BABSKÉ RADY NA REHABILITACI PO CMP je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Kolínská nemocnice poskytuje komplexní péči hlavně pacientům z východní části Středočeského kraje. Oblastní nemocnice Kolín se nachází v Žižkově ulici. Nabízí celkem 558 lůžek. Jde o vůbec největší zdravotnické zařízení ve východní části Středočeského kraje. Ředitelem nemocnice je Petr Chudomel. Dozorčí rada má v současné době čtyři členy (předseda Pavel Jetenský, členky Eva Adamcová, Zuzana Vejdělková a Kateřina Mandovcová).
Úspěchy nemocnice Kolín
Nemocnice v Kolíně získala finanční prostředky na rekonstrukci a také moderní vybavení endoskopického oddělení, a to díky projektu Endoskopie bez utrpení. Projekt financoval Regionální operační program regionu soudržnosti střední Čechy. Z dotací byly nakoupeny nové špičkové endoskopické přístroje, například balónový enteroskop či operační gastroskop, a celé pracoviště bylo rekonstruováno. Nyní nabízí bezbariérový přístup. Nově zrekonstruované a vybavené oddělení bylo slavnostně otevřeno na konci roku 2009.
Neurologickému oddělní byl Ministerstvem zdravotnictví ČR udělen statut Iktového centra. Tím byly splněny podmínky pro poskytování cerebrovaskulární péče druhého stupně. Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní stav srovnatelný s akutním infarktem myokardu a stejně tak vyžadující urgentní zahájení léčby. Pacienti s CMP mají být léčeni na specializovaných iktových jednotkách – centrech, na nichž je prováděna multidisciplinární péče zdravotním personálem, který je na tuto péči vyškolen. Nedílnou součástí terapie je léčebná rehabilitace zahájená včasně, nejlépe ihned po stabilizaci stavu pacienta s nově diagnostikovaným CMP. Takto včasně zahájená léčebná rehabilitace je jedním z významných faktorů vedoucích k obnově poškozených nebo ztracených tělesných funkcí a tím i k návratu pacienta zpět do života. V roce 2010 Oblastní nemocnice Kolín úspěšně absolvovala audit Ministerstva zdravotnictví na cerebrovaskulární péči, od 1. ledna 2011 získala Osvědčení o splnění podmínek poskytování cerebrovaskulární péče druhého stupně a stala se Iktovým centrem. Centrum zajišťuje primární spádovou oblast východní části Středočeského kraje, která představuje přibližně 270 000 obyvatel. Ročně je zde hospitalizováno více než 500 pacientů s CMP. Nemocnice úzce spolupracuje s komplexními iktovými centry v Praze.
V roce 2014 obdržela nemocnice ratingové ohodnocení Čekia Stability Award AA (tedy vynikající), a to již potřetí za sebou. Patří tak mezi 100 nejstabilnějších firem v zemi.
Středočeský kraj připravil pro děti i dospělé novou hru s názvem Cestujeme po Středočeském kraji. Hra představuje zábavnou formou zajímavá místa. Jako první si ji mohli zahrát právě dětští pacienti v Oblastní nemocnici Kolín. Hru jim dne 22. ledna přivezl středočeský hejtman Miloš Petera a spolu s ředitelem nemocnice Petrem Chudomelem ji předal primáři oddělení Renému Hrdličkovi a několika dětem zde hospitalizovaným. Děti prostřednictvím hry objeví zajímavá místa, poznají jejich historii. A naučí se i hospodařit s penězi. Na cestě krajem mají hráči navštívit 12 různých hradů a zámků. Cestovat mohou pešky, na motorce nebo autem. Kromě dopravního prostředku si cestou nakupují kromě vstupů do kulturních památek i další služby. Cílem hry je navštívit co nejvíce míst a přitom ještě ušetřit peníze.
V naší poradně s názvem CMP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Matičková .
Kde najdu kontakty na centra zaměřená pouze na RHB po CMP. maminka má trochu ochrnutou levou nohu,její 92 let a jiné vážné příznaky nemá,poradíte mi prosím ,na které centrum se obrátit je zatím v nemocnici na neurologii,teprve od čtvrtka 25.2.2015 moc děkuji za radu Bydlíme v Praze
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tady je jedno z velmi dobrých center na podporu pacientů po mozkové příhodě v Praze: https://www.klinika-malvazi…
Najděte zde Libora Musila - primáře rehabilitačního oddělení Rehabilitační kliniky Malvazinky, který Vám vysvětlí co přesně znamená pojem neurorehabilitace a za jak dlouho po cévní mozkové příhodě začít s rehabilitací.
Pokud se někdo rozhodne odkyselovat svůj organismus, měl by si uvědomit, že je to často běh na dlouho trať. Existují sice způsoby jak nejrychleji odkyselit organismus a čím toho dosáhnout. Ale pokud si člověk chce odkyselený organismus udržet, musí řadu zásad dodržovat dlouhodobě, anebo se k tomu stále znovu vracet. Nejčastěji se lidé uchylují k odkyselení organismu v okamžiku, kdy je trápí nějaký problém.
Pokud jedinec na sobě pozoruje některé projevy překyselení organismu, například svědění kůže hlavně na nohách, může se rozhodnout, že začne překyselení organismu řešit. V takovém případě je dobré si nejprve uvědomit, který zdravotní problém ho trápí a proč tedy s odkyselováním organismu začíná. Při procesu odkyselování může pak sledovat, jestli se jeho zdravotní stav zlepšuje. Pokud chce mít ale přesné výsledky, a nechce se tedy spoléhat jen na své pocity, je vhodné, aby denně prováděl měření pH.
Důležitý je také dostatek tekutin (ideálně čistá voda, žádná minerálka), dostatek vitamínů a minerálů. Naopak při tomto procesu odkyselení organismu je vhodné vynechat všechny sladkosti a živočišné výrobky.
