CICHANI ACETONU a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Aceton je bezbarvá kapalina specifického zápachu, hořlavá, s vodou neomezeně mísitelná. Směs par s kyslíkem je výbušná. Aceton je výborným a často používaným organickým rozpouštědlem. Je také meziproduktem některých metabolických dějů v lidském těle. V lidském organismu vzniká aceton v malém množství spontánní dekarboxylací acetacetátu, látky, která vzniká v játrech při zpracování mastných kyselin z tuků. Je to ketolátka, která slouží jako alternativní zdroj energie místo glukózy pro buňky během hladovění.
Technický aceton
Aceton (dimethylketon, propanon) je z chemického hlediska zajímavý nejen jako organické rozpouštědlo, ale také jako výchozí surovina syntéz. Reaktivitu acetonu způsobuje přítomnost karbonylové skupiny. Kyslík má větší elektronegativitu než uhlík, a proto tuto vazbu polarizuje tak, že na kyslíku je parciální záporný a na uhlíku parciální kladný náboj. Aceton tedy reaguje s nukleofilními činidly, která mají přebytek elektronů. Tímto způsobem se může adovat například etanol, voda, kyanid nebo ylid. Aceton vykazuje rovněž keto-enol tautomerii, i když rovnováha této reakce je výrazně posunuta ve prospěch keto formy. Enol forma se vyskytuje v 6,3 × 10−6 procentech. Přesto je tento jev, takzvaná enolizace, velmi důležitý pro reaktivitu. Díky tomu podléhá aceton například halogenaci či nitrosaci.
Aceton je bezbarvá kapalina s teplotou varu 56,53 °C s charakteristickým zápachem. Je prudce hořlavý – páry acetonu ve směsi se vzduchem po iniciaci jiskrou či plamenem vybuchují. Je toxický a nebezpečný pro životní prostředí. Pro vysokou těkavost a narkotické účinky bývá zneužíván jako droga. Kvůli vysoké toxicitě a snadné dostupnosti se tak stává velice nebezpečnou drogou. Výskyt abúzu acetonu (a obecně organických rozpouštědel) však v posledních letech jeví sestupnou tendenci a zpravidla se vyskytuje u uživatelů ze sociálně nižších vrstev (v převážné většině případů jsou uživateli mladiství). Mezi objektivní příznaky patří nystagmus, setřelá řeč, vrávoravá chůze, snížené psychomotorické tempo až somnolence či naopak agresivita. Intoxikovaný může jevit známky podobné opilosti, zpravidla je však lze odlišit podle zápachu, který je cítit z jeho dechu či oblečení intoxikovaného (nesmí být zaměněno s acidotickým zápachem dechu diabetika!). Mezi subjektivní příznaky patří euforie či naopak apatie, diplopie, svalová slabost a únava. Mohou se objevit paranoidně-halucinatorní příznaky či jiné projevy toxické psychózy. Aceton může být přítomen i v jiných drogách jakožto nežádoucí příměs (používá se jako prekurzor či výchozí látka při jejich výrobě) − typicky pervitinu. Při nadužívání se může rozvinout psychická závislost, odvykací stav je bez somatických příznaků.
Při expozici acetonovým parám či po pozření acetonu může dojít k poruchám krvetvorby a imunity. Časté jsou chronické záněty dýchacích cest a poškození jater či CNS. Při akutní intoxikaci je nutno dotyčného resuscitovat nebo použít inhalaci kyslíku.
Aceton se vyrábí oxidací (dehydrogenací) isopropylalkoholu nebo rozkladem octanu vápenatého. Další možností je výroba z kumenu oxidací peroxidem vodíku, ze kterého vzniká kumylhydroperoxid, který v kyselém prostředí přesmykuje na aceton a fenol. Aceton
V naší poradně s názvem STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rudolf jurecek.
zapach stolice po acetonu pricina dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zapáchající stolice po acetonu je způsobena přítomností nestrávených cukrů ve stolici. Zápach po acetonu může mít několik příčin. První a nejčastější je přemíra alkoholu. Další příčinou může být cukrovka. Zkuste si dát na týden dietu, méně masa, více vlákniny, žádný alkohol ani kávu a uvidíte, jestli se to spraví. Pokud ne, tak budete muset navštívit svého praktického lékaře, aby vám udělal několik diagnostických odběrů krve, moči a případně i stolice.
