Červená řepa je považována za jednu z nejzdravějších druhů zeleniny, podporuje krevní oběh, obsahuje antioxidanty a je běžnou součástí české kuchyně. U lidí léčených Warfarinem však může vyvolávat nejistotu a obavy, zda její konzumace neohrozí stabilitu léčby.
Tento článek podrobně vysvětluje, jak červená řepa působí na srážlivost krve, kdy je její konzumace bezpečná a v jakých situacích může představovat riziko. Zaměříme se na praktické dopady, doporučení lékařů i zkušenosti pacientů z běžného života.
FAQ – Často kladené otázky
Může červenářepa ovlivnit účinek Warfarinu?
Červená řepa může ovlivnit účinek Warfarinu nepřímo, zejména při změně množství ve stravě. Nejde o přímou kontraindikaci, ale o možný vliv na stabilitu INR.
V praxi záleží na dlouhodobé konzistenci příjmu. Pokud je červenářepa konzumována pravidelně ve stejném množství, organismus i dávkování Warfarinu se obvykle přizpůsobí. Problém nastává při náhlém zvýšení nebo snížení příjmu, například při zahájení „zdravé diety“. Největší riziko představují nárazové změny, nikoli samotná potravina. Stabilita jídelníčku je pro bezpečnost léčby důležitější než striktní zákazy.
Je červenářepa při Warfarinu zakázaná?
Červená řepa není při léčbě Warfarinem plošně zakázaná. Většina pacientů ji může jíst bez zásadních komplikací.
Rozhodující je forma a četnost konzumace. Běžná porce vařené nebo pečené řepy jednou až dvakrát týdně obvykle nepředstavuje problém. Naopak pravidelné pití řepné šťávy nebo výrazné zvýšení příjmu může vést ke změnám INR. Absolutní zákaz se obvykle nedoporučuje, spíše se klade důraz na informovanost pacienta. Každá změna stravy by měla být promyšlená a ideálně konzultovaná.
Může červenářepa snížit hodnotu INR?
Ano, u některých pacientů může červenářepa přispět ke snížení INR, zejména pokud je zařazena ve větším množství.
Tento efekt souvisí především s obsahem vitamínu K a celkovým vlivem stravy na metabolismus Warfarinu. Pokles INR znamená vyšší riziko tvorby krevních sraženin, což je klinicky významné hlavně u pacientů s fibrilací síní nebo po trombóze. Nejde o okamžitý efekt, změny se často projeví až při další kontrole. Pravidelné sledování INR pomáhá tyto výkyvy včas zachytit.
Je rozdíl mezi vařenou řepou a řepnou šťávou?
Ano, rozdíl je zásadní. Řepná šťáva má mnohem koncentrovanější účinek než běžná porce vařené řepy.
Šťáva obsahuje vysoké množství biologicky aktivních látek v malé dávce, což může výrazněji ovlivnit rovnováhu léčby. Zatímco vařená řepa bývá součástí jídla a její vstřebávání je pomalejší, šťáva se vstřebává rychle a ve vyšší koncentraci. Právě šťávy jsou nejčastější příčinou kolísání INR. Pokud pacient užívá Warfarin, je opatrnost u šťáv na místě.
Může červenářepa způsobit krvácení při Warfarinu?
Samotná červenářepa obvykle nezvyšuje riziko krvácení. Riziko krvácení souvisí spíše s vysokým INR než s konkrétní potravinou.
Řepa neobsahuje látky, které by přímo zesilovaly účinek Warfarinu směrem ke krvácení. Naopak, pokud by vedla ke snížení INR, rizikem je spíše trombóza. Obavy z krvácení po řepě jsou většinou neopodstatněné. Pokud se objeví modřiny nebo krvácivé projevy, je třeba řešit celkovou stabilitu léčby, nikoli izolovaně jednu potravinu. Klinický konte
V naší poradně s názvem ČERVENA ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela langová.
zajímalo by me jestli na DNU mohu jíst zavařenou červenou řepu dekuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červenářepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
Jednou z hlavních složek jídelníčku je salát z červené řepy. Mezi další hojně konzumované pokrmy patří brokolice, fazolové lusky, mrkvový perkelt, boršč, jogurt s medem a ořechy, bezvaječné těstoviny, kuře s celerem, ale i celerové hranolky s dušenými kachními stehny. Detoxikační jídelníček na 28denní je pevně dán. Při detoxikaci by se mělo pít hodně čisté vody, alespoň 3 až 4 litry denně, naopak je nutné vynechat alkohol a omezit kofein. Doporučuje se čaj z ostropestřce mariánského na pročištění jater. Na celém 28denním detoxikačním programu je zajímavé i to, že nehladovíte, nevážíte si ani neodměřujete dávky. Můžete sníst, kolik chcete, ale musíte se držet daného jídelníčku. Jíte tři jídla denně, pokud máte i přesto hlad, můžete si dopoledne dopřát švestky, ořechy a med, odpoledne bílý jogurt, ořechy a skořici. Pokud se ale do programu vrhnete, počítejte s tím, že detoxikace organismu sice za necelý měsíc skončí, ale změna životosprávy a jídelníčku by měla být trvalá. Člověk by se měl naučit jíst jinak a k původní stravě už by se vrátit neměl.
