tzv. onycholýza).
V mladém věku může nemoc začínat jako otoky velkých kloubů na končetinách, především kolen. Postižení páteře přichází později.
Zánět sedacího nervu (ischias) způsobují anatomické změny – například vyhřezlá meziobratlová ploténka, která tlačí na nerv, vadné rozložení meziobratlového skloubení nebo degenerace vazivového systému. Stačí potom jeden nešťastný pohyb – a na bolest je „zaděláno“. Páteřní svaly se snaží ochránit rozbolavělé místo před přetěžováním či dalším pohybem, a tak se stáhnou. Zároveň meziobratlové klouby ztuhnou v nesprávném postavení, zablokují se a námi vnímaná bolest se ještě zvýší. Bolest se začne šířit, „vystřelovat“, a my ji pak pociťujeme nikoli jako bolest v zádech, ale na úplně jiných místech. Bolet nás může například celá dolní končetina – bolest vyzařuje podél celého sedacího nervu, což jsou pro ischias typické příznaky. Příznaky jsou nepřehlédnutelné – prudká bolest ve spodní části zad se objeví nejčastěji při zvedání těžkého břemene v předklonu, při prudkém pohybu zad nebo po ofouknutí studeným průvanem, když máme rozehřáté svaly a zpocenou kůži zad. Při ataku ischiasu se člověk nemůže narovnat, prudká bolest vystřelující do nohy mu brání v jakémkoliv pohybu. Léčba je nezbytná, jednak tlumí příznaky, tedy bolest, ale rovněž pomáhá odstranit příčiny, protože ischias se opakovaně vrací.
Pokud jde o lehčí naražení kostrče, není většinou nutná lékařská pomoc, stačí pouze zraněného dostat do klidu, držet jej v teple a kostrč po pár dnech pomalu rozhýbat. Pokud je naražení kostrče vážnější, je nutný zásah lékaře a fyzioterapeuta. Léčba naražené kostrče nebo již vyvolaného kostrčového syndromu spočívá v kineziologickém rozboru, který provede zkušený fyzioterapeut. Dle zjištěných anamnestických údajů a po provedení důkladného vyšetření terapeut zvolí vhodnou terapii. Ta spočívá v uvolnění kostrče, mobilizaci SI (sacroiliakálního skloubení), mobilizaci bederní, krční a hrudní páteře, mobilizaci žeber a uvolnění hypertonických svalů. Další průběh terapie leží již na pacientovi samém. Doma si cvičí doporučené cviky, které pomáhají udržovat optimální napětí svalů a zároveň působí jako prevence kloubních blokád.
Mobilizace kostrče se provádí per rectum, tedy přes konečník. Může se provádět bezprostředně po úrazu, nebo při kostrčovém syndromu až po instruktáži cvičení. Cviky klient doma cvičí měsíc a po kontrolním kineziologickém rozboru se provede mobilizace kostrče. Někdy se po cvičení svalová nerovnováha a kloubní blokády samovolně upraví a není nutné kostrč mobilizovat. Úkon se provádí v kleku na všech čtyřech končetinách, přičemž pacient pociťuje maximálně silné nucení na stolici. Při dobré spolupráci s fyzioterapeutem se klient uvolní. Tuto terapii uzavírá mobilizace a odstranění bloků kostrče. Většina svalových vláken svalů pánevního dna se upíná na kostrč. Ty mohou svalovým napětím způsobit její posun a vyvolat i mnoho obtíží.
Pokud jsou bolesti opravdu velké, lékař vám dá obstřik nebo předepíše analgetika, která kostrči uleví od bolesti. Zranění kostrče se léčí individuálně dlouho, a to přibližně od dvou týdnů do pěti týdnů. Uvedená doba je však opravdu pouze orientační.
Skřípnutý sedací nerv je velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění. Vzniká nejčastěji jako důsledek nepřiměřeného dráždění a utlačování kořene sedacího nervu v místech blízko páteře. Toto dráždění bývá způsobeno například vyhřeznutím meziobratlové ploténky nebo degenerativními změnami páteře. Skřípnutý sedací nerv může vzniknout také po prudkém neopatrném pohybu, například při prudkém otočení, nebo při zvedání něčeho těžkého. Příčinou bývá rovněž celkově špatné držení těla, sedavý způsob života, špatná poloha při spaní, nedostatek pohybu, či naopak nepřiměřená fyzická zátěž. Nerv může být také utlačen dlouhodobě křečovitě staženými zádovými svaly. Skřípnutý sedací nerv se může rozvinout i jako jeden z důsledků úrazu páteře, zlomeniny obratle či vymknutí meziobratlového skloubení. Velmi vzácně může být nerv utlačován rostoucím nádorem. Skřípnutý sedací nerv se může objevit i v průběhu těhotenství kombinací špatného držení těla a rostoucí dělohou, která může nerv dráždit.
