Červená čočka patří mezi stálice moderní kuchyně – je rychlá na přípravu, výživná a často nahrazuje maso v lehkých i vegetariánských jídlech. Právě proto se kolem ní objevuje jedna zásadní otázka: je červená čočka vhodná při zvýšené kyselině močové a dně?
Pokud řešíte purinovou dietu, nemusíte se čočky automaticky vzdávat. Stačí pochopit, kolik purinů skutečně obsahuje, jak se liší od masa a jak ji správně zařadit do jídelníčku tak, aby kloubům neškodila, ale naopak prospívala.
Druhy červené čočky
Červená čočka se běžně prodává v několika podobách, které se liší zpracováním, nikoli obsahem purinů.
Celá červená čočka
Celá červená čočka má jemnou, lehce zemitou chuť a karmínově oranžovou barvu. Tradičně se využívá jako náhražka masa v rostlinné kuchyni.
Dekortikovaná celá červená čočka
U tohoto typu je odstraněna slupka, ale semeno zůstává celé. Výsledkem je lesklá, červeno-oranžová čočka s jemnější strukturou.
Dělená červená čočka
Dělená čočka vzniká rozštěpením zrna po odstranění slupky. Je typická pro produkci z Kanady a velmi rychle se vaří.
Přítomnost nebo absence slupky nemá vliv na obsah purinů, protože puriny jsou rovnoměrně rozloženy v celém semeni.
Ve svém příspěvku HUBNUTÍ PODLE MANČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
28 denní očistný program podle Antonie Mačingové je účinná očistná kůra na 28 dní.
Mačingová dieta a detoxikační mančingová dieta - jídelníček na 28 dní:
1. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Brokolice s česnekem, strouhaný nízkotučný sýr
Večeře: Salát s červené řepy , strouhaný sýr
2. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
3. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy , strouhaný sýr
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
4. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky , med
Oběd: Mrkvová perkelt, strouhaný sýr
Večeře: Prokládána cuketa
5. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Prokládaná cuketa
Večeře? Fazolové lusky česnekem, strouhaný sýr
6. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky se zázvorem
Večeře: Brokolice s česnekem, vařené vajíčko
7. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd? Salát z červení řepy, vařené vajíčko
Večeře: Mrkvová perkelt, strouhaná sýr
8. DEN Snídaně:BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Široké bezvaječné těstoviny s kedlubnou
Večeře: Boršč
9. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med mletá skořice
Oběd: Brokolice na česneku se zázvorem, nízkotučný sýr
Večeře: rychlá hrachová polévka
10. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, nízkotučný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vajíčko
11. DEN Snídaně: BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Fazolové lusky, vajíčko
Večeře: Červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
12. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med, mletá skořice
Oběd: Bezvaječní těstoviny se špenátem
Večeře: Rychlá hrachová polévka
13. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, sýr
Večeře: Boršč
14. DEN Snídaně: Vyberte si snídani, která Vám v tomto týdnu nejvíc chutnala
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: Brokolice na česneku, se zázvorem a strouhaný nízkotučný sýr
15. DEN Snídaně: Šťáva z červeného grepu-2dcl a 2 sojové nebo grahamové rohlíky, med a ořechy
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
16. DEN Snídaně? Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Zeleninová polévka, fazolové lusky, salát s červené řepy
Večeře: Mozzarella, rajče nebo okurky
17. DEN Snídaně: vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Zeleninová polévka, prokládaná cuketa
Večeře: Zeleninová polévka
18. DEN Snídaně: Bílý nízkotučný jogurt, ořechy, med
Oběd: Vařená červená řepa, tuňák, cibule
Večeře: Salát z červené řepy, smažená krutí prsa obalena v mletých vlašských ořechách
19. DEN Snídaně: Pohankové vločky zalité sojovým mlékem strouhané jablko , ořechy, med
Oběd: Celerové hranolky, filety s mořské tresky na másle
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr, brokolice s česnekem
20. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Celerové h
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Puriny jsou přírodní látky, které se nachází nejen v lidských buňkách, ale i v některých potravinách. V lidském těle se puriny pak metabolizují na kyselinu močovou, která je pro správné fungování lidského těla nezbytná (například pro fungování cév). Lidské tělo tedy puriny potřebuje, ale jejich větší příjem může způsobit člověku řadu onemocnění. Puriny totiž mají vliv i na kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a celého metabolismu. Některé studie doporučují, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg. Zvýšený příjem purinů, totiž způsobuje vyšší množství kyseliny močové v těle a to může u člověka vyvolat dnu a hyperurikemii (=zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Při zvýšeném příjmu purinů je až pětkrát vyšší riziko těchto onemocnění.
