Bolesti kloubů a svalů po chemoterapii: příčiny a úleva

Proč po chemoterapii vznikají bolesti kloubů a svalů

Bolesti svalů a kloubů po chemoterapii patří mezi obtíže, které pacienti často popisují v období po ukončení léčby nebo během jednotlivých cyklů. Organismus po chemoterapii prochází velkou zátěží. Cytostatika sice cíleně ničí nádorové buňky, ale zároveň mohou ovlivnit i zdravé tkáně, především ty, které se rychle obnovují. Výsledkem může být celková únava, změna svalového metabolismu, zvýšená citlivost nervového systému a pocit rozlámanosti podobný silnější viróze.

V praxi domácí péče jsem se setkávala s pacienty, kteří po chemoterapii říkali například: „Nemám už takovou bolest jako při léčbě, ale celé tělo mě bolí, jako bych pracoval několik dní bez odpočinku.“ Tento popis velmi dobře vystihuje stav, kdy nejde pouze o jeden konkrétní kloub, ale o celkovou reakci organismu na předchozí léčbu.

Mezi časté příčiny patří:

• přímý vliv chemoterapie na svaly, klouby a nervovou soustavu,
• zánětlivá reakce organismu při obnově poškozených tkání,
• svalová slabost po delší neaktivitě během léčby,
• periferní neuropatie – poškození drobných nervů, které může způsobovat pálení, brnění nebo bolest končetin,
• léky doprovázející chemoterapii, například kortikoidy nebo hormonální léčba.

Pacienti často zaměňují bolest svalů po chemoterapii s artrózou nebo revmatickým onemocněním. Rozdíl bývá v průběhu. Po chemoterapii se často objevuje více plošná bolest, ranní ztuhlost, únava a kolísání obtíží podle celkové kondice.

Kdy jsou bolesti po chemoterapii běžné a kdy vyhledat lékaře

Po ukončení chemoterapie může organismus potřebovat několik měsíců, než se vrátí k původní výkonnosti. Lehčí až střední bolesti svalů, pocit ztuhlosti nebo nepříjemné tahání v kloubech mohou být součástí rekonvalescence. Typické je, že obtíže nejsou každý den stejné – jeden den pacient zvládne více pohybu, další den se cítí výrazně unavenější.

Za běžné se často považují obtíže, které postupně slábnou a souvisejí se zátěží. Například pacient po léčbě rakoviny prsu může několik měsíců popisovat bolest ramen, zad nebo kyčlí, protože během léčby méně cvičil, ztratil svalovou sílu a změnil pohybové návyky.

Naopak je vhodné kontaktovat lékaře při příznacích, jako jsou:

• nově vzniklá silná bolest jednoho konkrétního kloubu,
• výrazný otok, zarudnutí nebo horkost kloubu,
• horečka nebo zimnice společně s bolestí,
• náhlé zhoršení schopnosti chodit nebo používat končetinu,
• silná bolest kostí, která se zhoršuje nebo neustupuje.

U onkologických pacientů je důležité nepřisuzovat automaticky každou bolest pouze chemoterapii. Lékař někdy potřebuje vyloučit například infekci, poruchu minerálů, nedostatek vitaminů, útlum krvetvorby nebo jiné příčiny.

Zkušenost pacientů ukazuje, že mnoho lidí čeká s návštěvou lékaře příliš dlouho, protože mají obavu, že „obtěžují kvůli běžným následkům léčby“. Ve skutečnosti je právě včasné popsání obtíží důležitou součástí následné péče.

Jak se zjišťuje příčina bolestí svalů a kloubů po chemoterapii

Vyšetření většinou nezačíná složitými metodami, ale podrobným rozhovorem. Lékaře zajímá především, kdy bolest začala, jaký má charakter, kde přesně se nachází a zda souvisí s konkrétním typem chemoterapie.

Pacient by měl být připraven odpovědět například:

• Které klouby nebo svalové skupiny bolí?
• Je bolest horší ráno, večer nebo po pohybu?
• Je přítomné brnění, pálení nebo snížené vnímání?
• Jak dlouho obtíže trvají?
• Zhoršují se, nebo pomalu ustupují?

Lékař může doporučit krevní odběry, například kontrolu zánětlivých parametrů, krevního obrazu, minerálů nebo některých vitaminů. U některých pacientů je potřeba vyšetřit nervové postižení, zejména pokud se přidává necitlivost prstů nebo pálení chodidel.

Správné určení příčiny je důležité, protože jinak se léčí běžná bolest z přetížení a jinak nervová bolest nebo zánětlivý problém.

Co pomáhá na bolesti svalů a kloubů po chemoterapii

Léčba závisí na příčině. Neexistuje jeden univerzální postup pro všechny pacienty. U většiny lidí však pomáhá kombinace postupného návratu k pohybu, podpory regenerace a vhodně zvolené léčby bolesti.

Mezi praktická opatření patří:

• pravidelný mírný pohyb – krátké procházky, jednoduché cvičení nebo rehabilitace pomáhají obnovovat svalovou sílu,
• protahování a posilování podle možností pacienta,
• dostatek bílkovin ve stravě pro obnovu svalů,
• dostatečný pitný režim,
• spánek a pravidelný denní režim.

U některých pacientů lékař doporučí běžné léky proti bolesti, u jiných specifickou léčbu například při neuropatii. Je důležité nepoužívat dlouhodobě volně dostupné léky proti bolesti bez konzultace, protože onkologičtí pacienti mohou mít odlišná rizika například kvůli ledvinám, žaludku nebo současně užívaným lékům.

Z vlastní zkušenosti vím, že pacientům často nejvíce pomůže realistické nastavení očekávání. Regenerace po chemoterapii nebývá otázkou několika dnů. Mnozí lidé se zlepšují postupně – například po třech měsících zvládnou více pohybu než bezprostředně po léčbě.