Dominantním příznakem skřípnutého sedacího nervu je velice nepříjemná bolest, která vystřeluje do zad, přechází po vnější straně stehna dolů po celé délce dolní končetiny až do chodidla. Bolest bývá velmi intenzivní, bodavá, pálivá, pulzující, při fyzické aktivitě se velmi zhoršuje. Nejintenzivnější bývá v předklonu, ale i při kašli a kýchání. Zánět sedacího nervu také provází pocity mravenčení, brnění, znecitlivění, pálení nebo mrazení. Někdy může zánět sedacího nervu zhoršovat funkci celé dolní končetiny, projevující se slabostí nebo podlamováním kolene. Pacient nezřídka volí úlevovou polohu na boku se skrčenýma nohama, není schopen si stoupnout na špičky nebo zanožit.
nestejná délka končetin (funkčně kratší nebo delší noha)
neplodnost u žen
otoky dolních končetin
ostruhy na patách
propadlé obratle
patní ostruhy
skolióza páteře
střevní a žaludeční potíže (chronické)
špatné držení těla
vybočené palce nohou (hallux)
vybočená kostrč
vybočené obratle
vytáčení chodidel dovnitř nebo ven
vysoký krevní tlak
vyskočená (zablokovaná) žebra
tekutina (voda) v koleni
zácpa
Dornova metoda je terapií celostní, protože respektuje člověka ve všech úrovních, a proto se také ve všech úrovních projeví její účinek. Nejdůležitější je správné skloubení v bedro-kyčlo-stehenní oblasti. Dornova metoda je na rozdíl od metod používaných chiropraktiky metodou šetrnou. Nejde v ní o to sjednat nápravu za cenu způsobení šoku a často i mikrotraumat ve svalech, vazech či v kostech, jak se děje právě při trakcích (lidově „škub – a je to“). Takový postup vede opět k zablokování, poněvadž i sval raději přijme vlídné zacházení a domluvu „po dobrém“. Ostatní chápe jako výzvu k boji a bývá silným bojovníkem. Většinou vyhrává. Při Dornově terapii se sval zaměstná svou nejpřirozenější činností – pohybem, a tak nemá potřebu se bránit. Respektujeme jeho přirozenost a důležitost, takže s nově vzniklou skutečností, totiž uvedením kloubu do původní (správné) polohy, nebojuje, ale přijímá ji.
Dornova metoda vyznává zásadu práce maximálně na prahu bolesti. Mírná bolest způsobená tlakem palce rychle mizí. Bolest, se kterou člověk na ošetření přichází, je zpravidla silnější. I ta po úspěšném „zásahu“ mizí, protože už není nutná. Splnila svůj účel dát na vědomí, že něco není, jak má být, a že náprava byla sjednána.
Dornova metoda je bezpečná a obavy z možného utržení krevních sraženin jsou neopodstatněné.
Nejprve terapeut zjistí rozdíl v délce končetin. Následuje její korekce: vleže na zádech pomocí ručníku – odtud vžitý pojem „ručníková metoda“ – provádí ošetřovaný pohyb nohou dle instrukcí terapeuta. Poté je pozornost věnována kolenům, kotníkům a dalším kloubům dolní končetiny. Můžete se naučit, jak se vyhnout bolestivé a často neefektivní operaci vbočeného palce (hallux valgus) či kladívkových prstů. Dalším krokem je odstranění případného chybného sklonu a rotace pánve v souvislosti s posunem v křížokyčelním skloubení (Si). Následuje vyšetření všech segmentů páteře, kterou pro zmírnění tření terapeut namaže třezalkovým olejem. Začíná se kostrčí, která bývá dost často vychýlena, nejčastěji v důsledku pádu na zadek. Dornova metoda umožňuje napravit toto vychýlení, které stojí za velkým množstvím obtíží (například hemoroidy, svědivost konečníku, bolesti při sezení, potíže s vyměšováním, neschopnost otěhotnět či migrény), náprava probíhá zvenku nikoli zevnitř! Pokračuje se vyhledáváním a okamžitým napravováním obratlů od spodního konce páteře k hlavě. Vždy ve spolupráci terapeuta (tlak palců) s ošetřovaným (pohyb končetin dle instrukcí). Pozornost je dále věnována ramenním kloubům, loktům, zápěstím a prstům.
Na základě pochopení principu Dornovy metody – zvládnutí jednoduchých cviků a dodržování pokynů terapeuta – si budete schopni do značné míry pomoci sami.
V podstatě můžeme u kteréhokoli problému najít spojitost s pohybovým systémem a z této úrovně vyslat impuls přispívající k znovunastolení rovnováhy.