CO JIST PRI ZANETU LEDVIN je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Ledviny jsou párový orgán, který filtruje z krve vodu, do níž propouští odpadové látky, čímž řídí minerální hospodářství. Jejich funkce u zdravých lidí slábne už od 20 let. Ledviny jsou značně předimenzovány, a tak stačí do vysokého stáří plnit své úkoly. Kvalita fungování ledvin rozhoduje o vzniku řady nemocí, jako je revmatismus, bolest páteře, ženské nemoci, impotence, zánět prostaty, řídnutí kostí, kožní onemocnění, vysoký krevní tlak a další.
Zánět ledvin
Zánět ledvin je nepříjemné onemocnění. V případě přítomnosti rizikového faktoru mohou bakterie vystoupat močovodem přes močový měchýř až do ledvin a způsobit tak zánět ledvin. Zánět ledvin neboli pyelonefritida je infekční onemocnění ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu (například močový měchýř) do jeho vyšších částí (ledvina).
Příznaky
Při zánětu ledvin se objevuje řezavá bolest při močení, bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysoká horečka se zimnicí, bolest hlavy, zvracení a poklepová bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba
Léčba zánětu ledvin je závislá na stadiu onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadují hospitalizaci a obvykle se léčí ambulantně podáváním antibiotik amoxicilinu a ampicilinu. Nemocným vyžadujícím hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a vysokých horeček je doporučeno podávat chinolonová antibiotika. Pacienti s komplikovaným zánětem ledvin, kteří mohou být napadeni větším množstvím patogenů nebo mají četné přidružené choroby, dostávají nitrožilně silná cefalosporinová antibiotika III. generace a jsou dále v nemocnici pozorováni, zda u nich nedochází k rozšiřování nemoci. Pokud k němu nedochází, lze z nitrožilní terapie přejít na léky podávané ústy. Obstrukční zánět ledvin způsobený překážkou v močovém traktu vyžaduje rychlé chirurgické řešení ve formě vytvoření umělého ledvinného vývodu. Při dobrém stavu nemocného lze přímo odstranit překážku bez tvorby vývodů. V průběhu terapie se každých 5–7 dní provádí kontrolní odběry moči a 4–6 týdnů po dokončení léčby se odebírá moč znovu pro zjištění, zda močový trakt zůstává bez infekce. Léčba zánětu ledvin někdy trvá až 6 týdnů.
Upozornění
Chození s plným močovým měchýřem po dlouhou dobu nebo odsouvání močení je jedním z vyhlášených důvodů poškození ledvin. Když se moč zdržuje v močovém měchýři příliš dlouhou dobu, může v něm dojít k rozmnožování bakterií. Tyto bakterie pak způsobují záněty močových cest a infekce ledvin. Kromě toho zadržování moči zvyšuje tlak na ledviny a může dokonce vést až k selhání svěrače močového měchýře a následné inkontinenci.
Pokud nedodržujete pitný režim, také si tím můžete přivolat poškození svých ledvin. Jejich hlavním úkolem je vyplavování toxických látek z těla a regulace produkce červených krvinek. Pokud tělo nemá dostatek vody, omezuje se průtok krve ledvinami, protože se stává více koncentrovaná. To následně vytváří překážky pro odstraňování toxinů z těla. Jejich vyšší koncentrace je pak předzvěstí dalších zdravotních problémů. Člověk by měl vypít denně 10 až 12
V naší poradně s názvem KURKUMA A ARTRÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Kosek.
Je známé,nebo doložené působení kurkumy na artrózu,jako možný lék?Děkuji za odpoběď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kurkuma je jasně žlutá bylina, která bývá použita při vaření, při barvení potravin a také v ajurvédské medicíně v Indii a v Číně již 2000 let. Neoficiální důkazy ukazují na její účinnost při léčbě mnoha onemocnění a stavů, zejména těch, které zahrnují zánět měkkých tkání například v případech artritidy. Na Universitě v Michiganu se v poslední době zabývají prokázáním vlastností kurkumy při léčení artritidy a dalších onemocnění pohybové soustavy. Nicméně kurkuma může způsobit také nežádoucí účinky, konkrétně ředění krve. Proto se vždy poraďte se svým praktickým lékařem před začátkem této bylinné léčby.
1.
Podle prozatímních výsledků z University of Michigan se dá kurkuma použít v případech revmatoidní artritidy a osteoartrózy pro snížení bolesti, utlumení zánětu a uvolnění ztuhlosti. Výsledky výzkumu zatím ukazují, že kurkuma je lepší než nesteroidní protizánětlivé léky na zmírnění zánětu po operaci.
2.
Kurkuma je lepší, když se užívá ve formě kapslí, než ve formě tablet. Tablety totiž navíc obsahují látky, které jim pomáhají držet svůj tvar, ale snižují účinnost hlavních látek. Zatímco kapsle jsou lyofilizované a bývají čerstvější. Doporučená dávka je 250 až 500 mg třikrát denně.
3.
Zkombinujte kurkumu se zázvorem, to doporučuje Dr. Andrew Weil, pro větší úlevu od zánětu. Zázvor obsahuje protizánětlivé látky, které snižují otoky a ztuhlost. Obě byliny užijte společně v kapslích ve stejnou dobu. Možný je i čaj, kdy se vaří množství jednoho palce jednotlivých bylin ve dvou šálcích vroucí vody po dobu 15 až 30 minut. Pak se byliny odstraní a přidá se med nebo stevia.
4.
Přidejte enzym bromelain, který přispěje ke zvýšení účinku obou látek (zázvoru i kurkumy) při artritidě. University of Maryland Medical Center (UMMC) přináší neoficiální důkaz z ájurvédské terapie, který ukazuje, že tyto dvě byliny jsou obě účinné při léčbě bolesti artritidy a společně s bromelainem jsou ještě účinnější. Zároveň ale poukazuje na to, že zatím neexistují žádné oficiální vědecké studie podporující tyto způsoby použití. Bromelain je k dispozici ve formě tobolek.
5.
Kurkumu a další zde uvedené byliny užívejte mezi jídly, nikoli s jídlem. Tím zlepšíte jejich schopnost snižovat bolest a ztuhlost v důsledku zánětu. Když se užívají spolu s jídlem, tak mají tendenci se více soustředit na trávení, spíše než na kloubní tkáně.
Varování
Kurkuma, bromelain a zázvor jsou schopny ředění krve a měly by být používány pouze pod dohledem vyškoleného zdravotního lékaře. V žádném případě tuto léčbu nekombinujte s léky používanými na ředění krve, jako je kumarin nebo warfarin bez vědomí lékaře. Pokud dojde ke krvácení při používání těchto bylin, okamžitě je přestaňte užívat a vyhledejte lékařskou pomoc.
Přírodní rada
Bromelain je enzym extrahovaný z ananasu, převážně z listů a kůže plode. Konzumace ananasu může pomoci zmírnit bolest artritidy, zvláště když k tomu užíváte kurkumu.
Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.
Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:
1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
Nefrony se dělí na dva základní typy:
1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
2) juxtamedulární – arterioly z nich odcházející jdou ve formě přímých cév (vasa recta) do hloubky dřeně a tu zásobují krví. Její zvýšené prokrvení způsobí pokles osmolality dřeně (vymývací efekt) a tím poklesne i koncentrační schopnost ledvin (tlaková diuréza).
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, což způsobuje tuto typickou bolest. Bolest ledvin se může vyskytovat ve spojení s níže uvedenými nemocemi.
Zánět ledvin – pyelonefritida:
Ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha. Bakterie se do ledvin dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte lékaře. Akutní (rychle nastupující) zánět ledvin s sebou obvykle přináší výrazné příznaky. Mohou jimi být horečka, zimnice a třesavka, bolesti v bederní krajině, eventuálně v podbřišku, či zvracení. Někdy se mohou vyskytnout také příznaky infekce dolních močových cest, tedy pálení, řezání, častější močení, kalná, páchnoucí moč nebo i přítomnost krve v moči.
Pokud se jedná o zánět chronický, je o to nebezpečnější, protože se projevuje jen slabými příznaky, a to je o důvod víc, proč by hlavně ženy neměly podceňovat i mírné potíže. Nikdy nevíte, jakou vážnější nemoc mohou skrývat (nádorová onemocnění, záněty dalších orgánů v břišní oblasti).
Bolest ledvin v těhotenství:
Během těhotenství jsou nejvíce zatíženy dva úzce spolu související systémy – oběhový a vylučovací. Rizika je proto možné očekávat právě v těchto oblastech. Je tedy nutné dopředu pátrat, zda se u matky nevyskytuje vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin, cukrovka či zda tyto choroby neprovázely předcházející těhotenství. Poměrně častý výskyt infekcí močových cest lze zjistit bakteriologickým vyšetřením moči. Toto vyšetření je třeba provést u všech těhotných v prvních třech měsících gravidity, přestože infekce nemusí mít žádné příznaky. Pozitivní nález vyžaduje přeléčení antibiotiky, která je třeba pečlivě vybírat, aby nedošlo k poškození plodu.
Nejčastější komplikací je patologické zvýšení krevního tlaku v souvislosti s těhotenstvím. Za horní hranici se uvádí hodnota 140/80 mm rtuťového sloupce. Kontroly krevního tlaku je proto nutné dělat pravidelně u všech těhotných. Příznakem vysokého krevního tlaku může být neobvyklý nárůst hmotnosti, otoky nebo bolesti hlavy. Z laboratorních testů se provádí krevní obraz, základní biochemické vyšetření séra včetně hladiny glukózy, jaterních testů, močoviny, a dále vyšetření moči na bílkoviny, cukr a krevní sediment. Doplňuje se dále vyšetření srážlivosti krve a krevní skupiny.
Vysoký krevní tlak v těhotenství je vážným rizikem. Pokud dochází k nárůstu krevního tlaku po 20. týdnu těhotenství současně s přítomností bílkoviny v moči a s otoky konč
Ve svém příspěvku DOMACI LECBA PRASKLE ZILKY NA NOSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Ascorutin je voleně prodejný v lékérně. Tady je popis Ascorutinu včetně výčtu situací, kdy by jeho užívání mohlo činit problémy:
ASCORUTIN
(Rutosidum / acidum ascorbicum)
Přečtete si pozorně tuto příbalovou informaci, protože obsahuje pro vás důležité údaje.
Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto však Ascorutin musíte užívat pečlivě podle návodu, aby Vám co nejvíce prospěl.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Požádejte svého lékárníka, pokud potřebujete další informace nebo radu.
Pokud se vaše příznaky zhorší nebo se nezlepší do 7 dnů, musíte se poradit s lékařem.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaře nebo lékárníkovi.
1.CO JE ASCORUTIN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Farmakoterapeutická skupina: látky stabilizující kapiláry, flavonoidy
Přípravek se používá k léčbě zvýšené lámavosti a propustnosti krevních vlásečnic různého původu, hlavně při nedostatku vitaminu C (kyseliny askorbové) v organismu, při chorobné krvácivosti na cévním podkladě, k ovlivnění místních příznaků krvácení při diabetické retinopatii (změny na sítnici při cukrovce), při zvýšeném počtu červených krvinek, při zánětu střeva s tvorbou vředů.
Ascorutin je složený přípravek, jehož obě účinné látky - rutosid a kyselina askorbová - upravují zvýšenou lámavost a propustnost krevních vlásečnic.
2.ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ASCORUTIN UŽÍVAT
Neužívejte Ascorutin pokud:
- jste alergický/á (přecitlivělý/á) na léčivé látky nebo na kteroukoli další složku Ascorutinu;
- jste těhotná nebo kojíte.
Pokud si nejste jisti, zda začít Ascorutin užívat, poraďte se se svým lékařem.
Zvláštní opatrnosti při použití Ascorutinu je zapotřebí
Při dlouhodobém podávání vysokých dávek se mohou tvořit ledvinové kameny, hlavně u pacientů se zvýšenou hladinou šťavelanů v krvi.
U pacientů s deficitem glukóza-6-fosfát-dehydrogenázy (vada metabolismu cukrů) může v ojedinělých případech dojít k hemolýze (rozpadu krevních buněk), i velmi závažné.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Kyselina askorbová zvyšuje vstřebávání penicilinu, železa a hormonu ethinylestradiolu z trávicího traktu. Při vysokých dávkách může ovlivnit účinnost antikoagulační terapie, ovlivňuje resorpci vitamínu B12. Opatrnosti je třeba při současném užívání s kyselinou salicylovou, sulfonamidy a kotrimoxazolem (léky užívané při některých bakteriálních infekcích).
Užívání Ascorutinu s jídlem a pitím
Ascorutin můžete užívat s jídlem či nalačno.
Těhotenství a kojení
Přípravek se v těhotenství nesmí užívat.
Přípravek není určen k léčbě kojících žen.
Poraďte se se svým lékaře
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karla.
Bohužel nesmim kombinovat Ascorutin s hormonálními léky v menopause.Je jiná možnost?
Zánět ledvin se jinak také nazývá pyelonefritida, a většinou je bakteriálního původu. Zánět ledvin může být buď akutní, nebo chronický. Akutní zánět má výraznější příznaky, chronický je vleklý a jeho příznaky jsou specifické, někdy dokonce nejsou žádné a nemocnému člověku trvá dlouho, než zjistí, že je vlastně nemocný. Nejčastěji zánět ledvin vznikne infekcí z močových cest. Pokud se zánět ledvin neléčí, nebo se léčí špatně, může dojít k selhání ledvin. Pokud jsou obě ledviny postižené, může to vést až k nutnosti dialýzy.
Jak již bylo zmíněno, nejčastější příčinou vzniku zánětu ledvin je bakteriální infekce, která se k ledvinám dostala močovodem a močovou trubicí. Ojediněle se stává, že se infekce dostane do ledvin z krve, může se to stát, pokud se jedná o rozšíření jiné infekce v těle.
Zánět ledvin hrozí v případě, že je zhoršený odtok moči, například kvůli močovým kamenům, nádorovým onemocněním prostaty/močového měchýře, atd. Větší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u žen než u mužů, je to dáno anatomií jejich močových cest, protože ženy mají kratší močovou trubici, a tak se bakterie snadněji dostanou až k ledvinám. Dalším důvodem je, že močová trubice je blízko pochvy a análního otvoru, kde se běžně vyskytuje velké množství bakterií. Problém může nastat i v těhotenství, protože tlakem plodu na měchýř dochází k městnání moči.
Větší pravděpodobnost zánětu ledvin je u lidí trpících vezikoureterálním refluxem (což je porucha, při které se část moči vrací zpět do močovodu) a u lidí ochrnutých na dolní polovinu těla (nevnímají známky zánětu močových cest), u lidí s HIV, onkologickými onemocněními, cukrovkou a u lidí po transplantacích, protože ti všichni mají oslabenou imunitu.
I zánětu ledvin se dá zabránit dodržování preventivních opatření, jako jsou: pravidelný příjem tekutin, požívání brusinkových nápojů či brusinek samotných, dodržování osobní hygieny (obzvláště ženy), posilování imunity, dostatek pohybu i spánku, prevence, vyhnutí se prochladnutí a v případě obtíží při močení vyhledání lékaře.
Příznaky zánětu ledvin se vyskytují i na močových cestách, jedná se o časté močení, trvalé nutkání k močení, bolesti při močení (řezání, pálení), zakalená a zapáchající moč. Dalšími příznaky mohou být: tlak v břiše, bolest v bedrech, teplota, třes, zvracení, zmatenost. U dětí může být znakem i pomočování.
Pokud se jedná o chronický zánět ledvin, můžou příznaky působit i jako chřipka, důsledky jsou ale mnohem horší, hrozí i selhání ledvin. Když už k neléčenému selhávání ledvin dochází, vyskytuje se vysoký krevní tlak, chudokrevnost, osteoporóza, trvalé svědění kůže, úbytek váhy, zvrac
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT KREATININ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
léčím se na nefrologii s chronickým selháváním ledvin. Píšete v článku, že je potřeba zvýšit pitný režim, aby se kreatinin z ledvin vyplavil. Uvědomujete si, že jsou to obecné informace, které můžou člověku s chronickým selháváním ledvin ublížit??? Při tomto onemocnění je více tekutin spíše na škodu, dle odborného názoru nefrologa.
Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte pravdu, že při špatné funkci ledvin může být nadbytek tekutin rizikový. Do článku jsme proto doplnili informaci pro koho je text určen, neboť byl koncipován pro zdravé lidi jejichž zvýšený kreatinin souvisí s jejich aktivní sportovní či hubnoucí činností.
Z vašeho příspěvku je cítit, že vás toto nedorozumění rozčílilo, což je nám všem v redakci velmi líto a věříme, že toto opatření zamezí opakování této situace. Zároveň vám ale děkujeme, že jste nám dala o této situaci vědět.
Mezi časté nemoci ledvin patří glomerulonefritidy, zánětlivé onemocnění ledvin postihující především glomerulus. Glomerulus je klubíčko krevních kapilár, kterým protéká krev a pod vysokým tlakem se filtruje.
Příznaky glomerulonefritidy mohou být různé. Mohou být nespecifické, jako vysoký krevní tlak, zvracení, únava, zvýšená teplota a otoky víček. Pro mnoho lidí je však první známkou, že se něco děje, až výsledek rozboru moči a krve. Pokud jsou totiž glomeruly poškozeny, lékař může v moči najít malé množství krve nebo bílkovin, které by se do ní u zdravého člověka neměly dostat. Při větším poškození je moč zbarvena až do červena, nebo je normální barvy, ale zakalená. Další známkou glomerulonefritidy je nižší množství moči, než je obvyklé. Například pacient několik dnů vůbec nemočí. Pokud se tyto problémy vyskytnou, lékař odebere krev a moč na potvrzení zánětlivých ukazatelů. Dále provede test funkce ledvin, který ukáže, zda ledvina filtruje krev méně, než je norma. Pro definitivní potvrzení diagnózy glomerulonefritidy je však třeba provést biopsii ledviny, což je napíchnutí ledvinové tkáně tenkou jehlou a odebrání vzorku k mikroskopickému rozboru.
Léčba akutní glomerulonefritidy spočívá zejména v klidu na lůžku, konzumaci jídla se sníženým obsahem soli, dále ve vyváženém příjmu tekutin, který nadměrně nezatěžuje ledviny, a užívání léků na snížení krevního tlak. Při nedostatečném močení jsou podávána diuretika. Po několika týdnech až měsících se ledviny většinou plně zhojí a nevykazují známky poškození. Léčba chronické glomerulonefritidy trvá velmi dlouho, často i několik let. Pacient má volný pohybový režim, ale vyhýbá se nadměrné fyzické zátěži. Z léků jsou mu podávány kortikosteroidy, cyklosporin a cyklofosfamid, které snižují imunitní odpověď těla. Většinou je vyžadována dieta s nízkým obsahem bílkovin a tuků. Dieta s nízkým přísunem soli se ordinuje pouze při vysokém krevním tlaku.
Pyelonefritida
Pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu.
Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží, zejména řezavé bolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba zánětu ledvin se dělí podle stadia onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadující hospitalizaci se obvykle léčí ambulantně podáváním antibiotik, především amoxicilinu a ampicilinu. Nemocným vyžadujícím hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a&
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY13MMOL/L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janetschek Bedřich.
Dobrý den,
je mi 84 let a naměřili mi zvýšenoíu hodnotu 13,8mmol/l. Nevím, do jaké míry je tato hodnota špatná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Urea neboli močovina v krvi je konečný produkt odbourávání bílkovin, přesněji aminodusíku aminokyselin. Je syntetizována v játrech a vylučována močí. Koncentraci urey v séru zvyšuje:
- množství bílkovin přijímaných potravou,
- míra katabolismu exogenních i endogenních proteinů,
- ureosyntetická schopnost hepatocytů,
- stav hydratace a míra vylučování ledvinami.
Stanovení koncentrace urey se používá hlavně pro posouzení funkce ledvin a úrovně katabolismu proteinů.
Zvýšená hodnota kolem 13 mmol/l říká, že jíte hodně masa nebo, že naopak hladovíte, málo pijete a nebo se změnila funkčnost vašich ledvin.
Nejčastější důvody zvýšené urey:
- zvýšené odbourávání proteinů (exogenních nebo endogenních) - hladovění, infekce, horečka, krvácení do trávicího ústrojí, rozsáhlé pohmožděniny, transfúzní příhody, sepse, pooperační stavy, generalizované zhoubné novotvary, užívání kortikoidů; (hodnoty bývají v rozmezí 16 - 20 mmol/l);
- akutní ledvinová nedostatečnost různé etiologie (více než 10 mmol/l, většinou 20 - 50 mmol/l);
- chronická glomerulonefritida, pyelonefritida aj. chronické renální onemocnění;
- obstrukce močových cest, např. nádorem;
- snížení prokrvení ledvin pro hypovolemii například při dehydrataci a srdeční nedostatečnosti.
Měl byste zůstat v kontaktu se svým ošetřujícím lékařem a absolvovat častější odběry krve, aby lékař mohl zhodnotit vývoj koncentrace močoviny během delší doby.
Lidé si obvykle veškerá onemocnění spojují s pocity bolesti, ale většina ledvinových onemocnění nezačíná pocity bolesti a ani jinými výraznějšími projevy onemocnění.
Pokud už se objeví bolest ledvin (latinské označení pro bolest ledvin = nefralgie), může to mít různé příčiny. Bolest ledvin je často spojená se zánětem ledvin, akutním rozšířením dutého systému ledviny, ložiskovým zánětem, nádorem, ledvinnou kolikou. O posledním jmenovaném onemocnění se tvrdí, že se jedná o jednu z nejhorších bolestí.
Každý člověk si bolest představí jinak, vesměs platí, že bolest ledvin může zasáhnout i oblasti, které nesouvisí s vylučovacím systémem (například bolest kolen). Bolest ledvin obvykle vychází z pouzdra ledvin a jedná se o neustálou tupou bolest, která bývá spojována právě se zánětlivými onemocněními ledvin. V oblasti bederní páteře, z níž člověk pociťuje bolest, se zpravidla dají nahmatat stažené svaly. Bolest může být ale i přenesená, ta je pociťována v místě vzdáleném od vzniku.
Dalšími příznaky onemocnění ledvin jsou: časté močení, bolest při močení, obtížné močení, impotence, problémy s plodností atd.
Pokud ledviny nepracují, jak mají, mohou způsobit mnoho poruch: vysoký krevní tlak, bolesti hlavy, křečové žíly, zvápenatěné tepny, revmatismus, zánět kloubů, ekzémy, lupénku, předčasné šedivění, vypadávání vlasů, ledvinné kameny, ledvinný písek, otoky víček, váčky pod očima, vlhké ruce a nohy, otoky kotníků, poruchy sluchu, pískání a šumění v uších, oslabení kostí. Nejenže nemoci ledvin tedy mohou způsobit tyto fyzické problémy, zároveň se ale mohou podílet i na psychických poruchách člověka, jako například pocity deprese, strachu ze selhání, obav, ostýchavosti. I pocity únavy, letargie, a neplodnost může způsobovat onemocnění ledvin.
Je spousta rad a tipů, co má člověk dělat, aby se nemusel obávat onemocnění ledvin. Vesměs platí, že by se měl vyvarovat stravě s velkým množstvím soli a živočišných bílkovin, rafinovaným cukrům, měl by si dávat pozor na nedostatek tekutin a na těžké kovy. Tato onemocnění mohou způsobit i jiné infekční choroby, užívání léků proti bolesti, stres, konzumace alkoholu a kávy, minerálních vod, nedostatek vitamínu a v neposlední řadě i chlad.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při průjmu je důležité na začátku zcela vynechat nevhodnou stravu a naopak zvýšit příjem tekutin. Není ale dobré vynechat jídlo zcela (prvních pár hodin třeba ano, ale pak tělo potřebuje energii). Pro první den s tímto zdravotním problémem je vhodné jíst třeba rýži, pečivo (ne čerstvé!), kuřecí maso (minimum koření). Piškoty a pečivo se doporučují jako potraviny na zastavení průjmu.
Během průjmu je třeba jíst malé porce, ale pravidelně, zhruba po 2 - 3 hodinách.
Během dalších dní se při zlepšení střevních potíží ke konzumaci doporučuje rýže (ve formě rýžových odvarů, nebo rýžové kaše), mrkev (vařená i dušená, nebo mírně osolený zeleninový vývar s mrkví a rýží), starší bílé pečivo (housky, rohlíky, veka, toastový chléb, netučná vánočka, chléb), dětské piškoty, těstoviny, brambory (je možná i bramborová kaše, ale bez mléka), banány, jablka, kuřecí maso (vařené i dušené). Kromě jablek a banánů se doporučuje z ovoce konzumovat i meruňky. Ze zeleniny je kromě mrkve vhodný i celer, petržel, dýně a špenát, lisovaná zelená fazolka. Kromě kuřecího masa, se může jíst i krůtí nebo králičí maso. V dalších dnech se mohou přidat i libové vepřové kotlety, nebo kýta ať už vepřová nebo hovězí, ryby a dietní šunka.
Zhruba po dvou dnech, když se průjem zlepší, je možné zkusit zakysané výrobky. Postupně se může přidat netučný tavený sýr, nízkotučné tvrdé sýry, nízkotučné tvarohy, netučné jogurty.
Při průjmu je důležité nejen to, co člověk smí jíst, ale i to co jíst rozhodně nesmí (nedoporučuje se). Je důležité se vyhnout všem tučným a smaženým jídlům. Na průjem se nedoporučuje jíst mléčné výrobky (mléko, plísňové sýry, smetanové sýry, šlehačky, atd). Nedoporučuje se také konzumace uzenin, paštik, tučného a smaženého masa. Vyhnout se je potřeba veškeré zelenině, která je nadýmavá, jako zelí, kapusta, květák, cibule, kukuřice a hrášek, paprika, okurky, hlávkový salát, rajčata. Nevhodné jsou také maliny, borůvky, třešně, ostružiny, ovoce, fíky, švestky, hroznové víno, rybíz, angrešt, kiwi, višně. Člověk trpící průjmem by se měl vyhnout i hrachu, fazolím, čočce, a dalším luštěninám. Z pečiva není vhodné konzumovat vše kynuté (buchty, koláče, koblihy), celozrnné potraviny, sladké pečivo a hlavně vše, co je čerstvé a müsli.
I po několika dnech je potřeba se vyhýbat smaženým jídlům, pálivému koření a všemu s vysokým obsahem tuků.
Při střevních potížích všeobecně platí, že zhruba první tři dny by se nemělo jíst nic mastného, naopak se doporučují neosolené rýžové polévky, piškoty, rýže, tvrdé pečivo, brambory, mrkev, banán. Maso by se do stravy mělo řadit zhruba až od pátého dne (nejprve ale nepříliš ochucené). Přestože střevní potíže často doprovázejí pocity nechutenství, pacient se musí "přemoci" a jíst a pít. Jeho tělo příjem živin nutně potřebuje, aby mělo energii "bojovat" s onemocněním.
V naší poradně s názvem PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
U dny nejde o dodržování doporučeného množství purinů, jako spíš o to, vyladit jídelníček tak, abyste udržel hodnoty kyseliny močové ve snesitelné míře. Proto je potřeba znát seznam nevhodných potravin, které byste neměl jíst vůbec a nebo jen svátečně. Pravidelně a často choďte na měření kyseliny močové, abyste se stačil rozpamatovat, který z vašich stravovacích prohřešků má největší vliv a ten pak omezte.
Když zmiňujete brokolici, tak ta je, co se purinů týče, bezpečná. Její riziko je jen v případě užívání Warfarinu, protože obsahuhe vitamín K a rázové zařazení nebo naopak vyškrtnutí z jídelníčku může rozkolísat srážlivost krve.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Musiolová.
1.jak je to u léku na srážlivost krve APO-TIC s kombinací s brokolicí. Na žaludek mi hodně dobře dělá brokolice, tak ji používám téměř denně do všeho i samotnou, ale užívám zároveňna srážlivost krve i lék APO-TIC 2x denně půl tablety.Nyní v seznamu bílkovin u potravin má brokolice vysoké hodnoty - 80, takže bych ji měla vzhledem ke své sváze 85-90kg vysadit, protože by pokrylo 100g brokolice celodenní dávku bílkovin, které mohu sníst. Objevily se totiž u mne záchvaty dny.Ale ve vaší předešlé odpovědi na brokolici upozorňujete na kombinaci této zeleniny a léků na srážlivost krve Warfarin - týká se toto upozornění i léků APO-TIC? A jak mám rozumět upozornění, že není možno vysadit brokolici najednou?2. Prosila bych ještě radu - nerozumím v pojednání o bramborách , že nejdříve říkáte že brambory by se měly vařit jen ve slupce u dny, pak je v článku hovořeno, že se mají jíst jen sladké brambory , a to pečené, ale pak je hovořeno, že brambory bílé se nemají jíst. Co to jsou za brambory bílé, mají se jíst jen odrudy brambor červených, nebo vůbec brambory normální se nesmí u dny jíst, ale mají se jíst jen sladké brambory , a to pečené?
Močové infekce a především záněty ledvin jsou u malých dětí co do četnosti na třetím místě za záněty dýchacích cest a průjmy. Svými nespecifickými příznaky mohou napodobovat jiná onemocnění, jako je střevní onemocnění či infekce dýchacích cest. Nezřídka může u nejmenších dětí zánět ledvin tyto nemoci provázet. Pro dětský věk je charakteristická větší frekvence zánětů horních močových cest (zánětů ledvin), než je tomu v dospělosti.
U zánětů dolních močových cest jsou podobně jako u dospělých průvodními příznaky pálení a řezání při močení, časté močení, změna barvy moči, způsobená přítomností krve, zvýšená teplota nebo horečka.
U zánětů horních močových cest je tomu jinak. V nejútlejším věku může být jediným příznakem nemoci horečka. Unavený mrzutý kojenec s horečkou, který nemá žádné jiné potíže, nekašle, nemá rýmu, může právě prodělávat zánět ledvin.
I u dětí, podobně jako u dospělých, často provázejí zánět ledvin bolesti zad a bolesti břicha. Malé dítě ale neumí vždy správně popsat své potíže a navíc ho břicho bolí tak často a při jakémkoli stonání, že tomu rodiče mnohdy nevěnují pozornost.
Základem pro odhalení močové infekce je tedy vyšetření moči. U dětského lékaře se vyšetření provádí většinou pomocí testovacích papírků na přítomnost bílých krvinek v moči. Pozitivní nález s horečkou nebo dalšími příznaky znamená s velkou pravděpodobností infekci močových cest. K přesnějšímu vyšetření, které však již není v ordinaci běžně dostupné, slouží přesné laboratorní vyšetření vzorku moči.
Vzorek moči by měl být získán takzvanou metodou středního proudu. Jde o zachycení moči až po začátku močení. Tomu by mělo předcházet omytí zevních rodidel. K vyšetření stačí malé množství moči, ale náběr vyžaduje šikovnost a určitou spolupráci dítěte. Do moči se při tomto odběru mohou dostat bakterie z ústí močové trubice a výsledek vyšetření tak může být zkreslen. Nejpřesnější odběr je pomocí močové cévky. K tomuto a dalším vyšetřením posílá obvykle praktický dětský lékař děti do nemocničního zařízení. Většinou až tam se také nabírá navíc další porce moči do sterilní zkumavky, která se posílá do mikrobiologické laboratoře k určení původce infekce. Zatímco kojenci a batolata jsou pro podezření na infekci močových cest většinou odesláni do lůžkového zařízení k dalšímu vyšetření a léčbě, větší děti se častěji vyšetřují a léčí ambulantně, podobně jako dospělí pacienti.
Základem léčby infekcí močových cest u dětí jsou správně zvolená citlivá antibiotika. U většiny novorozenců narozených v našich porodnicích se provádí vyhledávací ultrazvukové vyšetření ledvin pro včasné zjištění vrozené vady, která by se projevila až později závažnou mo
V naší poradně s názvem DEHTOVE MEDICIALNI MYDLO ZE SEVEROCESKYCH TUKOVYCH ZAVODU, N.P. USTI NAS LABEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr.
Bude to mozna nekomu k smichu, ale ja mam techto mydel doma jeste 5 v originalnim baleni snad z roku 1989, kdy mi to sem do Kalifornie poslala mama!:-)
Dnes mi je uz 67 a nekdy se mi objevi na pokozce obliceje takove flicky do cervena okolo meho dost mohutneho knira a mezi obocim, coz davam za vinu dotyku kovu z bryli.
Prosim o radu odbornika, jestli to "historicke" totalitni mydlo mohu jeste pouzivat, protoze ze sve zkusenosti po cca peti umyti timto mydlem oblicej, flicky okolo knira i mezi obocim mi zmizely a mam dobry pocit!
Je opravdu dehet obsazeny v tomto mydle natolik nebezpecny, ze by mohl mit karcinogenni ucinky?
Komunisti preci dbali o zdravi naroda uz podle stareho rceni "dej krave do drzky, ona ti da do dizky"!:-)
Predem dekuji za radu! Alexandr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den Alexi, v dehtovém mýdle, které uvádíte je skutečně ještě obsažen takzvaný kamenouhelný dehet, který má karcinogenní účinky a vstřebává se i kůží. Rakovinotvorné účinky se však projeví tehdy, když tělo již není schopno vyloučit tyto dehty z těla z důvodu velkých dávek této látky. Pokud budete mýdlo používat zevně jen na malé části těla, tak můžete být bez obav a pokud Vám na Vaše problémy tato aplikace pomáhá, tak není důvod se obávat rakoviny z tohoto mýdla a v klidu můžete takto aplikovat dále.
Dehty se vylučují prostřednictvím ledvin, kde se dehet usazuje ve formě dehtového mazu, který se postupně rozpouští a vylučuje se močí. Abyste si byl jist, že pro své zdraví děláte dobře, tak v době při aplikaci dehtového mýdla a několik dní po ní hodně pijte ovocné šťávy zředěné čistou vodou bez bublin. Tím si propláchnete močové cesty včetně ledvin. Dobrá je také Activ Aloe od firmy Barny's, která výborně pročišťuje celý organismus.
Zánět ledvin čili pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží, zejména řezavé bolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba zánětu ledvin se odvíjí podle stadia onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadující hospitalizaci se obvykle léčí ambulantně podáváním antibiotik, především amoxicilinu a ampicilinu. Pro nemocné vyžadující hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a vysokých horeček se doporučují chinolonová antibiotika. Pacienti s komplikovaným zánětem ledvin, kteří mohou být napadeni větším množstvím patogenů nebo mají četné přidružené choroby, dostávají nitrožilně silná cefalosporinová antibiotika III. generace a jsou dále v nemocnici pozorováni, zda u nich nedochází k rozšiřování nemoci. Pokud k němu nedochází, lze z nitrožilní terapie přejít na léky podávané ústy. Obstrukční zánět ledvin způsobený překážkou v močovém traktu vyžaduje rychlé chirurgické řešení ve formě vytvoření umělého ledvinného vývodu. Při dobrém stavu nemocného lze přímo odstranit překážku bez tvorby vývodů. V průběhu terapie se každých 5–7 dní provádí kontrolní odběry moči a 4–6 týdnů po dokončení léčby se odebírá moč znovu pro zjištění, zda močový trakt zůstává bez infekce. Léčba zánětu ledvin někdy trvá až 6 týdnů.
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef schurger.
co pri nem nesmim jist
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst co chcete. Jen u některých potravin musíte dávat pozor na množství. Jde především o zelenou zeleninu, jako je například zelí, kapusta, okurky, zelený hrách, chřest, jarní cibulka, brokolice. Vše, co je zelené a vyrostlo to, tak toho by se mělo jíst jen trochu. Všechno ostatní můžete jíst dle libosti.
Ledvin se nacházejí po obou stranách páteře za břišní dutinou v prostoru zvaném retroperitoneum. Částečně jsou zasunuty pod spodní žebra. Levá ledvina bývá obvykle o trochu výše než pravá. Lidská ledvina je asi 10 cm dlouhá, 6 cm široká a váží asi 150 gramů.
Jak poznat bolest ledvin?
Bolest ledviny (nefralgie) je charakterizována jako tupá trvalá bolest vycházející z pouzdra ledviny. Bývá nejčastěji přítomna u zánětlivých onemocnění ledvin. Bolest je lokalizována v oblasti bederní páteře, kde lze na postižené straně nahmatat stažené svaly v oblasti nad ledvinou. Při poklepu na tuto oblast se bolest většinou zhoršuje. Někdy progreduje při námaze a pohybu jako bolest v kříži a podbřišku nebo jako bolest ledvin v noci, a to jako píchání v ledvině.
Příčiny bolesti ledvin
Nefralgie se může vyskytovat ve spojení s níže uvedenými nemocemi.
Zánět ledvin (pyelonefritis) – ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha a zad. Bakterie se do ledviny dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte lékaře.
Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, které způsobují tuto typickou bolest.
Ledvinná kolika – náhlá, prudká, postupně narůstající nebo kolísavá bolest v boku či zádech, která může vystřelovat do třísla, varlat nebo do velkých stydkých pysků. K bolesti se může přidružovat nevolnost, bledost, studený pot a zvracení. Nemocný se snaží najít úlevovou polohu. Bývá přítomna nejčastěji při akutní obstrukci horních močových cest z důsledku posunu ledvinných kamenů. Říká se, že ledvinná kolika je jednou z nejhorších bolestí, kterou může člověk zažít.
Příčiny ve skutečnosti ležící mimo ledviny – bolest v bederní krajině (lumbalgie) je místem lokalizace typická pro postižení ledvin, ale ne všechny bolesti náleží k vylučovacímu systému. Mezi faktory, které mohou způsobovat bolesti v bederní páteři dále patří:
bolest z důsledku postižení obratlů, meziobratlových disků a zádových svalů;
nádory břišní dutiny, páteře;
metastáze v oblasti bederní páteře;
pásový opar;
bolesti neurologického rázu vznikající z útlaku nervových kořenů vycházejících z páteře.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Piše Milan.
Mám dnu.Mám rád ostrá jídla-mexická.Dále hodně kyselá,více octu.Např.utopence,nebo zavináče.Vadí ocet v jídle?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ocet při dně nevadí a podle některých odborníků je dokonce prospěšný při snižování kyseliny močové, což je původce dny. Problém bude až v tom, co je do octa naloženo. Máte-li dnu, musíte omezit příjem masa a některých potravin. Mexická kuchyně je úžasná, ale je často plná mletého masa a fazolí a to prostě při dně nemůžete jíst ve velkém množství. Máte-li rád ostré, zkuste se orientovat raději na asijskou kuchyni. Ta nabízí mnoho chutných pokrmů založených jen na zelenině a tím i prospěšných pro nemocné dnou.
Při rozhodování o tom, co jíst a co ne, je dobré vědět, že to nesmí být kakao, alkohol a pivo, potom játra, brzlík a mozek, dále pak to nesmí být ani ančovičky, treska, sleď, makrela, mušle, sardinky, pstruh, krab, humr, ústřice a krevety. Z masa pak vyloučit slaninu, krůtí maso, telecí maso a zvěřinu. Ze zeleniny nejíst chřest, fazole, houby, hrášek a špenát. Ostatní můžete jíst podle libosti s tím, že pokrm s malou přítomností masa bude jen jednou za dva dny.
Bylinky se dají užívat ve formě čajů, obkladů i zábalů. Mohou sloužit k pročištění ledvin, proti bolesti ledvin i k léčbě ledvinných kaménků.
K pročištění ledvin je vhodný čaj z přesličky rolní (1 lžíce do studené vody, povařit, vylouhovat, scedit a vypít), který se pije 2x denně po dobu dvou týdnů, pro lepší funkci ledvin je dobré ke každému čaji vypít ještě sklenici vody.
Stejně dobře funguje i čaj z natě a listu kopřivy dvoudomé (2 lžičky do vroucí vody, vyluhovat 10 minut a scedit), který se pije 2x – 3x denně, i u něj je vhodné vypít vždy sklenici vody.
Čaj z listu břízy bělokoré (3 lžičky do vroucí vody, vyluhovat 10 minut a scedit), který se pije 3x denně má stejné účinky.
Pomoci může i odvar z lněného semínka (1 lžička do studené vody, přivést k varu), půl sklenice se pije každé 2 hodiny asi po dobu 2 dní.
Při onemocnění ledvin a močových cest může pomoci i petržel, kdy se vytváří směs ze semen petržele (1,5 g) a z nastrouhaného kořene petržele (4 lžičky), směs se přidá do vroucí vody a vyluhuje a pije se 3x denně.
Od bolesti ledvin může ulevit čaj z třezalky tečkované (15 g květu do vroucí vody, vyluhovat), čaj se pije půl hodiny před jídlem 2x denně, maximálně tři týdny.
Na podporu ledvin pomáhá sirup z čerstvých borůvek s medem. Sirup se užívá 3x denně společně se směsí z bylin (100 g proskurníku lékařského, 50 g listů máty peprné, 50 g semen kopru), která se louhuje přes noc.
Při ledvinové kolice se kombinuje pití čaje, s koupelemi a obklady. Čaj je z listů břízy bělokoré (10 g), z kořene jehlice trnité (10 g), z oddenku pýru plazivého (10 g), z plodů jalovce obecného (10 g), z natě vlaštovičníku většího (20 g), z routy vonné (20 g). Z této směsi se dají 3 čajové lžičky do vody a povaří se 10 minut a scedí. Čaj se pije teplý, během 1 hodiny je třeba vypít tři šálky, při pití čaje je dobré chodit a zadržovat moč a až po horké sedací koupeli se vyprázdnit.
Pro léčbu ledvinných kaménků se používá list a kořen smetanky lékařské (2 lžíce do vody, přivést k varu, 20 minut vyluhovat a scedit), čaj se dolije převařenou vodu, aby ho bylo 1,5 litru, toto množství se musí vypít do 20 minut. Pije se jednou denně 14 dní.
Bylinkové koupele tiší bolesti ledvin. Koupel by měla být aspoň půlhodinová a voda musí sahat nad ledviny. Pro koupel je vhodné vyluhovat nať přesličky rolní (200 g) ve 2 litrech studené vody, pak
V naší poradně s názvem NEVYHOVUJÍCÍ POTRAVY PŘI NEDOSTATEČNÉ FUNKCI LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Podělová.
Prosím o seznam nejvíce nevyhovujících potravin při nedostatečné funkci ledvin i bylinek,které je naopak možné používat.Děkuji a myslím a doufám ,že pomůžete i více nemocným s touto chorobou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nejvíce nevyhovující potravina je sůl a všechno co ji obsahuje. Dále pak velké množství masa, vajec a luštěnin. Potraviny s vysokým obsahem fosforu také nejsou vhodné.
Seznam nevhodných potravin:
Maso, drůbež, ryby, obiloviny a ovesné vločky, mléčné výrobky, fazole, čočka, ořechy, pomeranče, banány, brambory, rajčata, hnědá a divoká rýže, otruby obilovin, celozrnný chléb a těstoviny.
Nevhodné potraviny můžete konzumovat, ale jen v malém množství.
Seznam vhodných potravin:
Čerstvé ovoce a zelenina, pečivo, bílá rýže, rýžové mléko (ne obohacené), kukuřičné a rýžové lupínky, lehce ochucené limonády, jablka, broskve, mrkev, zelené fazole, bílý chléb a těstoviny, bílá vařená rýže.
Zlatobýl: působí močopudně a protizánětlivě, rozpouští kameny a pomáhá při chronických nemocech ledvin a močových cest. Užívá se formou čaje.
Vřes obecný: pomáhá na záněty ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z květů a nati.
Vrbovka malokvětá: má vynikající účinky na močové orgány, zejména dokáže pomoct při onemocnění prostaty. Doporučuje se pití čaje.
Tužebník jilmový: bylinka účinná na ledviny, která se užívá v podobě čaje z kvetoucí nati.
Šípek: užívá se jako čaj z plodů, je skvělým prostředkem na písek v ledvinách nebo močovém měchýři.
Stračka révolistá: užívá se na záněty močového měchýře, při kterých je časté nucení na močení a pocit pálení v močové trubici, který v průběhu močení ustává.
Plavuně vidlačka: používají se polštářky z nati nahřáté v troubě jako obklad do oblasti ledvin.
Proskurník lékařský: užívá se jako čaj z kořene a listů.
Přeslička rolní: má silné močopudné účinky a pomáhá rozpouštět kameny v ledvinách a močových cestách, užívá se čaj z nati.
Petržel: působí příznivě na ledviny a močové cesty, užívá se při ledvinových a močových kamenech, kolikách a zánětech ledvin, močových cest a prostaty.
Medvědice léčivá: působí na močové ústrojí dezinfekčně, má i silný antibakteriální účinek.
Lišejník islandský: působí výrazně antibioticky a užívá se jako čaj ze stélky.
Lomikámen zrnatý: na ledviny a na ledvinové a močové kameny se užívá čaj z kvetoucí nati.
Lopuch: užívá se jako čaj z kořene, který je proti zánětům ledvin.
Klikva: má antibiotický efekt a zabraňuje bakteriím přichytit se sliznice močového ústrojí.
Kopřiva dvoudomá: je močopudná, čaj z ní pomáhá při onemocněních ledvin.
Jalovec obecný: je detoxikačním prostředkem ledvin. Má diuretické vlastnosti a pomáhá odvádět přebytečné tekutiny.
Jahodník obecný: při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích se užívá ve formě čaje z listů.
Lichořeřišnice větší: používá se na záněty močových cest a ledvin jako čaj z květů a listů nebo lihový extrakt.
Celík zlatobýl: podporuje funkci ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z nati nebo lihový extrakt.
Bříza bradavičnatá: při potížích se užívá čaj z listů, který působí močopudně.
Brusinky: zabraňují bakteriím, aby se zachycovaly na stěnách močového měchýře a trubice a způsobily tak zánět; užívají se také preventivně ve formě čaje.
V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY PŘI ONEMOCNĚNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Již delší dobu mám otoky kotníku,dušnost,unavu,je možné že by se mohlo jednat o onemocnění ledvin? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, otoky dolních končetin a únava můžou být příznakem onemocnění ledvin. Dušnost by ale spíše ukazovala na kardiovaskulární problém. Nejlépe bude, když svůj zdravotní stav zkonzultujete se svým praktickým lékařem. Popřípadě "na vlastní pěst" můžete na poliklinice v Lipníku nebo lépe v Olomouci navštívit přímo nefrologii s ledvinami a kardiologii se srdcem a cévami.
Otoky dolních končetin můžete korigovat zvednutím nohou vleže a jejich opřením o svislou stěnu, popřípadě nošením kompresních punčoch. Únavu vám pomůže zmírnit odkyselení organizmu a užívání probiotik. Dušnost, tu až podle její příčiny.
Svůj stav nepodceňte a nechte se vyšetřit.
Bolest ledvin je nejčastěji způsobena zánětem, takzvanou akutní pyelonefritidou, a dále ledvinou kolikou neboli překážkou v odtoku moči z ledvin do močového měchýře. Při bolesti a podezření na postižení vylučovací soustavy je důležité lékaři sdělit lokalizaci bolesti, zda vystřeluje do některé oblasti, její charakter a intenzitu.
Při postižení ledvin se můžeme setkat se dvěma typy bolestí:
lokální – je umístěna v bederní páteři nebo pod spodními žebry;
přenesená bolest – vychází z postižené ledviny, ale je pociťována v místě vzdáleném od vzniku.
Bolest ledviny je charakterizována jako tupá trvalá bolest vycházející z pouzdra ledviny. Bývá nejčastěji přítomna u zánětlivých onemocnění ledvin. Bolest je lokalizována v oblasti bederní páteře, kde na postižené straně můžeme hmatat stažené svaly v oblasti nad ledvinou. Při poklepu na tuto oblast se bolest většinou zhoršuje. Někdy se zvětšuje i při námaze a pohybu.
Příčiny bolesti:
Zánět ledvin (pyelonefritis) – ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha. Bakterie se do ledviny dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte prosím lékaře.
Akutní rozšíření dutého systému ledviny
Ložiskové zánětlivé procesy
Nádory, které se šíří přes pouzdro ledviny. Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, které způsobují tuto typickou bolest.
Ledvinná kolika – náhlá, prudká, postupně narůstající nebo kolísavá bolest v boku či zádech, která může vystřelovat do třísla, varlat nebo do velkých stydkých pysků. K bolesti se může přidružovat nevolnost, bledost, studený pot a zvracení. Nemocný se snaží najít úlevovou polohu. Bývá přítomna nejčastěji při akutní obstrukci horních močových cest z důsledku posunu ledvinných kamenů. Říká se, že ledvinná kolika je jednou z nejhorších bolestí, kterou může člověk zažít.
Na bolest ledvin se používají analgetika a spasmolytika.
Záněty Achillovy šlachy jsou velmi častým onemocněním u sportovců. Obvykle může dojít k zánětu jak šlachy, tak i jejího obalu. K zánětu Achillovy šlachy obvykle dochází v důsledku přetěžování, často nevhodným cvičením a pohybem. Obvykle se tak stává při aktivitách, při nichž dochází k nárazům chodidla do pevné podložky (všechny sporty, při nichž se běhá). K zánětu Achillovy šlachy může dojít u člověka v jakémkoliv věku a při jakékoliv aktivitě, přestože větší předpoklad k tomuto onemocnění mají jedinci, kteří se sportu věnují rekreačně a jsou ve věku zhruba 30 let a výše. Vliv na vznik zánětu této šlachy může mít ale i špatně zvolená obuv pro danou sportovní aktivitu, vynechání rozcvičení před sportovním výkonem, přeceňování svých schopností, pohyb po špatně zpevněném povrchu, náhlé zvýšení fyzické aktivity (například při běhu náhlý přechod do sprintu), špatný pitný režim, nebo i předcházející zranění lýtkového svalu. Člověk by se měl snažit tomuto všemu vyvarovat, protože léčba zánětu Achillovy šlachy není vždy úplně příjemná. Jako vhodná prevence může také sloužit omezení náročných fyzických aktivit, využívání ortopedických vložek do bot a nošení vhodné sportovní obuvi, zároveň je také dobré střídat pohybové aktivity, vždy se před sportem rozcvičit a zátěž zvyšovat postupně.
- příznaky
Zánětlivá onemocnění této šlachy mohou mít několik stádií a každé stádium má své příznaky. Nejprve se zánět „achillovky“ projevuje bolestí v oblasti této šlachy po sportu, nebo po velké fyzické zátěži nohy. Zároveň je achilovka také bolestivá na dotek a obvykle se objevuje i určité zduření této oblasti (zpravidla otok v blízkosti patní kosti), náhlá ztuhlost dolní končetiny v oblasti bérce, větší bolest při rychlém pohybu, zároveň se také může na šlaše objevit boule, nebo šlacha může „praskat“ při pohybu. Pro druhé stádium je typická bolesti již při fyzické aktivitě, bolest je opět obvykle provázena otokem dané oblasti. Předposlední třetí stádium se projevuje bolestí Achillovy šlachy i v okamžicích klidu, tedy v době kdy šlacha není nijak zatěžována. Poslední stádium se projevuje trvalou bolestí, která se může stupňovat i při sebemenším pohybu nohy. K tomuto stádiu obvykle dochází tím, že zánět v Achillově šlaše nebyl léčen.
- léčba
Hned na začátku je třeba zmínit, že léčba zánětu Achillovy šlachy je absolutně nezbytná, pokud by se totiž šlacha neléčila, mohla by se zcela přetrhnout a to by mohlo trvale ovlivnit její funkci. Důležité je také nezanedbávat nutnou rehabilitaci a respektovat předepsaný klidový režim a nohu v takovém případě zbytečně nezatěžovat, aby se situace dále nezhoršovala.
Ve svém příspěvku ČIŠTĚNÍ LEDVIN PETRŽELÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Ahoj, máte někdo zkušenosti s použitím petrželky na čištění ledvin? Vím, že jsou v petrželi silné bioflavonoidy, které by měly napomoci při úklidu usazenin v ledvinách, ale nevím jestli se používá i nať nebo jen kořen. A také nevím v jaké formě se to užívá, jestli jen tak nastrouhané a nebo jako nějaká tinktura z petržele. Budu ráda za každou radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Onemocnění ledvin bohužel často nemusí mít žádné příznaky, až 40 % pacientů, kteří musí být léčeni náhradou funkce ledvin (dialýzou nebo transplantací), mají jako první příznaky projevy selhání ledvin. Někteří pacienti s onemocněním ledvin mají otoky (ale jen malá část), někteří mají vysoký krevní tlak, někteří mohou mít krev v moči, nebo (spíše výjimečně) bolesti v boku. Směrodatné je však teprve laboratorní vyšetření. Nemoci ledvin jsou bohužel nejčastěji součástí spektra civilizačních chorob, které souvisejí zejména s nadváhou, vysokým krevním tlakem, cukrovkou, zvýšenými krevními tuky. Dobrá životospráva a dostatek pohybu tedy snižují riziko velké části chronických nemocí ledvin.
Játra se starají o mnoho pochodů nezbytných ke správnému fungování lidského těla. Příznaky poškození jater jsou většinou velmi nespecifické, což znamená, že se vyskytují u více nemocí. Jedním z takových prvních příznaků poškození jater je dlouhotrvající únava. K té se také často připojuje nechutenství a nesnášenlivost tučných a těžko stravitelných jídel. Tato jídla totiž játra zatěžují, a tělo je tak samo odmítá, aby poškozeným játrům ulevilo. Odmítání potravy má většinou za následek úbytek hmotnosti a zejména pak svalové hmoty. Hmotnost totiž může zůstat díky hromadění vody v těle stejná, bílkoviny se ale ztrácejí a s nimi i svaly, které jich obsahují nejvíce.
Dalším velmi nespecifickým příznakem poškození jater je časté střídání teplot se zimnicemi a schvácenost. Toto střídání teplot se pak může projevit i povšechnými bolestmi svalů a kloubů. V pozdějším stadiu se poškození jater projevuje zejména bolestí břicha a hromaděním tekutin v dutině břišní, takzvaným ascitem. Ten lze prokázat poměrně snadno. Stačí přiložit u ležícího pacienta ruce na obě strany břicha a jednou rukou do něj lehce klepnout. Vlna nahromaděné tekutiny pak narazí na břišní stěnu na druhé straně a přes přiloženou dlaň to ucítíme. Varovným příznakem by pak měla být i tmavá moč, světlá stolice a dlouhotrvající nadýmání. Chronické poškození jater se projevuje zežloutnutím očního bělma a kůže, tedy takzvanou žloutenkou. S ní pak jdou ruku v ruce i další závažné příznaky, jakými jsou ztráta tělesného ochlupení a nález prokreslených cév v kůži, které prominují jako pavoučkovité névy.
Onemocnění jater i nemoci ledvin se projevují nespecificky, a proto je důležité při déletrvajících obtížích navštívit ošetřujícího lékaře.
Úplně nejlepší první pomoc při pálení v uších z důvodů zánětu zevního zvukovodu je aplikovat do zvukovodu višněvského balzám s dehtem. Tence namotanou vatičku na špejli namočíme do dehtového višněvského balzámu a pak ji zasuneme co nejhlouběji do zvukovodu a stáhneme ze špejle. Necháme ji v uchu působit několik hodin a pak to zopakujeme s čerstvým balzámem.
Na zánět zevního zvukovodu také pomáhá česnek, když se malý úzký kousek oloupaného česneku zabalí jemně do vaty nebo do papírového kapesníčku a vloží se do zvukovodu. Výpary z česneku pak usmrtí přemnožené mikroby a zabrání se tak rozvoji zánětu a jeho rychlému zhojení.
Proti bolesti ucha pomáhá také černý bez. Čaj připravený z květů černého bezu se pije v průběhu celého dne a také se formou obkladů přikládá na bolavé ucho.
Také obklad s nastrouhaným bramborem dokáže trochu pomoci od bolesti při zánětu středního ucha, či při zánětu zevního zvukovodu.
Jako podpůrná léčba funguje i žvýkání žvýkaček, ve kterých je obsažen Xylitol, který funguje jako lehké antibiotikum a zabíjí bakterie. Optimální množství je 5 žvýkaček denně, protože při větším množxtví Xylitol způsobuje průjem.
Proti bolesti a zároveň i na léčbu zánětu velmi dobře poslouží volně prodejný lék Apo-ibuprofen, který se užívá ráno a večer jedna 400 mg tableta.
Z lékárny výborně a vemi rychle zabírají na zánět zevního zvukovodu kapky Garasone, které jsou ale jen na lékařský předpis, protože jde o účinnou kombinaci antibiotik a kortikoidů.
Léčba zánětu středního ucha
Nejlepší variantou v této léčbě je zahájení léčby antibiotiky, k tomu je ovšem třeba navštívit lékaře. Svépomocí můžeme léčbu zánětu středního ucha zahájit pomocí zinku, zázvorového čaje, česneku, selenu, jitrocele, mateřídoušky, špetkou chilli a vitamínu C. Pokud je infekce při zánětu středního ucha hnisavá, tak se do ucha nesmí nic kapat, ani léčivé kapky z česnekové šťávy, protože hrozí prasknutí bubínku.
Domácí léčba zánětu středního ucha:
Zinek - během prvních tří dnů se zinek užívá v dávce 10 mg každé 3 hodiny. Od čtvrtého dne se dávka sníží na 50 mg denně a od sedmého dne se užívá již jen 30 mg zinku denně. Zinek se nesmí užívat společně s citrusy, protože jejich šťáva ničí účinky zinku. Nejlepším druhem zinku při těchto vysokých dávkách je pikolinát zinku nebo glukanát zinku.
Česnek - při bolestivých příznacích se
třikrát denně
užívají najemno roztrouhané dva stroužky česneku, které se zapijí sklenicí vody. Po odeznění bolestí se česnek užívá ještě dva dny. Česnek se nesmí užívat na lačný žaludek, vždy jen po jídle.