Puriny do svého těla člověk přijímá z potravin, které jsou současně zdrojem energie (například maso, ryby, orgány, kvasnice). V potravinách se vyskytují čtyři typy purinů: adenin, guanin, hypoxanthin, xantin. I proto jsou onemocnění typu dny a hyperurikémie spojovány se špatnou životosprávou, kdy člověk konzumuje velké množství masa, zvířecích vnitřností, ryb a mořských plodů.
Množství purinů ve stravě se řeší hlavně v Japonsku, i proto je následující soupis potravin zaměřený na japonské potraviny. Kromě Japonska, se tyto studie projevují v terapiích ve Spojených státech amerických a ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska. V tabulce se navíc také u některých potravin liší obsah purinů v závislosti na úpravě dané potraviny.
Ano, čočku lze při léčbě Warfarinem jíst, pokud je příjem pravidelný a bez nárazových změn.
Čočka obsahuje vitamín K v menším až středním množství, a proto při stabilní konzumaci obvykle nezpůsobuje potíže. Riziko vzniká tehdy, když pacient náhle zvýší porce nebo začne čočku jíst velmi často. Důležité je udržet dlouhodobě stejný jídelníček a při změnách provést kontrolu INR. Samotná čočka není zakázaná, problémem je nepravidelnost.
Kolik čočky je při Warfarinu považováno za bezpečné množství?
Bezpečné množství je obvykle menší až střední porce jednou až dvakrát týdně.
Konkrétní dávka závisí na celkovém příjmu vitamínu K z ostatních potravin. Pokud je čočka součástí jídelníčku dlouhodobě, organismus se přizpůsobí a INR zůstává stabilní. Rizikem jsou velké porce několikrát týdně nebo náhlé zařazení po delší pauze. Klíčem je konzistence a včasná kontrola při změně stravy.
Může čočka snížit účinek Warfarinu?
Ano, při vyšším nebo nárazovém příjmu může dojít ke snížení účinku Warfarinu.
Vyšší příjem vitamínu K může vést ke snížení INR, tedy k oslabení antikoagulačního účinku. Čočka sama o sobě nebývá hlavním viníkem, ale v kombinaci s dalšími zdroji vitamínu K se efekt sčítá. Proto je důležité hodnotit celý jídelníček a neřešit pouze jednu potravinu. Při kolísání INR je vhodné upravit porce a provést kontrolu hodnot.
Je rozdíl mezi čočkovou polévkou, kaší a salátem?
Z hlediska Warfarinu není zásadní rozdíl v typu úpravy, ale v množství.
Tekutá jídla, jako je polévka, mohou vést k podcenění skutečné porce čočky. Naopak saláty nebo kaše mívají porci zřetelnější. Tepelná úprava nemění obsah vitamínu K natolik, aby sama o sobě rozhodovala. Rozhodující je velikost porce a četnost konzumace v průběhu týdne.
Je čočka rizikovější než jiné luštěniny při Warfarinu?
Čočka patří mezi středně rizikové luštěniny, nikoli mezi nejproblematičtější potraviny.
Ve srovnání s listovou zeleninou má čočka nižší obsah vitamínu K, ale vyšší než některé obiloviny. Riziko je srovnatelné s cizrnou nebo fazolemi. Pokud pacient zařadí více luštěnin najednou, může se efekt sčítat. Proto je důležité držet vyvážený a stabilní režim a vyhnout se nárazovým dietám.
Musím čočku při léčbě Warfarinem úplně vyřadit?
Ne, úplné vyřazení čočky není nutné ani doporučené.
Moderní přístup ke stravě při Warfarinu zdůrazňuje stabilitu místo zákazů. Vyřazení luštěnin může zhoršit kvalitu stravy a vést k nedostatku vlákniny. Pokud je čočka konzumována pravidelně a v podobném množství, většina pacientů ji snáší bez potíží. Důležité je neexperimentovat s náhlými změnami bez kontroly INR.
