Zajímáte se o téma CO NEJIST PO AKUTNIM ZANETU SLIVNIKY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Průjem je jednou z poruch trávicího ústrojí, kdy dochází k častému (více než 3x za den) vyprazdňování řídkých až vodnatých stolic. Hlavním nebezpečím silného průjmu jsou velké ztráty tekutiny. Pokud průjem nemá příliš závažný průběh, je možné jej řešit samoléčbou pomocí přípravků, které jsou běžně dostupné bez lékařského předpisu v lékárnách. Mezi tyto léky patří Endiaron nebo Imodium.
Imodium
Imodium je lék proti průjmu. Imodium se užívá při náhle vzniklém (akutním) průjmu nebo po poradě s lékařem při dlouhodobém (chronickém) průjmu. Po poradě s lékařem se může Imodium užívat rovněž v případě, kdy byla odstraněna část střev, což často způsobuje průjem.
Imodium zahušťuje při průjmu stolici a snižuje její častost.
Léčivou látkou je loperamid, v přípravku je obsažen ve formě loperamid-hydrochloridu. Jedna tobolka Imodia obsahuje 2 miligramy loperamid-hydrochloridu. Pomocným látkami jsou monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, mastek, magnesium-stearát. Tobolku tvoří žlutý oxid železitý, černý oxid železitý, indigokarmín, sodná sůl erythrosinu, oxid titaničitý a želatina. Vrchní část tobolky přípravku Imodium je zelené barvy, spodní část šedé barvy.
Podobně jako všechny léky může mít i Imodium nežádoucí účinky, které se však nemusí vyskytnout u každého. Přípravek Imodium je obvykle dobře snášen a při správném užívání vykazuje velmi málo nežádoucích účinků. Velmi vzácně se mohou dostavit bolesti břicha, střevní neprůchodnost, nadýmání, nevolnost, zácpa, zvracení, rozšíření tlustého střeva, plynatost, trávicí obtíže, ospalost, ztráta vědomí, snížení úrovně vnímání, závratě, vyrážka, kopřivka a svědění. V tomto případě ukončete užívání přípravku, a jsou-li tyto obtíže úporné, poraďte se s lékařem. Některé obtíže mohou být však způsobeny průjmem samotným: bolesti břicha, nevolnost, zvracení, suchost v ústech, únava, ospalost, závratě, zácpa a plynatost. Ojediněle může dojít k přecitlivělosti a obtížím při močení. Přecitlivělost na přípravek Imodium poznáte například podle vyrážky, kopřivky, svědění, zkrácení dechu nebo otoku v obličeji. Pokud se dostaví některý z těchto příznaků, přivolejte ihned lékaře. Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
Informujte rovněž svého lékaře, jestliže užíváte léky, které zpomalují činnost žaludku a střev, protože mohou účinek přípravku Imodium výrazně zvýšit.
Jestliže užíváte přípravek Imodium právě k léčbě průjmu, nezapomeňte nahrazovat ztrátu tekutin dostatečným (mnohem více než obvykle) pitím nápojů s obsahem cukrů a solí, k nimž patří například minerální voda. To je důležité zvláště u dětí.
Imodium průjem zastavuje, neléčí však jeho příčinu. Jakmile je to možné, měla by být proto vždy léčena také příčina průjmu. Při náhle vzniklém (akutním) průjmu zastavuje Imodium příznaky obvykle do 48 hodin. Jestliže se tak nestane, přestaňte lék užívat a poraďte se s lékařem.
Pokud trpíte AIDS a máte průjem, který je léčen přípravkem Imodium, a pr
V naší poradně s názvem KURKUMA A ARTRÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Kosek.
Je známé,nebo doložené působení kurkumy na artrózu,jako možný lék?Děkuji za odpoběď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kurkuma je jasně žlutá bylina, která bývá použita při vaření, při barvení potravin a také v ajurvédské medicíně v Indii a v Číně již 2000 let. Neoficiální důkazy ukazují na její účinnost při léčbě mnoha onemocnění a stavů, zejména těch, které zahrnují zánět měkkých tkání například v případech artritidy. Na Universitě v Michiganu se v poslední době zabývají prokázáním vlastností kurkumy při léčení artritidy a dalších onemocnění pohybové soustavy. Nicméně kurkuma může způsobit také nežádoucí účinky, konkrétně ředění krve. Proto se vždy poraďte se svým praktickým lékařem před začátkem této bylinné léčby.
1.
Podle prozatímních výsledků z University of Michigan se dá kurkuma použít v případech revmatoidní artritidy a osteoartrózy pro snížení bolesti, utlumení zánětu a uvolnění ztuhlosti. Výsledky výzkumu zatím ukazují, že kurkuma je lepší než nesteroidní protizánětlivé léky na zmírnění zánětu po operaci.
2.
Kurkuma je lepší, když se užívá ve formě kapslí, než ve formě tablet. Tablety totiž navíc obsahují látky, které jim pomáhají držet svůj tvar, ale snižují účinnost hlavních látek. Zatímco kapsle jsou lyofilizované a bývají čerstvější. Doporučená dávka je 250 až 500 mg třikrát denně.
3.
Zkombinujte kurkumu se zázvorem, to doporučuje Dr. Andrew Weil, pro větší úlevu od zánětu. Zázvor obsahuje protizánětlivé látky, které snižují otoky a ztuhlost. Obě byliny užijte společně v kapslích ve stejnou dobu. Možný je i čaj, kdy se vaří množství jednoho palce jednotlivých bylin ve dvou šálcích vroucí vody po dobu 15 až 30 minut. Pak se byliny odstraní a přidá se med nebo stevia.
4.
Přidejte enzym bromelain, který přispěje ke zvýšení účinku obou látek (zázvoru i kurkumy) při artritidě. University of Maryland Medical Center (UMMC) přináší neoficiální důkaz z ájurvédské terapie, který ukazuje, že tyto dvě byliny jsou obě účinné při léčbě bolesti artritidy a společně s bromelainem jsou ještě účinnější. Zároveň ale poukazuje na to, že zatím neexistují žádné oficiální vědecké studie podporující tyto způsoby použití. Bromelain je k dispozici ve formě tobolek.
5.
Kurkumu a další zde uvedené byliny užívejte mezi jídly, nikoli s jídlem. Tím zlepšíte jejich schopnost snižovat bolest a ztuhlost v důsledku zánětu. Když se užívají spolu s jídlem, tak mají tendenci se více soustředit na trávení, spíše než na kloubní tkáně.