Řada lidí se při procesu odkyselení organismu řídí více babskými radami, než radami odborníků, kteří překyselení organismu nepovažují za zas tak závažný problém. Většina babských rad vychází z toho, že právě pitný režim je důležitý. Není důležité ale jen to, že něco pijete, ale co pijete. Kromě čisté vody se v babských radách často objevují různé čaje. Když se budete zajímat o tuto problematiku, jistě najdete tato doporučení. Kromě čisté vody se doporučuje také voda z brambor!, běžný zelený čaj a čaje bylinkové. K dopolední konzumaci se doporučují bylinkové čaje z benediktu, fenyklu, pampelišky, puškvorce a řepíku. Na odpoledne se zase doporučují čaje z jitrocele, kopřivy, lopuchu, truskavce, tužebníku a vřesu. Pro odkyselení organismu se také doporučuje pít ráno nalačno teplou vodu s citrónem (na skleničku vody, tedy asi 200 – 300 ml zhruba polovinu velkého citrónu). Je důležité, aby voda nebyla horká, ale ani studená, ideální je vlažná. Tato voda by měla pomoci s odkyselením organismu, protože citróny patří k těm nejvíce zásadotvorným potravinám a pomáhají tedy dostat pH do přijatelných hodnot. Tato voda má prý také účinky na imunitu, stimulaci trávicího traktu, na urychlení procesu hubnutí, a na kvalitu pleti. Některé babskérady dokonce doporučují pít vodu s citrónem i před spaním. Některé babskérady také doporučují odkyselení organismu jedlou sodou, která by měla mít vliv i na chřipku a nachlazení a hlavně na detoxikaci. Babskérady doporučují smíchání lžičky jedlé sody s troch
Ve svém příspěvku FORMULÁŘ PRO REHABILITACI MRTVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Drnovcová.
Dobrý den, můžete mi poradit prosím?
Manžel prodělal 3.6. 2014 mozkovou příhodu (mrtvici) přímo na svém pracovišti a je hospitalizován v Praze Motole.
Samozřejmě jak dlouho ještě jeho pobyt v nemocnici potrvá se neví, ale s rehabilitací mě lékaři preventivně seznámili a protože bydlíme v Kladně, nemám vůbec představu kam by bylo nejvhodnější svého manžela umístit co se týče rehabilitačního zařízení.
Děkuji předem za radu a přeji krásný den.
S pozdravem Jiřina Drnovcová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U vybraných nemocných operace stenózy krkavice, takzvaná karotická endarterektomie, výrazně snižuje riziko cévní mozkové příhody (CMP). U symptomatických nemocných (tedy těch, u nichž proběhla nějaká příhoda) je doporučeno operovat zúžení krkavice větší než 50 %. U těch nemocných, u nichž je zúžení 50–70 %, snižuje operace riziko recidivy CMP o 4–6 % v průběhu 5 let. Při stupni zúžení 70–99 % je riziko recidivy během 5 let sníženo o 16 %. U pacientů, u nichž byla stenóza krkavice nalezena náhodně (například při ultrazvukovém vyšetření), se doporučuje operovat při zúžení nad 60 %. Operace je výkon preventivní a má zabránit vzniku nové CMP u pacientů asymptomatických a předejít jejímu opakování u těch, kteří již mrtvici prodělali.
Den před operací navštíví pacienta anesteziolog a operatér, který celý postup podrobně vysvětlí a odpoví na všechny případné otázky. Večer před operací se pacient připraví na operaci, od půlnoci pak nesmí jíst a pít. Kuřákům se doporučuje nekouřit alespoň 2 týdny před operací. Operace probíhá v celkové anestezii, řezem na krku operatér uvolní krkavici a z podélného řezu ji otevře v délce asi 6–8 cm. Poté odstraní aterosklerotický plát a cévu zašije pokračujícím stehem velmi jemným vláknem. Po probuzení na operačním sále je pacient převezen na pooperační oddělení, druhý den již může opět vstávat a chodit. V závislosti na dalším průběhu se propouští 3. až 5. den po operaci.
Rizikem operace je cévní mozková příhoda. I když toto riziko není zanedbatelné, je jistě menší, než kdyby se krkavice neoperovala. Dalšími riziky jsou infekční komplikace, výkyvy krevního tlaku, lokální komplikace rány. I po operaci je pacient pravidelně sledován, zúžením by mohla být postižena i druhostranná céva, operované místo by se zase mohlo zúžit jizvením, takzvanou myointimální hyperplazií. Proto je nutné provádět pravidelné ultrazvukové kontroly, nejprve častěji, tedy za 3 a 6 měsíců, později jednou ročně. Po operaci je vhodné upravit životosprávu tak, aby odpovídala zásadám zdravé výživy. Ošetřující lékař by měl u pacienta pravidelně kontrolovat hladinu krevních tuků a případně i předepsat léky na jejich snížení. Jedním z hlavních faktorů vzniku aterosklerózy je kouření. Proto se všem kuřákům důrazně doporučuje přestat kouřit.
Jako méně invazivní řešení se někdy využívá zavedení stentu do krkavice. Při něm se provede vpich některé ze vzdálenějších tepen (obvykle tříselná tepna). Vzniklým přístupem se tělními tepnami až k cílovému zúžení krkavice zasune balonek, který se nafoukne a zúžené místo rozšíří – tato část zákroku se nazývá angioplastika. Následuje samotný stenting, při němž se do rozšířeného úseku stejným způsobem zasune trubicovitý stent, který udrží tepnu rozšířenou.
V naší poradně s názvem JE VHODNÁ LÁZEŇSKÁ LÉČBA PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ano, požádejte o to prostřednictvím svého praktického lékaře. Ihned po operaci si obstarejte dobrozdání od ortopeda, že doporučuje lázeňskou péči a to pak doložte k žádosti.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena Malcová.