Jídelníček je přesně sepsaný v kalendáři jídel, které se konzumují během 28 dnů. Během této doby se organismus zbaví především tuků. Zaručený výsledek v podobě ztráty 10 kg neexistuje, protože každý má jiný metabolismus. Navíc váha nemusí být vždy rozhodující, lepší je ztratit 15 cm v pase a 6 kg než naopak. Recepty pokrmů z kalendáře jsou celkem časově náročné, ale říká se, že hubnutí začíná v hlavě, takže se musí obětovat i pár chvil pro uvaření rozumnějších pokrmů.
Jídelníček při detoxikaci
1. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Brokolice s česnekem, strouhaný nízkotučný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, strouhaný sýr
2. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
3. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy, strouhaný sýr
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
4. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
Večeře: Prokládaná cuketa
5. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Prokládaná cuketa
Večeře: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
6. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Fazolové lusky se zázvorem
Večeře: Brokolice s česnekem, vařené vajíčko
7. den
Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, rozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
8. den
Snídaně: BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA - KONTRAINDIKACE S VALFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rudolf Suchý.
Dobrý den článek se mi líbil poskytl řadu zajímavých informací. Prosím ještě o doplnění jak vysoká je koncentrace vitaminu K v jedné deci vypisování šťávy z červené řepy a zda je to vůbec vhodné konzumovat při ozařování po operaci zhoubného nádoru.
Děkuji R. S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
1 dcl šťávy z červené řepy obsahuje 0,2 mikrogramu vitamínu K. Je to zanedbatelné množství a není třeba se vůbec zabývat množstvím snědené / vypité řepy v souvislosti s léčbou Warfarinem.
Co se týče vlivu na probíhající léčbu po odstranění nádoru, tak existuje studie, která říká, že červenářepa je zdraví prospěšná funkční potravina a může být potenciálně prospěšná i při rakovině. Konkrétně může pomoci lépe zvládnout nežádoucí účinky spojené s chemoterapií.
Čtyřtýdenní popis detoxikace dle Antonie Mačingové
První týden je jídelníček sestaven tak, aby se do těla dostalo co největší množství živin v podobě vlákniny v zelenině, ovoci. Díky zvýšenému pitnému režimu denně 3,5–4 litry vody se důkladně vyčistí tlusté střevo. Některé druhy zeleniny mají vysoce projímavý účinek, příkladem je červenářepa, fazolové lusky, mrkev. Červená řepa je důležitou potravinou prvního detoxikačního týdne, je velmi zdravá, dokáže čistit krev a zachycuje jedovaté kovy. Je vynikajícím zdrojem vlákniny, čímž podporuje činnost střev, dále obsahuje kyselinu listovou, velké množství křemíku, který zlepšuje stav pleti, vlasů a nehtů. Vedlejším projevem konzumace červené řepy je červené zbarvení moči a stolice.
Druhý týden je v porovnání s prvním týdnem pestřejší, obsahuje více sacharidů a bílkovin. V tomto období může přetrvávat pocit nafouklého břicha, ovšem tento stav je přechodný, jelikož při detoxikaci dochází k likvidaci bakterií. V tomto týdnu je dobré zvýšit přísun probiotické kultury v podobě kysaného zelí nebo šťávy z kysaného zelí.
Ve třetím týdnu se přechází na pestrou stravu. V tomto týdnu se upravuje pocit nasycení tak, že pro nasycení stačí menší porce, než tomu bylo v prvním týdnu. To je důkazem toho, že tělo přestává být podvyživené. Je to k neuvěření, ale obézní tělo je častokrát podvyživené. V tomto týdnu se začínají projevovat první úbytky v centimetrech, což je patrné na oblečení, které začíná být volnější, organismus je plný energie, vitality a chuti do života.
Čtvrtý a poslední týden představuje relativní pohodu. Jsou již viditelné účinky 28denního detoxikačního plánu. Důležitým předpokladem je důsledné dodržení pokynů detoxikace, což je dodržení správného pitného režimu, 3,5–4 litry vody denně po celou dobu, plné nasycení při jídle.
Jídelníček při detoxikaci na 1. týden
Detoxikační jídelníček se skládá:
Snídaně
Oběd – kuřecí maso můžete nahradit krůtím masem nebo hlívou ústřičnou
Večeře
1. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: brokolice s česnekem a strouhaný nízkotučný sýr. Večeře: brynza s bílkem.
2. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: fazolové lusky s česnekem a strouhaný sýr. Večeře: salát z červené řepy a vařené vejce.
3. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: salát ze strouhané červené řepy a strouhaný sýr. Večeře: mrkvový perkelt a strouhaný sýr.
4. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: mrkvový perkelt a strouhaný sýr. Večeře: prokládaná cuketa.
5. den – Snídaně: mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med. Oběd: prokládaná cuketa. Večeře: brynza s bílkem.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Otto Gross.
Dobry den,
muzu se zeptat, zda cervena repa je vhodna pri dne, jako cisteni ci pomoc se zbavit nadbytecne kyseliny mocove? Nektere zdroje uvadeji ze je plna purinu a jine neuvadeji nic.
To same bych se chtel zeptat na spirulinu a chlorellu. Nekde uvedeno, ze pomaha, nekde naopak.
dekuji za odpovedi.
Otto Gross
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa z pohledu pacienta trpícího dnou není dobrá volba. Červená řepa sice dokáže léčit zánět při artritidě díky obsahu červeného barviva a dusičnanů, ale zároveň obsahuje oxaláty, které způsobují ledvinové kameny. Dna rovněž hraje významnou roli při tvorbě ledvinových kamenů. Bezpečné množství červené řepy je maximálně půl hrnku nakrájené řepy denně.
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na začátku je třeba říci, že červenářepa se může konzumovat, i když se užívá Warfarin.
Warfarin je lék na ředění krve. Jeho účinek je založen na vychytávání vitamínu K. Čím méně bude v lidském organismu vitamínu K, tím déle bude trvat, než se krev srazí (krev bude delší dobu tekutější). Proto je třeba při léčbě Warfarinem dodržovat dietu, která dodá každý den stejné množství vitamínu K. Z tohoto důvodu lze určit potraviny, které mohou negativně ovlivňovat léčbu Warfarinem tím, že obsahují velké množství vitamínu K. Bulva červené řepy je potravina, která nemá velké množství vitamínu K a proto je možné ji bez problému konzumovat i při léčbě Warfarinem v libovolném množství. Jinak je to ale se zelenou natí červené řepy, která je také jedlá a často se používá. Zelené listy červené řepy obsahují vysoké množství vitamínu K a je potřeba být na pozoru, protože deset listů natě z červené řepy pokryje 100% možného příjmu vitamínu K.
Červená řepa možná dokáže o trochu snížit krevní tlak, ale určitě ne takto nárazově, jak to popisujete. Červená řepa obsahuje v hojném množství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Červené barvivo z červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Červená řepa také zlepšuje náladu, protože vyvolává optimističtější náladu. Červená řepa nepatrně sníží krevní tlak jen při dlouhodobém a pravidelném používání, takže pokud Vám chutná, tak ji klidně jezte dál.
Ve svém příspěvku ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Diviš M..
Jak vadí červenářepa při užívání Warfarinu zda moc ředí krev nebo málo. Děkuji
Warfarin patří mezi léky s úzkým terapeutickým rozmezím, což znamená, že i relativně malé změny v jídelníčku mohou ovlivnit jeho účinek. Červená řepa se do popředí zájmu dostává proto, že je často vnímána jako „zdravotní bomba“, kterou lidé začnou konzumovat ve větším množství, například formou šťáv nebo salátů.
Praktický problém nevzniká z jednorázové porce, ale z náhlé změny stravovacích návyků. Pacient, který běžně řepu nejí, a poté začne denně pít řepnou šťávu, může nechtěně narušit rovnováhu antikoagulační léčby.
Obsah vitamínu K a jeho význam
Červená řepa obsahuje vitamín K v menším množství než listová zelenina, přesto však není zanedbatelný. Vitamín K je klíčový pro tvorbu srážecích faktorů, které Warfarin cíleně blokuje. Zvýšený příjem vitamínu K může snížit účinnost Warfarinu a vést k nižším hodnotám INR.
V praxi to znamená, že samotná řepa není hlavním problémem, ale stává se jím ve chvíli, kdy se její příjem výrazně liší od dlouhodobého zvyku pacienta.
Další účinné látky v červené řepě
Kromě vitamínu K obsahuje červenářepa dusičnany, betalainy a další antioxidanty. Tyto látky mohou ovlivňovat krevní tlak a cévní průtok. U citlivějších pacientů se může projevit pocit „řidší krve“, což však neznamená skutečný antikoagulační účinek, ale spíše změnu cévní reakce.
