| II/5 |
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách.
- Chronický lymfatický edém. |
K 21 dnů
Funkč(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně
Poradna
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den
prosím o radu jak se řeší prostředí, ve kterém se vyskytne nemoc růže (hlavně postel a osobní věci
nemocného), jestli je nutná desinfekce a jakým způsobem.
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Erysipel alias růže je zánětlivé onemocnění, které způsobují bakterie. Bakterie je živý organizmus, který dokáže přežít i mimo člověka, na různých předmětech, tkaninách i v tělesných tekutinách. Zničit tyto bakterie lze desinfekcí. Desinfekci lze provést při praní, kdy se zvolí velmi vysoká teplota 100°C a nebo pak kontaktně přímo na předměty se použije desinfekce v podobě tekutého ethanolu, který lze koupit v lékárně, ale i v drogerii, jako desinfekční prostředek na ruce. Kontaktních desinfekcí je celá řada, v lékárně si vyberete přesně tu, která bude vyhovovat vašim potřebám - na vytírání, i na utírání.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Nemoc růže
Nemoc růže
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
Zde můžete vidět obrázek, jak vypadá růže na kůži.
Zdroj: článek Kožní onemocnění růže
Poradna
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.
Prosim,mam dotaz..Vcera se babicce udelalo spatne a odvezla ji zachranka.Jde o to,ze nam lekar dnes oznamil,ze ma ruzi na noze...a ja ji vcera prevlekala a na postizenou nohu sahala.Syn si brzy privezou z porodnice miminko.Za jak dlouho by se mi nemoc mohla projevit...pokud jsem se nakazila a nebo poradte...jestli bych vubec mohla k miminku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc růže zpusobují bakterie a její vývoj má několik stádií, přičemž jen při některých je možná nákaza. Přenos infekce probíhá dotykem přes vaší porušenou pokožku. Přes různé prasklinky na vaší kůži, ekzem, plíseň nebo jinak narušenou kůži. Pokud máte kůži zdravou a nemáte narušen imunitní systém a ani nemáte cukrovku, tak je přenos nepravděpodobný. Obvyklá inkubační doba od přenosu do vzniku infekce bývá 2 až 7 dní. Do týdne na sobě určitě poznáte, jestli k nákaze došlo či ne. Pro příště je potřeba po každém takovém dotyku ihned omýt ruce vodou a mýdlem a na závěr použít dezinfekční gel s alkoholem. Tím zcela zabráníte přenosu.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Nemoc růže
Cviky na sedací nerv
- Lehněte si na záda, pokrčte nohy v kolenou, chodidla i kolena dejte od sebe na šířku pánve, ruce položte podél těla. Pánev podsaďte, a to tak, že stáhněte břišní i hýžďové svaly a bederní páteř tlačte do země, pak povolte. Opakujte 8x. Pozor, krční páteř nezaklánějte!
- Cvik se provádí na zádech. Rukama si přitáhněte obě kolena k břichu a zlehka je tlačte proti rukám. Nadechněte se a vydržte, než napočítáte do 4, následuje hluboký výdech, uvolnění, kolena si přitáhněte k hrudníku tak, abyste odlehčili pánev od podložky.
- Cvik se provádí opět na zádech. Pokrčte nohy, kolena i chodidla dejte od sebe na šířku pánve, ruce, ramena i lopatky nad podložku, podívejte se na břicho a dejte hlavu opět zpět. Cviky neprovádějte švihem, ale pěkně plynule s oporou šíje. Proveďte dvě série po 10.
- Ležte na zádech se skrčenými nohama, kolena i chodidla mějte od sebe na šířku pánve, pravou ruku nechte pod hlavou, levou držte podél těla. V klidu se nadechněte a s výdechem zvedněte hlavu, ramena, pravou ruku a lopatku nad podložku, pravý loket k levému kolenu a opakujte 10x na obě strany. I zde platí, že cvik nesmí být prováděn švihem a nesmí dojít ke zvedání beder.
- Lehněte si na břicho, natáhněte si nohy a dejte je mírně od sebe, ruce složte pod čelem. Stáhněte hýžďové a břišní svaly, zvedněte ruce, hlavu a horní část hrudníku nad podložku, proveďte úklon vpravo, zpět, vlevo, zpět a položte. Celé opakujte 4x na obě strany. Pozor, neprovádějte cvik švihem, ale tahem.