Varování
Kurkuma, bromelain a zázvor jsou schopny ředění krve a měly by být používány pouze pod dohledem vyškoleného zdravotního lékaře. V žádném případě tuto léčbu nekombinujte s léky používanými na ředění krve, jako je kumarin nebo warfarin bez vědomí lékaře. Pokud dojde ke krvácení při používání těchto bylin, okamžitě je přestaňte užívat a vyhledejte lékařskou pomoc.
Přírodní rada
Bromelain je enzym extrahovaný z ananasu, převážně z listů a kůže plode. Konzumace ananasu může pomoci zmírnit bolest artritidy, zvláště když k tomu užíváte kurkumu.
Záněty Achillovy šlachy jsou velmi častým onemocněním u sportovců. Obvykle může dojít k zánětu jak šlachy, tak i jejího obalu. K zánětu Achillovy šlachy obvykle dochází v důsledku přetěžování, často nevhodným cvičením a pohybem. Obvykle se tak stává při aktivitách, při nichž dochází k nárazům chodidla do pevné podložky (všechny sporty, při nichž se běhá). K zánětu Achillovy šlachy může dojít u člověka v jakémkoliv věku a při jakékoliv aktivitě, přestože větší předpoklad k tomuto onemocnění mají jedinci, kteří se sportu věnují rekreačně a jsou ve věku zhruba 30 let a výše. Vliv na vznik zánětu této šlachy může mít ale i špatně zvolená obuv pro danou sportovní aktivitu, vynechání rozcvičení před sportovním výkonem, přeceňování svých schopností, pohyb po špatně zpevněném povrchu, náhlé zvýšení fyzické aktivity (například při běhu náhlý přechod do sprintu), špatný pitný režim, nebo i předcházející zranění lýtkového svalu. Člověk by se měl snažit tomuto všemu vyvarovat, protože léčba zánětu Achillovy šlachy není vždy úplně příjemná. Jako vhodná prevence může také sloužit omezení náročných fyzických aktivit, využívání ortopedických vložek do bot a nošení vhodné sportovní obuvi, zároveň je také dobré střídat pohybové aktivity, vždy se před sportem rozcvičit a zátěž zvyšovat postupně.
- příznaky
Zánětlivá onemocnění této šlachy mohou mít několik stádií a každé stádium má své příznaky. Nejprve se zánět „achillovky“ projevuje bolestí v oblasti této šlachy po sportu, nebo po velké fyzické zátěži nohy. Zároveň je achilovka také bolestivá na dotek a obvykle se objevuje i určité zduření této oblasti (zpravidla otok v blízkosti patní kosti), náhlá ztuhlost dolní končetiny v oblasti bérce, větší bolest při rychlém pohybu, zároveň se také může na šlaše objevit boule, nebo šlacha může „praskat“ při pohybu. Pro druhé stádium je typická bolesti již při fyzické aktivitě, bolest je opět obvykle provázena otokem dané oblasti. Předposlední třetí stádium se projevuje bolestí Achillovy šlachy i v okamžicích klidu, tedy v době kdy šlacha není nijak zatěžována. Poslední stádium se projevuje trvalou bolestí, která se může stupňovat i při sebemenším pohybu nohy. K tomuto stádiu obvykle dochází tím, že zánět v Achillově šlaše nebyl léčen.
- léčba
Hned na začátku je třeba zmínit, že léčba zánětu Achillovy šlachy je absolutně nezbytná, pokud by se totiž šlacha neléčila, mohla by se zcela přetrhnout a to by mohlo trvale ovlivnit její funkci. Důležité je také nezanedbávat nutnou rehabilitaci a respektovat předepsaný klidový režim a nohu v takovém případě zbytečně nezatěžovat, aby se situace dále nezhoršovala.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Erdomed se užívá ke snížení vazkosti hlenovitého, případně i hnisavého výměšku sliznic dýchacích cest a k usnadnění vykašlávání při:
akutním i chronickém zánětu průdušek, rozšíření průdušek a průduškovém astmatu se zvýšenou sekrecí hlenu,
akutním i chronickém zánětu horních dýchacích cest jako například rýmě, zánětu vedlejších nosních dutin, zánětech hltanu a hrtanu.
Erdomed se také užívá k předcházení zhoršení onemocnění průdušek zejména při postižení dýchacího systému provázeném rozedmou a zvýšenou sekrecí, chronickém zánětu průdušek i u kuřáků, rozedmě plic.
Erdomed se může rovněž užívat k předcházení komplikací po chirurgickém zákroku, jako je zápal plic či nevzdušnost části plic.
Přípravek je vhodný pro dospělé, mladistvé a děti od 15 kg tělesné hmotnosti.
Ve svém příspěvku DĚLÁ MI DOBŘE SLINIVKÁŘOVA DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Sládková.
Dělá mi dobře rostlinná strava na slinivkar cz. Má tam i masové recepty, ale jím je jenom když na mě přijde masová chuť. Myslíte, že maso zatěžuje trávením slinivku hodně? Děkuji Sládková (po akutním zánětu, 2 měsíce)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andrea.
Dobrý den,
táta akutní zánět slinivky prodělal a vím, že relativně dlouhou dobu musel "konzumovat" jen vařené maso (ve vodě), pokud možno drůbeží nebo králičí.
Laboratorní metody: Z laboratorních metod je užitečné stanovení aktivity enzymů (amylázy, lipázy) v krevním séru. Zvýšení aktivity enzymů nad trojnásobek normy svědčí o akutním zánětu slinivky. Nálezy však nejsou zcela specifické. Vždy se rutinně provádějí krevní testy (krevní obraz) a jaterní testy a též se zjišťují další biochemické parametry krevního séra (močoviny, krevního cukru, minerálů), navíc se při pankreatitidě vyšetřuje sérová hladinu vápníku, takzvaný C-reaktivní protein (specifická bílkovina séra vypovídající o závažnosti zánětu slinivky) a takzvaná acidobazická rovnováha (pH – poměr kyselin a zásad ve vnitřním prostředí).