Sterilovaná červenářepa se konzumuje hlavně v období, kdy není k dostání syrová. Nejlepší účinky na zdraví má syrová červenářepa, ze které se připraví salát nebo šťáva. Sterilovaná řepa má také příznivé účinky na lidský organismus, ale jejich hodnoty nejsou již tak vysoké jako u syrové.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červenářepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
Červená řepa má dostatek důležitých živin. Obsahuje železo, vitamíny B, vitamín C a elektrolyty sodík, hořčík, draslík a fosfor. Listy řepy obsahují vitamín K pro podporu imunitního systému a také beta karoten, který se v těle přeměňuje na vitamín A, antioxidant rozpustný v tucích.
Oblíbený způsob, jak jíst červenou řepu, je pečená řepa s rukolou a kozím sýrem a nebo v zeleninovém salátu. Další způsob, jak si vychutnat červenou řepu, je v polévce, jako je boršč. Existuje mnoho variant výroby boršče. Níže najdete recept na boršč, který lze podávat teplý i studený.
Pokud s přípravou jídel spěcháte, použijte konzervovanou řepu jako poslední možnost. Před konzumací ji nezapomeňte opláchnout, protože konzervy obsahují vysoké množství sodíku, což ve velkém množství není zdravé. Zkuste řepu přihodit k běžnému zeleninovému salátu. Nápady najdete v receptech níže.
Listy z červené řepy jsou také jedlé, takže je nevyhazujte, jakmile si řepu připravíte! Zde je několik návrhů, jak používat listy řepy plné živin:
Orestujte sladkou cibuli, poté, když je téměř hotová, přidejte nakrájené listy řepy a prolisovaný česnek, promíchejte a nechte vařit, dokud nebudou hotové (listy by měly být tmavě zelené a zavadlé).
Vhoďte listy červené řepy do hrnce s vodou s dalšími kousky kořenové zeleniny a vytvořte zdravou zeleninovou polévku.
Odšťavněte listy i se stonky s mrkví nebo jablkem.
Nakrájejte listy do zeleninového salátu
Při loupání a krájení řepy nezapomeňte nosit rukavice, abyste si neušpinili ruce. Červená řepa se také používá jako přírodní potravinářské barvivo k barvení potravin do červena a zanechává skvrny, pokud se ihned neočistí.
V naší poradně s názvem MAČINGOVÁ ( ČERVENÁ ŘEPA) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dd, mám dotaz ohledně červené řepy.Mohla bych si dělat ty salaty z řepy co už je hotová v obchodě( sterilizovana)..
Díky za info L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mohla, ale změní se tím výživové hodnoty v neprospěch celé kůry. Zavařovaná řepa bývá často slazena a okyselena. Také sterilace zbaví řepu části vitamínů a bioflavonoidů, prospěšných pro organismus. Pokud můžete, použijte červenou řepu čerstvou nebo mraženou.
Řepa je bohatá na vitamín C (posiluje imunitu), vlákninu a nezbytné minerály, jako je draslík (zásadní pro zdravé nervy a funkce svalů), mangan (dobrý pro vaše kosti, játra, ledviny a slinivku břišní), vápník či železo. Řepa také obsahuje kyselinu listovou, která pomáhá snížit riziko vrozených vad, a je proto vhodná pro těhotné.
Je to zelenina velmi hodnotná – ve 100 g bulvy červené řepy je asi 70 mg sodíku, 380 mg draslíku a 20 mg vápníku, dále řepa obsahuje hořčík a z mikroprvků rubidium a cesium. Důležitý je obsah rostlinných barviv, antokyanů zabraňujících křehkosti cév. Z vitamínů obsahuje nejen výše zmiňovaný vitamín C, ale i vitamíny skupiny B a další.
Warfarin je lék užívaný k prevenci vzniku krevních sraženin (trombů) v cévním řečišti a v srdci. Jeho účinek je založený na blokování účinku vitamínu K v organismu. Vitamín K je látka rozpustná v tucích s vlivem na srážení krve, na stavbu kostí a ukládání glukózy v játrech. Doporučená denní dávka vitamínu K je u mužů 80 µg a u žen 70 µg. Pokud jeho příjem kvůli potravě kolísá, mění se i srážlivost krve, což je situace, která pacienta léčeného Warfarinem může vážně ohrozit.
V naší poradně s názvem WARFARIN A RVENA REPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Můžu červenou řepu vařenou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedna bulva vařené červené řepy o průměru 5 cm obsahuje jen 0,1 mikrogramů vitamínu K. Jde tedy o zanedbatelné množství a díky tomu můžete konzumovat červenou řepu bez omezení i když užíváte Warfarin. Syrová řepa obsahuje 1,6 mikrogramů vitamínu K v jedné 5 cm velké bulvě.
Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích léčivých účinků jmenujme též efekt močopudný, dále povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči, pomáhá po rekonvalescenci při borelióze nebo klíšťové encefalitidě a má pozitivní vliv na zrak.