Puriny samy o sobě nejsou problém – puriny jsou produkovány přirozeně v lidském těle a také je můžeme najít v mnoha potravinách. Problém je v tom, že se puriny rozkládají na kyselinu močovou, která může tvořit krystalky ukládající se v kloubech a způsobující bolest a zánět. Tato bolest je označována jako dna, případně záchvat dny.
Máte-li výše uvedené potíže, měli byste držet dietu chudou na puriny, tedy upřednostňovat potraviny s jejich nízkým obsahem. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů, jedná se především o alkohol a nasycené tuky.
Nízkopurinová dieta je vhodná pro každého, kdo:
potřebuje hlídat hladinu kyseliny močové v krvi;
trpí ledvinovými kameny;
má náběh nebo už onemocněl dnou.
Při nízkopurinové stravě je důležité pít hodně vody. Ta podporuje trávení a snižuje koncentraci kyseliny močové v krvi. Odborníci doporučují 8 a více sklenic vody denně.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Důležité je omezit potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy a vyřadit ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
K nejběžnějším zdrojům purinů patří maso z mladých zvířat, zvěřina, smažená a grilovaná masa, uzeniny, masové polévky a vývary, vnitřnosti, tučné sýry, sójová omáčka, čokoláda, luštěniny, kakao, celozrnné výrobky a alkohol.
Ze zeleniny má vyšší obsah purinů špenát, kapusta, houby, rebarbora, česnek, křen a chřest, ale jsou i studie, které zpochybňují, že by běžná konzumace zeleniny skutečně významně zvyšovala riziko vzniku dny.
Nejznámější příčinou zvýšení kyseliny močové je nadměrná konzumace masa. Puriny, které jsou v mase obsaženy, se vyplavují do vody, a proto je u masa důležitá jeho úprava. Nejméně riskantní je maso vařené ve větším množství vody, kterou nekonzumujeme.
V naší poradně s názvem POTRAVINY OBSAHUJÍCÍ PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý deň,
poprosím Vás koľko mg purinov môže denne konzumovať človek s dnou?
Veľmi pekne ďakujem za Vašu odpoveď
S prianím pekného dňa J.Vargová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Puriny jsou přírodní látky, které se nacházejí ve všech buňkách těla a prakticky ve všech potravinách. U lidí jsou puriny metabolizovány na kyselinu močovou, která slouží jako antioxidant a pomáhá předcházet škodám způsobeným aktivními formami kyslíku. Nepřetržitý přísun kyseliny močové je důležitý pro ochranu lidských cév. Ovšem častý a vysoký příjem potravin bohatých na puriny však zvyšuje hladinu kyseliny močové v séru, což má za následek dnu a mohlo by být rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění, onemocnění ledvin a metabolický syndrom. Pro lidi trpící dnou se doporučuje denní příjem purinů v potravě nižší než 400 mg. Nejde však jen o puriny, ale je potřeba se soustředit i na další faktory ovlivňující metabolizmus, jako je pitný režim a zdravý pohyb.
Pokud máte zvýšenou hladinu kyseliny močové, měli byste se vyvarovat konzumace hrášku, špenátu a růžičkové kapusty. Tyto potraviny obsahují velké množství purinu.
Puriny v pivu
Pivo obsahuje 13 až 14 mg uric acid/100g. Při dně je vhodné omezit konzumaci alkoholu. Nejen proto, že některé druhy obsahují puriny, ale i proto, že alkohol obecně snižuje schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Vysoké množství purinu je obsaženo např. v pivě, které by se tudíž při tomto onemocnění nemělo konzumovat. Nejhorší je kvasnicové pivo.
Puriny v brokolici
Brokolice je klasifikována jako potravina s nízkým obsahem purinů. Konkrétně je to 81 mg uric acid/100g. Další nízký obsah purinů mají potraviny jako bílé pečivo, rýže, kroupy, jáhly, těstoviny, mléčné výrobky a mléko, zelenina (hlavně brambory, zmiňovaná brokolice, kořenová zelenina, cibule, lilek) a ovoce. Ovoce konzumujte jen čerstvé a zralé.
V naší poradně s názvem WARFARIN A COCKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Čočka a warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Čočka má průměrné množství vitaminu K. Pouze 5 μg vitamínu K bude obsahovat 100 g suché čočky nebo 200 gramů vařené.
Čočka tak patří mezi vhodné potraviny pro lidi užívající lék Warfarin.
Puriny jsou látky obsažené v potravinách i v buňkách těla. Při jejich rozkladu vzniká kyselina močová, jejíž nadbytek způsobuje nemoc dna.
Které potraviny obsahují nejvíce purinů?
Mezi potraviny s vysokým obsahem purinů patří vnitřnosti, droždí, kvasnice, sardinky, některé ryby, uzeniny a pivo. Tyto položky jsou považovány za zakázané potraviny při dně.
Existují potraviny s nízkým obsahem purinů?
Ano, mezi potraviny s nízkým obsahem purinů patří většina ovoce, zeleniny, mléčné výrobky, rýže, těstoviny, brambory nebo jogurt. Ty tvoří základ nízkopurinové diety.
Jaký je doporučený jídelníček při dně?
Jídelníček při dně by měl být pravidelný, pestrý a založený na nízkopurinových potravinách, dostatku tekutin a omezení alkoholu. Vhodné jsou také dieta při dně recepty bez masa a vnitřností.
Pomáhají alkalické minerálky při dně?
Ano, alkalické minerálky podporují alkalizaci moči a zlepšují rozpustnost kyseliny močové, čímž snižují riziko tvorby močových kamenů.
Kolik purinů je možné přijmout za den?
U purinové diety se obvykle doporučuje nepřekročit přibližně 300 mg purinů denně, přesné množství by měl určit lékař nebo nutriční terapeut.
Je pivo při dně zakázané?
Ano, pivo a puriny spolu úzce souvisí. Pivo obsahuje puriny a zároveň zhoršuje vylučování kyseliny močové, proto je při dně nevhodné, zejména kvasnicové druhy.
Stačí samotná dieta ke snížení kyseliny močové?
Samotná dieta při dně obvykle sníží hladinu kyseliny močové jen omezeně. Ve většině případů je nutná kombinace diety, léků a dlouhodobé úpravy životního stylu.
Puriny jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v mnoha potravinách, včetně česneku. V těle se puriny metabolizují na kyselinu močovou, což může být problém pro osoby trpící dnou, protože vysoké hladiny kyseliny močové vedou k tvorbě krystalů, které mohou způsobovat bolestivé záchvaty. Česnek a puriny tedy nejsou zcela nevinné, přestože česnek má mnoho zdravotních výhod.
Purinová zátěž je důležitým faktorem pro osoby s dnou, a proto je dobré vědět, jaké potraviny puriny obsahují, a regulovat jejich konzumaci. Kolik purinů v česneku může být bezpečné pro jednotlivce, závisí na jejich celkovém zdravotním stavu a dietních potřebách.
V naší poradně s názvem KONZUMACE MISO PASTY PŘI ZVÝŠENÉ KYSELINĚ MOČOVÉ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
ráda bych věděla,jestli je vhodná konzumace miso pasty při zvýšené kyselině močové.Zvýšeni je patrně v důsledku oslabené funkce ledvin.Hodnoty 388.
Děkuji za odpověd a přeji pěkný den.
Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Miso je pasta ze sóji, používaná v japonské kuchyni jako ochucovadlo. Vyrábí se ze sójových bobů, které se uvaří, smíchají s mořskou solí, naočkují se kulturou houby kódži a nechají se několik měsíců až let pomalu kvasit. Existují dva druhy pasty miso: červená a bílá. Z pohledu diety při kyselině močové je miso pasta celkem vhodná potravina a může se konzumovat i při dně. Co se týče obsahu purinů, tak o malinko horší je ta červená pasta, která ale i tak patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. Puriny jsou látky, které zvyšují množství kyseliny močové v krvi. Bílá pasta miso je na tom trochu lépe a řadíme ji k potravinám s velmi nízkým obsahem purinů. Konkrétní hodnoty obsahu purinů v pastě miso jsou:
- bílá 48,8 mg purinů na 100 gramů pasty
- červená 63,5 mg purinů na 100 gramů pasty
Pro srovnání například 100 gramů listu špenátu obsahuje 51,4 mg purinů, 100 gramů brokolice obsahuje 70 mg purinů a 100 gramů petržele obsahuje 288,9 mg purinů. Oproti tomu 100 gramů kuřecích prsou obsahuje 141,2 mg purinů, ale 100 gramů hovězí svíčkové jen 98,4 mg purinů.
Puriny se vyskytují vesměs v každé rostlinné i živočišné potravě, jsou součástí dědičné informace každé buňky. Rostlinné buňky obsahují menší množství purinů oproti živočišným, které jich mají daleko více. Každý člověk v krvi kyselinu močovou má, ale každý samozřejmě v jiném množství. Tvoří přirozený koncový produkt právě při odbourávání purinů. V lidském organismu se vytváří ze dvou zdrojů, což jsou potravinové puriny a puriny vytvořené při odbourávání buněk v těle, látkové výměně.
Kyselina močová, jež se nachází v lidském těle, pochází ze dvou zdrojů: z potravinových purinů a purinů, které vznikají při odbourávání buněk tělu vlastních. Kyselina močová představuje přirozený koncový produkt odbourávání purinů, které jsou obsaženy v buněčných jádrech (endogenní puriny), a purinů, které jsou přijímány v potravě a vznikají při látkové přeměně (exogenní puriny).
Dna se vyznačuje zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi. Tato látka se v těle vyskytuje běžně, překročí-li však její množství určitou hodnotu, dojde k jejímu vysrážení a k tvorbě krystalů, které se ukládají nejčastěji v okolí kloubů nebo v ledvinách. Při tomto onemocnění dodržujte dietu s nízkým obsahem purinů, protože právě z těchto látek vzniká kyselina močová.
V naší poradně s názvem DNA CO JÍST OMEGA 3 ??? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřiška Vozková.
Dobré ráno, prosím o sdělení, zda se může při dně užívat potravinový doplněk OMEGA 3. Ja nabízen mému manželovi a nejsem si jistá, zda mu podávání neublíží. Děkuji Vám za radu.J.Vozková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dna je typ artritidy způsobené tvorbou malých krystalů v kloubech, které mají za následek intenzivní zánět, otok a bolest. Tobolky s rybím tukem obsahují omega-3 mastné kyseliny. Tyto tuky mohou pomoci zmírnit některé z příznaků dny a obvykle dnu nezhoršují.
Rybí tuk a puriny:
Jedním z problémů, pokud jde o použití rybího oleje na dnu, je obsah purinů v rybím tuku. Puriny jsou látky obsažené v některých potravinách, včetně tučných ryb, které poskytují rybí olej. Když budete konzumovat potraviny s puriny, vaše tělo je bude rozkládat na kyselinu močovou. Krystaly, které způsobují dnu jsou právě z kyseliny močové, a vysoké hladiny kyseliny močové můžou vyvolat dnu. Proto se někteří obávají, že užívání rybího oleje může zhoršit dnu. Nicméně, rybí olej obvykle neobsahuje vysoké množství purinů, pokud je čistý a je správně zpracován. Měli byste koupit pouze rybí tuk, který je farmaceutické kvality a byl molekulárně destilovaný.
Rybí tuk a warfarin:
Jedním z hlavních bezpečnostních rizik je, že rybí olej zabraňuje slepení krevních destiček. To znamená, že pokud je rybí olej přijat ve velkém množství, může zhoršit krevní srážlivost, což může způsobit modřiny nebo snadné krvácení. Zde by měli být zvláště opatrní ti, kteří užívají aspirin, warfarin nebo jiné léky snižující srážlivost krve.
Puriny jsou součástí dědičné informace každé buňky. Vyskytují se téměř ve všech rostlinných a živočišných potravinách, a to v různém množství. Živočišné potraviny obsahují zpravidla více purinů než potraviny rostlinné, což je dáno tím, že rostlinné potraviny disponují menším množstvím buněčných jader. Kyselina močová, jež se nachází v lidském těle, pochází ze dvou zdrojů: z potravinových purinů a purinů, které vznikají při odbourávání buněk tělu vlastních. Kyselina močová totiž představuje přirozený koncový produkt odbourávání purinů, které jsou obsaženy v buněčných jádrech (endogenní puriny), a purinů, které jsou přijímány v potravě a vznikají při látkové přeměně (exogenní puriny).
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, zajímalo by mně, jak je to s konzumací kuřecího masa při dně. Všude se píše, že se nemá konzumovat maso mladých zvířat, ale tady v tom vašem jídelníčku je to samé kuře? Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kuřecí maso je libové maso s vysokou nutriční hodnotou, ale lidé se dnou si musí dávat pozor na to, jak maso používají, v jakém množství a jak kuře připravují.
Pokud máte dnu, musíte kuřecí maso konzumovat opatrně. Kuře má určité množství purinů. Zdravý nízký příjem purinů může chránit krevní cévy, ale příliš mnoho může vyvolat zhoršení dny.
Nutriční hodnota kuřete se v zásadě liší mezi prsy, stehny a křídly. Obsah purinů v kuřeti bude v různých částech jeho těla rozložen různě. U lidí se dnou a hyperurikémií je třeba pečlivě zvážit celkové množství purinů a druhy konzumovaných purinů, zejména hypoxanthin.
Obvykle se doporučuje pro léčbu hyperurikémie a dny snížit příjem purinů na méně než 400 mg/den. To by měla být také doporučená denní dávka purinů.
Kuře je primárně potravinou s mírným množstvím purinů, ale množství purinů v mase se pohybuje od nízkého po velmi vysoké. Proto by se lidé se dnou měli vyhýbat orgánovému masu, jako jsou kuřecí játra.
Puriny v kuřecím mase/100g:
- V kříži a na zadku je 68,8 mg.
- V prsou, bez kůže je 141,2 mg.
- Křídla obsahují 137,5 mg.
- Stehna obsahují 122,9 mg.
- Játra obsahují 300 mg.
Celkový obsah purinů v kuřeti můžete snížit dodržením těchto pokynů. První věc, kterou můžete udělat, je odstranit kůži, protože obsahuje extra puriny a nezdravé tuky. Také vařené kuře má méně purinů. Tepelné zpracování obecně, ať už vlhkým teplem (vařením) nebo suchým teplem (pečením), snižuje obsah purinů. Tento proces mírně zvýší adenin, guanin a sníží hypoxantin ve srovnání se syrovým stavem. Vaření částečně snižuje obsah purinů v kuřecím mase, protože se při něm puriny uvolňují do vývaru. To ukazuje, proč jsou také některé omáčky a polévky považovány za jídla s vysokým obsahem purinů. Vařením kuřete, smažením a grilováním, dušením se velké množství purinů uvolní a vstřebá do vývaru nebo výpeku.
Při zvýšené degradaci purinů na kyselinu močovou dochází k metabolickému onemocnění označovanému jako dna. Při dně je porušena přeměna bílkovin – nukleoproteinů, které obsahují purinové látky. Při tomto onemocnění organismus není schopen dostatečně odbourávat puriny. Nejvíce náchylní na onemocnění dnou jsou muži ve středních letech, zvláště v případě, že k tomu mají genetické sklony. V současnosti dna postihuje asi jednoho člověka ze sta.
Vysoká koncentrace kyseliny močové v krvi může způsobit krystalizaci této látky. Vytvořené drobné krystalky se pak zabodávají do okolní tkáně. Často jsou postiženy klouby a výjimkou není ani dna v koleni. V postižených místech se vytváří zánět a dochází k nesnesitelné bolesti. Nejčastějším výskytem takzvaných dnavých tofů jsou drobné klouby na dolních a horních končetinách, typicky na palci u nohy. Postiženy mohou být ale i jiné klouby, nebo třeba i ušní lalůček. Dna je bolestná zánětlivá artritida, která se vyznačuje náhlou a silnou bolestí, citlivostí a otoky v kloubech, obvykle ve špičce nohy. U tohoto onemocnění se doporučuje nízkopurinová dieta.
Puriny samy o sobě nejsou problém. Jsou to látky přirozeně produkované v lidském těle a také je můžeme najít v mnoha potravinách. Problém spočívá v tom, že se puriny rozkládají na kyselinu močovou, která může tvořit krystalky ukládající se v kloubech a způsobující bolest a zánět. Tato bolest je označována jako dna nebo dnavý záchvat.
Jedna třetina kyseliny močové ve vašem těle je ta, která vznikne v důsledku rozpadu purinů získaných z jídla a pití. Pokud tedy budete jíst hodně potravin s obsahem purinů, vaše tělo bude mít vyšší hodnoty kyseliny močové. I když se tato kyselina může zdát jako neškodná, protože není nijak cítit, její velké množství v těle může vést ke dně či vytvoření ledvinových kamenů. A to už může být pěkný problém. Bezpurinová dieta je tedy ideální pro každého, kdo bojuje s dnou nebo ledvinovými kameny. Obecně se při této dietě doporučuje jíst hodně ovoce a zeleniny namísto mastných uzenin.
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Jankovičová.
Dobrý den, měla bych otázku ohledně obsahu purinů v potravinách, je to velice zásadní, podle mého, všude si přečtete, že při dietě na dnu nemáte jíst čočku, ale dnes je na trhu několik variant čočky, můj dotaz tedy zní, jaký je rozdíl mezi čočkou zelenou, červenou, černou, žlutou? Jako má každá jiný obsah minerálů, vitamínu, jednotlivých živin a jinou energetickou hodnotu, má každá i jiný obsah purinů?
Děkuji
Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jak jde čas, tak přicházejí nové výzkumy k onemocnění dnou a vyšlo najevo, že dnu zhoršují hlavně puriny živočišného původu a zelenina s vyšším obsahem purinů není při dně tolik škodlivá. Tudíž ani čočka nebude zásadně zhoršovat průběh onemocnění, ať už je její barva jakákoliv. Když zařadíte čočku třikrát do týdne, tak bude vše v pořádku.
Makový olej je z pohledu purinů zcela odlišnou potravinou než samotná semena máku. Puriny se nacházejí především v bílkovinné složce semen, zatímco olej je tvořen téměř výhradně tuky.
Díky tomu makový olej prakticky neobsahuje puriny a nezvyšuje přímo hladinu kyseliny močové. Přesto u osob s dnou vyžaduje opatrnost z jiného důvodu.
Omega-6 mastné kyseliny a zánět
Mák i makový olej jsou extrémně bohaté na omega-6 polynenasycené mastné kyseliny. Jedna čajová lžička makových semen obsahuje přibližně 2,5 g omega-6, zatímco obsah omega-3 je zanedbatelný.
Omega-6 mastné kyseliny jsou pro lidské tělo nezbytné, ale pouze při vyváženém poměru k omega-3. Při jejich nadbytku může docházet ke zvýšení zánětlivé aktivity v organismu, což je u dny nežádoucí.
Moderní strava běžně obsahuje 14–25× více omega-6 než omega-3, což může přispívat ke zhoršení zánětlivých onemocnění, včetně dny.
Makový olej při dně – jak postupovat bezpečně
Pokud se rozhodnete makový olej používat, platí následující doporučení:
kombinujte jej vždy s dostatečným příjmem omega-3 mastných kyselin,
ideální je poměr 1 : 2 (omega-6 : omega-3),
prakticky to znamená: 1 lžíce makového oleje + 2 lžičky rybího oleje,
nepoužívejte makový olej dlouhodobě bez vyrovnání omega-3.
Bez této rovnováhy může makový olej paradoxně zhoršit průběh dny, přestože sám o sobě puriny neobsahuje.
V naší poradně s názvem ČERVENA ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela langová.
zajímalo by me jestli na DNU mohu jíst zavařenou červenou řepu dekuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červená řepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
Puriny jsou látky přirozeně obsažené v potravinách i v lidském těle. Při jejich metabolismu vzniká kyselina močová, jejíž zvýšená hladina je hlavní příčinou dny. Proto se pacienti s dnou logicky zajímají o to, které potraviny puriny obsahují a které je mohou zbytečně zatěžovat.
Citron bývá často zmiňován kvůli své kyselé chuti. Mnoho lidí má tendenci automaticky spojovat kyselou chuť s negativním vlivem na dnu, což ale není správná úvaha. Chuť potraviny totiž neříká nic o jejím obsahu purinů ani o tom, jak se bude chovat v metabolismu.
Klíčová informace: citron není významným zdrojem purinů a z hlediska jejich obsahu nepředstavuje pro pacienty s dnou rizikovou potravinu.
Čočka je bohatá na vlákninu, která podporuje sytost mezi jídly a pomáhá lépe kontrolovat příjem energie. Díky tomu může přispívat ke snížení hmotnosti, což je zásadní faktor při ochraně kloubů a prevenci zhoršování dny.
Zároveň představuje nízkotučnou a bezcholesterolovou alternativu k živočišným zdrojům bílkovin, jako je červené maso nebo tučné sýry. Právě proto bývá často doporučována lidem, kteří chtějí omezit maso, ale zachovat dostatečný příjem bílkovin.
Ačkoliv čočka obsahuje puriny, jejich vliv na vznik dny se liší od purinů živočišného původu. Zatímco strava bohatá na maso a mořské plody zvyšuje riziko dnavých záchvatů, rostlinné zdroje purinů tento efekt nevykazují.
Červená řepa může ovlivnit účinek Warfarinu nepřímo, zejména při změně množství ve stravě. Nejde o přímou kontraindikaci, ale o možný vliv na stabilitu INR.
V praxi záleží na dlouhodobé konzistenci příjmu. Pokud je červená řepa konzumována pravidelně ve stejném množství, organismus i dávkování Warfarinu se obvykle přizpůsobí. Problém nastává při náhlém zvýšení nebo snížení příjmu, například při zahájení „zdravé diety“. Největší riziko představují nárazové změny, nikoli samotná potravina. Stabilita jídelníčku je pro bezpečnost léčby důležitější než striktní zákazy.
Je červená řepa při Warfarinu zakázaná?
Červená řepa není při léčbě Warfarinem plošně zakázaná. Většina pacientů ji může jíst bez zásadních komplikací.
Rozhodující je forma a četnost konzumace. Běžná porce vařené nebo pečené řepy jednou až dvakrát týdně obvykle nepředstavuje problém. Naopak pravidelné pití řepné šťávy nebo výrazné zvýšení příjmu může vést ke změnám INR. Absolutní zákaz se obvykle nedoporučuje, spíše se klade důraz na informovanost pacienta. Každá změna stravy by měla být promyšlená a ideálně konzultovaná.
Může červená řepa snížit hodnotu INR?
Ano, u některých pacientů může červená řepa přispět ke snížení INR, zejména pokud je zařazena ve větším množství.
Tento efekt souvisí především s obsahem vitamínu K a celkovým vlivem stravy na metabolismus Warfarinu. Pokles INR znamená vyšší riziko tvorby krevních sraženin, což je klinicky významné hlavně u pacientů s fibrilací síní nebo po trombóze. Nejde o okamžitý efekt, změny se často projeví až při další kontrole. Pravidelné sledování INR pomáhá tyto výkyvy včas zachytit.
Je rozdíl mezi vařenou řepou a řepnou šťávou?
Ano, rozdíl je zásadní. Řepná šťáva má mnohem koncentrovanější účinek než běžná porce vařené řepy.
Šťáva obsahuje vysoké množství biologicky aktivních látek v malé dávce, což může výrazněji ovlivnit rovnováhu léčby. Zatímco vařená řepa bývá součástí jídla a její vstřebávání je pomalejší, šťáva se vstřebává rychle a ve vyšší koncentraci. Právě šťávy jsou nejčastější příčinou kolísání INR. Pokud pacient užívá Warfarin, je opatrnost u šťáv na místě.
Může červená řepa způsobit krvácení při Warfarinu?
Samotná červená řepa obvykle nezvyšuje riziko krvácení. Riziko krvácení souvisí spíše s vysokým INR než s konkrétní potravinou.
Řepa neobsahuje látky, které by přímo zesilovaly účinek Warfarinu směrem ke krvácení. Naopak, pokud by vedla ke snížení INR, rizikem je spíše trombóza. Obavy z krvácení po řepě jsou většinou neopodstatněné. Pokud se objeví modřiny nebo krvácivé projevy, je třeba řešit celkovou stabilitu léčby, nikoli izolovaně jednu potravinu. Klinický konte