Lipom je nezhoubný nádor, který se skládá z tukových buněk a díky tomu je někdy mylně označován jako tuková cysta. Lipom roste pomalu pod kůží v podkožní tkáni. Lipom na těle může být jen jeden nebo jich může být i mnoho. Lipomy jsou velmi časté. Lipom se může vyvinout u lidí všech věkových kategorií, ale nejvíce se vyvíjí v dospělosti a patrné pak jsou nejvíce ve středním věku. U obou pohlaví je četnost jejich výskytu stejná, přičemž u žen se více vyskytují osamělé lipomy a u mužů zase převažují shluky lipomů.
Liposarkom
Je naštěstí vzácná forma tukového nádorku. Liposarkom téměř nikdy nevzniká v kůži. Liposarkom má tendenci vznikat hluboko pod kůží a nejčastěji roste na stehnech, v tříslech nebo na zadní části břicha. Pokud se tento liposarkom začne zvětšovat anebo začne být bolestivý, tak je třeba konzultovat tento stav s kožním lékařem. Kožní lékař nejspíše provede odběr malého množství tkáně z lipomu pomocí biopsie a histologickým vyšetřením zjistí přesnou formu sarkomu a pak zvolí nejvhodnější léčbu.
V naší poradně s názvem RAKOVINA KŮŽE POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Dobrý den, prosím o radu. Po návratu z letní dovolené jsem si odlakovala nahty a objevil se tmavý pruh na palci u nohy. Čekala jsem jestli během dvou měsíců kousek odroste a nic. Může se jednat o melanom? Predem dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tato tmavá linka je nejspíše způsobena poškozením struktury nehtového lůžka. Pod nehtovou ploténkou jsou poškozeny malé krevní cévy. Klasickým znakem jsou právě tenké proužky, které jsou černé nebo tmavě hnědé barvy a po stisknutí nezmizí. Jak nehtová ploténka roste dopředu, rostou s ní. Protože tato anomálie stále pokračuje, vypadá to jako by se linka nepohybovala.
Existuje však i možnost, že linka je způsobena zvýšenou aktivací melanocytů. To má za následek zvýšení a ukládání melaninu v nově se vyvíjejících nehtových buňkách a jak nehet postupně roste, vytváří to linku. Ta postupně odrustá s nehtem. Může to mít mnoho různých příčin. Onemocnění ledvin, infekce HIV, lupus, endokrinní poruchy. Také léky na ředění krve, např. Warfarin a chemoterapeutika mohou způsobit tyto linky.
V ojedinělých případech může být taková linka předzvěstí melanomu - rakoviny kůže. To neznamená, že je to nutně váš případ.
Nyní je dobré stav sledovat v ordinaci kožního lékaře. Ten pořídí snímky z dermatoscopu a může při každé kontrole porovnat vývoj. Lékař má také k dispozici vyšetření pomocí biopsie, kdy odebere kousíček nehtu a nehtového lůžka a nechá vzorky laboratorně vyšetřit. Biopsie nehtu je nejpřesnějším nástrojem pro potvrzení nebo vyloučení rakoviny kůže.
Virchowova uzlina může být v některých případech nezhoubná a přechodná, zejména pokud souvisí s infekcí nebo zánětem.
V praxi se setkávám s tím, že uzlina reaguje na proběhlou nemoc, očkování nebo celkovou imunitní zátěž. Důležité je sledovat její vývoj v čase. Pokud se zmenšuje nebo mizí a nejsou přítomny další varovné příznaky, bývá nález uklidňující. Neznamená to ale, že by se měl zcela ignorovat; rozumný postup je vždy konzultace a domluva dalšího sledování.
Jak dlouho je možné Virchowovu uzlinu jen sledovat?
Krátkodobé sledování Virchowovy uzliny je možné tehdy, pokud má spíše uklidňující znaky a nemění se.
Obvykle se bavíme o týdnech, nikoli měsících. Řízené sledování znamená mít jasně daný časový rámec a vědět, kdy se znovu ozvat lékaři. Pokud uzlina přetrvává beze změny nebo se zvětšuje, je potřeba další vyšetření. Dlouhodobé vyčkávání bez kontroly je častou chybou pacientů, se kterou se v praxi setkáváme.