Pití šťávy z červené řepy může vést ke snížení krevního tlaku v řádu hodin. Jedna studie prokázala, že pití jedné sklenice řepné šťávy sníží systolický krevní tlak v průměru o 4–5 bodů. Přínos v tomto směru pravděpodobně pochází z přirozeně se vyskytujících dusičnanů v červené řepě, které jsou převedeny do oxidu dusnatého v těle. Oxid dusnatý na oplátku pomáhá uvolnit a rozšiřovat cévy, zlepšuje průtok krve a snižuje krevní tlak.
Ti, kteří pili řepnou šťávu před cvičením, byli schopni cvičit až o 16 procent déle. Přínos může být spojen s přeměnou dusičnanů na oxid dusnatý, který může snížit spotřebu kyslíku u cvičení s nízkou intenzitou, stejně tak může zvýšit odolnost při vysokozátěžovém cvičení.
Řepa je jedinečným zdrojem betaninu, živiny, která pomáhá ochraňovat buňky, bílkoviny a enzymy z environmentálního stresu. Je také známo, že pomáhá v boji proti zánětu, chrání vnitřní orgány, zlepšuje cévní rizikové faktory, zvyšuje výkon a pravděpodobně brání mnohým chronickým onemocněním. Protizánětlivé molekuly nalezené v řepě prokázaly přínos při kardiovaskulárních obtížích, stejně jako protizánětlivý přínos pro ostatní systémy těla.
Výkonné fytonutrienty, které dodávají řepě její temnou rudou barvu, mohou pomoci odvrátit rakovinu. Výzkum ukázal, že extrakt z červené řepy snižuje multiorgánové nádorové formace na různých zvířecích modelech, pokud je podáván v pitné vodě. Zároveň byl extrakt z červené řepy také zkoumán na použití v léčbě lidské rakoviny slinivky, prsu a prostaty.
Betanin, barvivo červené řepy, podporuje druhou detoxikační fázi těla, při níž se rozložené toxiny vážou na jiné molekuly, aby mohly být vyloučeny z těla. Tradičně je řepa ceněna pro svou podporu při detoxikaci a pro pomoc při čistění krve a jater.
Červená řepa působí na naše tělo nejen zevnitř, ale i zvenčí. Je významným prostředkem k udržení zdraví i krásy. Látky obsažné v řepě nám pomohou uchovat si pružnou pleť a mladistvý vzhled pokožky. Nehty budou pevné, vlasy lesklé a silné.
V naší poradně s názvem KONZUMACE MISO PASTY PŘI ZVÝŠENÉ KYSELINĚ MOČOVÉ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
ráda bych věděla,jestli je vhodná konzumace miso pasty při zvýšené kyselině močové.Zvýšeni je patrně v důsledku oslabené funkce ledvin.Hodnoty 388.
Děkuji za odpověd a přeji pěkný den.
Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Miso je pasta ze sóji, používaná v japonské kuchyni jako ochucovadlo. Vyrábí se ze sójových bobů, které se uvaří, smíchají s mořskou solí, naočkují se kulturou houby kódži a nechají se několik měsíců až let pomalu kvasit. Existují dva druhy pasty miso: červená a bílá. Z pohledu diety při kyselině močové je miso pasta celkem vhodná potravina a může se konzumovat i při dně. Co se týče obsahu purinů, tak o malinko horší je ta červená pasta, která ale i tak patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. Puriny jsou látky, které zvyšují množství kyseliny močové v krvi. Bílá pasta miso je na tom trochu lépe a řadíme ji k potravinám s velmi nízkým obsahem purinů. Konkrétní hodnoty obsahu purinů v pastě miso jsou:
- bílá 48,8 mg purinů na 100 gramů pasty
- červená 63,5 mg purinů na 100 gramů pasty
Pro srovnání například 100 gramů listu špenátu obsahuje 51,4 mg purinů, 100 gramů brokolice obsahuje 70 mg purinů a 100 gramů petržele obsahuje 288,9 mg purinů. Oproti tomu 100 gramů kuřecích prsou obsahuje 141,2 mg purinů, ale 100 gramů hovězí svíčkové jen 98,4 mg purinů.
Uchovat červenou řepu zavařováním, aby mohla být celý rok připravena ke konzumaci, je prastarý způsob, který funguje dodnes. Každý má svůj postup na zavařování. Vitamínů, minerálů a dalších hodnotných látek po zavařování červené řepy zůstane ještě dostatek. Konzervování červené řepy je stejné jako při každém jiném zavařování ovoce a zeleniny.
