Dyslexie je asi nejčastější specifická vývojová porucha učení. Jde o vývojovou poruchu čtení, která se vyskytuje u dětí s normálním zrakem a inteligencí. Někdy je dyslexie diagnostikována až v dospělosti. Neexistuje na ni žádný lék. Jedná se o celoživotní stav způsobený zděděnými vlastnostmi, které ovlivňují funkci mozku. Jde tedy především o poruchu vrozenou, někdy však i získanou, a to po určitém poškození mozku. Většina dětí s dyslexií je ve škole úspěšná, některé děti však potřebují specializovaný vzdělávací program. Důležitou roli hraje emocionální podpora.
Příznaky
Příznaky dyslexie bývá před nástupem do školy obtížné rozpoznat, ale existují určité symptomy, které mohou naznačit možnou dyslexii. Jakmile dítě dosáhne školního věku, bývá učitel první, kdo si povšimne problému. Specifická vývojová porucha se totiž často projeví při čtení a učení.
Předškolní věk
Známky a symptomy upozorňující na možný problém:
pozdní mluvení;
pomalé učení nových slov;
neschopnost najít rým.
Školní věk
Jakmile je dítě ve škole, mohou být příznaky dyslexie zřetelnější:
čtení hluboko pod očekávanou úrovní vzhledem k věku dítěte;
problémy zpracování a pochopení toho, co slyší;
obtížnost pochopení rychlých pokynů;
problém s příkazy;
problém s pamatováním si pořadí věcí;
obtíže vidět (občas slyšet) podobnosti a rozdíly v písmenech a slovech;
neschopnost vyslovit neznámé slovo;
vidění písmena nebo slova opačně. Je to běžné u malých dětí, ale může být výraznější u dětí s dyslexií;
problémy s pravopisem;
problémy s učením cizího jazyka.
Dospívající a dospělý
Příznaky dyslexie dospívajících a dospělých jsou podobné těm, které jsou popsány u dětí. Ačkoli je lepší pracovat s dyslexií již v raném věku, nemusí se ani dospívající či dospělý bát požádat o pomoc. Mezi některé běžné příznaky dyslexie dospívajících a dospělých patří:
obtížné čtení;
potíže s pochopením vtipů nebo idiomů;
čtení nahlas;
potíže s časovým managementem;
problém se sdělením stručného obsahu příběhu;
problém naučit se cizí jazyk;
neschopnost memorování.
Pro dyslexii je typické, že dítě začíná číst později než jiné děti. Většina dětí se učí číst v mateřské škole nebo v první třídě, ale děti s dyslexií nedokážou v tomto věku pochopit základy čtení. Poraďte se tedy s odborníkem, pokud si povšimnete něčeho takového. Když je dyslexie diagnostikována a není s ní pracováno, potíže se čtením pokračují až do dospělosti.
Dysgrafie bývá často zahrnuta pod pojmem dyslexie. Dyslexie bývá vrozená, nebo získaná změnami v centrální nervové soustavě v průběhu těhotenství a porodu. Problém pravděpodobně spočívá v nedostatečné souhře a spolupráci obou mozkových hemisfér. Projevuje se potížemi při zvládnutí čteného textu – dyslektik vypouští či zaměňuje slova a písmena. Počet dyslektiků v populaci vyspělých zemí nepřesahuje 5 %. V České republice se závažné formy dyslexie objevují zhruba u 2 % dětí. Odklad školní docházky ji nevyřeší – porucha přetrvává. Bohužel je dědičná. Rodiče dyslektici by měli počítat s 50% pravděpodobností, že jejich dítě bude trpět stejnými obtížemi. U některých jedinců lze poruchu odstranit, u jiných přetrvává v určité podobě až do dospělosti. V žádném případě však tato vada nesouvisí s inteligencí a není překážkou dalšího vzdělávání. Výjimkou nejsou případy, kdy dyslektici dosáhli v profesní kariéře vrcholu svého oboru.
Dysgrafie se řadí mezi specifické poruchy učení, které postihují celkovou úpravu písma (nesouměrnost, nečitelnost) a tím i celkovou rychlost grafického projevu. Dotyčný většinou píše pomalu, potřebuje časté přestávky. Pokud ho budeme tlačit k rychlejšímu písemnému projevu, bude písmo ještě více nečitelné. Tato porucha není způsobena intelektovým úbytkem. Dochází k ní v rámci deficitu jemné a hrubé motoriky, potíží s pozorností a oslabenou pohybovou a zrakovou pamětí.