- Cvik se provádí vleže na břiše s nataženýma nohama, ruce ve svícnu, hlavu opřete čelem o zem. Stáhněte přitom břišní a hýžďové svaly, zvedněte ruce, hlavu a horní část hrudníku nad podložku, stáhněte lopatky k sobě, předloktí tlačte ke stropu, vydržte 5 sekund a položte. Opakujte 8x. Nezaklánějte u toho hlavu a neprohýbejte bedra.
- Cvik se provádí opět na zádech, kdy si pokrčíte nohy, chodidla i kolena dáte od sebe na šířku pánve a ruce položíte podél těla. Stáhněte břišní a hýžďové svaly, pravou nohu natáhněte těsně nad zem a zvedněte ji nahoru tak, že špička je přitažená a koleno zůstalo napnuté. Vydržte to 6 sekund. Chodidlo pak vraťte zpět na podložku a nohy vystřídejte. Opakujte celkem 2x. Nezadržujte dech a nezvedejte bederní páteř nad podložku.
- Lehněte si na břicho, natáhněte nohy a dejte je mírně od sebe, ruce složte pod čelo, stáhněte hýždě a břišní svaly, zvedněte ruce, hlavu a horní část trupu mírně nad podložku, vydržte 5 sekund a položte. Opakujte celkem 8x. Nezaklánějte hlavu a neprohýbejte
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Zánět sedacího nervu
Popis nohy
Klenba
Konstrukce stavěná z mnoha kostí a spojená mnoha šlachami a vazy zajišťuje nohám jednak flexibilitu, jednak utváří charakteristickou klenbu, která slouží k nošení váhy těla a k rozložení a odchýlení silového pole.
Svaly
Svaly nohou zařazujeme do dvou hlavních skupin. Vlastní svaly jsou svaly silné, které v několika vrstvách obalují kosti nohou. Jejich funkce spočívá vedle zajištění pohybu nohou také v udržení kleneb, napínání kůže a v podpírání chodidla. Jedna část silných svalů plní funkci napínačů nohy, to znamená, že nohu a prsty napínají směrem vzhůru. Ohýbače pak ohýbají nohu směrem k chodidlu a v pozici stojné zdvíhají tělo. Některé ze svalů zajišťují pouze pohyb prstů, jiné zase hýbou celou nohou.
Žíly a nervy
Tibiální nerv je hlavní nerv zabezpečující pohyb a cit. Vstupuje do chodidla nohy shora tak, že vede vzadu za vnitřním hrbolem kotníku, tedy přes střední kotník. Hlavní zásobení krví zabezpečuje arterie (zadní holenní tepna). Probíhá těsně za nervem. Velký tibiální nerv napíná nohu a zvedá ji ze země. Achillova šlacha je společnou šlachou pro zadní ohýbače nohou. Tím, že ohýbá nohu, nadzvedá patu. Je nejdůležitějším prvkem chůze.
Zdroj: článek Nemoci chodidel
Příběh
Ve svém příspěvku CELLULITIS - ZÁVAŽNÉ ONEMOCNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacla kozel.
Při dovolené na Srí Lance jsem byl posižen cellutits . V den onemocnění bylo velké horko, byl jsem na slunci a málo jsem pil.
Začalo to velkou zimnicí, která trvala téměř dvě hodiny. Následně jsem měl horečky mezi 39-40 C.V počátečním stádiu jsem vůbec nevnímal a ztrácel jsem vědomí.
Byl jsem sanitnou na lůžku převezen do nemocnice, kde mi dávali nepřetržitě 6 dní infuse.Ošetřovali vzniklé hnisané rány, prováděli odběry krve, rentgeny atd. První čtyři dny jsem nejedl. Po 6 dnech v nemocnici, jsem byl sanitnou dopraven na letiště a odletěl jsem do ĆR.
Po celou dobu léčení jsem musel mít postiženou nohu nahoře, zvýšenou (podloženou) Můj názor je, že bez převozu do nemnocnice bych již nežil.
Dnes jsem v Čechách a 4. den v nemocnici. Onemocnění ustupuje.
Léčba v "banánové zemi" byla perfektní. Vybavení pokoju a lůžka (samostatná koupelná, lednička, mikrovlná trouba, kávovar, televize, skříň na ošacení atd.) je zcela nesrovnatelné s tím, na kterém ležím v ČR.
Rovněž vstupní prostory nemocnice, počet ošetřujícího personálu, jejich ošacení, nepřetržitá přítomnost u pacienta, ochota a stálý úsměv - nejde srovnávat s naším "vyspělým" zdravotnictvím. Abychom se na úroveň nemocnice a léčby ve Sri Lance, dostali bude trvat jistě ještě velmi dlouho (až se "nasytí" u nás všichni "potřební")
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
taky mám právě za sebou tuhletu strašnou zkušenost...přišlo to náhle zničeho nic..ruka zohavena
Zdroj: příběh Cellulitis - závažné onemocnění
Co způsobuje praskliny na patách
Pokožka na patách vysychá, což není nic nepřirozeného. Výrazně silnější vrstva přirozeně zrohovatělé kůže se nachází na místech, která jsou více namáhaná nebo kde je větší riziko poškození kůže. Zrohovatělou kůži na patách bychom měli pravidelným škrábáním redukovat, protože právě tím odstraníme i nejobvyklejší příčinu vzniku popraskaných pat. Některé příčiny lze ale jen těžko ovlivnit. K takovým patří genetické predisposice, mykózy či plísně, ale také vyšší věk, užívání různých léků (protisrážlivých), revma nebo lupénka. A co musíme učinit, abychom zabránili popraskání kůže na nohou? Mazat, mazat a mazat.
Správná péče o nohy: Tvrdou kůži na patách odstraňte mechanicky, tedy pemzou nebo škrabkou na nohy. Kůži na chodidlech můžete změkčit koupelí se speciálním olejem. Nejpostiženější místa ošetřete korekčním gelem nebo tyčinkou, která pomůže zacelit největší rány. Nohy namažte krémem na popraskané paty nebo regeneračním balzámem, jenž kůži na nohou zvláční a zajistí, aby tento efekt vydržel co nejdéle. Nakonec si oblečte bavlněné ponožky a nechte krém působit celou noc.
Zdroj: článek Jak na popraskané paty
Poradna
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopalová.
Prosím mám přítelkyni, ktrerá má nemoc růže a mám s ní jet na dovolenou (byla v nemocnici 14 dnů)a už se léčí doma týden a máme jet 28.6. bude to ještě nakažlivý a má mít svůj ručník?
Prosím sdělte mně je 85 let
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nemoc růže může být vleklá a díky tomu i dlouho nakažlivá. Ve vašem případě, kdy budete na blízku člověku s růží, tak pro zabránění šíření nákazy je vhodné používat každá svůj vlastní ručník i ostatní prostředky pro osobní hygienu.
Zdroj: příběh Nemoc růže
Léčba
Léčba opruzenin u dospělých je obdobná jako u dětských opruzenin. Nejlepší je mazat, mazat a mazat. Na cestách je dobré používat vlhčené ubrousky s antibakteriálním mýdlem. Nejlépe je, když vám poradí lékař, co je právě pro vás nejlepší.
Při výskytu opruzeniny lze v mnoha případech základní léčbu zvládnout i bez návštěvy lékaře. Lékárny nabízejí nespočet přípravků, které mohou pomoci problém vyřešit. Vhodné jsou například zásypy, speciální masti, krémy, pudry či koupele.
Mast na opruzeniny je dobrá volba jak při prevenci, tak při léčení. Masti na opruzeniny je vhodné používat častěji, a to na suché a čisté poškozené místo. Tak se opruzenina lépe zahojí.
Krém na opruzeniny je také velmi oblíbený při léčbě opruzenin. Krémů, stejně tak jako mastí, je celá řada. Hodně vyhledávané jsou také konopné krémy, které jsou dnes doporučovány na mnoho kožních problémů.
Dále je u postižených míst třeba udržovat suchou a čistou pokožku, zabránit dalšímu zapařování, upřednostňovat vzdušné oblečení a nosit spodní prádlo z přírodních materiálů – v domácím prostředí pak nosit co nejméně oblečení, při intimní hygieně používat čistou vodu a případně antibakteriální mýdlo.
Pokud domácí samoléčba nepomáhá a postižená pokožka je stále zarudlá, zanícená, či dokonce mokvá a bolí, jedná se s největší pravděpodobností o opruzeniny způsobené kvasinkami, bakteriemi nebo plísněmi. V takovém případě je vhodná návštěva lékaře-dermatologa, který provede stěry z postižených míst a doporučí vhodnou léčbu.