Ingredience: 2 l vody, 20 g cukru, 20 g soli, 2–3 bobkové listy, 8 kuliček nového koření, 8 kuliček barevného pepře, 1 lžička kyseliny citronové, červenářepa
Postup: Červenou řepu uvaříme ve slupce a necháme vychladnout. Červená řepa se nesmí hlavně rozvařit. Řepu oloupeme, jde to velmi dobře a celkem rychle. Nyní zvolíme způsob nakrájení řepy – na kostičky nebo jakýkoliv jiný tvar, který chceme mít. Anebo uvařenou červenou řepu jednoduše nahrubo nastrouháme.
Nálev pro zavařování červené řepy můžeme mít již předem připravený nebo jej připravíme v době, kdy nám řepa chladne. Nálev vždy necháme projít varem a vychladnout. Kdo nechce mít v zavařované červené řepě koření, může nálev přecedit.
Nakrájenou nebo nastrouhanou červenou řepu dáváme do skleniček a zalijeme vychladlým nálevem. Zavařovací sklenice uzavřeme víčkem a červenou řepu sterilizujeme standardním způsobem, přibližně 15 minut při 85 °C. Pak ihned vyjmeme ze zavařovacího hrnce.
Takto zavařená (sterilovaná) červenářepa se vám bude skvěle hodit na zimní období.
Ve svém příspěvku BOJ S CUKROVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Moc vám děkuji.Prijemne jste mě potěšil a povzbudil.Napisu jak se mě to daří zvládat.Hezkou dobrou noc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý večer.Byla jsem dneska ve světě zdraví.Mam z toho smíšené myšlenky.Rekla mě že jim málo bilkovin.Nelibylo se jí že jim k snídani housku se sýrem +rajče.K obědu těstoviny +tuňák.Nejim světle pečivo.Tmave, celozrnné.Nejim uzeniny,spíš ryby, tvrdý sýr šunku,dělám si pomazánky,např;červenářepa +lučina.Pry pohaka není pro mě moc dobrá, těstoviny taky.K obědu jsem měla brokolicová salát.K večeři,bramborovou kaší a sekanou.V práci na oběd jim polívku nebo druhý.Oboje nesmím.Co je špatně?Vím že málo jim jogurty,ale změním to.Naschledanou
MUDr. Jan Hnízdil patří mezi nejvýraznější osobnosti české psychosomatické medicíny. Ve své praxi dlouhodobě upozorňuje na význam psychiky, životních vztahů a osobní odpovědnosti člověka za vlastní zdraví. Podle jeho přístupu není nemoc náhodným selháním těla, ale informací, kterou tělo člověku sděluje.
Hnízdil definuje zdraví jako schopnost zvládat běžné životní situace. Pokud člověk dlouhodobě potlačuje emoce, žije ve stresu nebo v nevyhovujících vztazích, může se tento stav postupně projevit i na tělesné úrovni. V takovém případě se podle něj nejedná pouze o biologický problém, ale o komplexní selhání rovnováhy organismu.
Ve své praxi se MUDr. Jan Hnízdil zaměřuje na rozhovor s pacientem, vysvětlení souvislostí mezi nemocí a životním příběhem a podporu změn životního stylu. Farmakologická léčba je podle něj často až druhotným řešením, pokud pacient není ochoten nebo schopen pracovat na příčinách svého zdravotního stavu.
Životopis MUDr. Jana Hnízdila
MUDr. Jan Hnízdil, narozený v roce 1958, patří mezi nejznámější české lékaře prosazující psychosomatický a celostní přístup k medicíně. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem. Po absolvování studia působil jako odborný asistent na katedře tělovýchovného lékařství FTVS UK a více než deset let vedl rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Během své praxe se stále více setkával s pacienty, u nichž klasická biologická medicína selhávala nebo nabízela pouze symptomatickou léčbu bez hlubšího porozumění příčinám obtíží. Právě tato zkušenost ho přivedla k systematickému studiu psychosomatiky a k přesvědčení, že psychický stav, životní situace a vztahy mají zásadní vliv na vznik i průběh nemocí.
MUDr. Jan Hnízdil je členem akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro psychosomatiku a dlouhodobě usiluje o změnu způsobu vzdělávání lékařů. Podle jeho názoru by měla být psychosomatika součástí základního vzdělání všech budoucích lékařů bez ohledu na jejich specializaci.
Knihy MUDr. Jana Hnízdila
Součástí jeho práce je také rozsáhlá publikační činnost. Knihy MUDr. Hnízdila jsou zaměřeny na širokou veřejnost a snaží se srozumitelně vysvětlit principy celostní medicíny, odpovědnosti člověka za vlastní zdraví a úskalí moderního zdravotnického systému.
Zaříkávač nemocí: Chcete se léčit, nebo uzdravit?
Mým marodům: Jak vyrobit pacienta
Cvičení při bolestech zad
Doping aneb Zákulisí vrcholového sportu
Jako spoluautor se podílel také na dalších publikacích věnovaných bolestem zad, vadnému držení těla, artróze či kritice jednostranného biologického pojetí med
Jezte zdravou stravu prospěšnou pro srdce. Dieta může hrát velkou roli při zlepšování zdraví vašeho srdce a snižování rizika hromadění plaku. Na zdravější stravu není nikdy pozdě. Stejně jako roky špatného stravování mohou poškodit vaše tělo, dobré jídlo může pomoci ho uzdravit. Strava prospěšná pro zdraví srdce obsahuje dostatek dobrých tuků a nízké množství špatných tuků.
Přidejte do svého jídelníčku více dobrých tuků. Dobré tuky se také nazývají nenasycené tuky. Nacházejí se v potravinách, jako jsou olivy, ořechy, avokádo a ryby.
Omezte zdroje nasycených tuků, jako je tučné maso a mléčné výrobky. Vyberte si libové kusy masa a zkuste jíst více rostlinných jídel.
Odstraňte umělé zdroje trans-tuků. Většina umělých trans-tuků se nachází ve zpracovaných, balených potravinách, jako jsou sušenky a dorty.
Zvyšte příjem vlákniny. Rozpustná vláknina pomáhá snížit váš LDL. Rozpustnou vlákninu najdete v potravinách, jako je zelenina, čočka, fazole a oves.
Omezte cukr. Vitamíny a minerální látky jsou přirozeně doprovázeny cukrem, který se vyskytuje v ovoci, to nepředstavuje problém. Problémem je cukr, který se nachází ve zpracovaných potravinách, jako jsou sušenky, zmrzlina a cukrem slazené nápoje, protože nemá žádnou nutriční hodnotu a příliš mnoho přidaného cukru může negativně ovlivnit zdraví.
Více se pohybujte
Cvičení může zlepšit kardiovaskulární zdraví a pomoci předcházet srdečním problémům. Pokud nejste fyzicky aktivní, začněte pomalu. Jednou nebo dvakrát týdně jděte na procházku. Když to zapadne do vašeho rozvrhu, jděte na více procházek.
Pomalu budujte svou rutinu a vytrvalost. Zaměřte se na 30 minut středně intenzivního cvičení alespoň pět dní v týdnu.
Je důležité, abyste si před zahájením nového cvičení vždy promluvili se svým lékařem.
Zhubněte
Když budete zdravěji jíst a více se hýbat, přirozeným výsledkem může být, že zhubnete. Nadváha zvyšuje váš LDL cholesterol. To zvyšuje riziko tvorby plaku.
Ztráta pouhých 5 až 10 procent své tělesné hmotnosti může mít obrovský dopad na vaše zdraví, včetně cholesterolu.
Přestaňte kouřit a pít
Hned od první dne, kdy přestanete kouřit, se vaše zdraví začne zotavovat. Přestat kouřit může také pomoci zvýšit hladinu HDL. Poraďte se se svým lékařem, pokud potřebujete pomoc při odvykání kouření. Mohou doporučit programy a pomůcky pro odvykání kouření.
Příliš mnoho alkoholu může také ovlivnit vaše srdce. Ovšem existují studie, které prokázaly, že mírné pití alkoholu může zvýšit hladinu HDL (hodný cholesterol). Není však dobrý nápad, aby někdo z tohoto důvodu začal pravidelně pít alkohol. Tyto studie nejsou dostatečně průkazné, aby lékaři podporovali kohokoli k pití pro zdraví srdce.
V naší poradně s názvem DNA A VYRÁŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renáta Charvátova.
Prosím můžu s nemocí DNA jist KUSKUS,Červenou řepu,Křen,cibuli a česnek?Děkuji za odpověď zdraví Renáta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
I když máte dnu, tak můžete jíst co chcete, jen některé věci smíte jenom po troškách. Důležité je hlídat si obsah purinů v potravinách. Obvykle, co má mnoho bílkovin, bude mít i vysoké puriny.
Kuskus, křen, cibule a česnek mají jen málo purinů, takže je můžete jíst dle libosti bez omezení.
Červená řepa sice obsahuje jen malé množství purinů, ale má v sobě oxaláty, které podporují vznik ledvinových kamenů. Dna také podporuje vznik ledvinových kamenů. U červené řepy je tedy třeba hlídat její množství, které by nemělo překročit v průměru půl hrnku nakrájené řepy denně.
Červená řepa má vyšší obsah sacharidů, přesto nepatří mezi zeleninou k těm nejsladším druhům. Většina lidí může v klidu konzumovat červenou řepu několikrát týdně (jejich listy v neomezeném množství) a užívat si nejen její sladkou, lehce zemitou chuť, ale i velké množství živin.