Chloroform se dá vyrobit pomocí haloformové reakce. Haloformová reakce vzniká při smísení acetonu, chlornanu a vody. Použít se dá normální aceton (ředidlo na barvy) a chlorové vápno nebo lépe chlorový prášek do bazenů. Při mísení je třeba chlorové vápno chladit v misce s ledovou tříští a jen pomalu přikapávat aceton. Poté se vzniklá tekutina předestiluje, aby se oddělil chloroform. Další možnost je místo chlorového vápna použít chlornan sodný, který je přítomen například v Savu. Po přidání acetonu se směs chlornanu a acetonu zakalí a začne se zahřívat, takže je také třeba během této výroby chladit. Nakonec na dně nádoby zbyde surový cloroform, který je nutno předestilovat. Chloroform je těkavá látka s jemně nasládlým zápachem. Chloroform se používá k uspávání lidí! Chloroform se také používá pro výrobu chemické zbraně - válečného plynu fosgen, který vzniká při smísení chloroformu a některého oxidačního činidla. Účinky chloroformu na lidský organizmus jsou fatální a je třeba při jeho výrobě řádně větrat. Video, na kterých je vidět postup výroby chloroformu, jsou zde: výroba chloroformu video.
Děti mohou mít páchnoucí stolici z různých důvodů. Mohou mít žaludeční infekci nebo to může být příznak něčeho vážnějšího, jako je celiakie nebo cystická fibróza. Může to být také důsledek nedostatku vitamínů.
Maminka sedmiměsíčního chlapce se ptala lékaře: Dnes ráno jsem ho přebalovala a jeho hovínko bylo lepkavé, tvrdé a kašovité zároveň a páchlo to jako lak na nehty. Vím, že se k žádnému odlakovači nemohl dostat, protože doma žádné nemáme.
Odpověděl jí na to dětský lékař Dr. Pandurang Sawant.
Nebojte se, jen sledujte vývoj. Pokud bude mít dítě další 2 dny nepříjemný zápach z pohybu, pak mu můžeme předepsat nějaké léky. Zkontrolujte, zda se u něj nevyskytují související problémy, jako je horečka, krev ve stolici, zvracení atd., to je vše.
U malých dětí, které kálí do jednorázových plenek se může objevit pocit zápachu po acetonu z jejich stolice. Důvodem může být látka s názvem indol. Indol se přirozeně vyskytuje v lidských výkalech a dává jim specifický zápach. V nízkých koncentracích však voní po květinách a používá se pro parfemaci plenek. Při vyšších koncentracích pak může zapáchat po rybině nebo jako acetonový odlakovač na nehty nebo acetonové ředidlo. K vyšším koncentracím může dojít v případě spojení přirozeného indolu ze stolice dítěte a přidaného indolu pro parfemaci plenek.
V naší poradně s názvem ACETON V DECHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika plánková.
Dobrý den, můj manžel má cukrovku, užívá léky, a cítím v dechu aceton. Bojím se oněj, chodí k lékaři. Moc děkuji , s pozdravem Plánková Monika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud dech vašeho manžela zapáchá jako aceton s podobným zápachem jako odlakovač na nehty – může to být známka vysoké hladiny ketonů. Ketony jsou kyseliny v krvi, které produkují jeho játra, protože spalují tuk, aby nahradily výpadek v dodávce energie, když jeho tělo nemůže získat energii z glukózy, protože nemá k dispozici inzulín. Je to problém hlavně u diabetu 1. typu, ale může se také objevit u 2. typu, pokud nastanete vážný stav nazývaný diabetická ketoacidóza.
Pokud má manžel cukrovku a z jeho dechu je cítit aceton, tak je třeba dodržovat léčebný plán jeho lékaře. Většinou to znamená pravidelně a v přesném dávkování užívat inzulín, lék na kontrolu hladiny cukru v krvi a zastavení ketózy. Pokud dodržujete léčebný plán a jeho dech přesto zapáchá po acetonu, okamžitě zavolejte lékaře o pomoc.
Při hladovění, když je vaše tělo v ketóze, tak přeměňuje uložený tuk na palivo místo sacharidů, a produkuje při tom ketony. Ketony jsou chemikálie jako acetoacetát, beta-hydroxybutyrát a aceton. To jsou chemikálie přirozeně produkované vaším tělem, ale při hladovění, nebo při keto dietě jich vaše tělo produkuje více a přebytek může způsobit, že vaše hovínka, čůrání a dech budou páchnout po acetonu.
V naší poradně s názvem JAK SE DÁ VYROBIT CHLOROFORM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Zdravím,mám jen dotaz,chtěl bych si vyrobit max.2dcl chloroformu na vylepšení světlometů u auta.mam k dispozici aceton,kyselinu sirovou i chlor,ten v tekutým stavu silný koncentrát co se používá ve velkých bazénech apd.tak mám dotaz zda z tohoto se dá vyrobit nebo musím mít ten chlorid v prášku nebo savo.pakliže to lze,chtěl bych poprosit zda je možné poslat nějaký postup a poměry??nemám absolutně žádnou zkušenost co se chemických věcí týče,a experimentovat s tímto si nedovolil risknout.predem děkuji.milan.m.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zde je videonávod, jak lze s pomocí tekutého Sava a acetonu vyrobit chloroform, který se sám vysráží na dně tohoto roztoku: https://youtu.be/j-PrAczOGb…
Lidé, kteří se pravidelně postí, znají typický postní neboli dietní zápach, který připomíná odlakovač na nehty. Jeho spouštěčem je nedokonalé odbourávání tuků v důsledku nedostatku sacharidů. Tělo denně potřebuje nejméně 50 gramů sacharidů, aby mohlo přeměňovat tuky na hroznový cukr. Jinak se tvoří ketonové látky, které jsou vydechovány ve formě silně zapáchajícího acetonu.
Tyto následky ve formě nepříjemného zápachu mají i diety s nízkým příjmem sacharidů. Zápach po acetonu byste v žádném případě neměli brát na lehkou váhu: může být také příznakem onemocnění souvisejícího s poruchou látkové výměny, například cukrovky.
Malé množství acetonu v lidském těle je přirozené. Pokud cítíte aceton v dechu, tak se může a nemusí jednat o nějaký závažný zdravotní problém. Aceton je vydýcháván v plicích. Při diabetu se při neadekvátní léčbě může tvořit zvýšené množství ketolátek, proto je dech diabetiků za určitých okolností cítit po acetonu.
Aceton v dechu může tedy způsobovat neléčená nebo špatně léčená cukrovka. Rovněž pokud hladovíte, může vaše tělo produkovat více ketolátek, které tělu slouží jako zdroj energie – nedostatečný přísun sacharidů. Může se ale jednat i o problémy se slinivkou břišní. Možnou příčinou je také zánět v ústech, který stojí za zvýšeným zápachem úst. V neposlední řadě se může jednat o intoleranci fruktózy.
Když se tyto příznaky objeví, je nezbytné poradit se s odborníkem, aby určil vhodnou léčbu. Přesto obecně platí několik tipů:
U zdravých dětí se vyhýbejte tučným jídlům a snažte se jim dělat ovocné šťávy.
U diabetických dětí s hyperglykémií jim podávejte tekutiny bez cukru a vyhýbejte se sacharidům.
Hypoglykemickým dětem podávejte tekutiny s cukrem. Nejlepší je ovocná šťáva, která se u těchto dětí doporučuje při nízké hladině cukru v krvi, právě kvůli vysokému obsahu přírodního cukru - fruktózy.
Léčba inzulínem
U dětí s diabetem 1. typu (závislý na inzulínu) se ujistěte, že jste injekčně aplikovali správnou dávku.
Režimová opatření
U zdravých i diabetických dětí se vyhněte cvičení, dokud je v jejich těle aceton. Je to proto, že jejich těla budou nucena získávat energii z tuků, protože u nich nejsou žádné zásoby glukózy. Proto zvýší produkci acetonu.
Kontrola
U zdravých dětí změřte ketolátky pomocí testů moči. U diabetiků však měřte krevní cukr stejně jako aceton přes glukometr.
Krátkodobé výsledky ketodiety jsou přitažlivé, protože ztrácíte tuk a můžete vypadat dobře a cítit se energicky. Některé příznaky se zlepšují, ale je to vše krátkozraké.
Protože při keto dietě konzumujete obrovské množství živočišných bílkovin a mléčných výrobků (s vysokým obsahem tuků), což změní váš střevní mikrobiom (střevní flóru), který je nezbytný pro vaše zdraví.
Ketodieta změní vaši střevní ekologii na mnohem méně příznivé bakterie a to zase změní vaše střeva a ovlivní věci, jako je stav vaší kůže a pach dechu, potu a pach stolice.
Po změně stravování na rostlinnou stravu, se za tři měsíce vrátí normální tělesný pach a přispěje to k dalším zdravotním přínosům.
Ketodieta v podstatě mění váš mikrobiom a změny jsou nepříznivé pro vaše zdraví - to může být to, co způsobuje konzumace potravin s vysokým obsahem tuku a živočišných produktů, které pak mají za následek systémové změny.
Kamenouhelné dehty byly ve 20. století, zvláště před érou kortikosteroidů, pro své mnohostranné účinky hlavním lékem v zevní terapii, i když se někdy opomíjely jejich nežádoucí efekty. Tyto dehty jsou značně variabilní směsi látek, z nichž asi jen polovina byla identifikována. Přesné složení a chemická povaha kamenouhelných dehtů závisí na charakteru výchozí suroviny a na typu a teplotě destilačního procesu, takže je obtížné standardizovat jednotlivé dehtové preparáty. Uhlovodíky tvoří asi polovinu obsahu dehtů, zejména deriváty benzolu, naftalen a antracen. Kamenouhelné dehty jsou silně viskózní, charakteristického zápachu s alkalickou (kyselou) reakcí. Ve vodě se téměř nerozpouštějí, naopak nejlépe se rozpustí v 95 % lihu, v acetonu a v éteru. Špiní prádlo i kůži, mohou působit kontaktně iritačně a senzibilizačně a mají výrazný fotosenzibilizační potenciál.
Mezi nežádoucí účinky kamenouhelných dehtů patří zejména poškození ledvin. Proto je při zevní aplikaci s koncetrací dehtu větší než 3% nutná biochemická kontrola 2x týdně. Velikost ošetřené plochy nemá překročit 1/5 konžního povrchu. V některých případech může použití těchto dehtů kožní nemoc naopak ještě zhoršit. Další podstatné nežádoucí účinky jsou také karcinogenní efekty, za které mohou především benzypyreny. Díky tomu, že se terapeutický účinek těchto dehtů významně posiluje použitím ultrafialového záření po nanesení dehtu na postižené místo, tak právě toto ultrafialové záření také neblaze podporuje vznik karcinomu - nádoru. Například v Německu a v řadě dalších zemí dochází k úplnému vyřazení dehtů z léčby. V České republice zatím dále přetrvává užívání preparátů s obsahem 3 – 20% dehtu a dokonce se běžně užívá i aplikace čistého surového dehtu na lidskou pokošku.
Přesný mechanizmus účinku kamenouhelného dehtu není zcela objasněn, ale velká část terapeutických efektů, zvláště potlačení parakeratózy a akantózy u psoriázy, je připisována fenolickým substancím. Dehet je oblíbený pro své účinky antipruriginózní, antiseptické a keratoplastické. Fenoly a síra se podílí na jeho efektech znecitlivujících a antimikrobiálních, čehož je využíváno u subakutních a chronických ekzémů. Působení benzolu, naftalenu a jiných cyklických uhlovodíků se připisují antiproliferační účinky na lidskou pokožku.
Nejčastějšími příznaky pro diabetes 1. typu je předrážděnost, časté močení spojené s abnormální žízní, dále zvracení, tělesná slabost, hubnutí a neobvykle silný pocit hladu. U dětí se také může objevovat noční pomočování. Protože jsou sacharidy shromážděné v krvi, chybí tyto energetické zásoby v buňkách a ty tedy musí k zisku energie využívat tuky (lipidy). Při štěpení tuků (katabolismu) se uvolňují také odpadní látky (ketolátky, aceton), které zvyšují kyselost vnitřního prostředí a tím ovlivňují průběh dalších metabolických reakcí. Proto je také z úst diabetiků cítit pach acetonu, který se mimo jiné objevuje společně s glukózou i v moči. Velice často může být prvním příznakem onemocnění diabetické kóma s poruchou vědomí. Diabetes 2. typu má příznaků podstatně více, avšak o to méně jsou jeho projevy specifické. Časté bývá zamlžené vidění, snížení vnímání sladké chuti, svědění, neobvyklá žízeň, ospalost, únava, kožní infekce, pomalé hojení ran, bolesti nohou a mravenčení chodidel. Mnohdy jsou přítomny také příznaky podobné chřipce či nachlazení, možná je i ztráta ochlupení na nohou nebo žluté hrbolky (xantomy) po těle. Časté denní a noční močení není také neobvyklé.
