| II/5 |
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách.
- Chronický lymfatický edém. |
K 21 dnů
Funkč(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně
Poradna
V naší poradně s názvem MIRNE ZVYSENY STR.OBJ.TROMBOCYTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena ekrtova.
Dobry den. Chtela jsem se zeptat, jestli to neco znamena, kdyz mam zvyseny objem str.trombocyu, mam 11. Dekuji. Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krevní test na střední objem trombocytů (MPV) vyjadřuje průměrnou velikost krevních destiček. Krevní destičky jsou malé krvinky, které se slepují a vytvářejí krevní sraženiny, které zastavují nebo zpomalují krvácení, když máte řeznou ránu nebo zranění. Krevní destičky se tvoří v kostní dřeni. Pohled na velikost krevních destiček poskytuje informace o tom, jak dobře fungují. Tento test může pomoci diagnostikovat krvácivé poruchy a onemocnění kostní dřeně.
Samotný test MPV ale nemůže diagnostikovat zdravotní stav. Lékař použije vaše mírně zvýšené výsledky MPV, počet krevních destiček a další výsledky testů, aby získal úplnější obrázek o vašem zdraví.
Proč máte zvýšenou průměrnou velikost krevních destiček? Nově vyrobené krevní destičky jsou větší než starší destičky. Takže pohled na průměrnou velikost vašich krevních destiček může poskytnout informace o tom, zda vaše kostní dřeň vytváří hodně nových krevních destiček. Ke zvýšenému MPV může dojít, když se mladé krevní destičky uvolní do krevního řečiště, aby kompenzovaly zvýšenou destrukci krevních destiček. Fyziologické hodnoty testu MPV jsou 7,8 až 11,5 femtolitrů. Vy máte 11, což je blízko horní meze. To znamená, že vaše krevní destičky jsou větší než obvykle a to může znamenat, že vaše starší (menší) krevní destičky jsou ničeny zvýšenou rychlostí a vaše kostní dřeň vytváří mnoho nových krevních destiček. Proč? To určí až lékař zhodnocením dalších výsledků krevního obrazu.
Vysoké hodnoty MPV nad 20 fl. mohou být příznakem těchto onemocnění:
- Trombocytopenie, nedostatek krevních destiček.
- Myeloproliferativní onemocnění, rakovina krve, při které kostní dřeň tvoří příliš mnoho krevních destiček nebo jiných krevních buněk.
- Preeklampsie, komplikace, která obvykle začíná po 20. týdnu těhotenství a způsobuje vysoký krevní tlak.
- Srdeční onemocnění.
- Diabetes.
- Hemolytická anémie.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Mirne zvyseny str.obj.trombocytu
Je to kopřivka nebo něco jiného?
Vlastní diagnostika kožních onemocnění není nikdy snadným úkolem. Je to obtížnější, protože různá onemocnění mívají podobné příznaky. Kopřivka sama o sobě je rozdělena na dva typy, na akutní a chronickou. Kopřivka je způsobena uvolněním histaminu v reakci na alergeny. Histamin je organická sloučenina, která v těle způsobuje zánětlivý proces. Prvními příznaky kopřivky jsou malé pupínky na povrchu kůže, které však mohou být zaměněny za jiné onemocnění. Dalším problémem je diagnostika pupínků, protože příznaky jsou příliš obecné. Mezi symptomy kopřivky patří zarudnutí, svědění, tvorba podlitin. Ale tyto příznaky jsou známy i u jiných kožních onemocnění. Kopřivka může být způsobena alergeny, stresem, teplem, slunečním světlem nebo vodou. Neléčené příznaky mohou trvat od několika hodin až po několik týdnů. Pro diagnostiku jsou důležité krevní testy a pro léčbu antihistaminika.
Potničky
Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, spíše o nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.
Rosacea
Rosacea (růžovka) je velmi častá dermatóza, která je příbuzná akné. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže, příčiny vzniku růžovky jsou zatím nejasné. Rosacea postihuje obě pohlaví, přičemž u žen se vyskytuje častěji. Nemoc začíná většinou po 30. roce života. Nejvíce nemocných detekujeme ve věkové skupině 40–60 let.
Onemocnění se projevuje velmi typickými příznaky, které specializovaného lékaře-dermatologa, snadno dovedou k diagnóze. Lokalizace projevů je téměř výhradně na hlavě, a to v obličeji. Nemoc postihuje typicky kůži nosu, tváře, střed čela a bradu. Méně často se vyskytuje za ušima, na krku a ve výstřihu. Kůže okolo úst a očí bývá nepostižená. Rosacea je na začátku svého průběhu velmi nenápadná, projevuje se především vznikem přechod (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Bylinná léčba kopřivky
Příběh
Ve svém příspěvku PORADTĚ PADÁNÍ VLASU PŘI MENOPAUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Poradte mi prosím je mi 50.azačly mě řídnout vlasy na temeni hlavy.Jsem z toho nešťastná.Kamarádka mi radila šampon z konopí,sice nevím jaký.Já jsem četla o šamponu Plantur39.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jk krasojizda.
Dobry den,
řídnutí vlasů v menopauze je poměrně častá záležitost spojena s hormonálními vlivy. Šampony a mastičky nepomůžou, protože se jedná o problém vnitřní. Důležitá je kompletní změna: od jídelníčku po péči (vlasovou kosmetiku) až po doplnění vhodných látek formou doplňku stravy. Rozhodně však doporučujeme návštěvu lékaře dermatologa a gynekologa. Zlepšení bohužel nastává pozvolna, nikdy to není hned, proto s návštěvou neotálejte. Ohledně vhodné péče a výživy se můžete obrátit na Hair Centrum praha. Pomáhá také masáž vlasové pokožky.
Pro hormonální nerovnováhu je vhodné užívání pupalky s brutnákem, zajímavá je také novinka na trhu Neobotanics hair Essence ve formě tobolek. Z externí aplikace pak Aminexil anebo Eucapil ampule (externí pouzití). Hezký den, Jk
Zdroj: příběh Poradtě padání vlasu při menopauze
Degenerace sítnice
Známý typ degenerace sítnice je makulární degenerace. Toto onemocnění postihuje starší osoby obvykle nad 55 let. Nejedná se o žádné výjimečné onemocnění, naopak je tato choroba celkem běžná a může vést až k tomu, že způsobí ztrátu zraku (ale obvykle ne úplnou slepotu). Problémem tohoto onemocnění je, že sice postupuje velmi pomalu, ale zároveň si ho nemusí pacient hned všimnout a k lékaři pak přichází, až když má velkou část zraku poškozenou.
Toto onemocnění způsobuje poškození centrálního vidění. Ve středu sítnice se nachází část zvaná makula (= žlutá skvrna), kam se promítají obrazy, na něž zrovna člověk zaostřuje. V této části sítnice je vnímání obrazů nejostřejší. Makula je velká zhruba 5,5 mm. Makulární degenerace pak právě tuto část sítnice postihuje a tím způsobuje, že předmět, který je v centru zorného pole, tedy předmět na něhož se zaostřuje, tak se pacientovi „ztrácí“, rozostřuje se. Pokud má tedy člověk pocit, že má se zaostřováním na určité předměty problémy, může se sám otestovat již zmíněnou Amslerovou mřížkou.
Testovat by se měli hlavně jedinci, u nichž je výskyt této nemoci pravděpodobnější. Do této skupiny spadají hlavně přímí příbuzní těch, kteří touto chorobu již onemocněli, lidé starší padesáti let, lidé, jejichž duhovky mají světlou barvu (tmavá barva totiž lépe chrání sítnici před světlem), lidé kteří nepoužívají sluneční brýle a další ochranné pomůcky před sluncem, aktivní kuřáci, lidé se špatným stravováním a obézní lidé. Podle statistik toto onemocnění hrozí pravděpodobněji ženám než mužů a dokonce statistiky ukazují, že makulární degenerací onemocní obvykle lidé bílé pleti, lidé tmavé pleti makulární degenerace postihuje opravdu jen výjimečně.
Lékaři navíc u tohoto onemocnění rozlišují dvě formy, a to suchou (= atrofická, neexsudativní), která je pomalejší a vlhkou (= exsudativní), která je rychlejší a následuje vždy po suché formě. Během suché formy dochází k zániku epitelu sítnice, tyčinek a čípků, jejich zánik je ale pomalý. U vlhké formy dochází k tomu, že krev se dostává do sítnice, případně k jejím otokům, anebo i k odloučení, všechny tyto příznaky způsobuje prorůstání nových cév do sítnice. Vlhká forma onemocnění dokonce může pacienta přivést prakticky i k slepotě.
- příznaky
První příznaky této choroby bývají velmi nenápadné a velmi často je pacient vůbec nepostřehne. Odborný lékař by je ale měl při příslušných vyšetření postřehnout, protože od začátku tohoto onemocnění dochází ke změnám v Bruchově membráně, kterou se k buňkám v sítnici dostávají živiny a kyslík, což způsobuje sníženou schopnost centrálního vidění a zároveň vytvoření nových cév, kterou pak způsobují vlhkou formu tohoto onemocnění. Zároveň (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Nemoci oční sítnice
Příběh
Ve svém příspěvku ZŮSTÁVÁ V KONEČNÍKU STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Hejlová.
Dobrý den, chtěla jsem poprosit o radu, delší dobu mě trápí ´častá stolice, která je střídavá a všimla jsem si při sprchování, že mi v konečníku zůstává stolice!!! Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marketa.
Dobry den dcera ma problem je ji 7 a ma vetcne umazany kalhotky nekdy i stolici .Necítí,kdyz to jde ven:-( dekuji za odpoved p. Černá
Zdroj: příběh Zůstává v konečníku stolice
Raynaudova choroba a syndrom studených končetin
V praxi je velmi důležité a současně těžké rozlišit Raynaudovu chorobu a Raynaudův syndrom. Obě onemocnění jsou si totiž velmi podobná. Raynaudova choroba je onemocnění samo o sobě, Raynaudův syndrom představuje projev jiného onemocnění. U každého pacienta (především u mužů) by se mělo v případě podezření provést podrobné imunologické vyšetření. Raynaudův syndrom a Raynaudovu chorobu doprovází přechodné zbarvení pokožky: v důsledku slabého prokrvení se prsty na nohou a na rukou zbarví nejprve do bíla, postupně zmodrají a po opětovném prokrvení zčervenají. Ve vážnějších případech se mohou na konečcích prstů vytvářet drobné trhlinky. Raynaudova choroba ojediněle postihuje srdce, plíce nebo ledviny. Raynaudova choroba není nebezpečná, léčí se zejména kvůli nepříjemným pocitům (chlad nebo brnění končetin). U Raynaudova syndromu se musí najít příčina jeho vzniku, jež se následně léčí. V mnoha případech lékaři diagnostikují závažnější onemocnění.
Raynaudovou chorobou bývají postiženi lidé, kteří jsou velmi citliví na chlad. Nemocnému náhle zblednou a zkřehnou prsty, ruce, někdy i nohy. Ve vážných případech prsty zmodrají a objeví se palčivá bolest. V určitém životním období trpí touto poruchou asi 5 % lidí (převážně žen). Když se choroba neléčí, trvají ataky většinou 15 až 30 minut. Jedná se o systémové revmatické onemocnění, které postihuje pojivové vazivo cévní stěny nebo orgánu. Nemoc většinou způsobují kontrakce malých tepen, jež přivádějí krev do povrchových vrstev kůže. Tyto kontrakce vznikají většinou následkem chladu. Někdy jsou kontrakce vyvolány vibracemi elektrických nástrojů, léky užívanými kvůli jiným nemocem, tlakem (když něco svíráme) nebo kouřením. Syndrom se však vyskytuje i při imunologických a hematologických chorobách. Jsou-li příznaky Raynaudovy choroby výrazné a neustupují po normálním zahřátí, lékař většinou předepíše léky na podporu krevního oběhu. Dle mínění terapeutů množství krve, která přitéká do končetin (hlavně do prstů na rukou i nohou), snižují starosti a nervozita. Předpokládá se, že to platí zejména pro lidi náchylné k Raynaudově chorobě.
Raynaudův syndrom je bolestivější a může způsobit závažné zdravotní komplikace, neboť se jedná o dlouhodobé snížení, někdy až o zastavení průtoku krve. V nejhorších případech dochází k takzvané gangréně prstů. Léčba Raynaudova syndromu spočívá převážně v tlumení projevů onemocnění, nezaměřuje se na příčinu jeho vzniku. Až u 20 % pacientů, kteří trpí syndromem studených rukou a nohou, jde o průvodní onemocnění vážnější choroby. Nejčastěji jsou diagnostikovány tyto choroby: revmatické onemocnění, arteriální onemocnění, neurologi (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Studené ruce
Příběh
Ve svém příspěvku KOŇSKÁ MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Doma všichni hodně sportujeme,a tak nějaké drobné zranění či bolest zad bývá velmi častá. Zkoušeli jsme různé masti, ale nejvíce se nám osvědčila koňská mast od firmy herbamedicus, ta je opravdu silná a účinná. Mohu jen doporučit!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Koňská mast
Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost
| Číslo indikace |
Indikace |
ZÁKLADNÍ
léčebný pobyt
- způsob poskytování lázeňské léčebně
rehabilitační péče:
K (komplexní)
- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím
- délka léčebného pobytu
- lhůta pro nástup léčebného pobytu
- možnost prodloužení |
OPAKOVANÝ
léčebný pobyt
- způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče:
K (komplexní)
- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím
- délka léčebného pobytu
- lhůta pro nástup léčebného pobytu
- možnost prodloužení |
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
|
| XXI/1 |
- Zhoubné nádory. |
K 28 dnů
Do 24 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby.
Možnost prodloužení. |
|
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
|
| XXII/1 |
- Vrozené vady a získané vady srdce a velkých cév po operaci.
- Stavy po transplantaci srdce. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28 dnů
Hemodynamické reziduální vady.
Možnost prodloužení. |
| XXII/2 |
- Systémové revmatické a jiné kolagenní onemocnění s postižením oběhového aparátu i kloubní formy. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28 dnů
1× v průběhu 24 měsíců, při recidivě v návaznosti na ukončení akutní fáze i dříve.
Možnost prodloužení. |
| XXII/3 |
- Juvenilní hypertenze. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28 dnů
1× v průběhu kalendářního roku.
Možnost prodloužení. |
| XXII/4 |
- Prognosticky závažné rizikové faktory (dyslipidemie nebo kombinace dalších rizikových faktorů: arteriální hypertenze, obezita, genetická zátěž). |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
|
NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ
|
| XXIII/1 |
- Chronické onemocnění žaludku.- Funkční poruchy žaludku.
- Chronická gastritis a duodenitis erosiva.
- Vředová nemoc žaludku a dvanáctníku.
- Stavy po operacích jícnu, žaludku a dvanáctníku. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28 dnů
1× v průběhu kalendářního roku.
Do 48 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu.
Možnost prodloužení. |
| XXIII/2 |
- Chronické onemocnění střev.
- Funkční poruchy tenkého a tlustého střeva.
- Chronická enterokolitis včetně Crohnovy nemoci a ostatní primární malabsorpční syndromy.
- Dermatogenní malabsorpční syndromy.
- Coeliakie.
- Polyposis intestini.
- Megacolon vrozené i získané.
- Stavy po operacích na tenkém i tlustém střevě. |
K | (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně
Příběh
Ve svém příspěvku OTOKY KOLEM KOTNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Vyzkoušej kompresní punčochy na oblast kotníku. Spi na zádech s nohama výš než tělo. Častá masáž od kotníků ke kolenům také pomůže.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
To jsem také zkoušela a žádná změna Mobivenal jsem našla ještě na internetu tak jestli o tom něco víte díky za info nebo doporučte nějaký přípravek klidně i na recept.
Zdroj: příběh Otoky kolem kotníků
Příznaky
Česká republika patří mezi země, kde se rakovina tlustého střeva a konečníku, odborným názvem kolorektální karcinom, vyskytuje mimořádně často. U většiny nemocných je přesná příčina vzniku kolorektálního karcinomu neznámá. Jsou ale rizikové faktory, které možnost vzniku onemocnění zvyšují.
Věk je jedním z těchto faktorů. Většinou toto onemocnění vzniká u jedinců nad 50 let, výjimkou ale nejsou ani mladší pacienti.
Dalším rizikovým faktorem jsou některé druhy polypů. Polypy jsou výrůstky ze stěny střeva, lidově řečeno bulka v konečníku. Z některých těchto polypů může během dlouhé doby vzniknout karcinom. Je proto potřeba všechny polypy ze střeva a konečníku odstranit a vyšetřit, zda již nejde o malý karcinom. Polypy se mohou tvořit opakovaně, proto někdy bývá nutné i jejich opakované snesení.
Dědičné vlivy mají také význam pro vznik kolorektálního karcinomu. Vyšší riziko hrozí v případě výskytu kolorektálního karcinomu v pokrevním příbuzenstvu 1. stupně, tedy u rodičů, sourozenců nebo dětí. V některých případech je genetická porucha takového charakteru, že je vznik karcinomu téměř jistý. Patří sem například familiární adenomatózní polypóza, která se projevuje vznikem mnoha stovek polypů v tlustém střevě a konečníku. Dalším dědičným onemocněním je hereditární nepolypózní kolorektální karcinom. Některé typy dědičných genetických poruch jsou kromě rizika kolorektálního karcinomu spojeny i s větším nebezpečím vzniku zhoubného nádoru vaječníku, dělohy a prsu. Rodinní příslušníci takto nemocných mají možnost být geneticky vyšetřeni. Pokud je i u nich zjištěna genetická odchylka, která způsobuje toto onemocnění, lze hledat způsoby, jak snížit riziko onemocnění a jak zvýšit pravděpodobnost záchytu případného onemocnění v časném stadiu. Toto genetické vyšetření by měl zprostředkovat ošetřující onkolog.
Chronická zánětlivá onemocnění střeva (ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc) také zvyšují riziko onemocnění kolorektálním karcinomem.
Velmi důležitým rizikovým faktorem, který je naštěstí ovlivnitelný, je složení potravy. Jednoznačně negativní vliv má nadměrný příjem živočišných tuků, červeného masa a uzenin. Riziko zvyšuje častá úprava masa smažením a pečením. Nepřiměřeně vysoký kalorický příjem spojený s obezitou představuje rovněž větší riziko této nemoci. Dalším rizikovým faktorem je nízký příjem vlákniny v zelenině, ovoci, celozrnném pečivu a luštěninách a nedostatek pohybu.
V počátečních fázích onemocnění nemusí být příznaky výrazné, pozornost je však třeba věnovat dlouhodobému pocitu nepohody v břiše, průjmu či zácpě, nadýmání, bolestem břicha či pocitům nedokonalého vyprázdnění. Dalším varovným příznakem může být krev ve stolici, která může vést až k anémii (chudokrevnosti) spojené s celkovou únavou a sl (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Rakovina konečníku
Poradna
V naší poradně s názvem SLOŽENÍ REPAREXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Zajímala by mě koncentrace dusičnanu v přípravku a jestli byly provedeny testy na vstřebatelnost této látky kůží a její toxicitu. Je prima nemít šedivé vlasy, ale je takto častá aplikace takovéto látky opravdu zdraví neškodlivá?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Reparex obsahuje dvě látky zodpovědné za obnovu barvy vlasů, a to octan stříbrný a octan měďnatý.
Octan stříbrný je žíravina a při vyšších koncentracích způsobuje při styku s pokožkou podráždění kůže. Při zasažení očí způsobí jejich vážné poškození nebo podráždění. Při vdechnutí může způsobit podráždění dýchacích cest.
Octan měďnatý je toxický při požití a hrozí nebezpečí akutní otravy. Při styku s pokožkou je rovněž toxický a hrozí akutní dermální toxicita. Octan měďnatý způsobuje těžké poleptání kůže a vážné poškození očí.
Z výše uvedeného se dá dovodit, že Reparex rozhodně nebude bez vedlejších nežádoucích účinků a jeho dlouhodobé používání sebou ponese nebezpečí, která jsou zde zmíněná. Jak hodně bude Reparex škodlivý záleží na koncentraci těchto dvou látek. Výrobce však údaje o koncentraci neuvádí.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Složení Reparexu
Zánět jater
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A&nb (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Nemoci jater a jejich příznaky
Poradna
V naší poradně s názvem HNISAVY VYTOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Mandlova.
Dobry den
Prosim o radu jak resit tento problem:
Jsem po Abdominalni hysterektomii , vajecniky- vejcovody ponechany.
Operace probehla v roce 1998 , nyni je mi 52 let.
Momentalne mam problem s obcasnym zelenene zbarvenem a zapachajicim vytokem .
Pri tom me boli podbrisek i strany podbrisku.Citim se unavena .
Teplota neni.
Sexualni styk naposledy pred 4 mesici - pote problemy zadne.
Prosim o Vas nazor ,jak postupovat.
S uctou
Mandlova Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Některé vaginální výtoky jsou u žen normální. Často jsou čiré nebo bělavé s minimálním zápachem. Jestliže výtok změní barvu, zápach nebo texturu, může to být známka infekce, ačkoli některé změny v průběhu menstruačního cyklu jsou běžné. Infekce mohou být doprovázeny dalšími příznaky, jako je svědění, pálení, nepohodlí nebo špinění.
Nejčastější příčinou zeleného vaginálního výtoku je sexuálně přenosná infekce známá jako trichomoniáza. Výtok často zapáchá a typicky je více žlutozelený než čistě zelený. Pohlavní styk a močení mohou způsobovat nepohodlí a genitální oblast může být svědivá. Může se také objevit bolest v pánvi, ale není častá.
Vaginální výtok může být rovněž spojen s kapavou nebo chlamýdií, potom je spíše žlutý nebo zakalený. Bakteriální vaginóza má typicky bílý výtok se zápachem. Barevný výtok se může objevit v případě, když je v pochvě cizí tělo, například zapomenutý tampon.
Trichomoniazu lze snadno diagnostikovat odběrem vzorků. Vzhledem k tomu, že je sexuálně přenosná, mohou být provedeny současně testy na jiné infekce, včetně kapavky a bakteriální vaginózy. Trichomoniaza, kapavka a bakteriální vaginóza jsou léčitelné vhodnou antibiotickou terapií. Pokud je přítomno cizorodé těleso, bude nutné jej odstranit a antibiotika se mohou použít k léčbě jakékoli potenciální infekce.
Vzhledem k tomu, že podmínky, které způsobují zelený vaginální výtok, jsou často léčitelné, a protože mohou být přenosné na jiné osoby nebo mohou způsobit závažné komplikace, vyhledejte okamžitou lékařskou péči, pokud máte takový výtok. Navštivte svého gynekologa a sdělte mu svůj stav.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Hnisavy vytok
Historie
Toto koření znali již původní obyvatelé jihovýchodního Mexika, Toltékové a Aztékové, kteří ji nazývali tlilxochitl (černý lusk). Používali ji nejen jako přísadu při přípravě nápojů z kakaových bobů a placek, ale i jako léčivý prostředek a tonikum, především k povzbuzení srdeční činnosti a k celkovému vzpružení organismu.
Do Evropy bylo toto koření poprvé dovezeno v první polovině 16. století a stalo se velmi žádaným. Vzhledem k tomu, že byl původní vanilovník plocholistý (Vanilla planifolia) v jihovýchodním Mexiku endemickým druhem vázaným na opylování včelami rodu Melipona, žijícími pouze v této oblasti, a jen některými druhy kolibříků, a protože se nepodařilo zajistit opylování jinými způsoby či introdukovat jeho přirozené opylovače do jiných tropických kolonií, bylo až do poloviny 19. století výhradním producentem Mexiko, a tak až do jeho osamostatnění měli Španělé na vanilku celosvětový monopol.
Teprve objev metody umělého opylování v roce 1841 dovolil rozšířit zemědělské pěstování vanilovníku i do jiných kolonií, především do francouzských (ostrovy Madagaskar, Réunion a Komory v Indickém oceánu a Francouzská Polynésie, zejména ostrov Tahiti v Tichém oceánu a Guadelupe v Malých Antilách), též britských (na Ceylon, nyní Srí Lanku, na Bahamy, do Zanzibaru a na Seychely) a do holandských (do nynější Indonésie, především na ostrov Jávu) i do západní části rovníkové Afriky.
Zdroj: článek Vanilka
Příběh
Ve svém příspěvku TOXOPLAZMOZA U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluška.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je možné, že moje děti mohou mít ode mne toxoplazmozu, kterou jsem měla v dětství. Rodiče mi řekli, že jsem vyléčená, ale teď ve čtyřiceti letech mi zjistili, že ji stále mám společně s boreliozou.
Už cca 6 let mám hrozné bolesti - kloubů, hlavy, k tomu častá únava, pokaždé jsem dostala jen prášky na bolesti a vitamíny. Nikdo se tím nezabýval, až teď.
Můj mladší syn /11 let/ , když byl malý, míval nevysvětlitelné horečky /39/ většinou 1-2 dny pravidelně každý měsíc asi půl roku, dělali jsme test na boreliozu, ten byl negativní, mohl to být příznak toxoplazmozy? Mám trvat na krevních testech?
Mimochodem nyní bývá často unavený a bolí ho hlava, má hodně nízký krevní tlak, je bledý, mívá tmavé kruhy pod očima a od ranného dětství hodně špatně spal /měl noční můry/, teď už to moc nebývá, se vším tím jsem byla u lékaře, vždy měl nějaké vysvětlení. Co vy si myslíte?
Děkuji M.V.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Toxoplazmoza u dětí
Domácí slupovací maska
Na trhu je celá řada komerčních slupovacích masek. Za zmínku stojí masky z mořských řas. Vždyť řasy se používají i v léčbě chronických ran ve vlhké terapii. Řasy k výrobě francouzských masek a zábalů rostou v Bretani v oblasti vod Natura 2000, které jsou přísně chráněny ekology. Příroda nám dává možnost čerpat ze svého bohatství. Mnoho druhů řas má fantastické léčivé vlastnosti, jichž využívá i kosmetické odvětví. Řasy a mořské trávy se používají v lázeňských a kosmetických salonech v podobě čistého mikronizovaného produktu v maskách na obličej, zábalech a maskách na obličej a tělo. Masky obsahují velké množství účinných látek, které zaručují perfektní výsledek po ošetření. Tyto masky dlouho tuhnou a tato vlastnost zajišťuje velké pohodlí během přípravy a vykonávání ošetření pokožky. Není třeba pospíchat jako u většiny masek tohoto typu. Jsou velmi účinné, některé se odkládají na několik minut, aby se důkladně propojily s vodou a zvětšily svůj objem. Maska připravená k použití má dokonale hladkou konzistenci, skvěle se nanáší špachtličkou nebo štětečkem. Většinu masek můžete připravit se studenou nebo teplou vodou. Rozhodnutí, zda ošetření pokožky vykonáte za tepla, nebo za studena, je jen na vás. Pokožka po odstranění masky typu za studena nevyžaduje dočištění. Stahuje se jedním pohybem, nenechává bílé stopy na pokožce. Účinnost působení všech masek je velmi vysoká a často předčí i vaše očekávání.
Slupovací masku si můžete vytvořit i z vlastních ingrediencí.
Zdroj: článek Domácí slupovací maska na černé tečky
Poradna
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Bednář.
prosím,jsem tři dny po skončené radioterapii močového měchýře a mám stálé nucení na stolici a velké křeče.Ve střevech žádnou stravu nemám,ale nucení mám stále.Nevím,jestli se tomu říká průjem,ale jde ze mě nějaký hlen někdy i nepatrné stopy krve.Prý je to následek po radioterapii.Můžete mi prosím sdělit,jak dlouho tento stav potrvá a co proti tomu se dá dělat? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš stav se nazývá chronická radiační enteritida. Je to odborný termín pro dlouhodobé poškození funkce střev, které může vzniknout po radiační terapii. Tyto následky mohou vést k chronickému průjmu, inkontinenci a střevní urgentnosti. Často k tomu dochází po léčbě různých druhů rakoviny, které vyžadují radiační terapii do břišní oblasti. Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytovat měsíce nebo dokonce roky po ukončení léčby.
Následující návrhy vám pomohou zvládnout chronický průjem:
1. Pokud se jedná o nový příznak, informujte o tom svého lékaře. Váš lékař vám může pomoci určit, zda je tento váš stav léčitelný a v případě potřeby předepsat léky k jeho zvládnutí.
2. Požádejte svého lékaře, aby vás zkontroloval na infekci C. diff (Clostridium difficile). C. diff je následek přerůstání normálních GI bakterií a může způsobit vážné průjmy a křeče v břiše.
3. Každý den vypijte nejméně 3 litry (12 šálků) tekutiny, aby nedošlo k dehydrataci. Pijte tekutiny ohřaté na pokojovu teplotu a pomalu je popíjejte po celý den. Vyhněte se pití velkého množství najednou a vyhněte se sladkým nápojům, jako je džus a limonády. Ty mohou zhoršovat průjem. K pití vyzkoušejte masový vývar, kávu bez kofeinu, čaj bez theinu a vodu. Vyhněte se alkoholu a kofeinu.
4. Jezte malá, častá jídla a občerstvení. Vyhněte se konzumaci velkých jídel, která by příliš mnoho zatěžovala trávicí trakt.
5. Zaznamenejte, co a kolik jste toho snědl, ať už jsou to jídla domácí nebo z restaurace, jejich teplotu a denní dobu konzumace. Uveďte i přesné podrobnosti o příznacích, které se u vás objeví. Pak deník vezměte k lékaři a promluvte si s ním o jídle a symptomech. Lékař vám pomůže určit, co vyvolává nepříjemné příznaky. Identifikace příčin může trvat několik týdnů, takže buďte trpěliví!
6. Projděte si se svým lékařem všechny doplňkové a alternativní terapie, které používáte, jako jsou speciální čaje, vitamíny, minerály, bylinné doplňky a další živiny. Některé byliny a doplňky stravy mohou způsobit průjem.
7. S lékařem si také promluvte o možných lécích proti průjmům. Imodium nebo jiná protiprůjmová léčba umožní jíst pestřejší stravu.
8. Co nejdříve doplňte stravu psylliem, guarovou gumou, inulinem nebo jiným rozpustným vlákninovým produktem. Začněte jednou dávkou denně, podle pokynů v balení. Později pak dávku zvyšte.
9. Změňte současně pouze vždy jeden aspekt své léčby. Například změňte léky proti průjmům nebo příjem potravy, ale ne obojí najednou. To vám umožní vyhodnotit, co funguje a co ne.
10. Občerstvení můžete založit na suchých slaných jídlech, jako jsou slané sušenky nebo suchý toast.
11. Vyhněte se těžko stravitelným jídlům, jako je popcorn, hrášek, kukuřice a syrová zelenina. Patří sem brokolice, květák, zelí, růžičková kapusta, kapusta, mangold, cibule, česnek a pór.
12. Vyhněte se kořenitým jídlům, pokud zhoršují váš průjem
13. Vyvarujte se potravin bez cukru a žvýkaček a cukrovinek vyrobených z cukerných alkoholů, jako je sorbitol, mannitol a xylitol. Cukrové alk
Zdroj: příběh Dlouho trvající průjem.
Privátní gastroenterologické centrum
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kolonoskopie Liberec
Poradna
V naší poradně s názvem WARFARIN A MEDVĚDÍ ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den, mám mechanickou chlopeň a jsem na warfarinu. Včera jsem k bramborám přidala medvědí česnek. Je možné, že mi med. česnek přivodil srdeční aritmii?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Medvědí česnek má prokázané kardioprotektivní účinky. To, źe by způsobil aritmii, je nepravděpodobné. Často ale dochází k záměně listů medvědího česneku za listy jedovaté konvalinky, které po konzumaci způsobují právě srdeční aritmii. Tato záměna je velmi častá, protože listy obou ristlin vypadají podobně, pouze konvalinka nemá česnekovou vůni, což ve směsi s pravými listy medvědího česneku nelze později rozpoznat. K odlišení medvědího česneku od jeho jedovatých dvojníků obvykle stačí promnout mezi prsty zelený list. Pokud se neobjeví typická česneková vůně medvědího česneku, je lepší bylinku opustit a důkladně si vyčistit ruce. Pachový test má však svá úskalí. Pokud na rukou stále ulpívá vůně česneku z předchozího testu, může to vést k falešnému výsledku. Každý, kdo medvědí česnek sbírá, by tedy měl rostlinu a všechny její vlastnosti znát, aby ji dokázal spolehlivě odlišit od jedovatých rostlin. Pokud máte pochybnosti, je lepší nejíst medvědí česnek, který jste sama nasbírala.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Warfarin a medvědí česnek
Druhy anémie
Sideropenická anémie
Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.
Anémie při chronických onemocněních
Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.
Anémie z nedostatku vitaminu B12
Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žaludku. Poté putuje až do jater, kde je skladován do zásoby až na 2 roky a více. Jednou z příčin jeho nedostatku je nízký příjem v potravě, a to hlavně u veganů (lidí, kteří se živí potravou, která není z žádné části tvořena pokrmy z ži (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Druhy anémie
Poradna
V naší poradně s názvem BILE SKRVNY NA ZADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Bílé skvrny na zádech, mezi lopatkama a mírně svědící nebo bílé fleky na kůži, nebo také i ztráta pigmentu bílé flíčky, způsobuje onemocnění zvané pityriáza (latinsky Pityriasis versicolor). Právě to versicolor v latinském názvu ozančuje specifickou vlastnost této mykózy, která v místě ložiska zbavuje pokožku melaninu - hnědého pigmentu a vznikají tak ony světlé skvrny a bílé flíčky. Nejšastěji se bílé flíčky vyskytují na zádech mezi lopatkama a také na prsní kosti. Toto jsou místa, kde se stékají krůpěje potu a vzniká zde vlhké prostředí, které pityriáza potřebuje ke svému životu. Onemocnění je nakažlivé!. Velice snadno se roznáší olupujícími se šupinkami z bílých flíčků, na kterých jsou infekční spóry. Typickým místem pro nákazu jsou veřejné parní sauny. Léčba probíhá nejdříve lokální aplikací masti Pevaryl, která se po dobu asi 3 týdnů nanáší na ložiska bílých flíčků. Po třech týdnech již nebývají flíčky patrné a nemocný bývá vyléčen. V případě, že není úspěšná léčba lokálním antimykotikem, použije se perorálně podaný lék Lamisil tablety. Tablety se berou po dobu jednoho měsíce, kdy po této době onemocnění velmi dobře vymizí. Ovšem orálně podávaná léčba zatěžuje játra, proto se nejdříve volí lokální nanášení masti, které nemá žádné nežádoucí účinky. Pevaryl mast i Lamisil tablety jsou k dostání v lékárnách pouze na lékařský předpis.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Bile skrvny na zadech
Co jsou to spalničky?
Spalničky jsou virovým onemocněním, které je známé také pod latinským názvem morbilli. V Čechách se někdy také užívá i slovenský název osypky. Spalničkami se může nakazit jen člověk, protože ho přenáší jeden z paramyxovirů, které jsou přenosné jen na člověka.
Spalničky jsou velmi nakažlivým onemocněním, a aby se jeho šíření zabránilo, je proti nim každý člověk povinně očkován vakcínou MMR (Measles, Mups, Rubella = spalničky, příušnice a zarděnky). Touto vakcínou se poprvé očkuje zhruba na roku a čtvrt věku dítěte a pak následují ještě další dvě dávky, zhruba za šest a deset měsíců od první dávky. Tato vakcína obsahuje kromě virů spalniček, také viry příušnic a zarděnek. V některých případech se doporučuje se proti spalničkám znovu přeočkovat v průběhu života, jestliže člověka čeká cesta do zemí, kde se toto onemocnění vyskytuje. Po očkování se může u člověka objevit zvýšená teplota, kašel, nebo i vyrážka. Obvykle to ale za několik dní po očkování zmizí.
I přes toto očkování v dětství se ale v dnešní době spalničky v České republice objevují ve větší míře, než tomu bylo v předcházejících letech. Tento jev pravděpodobně způsobuje to, že řada rodičů odmítá své dítě proti spalničkám očkovat, děti pak nejsou proti tomuto onemocnění nijak chráněny. Pokud jedinec toto onemocnění prodělá, je pak obvykle celoživotně chráněn proti další nákaze.
Jak moc je toto onemocnění nebezpečné je zřejmé ze zemí, kde se proti spalničkám vůbec neočkuje a v případě nákazy, je zde velmi vysoká úmrtnost (dokonce v některých zemích až přes 90 %) obzvláště u dětí, které toto onemocnění postihuje nejčastěji.
Očkování není ale všemocné, i očkovaný člověk se může spalničkami nakazit, očkování by ale mělo zajistit, aby projevy nemoci byly co nejlehčí.
Spalničky se přenášejí z člověka na člověka kapénkami, to znamená, že do lidského organismu vstupují přes spojivky a sliznici nosohltanu. Nákaza spalničkami se zpravidla projeví zhruba za dva týdny. Po kontaktu s člověkem se spalničkami může tedy člověk působit ještě zhruba dva týdny zdravě, a přesto již v sobě má virus spalniček, který zároveň také může šířit. Spalničkami totiž může infikovat své okolí už zhruba čtyři dny předtím, než se u něj projeví hlavní příznak spalniček (vyrážka) a zhruba ještě čtyři dny poté, co u něj vyrážka skončila. Nakažlivost tohoto onemocnění je velmi vysoká, obzvlášť když je člověk s nakaženým dlouhodobě v kontaktu. Onemocnění spalničkami také nahrává, pokud je člověk oslaben jinou nemocí, má nedostatek vitamínu (hlavně vitamínu A) a případně trpí i podvýživou.
Virové onemocnění spalničky doprovází také vysoké ho (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Spalničky - obrázky
Příběh
Ve svém příspěvku HOLÁ MÍSTA VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den je mi 20let a chtěl jsem se zeptat začali se mi ve vlasech dělat málá holá místěčka kde mi nerostou vlasy takový jsou to mála místa a dělají se mi na přední časti hlavy nevíte čím by to mohlo být vlivem stresu nebo nedostatku vitamínu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JK za Krasojizda.cz.
Dobrý den, Tomáši, jsou-li místa bez vlasů zhruba o velikosti pětikoruny, pak se pravděpodobně jedná o druh onemocnění alopecia. Ve skutečnosti jde o autoimunitní onemocnění, kdy z času na čas dojde ke zlepšení stavu, ale vlivem stresu (vnitřního nebo vnějšího) se stav opět zhoršuje. Tento cyklus se během života může několikrát opakovat. Onemocnění je z lékařského hlediska neléčitelné. Pro bližší informace se obraťte na portál https://www.vlasy.cz/
Zdroj: příběh Holá místa ve vlasech
Onemocnění slinivky
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
Příznak(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Dieta na slinivku
Poradna
V naší poradně s názvem ZVĚTŠENÁ PROSTATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
karel: dobrý den ,měl bych na Vás DOTAZ ,...Trpím ,problém zvětšené prostaty ,ted bych Vám Napsal moje onemocnění ,mám bolesti v podbříšku ,bolesti nejsou tvalé ,ale narazové ,časté močení ve dne i v noci ,chodím již několok let na vyšetření na urologické vyšetření ,problémy přetrvavaji již 5 let ,posledí dobou se onemocnění zhoršilo ,podrobil jsem se vyšetřeni systematické biopsie prostaty vysledky budou známi ve čtvrtek ,chtěl bych vědet ,jak se takové onemocnění léčí ,v připadě ,čeho je nutno se vyvarovat ,aby nedocházelo ,k těmto problémum ,můj věk je 56 Let,v připadě doporučení k provedení operace ,jako by měla tato operace být provedena metodou ,děkuji za informaci ,pacient Karel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejprve je potřeba počkat na výsledky vyšetření z biopsie. Podle nich se prokáže důvod zbytnění prostaty. Pokud bude nutné provést odstranění prostaty, tak nejšetrnější provedení je laparoskopicky nejlépe pomocí robota. Někdy je ale odstranění komplikované a je třeba ho provést klasickým řezem v podbřišku, což ovšem neznamená významně horší podmínky. Lepší provedení této operace můžete dostat ve velkých - krajských městech.
Pokud by biopsie nepřinesla jasné příčiny Vašich komplikací, tak je vhodné provést levnější sono močového měchýře, ale lépe magnetickou rezonanci, která přesně ukáže tvar vyústění močového a dokáže odhalit důvody bolestí.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh ZVĚTŠENÁ PROSTATA
Seboreická dermatitida
Seboreická dermatitida (seboreický ekzém, seborea) je často se vyskytující vleklé onemocnění, které pacientům dlouhodobě znepříjemňuje život. Někdy je mylně uváděn název seboroická dermatitida. Postihuje oblasti kůže s vyšším výskytem mazových žlázek. Příkladem je kštice, tváře, obočí, víčka, oblast za ušima a uši, hrudník, oblast mezi lopatkami a místa kožních záhybů. Kůže je zarudlá a nacházejí se na ní mastné šupiny až krusty, které místy splývají. V některých případech drobné šupinky mokvají a může docházet k jejich olupování (deskvamaci kůže).
Seboreickou dermatitidu řadíme mezi ekzematická onemocnění, ovšem nejedná se o alergickou reakci. Příčina není dosud zcela přesně známa. Svoji roli hraje genetika a i nadprodukce mužských pohlavních hormonů (takzvaných androgenů). Kvůli nim se onemocnění vyskytuje v určitých věkových skupinách, v dospělosti pak zejména u mužů.
Vyšší sklon k onemocnění mají osoby se zvýšenou činností mazových žláz, přičemž záleží jak na množství vyprodukovaného kožního mazu, tak na jeho jakosti. Čím je produkce kožního mazu vyšší, tím snáze se oloupané kožní buňky spojují v drobné lupy a trápí pacienta nepříjemným pocitem svědění. K onemocnění se často přidružuje kvasinková infekce.
Z dalších příčin můžeme jmenovat nadměrné pocení, nedostatečnou hygienu, špatné stravovací návyky, změny v metabolismu, poruchy nervového systému a v neposlední řadě také emoční či fyzický stres nebo klimatické podmínky.
Onemocnění se vyskytuje často v prvních 3 měsících života, kdy jsou mazové žlázy zvláště aktivní v důsledku nadměrné endogenní tvorby androgenů kůrou nadledvin. V období před pubertou je seboreická dermatitida vzácná. Znovu se objevuje v období dospívání, kdy se sebaceozní žlázy stávají opět aktivními.
Seboreická dermatitida u kojenců se objevuje (na rozdíl od atopické dermatitidy) většinou již v průběhu prvních čtyř týdnů života. Ve kštici se objevují ve frontální a parietální oblasti drobné žlutohnědé šupinky na bledě růžové spodině v rozsáhlých plochách. Jindy se vytváří nad velkou fontanelou popraskaný žlutošedý nebo žlutohnědý na pokožce pevně lpící nános mazlavých šupin, kterým „procházejí“ vlasy. Změny ve kštici označujeme souhrnným názvem „cradle cap“ (čepička z kolébky). Ze kštice se dermatitida často šiří na obočí a do střední části obličeje, kde vznikají ostře ohraničená světle červená ložiska, jež mají při olupování podobu jemných žlutavých mastných šupin. V závažnějších případech postihuje onemocnění intertriginózní lokalizaci (především plenkovou a tříselnou oblast, okolí pupku, oblast kožních řas − podpaží, krční rýhu a plochy za ušima), kde se tvoří infiltrovaná, (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Salicylový olej
Jak uzly na prstech vypadají a jak se vyvíjejí
Vývoj Heberdenových a Bouchardových uzlů probíhá v několika fázích. Tyto fáze vysvětlují, proč uzly někdy bolí a jindy nikoli.
Měkké a bolestivé uzly
V počáteční, tzv. aktivní fázi, mohou být uzly měkčí, citlivé a bolestivé. Kloub může být mírně oteklý a bolest se objevuje při pohybu i v klidu.
Tvrdé a stabilní uzly
Postupně uzly tvrdnou, bolest obvykle ustupuje a stav se stabilizuje. V této klidové fázi už uzly většinou nebolí, ale zůstávají viditelné.
- změna tvaru prstu
- často symetrické postižení
- vývoj trvající měsíce až roky
Typická časová osa je: bolestivý vznik → postupné zklidnění → trvalá změna tvaru kloubu.
| Vlastnost |
Heberdenovy uzly |
Bouchardovy uzly |
| Umístění |
Konečné klouby prstů (u nehtů) |
Střední klouby prstů |
| Typický věk vzniku |
Střední a vyšší věk |
Střední a vyšší věk |
| Souvislost s artrózou |
Velmi častá |
Velmi častá |
| Bolest při vzniku |
Častá v aktivní fázi |
Častá v aktivní fázi |
| Bolest v klidové fázi |
Většinou minimální nebo žádná |
Většinou minimální nebo žádná |
| Vliv na vzhled prstů |
Často výrazný |
Střední až výrazný |
| Vliv na funkci ruky |
Obvykle menší než vzhled |
Může více ovlivnit ohyb prstu |
Zdroj: článek Heberdenovy a Bouchardovy uzly – co znamenají změny na prstech
|