Je Virchowova uzlina vždy známkou rakoviny?
Virchowova uzlina není automaticky známkou rakoviny a sama o sobě diagnózu neznamená.
Je pravda, že se v medicíně spojuje s některými nádorovými onemocněními, ale jde o možnou souvislost, nikoli jistotu. Většina zvětšených uzlin se nakonec ukáže jako nezhoubná. Rozhodující je kombinace znaků, výsledky vyšetření a vývoj v čase. Samotný nález uzliny nikdy nestačí k vyslovení závažné diagnózy.
Bolí Virchowova uzlina, nebo je vždy nebolestivá?
Virchowova uzlina může být bolestivá i nebolestivá, záleží na příčině jejího zvětšení.
Bolestivost bývá častější u zánětlivých a infekčních příčin. Nebolestivá uzlina ale automaticky neznamená nic vážného. Z pohledu zdravotníků je důležitější konzistence, pohyblivost a vývoj v čase než samotná bolest. Bolest nebo její absence nejsou rozhodujícím kritériem samy o sobě.
Může Virchowova uzlina sama zmizet?
Ano, Virchowova uzlina může v některých případech sama ustoupit, zejména pokud je reaktivní.
Setkávám se s tím například po infekcích nebo jiném zatížení imunitního systému. Postupné zmenšování je obvykle uklidňující znak. Přesto platí, že každá uzlina, která byla výrazná nebo vzbuzovala obavy, by měla být alespoň jednou zhodnocena zdravotníkem. Vymizení uzliny neznamená, že nebylo správné ji řešit.
Co dělat, když uzlina nemizí, ale ani neroste?
Stabilní uzlina, která se nemění, vyžaduje individuální posouzení podle okolností.
V praxi se často domlouvá kontrola v určitém časovém odstupu. Dlouhodobá stabilita bez vysvětlení není ideální stav, i když nejde o akutní situaci. Zdravotník zhodnotí, zda je vhodné pokračovat ve sledování, nebo doplnit vyšetření. Klíčové je mít jasný plán, nikoli n
V naší poradně s názvem ZVĚTŠENÁ PROSTATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
karel: dobrý den ,měl bych na Vás DOTAZ ,...Trpím ,problém zvětšené prostaty ,ted bych Vám Napsal moje onemocnění ,mám bolesti v podbříšku ,bolesti nejsou tvalé ,ale narazové ,časté močení ve dne i v noci ,chodím již několok let na vyšetření na urologické vyšetření ,problémy přetrvavaji již 5 let ,posledí dobou se onemocnění zhoršilo ,podrobil jsem se vyšetřeni systematické biopsie prostaty vysledky budou známi ve čtvrtek ,chtěl bych vědet ,jak se takové onemocnění léčí ,v připadě ,čeho je nutno se vyvarovat ,aby nedocházelo ,k těmto problémum ,můj věk je 56 Let,v připadě doporučení k provedení operace ,jako by měla tato operace být provedena metodou ,děkuji za informaci ,pacient Karel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejprve je potřeba počkat na výsledky vyšetření z biopsie. Podle nich se prokáže důvod zbytnění prostaty. Pokud bude nutné provést odstranění prostaty, tak nejšetrnější provedení je laparoskopicky nejlépe pomocí robota. Někdy je ale odstranění komplikované a je třeba ho provést klasickým řezem v podbřišku, což ovšem neznamená významně horší podmínky. Lepší provedení této operace můžete dostat ve velkých - krajských městech.
Pokud by biopsie nepřinesla jasné příčiny Vašich komplikací, tak je vhodné provést levnější sono močového měchýře, ale lépe magnetickou rezonanci, která přesně ukáže tvar vyústění močového a dokáže odhalit důvody bolestí.
Mám velký uzel na štítné žláze, znamená to rakovinu?
Velký uzel na štítné žláze neznamená automaticky rakovinu.
Většina uzlů, včetně těch velkých, je nezhoubná. O riziku nerozhoduje samotná velikost, ale kombinace ultrazvukových znaků, rychlost růstu a přítomnost obtíží. Velký, stabilní uzel bez podezřelých znaků je často pouze sledován.