Zdroj: článek Opruzenina v rozkroku
Je nemoc růže přenosná?
Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.
Rekapitulace:
- Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
- Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
- Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.
Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!
Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.
Zdroj: článek Růže je nakažlivá nemoc
Příběh
Ve svém příspěvku OPKOVANÁ ŘŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.
Dobrý den už se mne po třetí vrátila řůže a to jsem měla dvoje prášky co mám dělat děkuji za odpovět a tu řůži mám na břiše .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Opkovaná řůže
Léčba růže
Růže je bakteriální onemocnění, které je nezbytné začít co nejdříve léčit. Léčbu růže můžeme rozdělit na farmakologickou a doplňkovou.
Farmakologická léčba růže
Léčba růže probíhá zprvu v nemocnici, proto je nutné pacienta hospitalizovat. Prvním lékem, který se u pacientů s růží nasazuje, je antibiotikum penicilin. Na ten jsou streptokoky citlivé, což znamená, že na ně antibiotikum účinně působí a streptokoky začínají postupně hynout. Problém nastává u pacientů, kteří jsou na penicilin alergičtí. U nich je nutné zvolit některou z alternativních možností, například makrolidová antibiotika. Pokud není léčebný postup úspěšný, pravděpodobně nebude antibiotikum dostatečně účinné proti bakteriím. Pak lékaři obvykle nasazují takzvaná širokospektrá antibiotika, která fungují proti více typům a podtypům bakterií a mají na ně větší smrtící účinek. Širokospektrá antibiotika mají však tu nevýhodu, že doslova vyhubí i fyziologické bakterie ve střevech pacienta, což pak může působit další obtíže týkající se vyprazdňování.
Doplňková léčba
Kromě podávání léčivých přípravků, jejichž úkolem je zahubit škodlivé bakterie, je doporučována také doplňková léčba. Tato doplňková léčba růže urychluje hojení a ulevuje od doprovodných příznaků onemocnění, jako je svědění postiženého místa nebo vysoká horečka. Doporučuje se podávat studené obklady a protizánětlivé masti ke zklidnění kůže. Vysoké horečky lze snižovat takzvanými antipyretiky. Při léčbě růže je také velmi důležité dodržovat určitý režim, což znamená pít dostatek tekutin, dopřát si klid na lůžku a nevystavovat se zbytečně stresovým situacím.
Zdroj: článek Erisypel alias růže
Zánět Achillovy šlachy
Záněty Achillovy šlachy jsou velmi častým onemocněním u sportovců. Obvykle může dojít k zánětu jak šlachy, tak i jejího obalu. K zánětu Achillovy šlachy obvykle dochází v důsledku přetěžování, často nevhodným cvičením a pohybem. Obvykle se tak stává při aktivitách, při nichž dochází k nárazům chodidla do pevné podložky (všechny sporty, při nichž se běhá). K zánětu Achillovy šlachy může dojít u člověka v jakémkoliv věku a při jakékoliv aktivitě, přestože větší předpoklad k tomuto onemocnění mají jedinci, kteří se sportu věnují rekreačně a jsou ve věku zhruba 30 let a výše. Vliv na vznik zánětu této šlachy může mít ale i špatně zvolená obuv pro danou sportovní aktivitu, vynechání rozcvičení před sportovním výkonem, přeceňování svých schopností, pohyb po špatně zpevněném povrchu, náhlé zvýšení fyzické aktivity (například při běhu náhlý přechod do sprintu), špatný pitný režim, nebo i předcházející zranění lýtkového svalu. Člověk by se měl snažit tomuto všemu vyvarovat, protože léčba zánětu Achillovy šlachy není vždy úplně příjemná. Jako vhodná prevence může také sloužit omezení náročných fyzických aktivit, využívání ortopedických vložek do bot a nošení vhodné sportovní obuvi, zároveň je také dobré střídat pohybové aktivity, vždy se před sportem rozcvičit a zátěž zvyšovat postupně.
- příznaky
Zánětlivá onemocnění této šlachy mohou mít několik stádií a každé stádium má své příznaky. Nejprve se zánět „achillovky“ projevuje bolestí v oblasti této šlachy po sportu, nebo po velké fyzické zátěži nohy. Zároveň je achilovka také bolestivá na dotek a obvykle se objevuje i určité zduření této oblasti (zpravidla otok v blízkosti patní kosti), náhlá ztuhlost dolní končetiny v oblasti bérce, větší bolest při rychlém pohybu, zároveň se také může na šlaše objevit boule, nebo šlacha může „praskat“ při pohybu. Pro druhé stádium je typická bolesti již při fyzické aktivitě, bolest je opět obvykle provázena otokem dané oblasti. Předposlední třetí stádium se projevuje bolestí Achillovy šlachy i v okamžicích klidu, tedy v době kdy šlacha není nijak zatěžována. Poslední stádium se projevuje trvalou bolestí, která se může stupňovat i při sebemenším pohybu nohy. K tomuto stádiu obvykle dochází tím, že zánět v Achillově šlaše nebyl léčen.
- léčba
Hned na začátku je třeba zmínit, že léčba zánětu Achillovy šlachy je absolutně nezbytná, pokud by se totiž šlacha neléčila, mohla by se zcela přetrhnout a to by mohlo trvale ovlivnit její funkci. Důležité je také nezanedbávat nutnou rehabilitaci a respektovat předepsaný klidový režim a nohu v takovém případě zbytečně nezatěžovat, aby se situace dále nezhoršovala. (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Achillova pata
Ruptura Achillovy šlachy
Pod pojmem ruptura si je třeba představit přetržení či prasknutí Achillovy šlachy, což je velmi bolestivé a vážné onemocnění, které se nedá vyléčit během pár dní. Naopak léčba obvykle trvá několik měsíců a v řadě případů třeba i rok. K ruptuře Achillovy šlachy může dojít na několika místech, nejčastěji se Achillova šlacha přetrhne těsně nad patní kostí, protože v tomto místě je šlacha nejméně zásobená krví vlásečnicemi. K přetržení může dojít ale také v lýtkovém svalu, nebo může být šlacha dokonce odtržená od patní kosti.
Ke kterémukoliv z těchto přetržení Achillovy šlachy může dojít náhle a bez jakéhokoliv varování. Achillova šlacha totiž neobsahuje žádná nervová zakončení, a tak šlacha nebolí, dokud se nepřetrhne (= nenatrhne). K přetržení této šlachy dochází obvykle při nevhodném pohybu při sportu. Některé sporty jsou pro toto poranění rizikovější než jiné. Vesměs ale platí, že větší riziko je u sportů, kde sportovec častěji zničehonic mění směr svého pohybu (například kličky při basketu, fotbalu atd.). K přetržení Achillovy šlachy může dojít jak u profesionálních sportovců, tak i u rekreačních. Častější je toto poranění ale u rekreačních sportovců, kteří se nerozcvičují a nejsou na daný pohyb tak zvyklý. V podstatě se jedná o to, že nevhodnými pohyby a přetěžováním šlachy dojde ve vláknech Achillovy šlachy k různým trhlinkám, které jsou pak příčinou jejího přetržení. Aby k ruptuře Achillovy šlachy nedocházelo je vhodné se před každou sportovní aktivitou pořádně rozcvičit a po sportu provést strečink, provozovat pohyby při sportu správně (při běhu mít správné postavení nohou, dělat stejně dlouhé kroky), pomoc může i dodržování pitného režimu, protože pokud člověk málo pije, tak tělo automaticky do šlach dodává méně tekutin a tím šlachy začnou vysychat a nejsou tak pružné.
- příznaky
Ruptura Achillovy šlachy se pozná obvykle okamžitě, dojde totiž k velmi bolestivému prasknutí, které se projeví i bolestí v lýtku (jako kdyby člověka někdo do lýtka udeřil), zároveň je někdy toto prasknutí také slyšitelné. Toto bolestivé prasknutí někdy provází vznik krevní sraženiny (= modřiny) v místě prasknutí, hematom se ale neobjevuje u ruptury pokaždé. Ruptura Achillovy šlachy se také může projevit viditelnou deformací v místě prasknutí. Ruptura této šlachy může způsobit, že chůze po ruptuře achillovky bude extrémně obtížná, v některých případech i nemožná. V jiných případech ruptura nemusí mít tak drastický průběh.
- léčba
Léčba ruptury Achillovy šlachy je vždy zdlouhavá. Toto poranění navíc vyžaduje rehabilitaci. Obvykle léčba ruptury trvá několik měsíců, ale v některých případech se doba trvání léčby může při (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Achillova pata
|