Manganistan draselný je dobře rozpustný ve vodě za vzniku temně fialového (při nízké koncentraci růžového) roztoku. Díky silným oxidačním vlastnostem manganistanu dochází pomalu k jeho částečnému rozkladu na oxid manganičitý a z vody se uvolňuje kyslík. Při delším stání roztoku je rozklad manganistanu znatelný, na dně se objevuje černý prášek oxidu manganičitého. Manganistan draselný je rozpustný i v kyselině sírové, vodném roztoku kyseliny dusičné a acetonu. Kyselinu chlorovodíkovou oxiduje manganistan na chlór a etanol na oxid uhličitý. Reaguje s peroxidem vodíku za vzniku burelu, peroxidu draslíku, vody a uvolňuje se kyslík.
Nejčastějšími příznaky pro diabetes 1. typu je předrážděnost, časté močení spojené s abnormální žízní, dále zvracení, tělesná slabost, hubnutí a neobvykle silný pocit hladu. U dětí se může objevovat noční pomočování. Protože jsou sacharidy shromážděné v krvi, chybí tyto energetické zásoby v buňkách, a ty tak musí k zisku energie využívat tuky (lipidy). Při jejich štěpení (katabolismu) se uvolňují odpadní látky (ketolátky, aceton), které zvyšují kyselost vnitřního prostředí a tím ovlivňují průběh dalších metabolických reakcí. Proto je z úst diabetiků cítit pach acetonu, jenž se mimo jiné objevuje společně s glukózou i v moči. Velice často může být prvním příznakem onemocnění diabetické kóma s poruchou vědomí.
Diabetes 2. typu má příznaků podstatně více, avšak o to méně jsou jeho projevy specifické. Časté bývá zamlžené vidění, snížení vnímání sladké chuti, svědění, neobvyklá žízeň, ospalost, únava, kožní infekce, pomalé hojení ran, bolesti nohou a mravenčení chodidel. Mnohdy jsou přítomny příznaky podobné chřipce či nachlazení, možná je i ztráta ochlupení na nohou nebo žluté hrbolky (xantomy) po těle. Časté denní a noční močení není neobvyklé.
Slinivka patří do párového prvku země a zastupuje v organismu dvě základní funkce. Jednou z nich je tvorba štěpných enzymů, které se podílejí na trávení a zažívání, a druhou je tvorba hormonu inzulínu v Langerhansových ostrůvcích, které regulují hladinu cukru v krvi. Pokud je cítit aceton v dechu osoby, vypovídá to o poškozené slinivce, tudíž o problému s cukrem, může jít o náběh na cukrovku. Hyper- nebo hypoglykémie se diagnostikuje mimo jiné právě za pomoci dechu pacienta, který může vykazovat známky acetonu.
Chloroform objevil v červenci 1831 americký lékař Samuel Guthrie a nezávisle na něm, o několik měsíců později, i francouzský chemik Eugène Soubeiran a v Německu Justus von Liebig. Soubeiran připravil chloroform pomocí Liebenovy reakce z etanolu, případně acetonu. Chloroform pojmenoval a jeho chemické složení odvodil o tři roky později, konkrétně v roce 1834, Jean-Baptiste Dumas (1800–1884). Jeho narkotické účinky poprvé pozorovali v roce 1847 francouzský fyziolog Marie-Jean-Pierre Flourens a Robert James Fegle.
V roce 1847 v Edinburghu tamější porodník James Young Simpson jako první použil chloroform k celkové anestezii při porodu. Následně se jeho používání při chirurgických zákrocích rychle rozšířilo po celé Evropě. První anesteziolog z povolání John Snow se proslavil podáním chloroformu britské královně Viktorii v roce 1853 při porodu prince Leopolda (pozdější vévoda z Albany).
V USA se však užívání chloroformu místo diethyletheru ujalo teprve na počátku 20. století, ale po zjištění, že může způsobit srdeční selhání, bylo zase rychle opuštěno. Jako náhrada byl zkoušen také trichlorethen (trichlorethylen), ale i ten byl po zjištění karcinogenicity odmítnut.
Chloroform neboli trichlormethan, je bezbarvá, těkavá, avšak nehořlavá kapalina charakteristického nasládlého zápachu. Jeho páry jsou značně těžší než vzduch (4,12krát), proto se v uzavřených prostorách hromadí u podlahy a obtížně se vyvětrává.