Je uzel o velikosti 4 cm už vždy problém?
Velikost 4 cm sama o sobě není automatickým důvodem k operaci.
Lékaři posuzují, zda uzel roste, způsobuje obtíže nebo má podezřelé znaky. Pokud je stabilní, benigního vzhledu a bez příznaků, může být i uzel této velikosti pouze sledován.
Když mám normální hormony, je uzel neškodný?
Normální hormonální hodnoty jsou uklidňující, ale ne rozhodující.
Normální TSH znamená, že štítná žláza funguje správně, ale nevypovídá přímo o povaze uzlu. Proto se i při normálních hormonech hodnotí ultrazvukový obraz a vývoj uzlu v čase.
Může se velký uzel na štítné žláze sám zmenšit?
Úplné samovolné zmenšení velkého uzlu je spíše vzácné.
Některé uzly mohou zůstat dlouhodobě stejné nebo se mírně zmenšit, ale většina zůstává stabilní. Cílem sledování není zmenšení, ale včasné zachycení změn.
Jak rychle může uzel na štítné žláze růst?
Růst uzlu je velmi individuální.
Některé uzly nerostou celé roky, jiné se mohou zvětšovat pomalu. Rychlý růst během měsíců je důvodem k dovyšetření, ale stále neznamená automaticky zhoubné onemocnění.
Kdy je nutná biopsie uzlu?
Biopsie se provádí při podezřelých znacích.
Indikací je kombinace rizikových ultrazvukových znaků, rychlého růstu nebo tlakových obtíží. Velikost uzlu sama o sobě k biopsii nestačí.
Je biopsie uzlu nebezpečná nebo bolestivá?
Biopsie štítné žlázy je bezpečné a běžné vyšetření.
Provádí se tenkou jehlou, většinou bez nutnosti anestezie. Rizika jsou minimální a vyšetření poskytuje důležité informace pro další postup.
Kdy se doporučuje operace velkého uzlu?
Operace se doporučuje při jasných indikacích.
Nejčastěji jde o tlakové obtíže, podezření na zhoubnost nebo zhoršující se kvalitu života. U nezhoubných, bezpříznakových uzlů operace nutná není.
Je chrapot u uzlu vždy varovný příznak?
Chrapot je příznak, který nelze ignorovat.
Může souviset s tlakem uzlu na nervy v oblasti krku. Neznamená automaticky rakovinu, ale vždy vyžaduje vyšetření.
Mohu s velkým uzlem normálně žít bez léčby?
Ano, v mnoha případech je to možné.
Pokud je uzel stabilní, bez obtíží a bez rizikových znaků, lze s ním dlouhodobě žít pouze při pravidelném sledování.
Proč mi lékař doporučuje jen sledování a ne zákrok?
Sledování je často nejbezpečnější a nejrozumnější postup.
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA CENÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Řehounková.
Dobrý den, po jarní virose se mi vlevo na krku zvětšila uzlina.Jenže výsledky
Sono i CT a krevní testy byly OK a tak až v říjnu mi byla na ORL v Jihlavě
provedena extirpace uzliny s histol.nálezem: metastáza dlaždicobuněčného karcinomu.Následně mi byly na slepo odebrány vzorky a primo nádor byl i
v obou mandlích,ale vzali mi jen tu levou.Na dalším vyšetření CT/PET se
ukázalo,že je to i na druhé straně.Byla jsem objednána na operaci do Motola,
ale tam mi natáčeli video a nelíbilo se jim něco v hrtanu a 20.12. si jedu pro
vysledky biopsie.Ráda bych se informovala na možnou následnou léčbu a také včasnou i na cenu.Pojišťovnu mám 211.
Děkuji za informace.
Řehounková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumil.
Dobrý den mám na vás dotaz:jde něco dělat ohledně rakoviny krve a kolik to stojí a není-li to jen pro bohaté?Kde se může chudý člověk objednat?Je na to nějaký lék jedná se o leukémii.Děkuji a budu rád za každou odpověď.Bohumil
Před samotným kolonoskopickým výkonem jsou pacientovi intravenózně podávány tekutiny, je mu průběžně monitorován srdeční rytmus, krevní tlak a hladina kyslíku v krvi. Sedativa jsou obvykle podávána intravenózní cestou. Pacient začne pociťovat únavu a je spavý. Během procedury může být pacientovi dávka sedativ ještě zvýšena. Během samotného kolonoskopického vyšetření pacient pociťuje nepříjemné vjemy, jako je tlak, křeče a nadýmání v břiše. Díky medikaci, která je pacientovi podána, je kolonoskopie všeobecně i ze zkušenosti dobře snášené vyšetření, které závažnější bolesti způsobuje pacientovi jen velmi zřídka.
