Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.
Aneurysma
Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.
Disekce
Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.
Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy
Ve svém příspěvku VÝDUŤ NA MOZKU LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Růžička.
Manželku toto postihlo před třemi dny,nyni je už po operaci.Včera se pokoušeli lekaři ji probudit z umělého spanku a povedlo se.Hybnost i reakce byla uplně skvělá okamžitě mě poznala a vztahovala ke mě ruce.Pocit štěstí je nepopsatelný.O to horší to ale bylo dnes kdy ji museli opět vratit do umělého spánku,jelikož mozek oteka a i když ji odstranili část lebeční kosti je to pro ni takhle nejlepší.Nevím jak dlouho bude tento stav trvat ani jestli se povede další probuzení a jak dalece bude mozek poškozen o otocích mozku po operaci se tu nepíše a doktoři byt jejich výkon je fantastický mi nemohou nic blišího zdělit,nevím tedy jestli nevědí nebo mi nechtěj brát naději a víru,ocením tedy každou zkušenost,jsem zoufalý a pocit nejistoty a strachu je pro mě velkým utrpením.Jirka Růžička
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcel Palát.
Dobrý den. Tady se skoro všichni ptáte, zda můžete po operaci mozku (výdutě), létat letadlem. Je vidět, že máte štěstí, važte si toho !!! a přeji vám to !!! Moje manželka (nar. 1947) podstoupila plánovanou !!!, znova opakuji plánovanou !!! operaci výdutě na mozku v liberecké nemocnici koncem ledna loňského roku a tam byli tak "šikovný", že už je z ní přes rok doživotní mrzák a nepohyblivá ležící troska, která nemluví, nepolyká a minimálně vnímá. Leží pochopitelně v ústavu a její celkové náklady na léčbu za rok 2018 se vyšplhaly skoro na 3 miliony !!! A zda si myslíte, že se někdo z té liberecké nemocnice obtěžoval někdy ??? zeptat, jaký je jej současný zdravotní stav ??? Tak na to zapomeňte ....
Ateromatóza aorty se laicky nazývá výduť. Výduť může vzniknout kdekoli v celém průběhu této velké tepny, která odvádí krev ze srdce do všech dalších částí těla. U poloviny všech nemocných probíhá onemocnění skrytě, objeví se až v akutní fázi, kdy je jen minimální šance na záchranu jedince. Z tohoto hlediska lze považovat toto onemocnění za velmi nebezpečné.
Výduť na aortě je lokalizované rozšíření aorty o více než 50 % ve srovnání s průměrem aorty u zdravé, věkem a pohlavím odpovídající populace – průměrná hodnota je závislá na věku a pohlaví. Při dilataci menší než 50 % hovoříme o ektazii. V praxi je za aneurysma aorty považováno její rozšíření nad 3 cm. V 95 % je výduť lokalizována pod odstupem ledvinných tepen, asi u 1/3 pacientů jsou současně postiženy pánevní tepny. Pouze 20 % aneurysmat nevykazuje progresi velikosti. Jednoznačná příčina není známa. Při vzniku onemocnění hrají svou úlohu zánětlivá reakce, metabolické procesy a interakce mezi buňkami, které vedou ke změnám kvality i poměrného zastoupení jednotlivých složek cévní stěny. Ve stěně aortální výdutě byly ve většině případů prokázány změny v poměru typů kolagenů, zvýšení obsahu fibronektinu a pokles elastinu a ztráta buněk hladkého svalstva.
Ve svém příspěvku VÝDUŤ NA MOZKU LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonim.
