Trombocyty v překladu znamenají krevní destičky a představují složku krve, jejíž nejdůležitější funkcí je zástava krvácení. Trombocyty chrání lidský organismus před vykrvácením, a to díky své přilnavosti a schopnosti shlukovat se.
Trombocyty v krvi
Trombocyty jsou jednou ze stavebních částic krve. Jejich počet není závislý ani na věku ani na pohlaví jedince. Uvádí se, že jeden kubický milimetr lidské krve obsahuje 200 až 400 tisíc trombocytů. Krevní destičky nemají schopnost rozmnožování, protože neobsahují buněčné jádro. Tvoří se v kostní dřeni a jako složka krve kolují organismem osm až dvanáct dní. Potom odumírají a jsou zachycovány slezinou nebo pohlcovány tkání cév. Počet trombocytů v krvi kontrolují játra.
Počet destiček bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu. Krevní obraz se vyšetřuje z nejrůznějších příčin. Lékař se na počet destiček zaměřuje například při zvýšené krvácivosti nebo prodloužení doby zástavy krvácení. Významné je stanovení počtu destiček před operačním zákrokem. Vzorkem pro vyšetření je žilní krev odebraná pomocí tenké jehly z některé pažní žíly. Jedná se o téměř bezbolestný zákrok, který jistě každý absolvoval během svého života již několikrát, když „šel na krev“. Přestože se jedná o rutinní a jednoduché vyšetření, jde o vyšetření velmi důležité a užitečné.
Optimální hodnoty trombocytů u zdravého jedince: 150–400 000 na 1 ml krve.
Ve svém příspěvku JANKANANASVSRCOVA@GMAIL.COM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
dobry den mam ITP uz cca pul roku...trombocyty jsem mnela na 5tis. zacala lecba dexamethasonem 40 mg...po prvnim uzivani velke nezadouci ucinky davka snizena na polovicu..pak lecba pro nu ukoncena..zacala lecba imuranem pri ktere se desticky drzeli na 13 tis....ted byla tahle lecba ukoncena taky desticky klesli na 4 tis....zacala lecba prednisonem 60mg...mam uz strach a shanim co nejvice informaci k tomu dekuji na email
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V případě vyššího počtu krevních destiček lze odhalit riziko zvýšené srážlivosti, odborně trombotických stavů. Zvýšené trombocyty v krvi podléhají předčasné a zvýšené destrukci v důsledku různých příčin (vlivy toxické, poruchy imunity, alergie a podobně).
Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček – způsobuje srážlivost.
Co znamená střední objem trombocytů MPV v krevním obraze?
MPV vyjadřuje průměrnou velikost krevních destiček a jejich funkční stav.
Neudává jejich počet, ale informuje o tom, jak jsou destičky velké a nepřímo i jak rychle vznikají v kostní dřeni. Vyšší MPV obvykle znamená mladší a aktivnější destičky, zatímco nižší hodnoty ukazují na menší nebo starší trombocyty. MPV má význam pouze ve spojení s ostatními hodnotami krevního obrazu a klinickým stavem pacienta.
Jaké jsou normální hodnoty MPV?
Normální hodnoty MPV se obvykle pohybují přibližně mezi 7,5 a 11,5 femtolitru.
Přesné rozmezí se může mírně lišit podle laboratoře a použité metodiky. Mírná odchylka od referenčních hodnot bez dalších změn krevního obrazu většinou nemá klinický význam. Hodnocení by mělo vždy vycházet z trendu hodnot v čase, nikoli z jediného výsledku.
Co znamená zvýšené MPV?
Zvýšené MPV znamená, že krevní destičky jsou průměrně větší než obvykle.
To často ukazuje na zvýšenou tvorbu mladých destiček v reakci na jejich vyšší spotřebu. Zvýšené MPV bývá spojeno se zánětem, krvácením nebo stresem. Samotná zvýšená hodnota však neurčuje diagnózu a musí se posuzovat spolu s počtem trombocytů a dalšími laboratorními nálezy.
Co znamená nízké MPV?
Nízké MPV znamená, že krevní destičky jsou menší a často méně aktivní.
Může jít o projev snížené tvorby destiček v kostní dřeni nebo dlouhodobého zánětlivého procesu. Nízké MPV ve spojení s nízkým počtem trombocytů může signalizovat vážnější poruchu a vyžaduje další vyšetření. Izolovaně však nízké MPV nemusí znamenat onemocnění.
Může stres ovlivnit hodnotu MPV?
Ano, akutní stres může dočasně ovlivnit hodnotu MPV.
Fyzická nebo psychická zátěž může vést k uvolnění mladších destiček do krevního oběhu. Výsledkem může být přechodné zvýšení MPV, které se po odeznění stresu často samo upraví. Proto je důležité hodnotit MPV v klidovém stavu a případně nález ověřit opakovaným odběrem.
Souvisí MPV se zánětem v těle?
MPV může být ovlivněno probíhajícím zánětem v organismu.
Při zánětlivých stavech dochází ke zvýšené aktivaci krevních destiček. Ty bývají větší a funkčně aktivnější, což se projeví zvýšením MPV. Hodnota MPV však sama o sobě zánět nepotvrzuje ani nevylučuje a musí se hodnotit spolu s dalšími zánětlivými parametry.
Jak souvisí MPV s kostní dření?
MPV odráží aktivitu kostní dřeně při tvorbě krevních destiček.
Při zvýšené produkci vznikají větší, mladší trombocyty, což vede ke zvýšení MPV. Naopak útlum kostní dřeně může vést k nižším hodnotám. Kombinace změn MPV a počtu destiček pomáhá lékaři odhadnout, zda je problém v jejich tvorbě nebo spotřebě.
Trombocyty (krevní destičky) jsou nejmenší krevní částice. Jsou to bezjaderná tělíska diskoidního tvaru o průměru 1,5–3,5 µm a tloušťky 1–1,5 µm. Vznikají v kostní dřeni vypuzováním z megakaryocytů. V krevním oběhu přežívají 8–14 dní. V organismu plní více úloh: mají vliv na správnou funkci endotelových buněk, účastní se primární hemostázy (tvorba primární hemostatické zátky), aktivují plazmatické faktory, vykazují fagocytární aktivitu.
V naší poradně s názvem PANGAMIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Máčel Petr.
Prosím, chtěl bych se jenom zeptat jestli má pangamin nějaký vliv na krevní destičky. Věřím, že mi dáte vědět. S úctou Petr Máčel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pangamin jsou pivovarské kvasnice, latinsky Saccharomyces cerevisiae. Právě tyto kvasinky byly podrobeny studii, která zkoumala jejich vliv na krevní destičky (trombocyty). Studie je vidět zde: https://pubmed.ncbi.nlm.nih…
Získané výsledky in vitro ukazují, že antiagregační aktivita beta-glukanu ze Saccharomyces cerevisiae je založena na jeho antioxidačních vlastnostech, a proto může být suplementace beta-glukanu prospěšná v prevenci onemocnění souvisejících s aktivací krevních destiček, jako jsou kardiovaskulární nebo zánětlivá onemocnění.
Počet trombocytů se v těhotenství významně nemění, eventuálně může nepatrně klesat, a pohybuje se v rozmezí normálních hodnot u netěhotných žen, tj. 140–400 x 109/l. Příčin zvýšení trombocytů v těhotenství jsou desítky, ne-li stovky. Pokud se tento stav vyskytne v těhotenství, lékař vás pošle na konziliární vyšetření na hematologii, kde se určí nejvhodnější postup pro vás i váš pro plod.
V naší poradně s názvem LEUKOCYTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Němeček.
Při kontrole krevného obrazu mi byly zjištěny tyto hodnoty: Leukocyt 5,6, Erytrocyty 4,8,trombocyty 129.Prosím,jaký je poměr těchto hodnot?Děkuji.. Stanislav Němeček.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty vyšetření vaší krve ukazují na mírný nedostatek krevních destiček - trombocytů. Spodní mez pro trombocyty v krvi je stanovena na 150 109/l. Vy máte 129. Není to nijak dramatické a mělo by to spravit posílení příjmu vitamínu B9, B12 a vitamínu C. Také se vyvarujte pití alkoholu a užívání aspirinu. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, protože je nutné kontrolovat vývoj počtu krevních destiček častějším pravidelným sledováním.
Ostatní hodnoty leukocytů a erytrocytů máte v normě.
Nejmenší, bezjaderné fragmenty krve s ozubeným okrajem, které napomáhají vytváření krevních sraženin. Jejich velikost v průměru činí 2–4,0 μm. Vznikají v červené kostní dřeni jako odštěpky velkých buněk – megakaryocytů. Krevní destičky v podstatě nejsou buňky, ale pouze odštěpky buněk. Jejich životnost je přibližně 12 dní. Normální počet krevních destiček se pohybuje kolem 120 000–400 000/mm3 krve. Nedostatek krevních destiček v krvi je zapříčiněn nízkým obsahem imunoglobulinu a vitamínu B12.
Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček -> způsobuje srážlivost
Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček -> způsobuje krvácivost
Při poklesu stavu trombocytů začnou játra vytvářet hormon, který tvorbu potřebných trombocytů přivodí. V některých případech ovšem ani stimulační hormon nezajistí tvorbu dostatečného množství trombocytů (krevních destiček). Tato vada je označována jako trombocytopenie. Jedná se o poruchu srážlivosti krve. Při snížené tvorbě trombocytů vzniká například choroba zvaná trombocytopenická purpura. V některých případech chybějí mateřské buňky destiček zvané megakaryocyty v kostní dřeni a důsledkem je snížená tvorba trombocytů. Pak stačí drobný úraz a objeví se krvácení, které jde obtížně zastavit. Se sníženým počtem destiček se setkáváme také při nádorovém onemocnění kostní dřeně (leukémie), kdy dochází obecně ke snížení tvorby všech krevních buněk, dále při chronických krvácivých chorobách, při nichž je velká spotřeba destiček (chronické vředové choroby), při autoimunitních onemocněních (idiopatická trombocytopenická purpura), při masivním krvácení nebo v souvislosti s některými bakteriálními nákazami. Svou roli hrají i vrozené dědičné poruchy tvorby trombocytů.
Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček – způsobuje krvácivost.
Hematopoetická tkáň patří vedle zárodečné tkáně mezi nejcitlivější na ionizující záření. Při léčbě gynekologických nádorů, především při ozařování větších objemů a při kombinaci radioterapie a chemoterapie (například při konkomitantní radiochemoterapii pro pokročilý karcinom děložního hrdla) je třeba během léčby pečlivě sledovat krevní obraz. Poklesem počtu reagují citlivé lymfocyty, jejich stav klesá v ozářených uzlinách i v krvi. Z krevních elementů se sleduje zvláště počet neutrofilů. Ty jsou sice rezistentnější na záření než lymfocyty, ale jejich pokles často provází chemoterapii používanou v kombinaci se zářením. Obávanou komplikací neutropenie je febrilní neutropenie, jejíž léčba patří do rukou odborníka – onkologa či onkogynekologa. Trombocyty jsou radiorezistentní, jejich pokles je většinou důsledkem probíhající chemoterapeutické léčby. Erytrocyty (zralé) jsou radiorezistentní, v průběhu léčby zářením ale dochází často k jejich postupnému úbytku a vzniká různý stupeň anémie. Záleží na objemu ozářené krvetvorné tkáně, přičemž předchůdci erytrocytů jsou na záření citlivé. Příčiny anémie jsou často kombinované a vznikají také důsledkem samotného nádorového onemocnění či krevními ztrátami z nádoru. V léčbě se užívá erytropoetin, substituce železem, krevní převody. Je nutno provést laboratorní vyšetření na zjištění typu anémie. Pokud je akutní reakce na záření závažná, je třeba záření na nezbytně nutnou dobu přerušit. Každé přerušení může snižovat efekt léčby.
Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.
Anémie při chronických onemocněních
Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.
Anémie z nedostatku vitaminu B12
Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žaludku. Poté putuje až do jater, kde je skladován do zásoby až na 2 roky a více.
Pokud dojde ke krvácivým komplikacím u pacienta léčeného rivaroxabanem, musí se podání další dávky rivaroxabanu odložit nebo se léčba musí ukončit, dle potřeby. Rivaroxaban má biologický poločas asi 5 až 13 hodin. Léčba by měla být individuální podle závažnosti a lokalizace krvácení. Podle potřeby je třeba použít vhodnou symptomatickou léčbu, jako je mechanická komprese (například u závažné epistaxe), chirurgická hemostáza se zajištěním kontroly krvácení, náhradou tekutin a zajištěním hemodynamické podpory, krevní deriváty (erytrocyty nebo čerstvá zmrazená plazma, v závislosti na související anémii nebo koagulopatii) nebo trombocyty.
Pokud krvácení nelze kontrolovat výše uvedenými opatřeními, lze zvážit podávání specifické prokoagulační reverzní látky, jako je koncentrát protrombinového komplexu (PCC), aktivovaný koncentrát protrombinového komplexu (APCC) nebo rekombinantní faktor VIIa (r-FVIIa). V současnosti jsou však k dispozici velmi omezené klinické zkušenosti s použitím těchto přípravků u osob užívajících rivaroxaban. Doporučení je též podloženo omezenými neklinickými údaji. Opakované podání rekombinantního faktoru VIIa je třeba zvážit a titrovat v závislosti na zlepšování krvácení. V případě závažného krvácení je třeba konzultovat odborníka na koagulaci, pokud je odborník v místě dostupný.
Protamin sulfát a vitamín K podle všeho nebudou ovlivňovat antikoagulační aktivitu rivaroxabanu. U osob užívajících rivaroxaban jsou omezené zkušenosti s použitím kyseliny tranexamové a neexistují zkušenosti s použitím kyseliny aminokaproové a aprotininu. Neexistují ani vědecké důvody přínosu ani zkušenosti s použitím systémového hemostatika desmopressinu u osob užívajících rivaroxaban. Vzhledem k vysoké vazbě na plazmatické proteiny se u rivaroxabanu neočekává možnost odstranění dialýzou.