Boule vznikají nejčastěji na hlavě, kde je nad plochými lebečními kostmi tenká kůže. Boule na hlavě trápí především malé děti, které se ještě neumí dobře orientovat v prostoru, nedokážou odhadnout vzdálenosti a nemají dobrou rovnováhu. Věk batolete tak bývá provázen častými boulemi na hlavě. Jestliže je některé dítě skutečně velmi náchylné k častým střetům své hlavy s tvrdými předměty (narážení do stěn, pády a podobně), měly by jim jejich maminky chránit hlavy turbánkem z pleny nebo měkkého šátku.
V dřívějších dobách bývalo zvykem boule na hlavě vzniklé úrazem zatlačovat. Mnozí lidé vzpomínají na oboustranné utrpení, když je milovaná maminka (babička) pevně sevřela mezi koleny a lžicí nebo plochou jídelního nože se pokoušela bouli na hlavě nacpat dovnitř lebky. Kromě křiku, slz a ještě větší bolesti nemělo zatlačování žádný efekt. Mnohem účinnější a příjemnější je přiložit na bouli na hlavě studený mokrý obklad.
Úraz hlavy nemusí končit jen boulí na hlavě. Třeba i po několika hodinách se mohou objevit příznaky otřesu mozku nebo poškození lebečních kostí. V takových případech je nezbytné odborné lékařské vyšetření.
V podkoží (škáře) na hlavě je poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Bohaté prokrvení kůže hlavy pak způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.
Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plazma, jestliže jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají. Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.
Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, které se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hmota. Boule se pak po několika dnech bez následků vstřebá. Někdy i trochu cestuje a může měnit barvu. Pokud je její náplň bez krvinek, je boule téměř bílá (u černochů černá). Sraženina obsahující červené krvinky ovšem mění barvu jako v případě modřiny. Červené krevní barvivo hemoglobin se
Ve svém příspěvku BOULE NAD KLICNI KOSTI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobry vecer, tak pred tydnem jsem si vsimla boule nad pravou klicni kosti. Nijak se nepohybuje. Na zatlaceni bolestiva a bolestive i smerem za krk. Nez pujdu k lekari,rada bych vedela jake jsou moznosti puvodu boule. Dekuji za odpoved. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
Mé sestře se objevila bulka pod kliční kostí na levé straně.Bolestivá.Cítila bolest i pod levým žebrem,vystřelující.A ted se k tomu přidal dvě zvětšené uzliny na krku, sucho v ústech.Byla na různých vyšetřeních,neví co to je,jedni to chtěj řezat,druzí zase ne.Je sama s dětmi/jedno vážně nemocné/,takže to chce řešit a ne čekat.Má někdo zkušenost nebo stejný problém!?Předem díky
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý. Kůže v okol
Ve svém příspěvku JAK RYCHLE SE ŠÍŘÍ SVRAB? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den. Udělalo se mi několik ohnisek vyrážky po těle, vypadá to na svrab (zdvojené pupínky, svědění atd), i když ne v místech typických pro svrab. Mám to na rameni, v oblasti kostrče a na podbřišku, také na jednom kotníku. Teď je víkend, ihned v pondělí se chystám k lékaři. Některé vyrážky už mám delší dobu a nenapadlo mne, že by to mohl být svrab, protože se to nešíří moc rychle. Nevíte někdo, jak rychle se svrab po těle rozšiřuje? Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Boule vzniklé pohmožděním mají různou povahu; může jít o vylitou krev nebo jinou tekutinu. Podle místa vzniku se liší závažností, bolestivostí, léčbou a průběhem hojení.
Boule nad kostí na bérci (oblast mezi kolenem a kotníkem) způsobená pohmožděním je krevní výron (hematom) vzniklý mezi přední plochou holenní kosti a kůží. Jako první pomoc je vhodné použít ledový obklad. V případě pokračujícího narůstání hematomu je nutná bandáž (nejlépe elastickým obinadlem) k zastavení jeho dalšího narůstání a dále uložení postižené končetiny do výšky. Větší hematom na bérci se hojí špatně a zdlouhavě, neboť bérec je mnohem méně prokrvený než hlava. Časté bývají zánětlivé komplikace; vylitá krev je totiž vhodným místem k množení mikroorganismů. Dalším faktorem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku zánětu (někdy až vzniku bércového vředu) je onemocnění žilního systému dolních končetin. Hrubším pohmožděním přední strany holenní kosti může dojít k drobnému odlomení hrany kosti. Toto odlomení nemá žádný vliv na funkci kosti, často však zůstává trvalá deformita přední hrany holenní kosti.
