CO JIST PRI ZANETU JÍCNU je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Problémem lidí s refluxní chorobou jícnu je, že se jim přes jícnový svěrač do jícnu dostává žaludeční kyselina, což může vyvolávat řadu různých příznaků, zejména pálení žáhy a regurgitaci (navracení žaludečního obsahu do úst) a následný kašel. Refluxní choroba jícnu postihuje až 5 % dospělých a 10 % dětí.
Kdy je nutná operace
Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby.
Reflux jícnu – operace jícnu se indikuje v případě, že:
klasická léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo je její užívání spojeno se závažnými nežádoucími účinky;
nechcete dlouhodobě užívat léky.
Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace). Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost. Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.
Mezi nové metody patří:
endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce) – smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, což způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu;
endoluminální gastroplikace – při tomto zákroku se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu;
endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů – při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích, tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu;
endoskopická radiofrekvenční ablace – používá se v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií), lze ji tedy s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu. Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích;
laparoskopická operace metodou LINX – při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu.
V naší poradně s názvem VŘEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobrý den,
Pane Cempírku mohla bych Vás, prosím ještě obtěžovat? O překlad zprávy z gastra..
Přikládám v příloze.
Mockrát Vám děkuji.
Přeji krásný den Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že se na nás obracíte, když nerozumíte doktorské řeči a chcete lidštější výklad svého zdravotního stavu. Na fotografii jste poslala zprávu z gastroskopie, která vám byla provedena, aby se zjistil stav žaludku po dříve prodělaných žaludečních vředech a také příčina klidně probíhajícího zánětu dvanáctníku. Epizoda se žaludečními vředy pro vás skončila dobře - žádné aktivní vředy na stěně žaludku nemáte. Zbyly vám tam pouze jizvy, které se za ten čas již překryly zdravým povrchem - epitelem. To znamená, že žaludek po vředech funguje správně.
Ze zprávy také vyplývá, že máte již delší dobu zánět na dvanáctníku, který se nedaří zcela vyléčit. Pro volbu další léčby byly odebrány dva vzorky sliznice žaludku a čeká se, až co řekne laboratoř.
Další věc, která u vás nefunguje, je vstupní svěrač na žaludku, tak zvaná inkompetence kardie. Je to vstupní svěrač v místě, kde do žaludku ústí jícen. Problém je, že svěrač není schopen se zcela pevně uzavřít a dochází tak k vytékání kyselého obsahu žaludku do jícnu, kde se tím leptá jeho sliznice. Díky tomu máte na jícnu tak zvané refluxní změny, ale vše je zhojené a v klidu. Aktuálně tedy nemáte bolesti, ale může vás občas pálit žáha. Právě na pálení žáhy byste se měla soustředit. Aby k němu nedocházelo, můžete do značné míry ovlivnit stravou a některými dalšími opatřeními:
- Udržujte si zdravou váhu.
- Přestaňte kouřit.
- Přizvedněte si matraci tak, abyste spala v mírném polosedu.
- Začněte spánek na levé straně.
- Po jídle si nelehejte.
- Jídlo jezte pomalu a důkladně žvýkejte.
- Objevte potraviny a nápoje, které u vás vyvolávají pálení žáhy a vyřaďte je.
- Nenoste příliš upnuté nebo těsné oblečení v oblasti trupu.
Současná medicína má velmi účinné řešení, o kterém byste měla vážně uvažovat. Nazývá se fundoplikace žaludku a jde o chirurgický zákrok, při kterém se z kousíčku žaludku vytvoří manžeta kolem dolní části jícnu, a ta pak zastoupí funkci svěrače. Když po operaci nebudete polykat velké kusy nebo velké množství potravy najednou, tak vám to může po dlouhou dobu vyřešit problém s pálením žáhy.
Podle zprávy vám byl předepsán lék Controloc, který redukuje epizody pálení žáhy, ale nelze ho takto používat dlouhodobě po zbytek života.
Proč je pro vás důležité omezit pálení žáhy?
Ze zprávy je zřejmé, že problémový svěrač, kvůli kterému vás pálí žáha, je u vás natolik oslaben, že vám nemohlo být ani zcela uděláno vyšetření řasení vnitřní stěny žaludku. K tomuto vyšetření je totiž potřeba žaludek nafouknout přes tu černou hadici, co jste měla v ústech. Ale to u vás nešlo, protože během nafukování všechen vzduch unikal kolem volného svěrače do jícnu a ven krkáním. Jícen máte jen jeden a když si ho necháte propálit žaludeční kyselinou, tak nebudete moci normálně jíst ústy. Pálení žáhy sice samo o sobě rakovinu nezpůsobuje, ale pokud se objevuje po dlouhou dobu, může to vést k dalším změnám ve výstelce jícnu a to zvyšuje riziko rakoviny, jako je Barrettův jícen.
To je vše, co se dá s
Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.
Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.
Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.
Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.
V naší poradně s názvem SLIZNICE JÍCNU OBNOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohacek.
Má někdo zkušenosti s léčbou popálené sliznice jícnu po chemoterapii ? Jak obnovit sliznici - čím ? Děkuji. Pište prosím na meil !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Chemoterapie může poškodit buňky ve sliznici, čímž dochází k zánětu (mukositida). Chemoterapie může způsobit bolestivé vředy, krvácení a infekce v jícnu. Mukositida je obvykle dočasná a zmizí do několika týdnů po ošetření chemoterapií.
Obtížné nebo bolestivé polykání, pálení žáhy nebo bolest v horní části břicha (v nadbřišku) by měly být oznámeny lékaři. Bolest způsobená zánětem jícnu (ezofagitida), může vadit při jídle. Někteří lidé proto musí dočasně změnit své stravovací návyky nebo užívat léky proti bolesti, pokud mají potíže s polykáním nebo polykání je pro ně bolestivé. Zůstaňte proto v péči svého lékaře a snažte se společně toto období překonat, než se sliznice jícnu zahojí.
Onemocnění má dva typické příznaky: pálení žáhy (pyróza) a návrat (regurgitace) žaludečního obsahu do jícnu či do úst.
Pálení žáhy je pálivá bolest za hrudní kostí způsobená refluxem žaludečního obsahu do jícnu, která se často zhoršuje vleže, někdy bývá spojena s takzvanou regurgitací (navracením žaludečního obsahu do úst). Komplikace zahrnují především zánět jícnu, zúžení (strikturu) jícnu a vřed jícnu. Zánět jícnu může vyvolat odynofagii (bolestivost při polykání) a krvácení (naštěstí většinou mírné). Zúžení jícnu způsobuje postupně se zhoršující dysfagii (obtížné polykání) při polykání pevné stravy. Vřed jícnu se projeví bolestí stejného charakteru jako žaludeční nebo dvanáctníkový vřed, bývá však pociťována za hrudní kostí. Vředy se hojí pomalu, často se vracejí (recidivují) a po vyhojení většinou zanechají zúžení jícnu.
Chronický problém nastává, pokud dojde k oslabení nebo poškození funkce dolního jícnového svěrače. V tomto případě se objevuje takzvaný noční reflux, kdy žaludeční šťávy natečou zpět do jícnu při spánku v horizontální poloze.
V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálení žáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálení žáhy. Pálení žáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.
Následkem uvolnění dolního svěrače jícnu dochází k pronikání kyselého obsahu žaludku do oblasti jícnu. Žaludeční kyseliny, zejména kyselina chlorovodíková, postupně poškozují sliznici jícnu a vzniká zánět jícnu, což lidé vnímají jako pálení žáhy, říhání, pálení za hrudní kostí (v některých případech to může vypadat jako infarkt myokardu), někdy se projevující i zápachem z úst.
Velmi typickými příznaky refluxu jícnu bývá chronický kašel, který často není zpočátku přisuzován této chorobě. Až po vyčerpání klasické léčby na kašel, která nebývá v tomto případě úspěšná, přichází na řadu další pátrání po příčině chronického kašle, a tou bývá právě reflux jícnu. Kašel je v tomto případě následkem toho, že výpary kyselin dráždí průdušky. Tento symptom se objeví i tehdy, když nás trápí „stresový reflux“, to znamená, že se pálení žáhy objeví jen ve stresových situacích, případně při nervozitě.
Důvodem vzniku refluxu jícnu je v převážné většině nesprávná skladba stravy, především strava obsahující velké množství tuků, lepku, alkoholu a cukru, a také trvalé překyselení organismu. Reflux jícnu může vzniknout na základě většího vnitrobřišního tlaku, který způsobuje nadváha, anebo také konzumace objemově většího množství jídla, než tělo potřebuje. Tlak na žaludek může být i příčinou narušení rovnováhy střevní flóry, škodlivého přemnožení jednotlivých bakterií a střevních plynů, které vznikají v důsledku bakteriálního rozkladu v žaludku a ve střevech. Příznaky zhoršují i jídla, která zvyšují plynatost, konzumace alkoholu a kouření. Častým důvodem bývá rovněž dlouhodobý chronický stres a také dlouhodobé užívání léků. Režimová opatření jsou při této chorobě zásadní pro úspěšnou léčbu. K tomu velmi dobře přispívá i alternativní léčba a léčba pomocí bylinek.
V naší poradně s názvem KURKUMA A ARTRÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Kosek.
Je známé,nebo doložené působení kurkumy na artrózu,jako možný lék?Děkuji za odpoběď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kurkuma je jasně žlutá bylina, která bývá použita při vaření, při barvení potravin a také v ajurvédské medicíně v Indii a v Číně již 2000 let. Neoficiální důkazy ukazují na její účinnost při léčbě mnoha onemocnění a stavů, zejména těch, které zahrnují zánět měkkých tkání například v případech artritidy. Na Universitě v Michiganu se v poslední době zabývají prokázáním vlastností kurkumy při léčení artritidy a dalších onemocnění pohybové soustavy. Nicméně kurkuma může způsobit také nežádoucí účinky, konkrétně ředění krve. Proto se vždy poraďte se svým praktickým lékařem před začátkem této bylinné léčby.
1.
Podle prozatímních výsledků z University of Michigan se dá kurkuma použít v případech revmatoidní artritidy a osteoartrózy pro snížení bolesti, utlumení zánětu a uvolnění ztuhlosti. Výsledky výzkumu zatím ukazují, že kurkuma je lepší než nesteroidní protizánětlivé léky na zmírnění zánětu po operaci.
2.
Kurkuma je lepší, když se užívá ve formě kapslí, než ve formě tablet. Tablety totiž navíc obsahují látky, které jim pomáhají držet svůj tvar, ale snižují účinnost hlavních látek. Zatímco kapsle jsou lyofilizované a bývají čerstvější. Doporučená dávka je 250 až 500 mg třikrát denně.
3.
Zkombinujte kurkumu se zázvorem, to doporučuje Dr. Andrew Weil, pro větší úlevu od zánětu. Zázvor obsahuje protizánětlivé látky, které snižují otoky a ztuhlost. Obě byliny užijte společně v kapslích ve stejnou dobu. Možný je i čaj, kdy se vaří množství jednoho palce jednotlivých bylin ve dvou šálcích vroucí vody po dobu 15 až 30 minut. Pak se byliny odstraní a přidá se med nebo stevia.
4.
Přidejte enzym bromelain, který přispěje ke zvýšení účinku obou látek (zázvoru i kurkumy) při artritidě. University of Maryland Medical Center (UMMC) přináší neoficiální důkaz z ájurvédské terapie, který ukazuje, že tyto dvě byliny jsou obě účinné při léčbě bolesti artritidy a společně s bromelainem jsou ještě účinnější. Zároveň ale poukazuje na to, že zatím neexistují žádné oficiální vědecké studie podporující tyto způsoby použití. Bromelain je k dispozici ve formě tobolek.
5.
Kurkumu a další zde uvedené byliny užívejte mezi jídly, nikoli s jídlem. Tím zlepšíte jejich schopnost snižovat bolest a ztuhlost v důsledku zánětu. Když se užívají spolu s jídlem, tak mají tendenci se více soustředit na trávení, spíše než na kloubní tkáně.
Varování
Kurkuma, bromelain a zázvor jsou schopny ředění krve a měly by být používány pouze pod dohledem vyškoleného zdravotního lékaře. V žádném případě tuto léčbu nekombinujte s léky používanými na ředění krve, jako je kumarin nebo warfarin bez vědomí lékaře. Pokud dojde ke krvácení při používání těchto bylin, okamžitě je přestaňte užívat a vyhledejte lékařskou pomoc.
Přírodní rada
Bromelain je enzym extrahovaný z ananasu, převážně z listů a kůže plode. Konzumace ananasu může pomoci zmírnit bolest artritidy, zvláště když k tomu užíváte kurkumu.
Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.
Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.
Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.
Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.
Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).
Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.
Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Refluxní choroba jícnu je nejčastěji způsobena oslabením dolního jícnového svěrače. Za normálních okolností se tento svěrač rozevře pouze tehdy, když přijímáme potravu a je potřeba, aby se dostala do žaludku. Jinak zůstává sevřený a brání tak tomu, aby žaludeční kyselina pronikla zpátky do jícnu.
Refluxní choroba jícnu se projevuje příznaky, jako jsou pálení žáhy a nepříjemná „hořká“ pachuť v krku. Zatímco u některých lidí se pálení žáhy vyskytuje jenom občas, existují i lidé, kteří příznaky refluxní choroby jícnu trpí celoživotně, přičemž jim velmi negativně ovlivňují celkovou kvalitu života. Projevy refluxní choroby jícnu lze často zmírnit přijetím vhodných opatření (zejména změna stravovacích návyků), případně lze toto onemocnění léčit pomocí léků nebo – v závažných případech – operací.
Základní příznaky refluxní choroby jícnu:
pálení žáhy – jde o nepříjemné pálení, které nejčastěji pociťujeme v oblasti těsně nad žaludkem, ale může se šířit i do celého hrudníku nebo dokonce až do krku; pálení žáhy se obvykle zhoršuje po jídle, při předklonu nebo vleže;
regurgitace žaludečního obsahu – stav, kdy se žaludeční obsah (včetně žaludeční kyseliny) vrací zpět do jícnu, krku a úst, což vyvolává nepříjemnou, hořkou pachuť v ústech.
Ostatní příznaky refluxní choroby jícnu:
zánět jícnu (ezofagitida);
zápach z úst (odborně halitóza);
nadýmání, plynatost a říhání;
nevolnost
problémy při polykání (můžete mít pocit, jako když sousta zůstávají „zaseknutá“ v hrdle) nebo bolest při polykání;
bolest v krku a chrapot;
přetrvávající kašel nebo sípání, které se zhoršují v noci;
zvýšená kazivost zubů a onemocnění dásní.
Pokud trpíte astmatem, mohou se u vás jeho projevy zhoršit v důsledku podráždění dýchacích cest žaludeční kyselinou.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Hájková.
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o jídelníček na berettuv jicen. Mnohokrát děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším přírodním prostředkem na reflux jícnu je jablečný ocet. Požitím kyseliny před jídlem oklamete svůj žaludek, aby počkal s tvorbou vlastní kyseliny.
Svaly dolního jícnového svěrače se aktivují a stahují v závislosti na kyselině. Pití jablečného octa před jídlem aktivuje svěrač a omezí tak přístupu kyseliny do jícnu. Zastánci jablečného octa navrhují přidat dvě až tři čajové lžičky do malé sklenice vody a vypít ji před každým jídlem.
Také je dobré po každém jídle sníst čtyři mandle, což může omezit reflux.
Špatná funkce jícnu znamená proniknutí obsahu žaludku, a to části natrávené potravy a žaludečních šťáv do jícnu. Žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, která nepříznivě působí na sliznici jícnu. Její buňky jsou tak odlupovány a vzniká zde zánět, který sliznici dále poškozuje. Buňky sliznice se sice obnovují, ale pokud je růst nových buněk pomalejší než ztráta dosavadních buněk a jejich funkce k ochraně jícnu je nedostatečná, dochází k refluxní ezofagitidě – tedy zánětu jícnu na podkladě dráždění kyselou žaludeční šťávou. Toto onemocnění, pokud je dobře léčeno, nemusí spět až k zánětlivým změnám. Zároveň ne každý reflux musí být hned považován za nemoc. Krátkodobě se vyskytuje docela často i u zdravých jedinců. Může být způsoben určitou stravou, například kořeněnými jídly, sladkými pokrmy či alkoholem. Pokud příznaky přicházejí zřídka, nejsou důvodem návštěvy u lékaře, stačí jen upravit jídelníček.
Jícen má ve své stěně jícnové svěrače, přičemž dolní svěrač má nejvýznamnější roli ze všech protirefluxních činitelů. Jeho správnou funkci pozitivně ovlivňuje potrava bohatá na bílkoviny, alkalizace žaludečního obsahu (tu zajišťují jednak sliny a jednak o něco níž slinivka břišní) a tzv. prokinetika, což jsou léky užívané při léčbě refluxu. Naopak svěrač uvolňují a tím nahrávají zpětnému chodu žaludečního obsahu tučná a kořeněná jídla, peprmint, čokoláda, kofein, nikotin a alkohol. U gravidních žen dochází k refluxu častěji vlivem hormonálních změn (působení progesteronu). V tomto případě není reflux nebezpečný, po porodu se stav většinou sám upraví.
Je známá i celá řada léků, které způsobují reflux, např. theophyllin (Afonilum, Euphyllin, Spophyllin, Theoplus) používaný k léčbě astmatu, dále nitráty k léčbě akutního srdečního selhávání, některá antiarytmika (Verapamil, Isoptin, Lekoptin, Blocalcin, Diacordin) a nesteroidní antirevmatika, což je například Ibuprofen (Brufen) a Acylpyrin. Při nadměrném užívání uvedených léků se mohou tedy vyskytnout potíže spojené s reflexem a je dobré poradit se o další a vhodnější léčbě s vaším lékařem.
Hlavním příznakem je pálení žáhy, které se odborně nazývá pyróza. Jde o bolestivý pocit pálení za hrudní kostí (může být podobný jako u anginy pectoris), který sahá od žaludku až do krku a může být spojený s hořkokyselým pocitem v ústech. Někdy se totiž kyselý obsah vrací až do úst. To se v lékařské terminologii nazývá regurgitace (návrat). Pálení žáhy se objevuje zpočátku jen po některých jídlech (sladká, pečená jídla, smažené pokrmy, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný pyrózou po každém jídle, někdy dokonce i nalačno a v noci. Tomu přispívá
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nepříjemné pocity na hrudi a v krku zná zřejmě každý z nás. Na vině může být infekce, kouření, alkohol, suchý vzduch nebo reflux jícnu.
Nejčastěji jde o pocity škrábání a bolesti, které jsou vyvolány prostupem nějakého mikroba do sliznice a skrz ni i do krve, hlavně viry či bakterie, ty vyvolávají spíše hnisavé záněty s velkým otokem „krčních mandlí“, na něž tělo reaguje zánětlivou reakcí, během které se do dané oblasti přesouvají bílé krvinky. Následně dochází k otoku a k dráždění nervových zakončení, což pociťujeme právě jako škrábání, bolest a pálení v krku a přidružené pálení na hrudi.
Po příčinách můžeme však pátrat i jinde. Dráždivý je tabákový kouř, ať už během kouření aktivního či pasivního (pobyt v zakouřených místnostech). Podobně působí alkohol – dlouhodobým užíváním (u alkoholiků) dochází postupně ke vzniku chronického dlouhodobého zánětu jícnu, který vyvolává právě dané pocity pálení.
Dlouhodobé vystavení suchému vzduchu, především v přetopených místnostech v zimě, které nejsou větrané, dochází k vysychání sliznic, což se může projevovat jako pálení očí, nosu, ale i v krku. Je třeba pamatovat také na to, že kouř, alkohol a suchý vzduch zvyšují vysušováním a drážděním sliznic jejich prostupnost pro různé mikroorganismy, takže se výrazně snižuje obranyschopnost našeho organismu.
Velmi častou a vcelku závažnou příčinou pálení v krku a na hrudi je takzvaná refluxní ezofagitida. Tento termín vyjadřuje stav, kdy se kvůli nedokonalému svěrači mezi jícnem a žaludkem dostávají žaludeční kyseliny do jícnu, kde způsobují zánět. Lidově se tomuto stavu říká pálení žáhy. Jde o vcelku běžný problém vyskytující se spíše u žen, ojediněle se projeví asi u každého člověka. Problémem začíná být, pokud se kyselý žaludeční obsah do jícnu dostává často. Sliznice jícnu totiž na silnou kyselost není připravená a s každým dalším kontaktem se zvyšuje šance vzniku rakoviny jícnu. Je proto potřeba tento stav řešit. K léčbě refluxní choroby jícnu se využívají látky neutralizující kyselost žaludku a velké spektrum látek snižujících tvorbu žaludečních kyselin.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Píšete co není z mouky a celozrnný chléb je tedy z čeho?
U mojí dcerky 5 let byl zjištěn reflux jícnu. A moc to jednoduché asi nebude. Máte tady někdo dítě s reflux a co tak malému dítěti dáváte.dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Musíte se svým dítětem komunikovat a zjišťovat, po čem se mu objevují pocity pálení žáhy a ta jídla pak vyloučit. U malých dětí také pomáhá, aby nechodily spát s plným žaludkem a nejedli před spaním čokoládu. Během dopoledne zkuste podávat nápoj z jablečného octa. Jednu lžíci octa rozmíchejte ve 250 ml čisté vody bez bublinek a podávejte jeden měsíc. Nenahrazujte, ani nedoplňujte ocet citronovou šťávou.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj
Ve svém příspěvku REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katarina.
Dobry den Pavle, taky mam tu stejnou diagnozu jako vy... Bohuzel je to nezvratny stav, bunky jicnu se zmenili v bunky tenkeho streva, tohle ctu na vsech forech (ve 3 jazycich). Take hledam nejakou kucharku a nikde tu specifikovanou na Barretuv syndrom nenachazim jen porad dokola vynechat ostre, tucne, studene, teple a neprejidat se... nekde doporucuji jablecny ocet s citronem redeny ve vlazne vode nalacno, jinde zakazuji... Vypada to ze si to musi kazdy vysledovat sam co mu sedi a co ne.. Taky bych se nejradeji udrzovala bylinkami ale vypada to na Protonove pumpy do konce zivota.... kdybych na neco narazila zkusim sem znovu napsat. Diagnozu mam teprve tyden tak zatim hledam... Opatrujte se.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Dobrý den,
moc děkuji za reakci. Já to mám již 3.roky. Nic optimálníjo jsem za tu dobu nevychytal. Jablečny ocet jsem zkoušel také, ale také bez efektu.Horké mi nevadí
Studené je dost nepříjemné. Snažím se najít optimální jídlo. Je mi ale po všem špatně i když mi jídlo chutná. Pokud někdo na něco přijde budu za radu moc rád. Nevím, zda by nebylo dobré to odoperovat.
Dětem s refluxem tento sval funguje nesprávně. Řada takto postižených dětí trpí také hiátovou kýlou, způsobenou vydutím části žaludku skrze bránici (sval, který odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní). Reflux se vyskytuje u kojenců a malých dětí častěji, než se v minulosti myslelo. Někteří kojenci se s touto poruchou rodí. U jiných dětí k ní přispívá přejídání nebo zvyk hned si po jídle lehnout. Stav zhoršuje konzumace některých potravin, například kořeněných jídel, čokolády, nápojů s obsahem kofeinu, perlivých nápojů a alkoholu. U starších dětí a dospívající mládeže jsou rizikovými faktory kouření, nadváha nebo těhotenství.
Reflux se projevuje bolestí a pálením, které začíná v hrudníku za hrudní kostí a postupuje směrem do krku. Řada dětí má kyselou nebo hořkou chuť v ústech způsobenou tím, že se žaludeční obsah vrací až do úst. Děti obvykle zvracejí, kašlou, říhají a pociťují bolest při polykání. U kojenců se reflux projevuje zvracením po jídle. Mívají také záchvaty kašle a potíže s dýcháním způsobené vdechováním žaludečního obsahu nebo u nich palčivý pocit vyvolává podrážděnost. V ojedinělých případech mohou mít vážnější příznaky, například neprospívání. Reflux u kojenců vymizí obvykle v prvním roce života.
Lékař obvykle diagnostikuje reflux na základě rentgenového vyšetření. Dítě musí vypít tekutinu obsahující sulfát baria, jehož postup trávicím ústrojím se pak sleduje pomocí rentgenových snímků. Vyšetření je bezbolestné a tekutina z těla snadno vyjde. Lékař může použít také pH sondu – dlouhý tenký nástroj, který zavede dítěti ústy do jícnu, aby změřil hladinu kyselin v jícnu v průběhu 24 hodin. Zavedení sondy může vyvolat krátce nepříjemný pocit. Další metodou, která slouží k diagnostikování refluxu, je gastroskopie. Používá se endoskop, úzká pružná trubice, která se opět zavádí ústy do jícnu. Dítě dostane sedativa. Pomocí endoskopu může lékař prohlédnout sliznici jícnu. Další možností, jak stanovit nebo potvrdit diagnózu, je biopsie pomocí endoskopu.
Onemocnění se léčí změnou stravy a způsobu života. Dětský lékař obvykle předepíše také léky. Reflux se vyskytuje často u dětí, které jsou zvyklé ležet v rovné poloze. Má-li kojenec tuto poruchu, držte ho v náručí tak, aby byl vzpřímený, nebo ho nechávejte 30 minut po jídle ležet s hlavičkou podloženou polštářem, popřípadě ho uložte tak, aby leželo na pravém boku. Lékař vám také pravděpodobně doporučí zahušťovat dítěti mléko rýžovými vločkami, které se tak snadno nevrací ze žaludku zpět. Během jídla a po jídle nezapomínejte nechat dítě několikrát odříhnout. Podložte dítěti čelo postýlky o 10 až 20 cm.
V naší poradně s názvem PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
U dny nejde o dodržování doporučeného množství purinů, jako spíš o to, vyladit jídelníček tak, abyste udržel hodnoty kyseliny močové ve snesitelné míře. Proto je potřeba znát seznam nevhodných potravin, které byste neměl jíst vůbec a nebo jen svátečně. Pravidelně a často choďte na měření kyseliny močové, abyste se stačil rozpamatovat, který z vašich stravovacích prohřešků má největší vliv a ten pak omezte.
Když zmiňujete brokolici, tak ta je, co se purinů týče, bezpečná. Její riziko je jen v případě užívání Warfarinu, protože obsahuhe vitamín K a rázové zařazení nebo naopak vyškrtnutí z jídelníčku může rozkolísat srážlivost krve.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Musiolová.
1.jak je to u léku na srážlivost krve APO-TIC s kombinací s brokolicí. Na žaludek mi hodně dobře dělá brokolice, tak ji používám téměř denně do všeho i samotnou, ale užívám zároveňna srážlivost krve i lék APO-TIC 2x denně půl tablety.Nyní v seznamu bílkovin u potravin má brokolice vysoké hodnoty - 80, takže bych ji měla vzhledem ke své sváze 85-90kg vysadit, protože by pokrylo 100g brokolice celodenní dávku bílkovin, které mohu sníst. Objevily se totiž u mne záchvaty dny.Ale ve vaší předešlé odpovědi na brokolici upozorňujete na kombinaci této zeleniny a léků na srážlivost krve Warfarin - týká se toto upozornění i léků APO-TIC? A jak mám rozumět upozornění, že není možno vysadit brokolici najednou?2. Prosila bych ještě radu - nerozumím v pojednání o bramborách , že nejdříve říkáte že brambory by se měly vařit jen ve slupce u dny, pak je v článku hovořeno, že se mají jíst jen sladké brambory , a to pečené, ale pak je hovořeno, že brambory bílé se nemají jíst. Co to jsou za brambory bílé, mají se jíst jen odrudy brambor červených, nebo vůbec brambory normální se nesmí u dny jíst, ale mají se jíst jen sladké brambory , a to pečené?
Ukončení kouření a omezení konzumace alkoholu – nikotin z tabáku a alkohol zhoršují fungování dolního jícnového svěrače. Pokud přestanete kouřit a pít alkohol, může dojít ke zlepšení refluxní choroby jícnu. Rovněž pití alkoholu může projevy refluxu a pálení žáhy zhoršovat. Alkohol totiž zvyšuje produkci žaludeční kyseliny, a navíc uvolňuje dolní jícnový svěrač a brání jeho přirozené schopnosti chránit se před žaludeční kyselinou.
Snížení váhy – větší objem tuku v břišní části těla tlačí na žaludek a zhoršuje reflux žaludečního obsahu do jícnu.
Omezení konzumace nápojů a jídel, která zhoršují reflux – omezit byste měli konzumaci tučných a silně kořeněných jídel, kávy, čokolády, cibule, česneku, rajčat a paprik a jídel s obsahem peprmintu nebo zázvoru. Problémy mohou zhoršovat také citrusy a ovocné džusy.
Konzumace menších porcí – při příliš naplněném žaludku je větší pravděpodobnost refluxu potravy do jícnu. Nedoporučuje se však neustálé pojídání velmi malých porcí jídla, žaludek by měl mít možnost přijatou potravu v klidu strávit.
Zvýšení hlavové části postele – podložení nohou postele v hlavové části alespoň o 10 cm může pomoci od nočních problémů s refluxem.
Po jídle zůstat ve vzpřímené pozici alespoň 2 hodiny a nejíst alespoň 2 hodiny před nočním spánkem – poloha vleže usnadňuje reflux potravy do jícnu, lehat byste si proto měli až po vyprázdnění žaludku, což je asi 2 až 3 hodiny po jídle. Také není vhodné cvičit ihned po jídle.
Nenosit příliš těsné oblečení – oblečení těsné v oblasti trupu zvyšuje tlak na žaludek.
V naší poradně s názvem LINX OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Dobry den, aplikuje se u nas metoda Linx ? Jsem po rozvolněné fundoplikaci a dalsi nechci absolvovat.Děkuji za odpověd.Karel.36 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Metoda Linx se používá při léčbě refluxu a je zatím dostupná jen v USA. Metoda Linx spočívá v nasazení magnetického kroužku na ústí jícnu. Kroužek je tvořen malými vzájemně propojenými magnety, které se mohou přirozeně od sebe vzdálit a rozšířit celkový průměr kroužku až na 1,5 cm v případě polknutí stravy. Po transportu stravy do žaludku se magnety opět vlivem své magnetické přitažlivosti opět semknou a uzavřou ústí. Tím je zcela zabráněno pronikání žaludečních šťáv do jícnu a dochází k vyléčení GERD.
Je to velmi nadějná metoda, která pomůže tam, kde dosavadní metody nestačily. Provádí se laparoskopicky, tedy miniinvazivně a pacient odchází druhý den do domácího doléčení.
Tyto informace vám poskytnou rady o tom, co můžete jíst po operaci brániční kýly.
Během operace je část vašeho žaludku volně ovinuta kolem dolního jícnu. Síťka je chirurgem upevněna volně, aby nesvírala jícen. Nicméně několik týdnů po operaci bude tento zábal oteklý a průchod jícnem zúžený. To by mohlo způsobit uvíznutí některých potravin v dolním jícnu. Otok se do šesti týdnů úplně srovná, ale do té doby musíte dávat pozor na to, co jíte.
1. až 3. týden
První tři týdny jen čiré tekutiny a měkká nebo tekutá strava. Pít můžete začít během několika hodin po operaci. Pijte v malých množstvích, vyhněte se velkým douškům.
Mezi čiré nápoje patří voda, čaj, většina džusů a čiré polévky. Můžete dokonce jíst zmrzlinu, pokud se před spolknutím rozpustí. Vyhněte se perlivým nápojům a alkoholu. Někteří pacienti uvádí, že kofein a citrusové šťávy (jako je pomeranč šťáva) je dráždí a je lepší se jim vyhnout.
Den po operaci můžete začít jíst měkkou nevýraznou stravu. Měkká nevýrazná strava je jakékoli jídlo, které je vlhké, lze ho rozmělnit na kousky vidličkou a nevyžaduje mnoho žvýkání. Příklady zahrnují cereálie změkčené v mléce, hladkou polévku (bez hrudek) a pyré. Nesmíte jíst chléb, krekry, sušenky, tuhá masa jako steaky a suchá jídla jako např. uzeniny.
4. a 5. týden
Čas na měkkou dietu. Nyní můžete začít jíst měkká jídla, jako jsou dobře uvařené těstoviny, mleté maso, rybí vločky, dobře uvařená rýže, luštěniny a zelenina se spoustou omáčky.
6. týden
Normální strava. Pokud jste bez obtíží prošli měkkou dietou, můžete začít jíst normální stravu začátkem šestého týdne po operaci. Chléb (zejména bílý chléb) a kuřecí maso nechte až na pozdější dobu, protože ty mají největší sklon k uvíznutí v jícnu. Typická strava pro dietu po operaci brániční kýly by měla obsahovat semena, ořechy a celozrnné výrobky. Zhruba 50 procent stravy může tvořit čerstvé ovoce, stejně jako syrová nebo lehce vařená zelenina. Zdá se, že také pomáhá důkladné žvýkání jídla. Příznaky pálení žáhy spojené s hiátovou kýlou lze často kontrolovat vhodnou dietou a změnami životního stylu.
Pokud ale máte stále potíže s měkkou dietou i v šestém týdnu, vyhněte se normální stravě, dokud nebudete mít následnou kontrolu v ambulanci. Možná budete muset zůstat na měkké dietě o něco déle.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kolemjdoucí.
Bože to je hloupost.
měli jste tady někdo vůbec tenhle reflux ?? Já ho má už půl roku, skorem nic nepomáhá, zato hromada věcí to dokáže pěkně zhoršit. A tlačenka s octem a cibulí je zrovna jedna z nich.
Čerstvá cibule s octem pro člověka, který má spálené hrdlo, je jako kdyby si zdravý člověk popálil krk brutálně pálivou čili papričkou.Další taková skvělá rada, která putuje po internetu, je lžíce jablečného octa alespoň jednou denně. Nechci zpochybňovat pozitiva pro lidský organizmus, sám jsem ho používal místo normálního octa s tou tlačenkoua cibulí, když jsem byl zdravý, ale pro člověka se spálenými sliznicemi extraezofageálním refluxem opět ne! Už jsem to vyzkoušel a v ten moment jsem si tak poleptal už tak podrážděné hrdlo, že tu nutriční poradkyni, co mě to poradila, bych v ten moment zaškrtil.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pití octa s vodou opravdu pomáhá při léčbě refluxu, a víte proč? Protože ocet zvyšuje kyselost žaludku. Žaludek je uzavřen zvláštním svěračem, který se stahuje a síla sevření je přímo úměrná reakci PH v žaludku. Čím kyselejší je žaludek, tím sevřenější je svěrač.
Ovšem je pravda, že polknutí zředěného octa vyvolá nepříjemný pocit pálení už naleptané sliznice jícnu. V tomto případě by bylo vhodné žaludek uklidnit pomocí blokátorů protonové pumpy - typicky Omeprazolem a až se jícen zahojí (3 až 4 týdny), tak teprve pak zařadit ocet a vysadit Omeprazol a snažit se tak uměle dokyselovat žaludek.
Bolesti na hrudi nebo v zádech jsou druhým nejčastějším příznakem onemocnění jícnu, po poruchách polykání. Rozdělují se na pálení žáhy a bolesti při polykání. Pálení žáhy vzniká v důsledku gastroezofageálního refluxu, což je zpětné proniknutí žaludečního obsahu do jícnu. Pálení žáhy není problém, který by se vykytoval vzácně. Častý výskyt je u těhotných žen. Důvodem bolesti je návrat žaludečního obsahu do jícnu. Jícen je od žaludku oddělen svěračem. Při jeho špatné funkci se obsah žaludku vrací zpět do jícnu a poškozuje jeho stěnu. Bolest je nepříjemná a může být velmi prudká.
Bolest při polykání provází zánět jícnu nejrůznějšího původu. Pacient často popisuje tuto bolest jako palčivý pocit nebo svírání za hrudní kostí, v typickém případě vyvolávané velmi horkou nebo studenou potravou či nápojem. Bolest následuje bezprostředně po polknutí. Trvalá silná bolest pociťovaná za hrudní kostí je typická pro nádory jícnu.
Krvácení z konečníku v podobě tmavé krve může být projevem prasknutí žaludečního nebo dvanácterníkového vředu. Pokud dojde k prasknutí vředu, dochází mimo jiné k masivnímu krvácení z konečníku. Proto je větší výskyt krve nutné neprodleně konzultovat s lékařem. Dalšími příznaky jsou celková slabost, pokles krevního tlaku spojený s omdléváním, pocení a tmavá stolice.
Další možností je krvácení z jícnu. Krvácení z jícnu se může projevit buď zvracením krve, nebo jejím průchodem přes žaludek do střev. V takovém případě nalézáme ve stolici černou, natrávenou krev. Příčin je celá řada. Kromě zánětů jícnu může jít o takzvaný Mallory-Weissův syndrom. Jeho podstatou je, že při úporném zvracení či kašli dojde k poškození sliznice jícnu a ta začne krvácet. Je to mnohem častější problém, než by se zdálo. Krvácení z jícnu může vycházet i z jícnových varixů, které se vyskytují u pokročilých forem cirhózy jater.
Tmavé krvácení se může objevit i u autoimunitních neinfekčních zánětů. Jde o záněty trávicího traktu, které jsou způsobeny abnormální imunitní reakcí našeho organismu. Imunitní systém v takové situaci napadne buňky stěny trávicího traktu a to může způsobit řadu obtíží včetně smrtelných komplikací. Zasažena může být trávicí soustava v celé své délce, ale nejčastěji postiženou částí jsou střeva – tenké střevo u Crohnovy choroby a tlusté střevo u ulcerózní kolitidy. U Crohnovy choroby se vyskytuje krev červená či tmavá (podle místa zánětu), u ulcerózní kolitidy jde typicky o krev červenou, nenatrávenou. Nemoci bývají dále provázeny průjmy, zvýšenou teplotou, někdy se vyskytují křeče, bolesti břicha, nucení na stolici, občas se ve stolici nalézají hleny (zejména u ulcerózní kolitidy). Smrtelnými komplikacemi je protržení zánětem narušené stěny střeva a následný zánět pobřišnice.
Nález tmavé krve se nazývá meléna. Tmavá (až černá) krev je natrávená a pochází tedy z vyšších pater trávicí trubice. Zjednodušeně řečeno: tmavá natrávená krev ve stolici pochází z úseku od dutiny ústní po horní dvě třetiny tenkého střeva. Zabarvení stolice do červena či černa mohou způsobit i některé potraviny (například borůvky, červená řepa a mnoho dalších). Podobný vzhled stolice mohou způsobit i doplňky stravy obsahující železo.
V naší poradně s názvem PRUDKÁ BOLEST JÍCNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Jiříčková.
Probudila mě v noci prudká bolest asi jícnu. Je to bolest jednoho místa na hrudní kosti, brkání, bolest v ústech a suché horní patro. Užívám dle potřeby Omeprazol.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Omeprazol by měl pomoci. Je to dobrý lék na tyto komplikace. Možná bude problém v tom dávkování podle potřeby. Omeprazol totiž není lék s rychlým nástupem účinku. Účinky přichází až za několik hodin. Určitě byste se měla sejít s lékařem gastroenterologem, abyste vyhodnotili dosavadní léčbu Omeprazolem. Nepodceňujte to, protože jícen máte jen jeden a když si ho necháte proděravět kyselinou ze žaludku, tak nebudete moct normálně jíst.
Při průjmu je důležité na začátku zcela vynechat nevhodnou stravu a naopak zvýšit příjem tekutin. Není ale dobré vynechat jídlo zcela (prvních pár hodin třeba ano, ale pak tělo potřebuje energii). Pro první den s tímto zdravotním problémem je vhodné jíst třeba rýži, pečivo (ne čerstvé!), kuřecí maso (minimum koření). Piškoty a pečivo se doporučují jako potraviny na zastavení průjmu.
Během průjmu je třeba jíst malé porce, ale pravidelně, zhruba po 2 - 3 hodinách.
Během dalších dní se při zlepšení střevních potíží ke konzumaci doporučuje rýže (ve formě rýžových odvarů, nebo rýžové kaše), mrkev (vařená i dušená, nebo mírně osolený zeleninový vývar s mrkví a rýží), starší bílé pečivo (housky, rohlíky, veka, toastový chléb, netučná vánočka, chléb), dětské piškoty, těstoviny, brambory (je možná i bramborová kaše, ale bez mléka), banány, jablka, kuřecí maso (vařené i dušené). Kromě jablek a banánů se doporučuje z ovoce konzumovat i meruňky. Ze zeleniny je kromě mrkve vhodný i celer, petržel, dýně a špenát, lisovaná zelená fazolka. Kromě kuřecího masa, se může jíst i krůtí nebo králičí maso. V dalších dnech se mohou přidat i libové vepřové kotlety, nebo kýta ať už vepřová nebo hovězí, ryby a dietní šunka.
Zhruba po dvou dnech, když se průjem zlepší, je možné zkusit zakysané výrobky. Postupně se může přidat netučný tavený sýr, nízkotučné tvrdé sýry, nízkotučné tvarohy, netučné jogurty.
Při průjmu je důležité nejen to, co člověk smí jíst, ale i to co jíst rozhodně nesmí (nedoporučuje se). Je důležité se vyhnout všem tučným a smaženým jídlům. Na průjem se nedoporučuje jíst mléčné výrobky (mléko, plísňové sýry, smetanové sýry, šlehačky, atd). Nedoporučuje se také konzumace uzenin, paštik, tučného a smaženého masa. Vyhnout se je potřeba veškeré zelenině, která je nadýmavá, jako zelí, kapusta, květák, cibule, kukuřice a hrášek, paprika, okurky, hlávkový salát, rajčata. Nevhodné jsou také maliny, borůvky, třešně, ostružiny, ovoce, fíky, švestky, hroznové víno, rybíz, angrešt, kiwi, višně. Člověk trpící průjmem by se měl vyhnout i hrachu, fazolím, čočce, a dalším luštěninám. Z pečiva není vhodné konzumovat vše kynuté (buchty, koláče, koblihy), celozrnné potraviny, sladké pečivo a hlavně vše, co je čerstvé a müsli.
I po několika dnech je potřeba se vyhýbat smaženým jídlům, pálivému koření a všemu s vysokým obsahem tuků.
Při střevních potížích všeobecně platí, že zhruba první tři dny by se nemělo jíst nic mastného, naopak se doporučují neosolené rýžové polévky, piškoty, rýže, tvrdé pečivo, brambory, mrkev, banán. Maso by se do stravy mělo řadit zhruba až od pátého dne (nejprve ale nepříliš ochucené). Přestože střevní potíže často doprovázejí pocity nechutenství, pacient se musí "přemoci" a jíst a pít. Jeho tělo příjem živin nutně potřebuje, aby mělo energii "bojovat" s onemocněním.
Barrettův jícen je stav, kdy je část původní sliznice jícnu s dlaždicovým epitelem nahrazena metaplastickým cylindrickým epitelem. Tato oblast bývá endoskopicky (makroskopicky) viditelná a histologicky by měla obsahovat takzvanou intestinální metaplázii. Jde o jeden z následků (komplikaci) refluxní nemoci jícnu, tedy opakovaného a obtěžujícího návratu žaludečního obsahu do jícnu. Riziko vývoje adenokarcinomu u osob s Barrettovým jícnem (BJ) je asi 30–40x vyšší než u osob bez něj. Adenokarcinom jícnu se vyvine během sledování asi u 0,2–0,5 % pacientů s tímto onemocněním za rok. Stěžejním úkolem endoskopické dispenzarizace pacientů s prokázaným BJ je zachycení časných dysplastických a neoplastických změn a možnost jejich kurativního řešení. Součástí léčby BJ je důsledná farmakoterapie refluxu nebo antirefluxní operace. Pro intervaly sledování a případnou intervenci existují doporučené postupy. Pacienti s vysokým stupněm dysplázie nebo časným adenokarcinomem mohou být úspěšně léčeni endoskopicky. Alternativou je chirurgická resekce.
Podle příznaků jeho přítomnost totiž nemusí dotyčný vůbec poznat. Jsou vlastně stejné jako u prostého refluxu. Vedou ale k nádorovému bujení, a to u desítek procent pacientů. Pokud je Barrettův jícen včas odhalen (což je možné pouze endoskopicky), je třeba reflux odstranit všemi dostupnými metodami. Následně se musí pravidelně endoskopicky kontrolovat, zda se nevytvářejí úseky tkáně se známkami počínajícího nádorového bujení.
Příznaky:
pálení žáhy,
pálení nebo bolest na hrudi,
ztížené polykání.
Žaludeční obsah nezřídka zatéká až do dýchacích cest, kde rovněž způsobuje zánět. Přidává se tak suchý kašel a opakující se záněty hrtanu, průdušek i plic. V místě zánětu se začnou tvořit i vředy. Jejich hojení však může být komplikováno, a to buď výraznější jizvou, která způsobí zúžení průsvitu jícnu, nebo přeměnou výstelky z dlaždicové (typické pro jícen) na cylindrickou (typickou pro žaludek).