Děkuji vám a mám ještě jeden dotaz: lázeňskou léčbu mně doporučil písemně lékař ortoped, který mne operoval a ještě v termínu jsem žádost zaslala na zdravotní pojiťovnu.Odpověď byla zamítnutí , že reviz.lékař se musí řídit indikací VII/7 a dále, že jsem neabsolvovala rehabilitaci. Tu jsem vč. injekční léčby před operací během roku absolvovala bez výraznější změny,neboť bolesti přetrvávaly.Jinak po operaci mne bylo řečeno, že místo toho mám návrh na lázně. Obvodní lékařka mně rehabilitaci nenapíše, prý jí to nepřísluší. Děkuji za odpověď. Zdraví Irena
Onemocnění cévní mozkovou příhodou je charakteristické svými příznaky, kdy dochází k motorickým a smyslovým poruchám. Může mít spoustu projevů, které jsou většinou neurologického původu, ale v 5 % se vyskytuje jako asymptomatická (bez příznaků). Vždy závisí na poškozené oblasti mozku.
Pokud jste v přítomnosti člověka, jenž právě utrpěl CMP, poznáte to většinou na první pohled. Charakteristické je, že pacient vypadá jako by byl mimo sebe, je zmatený, má povislý koutek a jazyk k jedné straně úst. Samovolně mu mohou vytékat povislým koutkem sliny z úst. Má poruchu řeči – nemůže pořádně artikulovat. Jestliže mu budete aspoň trochu rozumět, bude si stěžovat, že nevidí na jedno oko a nebude moci hýbat polovinou těla. Může být úplně nehybný a hýbat jen očima (nebo jedním okem) a vidět a slyšet, co se děje v okolí, ale nemůže se vyslovit či vám dát najevo, co mu je. Při cévní mozkové příhodě se často objevují tzv. parézy (ochrnutí, částečná ztráta hybnosti) či plegie (úplné ochrnutí, obrna, úplná ztráta hybnosti). Je charakteristické, že parézy i plegie se vyskytují vždy na jedné půlce těla (pravé či levé) a je to vždy na druhé straně než mozková hemisféra, kde došlo k poškození mozkové tkáně. Někdy se po CMP vyskytuje i porucha čití – hypestezie. Pacient má problém s koordinací pohybů, orientací v místě a času, nedokáže vyjádřit myšlenku (nenachází správná slova). Při těžké cévní mozkové příhodě dochází i ke ztrátě vědomí až úmrtí – poruchou center, která jsou důležitá pro základní životní funkce, a edémem (otokem) mozku.
Uzdravení pacienta záleží na míře poškození mozku, prodlevou v léčbě a následnou péčí a rehabilitací. V mnoha případech může i přesto dojít k vyléčení. Na druhé straně je však mrtvice stále častou příčinou úmrtí – uvádí se až 20 % během prvního měsíce od příhody. Také proto, že cévní mozkovou příhodu pacient může prodělat opakovaně jako například infarkt myokardu. Ze statistik ale vyplývá, že zcela se uzdraví až 40 % pacientů.
Ve svém příspěvku JE VHODNÁ LÁZEŇSKÁ LÉČBA PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.
Prosím mám dotaz? Mohu požádat o komplexní lázeňskou léčbu po artroskopii kolene /menisku/.která mne čeká v říjnu t.r. Již dříve jsem lázeňskou léčbu absolvovala v rámci rehabilitace - artróza 2-3 st. Naposledy v roce 2014. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena Malcová.
Děkuji za odpověď. Artroskopii jsem absolvovala začátkem října loňského roku, kdy jsem dva měsíce musela chodit o berlích. Lékař, který mne operoval komplexní lázně písemně doporučil začátkem ledna t.r. Ze zdravotní pojišťovny mě bylo zasláno zamítnutí z důvodu indikace VII/7 a dále, že jsem neabsolvoval rehabilitační léčbu. Tuto jsem absolvovala asi půl roku před operací, vč.injekční léčby bez větší změny, neboť bolesti přetrvávaly. Návrh na lázně jsem zaslala ještě v termínu, na odvolání bylo zase zamítnutí. Moje ošetřující lékařka rehabilitaci nenapíše, prý to spadá pod ortopeda, ten se vyjádřil v tom smyslu, že proto mně píše lázně. Nejsem proti rehabilitaci, ale koho se mohu zeptat a kolikrát mám za rok na ni nárok? Děkuji Irena
Zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu, který zúžení způsobuje, a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout mozková mrtvice. Cílem výkonu (karotické endarterektomie) je snížení rizika vzniku cévní mozkové příhody (CMP) nebo zamezení opakování CMP.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla jeden den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na MR mozku, takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace kvůli zúžení krční tepny se provádí zpravidla v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění“ (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí něhož mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na magnetické rezonanci (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, obvykle se pacienti propouští do domácího ošetřování (vzácněji se překládají do spádové nemocnice) 3. nebo 4. pooperační den.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravidla 10. den po operaci. Velmi důležité je po výkonu dodržovat racionální stravu, nekouřit, omez
Ve svém příspěvku RUPTURA QUADRICEPSU NA NOZE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foukal Jan.
V 66 letech jsem měl úraz pád na dlaždicovou podlahu a došlo k úplnému přetržení šlachy, která váže stehenní sval quadriceps na koleno. Nohu jsem po úraze nezvedl od země. Musel jsem jít do týdne na operaci. Po operaci jsem měl sádrovou dlahu. To trvalo 6 týdnů. Když šlacha, kterou mi přilepili při operaci srostla, mohl jsem začít opatrně s rehabilitací na lůžkovém odd. v nemocnici. Po sundání dlahy jsem nemohl vůbec ohnout koleno. Rehabilitace v nemocnici trvala 3 týdny. Stav se hodně zlepšil. Pak jsem ještě ambulantně 2- 3 krát týdně po dobu dvou a půl měsíce dojížděl na další rehabilitaci. Úraz se mi stal 8.12. a následující rok v květnu jsem byl v pořádku. Celková léčba tedy trvala půl roku. Po částečném rozcvičení kolena mi nejvíc pomáhala motodlaha a šlapání na rotopedu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
stal se mi přesně stejný úraz, jsem po operaci, 6 týdnů absolutně klidový režim, nyní chodím 2 týden na rehabilitace a koleno nemůžu stále ohnout více jak 70 °, navíc už celé bolí že na něj nemůžu ani došlápnout, jsem z toho nešťastný
Jedna potahovaná tableta obsahuje rivaroxabanum 20 mg nebo 15 mg.
Indikace:
Prevence cévní mozkové příhody (CMP) a systémové embolizace u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní s jedním nebo více rizikovými faktory, jako jsou městnavé srdeční selhání, hypertenze, věk ≥ 75 let, diabetes mellitus, anamnéza CMP nebo tranzitorní ischemická ataka. Léčba hluboké žilní trombózy (HŽT) a plicní embolie (PE) a prevence recidivující hluboké žilní trombózy a plicní embolie u dospělých.
Dávkování a způsob podání:
Tablety se mají užívat s jídlem. Pacientům, kteří nejsou schopni polykat celé tablety, může být tableta přípravku Xarelto těsně před užitím rozdrcena a smíchána s vodou nebo s jablečným pyré a poté podána perorálně. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována jídlem. Rozdrcená tableta přípravku Xarelto může být také podána gastrickou sondou poté, co je potvrzeno správné umístění sondy v žaludku. Rozdrcená tableta by měla být podána žaludeční sondou v malém množství vody a sonda by poté měla být propláchnuta vodou. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována enterální výživou.
Prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace (SPAF):
Doporučuje se 20 mg jednou denně.
Léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie:
První tři týdny se podává 15 mg dvakrát denně a dále 20 mg jednou denně. Krátkodobá léčba (nejméně 3 měsíce) je indikována při přechodných rizikových faktorech a dlouhodobá léčba při trvalých rizikových faktorech nebo idiopatické HŽT nebo PE. Délka léčby je individuální po zvážení přínosu léčby a rizika krvácení. S podáváním nad 12 měsíců jsou zkušenosti omezené. Podávání přípravku Xarelto dětem do 18 let se nedoporučuje.
Vynechání dávky:
Při vynechání dávky při podávání 15 mg dvakrát denně by měl pacient užít dávku co nejdříve, aby byla zajištěna denní dávka 30 mg denně. Při vynechání dávky při podávání jednou denně by dávka neměla být tentýž den zdvojnásobena, vynechaná dávka by měla být užita co nejdříve a dále se pokračuje jednou denně.
Převod z VKA na přípravek Xarelto:
Léčba VKA má být ukončena. Xarelto má být podáno, pokud je INR ≤ 3,0 (SPAF), nebo INR ≤ 2,5 (léčba HŽT, PE a pro prevenci recidivy HŽT a PE). INR nelze použít na monitoraci léčby přípravkem Xarelto.
Převod z přípravku Xarelto na VKA:
Xarelto zvyšuje INR. Existuje možnost neadekvátní antikoagulace. Xarelto i VKA se podávají současně až do hladiny INR ≥ 2,0, odběr INR se ale musí provádě
Selhání mozkového krevního oběhu patří ve většině industriálních států na druhé až třetí místo mezi příčinami smrti. Incidence iktů (ischemických i hemoragických společně) je v České republice dvakrát vyšší než v jiných medicínsky vyspělých státech, pohybuje se okolo 300 případů na 100 000 obyvatel za rok. Ischemické ikty tvoří 80–85 % všech cévních mozkových příhod. Hemoragie (krvácení)se nezávisle na příčině podílí asi na 20 % celkového počtu CMP, 10–15 % připadá na spontánní intracerebrální krvácení a na zbývajících zhruba 5 % se podílí spontánní subarachnoideální nebo intraventrikulární krvácení. Terapeutické možnosti u CMP prodělávají v současné době významné změny, které je vzhledem k akutnosti stavu nutné neustále sledovat a doplňovat dle nejnovějších poznatků. Vedle diagnostického pokroku daného zejména neurologickými aplikacemi nových zobrazovacích metod se podstatně rozšířily i možnosti včasné a účinné léčby.
K cévní mozkové příhodě dochází, když se přívod krve do určité části mozku náhle zastaví nebo sníží, nastává změna funkce té části těla, kterou ovládá postižená oblast mozku. Pokud jakákoli část těla – včetně mozku – zůstane bez zdroje čerstvé krve a kyslíku, její buňky to poškodí, nebo zabije. Ačkoli je poškození některých buněk reverzibilní, smrt mozkových buněk je trvalá a má zpravidla za následek trvalou invaliditu.
Rozeznáváme tři hlavní typy iktu
trombotický – nejčastější, vyvolaný krevní sraženinou, která nedokáže projít tepnou a která už tak bývá zúžena nánosem plaky (tuku) v krevních cévách (obvykle v krku) a tím blokuje průtok krve
embolický – způsobený cirkulujícím kouskem sraženiny, jež se usadí v některé z mozkových cév; sraženina se tvoří na jiném místě v těle, obvykle v srdci, odkud je pak volně unášena krevním řečištěm, dokud neuvázne v některé z malých cév v mozku
hemoragický – jeho příčinou může být ruptura krevní cévy, po níž dochází ke hromadění krve v mozku; to se může stát buď zevnitř v podobě aneuryzmatu, výdutě na zeslabeném místě ve stěně tepny, nebo zvenčí jako následek úrazu hlavy; příčinou aneuryzmat jsou často vrozené vady nebo vysoký krevní tlak; hemoragické cévní mozkové příhody jsou nejzávažnější a mnohdy končí smrtí, naděje na plné uzdravení je menší než u ostatních dvou typů
Ve svém příspěvku JAK DLOUHO TRVÁ CCA OPERACE ANEURYZMA MOZKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Gajdziok,JUDr..
Prosím o informaci, viz. nadpis, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šiška.
Asi 2 roky po operaci meningeomu mozku jsem stále jako po CMP, motám se, špatně mluvím, jsem na vozíku a když se pokouším s chodítkem chodit, tak jen s námahou a padám.