Dobrý den,měla bych otázku teti manžel je po mrtvici ochrnul na pul těla před 3měsici.Komunikuje uš jí sam atd....a dnes tete doktor z dělil že má Výdut na mozku 2mm a žeby to chtělo operaci tu tete odmítla?Tak jsem začala patrat jestli teta nedělá chybu má strach že potom zakroku by umřel.Děkuju za radu
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jakmile aneurysma krvácí, tak pravděpodobnost úmrtí je 30 až 40 % s další pravděpodobností na středně těžké až těžké poškození mozku, která je 20 až 35 %. Jen 15 až 30 % pacientů trpí jen mírnými potížemi nebo téměř žádnými. Pokud není aneurysma léčeno včas, tak může dojít k dalšímu krvácení v již zatáhnutém prasklém aneurysma. U 15 až 20 % pacientů může dojít k podráždění, které způsobuje únik krve ze zúžených krevních cév, což může vést k dalšímu poškození mozku. Mezi další problémy mohou být zahrnuty hydrocefalus, což je rozšířený prostor v mozku, který produkuje mozkomíšní mok, dále pak potíže s dýcháním, které vyžadují mechanický ventilátor, a také i infekce. Srdeční a plicní problémy mohou nastat v důsledku rozsáhlého poškození mozku, které může mít dopad na základní funkce těla.
Ve svém příspěvku CEVNI VYDUT U UCHA NA LEVE STRANE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NADA.
mam vydut asi 14 let nebolelo to zjistovali lekari ale na nic neprisli ale ted po letech me to boli pry to je pruchodne ale bolesti se dostavuji casteji nevim co stim dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Brnění levé ruky a nohy nikdy nepodceňujte. Může se jednat o mozkovou mrtvici nebo o přechodný záchvat ischemické choroby (místního nedokrvení tkáně) spojený se zúžením krční tepny, kdy se dočasně omezí přísun krve do mozku. Mozková mrtvice vyžaduje co nejrychlejší přivolání rychlé záchranné služby (tel. 155). Čím rychlejší pomoc, tím menší následky.
Mozková mrtvice vzniká dvěma odlišnými způsoby:
Může dojít k ucpání důležité cévy v mozku a tím se přeruší zásobování mozku kyslíkem.
Dojde k prasknutí mozkové cévy, přeruší se zásobování kyslíkem a mozek je poškozován i hromadící se krví.
Příznaky: přechodné znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě, trvalé znecitlivění nebo brnění v některé části těla.
Při mozkové mrtvici hrozí rychlé a nevratné poškození mozku a na místě a rozsahu poškození závisí charakter dočasných nebo trvalých následků!
Brnění může být pozvolné, někdy může odeznít, jindy však může dojít k velmi rychlému ochrnutí končetin. Nikdy tento stav nepodceňujte!
Nejčastěji bývají při ischemické mozkové mrtvici postiženy dvě povodí tepen, a to povodí krkavice a povodí tepny zadní části mozku. Ucpání povodí krkavice dává za vznik takovým projevům, jako je částečná nebo úplná ztráta hybnosti poloviny těla, poruchy čití na stejné polovině těla, poruchy řeči, epilepsie, poruchy zraku až jednostranná slepota, a u těžších forem i ztráta vědomí. Současně mohou být přítomny i některé psychické poruchy, jako je zmatenost. Při postižení cévy v zadní části mozku se objevují typicky závratě, zvracení, poruchy rovnováhy, dvojité vidění, porucha artikulace, mravenčení v obličeji i končetinách, případně i porucha vědomí. Někdy se objevuje i takzvaný drop-attack, který vzniká nedokrevností mozkového kmene. Jedná se o ztrátu svalového napětí, které se projeví pádem pacienta bez ztráty vědomí. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen, nebo krvácením do mozku. Při mrtvici přeruší krevní sraženina přívod kyslíku a živin do určitých částí mozku a postupně dochází k odumírání buněk.
Léčba ischemické mozkové mrtvice musí být vždy komplexní, to znamená, že se musí terapeuticky ovlivnit všechny možné příčiny mrtvice.