Neexistuje žádný známý způsob, jak opravit základní mozkové abnormality, které způsobují dyslexii. Na dyslexii neexistuje žádný lék na předpis. Pokud se však dyslexie zkombinuje s poruchou soustředění a hyperaktivitou (ADHD), mohou být předepsány konkrétní léky. Psychologické testování pomáhá dítěti a učiteli vytvořit vhodný výukový program. Učitelé pak mohou používat různé vzdělávací techniky, které mohou být zaměřeny na zapojení více smyslů při učení (sluch, zrak, hmat). Například poslech nahrané lekce, sledování tvaru písmenek pomocí prstů, stisknutí tlačítka při určitém zrakovém či sluchovém signálu a podobně.
Specialista na čtení pomáhá dětem:
naučit se rozpoznat nejmenší zvuky, které tvoří slova (fonémy);
pochopit, že tyto zvuky tvoří slova a věty;
pochopit, co je čtení;
číst nahlas;
vytvořit slovní zásobu.
Pokud má dítě závažné problémy se čtením, musí výuka probíhat častěji, pokrok bývá přesto pomalejší. Dítě s těžkou dyslexií nikdy nebude perfektně číst, ale to neznamená, že nezvládne učení. Naopak studenti s dyslexií mohou být velmi schopní, mají-li k dispozici vhodné prostředky. Bývají kreativní a mohou být nadaní v matematice, vědě nebo umění. Někteří dokonce dosáhnou úspěchu coby autoři knih.
Tyto kroky hrají klíčovou roli ve zvládnutí dyslexie:
Časné řešení problémů. Pokud se domníváte, že má dítě dyslexii, poraďte se s dětským lékařem. Děti s dyslexií, kterým je nabídnuta pomoc již v mateřské škole nebo v první třídě si často zlepší dovednost čtení, díky tomu uspějí na základní a střední škole. Děti, které nedostanou pomoc, mohou mít větší potíže s učením, protože správné čtení je důležité i v jiných předmětech. Často se stává, že za ostatními zaostávají a pravděpodobně to už nikdy nebudou moci dohnat.
Čtení nahlas. Už odmalička čtěte svému dítěti nahlas. Starší děti mohou vyzkoušet poslech nahraných knih, poté je přečtou samy.
Spolupráce se školou dítěte. Vytvořte písemný individuální vzdělávací plán. Promluvte si s učitelem dítěte o společných setkáních a o vytvoření strukturovaného plánu, který nastiňuje konkrétní potřeby dítěte. Pokud je k dispozici doučování se speciálním pedagogem, je to velmi přínosné.
Neexistuje žádný speciální test na diagnózu dyslexie. Lékař vychází z mnoha faktorů, například:
Odpovědi na řadu otázek. Ty budou pravděpodobně zahrnovat otázky týkající se vývoje dítěte, jeho vzdělání a lékařské anamnézy. Lékař vás požádá i o rodinnou anamnézu – výskyt specifických vývojových poruch v rodině, mentální hendikep rodinného příslušníka a podobně.
Dotazníky. Dětský lékař vychází rovněž z písemných odpovědí vašeho dítěte, vás nebo i učitele. Dítěti může být předložen test čtení, aby byly zjištěny jazykové schopnosti a možné příznaky dyslexie.
Psychologické testování. Lékař vám nebo vašemu dítěti může klást otázky týkající se psychického stavu dítěte. To mu pomůže k určení sociálních problémů, úzkosti nebo deprese a také může rozpoznat určitá omezení dítěte.
Testování čtení a dalších školních dovedností. Dítě může podstoupit řadu testů čtenářských dovedností, které jsou analyzovány speciálním pedagogem.
Nejčastější příčinou dyslexie je dědičnost. U dítěte dyslektiků je 50% pravděpodobnost, že bude mít dyslexii taky. Problémem, který dyslexii způsobuje, je nejspíše nedostatečná spolupráce obou mozkových hemisfér, což ovlivňují určité geny.
Dyslexie je vývojová porucha čtení, a to buď vrozená, nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu specifické vývojové poruchy učení, která se projevuje nesnázemi při učení se číst při současném zachování inteligence a přiměřených sociokulturních příležitostech. Dyslektik je výrazně ohrožen znesnadněním přístupu k tradičním vzdělávacím podnětům, což lze vyrovnávat zvláštní péčí v dyslektických třídách.
