Muňka (Phthirus pubis), někdy se používá také výraz filcka, je parazit, který se vyskytuje na ochlupených místech těla, hlavně pak kolem genitálií. Někdy se může objevit na prsou, v podpaží, vousech, obočí a řasách. Onemocnění Peduculosis pubis se řadí mezi pohlavní choroby, protože k přenosu dochází nejčastěji při pohlavním styku. Filcky se v našich zeměpisných šířkách běžně vyskytují.
Filcky neboli muňky
Muňka připomíná svým tvarem klíště, má malou hlavu, ploché čtvercové tělo a silné nohy s drápy, kterými se drží na chlupech. Sameček měří 1 mm, samička asi 1,5 mm. Samičky za dobu svého života, což je přibližně 3 týdny, nakladou 20–30 vajíček, ze kterých se za 7 dní vylíhnou larvy. Ty jsou za 15 až 17 dní schopné rozmnožování. Živí se sáním krve. Původcem filcek je veš muňka (Phthirus pubis). Přenos se děje především tělesným kontaktem, a to převážně při pohlavním styku, výjimečně nepřímo, tedy lůžkovinami, ručníky a podobně.
Jak se filcky projevují:
lokálním svěděním;
hnidami, tedy vajíčky ulpívajícími na chlupech;
exkoriací – poškrábáním;
šedomodrými drobnými kožními změnami v místech kousnutí;
ekzematizací – zanícením.
Nejčastěji se muňky vyskytují v pubickém ochlupení, méně často v análním (kolem řitního otvoru) a axilárním (v podpaží) ochlupení, kštici, obočí, řasách, vousech, v ochlupení na hrudníku. Muňka je vidět pouhým okem, vypadá jako tmavě hnědá až žlutohnědá tečka přichycená ke chlupu. Muňky způsobují svědění, které však nemusí být velké a postižení lidé mu nemusí věnovat pozornost. Při zpozorování příznaků je třeba ihned navštívit lékaře.
Ve svém příspěvku FILCKY - LECBA A PREVENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Puki.
Ony ty filcky zas nejsou takova pohroma.. Normalne v lekarne sezenete olejicek, ktery je po par aplikacich vyhubi.. Hlavne zadny stres.. Podrobne o filckach i prevenci zde na blogu — https://www.erekce.cz/filck…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Muňku nikdy nenajdete ve vlasech, protože lidský vlas je pro ni moc tenký, neudrží se na něm. Ve vlasech žije veš dětská (Pediculus capitis). Platí tedy pravidlo, že když se objeví veš od obočí dolů, je to filcka. Abychom mohli potvrdit, že svědění či skvrny způsobily filcky, je nutné některou z nich najít. Filcky se většinou drží na chlupech v genitáliích. Na chlupu je vidět drobné ztluštění a není potřeba velké síly muňku z chlupu odstranit. Při podrobném zkoumání jsou zřetelné jednotlivé části těla a nožičky. Dobrým důkazem, že se jedná doopravdy o veš a ne o něco jiného, je položit si ji na nehet a druhým nehtem ji rozdrtit. Je slyšet drobné lupnutí. Pokud byla veš napitá, tak se objeví i krvavá skvrnka.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Svědění varlat může mít celou řadu příčin, od neškodných až po infekční onemocnění vyžadující léčbu. Rozlišit jednotlivé příčiny je důležité nejen kvůli úlevě od obtíží, ale i kvůli prevenci komplikací.
Tinea cruris
Tinea cruris patří mezi nejčastější příčiny svědění varlat. Jedná se o plísňové onemocnění, které se daří v teplém a vlhkém prostředí. Často postihuje sportovce, osoby se zvýšeným pocením nebo muže nosící těsné syntetické prádlo.
Typickými příznaky jsou intenzivní svědění rozkroku, zarudnutí, šupinatění a ostře ohraničená vyrážka, která se šíří z třísel na vnitřní strany stehen. K léčbě se používají antimykotické krémy nebo spreje. Pokud volně prodejné přípravky nezabírají, je nutné vyšetření dermatologem.
Kvasinková infekce
Kvasinková infekce je způsobena především Candida albicans. U mužů se může objevit po užívání antibiotik, při oslabené imunitě nebo po pohlavním styku s infikovanou partnerkou.
