Červená řepa je považována za jednu z nejzdravějších druhů zeleniny, podporuje krevní oběh, obsahuje antioxidanty a je běžnou součástí české kuchyně. U lidí léčených Warfarinem však může vyvolávat nejistotu a obavy, zda její konzumace neohrozí stabilitu léčby.
Tento článek podrobně vysvětluje, jak červená řepa působí na srážlivost krve, kdy je její konzumace bezpečná a v jakých situacích může představovat riziko. Zaměříme se na praktické dopady, doporučení lékařů i zkušenosti pacientů z běžného života.
FAQ – Často kladené otázky
Může červená řepa ovlivnit účinek Warfarinu?
Červená řepa může ovlivnit účinek Warfarinu nepřímo, zejména při změně množství ve stravě. Nejde o přímou kontraindikaci, ale o možný vliv na stabilitu INR.
V praxi záleží na dlouhodobé konzistenci příjmu. Pokud je červená řepa konzumována pravidelně ve stejném množství, organismus i dávkování Warfarinu se obvykle přizpůsobí. Problém nastává při náhlém zvýšení nebo snížení příjmu, například při zahájení „zdravé diety“. Největší riziko představují nárazové změny, nikoli samotná potravina. Stabilita jídelníčku je pro bezpečnost léčby důležitější než striktní zákazy.
Je červená řepa při Warfarinu zakázaná?
Červená řepa není při léčbě Warfarinem plošně zakázaná. Většina pacientů ji může jíst bez zásadních komplikací.
Rozhodující je forma a četnost konzumace. Běžná porce vařené nebo pečené řepy jednou až dvakrát týdně obvykle nepředstavuje problém. Naopak pravidelné pití řepné šťávy nebo výrazné zvýšení příjmu může vést ke změnám INR. Absolutní zákaz se obvykle nedoporučuje, spíše se klade důraz na informovanost pacienta. Každá změna stravy by měla být promyšlená a ideálně konzultovaná.
Může červená řepa snížit hodnotu INR?
Ano, u některých pacientů může červená řepa přispět ke snížení INR, zejména pokud je zařazena ve větším množství.
Tento efekt souvisí především s obsahem vitamínu K a celkovým vlivem stravy na metabolismus Warfarinu. Pokles INR znamená vyšší riziko tvorby krevních sraženin, což je klinicky významné hlavně u pacientů s fibrilací síní nebo po trombóze. Nejde o okamžitý efekt, změny se často projeví až při další kontrole. Pravidelné sledování INR pomáhá tyto výkyvy včas zachytit.
Je rozdíl mezi vařenou řepou a řepnou šťávou?
Ano, rozdíl je zásadní. Řepná šťáva má mnohem koncentrovanější účinek než běžná porce vařené řepy.
Šťáva obsahuje vysoké množství biologicky aktivních látek v malé dávce, což může výrazněji ovlivnit rovnováhu léčby. Zatímco vařená řepa bývá součástí jídla a její vstřebávání je pomalejší, šťáva se vstřebává rychle a ve vyšší koncentraci. Právě šťávy jsou nejčastější příčinou kolísání INR. Pokud pacient užívá Warfarin, je opatrnost u šťáv na místě.
Může červená řepa způsobit krvácení při Warfarinu?
Samotná červená řepa obvykle nezvyšuje riziko krvácení. Riziko krvácení souvisí spíše s vysokým INR než s konkrétní potravinou.
Řepa neobsahuje látky, které by přímo zesilovaly účinek Warfarinu směrem ke krvácení. Naopak, pokud by vedla ke snížení INR, rizikem je spíše trombóza. Obavy z krvácení po řepě jsou většinou neopodstatněné. Pokud se objeví modřiny nebo krvácivé projevy, je třeba řešit celkovou stabilitu léčby, nikoli izolovaně jednu potravinu. Klinický konte
V naší poradně s názvem ČERVENA ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela langová.
zajímalo by me jestli na DNU mohu jíst zavařenou červenou řepu dekuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červená řepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
Barviva jsou pro výrobce potravin velmi důležitá. Jsou jedním z hlavních faktorů, díky kterým se buď výrobek prodá, nebo zůstane ležet na regále. Výrobci používají barviva, aby dodali svým výrobkům na pravosti a poctivosti. Samozřejmě že zákazník dá přednost jogurtu s jasně červeně zbarvenou jahodovou složkou než jogurtu s nevzhledně vypadajícími tmavě zbarvenými kousky jahod.
Barviva můžeme rozdělit do tří skupin:
První jsou barviva přírodního původu, která jsou většinou získávána i klasickými výrobními postupy, proto nepředstavují žádné obavy.
Dále jsou to barviva přírodně identická. S nimi se můžeme setkat velmi často, neboť jsou výrobci velmi oblíbená právě pro slovíčko „přírodně“. To znamená, že jsou po chemické stránce totožná s barvivy získávanými přírodní cestou, ale jejich výroba je jednodušší a levnější.
Třetí skupinou jsou barviva syntetická. Dříve se vyráběla z uhelného dehtu, nyní z ropy a ropných produktů. V USA se postupně jednotlivá syntetická barviva zakazují, podle toho, jak se u nich postupem času daří prokazovat karcinogenní účinky. V ČR se syntetickým barvivům bohužel „daří“. Jelikož je možné obecně označit syntetická barviva z podezření na karcinogenitu a způsobování dětské hyperaktivity, je rozhodně na místě se potravinám, které je obsahují, raději vyhýbat.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Buček.
Při poslední kontrole mi byla zjištěna zvýšená kyselina močová v krvi (540), lékař mi naordinoval Milurit.Je to nutné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina močová 540? Když se vykašlete na Milurit, tak se připravte na velké bolesti, které souvisí s příchozí dnou. Vysoká kyselina močová znamená nemocné ledviny a ty se jen tak samy nevyléčí. Měl byste poslechnout svého lékaře a užívat Milurit a k tomu dodržovat purinovou dietu.
Zesvětlovače kůže mají v posledních několika letech za sebou dlouhou vývojovou cestu. Spotřebitelé se totiž dnes díky snadno dostupným informacím na internetu mohou mnohem lépe vzdělávat a zjišťovat od ostatních nežádoucí účinky pleť bělících produktů, které chtějí koupit. Tato článek je proto navržen tak, aby se spotřebitel s jeho pomocí mohl seznámit s mnoha různými složkami zesvětlovačů kůže dostupných na dnešním trhu. A nakonec si pak mohl vybrat nejlepší produkt pro svou kůži.
Proces zesvětlení kůže probíhá v několika etapách. Jednotlivé složky přípravků na zesvětlení kůže působí v různých fázích procesu a obvykle poskytují nejlepší výsledky, když se spojí dohromady do jednoho ověřeného produktu. Zde jsou uvedeny některé z nejoblíbenějších surovin používaných při výrobě produktů na bělení kůže.
Alfa Arbutin:
Alfa-Arbutin je biosyntetická aktivní složka, která je čistá a dobře rozpustná ve vodě. Alfa-Arbutin je vyráběn ve formě prášku. Alfa-Arbutin je jeden z nejpokročilejších účinných látek v moderním zesvětlování kůže. U Alfa-Arbutinu bylo prokázáno, že při bělení účinně fungoval na všechny typy pleti. Ukázalo se, že i velmi nízké koncentrace Alfa-Arbutinu blokují činnost tyrozinázy, čímž vzniká tak zvaný albinismus. Výzkumy prokázaly, že epimer z arbutinu má asi 10 krát silnější inhibiční účinek, než je u beta-arbutinu. Alfa-Arbutin je velmi drahá ingredience, štěstí, že funguje i při velmi nízkých koncentracích. Alfa arbutin je nejrychlejší a nejefektivnější bělící prostředek při bělení kůže.
Beta-Arbutin (extrakt z medvědice lékařské):
Beta-Arbutin je často zmiňován jen jako arbutin. Beta-Arbutin je přírodní extrakt nalezený v rostlinách medvědice lékařské. Arbutin také poskytuje kůži zesvětlující účinek na kůži tím, že zabrání tyrozináze v její činnosti. Ačkoli je arbutin přírodní derivát hydrochinonu, tak nemá stejná rizika nebo vedlejší účinky. Arbutin, jak bylo prokázáno, je velmi bezpečná látka. Beta-arbutin je levnější na výrobu než alfa-arbutin, ale také i jeho bělící efekt je desetkrát slabší. Z těchto důvodu je v mnoha nových kůži bělících přípravcích nyní použitý Alfa Arbutin na rozdíl od dříve používaného beta-arbutinu.
Kyselina kojic:
Kyselina kojová (Kojic Acid; C6H6O4; 5-hydroxy-2-(hydroxymethyl)-4-pyrone) je produktem plísně, především druhem Aspergillus oryzae, vyskytující se v Japonsku, odkud má také kyselina název – Kojic. Kyselina kojová se často používá jako přísada do asijské stravy a podle posledních poznatků se začala také používat v kosmetice, jako přírodní prostředek k bělení kůže a při léčbě pigmentových problémů a stařeckých skvrn. Kyselina kojová byla poprvé objevena v roce 1989 a nyní je používána j
Ve svém příspěvku ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Diviš M..
Jak vadí červená řepa při užívání Warfarinu zda moc ředí krev nebo málo. Děkuji
47 % tvoří kyselina laurová. Kyselina laurová patří mezi nasycené mastné kyseliny a zvyšuje celkové sérové lipoproteiny více než mnoho jiných mastných kyselin, ale většinou jde o lipoprotein s vysokou hustotou tak zvaný hodný cholesterol (HDL). Výsledkem je, že kyselina laurová má příznivější účinek na celkový HDL než jakákoli jiná mastná kyselina, ať už nasycená nebo nenasycená. Nicméně praxe toto nepotvrdila, jak ukazuje rozsáhlá metaanalýza potravin [1] ovlivňujících celkový poměr zlého cholesterolu (LDL) vůči sérovým lipoproteinům. Proběhla v roce 2003 a zjistila, že účinky kyseliny laurové na výsledky onemocnění koronárních tepen zůstaly nejisté. Recenze kokosového oleje z roku 2016 [2] byla podobně neprůkazná ohledně účinků kokosového oleje na omezení výskytu kardiovaskulárních onemocnění.
17 % tvoří kyselina myristová. Patří mezi nasycené mastné kyseliny a její konzumace zvyšuje zlý cholesterol (LDL) [3].
9 % tvoří kyselina kaprylová. Patří mezi nasycené mastné kyseliny. Je to triglycerid se středním řetězcem (MCT), podílí se na udržení optimální hodnoty pH, posiluje obranyschopnost a zlepšuje trávení, což má příznivý vliv na celkovou hladinu energie, jíž člověk disponuje.
7,5 % tvoří kyselina palmitová. Patří mezi nasycené mastné kyseliny a zvyšuje lipoprotein s nízkou hustotou, tedy zlý cholesterol (LDL).
7 % tvoří kyselina kaprinová. Nasycená mastná kyselina je nejlépe známá pro svou schopnost bojovat proti houbám, jako je Candida, které mohou žít v těle. Tím podporuje optimální zdraví střev. Může být také užitečná při akné a zažívacích problémech, jako je Crohnova choroba.
6,4 % tvoří kyselina olejová. Patří mezi mononenasycené mastné kyseliny. Konzumace mononenasycených tuků je spojována se snížením zlého cholesterolu (LDL) a se zvýšením hodného cholesterolu (HDL) [4]. Kyselina olejová může být zodpovědná za hypotenzní (snižující krevní tlak), což je považováno za zdravotní přínos. Recenze z roku 2017 zjistila, že diety obohacené o kyselinu olejovou jsou prospěšné pro regulaci tělesné hmotnosti [5].
3% tvoří kyselina stearová. Patří mezi nasycené mastné kyseliny a v klinických studiích bylo zjištěno, že kyselina stearová je spojena se snížením zlého cholesterolu (HDL) ve srovnání s jinými nasycenými mastnými kyselinami.
Rafinovaný kokosový olej je tuhý za pokojových teplot. Taje při teplotách nad 26 °C.
Kyselina máselná je bezbarvá olejovitá kapalina, snadno rozpustná ve vodě, ethanolu a diethyletheru. Lze ji oddělit z vodné fáze saturací solemi (vysolováním), například chloridem vápenatým. Dichroman draselný a kyselina sírová ji oxidují na oxid uhličitý a kyselinu octovou, zásaditý manganistan draselný ji oxiduje na oxid uhličitý. Kyselina máselná, též známá pod systematickým názvem kyselina butanová, je karboxylová kyselina se vzorcemCH3CH2CH2-COOH. Soli a estery se nazývají butyráty nebo butanoáty. Kyselina máselná je obsažena ve žluklém másle, parmezánu, zvratcích a potu; má nepříjemný zápach a ostrou chuť se sladkým „ocasem“ (podobně jako diethylether). Savci s dobrým čichem (například psi) jsou schopni ji zjistit již při velmi nízké koncentraci. Ze všech mastných kyselin vyskytujících se v tucích má v molekule nejméně atomů uhlíku. Kyselina máselná se ve formě esterů vyskytuje v živočišných tucích a rostlinných olejích. Triacylglycerol kyseliny máselné tvoří 3 až 4 % másla. Při žluknutí másla se kyselina máselná hydrolýzou uvolňuje z vazby na glycerol a způsobuje nepříjemný zápach takového másla. Kyselina máselná se vyskytuje v přírodě v rozkládajících se organismech.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Otto Gross.
Dobry den,
muzu se zeptat, zda cervenarepa je vhodna pri dne, jako cisteni ci pomoc se zbavit nadbytecne kyseliny mocove? Nektere zdroje uvadeji ze je plna purinu a jine neuvadeji nic.
To same bych se chtel zeptat na spirulinu a chlorellu. Nekde uvedeno, ze pomaha, nekde naopak.
dekuji za odpovedi.
Otto Gross
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa z pohledu pacienta trpícího dnou není dobrá volba. Červená řepa sice dokáže léčit zánět při artritidě díky obsahu červeného barviva a dusičnanů, ale zároveň obsahuje oxaláty, které způsobují ledvinové kameny. Dna rovněž hraje významnou roli při tvorbě ledvinových kamenů. Bezpečné množství červené řepy je maximálně půl hrnku nakrájené řepy denně.
Kyselina močová je vedlejší produkt chemického rozdělení sloučenin zvaných puriny, které existují v našich tělesných buňkách a také v naší stravě. Puriny jsou pro nás velmi důležité, jelikož poskytují věci potřebné pro energii a bílkoviny. Během metabolického procesu se kyselina močová vyrábí v krevním řečišti. Kyselina močová je pro nás dobrá, protože působí jako antioxidant a stará se nám o vnitřní stěny našich cév. Po skončení svého působení projde přes ledviny, které ji zpracují a vylučují ji jako odpad z našich těl prostřednictvím moči. Kyselina močová se také v malé míře vylučuje také ve stolici.
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na začátku je třeba říci, že červená řepa se může konzumovat, i když se užívá Warfarin.
Warfarin je lék na ředění krve. Jeho účinek je založen na vychytávání vitamínu K. Čím méně bude v lidském organismu vitamínu K, tím déle bude trvat, než se krev srazí (krev bude delší dobu tekutější). Proto je třeba při léčbě Warfarinem dodržovat dietu, která dodá každý den stejné množství vitamínu K. Z tohoto důvodu lze určit potraviny, které mohou negativně ovlivňovat léčbu Warfarinem tím, že obsahují velké množství vitamínu K. Bulva červené řepy je potravina, která nemá velké množství vitamínu K a proto je možné ji bez problému konzumovat i při léčbě Warfarinem v libovolném množství. Jinak je to ale se zelenou natí červené řepy, která je také jedlá a často se používá. Zelené listy červené řepy obsahují vysoké množství vitamínu K a je potřeba být na pozoru, protože deset listů natě z červené řepy pokryje 100% možného příjmu vitamínu K.
Kyselina močová se v krvi v těle běžně vyskytuje. Její hladinu zvyšují zejména puriny – látky, které se nacházejí v mase a uzeninách, vnitřnostech, mléčných výrobcích nebo luštěninách. Riziko zvýšené hladiny kyseliny močové v krvi proto stoupá u osob, které ve zvýšeném množství konzumují potraviny s vysokým obsahem purinů.
Náchylnější jsou ke zvýšení kyseliny močové v krvi také obézní lidé, lidé se zvýšeným cholesterolem a diabetici. Kyselina močová se filtruje přes ledviny, které vylučují však jen její menší část a asi 90 procent se vrací zpět do těla. Kyselina močová je v optimálním množství pro organismus prospěšná, protože zajišťuje ochranu buněk před kyslíkovými radikály (má antioxidační účinky).
Hyperurikemie je označení pro zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi. Nejčastější příčinou je nadměrná konzumace masa a masných výrobků, konzumace alkoholu, užívání některých léků nebo snížená funkce ledvin. Hyperurikemie sama o sobě není provázena žádnými obtížemi. Pacienti s hyperurikemií i s dnou však musí dodržovat stejnou dietu.
Ve stravě by se měly omezit, případně z jídelníčku zcela vyloučit (dle závažnosti onemocnění) purinové látky, které jsou obsaženy v některých potravinách. Jedná se především o vyloučení drůbežího masa, uzenin, vnitřností, masových extraktů, silných masových vývarů, mořských ryb (zejména sardinky, slanečci, sardelky). Z rostlinných zdrojů to je zelený hrášek, chřest, špenát, fíky.
Nutné je také vyloučit luštěniny, jako je hrách a čočka. V tekutinách se omezuje silný černý čaj, silné kakao, nápoje alkoholické, káva. Jídlo byste si měli rozvrhnout na 4–5 porcí denně. Jezte v klidu, po menších porcích. Ráno snídejte například ovocný čaj nebo mléko, či jiný mléčný výrobek, bílkovinnou potravinu, například sýr, vejce, pomazánky (ne však z uzenin nebo masa), máslo, pečivo. Na svačinu jezte ovoce či zeleninu (povolené druhy).
Oběd by měl být bez polévky (z toho důvodu, že nejsou vhodné vývary). Na oběd zařazujte spíše zeleninová jídla (pouze však povolené druhy zeleniny) a přílohy. Dle závažnosti onemocnění a dle doporučení lékaře můžete zařadit 2–3x týdně maso (většinou vepřové a hovězí), a to v dávce 60 g (v syrovém stavu). Na druhou svačinu můžete jíst bílkovinné potraviny (jogurt, vejce, zakysané mléčné výrobky, sýry přírodní, pečivo – i celozrnné).
Večeře by měla být obdobná jako oběd nebo můžete mít studenou večeři. Jídlo má být nepřesolené, nepřekořeněné a málo pikantní. Vhodné jsou technologické úpravy jako vaření, dušení, pečení, občas i smažení. Nevhodné je grilování (potraviny bývají příliš ostré a pikantní). Dodržujte pravidelný pitný režim, vhodná je voda, ochucené, neochucené minerální vody perlivé i neperlivé (nutno střídat kvůli obsahu jednotlivých solí), ovocný čaj, ředěný džus. Dietu při dně je nutno dodržovat dlouhodobě.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červená řepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
Jednou z hlavních složek jídelníčku je salát z červené řepy. Mezi další hojně konzumované pokrmy patří brokolice, fazolové lusky, mrkvový perkelt, boršč, jogurt s medem a ořechy, bezvaječné těstoviny, kuře s celerem, ale i celerové hranolky s dušenými kachními stehny. Detoxikační jídelníček na 28denní je pevně dán. Při detoxikaci by se mělo pít hodně čisté vody, alespoň 3 až 4 litry denně, naopak je nutné vynechat alkohol a omezit kofein. Doporučuje se čaj z ostropestřce mariánského na pročištění jater. Na celém 28denním detoxikačním programu je zajímavé i to, že nehladovíte, nevážíte si ani neodměřujete dávky. Můžete sníst, kolik chcete, ale musíte se držet daného jídelníčku. Jíte tři jídla denně, pokud máte i přesto hlad, můžete si dopoledne dopřát švestky, ořechy a med, odpoledne bílý jogurt, ořechy a skořici. Pokud se ale do programu vrhnete, počítejte s tím, že detoxikace organismu sice za necelý měsíc skončí, ale změna životosprávy a jídelníčku by měla být trvalá. Člověk by se měl naučit jíst jinak a k původní stravě už by se vrátit neměl.
Jídelníček je přesně sepsaný v kalendáři jídel, které se konzumují během 28 dnů. Během této doby se organismus zbaví především tuků. Zaručený výsledek v podobě ztráty 10 kg neexistuje, protože každý má jiný metabolismus. Navíc váha nemusí být vždy rozhodující, lepší je ztratit 15 cm v pase a 6 kg než naopak. Recepty pokrmů z kalendáře jsou celkem časově náročné, ale říká se, že hubnutí začíná v hlavě, takže se musí obětovat i pár chvil pro uvaření rozumnějších pokrmů.
Jídelníček při detoxikaci
1. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Brokolice s česnekem, strouhaný nízkotučný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, strouhaný sýr
2. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
3. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy, strouhaný sýr
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
4. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
Večeře: Prokládaná cuketa
5. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Prokládaná cuketa
Večeře: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
6. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Fazolové lusky se zázvorem
Večeře: Brokolice s česnekem, vařené vajíčko
7. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
8. den
Snídaně: BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA - KONTRAINDIKACE S VALFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rudolf Suchý.
Dobrý den článek se mi líbil poskytl řadu zajímavých informací. Prosím ještě o doplnění jak vysoká je koncentrace vitaminu K v jedné deci vypisování šťávy z červené řepy a zda je to vůbec vhodné konzumovat při ozařování po operaci zhoubného nádoru.
Děkuji R. S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
1 dcl šťávy z červené řepy obsahuje 0,2 mikrogramu vitamínu K. Je to zanedbatelné množství a není třeba se vůbec zabývat množstvím snědené / vypité řepy v souvislosti s léčbou Warfarinem.
Co se týče vlivu na probíhající léčbu po odstranění nádoru, tak existuje studie, která říká, že červená řepa je zdraví prospěšná funkční potravina a může být potenciálně prospěšná i při rakovině. Konkrétně může pomoci lépe zvládnout nežádoucí účinky spojené s chemoterapií.
Čtyřtýdenní popis detoxikace dle Antonie Mačingové
První týden je jídelníček sestaven tak, aby se do těla dostalo co největší množství živin v podobě vlákniny v zelenině, ovoci. Díky zvýšenému pitnému režimu denně 3,5–4 litry vody se důkladně vyčistí tlusté střevo. Některé druhy zeleniny mají vysoce projímavý účinek, příkladem je červená řepa, fazolové lusky, mrkev. Červená řepa je důležitou potravinou prvního detoxikačního týdne, je velmi zdravá, dokáže čistit krev a zachycuje jedovaté kovy. Je vynikajícím zdrojem vlákniny, čímž podporuje činnost střev, dále obsahuje kyselinu listovou, velké množství křemíku, který zlepšuje stav pleti, vlasů a nehtů. Vedlejším projevem konzumace červené řepy je červené zbarvení moči a stolice.
Druhý týden je v porovnání s prvním týdnem pestřejší, obsahuje více sacharidů a bílkovin. V tomto období může přetrvávat pocit nafouklého břicha, ovšem tento stav je přechodný, jelikož při detoxikaci dochází k likvidaci bakterií. V tomto týdnu je dobré zvýšit přísun probiotické kultury v podobě kysaného zelí nebo šťávy z kysaného zelí.
Ve třetím týdnu se přechází na pestrou stravu. V tomto týdnu se upravuje pocit nasycení tak, že pro nasycení stačí menší porce, než tomu bylo v prvním týdnu. To je důkazem toho, že tělo přestává být podvyživené. Je to k neuvěření, ale obézní tělo je častokrát podvyživené. V tomto týdnu se začínají projevovat první úbytky v centimetrech, což je patrné na oblečení, které začíná být volnější, organismus je plný energie, vitality a chuti do života.
Čtvrtý a poslední týden představuje relativní pohodu. Jsou již viditelné účinky 28denního detoxikačního plánu. Důležitým předpokladem je důsledné dodržení pokynů detoxikace, což je dodržení správného pitného režimu, 3,5–4 litry vody denně po celou dobu, plné nasycení při jídle.
Jídelníček při detoxikaci na 1. týden
Detoxikační jídelníček se skládá:
Snídaně
Oběd – kuřecí maso můžete nahradit krůtím masem nebo hlívou ústřičnou
Večeře
1. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: brokolice s česnekem a strouhaný nízkotučný sýr. Večeře: brynza s bílkem.
2. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: fazolové lusky s česnekem a strouhaný sýr. Večeře: salát z červené řepy a vařené vejce.
3. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: salát ze strouhané červené řepy a strouhaný sýr. Večeře: mrkvový perkelt a strouhaný sýr.
4. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: mrkvový perkelt a strouhaný sýr. Večeře: prokládaná cuketa.
5. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: prokládaná cuketa. Večeře: brynza s bílkem.
V naší poradně s názvem MILURIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kratka jana.
onemocnela sem a hned sem dostala milurit ale nikdo mi poradne nevysvetlil co dal.mam neco s krvi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Lék Milurit léčí nemoc zvanou dna. Při dně se z těla dostatečně rychle nevylučuje kyselina močová, která se pak hromadí v krvi a s ní se dostává například do kloubů, kde způsobuje bolestivé problémy. Kyselina močová vzniká jako odpadní látka při trávení potravy. Každá potravina vyprodukuje jiné množství kyseliny močové a proto rozlišujeme vhodné a nevhodné potraviny. Od dny Vám pomůže dieta a správná životospráva. Pomocí Miluritu dosáhnete rychleji úlevy neboť přímo brání vzniku kyseliny močové. Informace o tom, jak bojovat proti dně se dovíte ze zde uvedených článků.
Kyselina chlorogenová je organická kyselina, přírodní polyfenol. Je to ester kávové a chinové kyseliny, hořké chuti. Má antibakteriální, antiplísňové a antivirové složky.
Jde o nezvykle silný antioxidant, který se v posledních letech proslavil jako pomocník v boji s přebytečnými kilogramy. Kyselina cholorogenová totiž povzbudí jaterní metabolismus, který napomůže rychlejšímu spalování tuků, do jisté míry potlačuje i chuť k jídlu. Tato kyselina kromě toho, že podstatně zrychlí každý metabolismus, dokáže i úspěšně bojovat s vnějšími projevy nepříjemné celulitidy, zlepší zažívání a sníží i hladinu cholesterolu.
Kyselina chlorogenová skutečně ovlivňuje lidskou váhu. Podle výzkumu pomáhá zelená káva hubnout, pokud je konzumovaná střídmě. Naopak kdo pije pět nebo více šálků kávy denně, pravděpodobně spíše přibere.
Největší podíl této kyseliny je obsažen v zelené kávě, a to 10 %. Při takové koncentraci má zelená káva v lidském těle zajímavé účinky. Na dvě až tři hodiny totiž uzavírá v tenkém střevě kanálky, jimiž se sacharidy vstřebávají do organismu, a tím zásadně omezí využitelnost spotřebovaných sacharidů.
Nejde sice o ideální metodu, nicméně je reálné takto po určitou dobu postupovat a udržet si tak kontrolu nad váhou. Tělo totiž reaguje přirozeně, takže pokud nezíská adekvátní množství sacharidů ze stravy, čemuž kyselina chlorogenová brání, zbytek energetické potřeby si vezme z vlastních zásob. Znamená to, že de facto jíme, ale zároveň i rozpouštíme tukové rezervy, tudíž hubneme. Tyto schopnosti zelené kávy už prokázala řada vědeckých studií, jejichž výsledky byly v posledním desetiletí také zveřejněny.
Chlorogenové kyseliny snižují výlučně jen vstřebávání glukózy a nijak neovlivňují vstřebávání hodnotných vitamínů, minerálních látek, aminokyselin či mastných kyselin.
Po užívání chlorogenové kyseliny by se neměl dostavit ani jo-jo efekt.
Kyselina chlorogenová má tyto pozitivní účinky: snižuje vysoký krevní tlak; je jednou z látek zapříčiňujících projímavé účinky švestek; má psychostimulační a antioxidační účinky.
Vedlejším účinkem podle studií může vyvolání alergie lidského těla na některé rostlinné látky.
Červená řepa možná dokáže o trochu snížit krevní tlak, ale určitě ne takto nárazově, jak to popisujete. Červená řepa obsahuje v hojném množství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Červené barvivo z červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Červená řepa také zlepšuje náladu, protože vyvolává optimističtější náladu. Červená řepa nepatrně sníží krevní tlak jen při dlouhodobém a pravidelném používání, takže pokud Vám chutná, tak ji klidně jezte dál.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ KYSELINA MOČOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Zemanová.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat jestli se hodnoty kyseliny močové měří na lačno, nebo je to jedno? A proč mám někdy kyselinu močovou zvýšenou a někdy zase nízkou.Dodržuji pořád stejný jídelníček, dá se říci dietní /dia/.
Děkuji Zemanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina močová se zjišťuje z krve a není třeba ji odebírat nalačno. Výkyvy hodnot kyseliny močové jsou způsobeny jednak stravou a pak aktuální funkcí ledvin. Nedostatečná funkce ledvin je právě primární příčina zvýšené kyseliny močové v séru.
Warfarin patří mezi léky s úzkým terapeutickým rozmezím, což znamená, že i relativně malé změny v jídelníčku mohou ovlivnit jeho účinek. Červená řepa se do popředí zájmu dostává proto, že je často vnímána jako „zdravotní bomba“, kterou lidé začnou konzumovat ve větším množství, například formou šťáv nebo salátů.
Praktický problém nevzniká z jednorázové porce, ale z náhlé změny stravovacích návyků. Pacient, který běžně řepu nejí, a poté začne denně pít řepnou šťávu, může nechtěně narušit rovnováhu antikoagulační léčby.
Obsah vitamínu K a jeho význam
Červená řepa obsahuje vitamín K v menším množství než listová zelenina, přesto však není zanedbatelný. Vitamín K je klíčový pro tvorbu srážecích faktorů, které Warfarin cíleně blokuje. Zvýšený příjem vitamínu K může snížit účinnost Warfarinu a vést k nižším hodnotám INR.
V praxi to znamená, že samotná řepa není hlavním problémem, ale stává se jím ve chvíli, kdy se její příjem výrazně liší od dlouhodobého zvyku pacienta.
Další účinné látky v červené řepě
Kromě vitamínu K obsahuje červená řepa dusičnany, betalainy a další antioxidanty. Tyto látky mohou ovlivňovat krevní tlak a cévní průtok. U citlivějších pacientů se může projevit pocit „řidší krve“, což však neznamená skutečný antikoagulační účinek, ale spíše změnu cévní reakce.
V naší poradně s názvem KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Může se prosím vás u zvýšené kyseliny močové jíst králík?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená kyselina močová souvisí s puriny, které jsou bohatě obsaženy v masu, i v tom králičím. Při zvýšené kyselině močové můžete jíst maso, ale jen trochu. Jednu porci každý druhý den. V tom dni, kdy máte maso, už nejezte nebo nepijte potraviny s vysokým obsahem purinů, jako je například pivo nebo alkohol obecně.
Kyselina močová vzniká v lidském těle jako důsledek rozkládání purinů, které člověk přijímá v potravě a zároveň si je ale dokáže i sám syntetizovat v játrech. Kyselina močová se v těle šíří krví a vylučuje se močí. Vysoké hodnoty této kyseliny mají negativní vliv na zdravotní stav člověka, k tomu může dojít tím, že člověk přijímá příliš mnoho purinů v potravě, nebo jeho tělo nedokáže puriny eliminovat, případně nemusí správně fungovat ledviny. Vysoká hladina kyseliny močové v těle se projevuje nejen pocitem únavy, ale i záněty kloubů (často právě kyselina močová způsobuje u člověka dnu) a tvorbou ledvinových kamenů.
V naší poradně s názvem KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
co mám jíst když užívám warfarin a skoro veškerá zelená zelenina je pro mně tabu a navíc nesnáším všechny léky na tu kyselinu močovou prosím porad te mi sami doktoři neví děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není pravda, že když užíváte Warfarin, tak nemůžete žádnou zeleninu. Při léčbě Warfarinem máte stanoven denní limit pro příjem vitamínu K na 90 mikrogramů. To jsou například tři zelné listy a nebo také 2 velké okurky salátovky nebo 10 velkých rajčat a nebo jeden ledový salát. Schválně si vzpomeňte, jestli takové množství zeleniny sníte každý den?
Při zvýšené kyselině močové nejvíce vadí maso, vnitřnosti, alkohol a kakao. Maso můžete nahradit čočkou, hrachem, cizrnou a fazolemi. Více používejte vajíčka, především bílky. A chroupejte nesolené arašídy. Ani jedna ze zde uvedených potravin neovlivňuje Warfarin, protože obsah vitamínu K je v nich zanedbatelný.
Zvýšená kyselina močová je důsledkem slabé funkce ledvin. Pijte proto více vody, než je pro vás přirozené. Když byste se teď napila sklenice vody, tak pokaždé si dejte ještě jednu navíc - na sílu. Nastavte si budík, který vám přes den bude pípat každou hodinu, aby vám připomněl, že se máte napít.
Držet dietu na kyselinu močovou i při Warfarinu znamená myslet jinak. Udělejte tento krok, a začněte přemýšlet nad svou stravou.
Kyselina močová je konečným produktem metabolismu purinů u člověka. Celkový obsah kyseliny močové v těle je přibližně 1 g.
Kyselina močová pochází ze tří zdrojů:
z nukleotidů potravy;
z rozpadu tkáňových nukleoproteinů;
z vlastní biosyntézy.
Kyselina močová však není jen odpadním metabolitem purinů, ale svými antioxidační účinky chrání buňky před působením kyslíkovými radikály. Na vylučování kyseliny močové se 75–80 % podílejí ledviny. Zbylá část kyseliny močové (20–25 %) je eliminována gastrointestinálním traktem, kde může být dále degradována bakteriemi na NH3 a CO2.
Kyselina močová je konečný produkt metabolismu purinů, které jsou přirozenou součástí buněk i potravy. V malém množství má v těle ochrannou, antioxidační funkci. Problém nastává tehdy, když se její hladina dlouhodobě zvyšuje a organismus ji nedokáže dostatečně vylučovat.
Při nadbytku se kyselina močová špatně rozpouští, tvoří krystaly a ty se ukládají do kloubů, šlach i ledvin. Výsledkem mohou být bolestivé záchvaty dny, ledvinové kameny nebo chronické poškození kloubů.