Neurolog mě poslal znovu na CT, ale mám přijít na pohovor (= kontrolu přes psací) až za půl roku. Nic se neděje, jenom jím prášky, a situace se střídavě mění - je špatná a nebo horší. Žádný
Co bych měl, prosím, dělat? Kam se obrátit?
Ucpané cévy v mozku jsou způsobené uzávěrem některé z mozkových tepen a následnou neprokrveností mozku. Toto závažné onemocnění se řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí vůbec.
Alarmující je fakt, že zatímco dříve centrální mozková příhoda neboli mrtvice postihovala mladé lidi jen v extrémně výjimečných případech, dnes není 25letý pacient nebo pacientka až takovou raritou. Může za to především současný nezdravý životní styl, kouření, nedostatek pohybu, tučná strava; u žen s poruchou krevní srážlivosti pak může jít o negativní vliv hormonální antikoncepce.
Projevy onemocnění jsou velmi rozmanité, od téměř bezpříznakového stavu až po závažný stav končící smrtí. Závažnější příhoda se obvykle projevuje ztrátou vědomí a závažnou poruchou hybnosti, nejčastěji jednostranným ochrnutím. Pacient může mít také poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybné inervace, může zvracet, mít bolesti hlavy a další příznaky. Neurologické projevy i jejich průběh jsou u jednotlivých pacientů velmi rozmanité, společné je však to, že jsou vždy náhlé a jde o závažný stav. Pokud je postižena dominantní hemisféra, zůstává pacient na půl těla ochrnutý, není schopen mluvit a má postižené i myšlení. Je-li naopak zasažena nedominantní hemisféra, je u praváka zachována řeč a ztráta hybnosti je na „levostranných“ končetinách, pacient může být schopen psát a podobně. Někdy ale nevnímá levou polovinu těla. Intenzita příznaků závisí na rozsahu postižení mozkové tkáně.
Léčbou může být:
Konzervativní léčba: podávají se léky na zlepšení prokrvení postižené oblasti nebo ostatních tkání jako prevence a léčba otoku mozku, prevence infekčních komplikací (zápal plic, infekce močových cest), prevence dekubitů, prevence časného opakování nebo pokračování příhody a rehabilitace.
Intravenózní trombolýza: podávají se trombolytika obvykle do žíly na ruce, případně centrálním žilním katétrem, léčbu je nutné podat do tří hodin od chvíle, kdy došlo k CMP.
Intraarteriální trombolýza: je léčebná metoda, při níž se během angiografického vyšetření do ucpané mozkové cévy zavede tříslem speciální mikrokatétr, jímž se aplikuje trombolytikum přímo do krevní sraženiny, působí tedy lokálně. Tato metoda je účinnější a bezpečnější než intravenózní trombolýza, a to díky tomu, že látka působí přímo ve sraženině, při níž se pomocí speciálního nástroje katetrizací sraženina „ručně“ rozrušuje na menší části, které se odsávají nebo „odplaví“ z ucpané tepny a mohou být dále léčeny. Při současném použití obou metod se snižuje i dávka podaného trombolytika, čímž se snižuje riziko krvácivých komplikací. Léčbu je nutné provést do 6 hodin od CMP.
Ve svém příspěvku TRITACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den,
můj manžel užívání nyní cca měsíc lék Tritace 5mg/1x denně. Při kontrole u obv. lékařky mu byl naměřen tlak 133/95 s tím, že "dolní" tlak je stále vyšší mu lékařka zvýšilila lék Tritace na 10 mg/1x denně. Mám obavy z možných nežádoucích účinků např. hyperkalemie, protože rozbor krve ani moči nebyl u manžel proveden. Prosím o Váš názor, zda v případě zvýšené dávky hrozí vyšší riziko nežádoucích účinků? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila.
Dobrý den, užívala jsem tritace 2,5 mg, nyní mi byl předepsán 5 mg, kvůli vysokému tlaku. Když jsem si ho vzala ráno, museli mě odvést domů z práce - závratě ,slabost.Když si vezmu v poledne 1/2 - tlak dobrý, ale musím si jít lehnout - nemohu být v práci, pokud si ho nevezmu, tlak mám moc vysoký a brát si ho na noc nemá smysl a zdá se mi moc silný na noc, navíc přes den bych měla tlak moc vysoký. Možná je to tím, že mi klesá i tep na 60, normálně mám 72. Nemám ledvinu, jsem po CMP, není nějaký lék, který by mi nedělal takové výkyvy nebo si zvyknu ? teď je to týden a ty výkyvy jsou hrozné - bolest hlavy při klesání tlaku po léku a závratě. Objednání v nemocnici je za 3 měsíce . děkuji za odpověď.
Každý pacient s diagnostikovanou cévní mozkovou příhodou musí být hospitalizován – jedná se o vážné onemocnění s mnoha komplikacemi. Léčba je dlouhodobá a náročná, jelikož se ve většině případů jedná o rozsáhlá poškození. Pacienti jsou umístěni na jednotkách intenzivní péče (JIP), kde jsou jim zajištěny základní životní funkce (krevní oběh a dýchání) a podávány léky na podporu krevního oběhu mozkovou tkání a na snížení otoku mozku. Mezi ně patří hlavně látky na rozpuštění krevní sraženiny v cévě mozku, která CMP způsobila, anebo naopak na zastavení krvácení. Pokud se jedná o masivní krvácení, které je chirurgicky přístupné, je nutno operovat a krvácení zastavit.
Velmi významnou úlohu v léčbě postiženého hraje jeho aktivní přístup, někteří pacienti svým nezdolným optimismem a snahou dokáží změnit i zdánlivě neměnný těžký stav. Proto je důležité podporovat jejich aktivitu – zdravě je motivovat. Cévní mozková příhoda není nemocí, jejíž důsledky se zlepší na normální stav přes noc. Jsou to většinou dlouhé týdny až měsíce vytrvalé práce pacienta a péče jeho okolí. Motivace je velmi důležitá, proto je nutné pacienta chválit i jen pro zdravé lidi běžné věci – udržení hrníčku, první nové kroky, samostatně se obléci či dojít si na toaletu. Je však potřeba mít na paměti vážnost situace a pacienta nepřeceňovat, takže například jej nenechat v koupelně bez dozoru, dokud nemá dostatečnou koordinaci pohybů atd.