Pokud je při kolonoskopickém vyšetření objevena oblast, o které lékař rozhodne, že je třeba vyšetřit důkladněji, jsou kolonoskopickou trubicí zavedeny bioptické klíšťky. Pomocí tohoto nástroje lékař odebere vzorek tkáně, která je posléze odeslána na podrobnější (mikroskopické) prozkoumání patologem. Pokud je podezření na infekci, zpravidla se provádí tkáňová biopsie pro následnou možnost kultivace bakterií (méně často pro kultivaci virů nebo hub), nebo kvůli mikroskopickému vyšetření na přítomnost parazitů.
Jestliže je kolonoskopie indikována z důvodu krvácení, snaží se lékař identifikovat místo krvácení. I v tomto případě je možnost odebrání tkáně k detailnějšímu vyšetření. Pokud jsou v tlustém střevě přítomny polypy (výrůstky sliznice, které mohou být předzvěstí rakoviny tlustého střeva), jsou téměř vždy v průběhu kolonoskopie odstraněny. Odstraňování polypů je velmi důležitá metoda v prevenci rakoviny tlustého střeva. Většina polypů jsou ale benigní útvary, ze kterých se rakovina tlustého střeva nevyvine. Žádná z výše uvedených přídavných procedur obvykle nezpůsobuje bolest. Tkáňová biopsie je u pacientů prováděna z mnoha různých důvodů. Neznamená tedy, že pokaždé, kdy je biopsie prováděna, je zde podezření na onkologické onemocnění!
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Dobrý den mám na vás dotaz:jde něco dělat ohledně rakoviny krve a kolik to stojí a není-li to jen pro bohaté?Kde se může chudý člověk objednat?Je na to nějaký lék jedná se o leukémii.Děkuji a budu rád za každou odpověď.Bohumil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyzkoušejte konzultaci v Protonovém centru. Vstupní vyšetření je zcela zdarma. Jedná se o formu konzultace, rozhovor s lékařem, v průběhu kterého lékař pečlivě prostuduje veškerou vaši zdravotnickou dokumentaci, zhodnotí váš aktuální zdravotní stav a posoudí, zda je protonová léčba vhodná pro vaši diagnózu. Na závěr vám doporučí nejvhodnější postup při léčbě rakoviny.
Jak se na vstupní vyšetření připravit?
Na vstupní konzultační vyšetření není potřeba žádná příprava. Připravte si pouze dotazy, na které byste chtěli znát odpověď. S vašimi dotazy ovšem nemusíte čekat až na vstupní vyšetření, obrátit se můžete na koordinátorky léčby, které vám kdykoliv ochotně odpoví.
Jak dlouho vstupní vyšetření trvá?
Délka samotné konzultace je přibližně 20 minut. V průběhu této doby vám lékař vysvětlí základní fakta a podrobnosti o protonové léčbě. V případě, že budete mít po vstupní konzultaci ještě další otázky, můžete se obrátit na svoji koordinátorku léčby.
Co musíte mít k dispozici?
Lékaři Protonového centra musí mít dostatek podkladů pro to, aby mohli rozhodnout, zda je pro vás protonová léčba vhodná. Proto je velice důležité, abyste s sebou na vstupní vyšetření přinesli veškerou zdravotnickou dokumentaci, která se týká vašeho současného onemocnění, zejména biopsie nebo histologie. V případě, že jste v minulosti prodělal nějaké jiné onkologické onemocnění, přineste, prosím, také tyto lékařské zprávy.
Proč musím přinést lékařské zprávy?
Lékaři musí mít k dispozici dostatek podstatných údajů o vaší nemoci, aby mohli posoudit, zda je pro vás léčba vhodná. Čím dříve a čím více zdravotnické dokumentace budou mít lékaři centra k dispozici, tím rychleji stanoví postup léčby a urychlí se tím i váš následný vstup do léčby.