Projevuje se svěděním kůže varlat, pálením, zarudnutím a někdy bělavým povlakem. Léčba zahrnuje lokální antimykotika, v těžších případech i perorální léčbu.
Kontaktní dermatitida
Kontaktní dermatitida vzniká jako reakce na dráždivé nebo alergizující látky. Často jde o reakci na prací prášky, aviváže, sprchové gely, mýdla nebo parfemované intimní přípravky.
Projevuje se svěděním varlat, zarudnutím a vyrážkou. Základem léčby je odstranění vyvolávající látky a zklidnění pokožky pomocí vhodných krémů.
Veš muňka
Veš muňka (filcky) je parazit, který se živí lidskou krví a nejčastěji postihuje oblast genitálií. Přenáší se především pohlavním stykem, ale i prostřednictvím kontaminovaného prádla nebo ložního povlečení.
Typické je silné svědění šourku, drobné ranky po štípnutí a někdy i viditelné parazity nebo hnidy. Léčba spočívá v použití speciálních antiparazitárních přípravků a důsledné hygieně.
Svrab
Svrab je parazitární onemocnění způsobené zákožkou svrabovou. Ta vyhledává teplá místa kůže, mezi která patří i genitálie. Svědění je velmi intenzivní, zejména v noci.
Kromě svědění se objevují drobné pupínky, stroupky a chodbičky v kůži. Léčba vyžaduje speciální antiparazitární přípravky a současné ošetření všech osob v domácnosti.
Další příčiny
Ekzém – chronické zánětlivé onemocnění kůže
Psoriáza – lupénka s postižením genitální oblasti
Kandidóza – přemnožení kvasinek
Extramamární Pagetova choroba – vzácné, ale závažné onemocnění
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ POTRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Zajímalo by mě, čím se zákožka živí. Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožka svrabová se živí bílkovinami a tuky, které ukusuje v podkoží, čímž si zároveň i vyvrtává své chodbičky. Z trusu, který za sebou zanechává, vznikají zánětlivá ložiska, které urputně svědí.
Přípravky předepíše lékař, mnoho je jich i volně prodejných a ty zničí nejen vši, ale i vajíčka (hnidy), například Diffusil H forte. Vhodné je oholení. Přípravek se nanese na postižené ochlupení, nechá se 5–8 minut působit a pak se opláchne. Ošetření je nutno opakovat ještě jednou za 8–10 dní.
Napadené hřebeny, oděvy, ručníky, spací pytle, ložní prádlo se musí zničit nebo ošetřit insekticidním přípravkem nebo jiným dezinfekčním postupem. Přeléčit se musí i partner, případně spolubydlící a členové domácnosti. Důležitá je ovšem prevence, která spočívá v hygieně a v odpovědném výběru sexuálních partnerů. Prevence je založena rovněž na výměně osobního a ložního prádla a vyšetření osob, které byly v těsném kontaktu.
Ve svém příspěvku BOLEST ZUBŮ NA TEPLÉ A STUDENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava hornova.
Boli me zub po resekci kterou mi delaly pred nekolika lety ale i predni zub hned vedle tak nevim co delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Haluz.