V České Republice existuje již několik center zaměřených pouze na CMP, kde je pacient léčený a kde rehabilituje a později dochází ambulantně. Jsou v nich zajištěny všechny pomůcky, psychologové, fyzioterapeuti, logopedi a je zde vytvořeno i zázemí pro blízké okolí pacienta. Zde se dozvíte potřebné informace pro péči o vaše blízké.
Ve svém příspěvku TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Také jsem trpěla 7 let bolestmi trojklaného nervu při němž jsem brala léky ,ale bez efektu. Pak jsem se dozvěděla o operaci která mě těch bolestí zbaví a tak jsem se nechala operovat v Ustí n.Labem od profesora Sameše . A nyní jsem zcela bez bolestí a jsem ráda,že jsem na tu operaci šla.Děkuji panu prof. Samešovi že mi změnil život k lepšímu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rozália TEJKALOVÁ.
dobrý den všem, kdo má potíže s trojklanným nervem .Do svých 76 let jsem neznala co je pobyt v nemocnici vyjma toho, že jsem povoláním zdravotní sestra.Žila a žiji pořád aktivním životem až do lonského léta kdy jsem dostala CMP. Byla jsem hospitalizována u nás ve FN v Olomouci, kde jsem byla v péči vynikajících lékařů i zdravotníků. Díky Bohu jsem neměla zasaženy ty nejdůležitější kmenové bunky, takže funguji úměrně svému věku. Bohužel, musela jsem absolvovat odstrnění šedého zákalu u obou očí. Do té doby to bylo dobré,ale ted najednou začínám mít bolesti pravé tváře, neuroložka mi předepsala TEBOKAN který mi úžasně pomáhá při vyrovnávání motoriky, ale bolesti mne provází hlavně v noci. Nevím, zda by mi někdo mohla poradit jak dál!Lék TRAMAL je nevhodný, protože má m po něm špatné pocity,točení hlavy a pod. je moc silný a návykový. Cvičím prsty,krční obratle,sama si pomáhám masáží lehkou skrání,tváře.zkouším náplasti wutong které mi zmirnuji bolest .Má někdo radu,pomoc jak dál??? MOC VŠEM DĚKUJI ZA JAKOUKOLIV ODPOVĚD
Warfarin a Lawarin patří mezi kumarinové přípravky, což jsou antagonisté vitaminu K. Používají se per os (ústy). Kdežto Pradaxa, která je přímým inhibitorem trombinu dabigatran etexilát, patří mezi nové perorální přípravky povolené u nás k použití v posledních čtyřech letech – přímé inhibitory faktoru Xa – rivaroxaban (Xarelto) a apixaban (Eliquis)
Udělení povolení k léčbě národními institucemi kontrolujícími léčiva (v ČR je to SÚKL v návaznosti na EMA) ještě automaticky neznamená, že schválené přípravky budou při léčbě ve všech svých indikacích dle SPC doporučovány i jednotlivými odbornými skupinami. U nás je k tomu oprávněna zejména Česká kardiologická společnost. Pradaxu může předepisovat kardiolog, internista a neurolog. Přípravek je v uvedených indikacích hrazen v prevenci CMP a systémové embolizace u dospělých pacientů indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tedy při:
a) nemožnosti pravidelných kontrol INR;
b) nežádoucích účincích u léčby warfarinem;
c) nemožnosti udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0–3,0, to znamená, že 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí;
d) rezistenci na warfarin, tedy nutnosti podávat denní dávku vyšší než 10 mg.
Je nutné uvést, že s používáním nových antikoagulancií nejsou dlouhodobé zkušenosti. K léčbě byly povoleny teprve před několika lety. Proto se doporučuje, aby v případě indikace nových antikoagulancií byli pacienti vždy pečlivě seznámeni se všemi „pro“ i „proti“ nových léků (včetně cenového srovnání) a sami se pak také rozhodli pro vhodnější alternativu. Pokud v případě potřeby chybí rychlý a účinný způsob eliminace účinku „nových“ antikoagulancií, vede to u každého lékaře také k obavě z možného rizika nezvládnutelného krvácení v případě úrazu, urgentní operace a podobně. Proto se stále vytvářejí registry závažných komplikací při jejich použití, většinou se však zjišťuje, že ke krvácení dochází zejména tehdy, jestliže se nerespektují údaje uvedené v SPC přípravků.
Nová antikoagulancia se ukazují jako bezpečná. Evropská kardiologická společnost v novelizovaných Doporučeních pro léčbu nemocných s fibrilací síní z roku 2012 při indikaci antikoagulancií doporučuje použít rozšířený bodový systému hodnocení, označovaný jako CHA2DS2‑VASc, který by měl z léčby antikoagulancii vyloučit jen pacienty s nejnižším rizikem CMP, pro ostatní je tato léčba vhodná.
Obecně se povoluje použít všechna antikoagulancia: warfarin, dabigatran, rivaroxaban i apixaban. Ke snížení rizika krvácení se pak pro volbu antikoagulancia doporučuje použít takzvaný skórovací systém HAS‑BLED, kde je mimo jiné h
V naší poradně s názvem LÉK PRADAXA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sarka.
Dobrý den, tatínek na jaře prodělal CMP, byl mu (v nemocnici) předepsan lék Pradaxa. Když ale potřeboval nový recept, lékař (specialista) mu řekl, ze mu Pradaxu psát nemůže (resp. pouze s plnou úhradou, což si tatínek nemůže dovolit), pouze Warfarin. Jak je možné, ze v nemocnici mu Pradaxu napsat mohli, a jiný lékař nemůže? Co bychom měli udělat?