Boule nad svalem způsobená pohmožděním svalu je rovněž krevním výronem. První pomocí je ledování a klid. Důležité je nesnažit se sval rozcvičit; podstatně by tím byla prodloužena doba přetrvávajících potíží. V případě závažnějšího poranění je vhodné vyšetření chirurgem, který vyloučí či potvrdí poškození svalu.
Boule nad kolenem (jablkem) způsobená pohmožděním nebo otlačením se označuje jako burzitida – nadměrné nahromadění tekutiny burzy (zvláštní polštářek mezi plochou jablka a kůží umožňující volný pohyb kůže proti kosti). Burzitida je svou podstatou podobná gangliomu, liší se jen místem a způsobem vzniku. Při tomto úrazu nepomáhá žádné domácí ošetření, místo musí být ošetřeno lékařem (chirurgem). Nejčastěji bývá nutné odborné odsátí tekutiny (punkce), mnohdy i opakovaně. Někdy je nutné zklidnění zánětu dlahou. Často musí následovat operační odstranění celé změněné burzy pro vracející se (recidivující) potíže.
V naší poradně s názvem BULKA NA RAMENI POHYBLIVOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobry den, pred mesicem me nasli pohyblivou bulku asi 2cm vyrizli ji a poslali na rozbor a rekli ze je to fibrolipom,uplynul mesic a obevila se zase bulka o kousek vejs vetsi,v patek jdu na ultrazvuk tak nevim je take pohybliva dekuji za odpoved.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Fibrolipom se běžně vyskytuje opakovaně. Vyčkejte na výsledky vyšetření a zbytečně se nestresujte. Udělejte si inventuru v tucích, které přijímáte stravou a zkuste je omezit. Taktéž více aktivního pohybu, při kterém se alespoň na 20 minut v kuse zapotíte, pomáhá proti usazování lipidů - původce fibrolipomu.
Poranění hlavy jsou zvláště u dětí poměrně častá. Pro novorozenecký a kojenecký věk jsou typická taková poranění hlavy, která vznikají v souvislosti s pádem z přebalovacího stolu, nezajištěné postýlky či nezajištěného kočárku. Nebezpečné jsou u starších kojenců pády spojené s používáním chodítek nebo s procházkami po schodech. Batolatům hrozí kromě pádů ze schodů také pády z prolézaček, kol, tříkolek a podobně. Všechna poranění hlavy v souvislosti s pády vznikají účinkem hrubého násilí na tuto oblast.
Při poranění hlavy rozlišujeme poranění povrchní a vnitřní, případně kombinaci obou.
Typickým představitelem povrchního poranění je boule vzniklá uhozením se do hlavy. Také různé oděrky, tržné či řezné rány patří k častým zástupcům povrchních poranění. Zde je nutné připomenout, že rány na čele, v obličeji nebo ve vlasaté části hlavy mohou silně krvácet, i když jsou jen malé. Důvodem je velké prokrvení těchto oblastí (viz výše v článku).
Mluvíme-li o poranění vnitřním, máme nejčastěji na mysli otřes mozku. Charakteristickými příznaky tohoto stavu jsou bolest hlavy, pocit na zvracení, či přímo zvracení. Může být přítomna i krátkodobá porucha vědomí nebo stav, kdy si dítě nepamatuje dobu těsně před úrazem.
Nikdy poranění hlavy, i sebemenší, nepodceňujte! Pokuste se zhodnotit situaci a jednejte! U malého povrchního poranění (odřenina, lehká boule na čele a podobně) postačí ve většině případů domácí ošetření. V případě podezření na otřes mozku, většího povrchního či hrozícího nitrolebního krvácení neváhejte a buď sami dopravte dítě do nemocnice, nebo (v případě pochybností či závažnějších příznaků, jako je například výtok tekutiny z ucha, zlomeniny lebky a jiných) volejte neprodleně rychlou záchrannou službu.
Pokud se nerozhodnete dítě po úrazu hlavy nechat vyšetřit lékařem, je bezpodmínečně nutné minimálně 24 hodin sledovat stav vědomí zraněného. V noci si nastavte budík a vzbuďte dítě každé 2 až 3 hodiny, aby bylo jasné, že nemá známky mozkového postižení a neupadá do bezvědomí. V případě nevolnosti, výrazné spavosti i přes den, pocitu na zvracení, zvracení nebo poruše vidění ihned vyhledejte lékaře.
Boule na hlavě u dětí mohou vzniknout i jako nádorové onemocnění.
Nově vzniklá boule pod kůží by měla být vyšetřena lékařem. Kromě fyzikálního vyšetření (bolestivost, pohyblivost vůči okolním tkáním) se vás lékař zeptá na známky infekce (hlavně zvýšená teplota). Ze zobrazovacích metod je doporučován ultrazvuk a při pochybnostech je možné odebrat z neznámého ložiska vzorek (biopsie) a nechat ho histologicky vyšetřit. Při zvětšení podkožní uzliny nejasné příčiny je vhodné ji celou chirurgicky odstranit a taktéž zajistit histologické vyšetření.
Boule na nohou mohou být zapříčiněny zvětšenými mízními uzlinami, nezhoubnými nádory, abscesy, zhoubnými nádory, revmatickými uzlíky, ganglionem, keloidem a mukokélou.
Zvětšené mízní uzliny jsou podkožně uložené uzliny, které se mohou zvětšit při řadě onemocnění, jedná se zejména o infekce, méně často pak o nádorové choroby. Infekční uzliny bývají většinou zároveň bolestivé. Zvětšení podkožních uzlin lze nejčastěji nahmatat v tříslech.
Nezhoubné nádory bývají poměrně běžnou příčinou vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jsou to například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
Zhoubné nádory v podkoží lze většinou najít jako lokální metastázy zhoubných nádorů.
Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů při revmatoidní artritidě. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
Ganglion je cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
Keloid je zbytnělá jizva vzniklá poruchou hojení.
Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Ve svém příspěvku CHLAMYDIE V PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Havlíková.
Dobrý den.
Již 3/4 roku se léčím s bolestmi na hrudi, v oblasti pravé lopatky, pravého žebra. Doktoři mě léčí na Cervikobrachiální syndrom. Na rehabilitacích si vyžádali udělat krevní testy na chlamydie a boreliozu. Pan doktor mi sdělil, že jsem obojí kdysi prodělala a získala jak boreliózu, tak chlamydie pneumonie, ale že tělo se s nimi, i když jsem vůbec nebyla nijak léčena,poradilo samo. Tak teď jsem prý jako očkovaná proti nim, jelikož mám vytvořené protilátky a nemusí mě nijak léčit či kontrolovat. Mám pořád problémy s bolestmi na hrudníku, teď i střevní problémy, křeče, blok na žebrech, bolesti na pravé lopatce, píchání v pravém rameni. Na rehabilitaci si s mnou nevědí rady, hned lepší, pak zas horší. Potíže se zhoršují jakoukoliv námahou. Mohly by tyto moje příznaky souviset s chlamydií pneumonie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Odpovídám na Váš dotaz. Pokud Vám byly chlamydie pneumonia prokázány, snažte se dostat k nejlepším odborníkům na toto onemocnění. Nenechte se ničím a nikým odbýt, nebo dopadnete moc špatně. K tomu Vám chci sdělit. Měla jsem úplně ty samé problémy, chodila jsem od " čerta k ďáblu " , nikdo mi nedokázal sdělit opravdu objektivně o jaké onemocnění se jedná. Přestože jsem byla přeléčena AT, můj stav se zhoršoval natolik, že bylo neúnosné cokoli dělat. Zbořila se mi celá páteř, výsledky na MR moc špatné, se střevy jsem rovněž skončila v nemocnici, neúměrná únava Vás naprosto skolí, nebudete schopna již žít normálním životem. Mám zato, že je snad zákaz chlamydie řešit. Skončila jsem v invalidním důchodu, přestože jsem byla celý život workoholik, a moc jsem se těšila dál na práci. Nemohu dělat nic. Po obyčejném nákupu, kde dnes bez vozíku nefunguji vůbec, pak doma třeba tři hodiny spím, a nejsem ničeho schopná. Strašná únava, bolesti stále dokola. To samé má můj manžel. Nepodceňujte to a snažte se to nějak léčit. V léčení Vám neporadím, prostě tady se to moc neřeší. Snad až to skolí půl národa, tak to budou možná řešit. Je to fakt strašné. Přeji Vám zlepšení a mnoho zdraví.