Zdravím, jelikož opravdu dostávám až alergii na celou stomatologii, tak mi to nedá abych vám správně neporadil. ŽÁDNÝ STOMATOLOG, ale VY. Čím dřív začnete vnímat své zdraví, své potřeby.. čím dřív se začnete zajímat o své zdraví, o to co jíte, atd.. tím dříve máte šanci se vyhrabat ze škaredého, nepříjemného a předčasného konce. Ale k věci. Zubní kaz, je důkaz a oprávnění k mému postoji vůči celé zubařině.. Celá je totiž podvod, tady je jednoduchý důkaz: Obyvatelé na Bali.. Velmi chudí, velmi "jednoduší" lidé. Zubní kartáček nejspíš znají jen z vyprávění, zubaře nikdy neviděli.. Zuby mají na to že se o ně nestarají ani z 1/2 tak jako my, dokonalé !! Já nemám takové zuby jako oni.. Zuby NEMAJÍ hnít, ve zdravém těle zuby nehnijí ! Zub je živá hmota, podobná kosti. Celé to začíná stravou, je několik příčin proč máte se zuby problémy, tím nejméně podstatným je čištění zubů. Zato příčinou ve většině případech bývá, nedostatek vitamínů a minerálů ve stravě a druhou je nevhodná strava, překyselující organismus, cukry.. Jeden dva čaje oslazené dvěmi lžičkami cukru, denně je tak akorád, pokud do toho jíte sladké, tak konzumujete zcela jistě více cukru, tím nastává v celém těle taková porucha, třeba mění se vám složení slin, zásobení zubu krví a živanami se také narušuje.. zuby začnou hněďnout ze vnitř, čím déle to trvá, tím spíše hrozí nevratné poškození dentinu, ale zdaleka to pořád není důvod ke ztrátě zubu, ten je tehdy, zemřou-li v zubu všechny nervy. Což je i důvod odstranit i ten mrtvý zub, neboť mrtvá tkán nemá v těle co dělat. Ale když mermomocí chcete pro krásu riskovat zdraví, tak by jste měli o to více dbát o důkladnou dezinfekci mrtvých zubů, což je pro většinu z vás problém. No ale k věci. Borax, tetraboritan sodný, dělá v těle to, že přemisťuje vápník z míst kde nemá co dělat do míst kam patří, tedy z měkkých tkání, do zubů kostí a tam kde chybí. Dále pokud máte v zubech díry, kupte si v lékárně stříkačku plastovou, a roztokem CDS (jednoduše za pár korun vyrobíte) ty díry vypláchněte, a celou pusu vyplachujte roztokem CDS s přidáním DMSO.. Tohle dokáže doslova zázrak, pokud se CDS i napijete, účinek se o to zvětší, při těchle krocích můžete zažívat bolestivé chvíle, ale zaručeně to brzo přejde.. Já měl takové problémy se zuby, jaké si málo kdo umíte představit. Já v sobě ale našel odvahu, a sílu postavit se tomuto problému, a začít ho řešit. Za mnoho let sledování a péče o zuby, jsem objevil více než zubaři za celou historii stomatologie.. Zastavil jsem 4 hluboké zubní kazy.. A musím si zajít na RTG protože mám takovou pocit, ( nemohu nahmatat tu cystu co jsem "měl" v čelisti, u které mimochodem nebylo jiné alternativy léčby než chirurgická extirpace) Jestli tam nebude, tak jsem zvědav co mi na to řeknou ti doktoři.. Osmičky taktéž.. Trhat.. říkám proč ? Mno posléze jsem zjistit, že tělo využije nepotřebnou osmičku v kritické situaci kdy nutně potřebuje k něčemu vápník, v mém případě k vyrovnání PH po nadměrné konzumaci jablečného octu.. No
Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.
Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.
Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.
Mezi nejběžnější prostředky proti blechám patří spreje, šampóny, tablet
Ve svém příspěvku TIBETSKÁ HOUBA A INTOLERANCE LAKTOZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Procházková.
Mám dotaz. Mám doma houbičky, dělám denně kefír pro manžela a zajímalo by mne, zda mohu kefír t=ž užívat, když mám prokázanou intoleranci laktozy. Bojím se, abych si tím nějak neublížila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Součástí přírodní medicíny je celá řada bylinek a dalších produktů. Mezi „nejzvláštnější“ z nich nepochybně patří tibetská (kefírová) houba. První zajímavostí už je skutečnost, že se vlastně vůbec nejedná o houbu, ale o společenství bakterií a mléčných a octových kvasinek. Svým vzhledem ovšem právě houbu připomíná, což tedy vysvětluje samotný název.
Tato kefírová kultura a její příznivé účinky na lidské zdraví je přitom známa odedávna. V oblasti Kavkazu a Tibetu se mohla používat již před cca 5 tisíci lety. Tamější lidé ovšem její tajemství dlouho střežili, takže se informace o ní začali dostávat na Západ až v 19. století, kdy ji popsali ruští lékaři. Dnes se o ní mluví jako o elixíru zdraví. Jaké jsou tedy její účinky?
Příznivé účinky tibetské houby
Mnoho zdrojů uvádí až zázračný vliv na lidské zdraví. Tibetská houba má příznivé účinky na srdce, pomáhá lépe rozkládat cholesterol v cévách a pozitivně reguluje krevní tlak. Její konzumace je tedy mj. prevencí infarktu myokardu. Kladný vliv má ovšem i na další orgány. Doporučována je např. při různých nemocech ledvin, sleziny, žlučníku, slinivky či jater.
Kefírový nápoj navíc odkyseluje organismus, zabraňuje shromažďování a hnilobným procesům potravy ve střevech, takže působí pozitivně také na trávící soustavu. Opomenout nesmíme ani stimulaci imunitního systému, zpomalení stárnutí, zvýšení vitality a zabránění únavě způsobené stresem. Navíc dokáže brzdit vývoj metastáz a je cenným zdrojem vitamínu B12 a kyseliny listové.
Jak si doma připravit kefírový nápoj aneb tibetská houba do mléka
Nejedná se o nic složitého. Dvě či tři lžičky tibetské houby dáte do sklenice a zalijete cca půl litrem nesvařeného mléka. Dále necháte odstát 24 hodin, poté této době důkladně zamícháte a scedíte skrze sítko. Tímto způsobem si vlastně vytvoříte základ pro domácí kefír. Směs, jež zůstane na sítku, propláchnete a vrátíte do umyté sklenice. Pamatujte ale, že by vůbec neměla přijít do styku s kovem.
Celý proces lze zopakovat hned několikrát, než se vám bude zdát, že je kefír hotový. Až tomu tak bude, konzumujte jej 20 dní , a to ideálně před spaním. Pak si je nutné dát na 10 dní přestávku, během níž je potřeba tibetskou houbu opět přelévat mlékem a čistit, aby si zachovala své účinky. Po čase byste se měli cítit zřetelné lépe, neboť se jedná o skutečně účinnou přírodní medicínu.
Doporučujeme: mikroorganismy tvořící tibetskou houbu se živí zejména mléčnou laktózou. Kefírový nápoj proto mohou konzumovat i lidé, kteří jsou na ni alergičtí.
Blechy jsou drobný bezkřídlý hmyz velký cca 3,5 mm, patřící do řádu Aphaniptera, který se živí krví teplomilných živočichů, tedy i člověka. Zvířata, která jsou blechami napadená, jich mohou mít na sobě až tisíce. Přestože se živí výhradně krví, mohou být blechy několik týdnů bez potravy mimo tělo hostitele. Jejich zploštělé tělo pokryté trny, které směřují dozadu, jim umožňuje výborný pohyb v srsti zvířat. Hostitele opouštějí, když se chystají naklást vajíčka do různých úkrytů – prasklin v podlaze, do skulin. Vajíčka kladou dále i do srsti hostitele, kde se však neudrží a dostávají se do okolí. Obvykle za dva týdny se z vajíček líhnou larvy (cca 0,5 cm). Jsou to bílí tvorové bez nohou, připomínající červi. Živí se organickým odpadem a krví v zaschlém trusu dospělých blech. Při normálních podmínkách trvá stadium larvy 2 až 4 týdny, výjimečně může trvat i několik měsíců. Poté se larva zapřede do hedvábného zámotku, který se pokryje prachem, takže najít jej není nic snadného. Stadium kukly trvá také přibližně 2 až 4 týdny. Po kousnutí blecha vylučuje látku, která zabraňuje srážlivosti krve, proto také kousnutí od blechy svědí. Blechy jsou nejen velmi obtížný hmyz, ale kromě toho mohou přenášet i řadu nemocí, některé z nich jsou velmi závažné, například mor nebo endemický tyfus. Třeba u moru to funguje tak, že má blecha jako přenašeč moru v žaludku bakterie moru, které se rozmnoží do takové míry, že jí ucpou trávicí ústrojí a ona je potom při sání krve vyvrhuje do těla hostitele. Dále je blecha také přenašečem lymské boreliózy. Blecha bývá i mezičlánkem, přenašečem tasemnice. Není dobré proto výskyt blech podcenit. Chytit blechu je téměř nadlidský úkon, dokáže skočit až na vzdálenost 30 cm a do výšky 20 cm, což je vzhledem k její velikosti úctyhodné. Když už se vám podaří blechu chytit, ani potom nemáte vyhráno, je to velmi kompaktní hmyz a pouhým zmáčknutím mezi prsty ji prostě nezabijete. Nedoporučuje se ani rozmáčknout ji nehtem, protože by mohlo dojít ke styku s její krví, která může být nebezpečná. Hoďte ji tedy nejlépe do vody, například do sklenice s vodou, něco jí tam kápněte, třeba Iron, a máte klid.
Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i Evropě v období mezi 14.–19. stoletím nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Ještě více rozšířeným druhem je blecha psí či blecha kočičí, které také mohou napadat člověka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Okurky, stejně jako všechno, co narostlo na zahrádce, má vitamín K a ten ovlivňuje účinky Warfarinu. Čím více vitamínu K sníte, tím slabší budou účinky Warfarinu. Naopak, čím méně tohoto vitamínu sníte, tím silnější účinky Warfarinu budou. Denně byste měla sníst potraviny které vašemu tělu dodají 90 mikrogramů, ne víc, ne méně. Každý den pořád stejně. To je důležité pro správné fungování Warfarinu. Hlídat NEMUSÍTE například MASO, RÝŽI nebo nemastné potraviny z MOUKY, ale všechno co narostlo, tak ano. Obecně platí, že čím zelenější to má barvu, tím více vitamínu K to obsahuje. Jedna malá okurka (4 cm) obsahuje 6 mikrogramů vitamínu K. Když tedy sníte těchto malých okurek 15, vyčerpáte tím veškerý limit a v tom dni již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Velká okurka 10 cm obsahuje 23 mikrogramů vitamínu K. Okurka salátovka dlouhá 21 cm obsahuje 50 mikrogramů vitamínu K. Pokud jsou okurky naložené (kvašené), tak se vše ještě zhoršuje a pak jedna malá okurka 4 cm obsahuje 17 mikrogramů vitamínu K a jedna velká kvašená okurka 10 cm obsahuje 63 mikrogramů vitamínu K. Na okurky musíte dávat opravdu pozor a počítat s nimi ve vašem jídelníčku. Dobré je nastavit si jídelníček všeho rostlinného na jeden týden a ten pak používat několik týdnů. Mimo rámec tohoto jídelníčku nesmíte jíst nic jiného. Vždy na začátku nového jídelníčku, po prvním týdnu, si nechte změřit srážlivost krve, ať víte, že je vše nastaveno správně. Pokud náhodou v některý den sníte méně potravin a vitamínu K budete mít méně, tak je to méně rizikové, než když to přeženete a sníte mnoho potravin s vysokým vitamínem K.
Jedná se o boty věrně napodobující chůzi naboso, která je pro člověka nejpřirozenější. Zároveň však chrání chodidlo před mechanickým poškozením (zraněním ostrými předměty) a proti vlivům počasí. V barefoot botách můžete díky tenké a ohebné podrážce, která se přizpůsobuje chodidlu, maximálně vnímat informace o povrchu, na kterém se pohybujete. Poskytují volnost prstům a umožňují zapojit veškeré svaly, šlachy i kosti chodidel stejně jako při chůzi naboso. Chodidla v barefoot botách neustále přirozeně pracují a mohou se tak optimálně vyvíjet.
Barefoot boty mají na rozdíl od běžných bot anatomicky tvarovanou špičku, která nabízí dostatečný prostor pro pohyb prstů. Dále flexibilní, měkkou podrážku o tloušťce 3–6 mm a nulový sklon mezi špičkou a patou, to znamená žádný podpatek. V neposlední řadě pak stélku bez tvarované klenby.
Vzhledem k tomu, že se velikosti u jednotlivých výrobců liší, je důležité nohy před koupí této obuvi řádně přeměřit.
K měření budete potřebovat: papír, pravítko, tužku, izolepu.
Na podlahu těsně ke zdi přilepte izolepou list papíru. Postavte se na papír, pata se musí dotýkat zdi (pokud nemáte doma vhodné místo u zdi, můžete nohu změřit i v krabici). Musíte stát plnou vahou na noze, prsty musí být natažené. Tam kde končí nejdelší prst, udělejte čárku. Totéž opakujte s druhou nohou, protože délky se mohou lišit. Nyní změřte délku chodidla a k naměřené hodnotě přičtěte nadměrek 12 mm (pro začínající chodce stačí 10 mm). Výsledná hodnota je délka stélky, kterou potřebujete.
Proč právě tyto boty? Lidská noha je přirozeně široká, s prsty do široka roztaženými a oddělenými od sebe. Proč je tomu tak je, no kvůli stabilitě! Čím širší je základna, tím větší je stabilita. V dnešní době popíráme přírodní zákony, děláme si z nohou „kopýtka“ a ubíráme si tím stabilní půdu pod nohama. To s sebou nese určité následky. Abychom se vůbec udrželi na nohou, naše tělo si muselo najít způsoby, jak vyrovnat tento nedostatek opory, a tak jsme si začali vyvracet kotníky, kolena, bederní páteř. Palec je základním oporným prvkem našeho chodidla. K tomu, aby mohl správně pracovat a tím i budovat podélnou klenbu, se ale potřebuje nacházet ve své přirozené pozici.
Současná bota je úzká, palec nemá potřebný prostor, a tak se stáčí dovnitř, pod ukazovák. Jelikož palec jako oporný prvek chybí, kotník se zbortí dovnitř a tím najdeme stabilitu. Vedle lámání kotníku je však tato změna polohy doprovázená také přílišným napětím kolene (z vnitřní strany), povolením vnitřního břicha a deaktivací hýždí. Bota má tuhou podrážku a zvednutou špičkou. To nás nutí k tomu, abychom palec drželi nahoře a&nb
V naší poradně s názvem ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
K léku Eliquis sibiřská čaga nebo betaglukan by nevadil?Mám ještě kromě tachykardie i onkologické onemocnění.Věřím ve spolupráci alt. mediciny a lékařské,funguje to.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis je skvělý lék na ředění krve, který nevyžaduje žádnou dietu. Podle dosavadních zjištění není problém ani při společném užívání sibiřské houby čaga a ani při užívání beta-glukanů. V zájmu každého pacienta, který užívá léky ovlivňující srážlivost krve, by mělo být ověření každé doplňkové léčby u lékaře laboratorním vyšetření krve. Proto i v tomto případě je nezbytné informovat lékaře a dohodnout se s ním na ověření účinků ve vašem konkrétním případě.
Mějte na paměti, že sibiřská houba čaga obsahuje extrémní množství oxalátů, které mohou vytvářet velké ledvinové kameny. Zmírnění těchto nežádoucích účinků se dá dosáhnout, když posílíte střevní mikroflóru pomocí probiotik. Probiotické kultury se živí oxaláty a ty pak nepřechází do ledvin. Během léčby antibiotiky vůbec nepoužívejte tuto sibiřskou houbu.
Roztoči jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Jsou velmi malí. Zatímco všechny ostatní řády pavoukovců se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy nebo parazity. Roztoči bytového prachu jsou považováni za jednu z nejčastějších příčin astmatu a alergií. Zdravotní komplikace způsobují roztočové alergeny, které jsou obsaženy hlavně ve výkalech roztočů. A za svůj život vyprodukují tito tvorové množství exkrementů odpovídající 200násobku jejich váhy. Mají rádi teplo, vlhko a tmu. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou proto naše ložnice, zvláště lůžka. Živí se lidskými lupy (roztoči ve vlasech), kožním odpadem, textilními vlákny, plísněmi, bakteriemi a drobečky potravin.
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou, například vlnovníkovci).
Jeden gram prachu obsahuje 1 500–5 000 roztočů, na jedno lůžko pak tedy připadají až 2 miliony roztočů. Množí se zejména v dubnu a od srpna do září, kdy se také zhoršují alergické projevy. Alergie na roztoče se projevuje po celý rok, potíže vznikají v noci, mohou kulminovat v teplém a vlhkém počasí. Postižený kýchá, má pocit ucpaného nosu, rýmu, pálení a otoky očí, kašel, který může přecházet v astma.
Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletielóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorné – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).
Na našem území se vyskytují čtyři podřády:
Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.
Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.
Štěnice domácí je také známá pod názvem štěnice postelová. Patří do podřádu ploštice. Dospělí jedinci mají cca velikost 5 milimetrů. Pohlavní dospělosti dosáhnou za 65 dní, pokud k tomu mají příznivé podmínky, tedy teploty okolo 23 °C a dostatek potravy. Mohou se dožívat 1 až 1,5 roku. Samice za svůj život naklade okolo 500 vajíček. Štěnice mají pět vývojových etap a všechny se živí krví. Štěnice domácí se primárně živí krví člověka, a to pouze za tmy, ale nepohrdnou ani krví domácích mazlíčků. Svého hostitele lokalizují na délku 1,5 metru pomocí tepelných receptorů umístěných na tykadlech, chemických signálů nebo podle CO2, který vydechujeme.
Štípnutí od štěnice není vůbec nic příjemného. Doba sání krve od hostitele je od 5 minut do 20 minut a závisí na vývojovém stadiu štěnice. Frekvence sání je ovlivněna teplotou. Při teplotě od 18 do 20 °C se štěnice krmí jednou za 7 až 10 dní, při teplotě nad 23 °C je interval krmení zhruba dvakrát větší, tedy jednou za 3 až 5 dní. V mezidobí krmení štěnice zůstávají ve svých úkrytech. Pod 16 °C přestávají být aktivní. Štěnice dokáže bez potravy přežít velice dlouho, v průměru 143 dní. Většinu svého života tráví ve svých úkrytech.
Jako úkryt jim poslouží matrace, staré povlečení, pukliny v dřevěném nábytku, praskliny ve zdech, díry po hmoždinkách. Nalézt je můžete také v mezerách mezi parketami nebo ve škvírách starého nábytku či v pelíšcích domácích miláčků. Dospělci se pohybují rychlostí 1 metr za minutu lezením po hrubším povrchu. Shlukují se do kolonií, které opouštějí jen v případě, že jsou vyrušeni ostrým světlem, otřesy nebo aplikací insekticidů.
Ve svém příspěvku TIBETSKÁ KEFÍROVÁ HOUBA PRODEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nabízím Tibetskou houbu na OČISTU těla/ celoročně/ - léčebný kefír s probiotickými látkami nahradí ACTIMEL za cenu mléka, které zvyšují imunitu v těle, / pomáhá řešit onk. a gynek. problémy/, příznivě působí na cévy, střeva, žlučník a žaludek, obsahuje vit. B, léčí záněty v těle, má chuť kyselého mléka/výborné /, mohou užívat osoby citlivé na laktózu, zašlu na DOBÍRKU mladé houbičky, STERILNĚ zabalené + návod na přípravu a uchování houby + další recepty, napište mi adresu a já Vám oznámím den dodání, cena 100 Kč+pošt, email:jasinkocin@seznam.cz PORADÍM- OSOBNÍ DLOUHODOBÁ DOBRÁ ZKUŠENOST s uchováním kvalitní houby a to je DŮLEŽITÉ!!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Kefír bez laktozy/ houba se laktózou živí/- vhodné i pro osoby na ni citlivé a samozřejmě děti, je to léčebný kefír s probiotickými látkami, které zvyšují imunitu v těle, / pomáhá řešit onk. a gynek. problémy/, příznivě působí na cévy, střeva, žlučník a žaludek, obsahuje vit. B, kyselinu listovou, léčí záněty v těle, má chuť kyselého mléka/výborné/, zašlu na DOBÍRKU mladé houbičky, STERILNĚ zabalené + návod na přípravu a uchování houby + další recepty, napište mi adresu a já Vám oznámím den dodání, cena 100 Kč+pošt, email:jasinkocin@seznam.cz PORADÍM- OSOBNÍ DLOUHODOBÁ DOBRÁ ZKUŠENOST s uchováním houby a to je DŮLEŽITÉ!!! Zasílám KVALITNÍ houbičku! V Č.B. možno osobně bez pošt. s návodem. NEPOUŽÍVÁM KRABICOVÉ/TRVANLIVÉ/MLÉKO-je třeba mléko tzv. čerstvé, domácí, farmářské nebo bio. s podrobným návodem