Zobrazovací metody: Ze zobrazovacích metod patří k základním a všeobecně dostupným vyšetřením ultrasonografie (ultrazvuk). Vyšetření může ukázat zvětšení slinivky, její neostré obrysy, tekutinu v okolí slinivky či v dutině břišní, rozšíření žlučovodu, případně i pankreatického vývodu. Ke standardním vyšetřením u onemocnění slinivky břišní se řadí i počítačová tomografie (CT), jež prokáže rozsah zánětlivého postižení slinivky včetně přítomnosti ložisek odumřelé tkáně (takzvaných nekróz). Názvem endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) se pak označuje zobrazení žlučových cest a pankreatického vývodu za pomoci kontrastní látky, které se provádí v rámci endoskopického vyšetření dvanácterníku a které určuje příčinu problémů či lokalizuje překážku ve vývodech (například kamínek ve žlučovodu, jenž způsobuje takzvanou biliární pankreatitidu). V rámci vyšetření lze provést léčebný výkon zvaný papilotomie, což je protětí svěrače v koncové části žlučovodu v místě takzvané papily (vyústění žlučovodu do dvanácterníku). Tím se uvolní přetlak ve žlučovodech i v pankreatickém vývodu.
Pacient s akutní pankreatitidou musí být hospitalizován v nemocnici. Nesmí přijímat potravu ústy (to ostatně většinou ani nechce), dostává léky proti bolesti a velké množství tekutin do žíly. Výživa se mu podává buď hadičkou zavedenou nosem až do tenkého střeva (enterální výživa), nebo přímo do žíly (parenterální výživa). Kdyby totiž člověk přijímal potravu ústy, zvýšila by se tvorba trávicích šťáv ve slinivce a stav nemocného by se zhoršil. V případě těžkého průběhu onemocnění a vzniku nekróz nastupují chirurgové, kteří provedou operaci slinivky a odstraní její odumřelé části. Úmrtnost při těžké akutní pankreatitidě je přes všechnu lékařskou péči velmi vysoká. Někdy se na léčbě podílí i internista, konkrétně gastroenterolog s ERCP. Tato diagnostická a léčebná metoda se uplatňuje u pankreatitidy tehdy, když je potřeba odstranit žlučový kámen ucpávající společný vývod ž
Kyseliny močové je možné se zbavit dvěma způsoby, a to dietou a léky v kombinaci se zdravým životním stylem.
Dieta
Doporučuje se nízkocholesterolová dieta s vyhnutím se konzumace největších zdrojů purinů, omezení dráždivých látek, alkoholu (denně maximálně 3 dl vína nebo jedno velké a jedno malé pivo nebo 1 porce tvrdého alkoholu). Mezi nejbohatší zdroje purinů patří veškeré vnitřnosti i droby, jikry, kaviár, droždí, slanečci, sardinky, čokoláda, silné kakao, ančovičky, krabi, raci. Rovněž je třeba omezit dráždivé látky. Naložená masa, tedy masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, nejsou vhodná. Rovněž jsou nevhodná tučná masa a uzeniny. V klidovém období nemoci se doporučuje maximálně 90 g libového masa denně. Může to být jakékoli maso kromě mas v pikantních úpravách, tučných mas, tučných uzenin, slanečků, sardinek, veškerých vnitřností, drobů, ančoviček, krabů, raků, jiker, kaviáru. V akutním období je třeba se zcela vyhnout konzumaci jakéhokoli masa, i rybího. Maso lze nahradit sójovým masem, což je směs rostlinných bílkovin, nebo klasem, kdy základem je pšeničná bílkovina). Vhodné je i tofu (vyrobené z fermentovaného sójového mléka) či šmakoun (vaječná bílkovina – je lehce stravitelná, výborný zdroj bílkovin).
Při tomto onemocnění je třeba omezit příjem živočišných tuků a nahradit je rostlinnými tuky. Sádlo nahradit jednodruhovými rostlinnými oleji (olivový, slunečnicový, řepkový a podobně). Důležitý je dostatek bílkovin ve stravě, konzumace vlákniny (ovoce, zelenina – denně 500 g zeleniny, 100 g ovoce) a pitný režim (cca 2 l tekutin denně). Vyhnout se vysoké konzumaci alkoholu. Vláknina urychluje střevní peristaltiku a tím snižuje vstřebání purinů. Luštěniny obsahují sice vyšší množství purinů, ale obsahují i velké množství vlákniny, proto je lze konzumovat při tomto onemocnění. Zelený hrášek se nedoporučuje právě kvůli vyššímu obsahu purinů. Doporučuje se dostatek tekutin (1,5–2 l tekutin denně) i pohybu (například chůze, rehabilitační cvičení, plavání). Doporučuje se vyhýbat se tučným jídlům i sladkostem, sladkým nápojům, rozdělit jídlo do několika menších porcí, jíst menší porce častěji, jíst v klidu, řádně kousat. U onemocnění dna i při dyslipoproteinémii je nutná úprava tělesné hmotnosti. V případě nadváhy její redukce. Pokles tělesné hmotnosti nemá být prudký, nemá přesáhnout úbytek 0,5–1,0 kg za týden. Jinak se dna zhorší.
Je třeba jíst pravidelně. Delší hladovění má negativní vliv na metabolismus kyseliny močové a tím i na onemocnění. V nízkocholesterolové dietě je hodně vlákniny (ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné obilné výrobky). Nepoužívají se volné živočišné tuky (např
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Měli byste omezit svou váhu, nebýt obézní, pravidelně se stravovat, nejíst tučná jídla, nejíst v noci a nejlépe ještě 3 hodiny před ulehnutím, omezit příjem alkoholu na minimum a rovněž zanechat kouření. Strava by měla být nedráždivá. Dále se vyvarujte konzumace čokolády, kynutého pečiva a kořeněných jídel.
Všeobecně se doporučuje strava, kterou pacient dobře snáší. (rýže, kuřecí maso, ovesné vločky, brambory, tvaroh) Jídla, po kterých je pacientovi špatně (hranolky, sušenky, pečivo, jíška), je třeba z jídelníčku vyřadit. Je vhodné jíst základní potraviny, buď syrové nebo v jednoduché úpravě uvařením či upečením. Jídlo rozdělit na menší části a jíst častěji v menších dávkách a nejíst před ulehnutím.
Nevhodné potraviny:
nápoje s obsahem kofeinu
alkoholické nápoje
nápoje sycené kysličníkem uhličitým
koření, dráždivé potraviny
kynuté koláče a buchty
smažená a pečená jídla (zvláště na přepáleném tuku)
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pajda.
Oni to sledují průběžně, přenosy probíhají každý den jednou, nejvíc v noci. Takže pokud k něčemu dochází (třeba arytmie nebo vybíjení ) tak by o tom měli být informoaný právě z těch průběžných záznamů. Ale v akutním případě jde prý zpráva automaticky.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Účinnost a bezpečnost přípravku Xarelto byla hodnocena v kombinaci s protidestičkovými látkami aspirinem a klopidogrelem/tiklopidinem. Léčba v kombinaci s jinými protidestičkovými látkami, například prasugrelem nebo tikagrelorem, nebyla studována a nedoporučuje se.