Nemáte všechny výsledky vyšetření k dispozici?
V případě, že nemáte všechna potřebná vyšetření k dispozici, kontaktujte koordinátorky léčby, které vám poradí, jak dále postupovat. Některá diagnostická vyšetření jsou schopni zajistit přímo v Protonovém centru nebo domluvit ve spolupracujících zdravotnických zařízeních.
Jak se mám objednat?
Prvním krokem je domluvit si termín vstupního konzultačního vyšetření. Máte několik možností, jak se do Protonového centra objednat. Můžete se obrátit na koordinátorky léčby a rovnou si u nich rezervovat vhodný termín konzultace na telefonním čísle: +420 222 998 989.
Jaké kroky budou následovat?
Po vstupním vyšetření a diagnostice bude následovat pečlivé plánování léčby. Tým odborníků vám připraví individuální ozařovací plán uzpůsobený přesně vašim potřebám. Poté již bude probíhat samotná léčba, která je ambulantní a bez nutnosti hospitalizace. Na ozařování budete do Protonového centra docházet v přesně stanovených pracovních dnech a čase, který si můžete vybrat. Minimálně jednou týdně absolvujete konzultaci s lékařem.
V případě, že budete mít další dotazy týkající se protonové léčby, kontaktujte koordinátorky léčby na telefonním čísle. +420 222 998 989.
Operační řešení uzlu na štítné žláze nepředstavuje automatický krok při jeho velikosti. Indikace k operaci vychází z kombinace klinických příznaků, výsledků vyšetření a dopadu uzlu na kvalitu života pacienta.
Operace se zvažuje tehdy, když přínos převáží nad riziky zákroku.
Tlakové obtíže a omezení každodenního fungování
Jedním z hlavních důvodů k operaci jsou mechanické potíže způsobené uzlem.
obtížné polykání
pocit tlaku nebo dušení
chrapot nebo změny hlasu
obtíže s dýcháním
V těchto situacích se operace zvažuje i u nezhoubných uzlů.
Podezření na zhoubné onemocnění
Pokud výsledky biopsie nebo ultrazvuku naznačují zvýšené riziko zhoubnosti, je operační řešení doporučováno.
nejasný nebo suspektní výsledek biopsie
kombinace rizikových ultrazvukových znaků
rychlý růst uzlu bez jiné příčiny
Cílem operace je vyloučit nebo potvrdit zhoubné onemocnění a zabránit jeho dalšímu šíření.
Opakované obtíže při dlouhodobém sledování
Některé uzly nejsou akutně rizikové, ale opakovaně způsobují obtíže nebo se postupně zvětšují.
opakované kontroly bez zlepšení
zhoršující se tlakové příznaky
negativní dopad na kvalitu života
I v těchto případech může být operace rozumným řešením.
V naší poradně s názvem ZJIŠTĚNO ZVÝŠENÉ PSA CO DÁL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dtto.
Jenže před 17 dny po sono břicha mě v nemocnici doktor sdělil že mé PSA 7,3 není tak závažné a po nových testech obvodní co kontrolovala diagnostikovano počáteční cukrovku tak PSA je nyní 9,37, odmítl jem biopsii 3x neb nemám žádné potíže, nedá se to řešit chemoterapií ať se zjistí kde ten karcinom je ? Mám 74let a už 96kg, kvůli páteři nemohu cvičit a ani běhat. Co dál ? a taky mám alergii na jód a antibiotika a antivirotika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšené PSA nemusí vždy znamenat zhoubný nádor prostaty. Někdy dochází ke zvýšení PSA vlivem zánětu prostaty a nebo vlivem nezhoubného nádoru - tak zvané benigní hyperplazii prostaty. Právě biopsie by jasně ukázala, co se s vaší prostatou děje a mohl by se pak určit nejlepší postup léčby. Ve věku nad 70 let již nemáte čas na to, nechat to takzvaně vyhnít a spoléhat, že se to samo jen tak vyřeší. Zkuste uposlechnout návrhy lékaře a nechte si udělat tu biopsii.