Děkuji,
Š. Dostalova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V nemocnici použili lék Pradaxu kvůli její bezproblémové interakci. U Warfarinu je přeci jen trochu zdlouhavé vyladit dávkování, aby se udržela správná srážlivost krve. Jinak je lék Warfarin skvělý a mnoho lidí mu vděčí za prodloužení života. Když se vyladí jídelníček a absolvují se pravidelné měsíční kontroly srážlivosti krve, tak je Warfarin opravdu nejlepší volba. U léků, jako je Pradaxa nebo Xarelto a podobné, které se také používají na úpravu srážlivosti, se sice nemusí držet dieta, ale jejich cena je příliš vysoká a není možné je plně hradit z veřejného zdravotního pojištění pro všechny pacienty. V některých případech to ale jde a podmínky jsou přesně vyjmenovány na stránkách lékového úřadu SÚKL, tady: https://www.sukl.cz/modules…
U této nemoci můžeme jednoznačně říct, že riziko jejího vzniku se zvyšuje s věkem. Samozřejmě není vyloučeno, že cévní mozkovou příhodou nemůže onemocnět dítě. V dětském věku často dochází k trvalému ochrnutí (plegiím). Musíme brát v úvahu rodinné dispozice a pohlaví, jelikož u mužů je vyšší riziko bez ohledu na věk, a to v poměru muži : ženy = 1,5 : 1. Dalším a zároveň hlavním rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak (hypertenze). Pokud má člověk sklony k ateroskleróze (zužování cév nahromaděním tuku), v mozku dojde k ucpání sklerotické cévy (zúžená céva) úplným uzavřením nebo se uvolní tuk z jiné cévy (nejčastěji ze srdeční), a ten dopluje do mozku a cévu ucpe. Nesmíme zapomínat na onemocnění, která patří do rizikových skupin této nemoci. Patří sem cukrovka (diabetes mellitus) a zvýšená hladina tuků v těle (hyperlipidemie). A samozřejmě zde řadíme i kouření (rizikový faktor pro mnoho nemocí – ateroskleróza, hypertenze atd., jež s CMP úzce souvisí). Dalším nebezpečím mohou být vrozené vady mozkových cév. Cévní mozková příhoda se v mladším věku často vyskytuje ve spojení s leukémií, infekčními chorobami nebo intoxikacemi (předávkování – alkohol, drogy nebo léky).
V naší poradně s názvem VITAMÍN K A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr CASKA.
Dobrý den,mám dotaz, jaké množství vitaminu K může denně bez obav obsahovat moje strava. Užívám warfarin 5 mg, jsem po CMP asi před 5ti lety a je mi 75 roků.Ze stravy jsem prakticky zcela vyloučil hlavně zeleninu,která vitamin K obsahuje (špenát, zelí, brokolice atd.)a myslím,že to není ta nejlepší volba. Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že se na to ptáte, protože vitamín K je při léčbě Warfarinem opravdu důležité sledovat. Aby byly účinky Warfarinu každý den stejné, tak je nezbytné udržet každodenní příjem tohoto vitamínu stále na úrovni 120 mikrogramů. Rozhodně není třeba vyřadit úplně všechnu zeleninu. Dobré je sníst každý den nějaké plody i zeleninu. Zkuste si složit jídelníček těchto rostlinných potravin na týden, aby každý den jste mohl sníst vitamínu K 120 mikrogramů. Tento jídelníček pak udržte 4 týdny, přičemž můžete každý týden zamíchat jednotlivé dny, abyste neměl například každé pondělí to samé. Vždy, když si složíte nový jídelníček, tak byste měl jít po prvním týdnu jeho konzumace na kontrolu srážlivosti krve. Tím si ověříte, že je vaše stravování nastaveno správně, a můžete takto pokračovat. Nad rámec sestaveného jídelníčku byste neměl konzumovat nic jiného co je rostlinného původu. To si nechte do nového měsíce a nového jídelníčku. Omezovat nemusíte například maso, knedlíky, rýži nebo těstoviny.
Ve svém příspěvku XARELTO CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Najman.
Internista mi předepsal Xarelto 20 mg.Je mi 78 let , mám vysoký tlak a cukrovku 2.typu.Na recept uvedl , že si lék hradí pacient.Cena léku je vysoká , mám nárok na úhradu léku ze zdravotního pojištění ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobrý den,
je mi 78 let, kardiak a před 10 lety CMP. Celé roky jsem užívala Warfarin. Nyní po návratu z nemocnice (plicní -hamartomy na plicích a zánět plic,chirurgie- zánět a neprůchodnost střev) mi lékař změnil Warfarin na CLEXANE Forte. Lze tyto každodenní injekce, po kterých mám modro-fialové celé břicho (už ani nevím, kam je píchnout) nahradit lékem XARELTO?
Děkuji za odpověď.
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
K 21 dnů Funkční poruchy periferních cév jako nemoci z
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin je skvělý tím, že jednoduchým způsobem a za málo peněz dokáže prodloužit život. Pravidelné kontroly a dodržování složité diety jsou jeho hlavní nevýhody. Jak už to v životě bývá, tak za pohodlí se připlácí a to platí i za pohodlí při antikoagulační léčbě. K dispozici jsou tři nové léky na ředění krve: Pradaxa, Xarelto a Eliquis. Všechny částečně hradí pojišťovna, ale jen pro úzký výběr diagnóz. Pokud máte Warfarin a jediný váš problém je v dojíždění na pravidelné kontroly quick, tak vám pojišťovna hradit tyto nové léky nebude a celá cena půjde z vaší kapsy. Právě vysoká cena těchto léků je hlavní překážka, aby byly hrazeny ze zdravotního pojištění jako náhrada za Warfarin pro širokou veřejnost. Do doby než klesne jejich cena se tato situace nezmění. Je to proto, aby alespoň hrstce lidí bylo umožněno tyto léky použít, protože je to pro ně životně důležité.
Nejlevnější z těch tří léků vychází Pradaxa, kde měsíční léčba stojí 950 Kč. Nejdražší je Xarelto, kde se náklady vyšplhají až na 2000 Kč za měsíc léčby. Měsíc léčby Warfarinem stojí 38 Kč.
Pokud se setkáte s osobou, u které máte podezření, že právě prodělala cévní mozkovou příhodu, neváhejte zavolat lékařskou pomoc. Vyčkejte s osobou na příjezd záchranné služby, hlídejte její stav a popište přesný sled událostí, jenž je poté velmi důležitý pro správnou diagnózu. V první pomoci můžete opravdu udělat pouze to, že na osobu budete mluvit a kontrolovat tak její stav vědomí. Pokud by došlo k zástavě srdeční činnosti, je nezbytné reagovat srdeční masáží. V případě, že jste již CMP prodělali, je nutné dodržovat lékařské pokyny a pokyny ostatních pracovníků, kteří se o Vás budou starat. Cévní mozková příhoda je onemocnění, které vyžaduje pevnou vůli a psychickou vyrovnanost. Abyste se mohli vrátit k běžnému životu, nesmíte polevit v rehabilitaci.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den,prosím o radu,manžel je vozíčkář po těžké cmp,jelikož se málo pohybuje často trpí zapařeninou třísel.Předem děkuji a přeji Vám vše dobré
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Omývat jemným dětským mýdlem a po šetrném vysušení aplikovat dětský zásyp. Zpočátku můžete vkládat sterilní tkaninu do kožních záhybů, a až se vše zahojí, tak bude stačit jen ten zásyp.
Staré babskérady o léčbě natrženého menisku často zmiňují klid, led, kompresi a nadzvednutí, spolu s volně prodejnými léky proti bolesti a někdy i bylinnými přípravky. I když některé z těchto metod mohou nabídnout dočasnou úlevu, nenahrazují odbornou lékařskou pomoc a léčbu.
Zde je rozpis běžných „starých babských historek“ a jejich role při léčbě natrženého menisku:
Klídek
Vyhýbání se činnostem, které dráždí koleno, a udržení váhy mimo poraněnou nohu pomáhá zmírnit bolest a otok.
Led
Přikládání ledových obkladů zabalených v ručníku po dobu 20 minut, několikrát denně, může pomoci zmírnit zánět a bolest.
Komprese
Použití kompresního obvazu nebo bandáže kolene může pomoci minimalizovat otok.
Nadzvednutí
Udržování poraněné nohy ve zvednuté poloze nad srdcem může také pomoci zmírnit otok.
Úleva od bolesti
Volně prodejné léky proti bolesti
Léky jako ibuprofen nebo naproxen mohou pomoci zvládat bolest a snižovat zánět.
Bylinné léky
Někteří lidé věří v užívání bylinných léků, jako je kurkuma nebo zázvor, pro jejich protizánětlivé vlastnosti, ale existují jen omezené vědecké důkazy, které by podporovaly jejich účinnost při natržení menisku.
Další „babskérady“
Teplo
Přikládání tepelných obkladů nebo namáčení kolena do teplé vody může být pro některé uklidňující, ale v některých případech může také zvýšit zánět. Je důležité naslouchat svému tělu a zjistit, co vám nejlépe vyhovuje.
Masáž
Jemná masáž kolem kolena může pomoci zlepšit krevní oběh a snížit svalové napětí, ale vyhněte se přímé masáži poraněné oblasti.
Opory kolen
Nošení kolenní ortézy může poskytnout oporu a stabilitu kolenního kloubu, ale je důležité vybrat ortézu, která správně padne a je vhodná pro vaše zranění.
Důležité informace
Konzultujte s lékařem
Pokud máte podezření na natržení menisku, je nezbytné navštívit lékaře, aby stanovil správnou diagnózu a stanovil léčbu.
Konzervativní léčba
Mnoho natržení menisku lze léčit konzervativně klidem, fyzioterapií a léčbou bolesti.
Chirurgický zákrok
V některých případech může být k vyléčení nebo odstranění natrženého menisku nutná operace.
Naslouchejte svému tělu
Věnujte pozornost signálům svého těla a vyhýbejte se činnostem, které způsobují bolest nebo další zranění.
I když některé babské historky mohou nabídnout dočasnou úlevu, je nezbytné vyhledat odbornou lékařskou pomoc pro správnou diagnózu a léčebný plán natržení menisku.
Jak již bylo řečeno, nárok na lázně je u některých stavů podmíněn dobou nástupu do lázní. Výčet těchto zdravotních stavů je uveden v Příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Znění tohoto zákona je často aktualizováno, proto využijte tento odkaz, abyste se podívali na aktuální podmínky pro jednotlivá onemocnění: Indikační seznam příloha číslo 5.
Například nárok na lázně po artroskopii kolene zanikne již po šesti měsících po úrazu nebo operaci. Do lázní je třeba nastoupit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci. V případě pooperačních komplikací se lhůta prodlužuje na 12 měsíců po operaci. Pokud pojišťovna návrh schválí, tak lázeňská léčba trvá 28 dní a je komplexní (pojišťovna hradí procedury, ubytování i stravu). V případě opakované lázeňské léčby je již na rozhodnutí pojišťovny zdali umožní komplexní nebo příspěvkovou péči, kdy uhradí pouze léčebné procedury po dobu 28 dní a pacient si hradí ubytování a stravu. Lázeňskou péči je v tomto případě možné prodloužit.
Stavy s krátkou lhůtou nástupu do lázní
Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA). Příspěvková péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).
Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty a stavy po perkutánní transluminární angioplastice. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 4 měsíců po operaci. Pro příspěvkovou léčbu 21 dní je nástup možný v rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.
Stavy po komplikovaném zánětu plic. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejpozději do 4 měsíců po ukončení hospitalizace.
Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem do lázní do 3 měsíců po ukončení hospitalizace nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Po uplynutí této lhůty je pak k dispozici pouze příspěvková péče na 21 dní s možností prodloužení.
Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady. Komplexní léčba na 28 dnů s nástupem neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci.
Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech,