Téma

BRNĚNÍ NOHOU PO OZAŘOVÁNÍ A CHEMOTERAPII MOZKU


BRNĚNÍ NOHOU PO OZAŘOVÁNÍ A CHEMOTERAPII MOZKU a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Ozařování patří k základním prostředkům protinádorové léčby. Jde o metodu, která působí pouze na to místo těla, kde se nádor nachází. Tímto způsobem lze vyléčit téměř třetinu zhoubných nádorů.


Ozařování mozku

Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.

Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.

Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).

Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.

Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.

Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).

Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).

K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.

Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.

Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ozařování

Příběh

Ve svém příspěvku BRNĚNÍ RUKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Trejbal.

Brnění rukou jdou z hrudní páteře, krční páteř je relativně v pořádku, ale otoky nohou a brnění hlavně v chodidlech a zúžený míšní kanálek v bederce a sexuální disfunkce , když brnění jde až do mostku mezi konečníkem a šourkem , co s tím , kde by mi ten kanálek rozšířili ?
Brnění z prortuze -zúžení míšního kanálku 6mm , tlačí na nervy , ty vystřelují do kyčle a do nohou , brní mi dlouho obě DK a hlavně chodidla, otékají mi poslední dobou i obě nohy a hodně kotníky, , brní mi i hrazdička mezi konečníkem a šourkem , mám disfunkci erekce , je to vše asi útlakem nervů v kanálku , prosím o potvrzení nebo info co a jak, diabetes ani nemocné ledviny nemám Clavin ap.nepomáhají , prosím o doporučení co s tím kanálkem, prý jej i úspěšně rozšiřují a kde? Děkuji vám .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Minarik.

Prosím o radu
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: příběh Brnění rukou

Nežádoucí účinky ozařování mozku

Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).

Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.

Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.

Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.

Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Potíže po ozařování hlavy a krku

Poradna

V naší poradně s názvem BRNĚNÍ A MRAVENČENÍ KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Drazí přátelé, rád bych se s vámi podělil o zkušenosti s vyléčením brnění a mravenčení končetin. Brnělo mě levé stehno na vnější straně. Postupně se to během 3 let zhoršovalo a nejvíce se to projevovalo v leže. Dokonce mně to ke konci začalo občas i budit. Ale teď nevím co to je mít pocit brnění nebo mravenčení. Dříve bylo stehno na straně citlivé na dotek a teď je úplně normální jako na druhé noze. Jedinou změnu, kterou jsem učinil a která vedla k vyléčení, je každodení užívání několika minerálů a vitamínů.
Ráno:
1000 mg Vitamínu C s postupným uvolňováním
400 mg Vitamínu E
2000 mg Omega 3
1 g Vápníku

Večer:
500 mg Magnézia (50g hořčíku čisté váhy)
15 mg Zinku
25 mg Vitamínu B6
K tomu pravidelně chodím do sauny, kde se poctivě vyhřeju a ochlazuju se studenou vodou po celém těle. Saunu jsem dělal i dříve a brnění ani mravenčení to samo o sobě nevyléčilo. Jen tyhle doplňky pomohly. Věřím, že to pomůže třeba i vám koho trápí tyto nepříjemné pocity. Mě to vyléčilo za dva měsíce. Úžívám to trvale a brnění nemám.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Brnění a mravenčení končetin

Brnění levé ruky a nohy

Brnění levé ruky a nohy nikdy nepodceňujte. Může se jednat o mozkovou mrtvici nebo o přechodný záchvat ischemické choroby (místního nedokrvení tkáně) spojený se zúžením krční tepny, kdy se dočasně omezí přísun krve do mozku. Mozková mrtvice vyžaduje co nejrychlejší přivolání rychlé záchranné služby (tel. 155). Čím rychlejší pomoc, tím menší následky.

Mozková mrtvice vzniká dvěma odlišnými způsoby:

  • Může dojít k ucpání důležité cévy v mozku a tím se přeruší zásobování mozku kyslíkem.
  • Dojde k prasknutí mozkové cévy, přeruší se zásobování kyslíkem a mozek je poškozován i hromadící se krví.

Příznaky: přechodné znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě, trvalé znecitlivění nebo brnění v některé části těla.

Při mozkové mrtvici hrozí rychlé a nevratné poškození mozku a na místě a rozsahu poškození závisí charakter dočasných nebo trvalých následků!

Brnění může být pozvolné, někdy může odeznít, jindy však může dojít k velmi rychlému ochrnutí končetin. Nikdy tento stav nepodceňujte!

Nejčastěji bývají při ischemické mozkové mrtvici postiženy dvě povodí tepen, a to povodí krkavice a povodí tepny zadní části mozku. Ucpání povodí krkavice dává za vznik takovým projevům, jako je částečná nebo úplná ztráta hybnosti poloviny těla, poruchy čití na stejné polovině těla, poruchy řeči, epilepsie, poruchy zraku až jednostranná slepota, a u těžších forem i ztráta vědomí. Současně mohou být přítomny i některé psychické poruchy, jako je zmatenost. Při postižení cévy v zadní části mozku se objevují typicky závratě, zvracení, poruchy rovnováhy, dvojité vidění, porucha artikulace, mravenčení v obličeji i končetinách, případně i porucha vědomí. Někdy se objevuje i takzvaný drop-attack, který vzniká nedokrevností mozkového kmene. Jedná se o ztrátu svalového napětí, které se projeví pádem pacienta bez ztráty vědomí. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen, nebo krvácením do mozku. Při mrtvici přeruší krevní sraženina přívod kyslíku a živin do určitých částí mozku a postupně dochází k odumírání buněk.

Léčba ischemické mozkové mrtvice musí být vždy komplexní, to znamená, že se musí terapeuticky ovlivnit všechny možné příčiny mrtvice.

Prevence ischemické mozkové mrtvice spočívá v užívání léčiv, která snižují riziko opětovného vzniku mrtvice. Indikuje se protidestičková terapie ve formě kyseliny acetylsalicylové, která je hlavní složkou aspirinu. U pacientů s vysokým rizikem opětovné embolizace se podávají protisrážlivé léky, nej

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Brnění levé ruky

Příběh

Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Milan Chloupek.

Jedná se o napadení periferních nervů parazity, v tomto případě filáriemi či jejich larvami (což jsou vlasovci, kde napadení je provedeno nejčastěji bodavým hmyzem). Pokud tyto filarie a mikrofilárie napadnou nervové výstupy z páteře do nohou, říká se tomu polyneuropatie dolních končetin. Napadení mozku a nervů či jejich výstupů z páteřního kanálu však může být i jinými parazity, nejčastěji tasemničkami, které mohou způsobovat kromě jiných i stejné problémy jako polyneuropatie, a podle jejich dislokace způsobují nemoci, kterým se pak říká například Tachykardie (srdce napadne vlasovec oční - loa loa), arytmie (srdce napadne vlasovec psí - dirofilaria repens), Roztroušená skleroza, amiotrofická laterální skleroza, autismus, epilepsie, .........- kdy se jedná o napadení mozku a míchy nejčastěji tasemničkami a motolicemi v různých oblastech.
Kdyby si doktoři uvědomili, že každá nemoc je způsobená nějakým parazitem a nečistotou a někdo je naučil jakými, když se to neučili a hledat se jim to nechce, a jak se dají v současné době elektronicky přesně detekovat, nemuseli by se vymlouvat, že je to dědičné, autoimunitní a neléčitelné. Polyneuropatie je poměrně jednoduše léčitelná. Pokud se opravdu jedná jen o neuropatii nohou (kde jsou filáriemi a mikrofiláriemi zasaženy i cévy, žíly a svaly na nohou), pak si realizujte následující protivlasovcovou kůru:

Protivlasovcová kůra (vlasovci patří mezi hlístnice, a to filárie (červi)
Určeno pro diagnózy: Lupénka, Akné, vřídky, Pupínky, ekzém včetně atopického, seborrhojická dermatitida, urticaria chronica, astma bronchiale, dušnost, chronický kašel, senná rýma, ucpané dutiny, alergie všeho druhu, záškuby svalů nebo bouličky pod kůží, zelený a šedý zákal, červené nebo suché oči, otoky končetin, polyneuropatie, tinitus syndrom neklidných nohou, „těžké“ nohy, otoky končetin, vitiligo, svědění kůže, tachykardie, arytmie, vysoký tlak, lymfomy, bércové vředy, migrény, karpální tunely

lék Iverfast 12 (účinná látka Ivermectin) – vhodná k ničení larev (mikrofilárií)
Hetrazan (účinná látka dietylkarbamazan) – vhodná na dospělce (filárií)

14-ti denní kůra:
1,den 1 tableta Iverfastu 12
2,den 1,5 tableta Iverfastu 12
3,den 1-0-0 od třetího dne Hetrazan
4,den 1-1-0
5,den 1-1-1
6,den 1-1-1
7,den 1-1-1
8,den 1,5-1,5-1,5
9,den 1,5-1,5-1,5
10,den 1,5-1,5-1,5
11,den 2-2-2
12,den 2-2-2
13,den 1,5 tablety Iverfastu
14,den 2 tablety Iverfastu

Poznámka: Kůra je poddimenzovaná (je možno až 3x silnější), proto je nutné ji časem (max po 3 měsících) opakovat. Poddimenzovaná je z důvodů zmírnění reakcí na tuto kůru, aby člověk nebyl neschopný normálně pracovat
Možné reakce při užívání: únava, těžké nohy, svědění a pálení očí, svědění kůže, otoky kotníků či lýtek, zvýšené smrkání, ospalost. Tyto pocity vymizí s dalšími dávkami léků

Jako podpůrné "léky" je vhodné/nutné nasadit i Informatika (venadren, vasodren, muscudren

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.

pane inzenyre, byl byste tak hodny a napsal mi na mail, zda je mozne lecit se u Vas. dekuji, dana(dana1970@seznam.cz)

Zdroj: příběh Polyneuropatie dolních končetin.

Brnění a necitlivost

Znecitlivení či brnění je normální v chladu nebo při sedu či lehu v nevhodné poloze. Znecitlivení a brnění bez zjevné příčiny vyžaduje lékařské ošetření. Vždy musíte rozlišovat mezi těmito stavy – brnění a necitlivost.

Brnění – Parestezie je nepříjemný pocit brnění, píchání, svědění či pálení kůže bez trvalých následků. Neodborně se tento stav též označuje jako mravenčení. Projev parestezie může být přechodný nebo chronický. Zároveň ji může nebo nemusí doprovázet porucha citlivosti kůže. Při brnění (mravenčení) máte pocit, jako by vám pod kůží lezly tisíce mravenců. Ruka je často také méně pohyblivá, znecitlivělá. Zpravidla jde o důsledek toho, že dochází k dlouhodobějšímu stlačení nervů. Hlavní a nejčastější příčinou je zvýšení tlaku na nervy. Typicky se brnění projeví v okamžiku, kdy si v noci během spánku přeležíte ruku.

Příčiny:

  • delší pobyt v chladném prostředí
  • problémy s krční páteří
  • cukrovka
  • alkoholismus
  • nedostatek vitamínu B
  • syndrom karpálního tunelu
  • mozková mrtvice
  • přesezení – tlak na nerv
  • infarkt myokardu

Necitlivost – Ischemická choroba horních končetin (ICHHK) je onemocnění tepen horních končetin. Při tomto onemocnění dochází k postupnému uzávěru tepen až do stadia úplného uzávěru s následnou ischemii. Nemoc se ze začátku projevuje velice nepříjemnou bolestí (klaudikační bolest) nejprve při námaze, postupně se bolest objevuje i v poloze klidové. Celá končetina je chladnější a může se objevit i odlišné zbarvení, v nejhorším případě nastává gangréna.

Příčiny:

  • ateroskleróza tepen horních končetin
  • vaskulitida – zánět cév

Pokud jsou problémy s brněním a necitlivostí ruky přetrvávající, je vždy vhodné zajít k lékaři, který zjistí přesnou příčinu nemoci a zajistí potřebnou léčbu. Pokud se nejedná o závažné onemocnění, tak na brnění a mravenčení rukou doporučí analgetika, která přispívají k tlumení doprovodných příznaků.

Domácí léčba brnění rukou spočívá v odstranění příčin! Vynechejte v prvé řadě alkohol a kouření. Do jídelníčku zařaďte více potravin, které obsahují vitamíny skupiny B. Významným zdrojem vitamínu B12 je kupříkladu rybí maso. Kromě vitamínu zajistěte i dostatečný přísun vápníku.

Zdroj: článek Brnění levé ruky

Poradna

V naší poradně s názvem BRNĚNÍ PRSTŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Zedlová.

Dobrý den,
může mě někdo poradit jak vyléčit brnění a sníženou citlivost na prstech rukou a nohou po chemoterapii?
Nechci hned brát zase léky. Chtěla bych poradit nějakou mast, pokud má někdo s nějakou mastí dobrou zkušenost, prosím o radu.
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Brnění a snížená citlivost končetin souvisí s nervy, které vedou z páteře - míchy. Tyto nervy je třeba uvolnit vhodnými masážemi a speciálními tlaky po celé jejich dráze. S tímto nejlépe pomůže fyzioterapeut, který se zabývá dornovou metodou. Dornova metoda už mnohokrát v podobných případech pomohla. Fyzioterapie je lékem podobně jako masti nebo prášky. Zkuste to.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Brnění prstů po chemoterapii

Brnění jazyka v těhotenství

Nedostatek vitamínu B: Jazyk brní, jestliže se tělu nedostává vitamínů řady B. Vitamíny řady B jsou organickou složku potravy, která je nezbytná pro život, zdraví a růst. Tělo je neumí vyrábět, a proto se musí dodávat v potravě. Vyrovnaná dieta zahrnující různorodé potraviny obsahuje i dostatečné množství všech vitamínů. Malý příjem vitamínů vyvolává charakteristické příznaky jeho nedostatku. Je-li příčinou brnění jazyka nedostatek vitamínu B, obtíže zmizí po zvýšeném přísunu.

Tetanie: Brnění jazyka může být rovněž příznakem tetanie. Onemocnění vzniká při poklesu stavu vápníku, hořčíku a vodíku v mimobuněčné tekutině nebo také při vzestupu iontů sodíku, draslíku a fosforu v mezibuněčné tekutině. K tetanii může docházet při poklesu obsahu vápníku v krevním séru se snížením jeho ionizace. To se stává například tehdy, když se sníží činnost příštítných tělísek, anebo také při ztrátě vápníku prostřednictvím střeva nebo ledvin. První příznaky tetanie začínají tuhnutím kolem úst, brněním končetin, pocitem dřevěnění či brnění jazyka. Někdy se může objevit i křeč obličejového svalstva nebo ruky.

Další možné příčiny:

  • Jazyk může brnět jako příznak nějaké infekční choroby.
  • Brnění jazyka se občas dostaví jako doprovodný jev onemocnění krční páteře.
  • Někdy jazyk brní v důsledku alergické reakce: na hmyzí štípnutí, žihadlo, neznámé nebo neznámou látkou ošetřené ovoce. Jestliže se k brnění jazyka přidá i otok, je nejvyšší čas na návštěvu pohotovostní služby (mohlo by hrozit až udušení) a později alergologické ordinace.
  • Odborné vyšetření může prokázat i jiná onemocnění.

Fyzikální příčiny brnění jazyka:

  • Brnění jazyka je běžný jev při pojídání příliš studené zmrzliny.
  • Z vnějších příčin brnění jazyka může přicházet v úvahu ještě následek popálení, například horkým pokrmem nebo horkým tukem.

Zdroj: článek Brnění jazyka

Příběh

Ve svém příspěvku BOLESTI SVALŮ KLOUBŮ KOSTI , ZAD 5 MĚSÍCŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bartoníková.

Jsem po léčbě rakoviny prsu, 5 měsíců po chemoterapii a 2 měsíce po ozařování. Mám stále bolesti kostí, kloubů, zad a to hlavně v noci.Prodělala jsem při chemoterapii herpes zofer v zádové oblasti.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.

Ano jsem také pět měsíců po chemoterapii a začaly mě bolet kosti ,záda ,a hlava i zlomenina . Co s tím ? Děkuji Dalibor

Zdroj: příběh Bolesti svalů kloubů kosti , zad 5 měsíců po chemoterapii

Následky ozařování mozku

Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).

Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.

Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.

Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.

Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.

Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.

Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.

Zdroj: článek Nežádoucí účinky po ozařování

Poradna

V naší poradně s názvem DÖTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Umacena lenka.

Dobry den, precetla jsem si barveni a pripravu barvy z orechovych skorapek.
Nevim co je ..cerny orech.. znam jen orech normalni a take zda tato barva barvi 100% sedive vlasy. Jestli nekdo ma zkusenosti s touto barvou rada bych vedela podrobnosti.
Jsem po chemoterapiich asi 7 mesicu a dva po bioterapiich,
Nechci byt sediva a paruku nosim a uz me to dost obtezuje.Na normalni barvu nemam odvahu, abych si nezpusobila nejake problemy.
Dekuji moc za jakekoliv rady a poznatky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Tahle barva ze skořápek bohužel šediny nezakryje. Dokáže zvýraznit původní tmavou barvu vlasů. Šediny zakryjete jen barvou s oxidačními činidly, kterou můžete koupit v drogérii. Po chemoterapii je celé tělo v jiném stavu než dříve a i u barvení vlasů hrozí vyšší riziko popálení nových vlasů nebo náhlá alergická reakce. Po chemoterapii je možné nové vlasy nabarvit, ale měl by to provést odborník - zkušená kadeřnice. Ta taky dá vlasům nový tvar a objem, který tolik potřebují. Doporučuji svěřit barvení vlasů po chemoterapii do rukou kadeřnice.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Dötaz

Následky po ozařování pánve

Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.

Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.

Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.

Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.

Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.

V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.

Zdroj: článek Nežádoucí účinky po ozařování

Příběh

Ve svém příspěvku LZE VYLÉČIT MALOBUNĚČNÝ NÁDOR PLIC U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Novotná.

Je mi 56 let a v lednu 21.1.2016 mi po CT plic pan doktor vyřknul straašlivou diagnozu Rakovina plic malobuněčný nádor přes celou levou plící podle všech různých vyšetření metastáze do kostí, nádor ze vzorku 80% rakoviny. Nádor prorostl do druhé plíce uzlinami, dýchám prý jen malou štěrbinou.
Jsem po 4 chemoterapii a 5 ozáření křížové páteře, mám prý zlomenou obratel, tak chodím stažená do pásu.
Po první a druhé chemoterapii jsem přestala chodit, bylo mi moc špatně, zvracela jsem, po 4 chemoterapii jsem zvracela tak a zároveň měla děsný průjem 6 dní, shodila jsem od ledna přes 20 kg. Dělám vše, co mi lékaři radí, piju čaje, smetanku kořen, rakytník, ledvinový čaj, bezinkový čaj, jím veškkeré ovoce, jahody, broskve, jablka, banány, meruňky, třešně. Snažím se jíst i hodně okurek ze skleníku s kefírem, kefír samotný, prostě co m kdo poradí, to do sebe dostávám.
Dá se tento nádor porazit, ale aby se už nevrátil? Moc bych se chtěla uzdravit a žít zas normální život.
Hodně jsem kouřila, to jsem okamžitě po vyslechnutí diagnozy ukončila, ale bojím se, že pozdě.
Prosím pomožte mi s pozdravem Zdeňka Novotná

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Novotná.

Lze vyléčit malobuněčný nádor plic, který metastázoval do koostí, u ženy 56 let? Moc se bojím smrti i trápení s léčením. Pomůže mi někdo na toto témma odpovedět? Jsem sama, mám přítele, ale ten se mé nemoci a už i mě bojí, jezdí ke mě, ale už mě nemá rád, má ze mě strach a já mám strach z opuštěnosti. Zdeňka Novotná Albertova 1009 Žamberk 56401
mobol 603554959

Zdroj: příběh Lze vyléčit malobuněčný nádor plic u ženy

Vlasy po chemoterapii

Představa veřejnosti o působení chemoterapie a ozařování je zkreslená. Ne každá léčba rakoviny nutně představuje celkové vypadání vlasů. Záleží na druhu onemocnění a zvoleném chemoterapeutiku včetně jeho dávkování. Jsou tedy pacienti, kteří dočasně přijdou o většinu vlasů, jsou však i pacienti, u kterých je úbytek vlasů tak nepatrný, že si ho okolí ani nevšimne. Vypadávání vlasů v důsledku podávání chemoterapie představuje pro pacienty jeden z nejvíce traumatických aspektů této léčby. O kštici přijde cca 65 % pacientů. Počet postižených pacientů a intenzita ztráty vlasů je variabilní a závisí na typu podávané chemoterapie a léčebném protokolu.

Chemoterapeutika lze z hlediska počtu pacientů postižených vypadáváním vlasů rozdělit do čtyř základních skupin:

  1. > 80 % u vřeténkových jedů (například paclitaxel),
  2. 60–100 % u inhibitorů topoizomerázy (například doxorubicin),
  3. > 60 % u alkylačních činidel (například cyklofosfamid),
  4. 10–50 % u antimetabolitů (například 5-fluorouracil plus leukovorin).

Terapie kombinovaná ze dvou či více látek mívá za následek větší procento postižených pacientů se závažnější alopecií ve srovnání s použitím pouze jednoho typu chemoterapie.

Vypadávání vlasů začíná typicky jeden až tři týdny po začátku aplikace chemoterapie. Ztráta vlasů je vratná a nový porost začíná rašit většinou s odstupem 3 až 6 měsíců. U některých pacientů má nový porost jinou barvu, případně strukturu. Vlasy mohou být kudrnatější než původně nebo rostou šedivé, dokud melanocyty ve vlasových folikulech nezačnou opět normálně pracovat. Uvedené změny však bývají dočasné. Vzácně může docházet k trvalé alopecii, a to za použití léčebných režimů obsahujících busulfan a cyklofosfamid po transplantaci kostní dřeně. Kromě toho jsou rizikovými faktory chronická reakce štěpu proti hostiteli, předcházející expozice rentgenovému záření a věk pacienta. Zatím nebyl nalezen žádný lék, který by byl schopen zabránit vypadávání vlasů u pacientů po chemoterapii, pouze minoxidil byl s to zkrátit období bez vlasů. Použití minoxidilu nicméně neumožnilo zvrátit permanentní alopecii vyvolanou u pacientů léčených cyklofosfamidem a busulfanem.

Vlasy po chemoterapii rostou postupně, nejdřív vykoukne chmýří, které pak postupně sílí až do normální tloušťky vlasu. Po každé nové aplikaci chemoterapie to celé začíná od začátku, vypadnutí a postupný růst. Vlasy se vrátí do normálu až po ukončení všech chemoterapií.

Chemoterapie podávaná ve vysokých dávkách a po dlouhou dobu může negativně zapůsobit i na vousy, obočí, řasy i ochlupení v podpaží a v oblasti genitálu.

Více o této terapii naleznete v článku Jak se starat o vlasy po chemoterapii.

Zdroj: článek Dámské šátky na hlavu po chemoterapii

Příběh

Ve svém příspěvku VLASY PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Suchá.

Absolvovala jsem 3 pondělky po sobě chemoterapii.Po té třetí mi začaly vypadávat vlasy.Chemoterapií budu absolvovat ještě více.Na rady zkušených pacientek jsem si nachala oholit hlavu,ale ne zcela dohola (prý je to lepší pro vlasové cibulky).Teď samozřejmě padají ty malé vlásky.Je to nepříjemné,ale s tím jsem počítala,nosím chladivý šáteček z prodejny paruk,ten vždycky vyklepu,abych nedělala nepořádak po bytě.Vadí mi jen svědění hlavy.Měla jsem vždy citlivou pokožku na hlavě,po barvení vlasů mě vždy svědila a byla začervenalá.Chtěla bych se poradit,zda neexistuje nějaký prostředek,kterým bych si hlavu občas natřela a který by trochu zamezil svědění.Asi by to taky chtělo nechat hlavu častěji "dýchat" úplně holou na vzduchu.Děkuji za každou zkušenost,kterou mi sdělíte.
Vím,že vlasy jsou to poslední co je důležité,zase narostou.Důležité je se vyléčit,čemuž musíme věřit.Psychika je důležitá.Ale dá to fušku.
P.S.Paruku mám už koupenou krásnou.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra Adamcová.

Dobrý den Jani, v první řadě Vám chci říct že Vám budu držet palce, ať vše dopadne dobře

Zdroj: příběh Vypadavani vlasu po chemoterapii

Příznaky po chemoterapii

Po chemoterapii se mohou objevit různé příznaky poruch motorických, senzitivních či autonomních vláken. Svalová slabost bývá nejčastěji na akrech dolních končetin. Přitom paréza dorzální flexe nohy i prstů téměř vždy působí více potíží. Z počátečních potíží to bývá zakopnutí špičkou (například o koberec) či distorze nohy v hleznu při šikmém došlápnutí. Až později se vyvine přepadání nohy s následnou stepáží. Lehká paréza plantární flexe nohy se vyznačuje slabým odrazem, ztrátou svižnosti chůze. Slabost drobných svalů rukou bývá popisována jako ztráta obratnosti (zapínání knoflíků) či jako slabost (nemožnost otočit klíčem v zámku či otevřít PET láhev). K motorickým příznakům patří také křeče svalů (krampy), které bývají popisovány jako nesnesitelná bolest nohou či brnění končetin. Až později se vyvíjejí atrofie svalů či deformity.

Senzitivní příznaky jsou závislé na kalibru a typu senzitivních vláken, která jsou v rámci neuropatie postižena. Neuropatie tenkých vláken (nemyelinizovaných a slabě myelinizovaných vedoucích bolest a termické kvality čití) se vyznačuje bolestmi lokalizovanými zpočátku akrálně. Nemocný udává píchavé či tlakové bolesti při chůzi („jako by chodil po oblázcích“). Má změněnou percepci termických podnětů. Mívá pálivé parestézie nebo není schopen určit, zdali je voda ve vaně horká či studená. Výskyt potíží na rukou je méně častý a přichází až tehdy, když se poruchy čití na dolních končetinách rozšířily až nad kolena (podle délky postižených vláken). Výjimkou z tohoto pravidla bývá brnění rukou, a to u nemocných, kteří mají periferní neuropatii a současně i syndrom karpálního tunelu. Postižení silných vláken (vedou povrchový dotyk, polohocit, pohybocit, vibrační čití a hlubokou bolest) se vyznačuje ataxií stoje a chůze.

Autonomní příznaky se velmi často vyskytují po chemoterapii. Nejčastějšími příznaky bývají poruchy pocení, příznaky gastrointestinální (zácpa střídající se s průjmy, pomalé vyprazdňování žaludku), urogenitální (retence či inkontinence moči, sexuální poruchy), kardiovaskulární (snížená až vymizelá variabilita srdečního rytmu, ortostatická hypotenze) a další. U velké většiny periferních neuropatií se vyskytují jak senzitivní, tak i motorické příznaky.

Symptomy se mohou vyskytnout:

  1. bezprostředně v průběhu léčby nebo časně po léčbě – hodiny, dny až týdny;
  2. oddáleně – dny až měsíce;
  3. pozdně – měsíce až roky.

Periferní neurotoxické projevy se objevují především při podávání léků, které inhibují mitózu (vinca-alkaloidy, taxany), a cytostatik s alkylačním účinkem (analoga platiny, hexamethylmelamin).

Zdroj: článek Léčba neuropatie po chemoterapii

Příběh

Ve svém příspěvku BRNĚNÍ RAMEN,LOKTŮ,NOHOU , NADMĚRNÉ POCENÍ KRK A RAMENA, UBÝVÁNÍ NA VÁZE BEZ DIETY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Luňáčková.

Od mládí mám problémy s krční páteří, celý život jsem jedla a jím hořčík. Jsem ročník 1952. Před 2 měsíci jsem stoupla ve vlaku, udělalo se mi nevolno, při vchodu do domu
mě to zatáhlo na pravý bok a upadla jsem na zem.
Od té doby mám silné brnění v ramenou, loktech, nohou, hlavně v noci, v noci se silně
potím hlavně kolem krku, na který je mi stále zima, Jsem ve všem pomalejší.
Léčím se na vysoký krevní tlak, mám krátkozrakost silnou, ke které se přidal zelený zákal. Na krk a záda mi dělá dobře teplo.
Jsem více nervozní,protože manžel je nemocný a nechce poslouchat lékaře. Děkuji
za jakoukoli radu či informaci. Jezdím do Slatinic do lázní, vyhledávám suchou uhličitou
koupel a na kolena magnety, Na ruce a záda parafín.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Brnění ramen,loktů,nohou , nadměrné pocení krk a ramena, ubývání na váze bez diety

Léčba

Léčba nádoru se skládá z několika následujících postupů.

Chirurgická léčba: Je základní léčebnou metodou kolorektálního karcinomu. Velmi malé nádory tlustého střeva, které mají formu polypu, lze v některých případech dostatečně odstranit při kolonoskopii. Malé nádory v konečníku lze někdy odoperovat přístupem přes konečník, bez nutnosti operace přes břišní stěnu. U větších nádorů je cílem chirurgické léčby odstranění nádoru i s částí okolního zdravého střeva a s přilehlými lymfatickými uzlinami. Lymfatické uzliny jsou součástí imunitního systému organismu. Většinou je možné následně spojit zdravé části střeva nebo konečníku anastomózou, někdy je ale nutné provedení kolostomie, tedy vyvedení střeva břišní stěnou navenek. Pacient má pak připevněn ke stomii speciální sáček, ve kterém se shromažďuje stolice. V současné době jsou stomické pomůcky na velmi dobré úrovni a kolostomie tak ovlivňuje život pacienta v menší míře. Většinou se jedná o kolostomii dočasnou, která je nutná, aby se operovaná část střeva nebo konečníku dobře zhojila. Po nějaké době je tato stomie menším chirurgickým zákrokem zrušena. V některých případech je však zapotřebí kolostomie trvalá. Trvalá kolostomie bývá obvykle nutná po odstranění nádorů konečníku, které jsou uloženy blízko řitního otvoru. Lokálně pokročilé onemocnění může někdy svým růstem úplně ucpat střevo. Pokud ještě nedošlo ke vzniku vzdálených metastází, je možné většinou tento nádor chirurgicky odstranit. Pokud již došlo ke vzniku metastází, není vždy chirurgické odstranění tohoto nádoru vhodné. K obnovení průchodnosti střeva je proto nad tímto ucpáním střevo vyvedeno kolostomií. Někdy je v takovém případě možné obnovení průchodnosti střeva zavedením takzvaného stentu. To je trubička, která je zavedena do nádoru střeva, takže vytvoří jakýsi tunel, kterým může střevní obsah znovu volně procházet, a není tak nutné provedení kolostomie.

Chirurgická léčba je téměř vždy doplněna chemoterapií.

Chemoterapie: Při chemoterapii jsou používány k léčbě nádoru léky, které mají schopnost ničit nádorové buňky. Tyto léky se nazývají cytostatika. Cytostatika jsou většinou aplikována infuzí do žíly a takto se dostávají přímo do krve. Krev je následně přenáší do celého těla, působí tedy na případné nádorové buňky v celém organismu, i mimo oblast původního nádoru. Existují i cytostatika ve formě tablet. Chemoterapie podávaná před operací se nazývá neoadjuvantní. Jejím cílem je zmenšení nádoru před další léčbou. Chemoterapie po úplném chirurgickém odstranění nádoru se nazývá adjuvantní (zajišťovací). Cílem adjuvantní chemoterapie je zničení zbývajících nádorových buněk, tedy prevence návratu onemocnění. Chemoterapií jsou léčeni i pacienti s pokročilým onemocněním a s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rakovina konečníku

Příběh

Ve svém příspěvku BRNENÍ CHODIDEL PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mikolajková Věra.

Jsem tři roky po chemoterapii a stále mne brní chodidla.Pomohlo vám někomu něco na to?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.

Dobrý den, také jsem 3roky po chemo a brní mě nohy hlavně v noci a nemohu usnout. Dost mi pomáhá hořčík, denně si rozpustím 1 tabletu a dost se to zlepšilo a k tomu 1 tablety B komplex forte. Někomu to podle lékařů nikdy nepřestane, ale mě to hodně pomohlo. Mějte se hezky Alena Fiedlerová

Zdroj: příběh Brnení chodidel po chemoterapii

Jak probíhá ozařování mozku

Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).

Vnější ozařování – jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.

Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.

Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.

Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.

Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.

Zdroj: článek Ozařování mozku

Příběh

Ve svém příspěvku LÉČENÍ BRNĚNÍ CHODIDEL PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar .

Brní mě po chemoterapii. Dá se s tím něco dělat?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirekjanousek.

dekuji za odpoved

Zdroj: příběh Léčení brnění chodidel po chemoterapii

Opětovný růst vlasů po chemoterapii

Naštěstí je ztráta vlasů u většiny lidí, kteří podstupují chemoterapii, dočasná. Jak dlouho trvá, než vlasy dorostou, se liší od člověka k člověku. Chloupky mohou začít znovu růst, i když stále podstupujete chemoterapii nebo hned po ukončení léčby. Mnoho lidí uvádí, že zaznamenávají růst vlasů přibližně čtyři až šest týdnů po ukončení léčby.

Když vlasy a chlupy dorostou, připravte se, že mohou mít jinou strukturu nebo možná i jinou barvu, než byla před zahájením léčby. Pokud jste například měli rovné vlasy, mohou vám znovu narůst kudrnaté. Někteří lidé také zjistí, že jim vlasy šednou a až po několika měsících se jim vrátí jejich přirozená barva.

Při opětovném růstu vlasů po chemoterapii používejte jemný šampon a kondicionér. Možná budete chtít barvit vlasy po chemoterapii, zvláště pokud vaše nové vlasy dostaly barvu, která se vám nelíbí. Prvních šest měsíců je třeba počkat s chemickými procesy, jako je trvalá nebo barvení vlasů, protože nové vlasy jsou stále křehké a pokožka hlavy je stále velmi citlivá. Poškození vlasů může také způsobit použití vysoušeče vlasů nebo kulmy/žehličky. Poraďte se se svým onkologem a dermatologem, aby vám na toto téma lépe poradili.

Zdroj: článek Šedivé vlasy po chemoterapii

Poradna

V naší poradně s názvem V 11 LETECH JSEM MĚLA ISCHEMICKOU MRTVICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.

Dnes je mi 15 a už to budou 4 roky.
První rok po té jsem se zcela uzdravila, ochrnula jsem na celou pravou stranu a učila se zase chodit a pohybovat s rukou.Bylo vše skvělé.A doktoři koukali protože jsem na tom byla hodně špatně a šance na uzdravení byli opravdu malé.
Jenže po roce jse mi začla ruka třást a to i když jsem docházela na rehabilitace.
Nyní se to vše ještě víc zhoršilo a začla se třást i noha a víc kulhám.Doktorka má podezření na rozšiřování odumřelé tkáně a tak jdu na EEG.
Užívám prašky aspirin a cvičím ale stále se to horší.
Nevím co mam dělat?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Prodělala jsi na svůj věk neobvykle vážné onemocnění mozku. Je téměř zázrak, že ses vyléčila. Tyto poruchy, které popisuješ, souvisí se změnami na mozku po prodělané nemoci. Výsledky vyšetření EEG napoví co je příčinou. Pro důkladnější odhalení struktury mozku je možné ještě provést magnetickou rezonanci. Co dělat dál? Musíš se spolehnout na své lékaře a co nejvíce cvičit v rámci různých rehabilitací. Vhodná je rehabilitace formou Vojtovy metody.

Zdroj: příběh V 11 letech jsem měla Ischemickou mrtvici

Brnění a mravenčení prstů u nohou u chemoterapie

Potíže se mohou vyskytnout jako nežádoucí efekt při chemoterapii nebo po ní v důsledku poškození nervových zakončení v kůži. Nejčastěji vnímáme nepříjemné pálivé pocity, brnění v konečcích prstů a chodidlech, nebo i bolest, spolu s řadou dalších vedlejších účinků této metody léčby závažnějších onemocnění, jako je snížení schopnosti vnímat dotek, slabost či nešikovnost rukou a nohou (různé intenzity), různě časté závratě až ztráty rovnováhy, zhoršení koordinace pohybů, zhoršení sluchu, třes, bušení srdce, zácpa... Všechny tyto potíže mohou souviset nebo souvisejí s poškozením nervových zakončení (vratným či nevratným).

Záchrana zdraví a zejména života v boji se závažnějšími onemocněními nám obvykle stojí za to, abychom takové vedlejší účinky strpěli. Neznamená to však, že tyto vedlejší účinky, které jsou vlastně regulérní nemocí, nemůžeme vyléčit. Postupujeme stejně jako u jiným způsobem získané nemoci, tj. obrátíme se na specialistu-neurologa a/nebo rehabilitačního lékaře, který může naše potíže zprvu třeba jen významně zmírnit, ale časem nás jich může i zcela zbavit. Samozřejmě mu nezapomeneme sdělit, že jsme chemoterapii absolvovali.

A je třeba zdůraznit, že jako významný faktor uzdravení je čím dál více uznáván životní styl, změna životního stylu, čímž je myšlena na prvním místě změna struktury stravy, zařazení pohybu do každodenního „časového rozpočtu“, běžné sportovní masáže, a také se nabízí řada dalších podporujících či léčebných metod, jako je akupunktura nebo speciální masáže. Mimořádnou roli pak hraje psychika a jakási „emoční bilance“, se kterou Vám nejlépe pomůže psychoterapie (osobní či rodinné koučování, popř. jiné sebepoznávací techniky).

Zdroj: článek Brnění a mravenčení končetin

Příběh

Ve svém příspěvku VÝDUŤ NA MOZKU LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Růžička.

Manželku toto postihlo před třemi dny,nyni je už po operaci.Včera se pokoušeli lekaři ji probudit z umělého spanku a povedlo se.Hybnost i reakce byla uplně skvělá okamžitě mě poznala a vztahovala ke mě ruce.Pocit štěstí je nepopsatelný.O to horší to ale bylo dnes kdy ji museli opět vratit do umělého spánku,jelikož mozek oteka a i když ji odstranili část lebeční kosti je to pro ni takhle nejlepší.Nevím jak dlouho bude tento stav trvat ani jestli se povede další probuzení a jak dalece bude mozek poškozen o otocích mozku po operaci se tu nepíše a doktoři byt jejich výkon je fantastický mi nemohou nic blišího zdělit,nevím tedy jestli nevědí nebo mi nechtěj brát naději a víru,ocením tedy každou zkušenost,jsem zoufalý a pocit nejistoty a strachu je pro mě velkým utrpením.Jirka Růžička

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna.

dobrý den měla jsem operaci v roce2012,na vydutě mozku,dopadla dobře,mám jít na operaci s uchem na vydělaní stipuli kterou mám zavedenou v uchu,(špatně slyším)na mozku mám malé vydutě velikosti asi 3mm,nedělaji problém,mám jen obavy z narkózy,?co kdyby?jemi 63 let, Anna

Zdroj: příběh Výduť na mozku léčba

Brnění rukou

Pokud jste se probudili s  bezvládnou rukou, do a po chvíli se do ní dalo nepříjemné mravenčení, po další minutě to nejspíše přešlo. Jsou však i vážnější stavy, které někdy vyžadují i chirurgický zákrok (to se týká např. u syndromu karpálního tunelu).

- Jsou to příznaky nějaké nemoci?

Nemoci s tímto příznakem: syndrom karpálního tunelu, epilepsie, zánět nervu, diabetická neuropatie, celiakie, lymeská borelióza, artróza, roztroušená skleróza, křečové žíly, cévní mozková příhoda, cukrovka, alkoholismus, syfilis...

- projevy

Mravenčení v rukou či po povrchu celých paží, brnění v rukou či celých pažích, v lokti, občas, anebo celodenně...

- příčiny

Vlastní příčina spočívá často v utlačení, uskřinutí nebo poškození nervů (nervových zakončení). To může být způsobeno jinou nemocí nebo poraněním (výhřezem ploténky), těžkou nebo namáhavou prací (mnohahodinovým psaním na klávesnici, dlouhodobým telefonováním ad.).

Jindy může jít o špatné vyživení nervů: cévky, které je mají zásobovat živinami, se uzavírají např. v důsledku cukrovky (sice méně rozšířenou, nicméně i v české populaci stále velice silně zastoupenou možností je právě to, že brnění rukou je součástí dlouhodobého boje organismu s přítomností cukrovky).

Poruchy citlivosti se objevují také u alkoholismu: dlouhodobé nadužívání alkoholu vede mimo jiné k poškozování nervů, v jehož důsledku se objevuje brnění končetin (které je vedle poškození mozku a změny osobnosti tím menším problémem).

Mezi další možné příčiny patří roztroušená skleróza nebo nádorová onemocnění.

Příčinou však může být také prostý nedostatek vitaminů skupiny B nebo hořčíku a vápníku, případně hyperventilace – např. pří hysterickém záchvatu, anebo při speciálním ventilačním cvičení.

- léčba

Zvláště u dlouhodobých pozorování těchto projevů se často neobejdete bez specializovaného lékařského vyšetření. Začněte však návštěvou svého praktického lékaře. Po vyloučení výživových nedostatků (vitamíny skupiny B, hořčík, vápník) bude vhodné neurologické vyšetření, na ně navazující rehabilitace, v nejzazším případně chirurgický zákrok.

Potíže sice tohoto druhu často odezní samy. Role časného zahájení léčby je však klíčová (v případech, kdy je nutná).

Zdroj: článek Brnění a mravenčení končetin

Příběh

Ve svém příspěvku VÝDUŤ NA MOZKU LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Růžička.

Manželku toto postihlo před třemi dny,nyni je už po operaci.Včera se pokoušeli lekaři ji probudit z umělého spanku a povedlo se.Hybnost i reakce byla uplně skvělá okamžitě mě poznala a vztahovala ke mě ruce.Pocit štěstí je nepopsatelný.O to horší to ale bylo dnes kdy ji museli opět vratit do umělého spánku,jelikož mozek oteka a i když ji odstranili část lebeční kosti je to pro ni takhle nejlepší.Nevím jak dlouho bude tento stav trvat ani jestli se povede další probuzení a jak dalece bude mozek poškozen o otocích mozku po operaci se tu nepíše a doktoři byt jejich výkon je fantastický mi nemohou nic blišího zdělit,nevím tedy jestli nevědí nebo mi nechtěj brát naději a víru,ocením tedy každou zkušenost,jsem zoufalý a pocit nejistoty a strachu je pro mě velkým utrpením.Jirka Růžička

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcel Palát.

Dobrý den. Tady se skoro všichni ptáte, zda můžete po operaci mozku (výdutě), létat letadlem. Je vidět, že máte štěstí, važte si toho !!! a přeji vám to !!! Moje manželka (nar. 1947) podstoupila plánovanou !!!, znova opakuji plánovanou !!! operaci výdutě na mozku v liberecké nemocnici koncem ledna loňského roku a tam byli tak "šikovný", že už je z ní přes rok doživotní mrzák a nepohyblivá ležící troska, která nemluví, nepolyká a minimálně vnímá. Leží pochopitelně v ústavu a její celkové náklady na léčbu za rok 2018 se vyšplhaly skoro na 3 miliony !!! A zda si myslíte, že se někdo z té liberecké nemocnice obtěžoval někdy ??? zeptat, jaký je jej současný zdravotní stav ??? Tak na to zapomeňte ....

Zdroj: příběh Výduť na mozku léčba

Zkušenosti s protonovou léčbou

Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.

Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.

U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.

Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Protonové centrum Praha

Co je to ozařování nádorů

Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.

V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.

Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.

V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.

Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.

Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).

Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ozařování

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Nina Vinšová

 Ing. Vladimíra Krejčíková

 Mgr. Marie Svobodová


brnění nohou po operaci štítné žlázy
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
brneni nohou pri chemoterapiji
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>