V průběhu léčby se doporučuje pacienta klinicky sledovat v souladu s praxí běžnou při podávání antikoagulační léčby.
Riziko krvácení
Jako v případě jiných antikoagulancií, u pacientů užívajících přípravek Xarelto mají být pečlivě sledovány známky krvácení. Doporučuje se opatrnost při použití přípravku v případě zvýšeného rizika krvácení. Pokud se objeví závažné krvácení, podávání přípravku Xarelto je třeba přerušit.
V klinických studiích bylo během dlouhodobé léčby rivaroxabanem podávaným spolu s monoterapií nebo duální protidestičkovou léčbou častěji pozorováno slizniční krvácení (to je epistaxe, gingivální, gastrointestinální, genitourinární krvácení) a anémie. Proto kromě adekvátního klinického sledování, pokud je to vhodné, může být laboratorní vyšetření hemoglobinu/hematokritu přínosem pro detekci okultního krvácení.
U několika podskupin pacientů (podrobně uvedených dále) hrozí zvýšené riziko krvácení. Proto při použití přípravku Xarelto spolu s dvojkombinační léčbou antiagregancii u pacientů se známým zvýšeným rizikem krvácení je třeba zvažovat zvýšené riziko krvácení oproti přínosům léčby v prevenci aterotrombotických příhod. Tyto pacienty je navíc třeba pečlivě sledovat, zda se po zahájení léčby neobjeví známky a příznaky krvácivých komplikací a anémie.
Při jakémkoli nevysvětlitelném poklesu hladin hemoglobinu nebo krevního tlaku je třeba hledat místo krvácení.
Přestože léčba rivaroxabanem nevyžaduje rutinní monitorování expozice, hladiny rivaroxabanu měřené kalibrovanou kvantitativní analýzou anti-faktoru Xa mohou být užitečné ve výjimečných situacích, kdy znalost expozice rivaroxabanu může pomoci při klinickém rozhodování, například při předávkování nebo při urgentních chirurgických zákrocích.
Ledvinová nedostatečnost
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) mohou být plazmatické hladiny rivaroxabanu významně zvýšeny (v průměru 1,6násobně), což může vést ke zvýšenému riziku krvácení. Přípravek Xarelto musí být u pacientů s clearancí kreatininu 15–29 ml/min užíván s opatrností. Použití se nedoporučuje u pacientů s clearancí kreatininu < 15 ml/. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30–49 ml/min), kteří současně užívají jiné léčivé přípravky zvyšující koncentraci rivaroxabanu v plazmě, musí být přípravek Xarelto používán s opatrností.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
muze muz mit pohlavni styk,kdyz ma phimosis,a je plodny?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Muž s fimózou samozřejmě mít pohlavní styk může. Má to ale svá úskalí. Tím, jak je žalud neustále zakrytý předkožkou, se těžko dosáhne vyvrcholení a pohlavní styk může tak trvat velmi dlouho. Pak je zde nebezpečí zanesení infekce do pochvy, protože není možné provést důkladnou hygienu žaludu. Pokud je fimóza v akutním stádiu, to znamená, že probíhá zánět na tkáních žaludu a předkožky, tak bych vůbec pohlavní styk nedoporučoval.
Tablety Anopyrin 100 mg se užívají na předpis lékaře:
při nestabilní angině pectoris (bolestech na hrudi způsobených poruchou průtoku krve srdečními věnčitými tepnami) jako doplněk standardní léčby;
při akutním srdečním infarktu jako součást standardní léčby;
k zabránění vzniku dalšího srdečního infarktu po prvním srdečním infarktu (k profylaxi reinfarktu);
po operacích nebo jiných výkonech na tepnách (po arteriálních cévně-chirurgických nebo intervenčních výkonech, například po aortokoronárním přemostění, při perkutánní transluminální koronární angioplastice);
k předcházení vzniku přechodných záchvatů nedostatečného prokrvení mozku (tranzitorních ischemických atak) a mozkových infarktů, když se vyskytla předchozí (prodromální) stadia (například přechodné projevy obrny v obličeji nebo svalovině paží, nebo přechodná ztráta vidění).
Upozornění: Přípravek Anopyrin 100 mg není vhodný k léčbě bolestivých stavů.
Kontraindikace:
při známé přecitlivělosti na léčivou látku acetylsalicylovou kyselinu nebo na jiné salicyláty (látky příbuzné acetylsalicylové kyselině) nebo na kteroukoli z pomocných látek obsažených v tabletách Anopyrin 100 mg;
při žaludečních nebo dvanáctníkových vředech;
při chorobně zvýšeném sklonu ke krvácení (hemoragické diatéze).
Přípravek není určen pro použití u dětí do 18 let. Při podávání kyseliny acetylsalicylové hrozí dětem riziko vzniku velmi vzácného život ohrožujícího Reyova syndromu, který postihuje mozek a játra.
Dávkování:
Při nestabilní angině pectoris (bolestech na hrudi způsobených poruchou průtoku krve srdečními věnčitými tepnami): používá se denní dávkování mezi 75 a 300 mg acetylsalicylové kyseliny; na základě lepší snášenlivosti se doporučuje denní dávka 1 tableta Anopyrin 100 mg (což odpovídá 100 mg kyseliny acetylsalicylové).
Při akutním srdečním infarktu: používá se denní dávkování mezi 100 a 160 mg acetylsalicylové kyseliny, proto se doporučuje denní dávka 1 tableta až 2 tablety Anopyrin 100 mg (což odpovídá 100 až 150 mg kyseliny acetylsalicylové).
K zabránění vzniku dalšího srdečního infarktu po prvním srdečním infarktu (k profylaxi reinfarktu): doporučuje se denní dávka 3 tablety Anopyrin 100 mg (což odpovídá 300 mg kyseliny acetylsalicylové).
Po operacích nebo jiných výkonech na tepnách (po arteriálních cévně-chirurgických nebo intervenčních výkonech, například po aortokoronárním přemostění, při perkutánní transluminální koronární angioplastice): používá se denní dávkování mezi 100 a 300 mg acetylsalicylové kyseliny; na základě lepší snášenlivosti se doporučuje denní dávka 1 tableta Anopyrin 100
Ve svém příspěvku NIMESIL DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Zemanová.