Ve svém příspěvku BRADAVICE NA OČNÍM VÍČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava.
co takhle něco jako bradavice na očním víčku, no mám z toho bobíky, nebo´T KAŽDÝ lékař radí něco jiné. Jeden normal odstranit, druhý - asistence očního lékaře, třetí biopsie. No tak si vyber
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.
Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.
Hladké vlasy – foto
Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.
Jednoduché vlasy
Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.
Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.
Jednoduché vlasy – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.
Elegantní vlasy
Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.
Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.
Zdá se vám tento účes trochu extrémní? No možná, že se příliš nehodí do kanceláře, ale garantujeme vám, že večer v klubu se po vás každý obdivně otočí. Tento účes v sobě spojuje rebelství padesátých let a nedbalý „rozcuch“ let devadesátých. Vlasy jsou velkoryse vyčesány nad čelem, jako byste právě prolétli vzdušným tunelem. Aby tento styl působil přesvědčivě, musíte kromě vl
V naší poradně s názvem VODA NA PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Horáčková.
Jakým vyšetřením se pozná voda na plicích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pleurální výpotek, někdy označovaný jako „voda na plicích“, je nahromadění přebytečné tekutiny mezi vrstvami pleury mimo plíce.
Voda na plicích nemusí mít žádné příznaky a často se zjistí až z rentgenového snímku. U některých pacientů ale byly hlášeny příznaky jako bolest na hrudi, suchý, neproduktivní kašel, dušnost nebo obtížné, namáhavé dýchání, ortopnoe (neschopnost snadno dýchat, pokud osoba nesedí vzpřímeně nebo nestojí vzpřímeně).
Jak se diagnostikuje pleurální výpotek?
Mezi testy, které se nejčastěji používají k diagnostice a hodnocení pleurálního výpotku, patří:
- Rentgen hrudníku,
- Počítačová tomografie (CT) skenování hrudníku,
- Ultrazvuk hrudníku,
- Thoracentéza (jehla zasunutá mezi žebra pro získání biopsie nebo vzorku tekutiny),
- Analýza pleurální tekutiny (vyšetření tekutiny odebrané z pleurálního prostoru).
Pokud pleurální výpotek zůstal nediagnostikován navzdory předchozím, méně invazivním testům, lze provést torakoskopii. Torakoskopie je minimálně invazivní technika, při které se využívá malé kamerky zasunuté do pleurálního prostoru. Provádí se v celkové anestezii. Tato metoda umožňuje nejen vizuální hodnocení pohrudnice, ale často umožní i léčebný zásah.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Ve svém příspěvku JÍZVÍCÍ ALOPECIE LÉČENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Nováková.
Zajímá mě , ,jestli má někdo zkušenosti s léčením jízvící alopecie,za každou zprávu budu velmi vděčná.Děsím se toho,že zkončím bez vlasů.Zdravím a těším se na odpovědi.. Helena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva horackova.
mám také diagnostikovanou jizvici alopecii z biopsie a neleči mi(že nemaji moc co nabidnout…rada bych konzultovala s někým ,kdo má podobny problém
V naší poradně s názvem MELANOM POD NEHTEM FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.
Dobrý den,
před necelými 2 měsíci jsem si všimla světlehnědého proužku na palci ruky. Už několik měsíců cestuji po Jihovýchodní Asii a jsem stále vystavena slunečnímu záření. Tím, že nejsem doma, tak mě to stresuje o to víc, protože nemůžu nechat změny na nehtech prohlédnout u svého dermatologa. Na prsteníčku stejné ruky mám zase plno malých prohlubní jako od špendlíku - také už několik týdnů/měsíců. Větší strach mám ale z pruhu na palci, mohlo by se jednat o melanom?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš strach je namístě a bude nejlepší, když si necháte nehet vyšetřit v tamní ordinaci. Je důležité, aby vám nehet prohlédl kožní lékař pomocí dermatoscopu. Tady se můžete podívat, jak tento nástroj vypadá: https://www.google.com/imag…. Důležité je hledat nepravidelné hnědé čáry s hnědým pozadím, které by nasvědčovaly na melanom. Nejdou zjistit jinak, než pomocí dermatoskopu. Ideální řešení by bylo zajistit si vyšetření dermatoscopem a zároveň histologické vyšetření biopsie z lunuly (odběr kousku tkáně ze světlého měsíčku u kořene nehtu v místě tmavé čáry). Tato dvě vyšetření bezpečně odhalí současný stav vašeho nehtu. Pokud ani jedno vyšetření neprokáže žádné patologie, tak se bude jednat o pouhou pigmentovou lézi.