Příčinu vzniku dysgrafie nebývá většinou možné přesně zjistit. Přesto je několik faktorů, které s poruchou souvisí: poškození mozku plodu v těle matky, porodní komplikace, genetická predispozice (dědičnost). Dysgrafie může existovat samostatně, ale častěji se vyskytuje spolu s jinými poruchami učení, jako je dyslexie, dyskalkulie, poruchy pozornosti s hyperaktivitou nebo bez ní atd.
Piracetam mohou užívat dospělí a děti školního věku (od 6 let). Na doporučení lékaře se Piracetam užívá:
k léčbě vývojové dyslexie (obtíže se čtením a psaním) u dětí, kterou nelze vysvětlit nedostatkem intelektu, omezeným nadáním, nedostatkem školního vzdělání nebo nevyhovujícími rodinnými a sociálními podmínkami;
k usnadnění učení a zlepšení paměťových funkcí;
k léčbě cévních mozkových příhod a následků po cévní mozkové příhodě;
k léčbě poruch vědomí a závratí vyvolaných úrazem, otravou nebo poruchou prokrvení mozku;
k léčbě kortikální myoklonie (mimovolní záškuby jednotlivých svalů bez hybného efektu).
Tato sekce je důležitá, protože odděluje ověřená fakta od běžných mýtů o bílkovinách. V oblasti výživy koluje mnoho zjednodušení („čím víc proteinu, tím lépe“), ale odborné studie ukazují, že realita je mnohem komplexnější. Níže najdete konkrétní výzkumy a doporučení, která vám pomohou lépe pochopit, kolik bílkovin skutečně potřebujete, jaké zdroje volit a kde jsou rizika.
Vliv příjmu bílkovin na zdraví u zdravých dospělých (systematický přehled, NIH)
Proč tu je tento odkaz: Jde o rozsáhlý přehled studií, který hodnotí vliv bílkovin na zdraví. Co je důležité: Studie ukazuje, že optimální příjem bílkovin závisí na kontextu (věk, aktivita, zdravotní stav) a že extrémy nejsou ideální. Lidsky řečeno: Neexistuje jedno univerzální číslo – důležité je přizpůsobit příjem konkrétnímu člověku.
Harvard T.H. Chan – Proteiny a riziko nemocí
Proč tu je tento odkaz: Jeden z nejcitovanějších zdrojů ve výživě. Co je důležité: zdroj bílkovin je důležitější než jejich množství – zejména u cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění. Ukázka z obsahu:„Zdroj bílkovin je důležitější než jejich množství“. Lidsky řečeno: Není jedno, jestli jíte čočku nebo uzeniny – rozdíl pro zdraví je zásadní.
Rostlinné bílkoviny ve stravě člověka
Proč tu je tento odkaz: Vysvětluje rozdíl mezi rostlinnými a živočišnými proteiny. Co je důležité: rostlinné bílkoviny často nejsou kompletní a je nutné je kombinovat. Ukázka:„většina bílkovin rostlinného původu jsou neplnohodnotné“. Lidsky řečeno: Luštěniny jsou skvělé, ale ideálně je kombinujte (např. s obilovinami).
Dávkování bílkovin a potřeby při aktivitě
Proč tu je tento odkaz: Ukazuje rozdíly mezi běžným člověkem a aktivními lidmi. Co je důležité: sportovci potřebují více bílkovin (cca 1,6–2,2 g/kg) než běžná populace. Ukázka z obsahu:„1,6–2,2 gramu na kilogram pro aktivní lidi“. Lidsky řečeno: Pokud necvičíte, nepotřebujete jíst tolik proteinu jako fitness nadšenec.
Analýza „proteinových“ potravin (Univerzita Karlova)
Proč tu je tento odkaz: Odhaluje marketing kolem „protein“ výrobků. Co je důležité: potraviny označené jako protein nejsou nutně zdravější – často mají podobné množství cukru a tuků. Ukázka z obsahu: „nelze označit za zdraví přínosnější“. Lidsky řečeno: Protein tyčinka ≠ automaticky zdravá volba.
Proteinová toxicita a zatížení organismu
Proč tu je tento odkaz: Shrnuje rizika nadměrného příjmu bílkovin. Co je důležité: nadbytek bílkovin může zatěžovat ledviny, zejména u nemocných. Ukázka z obsahu:„Vysoký příjem bílkovin může podpořit další poškození ledvin“. Lidsky řečeno: Pokud jsou ledviny oslabené, vysokoproteinová dieta může problém zhoršit.
Na cestě životem občas každý potřebuje poradit jak dál. S nedostatkem sebevědomí se nikdo nerodí. Nedostatek sebevědomí, což je vlastně špatné mínění o sobě samém, se získává a upevňuje životními zkušenostmi.
Největší vliv na sebe máte vy sami. Zde je návod, jak si vypěstovat sebevědomí. V podstatě jde o to, abyste svoji mysl naprogramovali tak, aby začala myslet správně a vaše myšlení vás podporovalo a ne shazovalo. Výzkumy ukazují, že nemá smysl šťourat se v minulost a dokola vyvolávat negativní zážitky, protože problémy se tím jen upevňují. Je spíše zapotřebí změnit své myšlení správným směrem. Člověka napadne za den asi 75 tisíc myšlenek, samozřejmě je nemůžete všechny kontrolovat, ale můžete určovat jejich směr tím, co si sobě říkáte, co čtete, posloucháte, na co se díváte.
Zamyslete se nad tím, jak sami k sobě promlouváte. Uděláte například nějakou drobnou chybu před někým jiným. Okamžitě si ji začnete vyčítat. Vyčítáte si ji ten den, pak ještě večer a možná i druhý a třetí den. Zamyslete se teď ale nad jednou věcí. Kdyby tu samou chybu udělal váš kamarád, mluvili byste s ním takto? Opakovali byste mu tyto věci celý den, pak ještě večer a i druhý a třetí den?
Nestěžujte si. Teď jste tedy zjistili, že za vaše nízké sebevědomí můžou vaši rodiče, kamarádi, učitelé a jiní lidé. Máte možnost buď si stěžovat, jaký jste chudáček a těmto lidem to vyčítat, pak se ale situace pravděpodobně nezmění, nebo se rozhodnout s tím něco udělat a začít na sobě pracovat a postupně se dopracovat k vytouženému sebevědomí. Popravdě zase tolik se litovat nemusíte, samozřejmě se vám nemusí líbit životní styl a máte plné právo toužit po lepším životě a pracovat na tom, abyste ho získali, ale na druhou stranu si uvědomte i pozitivní stránky svého života.
Stanovte si cíl. Určete si a sepište si své cíle a každý den se na ně dívejte. Údajně jen 5 % lidí uspěje, a jsou to ti, kteří mají stanovené a sepsané své cíle. Na jedné univerzitě dělali průzkum, ptali se žáků na jejich cíle. Jen 3 % z nich znala své cíle a měla je napsané. Za 30 let všechny studenty vyhledali a zjistili, že právě těmto 3 % žákům se dařilo nejlépe. Dokázali nahromadit větší bohatství a celkově měli v životě viditelnější úspěchy než ti, jež své cíle napsané neměli.
Zaznamenejte si své úspěchy, vaše kladné stránky a za co jste vděčný. Mohou to být i malé úspěchy provázející vás celý život. Například udělali jste řidičák, přijímací zkoušky na střední školu, odmaturovali jste, upekli koláč, ve třetí třídě zbili rivala. Co vás napadne.
Interpretace OGTT není jen o tabulkách. Rozhodující je pochopit, co konkrétní kombinace hodnot znamenají v praxi a nejenom znát nové tabulky.
Scénář: 5.2 / 8.9 / 7.6
Tento výsledek odpovídá normě. Organismus zvládá zátěž glukózou bez problémů a vrací se zpět k normálním hodnotám.
Co dělat: Není nutná žádná léčba ani sledování, stačí běžný životní styl.
Scénář: 5.6 / 10.2 / 8.5
Zde jsou hodnoty na hranici nebo nad normou. Metabolismus již nefunguje optimálně.
Co dělat:
upravit stravu
zvýšit fyzickou aktivitu
kontrola za několik měsíců
Scénář: jedna hodnota zvýšená
Například: 5.3 / 9.5 / 8.2
V běžné populaci jde o varovný signál. V těhotenství však stačí k diagnóze gestačního diabetu.
Hodnota
Význam
Co dělat
Mírně zvýšená
Riziko
Sledování a režim
Středně zvýšená
Prediabetes
Aktivní změna režimu
Výrazně zvýšená
Diabetes
Lékařská léčba
Co si z toho odnést: Každá odchylka má význam a vyžaduje konkrétní reakci.
Rozhodovací věta: Pokud si nejste jistí výsledkem, nečekejte – konzultujte lékaře.
Praktický dopad: Správná interpretace umožňuje včasné řešení.
Hlavní rozhodovací tabulka (rychlá orientace v praxi)
Tato tabulka slouží jako rychlá pomůcka pro rozhodnutí, co konkrétní výsledek znamená a jak postupovat dál. V praxi jde o nejdůležitější část interpretace.
Výsledek OGTT
Co to znamená
Co dělat hned
Vše v normě
Metabolismus funguje správně
Pokračovat v běžném režimu, kontrola dle potřeby
Lehce zvýšená 1 hodnota
Začínající porucha metabolismu
Upravit stravu, zvýšit pohyb, kontrola za 3–6 měsíců
Hraniční hodnoty
Prediabetes
Okamžitě změnit režim, sledování, kontrolní test
Výrazně zvýšené hodnoty
Pravděpodobný diabetes
Kontaktovat lékaře, zahájit léčbu
Nejasný výsledek
Možné zkreslení testu
Zkontrolovat přípravu a test zopakovat
Co si z toho odnést: Každý výsledek má jasný další krok – nejhorší varianta je neřešit ho vůbec.
Rozhodovací pravidlo: Pokud nevíte, kam výsledek zařadit, berte ho jako rizikový a řešte ho.
Normální hodnoty OGTT jsou nalačno pod 5.6 mmol/l a po 2 hodinách pod 7.8 mmol/l, což znamená správnou reakci organismu na glukózovou zátěž.
Tyto hodnoty ukazují, že metabolismus funguje správně a tělo zvládá cukr bez problémů. Důležité je hodnotit všechny fáze testu, nejen jednu hodnotu. I mírně zvýšené výsledky mohou signalizovat riziko. Pokud se hodnoty pohybují na horní hranici normy, je vhodné zaměřit se na prevenci a životní styl.
Co znamená OGTT hodnota 8.5?
Hodnota OGTT 8.5 mmol/l po 2 hodinách znamená poruchu glukózové tolerance a spadá do pásma prediabetu, které vyžaduje další sledování.
Tato hodnota ukazuje, že tělo nezpracovává glukózu optimálně a existuje zvýšené riziko rozvoje diabetu. Nejde ještě o plně rozvinuté onemocnění, ale o varování. Je vhodné upravit stravu a zvýšit pohyb. Pravidelné kontroly pomáhají sledovat vývoj a včas zasáhnout.
OGTT jedna hodnota zvýšená – co to znamená?
Jedna zvýšená hodnota OGTT znamená, že metabolismus není zcela v rovnováze a může jít o počínající poruchu metabolismu glukózy.
Význam závisí na kontextu. V těhotenství stačí jedna hodnota k diagnóze, zatímco u ostatních pacientů jde o varovný signál. Je důležité sledovat další vývoj a případně upravit režim. Ignorování tohoto nálezu může vést k postupnému zhoršení.
Jaké jsou hodnoty OGTT v těhotenství?
V těhotenství jsou normy přísnější, přičemž nalačno má být pod 5.1 mmol/l a po 2 hodinách pod 8.5 mmol/l.
Tyto limity chrání vývoj plodu a zdraví matky. I malé zvýšení má význam. Diagnóza se stanovuje již při jedné zvýšené hodnotě. Proto je důležité test správně provést a výsledky nepodceňovat.
Můžu pít kávu před OGTT?
Kávu před OGTT pít nedoporučujeme, protože může ovlivnit metabolismus glukózy a zkreslit výsledek testu.
I černá káva bez cukru může stimulovat hormonální reakci organismu. To může vést k falešně vyšším hodnotám. Pro správný výsledek je nutné být nalačno. Nejbezpečnější je pít pouze vodu a vyhnout se všem nápojům kromě ní.
Co jíst před OGTT?
Před OGTT je nutné být nalačno 8–12 hodin a předchozí den jíst běžnou vyváženou stravu bez extrémů.
Nejčastější chybou je změna jídelníčku. Hladovění i přejídání mohou zkreslit výsledek. Večer před testem volte lehkou večeři a ráno již nejezte. Správná příprava zajišťuje spolehlivý výsledek.
Může být OGTT špatně?
Ano, OGTT může být zkreslený, pokud nebyly dodrženy podmínky testu nebo byl organismus ovlivněn vnějšími faktory.
Mezi nejčastější příčiny patří stres, nemoc nebo porušení přípravy. To může vést k falešně pozitivnímu výsledku.
Jako psychoterapie se označují takové formy léčby, při kterých se k léčbě pacientů používají psychologické prostředky. Jádrem všech psychoterapeutických postupů je podpora zdravých částí osobnosti. Můžeme rozlišovat individuální, skupinovou a rodinnou terapii. Těžiště bývá v rozhovoru, umělecké práci, dramatizaci, psychogymnastice, hraní rolí nebo nácviku dovedností. Psychoterapie pomáhá obnovit přirozený pocit kontroly nad svým vnímáním, myšlenkami a představami, emocemi a chováním.
Jaká je role terapeuta v léčbě depresivního pacienta
Terapeut pomáhá postiženému:
porozumět tomu, co se s ním děje;
oddělit zdravé prožívání od nemocného;
omezit, ohraničit nebo odstranit patologické prožitky;
obnovit žebříček hodnot;
podpořit a rozvinout vše zdravé;
nalézt znovu přiměřenou a přirozenou důvěru v sebe i ve svět kolem;
vytvořit pocit bezpečí, samozřejmosti a přirozené kontroly nad svým životem;
najít cesty, jak překonat současné životní problémy.
Jak psychoterapie léčí depresi
Samotná psychoterapie může pomoci jen u lehčích forem deprese. U hlubší deprese nestačí, avšak její kombinace s léky zvyšuje výrazně účinnost léčby. Psychoterapie pomáhá hlouběji porozumět tomu, co se s člověkem v depresi děje. Učí jakým způsobem zacházet s jednotlivými příznaky a problémy v životě a následně trénuje dovednosti, které mohou do budoucna bránit rozvoji nové depresivní epizody. Psychoterapeutický přístup poskytuje bezpečný prostor, ve kterém se nemocný může projevit, vyjádřit a sdělit, co jej vlastně trápí.
Co je individuální psychoterapie
Individuální psychoterapie pomáhá obnovit důvěru ve svět a vytvořit si pevnou vztahovou vazbu s osobou, které můžete důvěřovat v krizových situacích. Podpůrná psychoterapie je často efektivnější než složitě analyzující psychoterapie. Skýtá přátelskou atmosféru přijetí a pochopení, do ničeho nenutí. Samotná psychoterapie k léčbě deprese nestačí, ale při kombinaci s léčbou psychofarmaky může být velmi vhodnou volbou. Pacient má nyní svobodnou volbu svého terapeuta. Může tedy, a dokonce by i měl dbát na to, zda se se svým terapeutem cítí dobře, zda ho prožívá jako chápajícího a zda se cítí být přijímán takový, jak je. Pokud se necítí být přijímaný, je možné si to ujasňovat v rozhovorech. A pokud to ani pak nevnímá jako dostatečné, je na místě najít si jiného terapeuta. Ne každý se cítí dobře s každým. Trochu jiná situace je v průběhu dlouhodobé léčby. Může dojít k tomu, že v původně dobrém terapeutickém vztahu dojde k napětí a pocitům nepochopení.
Kůže se odlupuje pouze u suché pokožky, která je vystavována častému mytí rukou. Velmi účinná je pravidelná hydratace, která může hodně pomoci.
Co dělat, když si dítě kouše nehty?
Pokuste se udělat něco pro to, aby si dítě nekousalo nehty, postačí namáčení nehtů do pepřové šťávy.
Co dělat, když se mi kůže odlupuje z prstů?
Nejspíše se jedná o ekzém. Je vhodné navštívit dermatologa, který vám poradí co a jak, a předepíše vám účinné krémy nebo léky.
Co dělat, když se mi třepí nehty?
Snížení poškození nehtů můžete dosáhnout dostatečným přísunem biotinu. Velmi účinný je krém Eucerin. Také se doporučuje namáčení nehtů před spaním do vody po dobu 10 minut.
Co dělat, když se mi na nehtech objevují bílé čáry?
Nejspíše se jedná o lupénku, proto je důležité navštívit dermatologa.
Co dělat, když se mi odlupují nehty od nehtového lůžka?
Může se jednat o nedostatek železa, lupénku, slintavku nebo základní metabolické vady.
Při bolesti ucha si uvědomte, že příčin bolesti může být víc a co v jednom případě může pomoci, tak ve druhém může situaci naopak zhoršit. To, co pomáhá na zánět středního ucha, může uškodit při zánětu vnějšího zvukovodu (mimochodem dost intenzivní bolest, která vás na týden vyřadí z činnosti). A například to, co zabere při zánětu zvukovodu, může zhoršit bolest, kterou způsobuje mazová zátka. Takže to nejhorší, co můžete udělat, když nevíte, co vám je, je zkombinovat z naprostého zoufalství všechny způsoby léčby. Jediné, čím nic nezkazíte, tedy pokud nemáte žaludeční vředy, je dát si ibuprofen.