Boule na stehně pod kůží jsou tvořeny nahromaděným tukem, mohou být různé velikosti, mohou být patrné dotykem nebo v některých případech i opticky. Zpravidla tyto boule nebolí. Toto onemocnění není zpravidla závažné, ale je dobré navštívit lékaře a poradit se s ním. Lékař by měl boule prohmatat a následně zajistit i mikroskopické vyšetření. Může se totiž jednat o tukový novotvar, ale také o fibrom, hmatný myom, ale také o nevelkou svalovou kýlu. Správné je na chirurgické ambulanci provést odstranění novotvaru a zajistit jeho mikroskopické vyšetření na histologii.
Ve svém příspěvku ALAVIS PRO LIDI DÁVKOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kanta Josef.
dobrý den měl bych zájem vyzkoušet alavis .mam začínajicí artrozu v rameni . mam 115 kilo . ale spíše me zajima jestli neni problem v tom že jsem měl před rokem lehkou mrtvici . tlak ,krev všechno v pořadku ,jen mi prostě praskla žilka. děkuji Kanta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Alavis MS užívám měsíc nemůżu nic jiného než chválit opravdu výborný měla jsem bolesti obou kolen,to ustalo a i otoky jsou zcela pryč.Jen mohu doporučit.
Ve svém příspěvku DOTAZ K NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Zajímalo by mě,zda se dá úplně vyléčit neuropatie u cukráře typ.II. Jde o odumírání nerv.nohou a cév v mozku.Mému muži údajně proces zpomalují lékama s tím, že to vyléčit nejde,tuddíž dlouhodobé utrpení? Neustále si stěžuje na mravenčení a otok rukou a bolest nohou, neudrží rovnováhu a má "motolici" v hlavě chodí s velkou obtíží, do toho je hrozně pesimistický dá se s tím něco dělat nebo usnadnit péči o něj? předem děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helča.
Na magnetické rezonanci krční páteře je nález tzv" radikulopatie kořene C7" - postižení nervů v oblasti u výstupu z páteřního kanálu, jedná se o "kořen C7 "- skupina nervů, které vycházejí z dolní krční páteře a inervují horní končetinu. Postižení je u Vás způsobeno zůžením otvoru v páteři, kudy nervy vycházejí. Páteřní kanál sám zůžený není. Může to způsobovat bolest/brnění/ necitlivost na zadní straně paže, či slabost v končetině. Neporadíte jak dál postupovat.? děkuji
Skolióza je tak obtížně řešitelný zdravotní problém, že vyžaduje skutečně specifický přístup ke každému jednotlivému pacientovi. Cvičení na skoliózu je aspoň pro zastavení postupu deformací nezbytné. Vždy záleží na tom, v jakém stadiu se skolióza nachází a jakou léčbu lékař doporučí, ale obecně platí, že cvičení může výrazně zamezit zhoršování stavu, a pokud se k němu přistupuje opravdu poctivě, pacient se do budoucna může dočkat podstatného zlepšení. Cvičení na skoliózu musí být prováděno pečlivě a opatrně, aspoň zpočátku za dohledu specialisty, který dozírá na správné zapojování svalů, postavení ramen a dolních končetin a upozorňuje na časté chyby. Pacient by měl cvičit pomalu a pouze tahem do doby či polohy, než mu daný cvik začne způsobovat bolest. Cvičit by se mělo pravidelně a každý cvik vždy několikrát zopakovat. Důležité je správné dýchání a přestávky mezi jednotlivými cviky. Níže uvedená cvičení na skoliózu mohou vypadat jednoduše, ale pro některé pacienty s pokročilejšími deformacemi páteře jsou mnohdy těžce proveditelná. Zde je pár základních cviků především na protažení celé páteře:
Leh na zádech, rukama se přidržujeme kolen. Bez záklonu šíje přitáhneme kolena k hrudníku a tlačíme jimi do dlaní. Jen s lehkým odlehčením pánve, bez kulatých zad, několikrát zopakujeme.
Leh na zádech, jednu nohu máme pokrčenou, druhou zvedneme lehce nad zem, ruce necháme ležet podél těla. Nataženou nohu zvedneme nahoru s napnutým kolenem a přitaženou špičkou. Rukama lehce pokrčené koleno přitáhneme k hrudníku a vydržíme bez zvednutí bederní páteře z podložky v této poloze několik sekund. Povolíme a opakujeme totéž s druhou nohou.
Leh na břiše, hlavou se opřeme o čelo a připažíme. Přitahujeme lopatky směrem k páteři, zatímco ramena táhneme dolů.
Leh na břiše, hlavou se opřeme o čelo, lokty svírající pravý úhel zvedneme do výše ramen. Bez prohnutí bederní páteře zvedneme hlavu, ruce a horní část hrudníku nad podložku. Lopatky se snažíme stáhnout k sobě a vydržet několik sekund.
V sedu na židli paže skrčíme v loktech tak, že prsty levé ruky spočívají na pravém rameni a naopak. Hlavu se snažíme co nejvíce vysunout za bradou vpřed, ale ramena táhneme dozadu. Poté hlavu zasuneme zpět a směrem dopředu tlačíme zase lokty.
V sedu na židli s vyrovnanými zády si přisedneme levou ruku, zatímco pravou položíme přes temeno hlavy nad levé ucho. Hlavou opatrně ukloníme doprava a tlačíme jí do ruky. Variací tohoto cviku je uklonění hlavy směrem k pravému rameni. V obou pozicích několik sekund setrvat.
Ve svém příspěvku CERVIKÁLNÍ DYSTONIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Člověk.
Zkurvena zapicena nemoc na kterou není ani plný invalidního,hlavně že jdou miliardy na Araby.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Žváčková Martina.
Dobrý den,jmenuji se Martina.Je mi 45 let a Cervikální dystonií jsem onemocněla asi tak před rokem.Pobolívání za krkem,mírné stahování hlavy doprava.Nyní jsem ve fázi,kdy si musím hlavu neustále držet,jakmile ji pustím okamžitě ji mám přilepenou na pravém rameni.Už mám dokonce za sebou 2 krát sadu Botulotoxinových injekcí,ale zatím se žádný zázrak ,jak jsem tajně doufala nekonal.Další injekce mě čekají v dubnu,doufám,že zaberou.Stačí ,když si nebudu muset držet hlavu. Všechny vás zdravím a hlavně držte se .
Postižení je charakteristické noční bolestí, nemocní nemohou kvůli bolesti spát na postiženém rameni. V pokročilých stadiích se objevuje otok, zarudnutí, změny tvaru kloubu.
V naší poradně s názvem VÁPENATÝ VÝRŮSTEK NA RAMENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaňatová Anna.
Dobrý den, zajímalo by mě, jak pomoci usazenému vápníku v ramením kloubu. Lékař nedoporučuje operaci. Po rehabilitaci stále trvají bolesti. Ráda bych věděla, jak si upravit jídelníček a třeba podpůrnou léčbu bylinami. Děkuji za vaši radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Odvápnění je možné pomocí hořčíku. Když budete užívat dvojnásobné množství doporučené denní dávky hořčíku, tak bude docházet k mírnému ubývání vápníku v celém těle.
Entezopatie je označení pro skupinu onemocnění úponových šlach. Slovo enthesis vychází z řečtiny a označuje úpon. Pro toto onemocnění se používá také označení syndrom úponových bolestí a řadí se mezi syndromy z přetížení měkkých tkání pohybového aparátu. Jde vlastně o patomorfologické změny v místě úponu šlach, vazů a kloubních pouzder. Entezopatie vznikají na základě zánětlivých změn v kloubním pouzdře a v oblasti úponů šlach.
Entezopatie se mohou vyskytovat samostatně pouze na jedné části těla nebo mohou být součástí revmatických onemocnění. Většina entezopatií vzniká jako následek přetížení s následnou poruchou prokrvení a látkové výměny. Entezopatie se vyskytují u obou pohlaví bez výjimky, nejčastěji pak v produktivním věku nebo u mladých a středně starých sportovců.
Entezopatie vznikají nejčastěji opakovaným přetěžováním šlachových úponů. Přetěžování může být běžně prováděná denní činnost, ale nejčastěji se týká sportovních aktivit nebo pracovní zátěže. U některých případů entezopatií jsou příčiny multifaktoriální. Přetížení může být akutní nebo chronické. Následkem je porucha mikrocirkulace v oblasti přechodu šlachy v kost. Jakmile dochází k opakované nadměrné námaze v oblasti úponu, chrupavčitá zóna v oblasti přechodu se ničí a dochází k její přestavbě. Při námaze dochází k mikrotraumatizaci úponů, jejich špatnému prokrvení, nekróze a zánětu.
Prvotním příznakem akutních entezopatií je jednoznačně bolest při pohybu. Většinou jde o bolest velmi dobře lokalizovanou, kdy nemocný může přesně ukázat na bolestivé místo úponu šlachy a jeho okolí. Typický je také otok. Hybnost je omezená a k úlevě dochází při znehybnění končetiny. Bolest se však objevuje také při palpaci postižené oblasti s vyzařováním bolesti do okolí. Akutní entezopatie typicky vymizí do šesti týdnů od prvních příznaků, a to bez ohledu na spontánní odeznění nebo jako reakce na léčbu. Pokud se bolesti a další obtíže spojené s entezopatií vyskytují déle než 6 týdnů, jde o entezopatii chronickou. Při přechodu do chronicity může být bolest také klidová a v oblasti nad úponem se mohou objevit změny jako zarudnutí kůže a neustupující otok.
Onemocnění entezopatiemi se velmi často diagnostikuje pouze na základě anamnézy. Pokud pacient zmíní úponové bolesti při sportu nebo pracovní činnosti, je možné rychle stanovit podezření na entezopatie. Klinická vyšetření jsou ale nezbytná, jelikož lékař pod kůži nevidí a nemůže bez dalších vyšetření prohlásit, že jde o entezopatie bez toho, aby vyloučil jiné, mnohdy mnohem závažnější příčiny (revmatoidní artritida, lupus apod.). Důležité je zkontrolovat všechny ostatní velké k
Pokud se vám na penisu objevila boule, výrůstek, zpozorněte. I když nebolí, může se jednat o symptom rakoviny penisu. Ložisko se v tomto případě nejčastěji nachází na špičce penisu a v prvních stadiích je nebolestivé. Bolest a krvácení se obvykle dostaví až v pozdějších fázích. I když je to relativně vzácný druh nádoru, jeho výskyt rok od roku stoupá a nejvíce jsou jím ohroženi muži starší čtyřiceti let. Jakýkoli uzlík, vřídek nebo nemizející skvrny na penisu by měl proto bezpodmínečně vidět urolog nebo dermatolog. Účinnou prevencí je důsledná hygiena penisu, protože výzkumy prokazují, že u obřezaných mužů se rakovina penisu objevuje v mnohem menší míře. Tvrdý, okrouhlý a nebolestivý vřídek na penisu je například charakteristický pro onemocnění syfilidou.
Ve svém příspěvku CERVIKÁLNÍ DYSTONIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Člověk.
Zkurvena zapicena nemoc na kterou není ani plný invalidního,hlavně že jdou miliardy na Araby.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den Martino,četla jsem váš příspěvek s cervikální dystonií.Mně tuto nemoc potvrdily letos v lednu.Zajímá mne,jestli je u vás nějaké zlepšení a zda opravdu během roku z mírných problémů,máte hlavu až na rameni?Je mi to líto a také samozřejmě nevím,jak u mne nemoc bude postupovat.děkuji Jana
Jedná se o kýlu, která se vyskytuje v tříselném kanálu. Do tohoto kanálu totiž pronikne část některého břišního orgánu. Tříselný kanál je důležitý jak pro muže, tak pro ženy. Přesto tento typ kýly postihuje více muže než ženy (až 80 % tříselné kýly postihuje muže).
Tříselná kýla se rozděluje na dva typy hernie. První a častější typ se nazývá šikmá tříselná kýla, tento typ kýly může být získaný, ale i vrozený. U muže se takováto kýla dostává do třísel stejnou cestou jako v prenatálním období jeho varlata (od ledvin k šourku). Tato cesta, kterou varlata ještě před narozením muže putovala, mohla zůstat zcela, nebo zčásti zachována. Pokud tato cesta je zachována celá, tak i samo varle patří do kýlního obsahu. Pokud ale zůstala tato cesta zachována jen zčásti, tak se tato kýla u muže projeví jako boule/hrbolek u tříselného kanálu. Pokud by se tato kýla nijak neléčila, může zasáhnout i mužův šourek.
U žen se šikmá tříselná kýla vyskytuje v méně případech. i zde kýla pak cestuje z dutiny břišní do tříselného kanálu obvykle kolem dělohy a močových cest a může se dostat až do stydkého pysku.
Druhým typem tříselné kýly je přímá tříselná kýla, která není tak častá jako šikmá. Navíc přímá tříselná kýla není nikdy vrozená a navíc obvykle postihuje starší muže. Obvykle se tato kýla dostane do tříselného kanálu různými štěrbinami mezi břišními svaly.
Na vznik tříselné kýly nemá vliv ale jen prenatální vývoj, během něho sice je část břišní stěny oslabená, jak dané varle, nebo děložní vazy sestupují, ale to samotné ke vzniku tříselné kýly nestačí. Obvykle se na vzniku této kýly také podílí vyšší a dlouhodobá námaha, obezita, u žen i těhotenství. Je to způsobené tím, že jak vyšší váha, tak i těhotenství způsobují v břiše vyšší tlak a ten může vést k přetěžování břišních svalů.
Tříselná kýla bývá často laiky zaměňována (aspoň názvem) se stehenní kýlou. Stehenní kýla postihuje na rozdíl od tříselné kýly ale častěji ženy než muže. Obvykle se jedná o starší ženy. Tato kýla se vyskytuje obvykle pod tříselným vazem. I obsah této kýly putuje z dutiny břišní ke stehenní žíle. Obvykle se projevuje menší boulí. U tohoto typu kýly dochází také často k uskřinutí (zaškrcení kýlního obsahu v kýlním vaku).
Příznaky
Příznaky kýly v třísle jsou v podstatě stejné jako u břišní kýly. Jediný rozdíl je v tom, kde je cítíme (= vidíme). Tříselná kýla se obvykle projevuje tím, že v třísle vznikne měkká boulička, která vystupuje na povrch těla a bývá pohyblivá (dá se zatlačit zpět do břišní dutiny v první fázi). Pokud je ale kýla neléčená, tak se v pozdějších fázích již zatlačit nedá a obvykle se navíc i boule zvětšuje. Okolí tříselné kýly může být bolestivé a objevuje se zde tah.
V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Štorková.
Prosím o info:Do propouštěcí zprávy po oper.žlučníku s kamenem (3cm) mi lékař napsal "vhodná komplex.lázeň. terapie cestou PL".Operace snad nebyla nijak komplikovaná, tak jsem se dočetla, že v tom případě asi nárok na komplex.láz.péči není. Já však měla v 01/2020 také zánět žluč.cest, 12 dní na interně, vážnější stav. Jak toto bude posuzováno. Obávám se, že moje PL bude vše dost zlehčovat, nerada totiž píše návrhy na lázně.Tak chci být připravená na jednání s ní s nějakými argumenty. Asi by mi stačil i ten 14 denní příspěvk.pobyt-na ten bych snad nárok měla?----dále mám stav po osteosyntese fract.humeri I.dx.2017-mám po úrazu v pravém rameni 16 cm hřeb a 2x sešroub.humer-byla komplex.lázeň.léčba v 01/2018 - doslechla jsem se že po 2 létech bych mohla opět požádat. Velmi bych potřebovala fyzioter.cvičení na to rameno, cvičím sice,ale ne zdaleka tolik jak mi pomohli fyzioterapeuti v Lázních Vráž. Díky za odpověď.M.Štorková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O lázně můžete žádat každý rok. Žádost posoudí vaše zdravotní pojišťovna a rozhodne. Žadost pro vás připraví váš praktický lékař. Navštivte ho a požádejte ho o sepsání žádosti.
Pokud ganglion nevyvolává jiná onemocnění nebo problémy, tak je nejlepší ho nechat být. Ale většina lidí se ho raději zbaví, protože je většinou příčinou bolesti a nepohodlí. Existuje zde babská rada na odstranění tukové boule ganglionu, která říká, rozbijete ganglion těžkou knihou. Mohlo by to fungovat, protože tímto nárazem cysta ganglionu pod kůží praskne a tekutina z ní se pak vstřebá do krevního řečiště. U lidí, kteří na to mají odvahu, to funguje velmi dobře, ale je zde velká pravděpodobnost opakovaného návratu. Tuto babskou radu by měli použít jen někteří odvážlivci, protože při silném nárazu by mohlo dojít k různým zlomeninám. V konvenční medicíně provádějí odstranění tukové boule odsátím synoviální tekutiny jehlou a injekční stříkačkou. Někdy ale bývá rosolovitá tekutina v ganglionu velmi tuhá a nemusí tento způsob léčby vždy fungovat. Jenže i když funguje, tak může i u této metody léčby dojít k následnému opětovnému výskytu ganglionu. Pro většinu lidí je ale odsátí ganglionu ideální řešení tohoto problému a zároveň je to velmi snadné i pro lékaře. Nejúspěšnější metodou léčby ganglionu je jeho chirurgické odstranění. Jedná se o menší operaci, která trvale a zcela ganglion odstraní. Ale i zde existuje jeden člověk z pěti, u kterého dojde opět k návratu a ganglion se u něho opakuje znovu na stejném místě.
V naší poradně s názvem MÁM NATĚLE TUKOVE BOULE..**? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Névim coto je a bojim se jít k lekaří moje babíčka to mněla a umřela nato nevím jestli jsouto tukove boule nevím coto pořadně je a moje máminka to má taky a umira co mám dělat poradtemí prosim
Děkují Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tukové boule se některým lidem dělají spontánně a zpravidla nejsou nebezpečné a bývají právě dědičné. Jde o lipomy, které patří mezi nádory, ale nejsou zhoubné. Rozhodně se na lipomy neumírá. Pokud máte jakékoliv pochyby o svém zdravotním stavu, nějaká podezření a podobně, tak nejít k lékaři je ta nejkratší cesta do rakve. Přeci lékař může nejlépe případné onemocnění rychle rozpoznat a zahájit pak cílenou léčbu, která může zachránit život. Přemýšlejte nad tím, až Vám něco bude.
Nalezení boule pod kůží je relativně časté, většinou se však nejedná o závažný nález. Nicméně je nutné vědět, že se může jednat i o příznak vážnějších chorob.
Patří sem:
nezhoubné nádory: Jedná se o poměrně běžnou příčinu vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jmenujme například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
abscesy: Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
zhoubné nádory: Podkožně lze většinou najít lokální metastáze zhoubných nádorů. Ovšem tyto jsou v této lokalitě velmi vzácné.
revmatické uzlíky: Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů revmatoidní artritidou. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
ganglion: Jde o cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
mukokéla: Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Podkožní akné se často zaměňuje s míliemi. Mílie jsou bulky vytvořené z rohoviny, kdežto akné je zánětlivé onemocnění, při kterém se tvoří boule pod kůží.
Mílie jsou bílé tečky (drobná zrnka rohoviny), jež nelze zmáčknutím odstranit. Tvoří se především v tenké kůži kolem očí a na lícních kostech. Dispozice k tvorbě mílií jsou dědičné. Zajímavé je, že se více než 50 % novorozenců rodí s míliemi na nose. Vzniku mílií lze předcházet, a to správnou péčí o pokožku obličeje a zdravou životosprávou s dostatkem tekutin. Jestliže se mílie vytvoří a člověku na obličeji vadí, v každém kosmetickém salonu je dokážou odstranit (kosmetička pokožku propíchne, přesto je zákrok bezbolestný).
Podkožní akné je zánětlivé onemocnění, kdy se pod kůží tvoří doslova boule, které mohou přetrvat až do dospělosti. Podkožní akné musí léčit kožní specialista, ne kosmetička. I když je léčba těžších forem akné komplikovaná, v současné době je tato choroba ve všech formách již léčitelná.
Příchod ječného zrna je obyčejně ohlašován nejprve bolestí celého víčka. Posléze dochází ke koncentraci bolesti a zčervenání jednoho místa (obyčejně kolem 3. dne). Vzniká zarudlá boule vyplněná hnisem. Tato boule – měkký uzlíček – může někdy zaniknout v celkovém otoku oka. Pro potvrzení přítomnosti ječného zrna může lékař provést manévr přetočení víčka vnitřkem ven. Na vnitřní straně víčka je patrné žluté hnisající zrno. Vlivem změn hustoty produktů očních žláz, přítomností hnisu v ječném zrnu a zvýšeným tlakem víčka na oko může někdy dojít k zastřenému vidění.