Dobrý den,mohu požádat lékařku, aby mi předepsala lék Nimesil s tím, že si uhradím sama? Mám již mnoho let potíže s krční i bederní páteří a nyní se ještě přidaly bolesti kloubů a šlach (je mi 65 let,k tomu rodova dispozice ze strany matky i babičky).Např. v případě virózy(jako pravě nyní ) se opravdu cítím zle a jediný lék, který mi zabírá okamžitě je Nimesil (vyloudila jsem u sousedky ),ale paní doktorka mě neustále nutí uzivat Ibalgin a to v akutním případě 3x denně 2 tablety, z čehož už mi je zle od žaludku a efekt nulový. Její argument na moji žádost o Nimesil byl,že prý je moc silný a dál mi nic nevysvětlila a opět doporučila koupit si Ibalgin :-( Podotýkám, že netrpím žádnou závažnou nemocí, pouze neduhy v rámci věku (zvyseny tlak a cholesterol, ale na hranici normy, nic alarmujiciho).
Děkuji za odpověď, event.radu .
S pozdravem,
Alena Zemanová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Úplně nejlepší první pomoc při pálení v uších z důvodů zánětu zevního zvukovodu je aplikovat do zvukovodu višněvského balzám s dehtem. Tence namotanou vatičku na špejli namočíme do dehtového višněvského balzámu a pak ji zasuneme co nejhlouběji do zvukovodu a stáhneme ze špejle. Necháme ji v uchu působit několik hodin a pak to zopakujeme s čerstvým balzámem.
Na zánět zevního zvukovodu také pomáhá česnek, když se malý úzký kousek oloupaného česneku zabalí jemně do vaty nebo do papírového kapesníčku a vloží se do zvukovodu. Výpary z česneku pak usmrtí přemnožené mikroby a zabrání se tak rozvoji zánětu a jeho rychlému zhojení.
Proti bolesti ucha pomáhá také černý bez. Čaj připravený z květů černého bezu se pije v průběhu celého dne a také se formou obkladů přikládá na bolavé ucho.
Také obklad s nastrouhaným bramborem dokáže trochu pomoci od bolesti při zánětu středního ucha, či při zánětu zevního zvukovodu.
Jako podpůrná léčba funguje i žvýkání žvýkaček, ve kterých je obsažen Xylitol, který funguje jako lehké antibiotikum a zabíjí bakterie. Optimální množství je 5 žvýkaček denně, protože při větším množxtví Xylitol způsobuje průjem.
Proti bolesti a zároveň i na léčbu zánětu velmi dobře poslouží volně prodejný lék Apo-ibuprofen, který se užívá ráno a večer jedna 400 mg tableta.
Z lékárny výborně a vemi rychle zabírají na zánět zevního zvukovodu kapky Garasone, které jsou ale jen na lékařský předpis, protože jde o účinnou kombinaci antibiotik a kortikoidů.
Léčba zánětu středního ucha
Nejlepší variantou v této léčbě je zahájení léčby antibiotiky, k tomu je ovšem třeba navštívit lékaře. Svépomocí můžeme léčbu zánětu středního ucha zahájit pomocí zinku, zázvorového čaje, česneku, selenu, jitrocele, mateřídoušky, špetkou chilli a vitamínu C. Pokud je infekce při zánětu středního ucha hnisavá, tak se do ucha nesmí nic kapat, ani léčivé kapky z česnekové šťávy, protože hrozí prasknutí bubínku.
Domácí léčba zánětu středního ucha:
Zinek - během prvních tří dnů se zinek užívá v dávce 10 mg každé 3 hodiny. Od čtvrtého dne se dávka sníží na 50 mg denně a od sedmého dne se užívá již jen 30 mg zinku denně. Zinek se nesmí užívat společně s citrusy, protože jejich šťáva ničí účinky zinku. Nejlepším druhem zinku při těchto vysokých dávkách je pikolinát zinku nebo glukanát zinku.
Česnek - při bolestivých příznacích se
třikrát denně
užívají najemno roztrouhané dva stroužky česneku, které se zapijí sklenicí vody. Po odeznění bolestí se česnek užívá ještě dva dny. Česnek se nesmí užívat na lačný žaludek, vždy jen po jídle.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ NOHY OBE POD KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Arnold.
Zdravim a prosim o radu.Maminka 85 ma jiz 24 hodin cervene obe nohy,jako by si natahla svetle cervene podkolenky i tak pod kolenem ohranicene na obou nohach.Trpi leta plisni na nohach,mezi prsty. Pred 25 lety si z lazni dovezla exzem Ruzi,ktera ji obcas na leve noze vystoupi,dnes se me to nezda,ale tuhle nohu ma po uraze zlomeniny stale oteklou ,koleno,kotnik a modre zilky jiz 20 let.
Dala jsem ji let proti alergii,Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může to být cévní dermatitida, která je známá také jako žilní ekzém. Je způsobena zánětlivými účinky nashromažděné krve v tkáňových prostorech dolních končetin. Stejně jako u všech typů ekzémů se postižená kůže stává svědivou, červenou, oteklou, šupinatou, praskající a teče z ní voda. Může postihovat obě končetiny současně. Tady je vidět, jak vypadá cévní dermatitida https://www.google.com/imag…
Další možná příčina je lipodermatoskleróza (LDS), což je zánět podkožního tuku a projevuje se jako fibrózní, rigidní, červená nebo hnědá kůže, obvykle postihující dolní končetiny od kolen dolů. Nohy při této nemoci vypadají jako obrácené láhve od šampaňského. V akutním stavu se LDS projevuje jako bolestivý zánět. Může postihovat obě končetiny současně. Tady můžete vidět, jak lipodermatoskleróza vypadá https://www.google.com/imag…
Léčba lipodermatosklerózy může zahrnovat léčbu žilní nedostatečnosti, podložení nohou výše než srdce a stažení elastickými kompresními punčochami. V některých obtížných případech může být stav vylepšen použitím fibrinolytického činidla, Stanozolu. Fibrinolytická činidla využívají enzymatický účinek k rozpuštění krevních sraženin a umožnují zprůchodnit krevní rečiště. Stanozol je vpravován injekčně přímo do postižené oblasti.
Situaci by měl vidět praktický lékař, popřípadě kožní lékař a nebo gerontolog, neboť hrozí komplikace z nekontrolovaného vývoje tohoto stavu.