Prevence ischemické mozkové mrtvice spočívá v užívání léčiv, která snižují riziko opětovného vzniku mrtvice. Indikuje se protidestičková terapie ve formě kyseliny acetylsalicylové, která je hlavní složkou aspirinu. U pacientů s vysokým rizikem opětovné embolizace se podávají protisrážlivé léky, nej
V naší poradně s názvem KERÝ LÉKAŘ MI NAPÍŠE LÉK PRADAX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Moje lékař mi říkala že tento lék Pradaxa 150 mg mi nemůže napsat na recept.Tak kde mi ten recept napíšou. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Každý lékař může normálně Pradaxu předepsat, ale problém je s úhradou od pojišťovny. Abyste nemusel lék platit za plnou cenu (aktuálně 2 105 Kč za 60 tablet), tak je nutné dodržet tyto podmínky:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog a angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci Warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR
- nežádoucí účinky při léčbě Warfarinem
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí
- rezistence na Warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolii),
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Specializace předepisujícího lékaře:
-ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie
- neurologie, dětská neurologie
- kardiologie, dětská kardiologie, angiologie
- vnitřní lékařství
- hematologie a transfúzní lékařství, dětská onkologie a hematologie
- chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie, orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie.
Když jsou dodrženy tyto podmínky, tak doplatek je jen 214 Kč, což je zhruba 10% z prodejní ceny léku.
Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní onemocnění, během kterého dochází k nervovému poškození přetrvávajícímu 24 hodin a déle. Cévní mozková příhoda je způsobena přerušením krevního zásobení některé z části mozku. K přerušení dodávky okysličené krve do mozku dochází z 80 % na základě trombu (či embolu), který cévu ucpe. V ostatních případech dojde ke krvácení do mozku prasknutím oslabené cévy či při kombinaci těchto jevů.
Léčba
Pacienti jsou umístěni na jednotkách intenzivní péče (JIP), kde jsou jim zajištěny základní životní funkce (krevní oběh a dýchání) a podávány léky na podpoření krevního oběhu mozkovou tkání a na snížení otoku mozku. Mezi tyto léky patří hlavně látky na rozpuštění krevní sraženiny v cévě mozku, která cévní mozkovou příčinu způsobila, nebo naopak na zastavení krvácení. Pokud se jedná o masivní krvácení, které je chirurgicky přístupné, je nutno operovat a krvácení zastavit. Neméně důležitou součástí léčby je rehabilitace, jelikož velké procento pacientů s tímto onemocněním ztrácí soběstačnost. Proto se již na lůžkách intenzivní péče začíná s polohováním pacienta a jednoduchým cvičením, aby již tak ochablé svaly neztrácely svalovou hmotu.
V naší poradně s názvem LÉK PRADAXA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana noskova.
cena pradaxu 150 v lekarne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Pradaxa je k dispozici ve třech různých sílách, a to 75 mg, 110 mg a 150 mg.
30 kapslí Pradaxa 75 mg v lékárně stojí cca 950 Kč a nebo 340 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny.
30 kapslí Pradaxa 110 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 120 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Tyto ceny jsou reálné jen, když je předepsán lék v balení po 60-ti kapslích. Pokud lékař předepíše balení po 30-ti kapslích, tak se prodejní cena zvýší na 960 Kč nebo 190 s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Dejte si na tuto situaci pozor.
30 kapslí Pradaxa 150 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 5 Kč s příspěvkem od pojišťovny. Pradaxa 150 mg má ovšem přísnější požadavky pro získání příspěvku od zdravotní pojišťovny, než předchozí dvě zmíněné síly (75 a 110 mg).
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 75 a 110 mg:
Pradaxa 75 nebo 110 mg je v ambulantní péči hrazena v primární prevenci žilních tromboembolií u dospělých pacientů, kteří podstoupili elektivní operativní totální náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu. Maximální celková doba podávání hrazená ze zdravotního pojištění po elektivní náhradě kolenního kloubu je 14 dní, po elektivní náhradě kyčelního kloubu 28-35 dní.
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 150 mg:
Pradaxa 150 mg je hrazena pouze na základě receptu od internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga a geriatra a jen v těchto indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR, - nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombof
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
V naší poradně s názvem ELIQUIS POROVNAT CENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Machová.