Z hlediska vizuálního je vidět sytě červený útvar, podobný jahodě nebo malině, který se rozšiřuje buď do plochy na kůži, nebo může být pod kůží a nad ním je neporušená kůže. Roste do vnitřních struktur, které jsou vidět pod kůží. Hemangiom roste hlavně v prvních šesti týdnech, to je počáteční růst, do devíti měsíců roste velmi aktivně. Následně se do jednoho roku zastavuje jeho růst a většinou se začíná vstřebávat. Takové zkušenosti má většina rodičů. Stačí, když jejich pediatr růst hemangiomu hlídá. Léčba by v takových případech zbytečně zatížila organismus dítěte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na prstu u nohy vám zřejmě roste nezhoubný chrupavčitý nádor – enchondrom. Tyto nádory obvykle rostou pomalu a často nezpůsobují žádné příznaky, ale někdy mohou vést k bolesti, otoku nebo dokonce zlomeninám. Možnosti léčby sahají od pozorování až po chirurgické odstranění.
Co je enchondrom?
Enchondromy jsou typem chrupavčitého nádoru, který se vyvíjí v kosti. Obvykle jsou benigní, což znamená, že nejsou rakovinné a nešíří se. Nejčastěji se vyskytují v kostech rukou a nohou. V prstech na nohou se mohou vyskytovat v kostech pod nehtem nebo v falangách (kostech prstů).
Jak bude probíhat diagnóza?
Rentgenové snímky jsou často prvním krokem v diagnostice enchondromu a ukazují charakteristický vzhled nádoru v kosti.
Pro posouzení rozsahu nádoru a jeho vztahu k okolním strukturám může být nutné další zobrazovací vyšetření, jako je MRI nebo CT.
V některých případech může být k potvrzení diagnózy a vyloučení jiných onemocnění nutná biopsie.
Jak probíhá léčba?
Pokud je enchondrom malý, asymptomatický a nezpůsobuje žádné problémy, může být monitorován pravidelnými rentgenovými snímky, aby se zkontrolovaly případné změny.
Pokud nádor způsobuje bolest nebo hrozí zlomenina, může být odstraněn seškrábnutím (kyretáží) a následným vyplněním prostoru kostním štěpem.
V některých případech může být chirurgicky odstraněn celý nádor.
Pro správnou diagnózu a léčbu je nezbytné poradit se s praktickým lékařem a nebo s ortopedem. Včasná diagnóza a léčba mohou pomoci předejít komplikacím, jako jsou zlomeniny nebo potřeba rozsáhlejšího chirurgického zákroku. Enchondromy mají nízké riziko, že se z nich stane rakovina, ale i tak je důležité je nechat vyšetřit a sledovat.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Zdravím Vás Otče od Kroměříže, mám 5letou vnučku, u které byl zjištěna celiakie/dle biopsie-částečná atrofie klků/Drží dietu, dá se s tím něco dělat, myslím tím užívání bylin?Děkuji za jakoukoliv odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Míra zhoubnosti gliomu se vyjadřuje ve stupních rizika. Nejčastěji se používá dělení na málo rizikové a vysoce rizikové tumory. Málo rizikový nádor roste pomalu, proto je považován za poměrně „málo zhoubný“ nádor. Na rozdíl od ostatních nezhoubných nádorů jinde v těle není málo rizikový gliom ostře ohraničen. Nádorové buňky prorůstají zdravou mozkovou tkání a celý nádor je proto obtížně operativně odstranitelný. Po určité době může opět narůstat, pak se mluví o recidivě tumoru. Často v tomto případě dochází ke změně na vysoce zhoubnou formu.
Vysoce rizikový gliom také není ostře ohraničen a prorůstá zdravou mozkovou tkání. Na rozdíl od málo rizikového tumoru je však velmi zhoubný – bujení je velice rychlé. Úplné odstranění tumoru není většinou možné a ve vysoké míře dochází k recidivám. Gliom na rozdíl od většiny zhoubných tumorů, které se vyskytují v jiných částech těla, prakticky nikdy nemetastazuje. Ročně je v České republice diagnostikováno asi 700 případů nádorů mozku, většinou gliomů. Málo rizikový gliom se více vyskytuje ve věkové skupině 20–40 let. Vysoce rizikový gliom postihuje více věkovou kategorii nad 40 let.
Meningeom – postihuje především dospělé pacienty; vyrůstá z mozkových blan.
Meduloblastom a ependymom – jde o typické mozkové nádory dětského věku.
Adenom hypofýzy – projevuje se poruchami hormonálních funkcí.
Gliom optiku – je nádor postihující oční nerv.
Neurinom – je nádor postihující obvykle sluchový nerv.
Obtíže provázející nádor mozku silně závisí na lokalizaci onemocnění. Příznaky se dají rozdělit do tří skupin, a sice:
výpadky schopností a dovedností;
epilepsie;
obtíže plynoucí ze zvýšeného nitrolebního tlaku.
Při vzniku podezření, že uvedené potíže souvisejí s nádorem mozku, se v současné době provádí vždy výpočetní tomografie (CT) vyšetření mozku a vyšetření magnetickou rezonancí (MR). V některých případech je nutné vyšetření elektroencefalické (EEG).
Za účelem stanovení definitivní diagnózy je však třeba vyšetření mozkové tkáně. Odejmutí malé části tkáně se nazývá biopsie. Odborný lékař, který tento zákrok provádí, se jmenuje neurochirurg, což je chirurg specializovaný na operace nervového systému. Jiný odborník, patolog, vyšetří odebranou tkáň pod mikroskopem. Na základě buněčných změn může tento lékař určit charakter onemocnění.
Odběr mozkové tkáně může být pacientovi proveden dvěma způsoby:
stereotaktickou biopsií;
kraniotomií.
Volba metody je kromě jiného závislá také na umístění a rozšíření nádoru. Stereotaktická biopsie se provádí malým otvorem v lebce, u kraniotomie je otvor poněkud větší. Pro oba výkony je zapotřebí hospitalizace.
Voda na plicích bývá obvykle komplikací jiného onemocnění. Pouze hrudními punkcemi nelze tento problém vyléčit, snad jen s výjimkou pomalu se doplňujících výpotků u nemocných s nádorovým onemocněním v terminálních stadiích.
Léčbu je vždy potřeba zaměřit především na základní nemoc. Pokud zůstává příčina výpotku nejasná i po výše uvedených vyšetřeních, nebo je třeba většího vzorku k histologickému vyšetření (například při podezření na nádor pohrudnice – mezoteliom), pak se odesílají nemocní na chirurgické oddělení (výjimečně se toto vyšetření může provádět i na pneumologických pracovištích) k provedení takzvané torakoskopie. Při ní se pronikne nástrojem zvaným torakoskop několika vstupy (porty) přes hrudní stěnu do pohrudniční dutiny, která se tak zevnitř prohlédne. Vyšetření lze provést buď v celkové anestezii s krátkodobou intubací na chirurgickém pracovišti, nebo i v lokální (místní) anestezii na plicním pracovišti. Předpokladem dobré přehlednosti pohrudnice je uměle vytvořený pneumotorax (vpuštění určitého množství vzduchu do pohrudniční dutiny) s následným kolapsem plíce (vzduch vniká porty do pleurální dutiny). Po prohlédnutí obou listů pohrudnice lze pod kontrolou zraku odebrat vzorky (biopsie) z pohrudnic nebo i malé části plic k histologickému vyšetření.
I po zevrubném vyšetření nemocných s nejasným pleurálním výpotkem se daří určit příčinu jejich výpotku jen asi v 90 %. U zbylých 10 % nemocných zůstává příčina tvorby tekutiny v pohrudniční dutině nejasná. V tom případě je třeba některá vyšetření opakovat (cytologie, biopsie) a postupovat k více invazivním způsobům vyšetřování (torakoskopie). Všechna tato vyšetření jsou v České republice dobře dostupná.