Při záchvatu nic nejíst. Úlevová poloha je většinou vsedě nebo vleže schoulením do klubíčka. Pomohou volně dostupné léky proti bolesti, například paracetamol jednorázově 1000 mg. Když bolest trvá více jak jeden den, vyhledejte lékařskou pomoc.
Litotrypsie
Mimotělní litotrypse rázovou vlnou je neinvazivní metoda k léčbě žlučových kamenů, která využívá vysokoenergetické zvukové vlny k jejich rozpadu, poprvé aplikovaná v lednu 1985. Mezi vedlejší účinky mimotělní litotrypse rázovou vlnou patří biliární pankreatitida a jaterní hematom.
Operace
Cholecystektomie (odstranění žlučníku) má 99% šanci, že se stejný problém již nikdy nevrátí. Absence žlučníku nemá u většiny lidí žádné negativní důsledky, existuje však část populace mezi 10 až 15 %, u kterých se rozvine stav zvaný postcholecystektomický syndrom, který může způsobit nevolnost, zažívací potíže, průjem a epizody bolesti břicha.
Existují dvě chirurgické možnosti pro cholecystektomii:
Otevřená cholecystektomie se provádí abdominálním řezem (laparotomií) pod pravými dolními žebry. Zotavení obvykle vyžaduje 3 až 5 dní hospitalizace, s návratem k normální stravě týden po propuštění a k normální aktivitě několik týdnů po propuštění.
Laparoskopická cholecystektomie, zavedená v 80. letech 20. století, se provádí pomocí tří až čtyř malých punkčních otvorů pro kameru a nástroje. Pooperační péče obvykle zahrnuje propuštění ve stejný den nebo pobyt v nemocnici na jednu noc, po kterém následuje několik dní domácího klidu a léky proti bolesti.
Za rozhodnutím zbavit se tohoto orgánu stojí většinou opakující se bolesti a trávicí obtíže. Nejedná se o tak běžnou operaci, jako je slepé střevo, ale i přesto je tato operace velmi častá. Nejčastějším onemocněním žlučových cest jsou kameny (odborně cholelitiáza), které vznikají vysrážením žluči při jejím nevhodném složení. Postihují zhruba 10 % populace a nemusí se nijak projevovat, ale také mohou. A právě komplikace vznikající kvůli žlučovým kamenům jsou nejčastějším důvodem k odstranění žlučníku.
Komplikace:
útvary vyvolávající bolest a trávicí obtíže
kámen ve vývodu žlučových cest – žlučová kolika
zánět žlučníku
zánět slinivky břišní
vznik píštěle mezi žlučníkem a střevem
Odstranění žlučníku s téměř stoprocentní pravděpodobností zabrání návratu kamenů a s nimi spojených komplikací.
Odstranění žlučníku – cholecystektomie – se většinou provádí laparoskopicky.
Místo velkého řezu udělá chirurg jen několik malých otvůrků do dutiny břišní. Jimi zavede kameru s lampou a speciální chirurgické nástroje. Břicho pro lepší přehlednost naplní oxidem uhličitým a žlučník odstraní. Laparoskopická metoda má nespornou výhodu v tom, že je pro operovaného méně zatěžující a umožní mu rychlejší hojení.
Otevřená cholecystektomie, kdy se ke žlučníku přistupuje jedním větším, asi 15 cm dlouhým řezem v pravé horní části břišní stěny, se ovšem provádí stále, a to u pacientů se srůsty v břišní dutině či v případě, že se laparoskopický zákrok nezdaří, anebo jej není možné provést.
Operace žlučníku se provádí při výskytu kamenů, zánětu, nádoru nebo žlučového písku. Žlučové kameny, ale i celý žlučník se odstraňují pomocí laparoskopie. Laparoskopická cholecystektomie se provádí tak, že malými otvory přes stěnu břišní se lékař dostane ke kaménku a žlučníku. Po zákroku nejsou patrné velké jizvy. Chirurgická léčba následuje po jasném určení diagnózy, zvážení celkového stavu pacienta nebo při významném zhoršení jeho stavu. Do místa po žlučníku se zavádí drén, který se odstraňuje hned druhý den po operaci. Pacient je při nekomplikovaném pooperačním průběhu obvykle propuštěn čtvrtý den po operaci.
Laparoskopická cholecystektomie (LSCHCE) – malými otvory přes stěnu břišní se lékař dostane ke kaménku a žlučníku, po zákroku nejsou patrné velké jizvy a poslední endoskopická retrográdní cholecystopankreatografie (ERCP).
Žlučníkový záchvat bývá nejčastěji vyvolán akutním zánětem žlučníku. Akutní zánět žlučníku se projevuje silnou neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů.
Zánět žlučníku neboli cholecystitida je onemocnění způsobené nejčastěji přítomností žlučových kamenů. Dále může být vyvoláno jak účinky některých agresivních látek, tak i přítomností mikroorganismů. Pokud se bolest protáhne na několik hodin, může značit zánět slinivky, zánět nebo ucpání vývodu žlučníku. Pokud se objevuje i intenzivní zvracení bez následné úlevy, zvýšená teplota a třesavka, okamžitě vyhledejte lékaře.
Léčba akutního zánětu žlučníku vyžaduje klid na lůžku, hladovění a léky na tlumení bolesti. Později pacient přechází na žlučníkovou dietu. V lehčích případech se podávají antibiotika. Pokud je stav nemocného vážnější, volí se obvykle i chirurgické odstranění žlučníku, takzvaná cholecystektomie. Nebezpečí vzniku komplikací je větší u cholecystitid bez přítomnosti kamenů, a proto se u nich doporučuje provést cholecystektomii bez zbytečných odkladů.
První pomoc při žlučníkovém záchvatu:
Při záchvatu rozhodně nic nejezte ani nepijte.
Pokud máte k dispozici lék na uvolnění křečí svaloviny nebo na bolest, který vám už dříve předepsal lékař, můžete jej užít. Vhodnější je ale léky neužívat, protože zkreslí obraz choroby při následném vyšetření.
Na pravé podžebří můžete přiložit ručník namočený ve studené vodě.
Měli byste co nejdříve navštívit lékaře – chirurgickou pohotovost – rozhodně ale neřiďte auto.
V případě velkých bolesti je nutné zavolat záchrannou službu.
Každopádně pokud máte problémy se žlučníkem, měli byste držet žlučníkovou dietu. Více informací naleznete zde Žlučníkové kameny a zde Žlučníková dieta.
Chirurgická léčba má několik možností, druhů operací a výkonů podle vážnosti aktuálního stavu. Patří mezi ně i neinvazivní drcení kamínků ultrazvukem – litotrypse. Pomocí laparoskopické cholecystektomie (LSCHCE) se lékař malými otvory přes stěnu břišní dostane ke kamínku; po zákroku nejsou patrné velké jizvy. Další možností je endoskopická retrográdní cholecystopankreatografie (ERCP). Chirurgická léčba následuje po jasném určení diagnózy a zvážení celkového stavu pacienta, případně při významném zhoršení jeho stavu.
Nejčastěji prováděným zákrokem na žlučníku je takzvaná cholecystektomie, což je jeho celkové odstranění. Činnost žlučníku totiž není pro lidské tělo zcela nepostradatelná. Po odnětí tohoto orgánu žluč protéká trvale do střeva, což umožňuje uspokojivé trávení. V dřívějších dobách bývala tato operace poměrně závažná. V dnešní době laparoskopická metoda zcela nahradila klasickou otevřenou metodu vyžadující poměrně velký řez na břišní stěně. V případě laparoskopické operace žlučníku se u pacienta v celkové anestezii na břišní stěně provedou obvykle 4 malé řezy, jimiž je možné zavést dovnitř duté tyče, které slouží jako tunely pro snadné zavádění a manipulaci s miniaturními nástroji a kamerou. Tou je pak možné sledovat celý postup operace uvnitř břicha na monitoru. Pro dobrou přehlednost celého prostoru je potřeba nejprve napustit břišní dutinu plynem, konkrétně oxidem uhličitým. Žlučník se vytahuje ven typicky řezem vedeným u pupku. Průměrná doba operace je 90 minut a doba hospitalizace kolem 2 dnů, což je významně kratší v porovnání s dřívějšími postupy. Je možné ji provádět i u osob ve vyšším věku a jedinců obézních, bez výraznějšího zvýšení výskytu komplikací. Část pacientů trpí po odstranění žlučníku takzvaným postcholecystektomickým syndromem. Při něm se vyskytují zažívací potíže a bolesti břicha. Tyto potíže jsou však obvykle pouze přechodného rázu.
Zánětlivé onemocnění je způsobené infekcí, která do žlučníku vnikla krevní cestou nebo ze střeva v protisměru vylučování žluči. Katarální zánět vzniká po tomto infikování nebo po předcházející žlučníkové kolice a uzávěru cystiku. Zánět žlučníku neboli cholecystitida je onemocnění způsobené nejčastěji přítomností žlučových kamenů. Zánět může být způsobem jak účinky některých agresivních látek, tak i přítomností mikroorganismů. V případě zánětu žlučníku (odborně cholecystitidy) jde o závažné onemocnění, které tvoří poměrně vysoké procento všech náhlých příhod břišních. Toto onemocnění se může projevit v kterémkoliv věku u obou pohlaví, typicky se však vyskytuje u obézních žen ve věkovém rozmezí 20−50 let.
Projevy
Akutní zánět žlučníku se projevuje silnou, neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů. V případě chronického zánětu je žlučník spíše svraštělý a v jeho stěně se často ukládá vápník. Průběh onemocnění je obvykle nenápadný, příznaky jednoznačně poukazující na tuto chorobu nejsou přítomny. Často si nemocní stěžují na tlak vpravo pod žebry, nevolnost, poruchu trávení a nesnášenlivost určitých pokrmů.
Diagnostika
Stanovení diagnózy vychází z pečlivé anamnézy, samotného vyšetření lékařem a ze zobrazovacích metod. Lékař při vyšetření zjišťuje přítomnost takzvaného Murphyho příznaku. Ten spočívá v tom, že pacient cítí při nádechu ostrou bolest ve chvíli, kdy lékař zatlačí rukou vpravo pod žebry. Pokud se kámen zaklíní trvale ve vývodu žlučníku, obsah měchýře se významně zvětší a vzniká takzvaný hydrops. Při jeho výskytu je možné přes břišní stěnu nahmatat tuhý, hruškovitě zvětšený útvar. Žlučník se obvykle znázorňuje pomocí ultrazvuku či CT, důležité je i vyšetření scintigrafické, které umožňuje zhodnotit obsah tohoto orgánu a stav jeho stěny. To je možné vpravením kontrastní látky do žlučových cest a jejím zobrazením pod rentgenovými paprsky.
Léčba
Léčba vyžaduje klid na lůžku, hladovění a léky na tlumení bolesti. Později pacient přechází na žlučníkovou dietu. V lehčích případech se podávají antibiotika. Pokud je stav nemocného vážnější, volí se obvykle i chirurgické odstranění žlučníku, takzvaná cholecystektomie. Nebezpečí vzniku komplikací je větší u cholecystitid bez přítomnosti kamenů, a proto se u nich doporučuje provést cholecystektomii bez zbytečných odkladů. Chronický zánět žlučníku se léčí také touto metodou.
Léčba je zaměřena na odstranění základní příčiny a primárním cílem lékařské nebo chirurgické léčby je zmírnit blokádu. Jedna z možností léčby biliární obstrukce je odstranění žlučníku.
ERCP
Pod zkratkou ERCP se skrývá endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie. Jde primárně o vyšetřovací metodu k zobrazení žlučových cest a pankreatických vývodů. Pokud je to nutné a možné, tak se dá použít i k terapeutické intervenci například k zavedení stentu ke zprůchodnění žlučových cest, nebo k odstranění žlučových kamenů.
Pokud byly diagnostikovány žlučové kameny, ERCP může stačit k odstranění malých kamenů ze společného žlučovodu nebo k umístění stentu do žlučovodu k obnovení toku žluči. Tato metoda se často používá v případech, kdy je obstrukce způsobena nádorem.
Další velmi účinnou léčbou žlučových kamenů je cholecystektomie, což je kompletné odstranění žlučníku.
Mezi další terapie patří odstranění nebo léčba nádorů a léky k vymýcení parazitů.