Dobrý den. Paní doktorka mi napsala Eliquis ale napsala tam hradí pacient. Myslela jsem, že budu platit třeba 700Kč za měsíc, ale 1770 Kč měsíčně to jsem neěekala. Mám důchod 9771 Kč. Tak to asi není pro mě. Nedalo by se prosím získat nějakou slevu ? Po Warfarinu jsem v měsíci 3x krvácela. Bojím se ho a proto ho nechci. Děkuji Eva Machová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Eliquis je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění za těchto podmínek:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR,
- nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí,
- rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů:
> symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA,
> věk vyšší nebo rovný 75 let,
> diabetes mellitus,
> hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Vy byste mohla splňovat podmínku číslo 1., když se u vás vyskytují nežádoucí účinky ve formě krvácení. Ověřte si u svého lékaře jaké onemocnění vám léčil pomocí Warfarinu. Jestli je to prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie s nevalvulární fibrilací síní, tak byste měla mít nárok na tento příspěvek od pojišťovny. Pamatujte také na to, že předpis může vystavit jen lékař internista, neurolog, kardiolog, angiolog a nebo hematolog.
Jedna potahovaná tableta obsahuje rivaroxabanum 20 mg nebo 15 mg.
Indikace:
Prevence cévní mozkové příhody (CMP) a systémové embolizace u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní s jedním nebo více rizikovými faktory, jako jsou městnavé srdeční selhání, hypertenze, věk ≥ 75 let, diabetes mellitus, anamnéza CMP nebo tranzitorní ischemická ataka. Léčba hluboké žilní trombózy (HŽT) a plicní embolie (PE) a prevence recidivující hluboké žilní trombózy a plicní embolie u dospělých.
Dávkování a způsob podání:
Tablety se mají užívat s jídlem. Pacientům, kteří nejsou schopni polykat celé tablety, může být tableta přípravku Xarelto těsně před užitím rozdrcena a smíchána s vodou nebo s jablečným pyré a poté podána perorálně. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována jídlem. Rozdrcená tableta přípravku Xarelto může být také podána gastrickou sondou poté, co je potvrzeno správné umístění sondy v žaludku. Rozdrcená tableta by měla být podána žaludeční sondou v malém množství vody a sonda by poté měla být propláchnuta vodou. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována enterální výživou.
Prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace (SPAF):
Doporučuje se 20 mg jednou denně.
Léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie:
První tři týdny se podává 15 mg dvakrát denně a dále 20 mg jednou denně. Krátkodobá léčba (nejméně 3 měsíce) je indikována při přechodných rizikových faktorech a dlouhodobá léčba při trvalých rizikových faktorech nebo idiopatické HŽT nebo PE. Délka léčby je individuální po zvážení přínosu léčby a rizika krvácení. S podáváním nad 12 měsíců jsou zkušenosti omezené. Podávání přípravku Xarelto dětem do 18 let se nedoporučuje.
Vynechání dávky:
Při vynechání dávky při podávání 15 mg dvakrát denně by měl pacient užít dávku co nejdříve, aby byla zajištěna denní dávka 30 mg denně. Při vynechání dávky při podávání jednou denně by dávka neměla být tentýž den zdvojnásobena, vynechaná dávka by měla být užita co nejdříve a dále se pokračuje jednou denně.
Převod z VKA na přípravek Xarelto:
Léčba VKA má být ukončena. Xarelto má být podáno, pokud je INR ≤ 3,0 (SPAF), nebo INR ≤ 2,5 (léčba HŽT, PE a pro prevenci recidivy HŽT a PE). INR nelze použít na monitoraci léčby přípravkem Xarelto.
Převod z přípravku Xarelto na VKA:
Xarelto zvyšuje INR. Existuje možnost neadekvátní antikoagulace. Xarelto i VKA se podávají současně až do hladiny INR ≥ 2,0, odběr INR se ale musí provádě
Ve svém příspěvku ELIQUIS A ÚHRADA POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koutnyjiri.
Prosím o sdělení jaké máte zkušenosti s uhradou pojištovny léku Eliques.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Zkušenosti s pojišťovnou při úhradě pojišťovnou? Špatné. Pojišťovny ho nechtějí platit jako náhradu za Warfarin. Ověřují, proč nebyla léčba Warfarinem úspěšná, a popotahují lékaře, který ho z tohoto důvodu naordinoval. Eliquis je oproti Warfarinu drahý drahý lék a k jeho nároku na úhradu musí být splněny přísné podmínky.