Klinický program přípravku Xarelto byl koncipován tak, aby byla prokázána účinnost přípravku Xarelto při prevenci kardiovaskulárního úmrtí, infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody u pacientů s nedávným akutním koronárním syndromem –AKS (infarkt myokardu s elevací segmentu ST [STEMI], infarkt myokardu bez elevace segmentu ST [NSTEMI] nebo nestabilní angina pectoris [NSAP]). V pivotní dvojitě zaslepené klinické studii ATLAS ACS 2 TIMI 51 bylo 15 526 pacientů náhodně zařazeno v poměru 1 : 1 : 1 do jedné ze tří léčebných skupin: skupiny užívající přípravek Xarelto 2,5 mg perorálně dvakrát denně, skupiny užívající přípravek Xarelto 5 mg perorálně dvakrát denně nebo do skupiny užívající placebo dvakrát denně spolu s ASA samotnou nebo s ASA plus thienopyridin (klopidogrel nebo tiklopidin). Pacienti s akutním koronárním syndromem ve věku do 55 let měli buď diabetes mellitus, nebo prodělali infarkt myokardu. Medián léčby byl 13 měsíců a celková doba trvání léčby byla téměř 3 roky. 93,2 % pacientů užívalo souběžně ASA plus thienopyridin a 6,8 % pouze ASA. Z pacientů, kteří užívali duální protidestičkovou léčbu, 98,8 % užívalo klopidogrel, 0,9 % užívalo tiklopidin a 0,3 % užívalo prasugrel. Pacienti obdrželi první dávku přípravku Xarelto nejméně za 24 hodin a nejvýše za 7 dní (medián 4,7 dne) po přijetí do nemocnice, vždy však co nejdříve po stabilizaci akutního koronárního syndromu (AKS ), včetně revaskularizačních zákroků, a v době obvyklého ukončení parenterální antikoagulační léčby.
Oba dávkovací režimy, 2,5 mg rivaroxabanu dvakrát denně a 5 mg rivaroxabanu dvakrát denně, byly účinné při dalším snižování incidence kardiovaskulárních příhod na pozadí standardní protidestičkové léčby. V režimu s podáváním 2,5 mg dvakrát denně byla snížena mortalita a prokázalo se, že při nižším dávkování bylo riziko krvácení nižší; proto je dávka rivaroxabanu 2,5 mg dvakrát denně souběžně podávaných s kyselinou acetylsalicylovou (ASA) samotnou nebo s kombinací ASA plus klopidogrel nebo tiklopidin doporučována jako prevence aterotrombotických příhod u dospělých pacientů po akutním koronárním syndromu se zvýšenými hladinami srdečních biomarkerů.
Ve srovnání s placebem přípravek Xarelto signifikantně snížil primární kompozitní cílový parametr kardiovaskulárního úmrtí, infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Prospěch byl dán redukcí výskytu kardiovaskulárního úmrtí a infarktu myokardu a objevil se brzy s konstantním léčebným účinkem během celého sledovaného období. Také první sekundární cílový parametr (úmrtí z jakékoli příčiny, infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) byl signifi
Imodium je lék proti průjmu. Imodium zahušťuje při průjmu stolici a snižuje její častost. Imodium můžete užívat při náhle vzniklém (akutním) průjmu nebo po poradě s lékařem při dlouhodobém (chronickém) průjmu. Po poradě s lékařem můžete Imodium užívat rovněž v případě, kdy vám byla odstraněna část střev, což často způsobuje průjem.
Potřebná dávka, kterou máte užívat, závisí na vašem věku a typu průjmu. Imodium je k dispozici ve formě tvrdých tobolek určených k perorálnímu podání. Pro zjednodušení uvádíme dále pouze název tobolky. Imodium můžete užívat v libovolnou denní dobu, tobolky je zapotřebí zapíjet.
Dávkování:
Dospělí (včetně starších osob): při náhle vzniklém (akutním) průjmu užijte 2 tobolky naráz, potom jednu tobolku po každé řídké stolici. Jestliže se dostaví formovaná a neobvykle tuhá stolice, nebo jestliže přestanete pociťovat ve střevech pohyb, ukončete užívání přípravku a neprodleně vyhledejte lékaře. Při dlouhodobém (chronickém) průjmu užívejte nejdříve dvě tobolky (4 mg) denně. Dávku můžete zvyšovat na udržovací dávku 1–6 tobolek denně do dosažení 1–2 tuhých stolic za den. Neužívejte více než 8 tobolek během 24 hodin!
Děti od šesti let: při náhle vzniklém (akutním) průjmu užijí nejdříve jednu tobolku, potom jednu tobolku po každé řídké stolici. Jestliže se dostaví formovaná a neobvykle tuhá stolice, nebo jestliže zpozorujete u dítěte nevolnost, která může být způsobena i zástavou pohybu ve střevech, dítě musí přestat tobolky užívat a neprodleně vyhledejte lékaře. Při dlouhodobém (chronickém) průjmu stanovuje dávkování lékař. Obvyklá počáteční dávka je jedna tobolka denně. Udržovací dávkování je zapotřebí určovat ve vztahu k tělesné hmotnosti (nejvýše 3 tobolky/20 kg) do dosažení 1–2 tuhých stolic za den. Nikdy nepřekračujte nejvyšší doporučenou denní dávku vztaženou na kg tělesné hmotnosti dítěte!
Tělesná hmotnost dítěte v kilogramech (kg) / Nejvyšší počet tobolek přípravku Imodium za den:
V naší poradně s názvem ELIQUIS A CO PŘI NĚM NEJÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Eliguis a co při něm nejíst ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis (Apixaban) patří do nové generace léků na ředění krve, které ke svým správným účinkům nepotřebují zvláštní dietu, jako například Warfarin. Jsou však potraviny, které mohou mít vliv na účinky Eliquisu. Jde o Grapefruit a brusinky. Při léčbě Eliquisem raději tyto plody nekonzumujte a ani nepijte šťávu z nich vyrobenou.
Jídelníček při cukrovce 2. typu by měl být vyvážený jak potravinově, tak kaloricky. Jídelníček diabetika by neměl obsahovat například tyto potraviny...
Bonbony, sušenky a cukrovinky
Bonbony, sušenky, ovocné sirupy a další cukrovinky obsahují nejen hodně nekvalitních cukrů, ale současně jsou také vysoce kalorické. V těle po jejich požití dochází k prudkému vzestupu hladiny glukózy v krvi, což může u diabetiků vést ke zhoršení potíží. Naučte se proto doplňovat hladinu cukru v krvi pomocí kvalitních cukrů, které najdete například v čerstvém ovoci, a na cukrovinky raději zapomeňte.
Hrozinky a sušené ovoce
Přestože sušené hrozinky či ovoce na první pohled vypadají zdravě, bohužel způsobují opět stejný problém jako ostatní potraviny bohaté na cukry – prudce zvyšují hladinu glukózy v krvi, což je pro diabetika nepřijatelné. Je mnohem lepší dát si hroznové víno v přirozené a čerstvé podobě nebo sušené hrozinky či ovoce nahradit jiným čerstvým ovocem, jako je broskev či jablko.
Palačinky s marmeládou
Není na světě snad člověka, kterému by nechutnaly palačinky s marmeládou nebo čokoládou. Bohužel diabetikům je tato pochoutka zapovězena, protože způsobuje prudký vzestup hladiny glukózy v krvi se všemi negativními důsledky. Nicméně nemusíte zoufat, existují totiž speciální marmelády pro diabetiky, které místo cukru obsahují náhradní sladidlo. Palačinky s marmeládou si tedy nemusíte úplně odepřít, jen je potřeba vybírat tu správnou marmeládu.
Bílý chléb a bílé pečivo
Na tyto tradiční potraviny v české kuchyni prostě a jednoduše zapomeňte. Při trávení se totiž chovají podobně jako cukr a negativně ovlivňují řízení hladiny glukózy v těle. Totéž platí pro rýži a všechny pokrmy obsahující bílou mouku. Rozumnou alternativou pro diabetiky je celozrnný chléb a celozrnné pečivo, i když i tyto potraviny způsobují do určité míry vzestup hladiny glukózy v krvi, proto je dobré hlídat porce a místo 2 krajíčků si dát raději jenom jeden.
Plnotučné mléko
Nasycené tuky v mléčných výrobcích mají negativní důsledky na lidský organismus (na každý, nikoli jen na organismus diabetika), protože způsobují vzestup „zlého“ LDL cholesterolu a usnadňují šíření zánětů v těle. U pacientů s diabetem však vzniká ještě jeden velký problém. Klinické studie totiž prokázaly, že nasycené tuky mohou zhoršit inzulinovou rezistenci (stav, kdy organismus není schopen reagovat na hormon inzulin, který je typický právě pro jeden typ cukrovky). Plnotučné mléko tedy ze své ledničky vyhoďte a místo něj pijte mléko nízkotučné (s obsahem tuků pod 1 %). Také se vyvarujte ostatních tučných mléčných výrobků, jako jsou neodtučněné jogurty, smetana, tavené sýry a podob
Ve svém příspěvku KRÁLÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gondíkovec.
A můžete tyhle červy a parazity získat třeba z jídla, z masa nebo z ryb?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Jasně, že můžete. Však právě proto se musí třeba na tatrák kupovat co nejkvalitnější maso. Podle máte tři řešení - buď nejíst syrové nebo špatně tepelně upravené maso, nebo ho jíst, ale i se zásobou wurm-exu, nebo nejíst tataráčky ;-)
SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF je suspenze ke kožnímu podání k léčbě růže (erysipel), červenky (erysipeloid), postupujícího neohraničeného kožního zánětu (flegmona), nežitu (furunkl a karbunkl), hlízy (absces), hnisavého zánětu nehtového lůžka (paronychium), zánětu podpažních potních žláz (hidrosadenitis axillaris), zánětu povrchních křečových žil (varikoflebitis) a sekundárně infikované kožní vředy jiného původu.
SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF mast obsahuje jako léčivou látku bismuthi tribromphenolas (zásaditý tribromfenolát bizmutitý). Bismuthi tribromphenolas, působí dezinfekčně, protizánětlivě a má lehce znecitlivující účinek. Urychluje ohraničení zánětu a vyhnisání. Podporuje vstřebávání zánětlivého výpotku a regeneraci tkáně.
Nepoužívejte přípravek SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF, pokud jste přecitlivělý(á) na léčivou látku nebo některou z pomocných látek, při povrchovém neinfekčním zánětu kůže (například ekzému), při oděrkách a jiných povrchových poškozeních a na zvředovatěnou (exulcerovanou) kůži. Při použití na kožní záněty přesahující 5% tělesného povrchu může docházet k prostupu látek obsažených v přípravku kůží do oběhového systému na sliznice a do očí.
Upozornění a opatření
Ošetřené okrsky kůže je třeba chránit před slunečním zářením obvazem nebo oděvem, a to vzhledem k látkám obsaženým v bukovém dehtu, zcitlivujícím pokožku na UV záření. Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Při náhodném požití přípravku dítětem může dojít k nevolnosti a zvracení. V této situaci je vhodné zvracení podpořit nebo vyvolat a ihned vyhledat lékaře.
Další léčivé přípravky a SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF
Jestliže vám lékař bude předepisovat nějaký jiný lék, informujte ho, že již používáte SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF.
Nejsou známy specifické formy interakcí SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF s jinými léčivými přípravky ani jiné formy interakcí. Není však vhodné nanášet na stejné místo současně se SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF jiné přípravky pro místní použití. Z těchto důvodů nepoužívejte bez porady s lékařem pro své onemocnění současně s touto suspenzí jiné léky pro místní používání.
Užívání přípravku SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF s jídlem a pitím
Použití léku SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF není vázáno na jídlo a nápoje. Účinek místního podání přípravku není jídlem ani nápoji ovlivněn.
Těhotenství a kojení
Poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoli lék. Těhotné nebo kojící ženy mohou používat SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF pouze na dop
U zánětu okostice se jedná o onemocnění obalu kosti. Lidé se s ním nejčastěji setkají v souvislosti se vznikem zánětu kořenového kanálku zubu. V ústech je nejčastějším původcem vzniku zánětu okostice infekční váček u zubu, ze kterého se šíří dál. Nemoc je zákeřná a hlavně překvapivá, protože velmi často vypukne náhle a nečekaně. Největší bolest cítí postižený během jídla. Také zde platí přímá úměra, že větší zánět přináší větší bolest.
Příznaky zánětu okostice v ústech:
zarudlé a oteklé dásně
dásně se odtahují od zubů a vytvářejí kapsy
krvácivost dásní při čištění zubů
neustálý tlak mezi zuby
okolí postiženého zubu je oteklé a objevuje se zápal
bolesti zubů, které rostou při konzumaci jídla
Zvýšená teplota
Pokud nenavštívíte včas stomatologickou ordinaci, může dojít k pokročilejšímu zánětu. Ten se rozvine do té míry, že začnou ustupovat dásně. Příznaky jsou takové, že prostor mezi zuby postihne hnisání a extrémní bolest. Bude se zvyšovat tělesná teplota, nemocný začne být malátný a unavený, dostaví se otoky měkkých tkání. Celkově se příznaky často podobají chřipkovému onemocnění. Dřeň může odumřít a bolest dočasně zeslábne. Jenže to neznamená, že je problém vyřešený. Infekce i nadále pokračuje a bolest se změní na pulzující, která je pro zánět okostice typická.
Léčba
Zubní lékař u zánětu okostice ošetří zubní kanálky. To rozhodně není nic příjemného, a proto se pro zmírnění bolesti podává anestetikum. Zubní kanálky se musí vydezinfikovat a v některých případech také vyplnit. Je na posouzení stomatologa, zda není lepším řešením vytržení postiženého zubu. Tímto krokem se může vyloučit riziko opakování zánětu ve stejném místě. U zanedbaného zánětu může lékař nasadit antibiotickou léčbu, aby nedošlo k šíření bakteriální infekce.
Každé zanedbání léčby se vymstí. Nesnažte se o domácí léčbu a neprodleně navštivte zubního lékaře. V tomto případě nečekejte na dlouhé objednací lhůty, protože se jedná o akutní stav.
Operace zánětu okostice zubu
V některých případech je dokonce nutné odstranit infekci okostice odklopením sliznice a odvrtáním části kosti. Vše se děje v anestezii.
Ve svém příspěvku ČASTÉ ZÁNĚTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nina.
Při zánětu močového měchýře se mi nejvíc osvědčila tahle léčba: být v teple a v posteli ideálně celou dobu, pít hodně brusinkového čaje, klidně 2-3 litry, aby se tělo co nejdřív pročistilo a pak nějaký produkt vyloženě na zánět močového měchýře - kupuju si už nějakou uroval manosa akut, ten mi při prvním zánětu poradila paní v lékárně, mě zabral a tak nemám potřebu zkoušet něco jiného. Jinak občas mě hooodně bolí podbřišek a i záda, tak si beru algifenové kapky a mám klid. Zkoušela jsem na břicho horký termofor, ale ten mi bohužel moc nepomáhal.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět okostice je asi jedno z nejvíce nepříjemných zubních onemocnění. Jde o onemocnění obalu kosti, vyskytuje se převážně u zubů, ale může se vyskytnout i jinde. Nejčastěji zánět okostice vzniká na základě zánětu kořenového kanálku zubu. Určitě toto onemocnění od běžného zánětu dásní rozeznáte v důsledku stupňující se bolesti, která vás dožene ke stomatologovi. Mějte na paměti, že zánět okostice je život ohrožující stav a je zde možnost septického stavu.
Hlavní příčinou je ve většině případů váček u zubu. Tento váček je infekční a z tohoto váčku se nemoc šíří dál a dál. Často nemoc zaútočí nečekaně a velmi rychle. Charakteristická a nejintenzivnější je bolest při jídle. Pokud je bolest stále větší, znamená to, že zánět postupuje a zvětšuje se. Zde je jedinou pomocí okamžitá návštěva stomatologa.
Příznaky zánětu okostice čelisti
Hlavním příznakem je silná bolest zubu. Objevují se otoky, zvýšená teplota, což je projevem zánětu. Příznaky lze také zaměnit za nastávající příchod chřipky. Může se objevit tlak mezi zuby, dásně mohou být zarudlé, dásně se také v důsledku zánětu mohou odtahovat od zubů, může se objevit i krvácení z dásní.
Operace při zánětu okostice zubu
Operace při zánětu okostice zubu se provádí výjimečně, a to většinou u rozsáhlých a život ohrožujících stavů na stomatologických klinikách.
Léčba zánětu okostice čelisti
Při zánětu okostice je nezbytné zahájit léčbu, tedy odstranit zejména příčinu vzniku onemocnění, což je ve většině případů ošetření zubního kazu a následná léčba antibiotiky. V krajních případech může dojít i na vytržení zubu. Díky tomuto kroku se vyloučí to, aby se zánět znovu vrátil a pacientovi komplikoval život.
Léčba zubních váčků je založena na endodontickém ošetření, což je odstranění bakterií, vyčištění a uzavření vnitřního prostoru zubu tak, aby se do kořenového kanálku další bakterie nedostaly. Zubní váček tedy není důvodem k vytržení zubu. Kvalitní endodontické ošetření je náročný výkon. Kořenové kanálky mají velmi malé rozměry v desetinách milimetrů. I když se ošetření kořenových kanálků provede s největší pečlivostí, ale „konvenčně“ (bez použití operačního mikroskopu), pohybuje se jeho úspěšnost od 30 do 50 %. Naopak při použití operačního mikroskopu, tedy „mikrochirurgicky“, se dosahuje úspěšnosti 96–98 % a není nutná léčba antibiotiky. Opakované otvírání a zavírání zubu, vkládání dezinfekčních vložek a ošetřování během několika návštěv často nevede k úspěšnému ošetření.
Dříve, a mnohdy i dnes, se tento stav řešil podáním antibiotik, která však problém jenom oddálila. Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu. A tady se nabízejí dvě možnosti, jedna horší než druhá.
Zub se zánětem je potřeba otevřít a pročistit. Důležité je vyčistit všechny kanálky, a do toho se dříve pouštěl málokdo. Dnes se používá mikroskop, bez něj to prý dobře udělat prakticky ani nejde (ale dělá se to).
Pokud se to nezdaří, měl by se zub vytrhnout, jinak příčina zůstává a problémy budou pokračovat. Pro pacienty to zní děsivě. Dříve přišli k zubaři a dostali antibiotika, kterými se ale jen zakryly akutní projevy. Infekce zůstala uvnitř zubu. Zánět se buď ozval velmi brzy znovu, nebo naopak někdo mohl s váčkem vesele běhat řadu let. Ale tělo se s ním mezitím pere a znamená to pro něj zátěž. Riziko akutních stavů hrozí zejména u nemocných lidí s oslabenou imunitou či po některých zákrocích. Lidé po operaci chlopní nebo diabetici by se měli mít obzvlášť na pozoru. Rovněž před některými operacemi je třeba udělat vyšetření na vyloučení ložisek infekce, které by mohly uvolňovat do těla bakterie. V tom případě se přistupuje k extrakci zubů s nálezem (váčky), protože se musí vyloučit možné zdroje infekce a na léčbu už není čas. Volí se tedy rychlé a stoprocentní řešení.
O akutním zánětu vědět budete, na rentgenovém snímku se sice projevit nemusí, zato bude pěkně bolet. Při oslabení organismu pak dojde k aktivaci infekce a z chronického zánětu se lehce stane akutní. Prevencí váčku je mít zdravý zub. Tedy kvalitní péče, a to jak domácí, tak profesionální. Ale stoprocentně vzniku zánětu bohužel nezabráníte. Ošetření je pak málokdy možné zvládnout během jedné návštěvy.