Červená řepa se dá konzumovat celá. Upravovat můžeme i mladé listy, ale nejčastěji zužitkováváme pouze bulvu, kterou je možné připravit na mnoho způsobů. Za syrova ji můžeme přidávat do zeleninových salátů, můžeme ji ale také konzervovat, péct nebo vařit.
Červená řepa (latinsky Beta vulgaris) je druh dvouleté kořenové zeleniny původem ze Středomoří. Do dnešních dní bylo vyšlechtěno mnoho různých kultivarů, které se od sebe liší velikostí, tvarem bulvy, a dokonce i barvou. Používá se především v kuchyni k přípravě jídel a nápojů, a to celá včetně listů. Své využití má ale i v medicíně a potravinářství (je z ní získáváno přírodní barvivo betanin).
Červená řepa obsahuje vitamíny B a C, provitamín karoten, vápník, hořčík, draslík, sodík, křemík, železo, selen, zinek, kyselinu listovou, antioxidanty betain a betacyanin a cenné stopové prvky cesium a rubidium. A to uvádíme jen ty nejzajímavější. Podstatný ovšem není výčet prospěšných látek jako takový, ale to, jak našemu tělu všechny tyto látky prospějí.
Pozitiva:
Urychluje a zkvalitňuje zotavování pacientů, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu.
Zlepšuje činnost jater, ledvin, žlučníku a žaludku.
Napomáhá tvorbě a růstu buněk a regeneruje buněčná jádra.
Zvyšuje celkovou imunitu a funguje jako profylaxe proti celé řadě onemocnění, jako je například nachlazení nebo chřipka.
Je vhodná při problémech s houbovými, plísňovými a kvasinkovými nemocemi.
Pozitivně působí na nervový systém a vyživuje nervy.
Reguluje hladinu cukru v krvi.
Má antimalarické a antirevmatické účinky, vliv na zlepšení průběhu alergií a pozitivní účinky na zrak.
Negativa:
Konzumace červené řepy může mít pro některé jedince jisté méně či více závažné negativní účinky. Nelze proto jednoznačně říci, že by tuto zeleninu měl jíst každý, respektive, že bychom ji měli konzumovat v nadměrném množství a bez jakéhokoliv rozmyslu.
Osoby mající problémy s ledvinami a játry a ti, u nichž existuje zvýšené riziko vzniku ledvinových kamenů, by to s ní neměli ani trochu přehánět.
Obecně se informujte o potravinách, které tuto látku obsahují. Může se stát, že samotnou červenou řepu jíte v přiměřeném množství, ale reálně jíte velké množství různých potravin, které ji obsahují. To se týká především osob majících v oblibě stravu s vysokým podílem zelené zeleniny.
Byť jste naprosto zdraví, mějte na paměti, že všeho s mírou. Červené řepy se rozhodně nemusíte bát, ale nejezte (nepijte) ji velké množství najednou a často. I ta nejzdravější potravina na světě (ať už je to jakákoliv) má svoje pro a proti, neměla by tedy tvořit jakkoli významný podíl ve vašem jídelníčku. Pestrá strava je základ!
Jen pro zajímavost. Při ateroskleróze se doporučuje tato léčivá kúra: syrová šťáva z červené řepy v dávce 50–100 ml denně po dobu alespoň deseti dní. Šťáva z červené řepy podporuje růst buněk a opravuje jejich jádra. Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím zásobování buněk kyslíkem. Vyvolává optimističtější náladu. Zbavuje střeva jedovatých látek, odstraňuje zácpu. Dodává pružnost a lesk pleti, vlasům a nehtům. Neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté látky, zvláště v mozku.
V knize nenajdete žádné příkazy nebo zákazy. Cestu ke zdraví si pomocí této knihy můžete najít sami. Díky nepatrným změnám ve způsobu vlastního života docílíte lepšího zdraví. Autor knihy je přesvědčený, že lidský organismus je schopen žít dvakrát déle, než je náš průměrný současný věk.
Kniha Cesta ke zdraví je krátkou kompilací předešlých knih Je možné žít 150 let, Vyléčit nevyléčitelné (první díl) a Vyléčit nevyléčitelné (druhý díl). V knize nenaleznete konkrétní schéma léčby daného jedince, z toho důvodu, že neexistuje univerzální recept na zdraví. Všechny rady a doporučení je třeba vidět komplexně v rámci individuálních problémů.
Kniha je rozdělena do devíti kapitol:
Co je nemoc?
Nepochopení vlastního organismu
Nedostatek pozitivního přístupu k životu
Zanedbaná páteř
Příčiny onemocnění pohybového ústrojí
Očista organismu
Nedokysličení organismu
Voda – jed, nebo lék?
Nesprávné stravování
Kniha nabízí 215 stran poutavého čtení pro ty, kteří chtějí změnit svůj životní styl a své potravinové návyky.