1. Eliquis předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci Warfarinu, tj.: - nemožnost pravidelných kontrol INR, - nežádoucí účinky při léčbě Warfarinem, - nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Specializace předepisujícího lékaře: ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie neurologie, dětská neurologie
kardiologie, dětská kardiologie, angiologie, vnitřní lékařství, hematologie a transfúzní lékařství, dětská onkologie a hematologie, chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie,orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie.
V naší poradně s názvem ELIQUIS 5 MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hyklova.
Dobrý den, chci se zeptat , kdo muže výše uvedeny lék napsat , popřípadě na koho se obrátit .Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis 5mg je hrazen z veřejného zdravotního pojištění v případě, že jej předepíše lékař se specializací v oboru chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie, orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie, geriatrie, hematologie a transfuzní lékařství, dětská onkologie a hematologie, vnitřní lékařství, kardiologie, dětská kardiologie, angiologie, neurologie, dětská neurologie, klinická onkologie, dětská onkologie a hematologie, radiační onkologie a onkogynekologie, ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie, pneumologie a ftizeologie, dětská pneumologie.
Rovněž platí, že Eliquis 5mg je hrazen z veřejného zdravotního pojištění na základě preskripce internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga, geriatra, pneumologa a onkologa v indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě, a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců, pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců, pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
V ostatních případech lze tento lék předepsat také, ale pacient při výdeji hradí celou jeho cenu, která dnes činí 5500 Kč za 168 tablet.
Krev je přiváděna k dolním končetinám pánevními, stehenními, dále podkolenními a bércovými tepnami. K hlavním postižením tepen zásobujícím dolní končetiny patří ateroskleróza, embolie, výduť tepny pravá či falešná a diabetická angiopatie. Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ateroskleróza, která vzniká tehdy, jestliže se do stěn tepen ukládají tuky, cholesterol, vápník a další látky.
Ateroskleróza znamená tvorbu plátů způsobujících ucpání tepen. K rizikovým faktorům patří kouření, zvýšený příjem tuků, zvýšená hladina cholesterolu.
Embolie znamená průnik vmetku s následnou obstrukcí lumen tepny nejčastěji ze srdce.
Výduť znamená vyklenutí tepny z důvodu oslabení stěny. Nepravá výduť vzniká následkem úrazu či poranění tepny při invazivním vyšetření – angiografii.
Diabetická angiopatie postihuje zejména periferní tepny u nemocných s cukrovkou.
Ucpávání cév v noze se projevuje bolestmi končetin při zvýšené námaze, při závažnějším postižení i v klidu, eventuálně dochází k postupnému odumírání končetiny.
Ve svém příspěvku VÝDUŤ NA MOZKU LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Růžička.
Manželku toto postihlo před třemi dny,nyni je už po operaci.Včera se pokoušeli lekaři ji probudit z umělého spanku a povedlo se.Hybnost i reakce byla uplně skvělá okamžitě mě poznala a vztahovala ke mě ruce.Pocit štěstí je nepopsatelný.O to horší to ale bylo dnes kdy ji museli opět vratit do umělého spánku,jelikož mozek oteka a i když ji odstranili část lebeční kosti je to pro ni takhle nejlepší.Nevím jak dlouho bude tento stav trvat ani jestli se povede další probuzení a jak dalece bude mozek poškozen o otocích mozku po operaci se tu nepíše a doktoři byt jejich výkon je fantastický mi nemohou nic blišího zdělit,nevím tedy jestli nevědí nebo mi nechtěj brát naději a víru,ocením tedy každou zkušenost,jsem zoufalý a pocit nejistoty a strachu je pro mě velkým utrpením.Jirka Růžička
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna.
dobrý den měla jsem operaci v roce2012,na vydutě mozku,dopadla dobře,mám jít na operaci s uchem na vydělaní stipuli kterou mám zavedenou v uchu,(špatně slyším)na mozku mám malé vydutě velikosti asi 3mm,nedělaji problém,mám jen obavy z narkózy,?co kdyby?jemi 63 let, Anna
Protože aneurysma v mozku může napáchat škody na mozkové tkáni a tím sníží funkci mozku. Vyšší škody obvykle souvisí s velkým množstvím vylité krve, kde je poškození způsobeno zvýšeným tlakem a otoky z krvácení přímo na mozkové tkáni, nebo z místního buněčného poškození mozkové tkáně z podráždění krve v prostoru mezi mozkem a lebkou. Krev také může dráždit a poškodit normální krevní cévy a způsobit jejich zúžení, čímž je přerušen normální průtok krve do zdravé mozkové tkáně a může způsobit ještě větší poškození mozku (cévní mozková příhoda).
Ve svém příspěvku VÝDUŤ NA MOZKU LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, je to už pět let,co se mi to stalo,,asi při mě stáli všichni anděle, i podle doktoru, stalo se mi to v práci,velké štěstí, kdyby doma ,byl by konec, našli mě v práci v bezvědomí, než jsem se dostala přímo na sál,uplynulo moře času, jedno procento na přežití říkali doktoři mojí dceři, ctrnáct dní umělý spánek, obrovský otok mozku, probrala jsem se a stav se pomaličku zlepšoval, doktoři nevěřili, prý zázrak, za dva měsíce druhá strana operována, aby se to neopakovalo, byla zástava srdce u operace, po operaci plicní embolka, . Néjaké zdravotni problémy zůstaly, chvála pánům doktorům, nebojte se ,dobře to dopadne, držím pěstičky. Mě bylo v té době 48 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiri Ruzicka.
Dekuji za odpoved,dnes uz je nastesti vse v poradku.Manzelce voperovali titanovou sitku misto kosti a do ostatnich cev v mozku tzv stenty neco jako vyztuha.Sice se projevila pourazova epilepsie kterou zvladame keprou.Ale jinak je v poradku.Taky maly velky zazrak rikali.
Onemocnění cévní mozkovou příhodou je charakteristické svými příznaky, kdy dochází k motorickým a smyslovým poruchám. Může mít spoustu projevů, které jsou většinou neurologického původu, ale v 5 % se vyskytuje jako asymptomatická (bez příznaků). Vždy závisí na poškozené oblasti mozku.
Pokud jste v přítomnosti člověka, jenž právě utrpěl CMP, poznáte to většinou na první pohled. Charakteristické je, že pacient vypadá jako by byl mimo sebe, je zmatený, má povislý koutek a jazyk k jedné straně úst. Samovolně mu mohou vytékat povislým koutkem sliny z úst. Má poruchu řeči – nemůže pořádně artikulovat. Jestliže mu budete aspoň trochu rozumět, bude si stěžovat, že nevidí na jedno oko a nebude moci hýbat polovinou těla. Může být úplně nehybný a hýbat jen očima (nebo jedním okem) a vidět a slyšet, co se děje v okolí, ale nemůže se vyslovit či vám dát najevo, co mu je. Při cévní mozkové příhodě se často objevují tzv. parézy (ochrnutí, částečná ztráta hybnosti) či plegie (úplné ochrnutí, obrna, úplná ztráta hybnosti). Je charakteristické, že parézy i plegie se vyskytují vždy na jedné půlce těla (pravé či levé) a je to vždy na druhé straně než mozková hemisféra, kde došlo k poškození mozkové tkáně. Někdy se po CMP vyskytuje i porucha čití – hypestezie. Pacient má problém s koordinací pohybů, orientací v místě a času, nedokáže vyjádřit myšlenku (nenachází správná slova). Při těžké cévní mozkové příhodě dochází i ke ztrátě vědomí až úmrtí – poruchou center, která jsou důležitá pro základní životní funkce, a edémem (otokem) mozku.
Uzdravení pacienta záleží na míře poškození mozku, prodlevou v léčbě a následnou péčí a rehabilitací. V mnoha případech může i přesto dojít k vyléčení. Na druhé straně je však mrtvice stále častou příčinou úmrtí – uvádí se až 20 % během prvního měsíce od příhody. Také proto, že cévní mozkovou příhodu pacient může prodělat opakovaně jako například infarkt myokardu. Ze statistik ale vyplývá, že zcela se uzdraví až 40 % pacientů.
Z hlediska genetického není stran prevence mnoho co dělat. Je dobré upozornit lékaře na výskyt daného onemocnění v rodině, aby byla včas zahájena léčba a nastavena taková preventivní opatření, aby byla cévní stěna co nejvíce chráněna před nepříznivými vlivy. Jimi je myšlen například vysoký krevní tlak, vzniklý i nárazově, třeba při větší fyzické námaze nebo při sportu. Dále je třeba držet hladinu krevních tuků v normě. Je zapotřebí si uvědomit, že cévní stěna je již poškozena, bez vlastního přičinění, a je třeba se snažit, aby nebyla poškozena ještě více. Prevence aterosklerotických změn v cévní stěně je jasná. Jednoznačný vliv má kouření, takže toho se rozhodně vyvarovat. Dále vysoký krevní tlak, který může souviset mimo jiné i se špatným životním stylem, velkým množstvím stresu nebo s netrénovaným organismem. Obezita a vysoké množství lipidů (tuků) v krevní plazmě je dalším možným tvůrcem aterosklerózy. Obecně prevence proti ukládání tukových plátů v cévách vyžaduje celkovou změnu životního stylu, zahrnující změnu životosprávy a zařazení dostatečného množství pohybu do běžného života. Tím není myšleno jen cvičení, ale každodenní pohyb, i v podobě delší chůze a podobně. Prostě cokoliv, co zdravě „rozproudí“ krevní řečiště.
V naší poradně s názvem VÝDUŤ NA MOZKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava.
Dobry den, pritel ma pul roku po operaci mozkove vydute. Chtela bych se prosim zeptat, muze letet na dovolenou do Turecka? Aby mu jine klima neublizilo.
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po operaci výdutě na mozku není problém změna klimatu, ale cesta letadlem. V letadle dochází k abnormálním změnám tlaku, které mohou být nebezpečné. Je nezbytné předem konzultovat plánovanou cestu s neurologem, který vám sdělí, zda-li je to vhodné a popřípadě vás vybaví potřebnými medikamenty.
Selhání mozkového krevního oběhu patří ve většině industriálních států na druhé až třetí místo mezi příčinami smrti. Incidence iktů (ischemických i hemoragických společně) je v České republice dvakrát vyšší než v jiných medicínsky vyspělých státech, pohybuje se okolo 300 případů na 100 000 obyvatel za rok. Ischemické ikty tvoří 80–85 % všech cévních mozkových příhod. Hemoragie (krvácení)se nezávisle na příčině podílí asi na 20 % celkového počtu CMP, 10–15 % připadá na spontánní intracerebrální krvácení a na zbývajících zhruba 5 % se podílí spontánní subarachnoideální nebo intraventrikulární krvácení. Terapeutické možnosti u CMP prodělávají v současné době významné změny, které je vzhledem k akutnosti stavu nutné neustále sledovat a doplňovat dle nejnovějších poznatků. Vedle diagnostického pokroku daného zejména neurologickými aplikacemi nových zobrazovacích metod se podstatně rozšířily i možnosti včasné a účinné léčby.
K cévní mozkové příhodě dochází, když se přívod krve do určité části mozku náhle zastaví nebo sníží, nastává změna funkce té části těla, kterou ovládá postižená oblast mozku. Pokud jakákoli část těla – včetně mozku – zůstane bez zdroje čerstvé krve a kyslíku, její buňky to poškodí, nebo zabije. Ačkoli je poškození některých buněk reverzibilní, smrt mozkových buněk je trvalá a má zpravidla za následek trvalou invaliditu.
Rozeznáváme tři hlavní typy iktu
trombotický – nejčastější, vyvolaný krevní sraženinou, která nedokáže projít tepnou a která už tak bývá zúžena nánosem plaky (tuku) v krevních cévách (obvykle v krku) a tím blokuje průtok krve
embolický – způsobený cirkulujícím kouskem sraženiny, jež se usadí v některé z mozkových cév; sraženina se tvoří na jiném místě v těle, obvykle v srdci, odkud je pak volně unášena krevním řečištěm, dokud neuvázne v některé z malých cév v mozku
hemoragický – jeho příčinou může být ruptura krevní cévy, po níž dochází ke hromadění krve v mozku; to se může stát buď zevnitř v podobě aneuryzmatu, výdutě na zeslabeném místě ve stěně tepny, nebo zvenčí jako následek úrazu hlavy; příčinou aneuryzmat jsou často vrozené vady nebo vysoký krevní tlak; hemoragické cévní mozkové příhody jsou nejzávažnější a mnohdy končí smrtí, naděje na plné uzdravení je menší než u ostatních dvou typů
V naší poradně s názvem V 11 LETECH JSEM MĚLA ISCHEMICKOU MRTVICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dnes je mi 15 a už to budou 4 roky.
První rok po té jsem se zcela uzdravila, ochrnula jsem na celou pravou stranu a učila se zase chodit a pohybovat s rukou.Bylo vše skvělé.A doktoři koukali protože jsem na tom byla hodně špatně a šance na uzdravení byli opravdu malé.
Jenže po roce jse mi začla ruka třást a to i když jsem docházela na rehabilitace.
Nyní se to vše ještě víc zhoršilo a začla se třást i noha a víc kulhám.Doktorka má podezření na rozšiřování odumřelé tkáně a tak jdu na EEG.
Užívám prašky aspirin a cvičím ale stále se to horší.
Nevím co mam dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Prodělala jsi na svůj věk neobvykle vážné onemocnění mozku. Je téměř zázrak, že ses vyléčila. Tyto poruchy, které popisuješ, souvisí se změnami na mozku po prodělané nemoci. Výsledky vyšetření EEG napoví co je příčinou. Pro důkladnější odhalení struktury mozku je možné ještě provést magnetickou rezonanci. Co dělat dál? Musíš se spolehnout na své lékaře a co nejvíce cvičit v rámci různých rehabilitací. Vhodná je rehabilitace formou Vojtovy metody.
Slovem aneuryzma míníme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneuryzmata se nejčastěji vyskytují buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Léčba
Terapie jak aneuryzmatu, tak disekujícího aneuryzmatu je chirurgická. Jinou cestou, například konzervativní léčbou pomocí léků, nelze dosáhnout pozitivních výsledků. Před chirurgickou léčbou je třeba potvrdit diagnózu a určit přesné místo, kde se aneuryzma nebo disekce vyskytují. To se provede buď CT vyšetřením zaměřeným na cévy (angio CT), nebo rentgenologickým vyšetřením s podáním kontrastní látky. Chirurgická léčba v obou případech spočívá v rekonstrukci cévy, která se provádí v případě aneuryzmatu na břišním úseku aorty našitím tak zvané aortobifemorální cévní protézy. Ta je tvořena většinou syntetickými materiály, které ale tělo dobře snáší, jsou pevné a zároveň pružné a svým tvarem přesně kopírují tvar i velikost úseku aorty, který je třeba nahradit. U disekce je možností chirurgických výkonů několik, všechny ale vedou k cíli obnovit původní lumen (vnitřek) cévy.
Pokud aneurysma praskne, může dojít k prosakování do prostoru kolem něj do mozku, to se nazývá subarachnoidální krvácení. Jeho dopady pak závisí na množství krve, kterou aneurysma propustí.
Při prasknutí aneurysma může dojít k náhlé bolesti hlavy, která může trvat několik hodin až dnů.
Při prasknutí aneurysma může dojít k nevolnosti a zvracení.
Prasklé aneurysma může vyvolat ospalost nebo kóma.
Krvácením může dojít k poškození mozku, to se nazývá krvácivá cévní mozková příhoda, což může vést k: