Zajímá vás téma DEGENERACE RAJČAT? Tak právě pro vás je určen tento článek. Žlutá skvrna v oku je místo na oční sítnici, kde je největší hustota čípků, a tedy i nejostřejší vidění. Obraz, na nějž se člověk dívá zpříma, se promítá právě do tohoto bodu. Žlutá skvrna ve skutečnosti zaživa není vůbec žlutá, nýbrž je o něco červenější než její okolí. Označení žlutá skvrna tak dostala podle toho, že se dožluta zbarví u mrtvého člověka.
Co znamená ohraničená žlutá skvrna
Žlutá skvrna je oblast v centru sítnice oka o velikosti špendlíkové hlavičky s hustým výskytem fotoreceptorů (zrakových buněk), která zajišťuje jasné, ostré vidění detailů. Žluté zbarvení nazývané „pigment skvrny“ je výsledkem nahromadění luteinu a zeaxantinu, což jsou látky s antioxidačními účinky, velmi důležité pro výživu oka. Jejich koncentrace je v makule tisíckrát vyšší než v krvi. Patří do velké skupiny rostlinných pigmentů nazývaných karotenoidy, díky kterým se v ovoci a zelenině vyskytuje žluté, červené a oranžové barvivo.
Některá onemocnění související s poškozením žluté skvrny jsou velmi vážná a mohou způsobit až oslepnutí. Častá je makulární degenerace neboli degenerace žluté skvrny, což je onemocnění zraku, které postihuje převážně osoby starší 50 let. V 90 % se pak jedná o takzvanou stařeckou makulární degeneraci, která je charakteristická výskytem u osob nad 50 let. Méně častou formou je degenerace žluté skvrny jako součást Stargardtovy nemoci u dětí a mladistvých.
Postižený jedinec vidí v zorném poli šedou nebo černou skvrnu, která se nazývá centrální skotom. Rovné linie bývají deformovány, nemocný vidí tvary předmětů jinak, než ve skutečnosti vypadají. Tyto příznaky, kterým se obecně říká zprohýbané vidění, jsou projevem takzvané vlhké (exsudativní) makulární degenerace. Ta většinou nastupuje velmi rychle a v případě neléčení může dojít až ke ztrátě zraku.
Naproti tomu pokud příznaky nastupují postupně, to znamená, že dochází k problémům s viděním za tmy nebo za šera, k vyblednutí barev a k rozmazávání písma (obtíže se čtením), jedná se o takzvanou suchou makulární degeneraci. Na tu bohužel neexistuje žádná léčba. Udává se, že drtivá většina nemocných (až 90 %) trpí právě suchou (atrofickou) formou degenerace žluté skvrny.
Základem diagnostiky makulární degenerace je Amsler mřížkový test, který se skládá z pravidelné mřížky, v jejímž prostředku se nachází černý puntík. Na něj se pacient snaží zaostřit. Zdravý jedinec vidí všechny čáry z mřížky rovné, nemocnému degenerací žluté skvrny se jeví jako deformované.
Léčba degenerace žluté skvrny je velmi problematická. Na suchou formu makulární degenerace neexistuje spolehlivá léčba, takže pacientům nezbývá než užívat potravinové doplňky s obsahem luteinu, vitamínu E, zeaxantinu a zinku. Naproti tomu vlhká forma makulární degenerace se léčit dá. Mezi způsoby léčby patří například speciální injekce na potlačení růstu nových cév (anti-VEGF terapie). Dalšími možnostmi jsou také fotodynamická terapie a transpupilární termoterapie (léčba diodovým laserem), které ovšem nelze využít přímo v místě žluté skvrny, protože laser spolu s novými cévami zničí i&nb
Známý typ degenerace sítnice je makulární degenerace. Toto onemocnění postihuje starší osoby obvykle nad 55 let. Nejedná se o žádné výjimečné onemocnění, naopak je tato choroba celkem běžná a může vést až k tomu, že způsobí ztrátu zraku (ale obvykle ne úplnou slepotu). Problémem tohoto onemocnění je, že sice postupuje velmi pomalu, ale zároveň si ho nemusí pacient hned všimnout a k lékaři pak přichází, až když má velkou část zraku poškozenou.
Toto onemocnění způsobuje poškození centrálního vidění. Ve středu sítnice se nachází část zvaná makula (= žlutá skvrna), kam se promítají obrazy, na něž zrovna člověk zaostřuje. V této části sítnice je vnímání obrazů nejostřejší. Makula je velká zhruba 5,5 mm. Makulární degenerace pak právě tuto část sítnice postihuje a tím způsobuje, že předmět, který je v centru zorného pole, tedy předmět na něhož se zaostřuje, tak se pacientovi „ztrácí“, rozostřuje se. Pokud má tedy člověk pocit, že má se zaostřováním na určité předměty problémy, může se sám otestovat již zmíněnou Amslerovou mřížkou.
Testovat by se měli hlavně jedinci, u nichž je výskyt této nemoci pravděpodobnější. Do této skupiny spadají hlavně přímí příbuzní těch, kteří touto chorobu již onemocněli, lidé starší padesáti let, lidé, jejichž duhovky mají světlou barvu (tmavá barva totiž lépe chrání sítnici před světlem), lidé kteří nepoužívají sluneční brýle a další ochranné pomůcky před sluncem, aktivní kuřáci, lidé se špatným stravováním a obézní lidé. Podle statistik toto onemocnění hrozí pravděpodobněji ženám než mužů a dokonce statistiky ukazují, že makulární degenerací onemocní obvykle lidé bílé pleti, lidé tmavé pleti makulární degenerace postihuje opravdu jen výjimečně.
Lékaři navíc u tohoto onemocnění rozlišují dvě formy, a to suchou (= atrofická, neexsudativní), která je pomalejší a vlhkou (= exsudativní), která je rychlejší a následuje vždy po suché formě. Během suché formy dochází k zániku epitelu sítnice, tyčinek a čípků, jejich zánik je ale pomalý. U vlhké formy dochází k tomu, že krev se dostává do sítnice, případně k jejím otokům, anebo i k odloučení, všechny tyto příznaky způsobuje prorůstání nových cév do sítnice. Vlhká forma onemocnění dokonce může pacienta přivést prakticky i k slepotě.
- příznaky
První příznaky této choroby bývají velmi nenápadné a velmi často je pacient vůbec nepostřehne. Odborný lékař by je ale měl při příslušných vyšetření postřehnout, protože od začátku tohoto onemocnění dochází ke změnám v Bruchově membráně, kterou se k buňkám v sítnici dostávají živiny a kyslík, což způsobuje sníženou schopnost centrálního vidění a zároveň vytvoření nových cév, kterou pak způsobují vlhkou formu tohoto onemocnění. Zároveň
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den.
Prosím o odpověď zda při užívání varfarinu mohu současně jíst bprůvky, které mám doporučené očním lékařem (makulární degenerace).
Děkuji za odpověď
Anna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Borůvky, jako vše co je rostlinného původu, obsahují vitamín K. Vitamín K ovlivňuje účinky Warfarinu. Vitamínu K se při Warfarinu nesmí jíst ani mnoho ani málo, ale pořád stejně 90 mikrogramů každý den. Borůvky při Warfarinu jíst můžete, ale je třeba s nimi počítat ve svém jídelníčku. 130 gramů (cca jeden šálek) borůvek obsahuje 29 mikrogramů vitamínu K. Když sníte tři šálky borůvek v jednom dni, tak vyčerpáte veškerý limit pro příjem vitamínu K. Pokud zařadíte borůvky do svého jídelníčku nárazově, tak ten den musíte snížit množství jiné potraviny rostlinného původu.
Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je sice onemocnění s obtížně zapamatovatelným názvem, přesto je nejčastější příčinou těžké ztráty zraku u starších lidí. Zejména její „vlhká“ forma postupuje velmi rychle a dokáže vám nebo vašim blízkým zničit zrak během několika týdnů či měsíců. Naštěstí včasným rozpoznáním této nemoci můžete pomocí moderních léků ztrátu zraku zastavit.
V naší poradně s názvem RUTIN V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Ahoj, poradíte mi ve kterých potravinách je obsažen rutin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.
Rutin a jeho zdravotní účinky
Rutin má řadu pozitivních zdravotních účinků, mezi jeho největší přínosy patří především schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Rutin pomáhá na prasklé žilky v oku. Snižuje LDL cholesterol. Rutin je také významný antioxidant s antikarcinogenními účinky a schopností pohltit volné radikály. Rutin zesiluje účinek vitaminu C.
S přibývajícím věkem vzrůstá možnost vzniku různých problémů se zrakem:
Obtížné čtení. Oční svaly začnou slábnout asi od 45 let. Je to přirozený proces stárnutí oka, který nastane postupně u každého. Ve věku nad 60 let budeme pravděpodobně potřebovat samostatné brýle na čtení, nebo jako doplnění ke stávajícím dioptrickým čočkám.
Zákalky. Tyto drobné tečky nebo skvrny, které občas „plavou“ ve vašem vidění, jsou normálně neškodné. Pokud přetrvávají, je dobré se obrátit na očního lékaře, protože mohou být příznakem i jiného problému vašeho zdravotního stavu.
Šedý zákal. Je snadno zjištěn očním testem, tento postupný zákal objektivu oka je velmi častý u lidí nad 60 let. Operace může zrak obnovit.
Glaukom (zelený zákal). Způsobuje ho zvýšený nitrooční tlak, který vede k poškození zrakového nervu, tento nerv spojuje oko s mozkem. Glaukom postupně vede k tunelovému vidění a nakonec ke slepotě. Nicméně pokud je zjištěný včas, lze tyto komplikace odbornou léčbou zastavit.
Makulární degenerace. Onemocnění sítnice způsobené stárnutím. Sítnice je tkáň, která se nachází v zadní části oka. Existují dva typy makulárních degenerací. Prvním typem je suchá makulární degenerace, kdy zhoršení stavu postupuje velmi pomalu. Naopak vlhká makulární degenerace (druhý typ) se zhoršuje velmi rychle, ale při včasném zjištění je léčitelná.
V naší poradně s názvem SMÍ SE JÍST RAJČATA PŘI VYSOKÉM TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blažena Mašková.
Prosím o odpověď,zda se smí jíst rajčata,když se bere Varfarin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když berete Warfarin, tak je důležité udržovat příjem vitamínu K ve stravě na stabilní úrovni (90 mikrogramů na den). Rajčata v sobě obsahují vitamín K. V jednom větším rajčeti je asi 7 mikrogramů vitamínu K. Když račata nárazově zařadíte do svého menu, tak v ten den budete muset omezit jinou potravinu obsahující vitamín K, například papriky nebo směs ořechů. Když víte, že máte rajčat dostatek a budete je konzumovat delší dobu každý den, tak začněte a hned druhý nebo třetí den si nechte změřit INR (quickův test srážlivosti).
Označení L5–S1 označuje meziobratlovou ploténku mezi pátým bederním obratlem (L5) a prvním křížovým obratlem (S1).
Jde o nejníže uložený disk v bederní páteři, který nese největší mechanickou zátěž.
Degenerace disku znamená, že se ploténka postupně opotřebovává a ztrácí svou pružnost a výšku. To může vést k bolestem zad, ztuhlosti a někdy i k útlaku nervů (např. „ischias“ – bolest do nohy).
Jak vzniká
Stárnutí – přirozený proces opotřebení disku.
Dlouhodobé přetěžování (těžká práce, špatné držení těla, vibrace).
Úraz, mikrotraumata nebo genetická predispozice.
Nedostatečné prokrvení disku – výživa se stářím zhoršuje.
Co se děje v disku
Ztrácí vodu → snižuje se výška a pružnost.
Dochází k trhlinám ve vazivovém prstenci (anulus fibrosus).
Může se vytvořit výhřez (hernia disku), který tlačí na nervové kořeny.
Objevují se bolesti zad nebo vystřelování do končetiny (nejčastěji do pravé nebo levé nohy).
Příznaky
Bolest v dolní části zad.
Bolest vystřelující do hýždě nebo nohy (ischias).
Mravenčení, necitlivost, slabost v noze.
Zhoršení při delším sezení, ohýbání nebo zvedání.
Diagnostika
MRI (magnetická rezonance) – ukáže stupeň degenerace, výšku disku a případný výhřez.
RTG – zobrazí snížení meziobratlového prostoru.
Neurologické vyšetření – test reflexů, citlivosti, síly svalů.
V naší poradně s názvem WARFARIN 5MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Slavík.
Užívám Warfarin 5mg.Mohu konzumovat zeleninu(rajčata,ředkvičky,česnek) a lžičku jablečného octa ve sklenici vody?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je třeba dbát na příjem vitamínu K. Množství přijatého vitamínu K za jeden den by mělo být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Různé potraviny mají různé množství vitamínu K. To znamená, že když do svého jídelníčku zařadíte nějakou potravinu, tak byste měl ubrat jinou potravinu s podobným množstvím vitamínu K. Takto můžete konzumovat prakticky jakékoliv potraviny, ale v přiměřeném množství. Ředkvičky, česnek a jablečný ocet patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Rajče obsahuje více vitamínu K a sníte-li jich jeden kilogram během jednoho dne, tak jste vyčerpal téměř veškerý limit pro příjem vitamínu K. Pro přehled uvádím množství vitamínu K ve vámi uvedených potravinách:
- 100 gramů rajčat obsahuje 7,9 mikrogramů vitamínu K
- 1 hlavička ředkvičky obsahuje 0,06 mikrogramů vitamínu K
- 1 stroužek česneku obsahuje 0,05 mikrogramů vitamínu K
- Jablečný ocet neobsahuje žádný vitamín K a nijak neovlivňuje účinky Warfarinu.
V podstatě každá porucha struktury očního systému může vést k oslepnutí.
vrozená slepota
chybí prvky vizuálního orgánu;
chybí spojení mezi okem a mozkem;
rané dětství vývojová slepota
nedostatečná diferenciace, tupozrakost a šilhání;
juvenilní glaukom;
genetické predispozice, které mohou vést ke ztrátě zraku v pozdějším věku například: retinitis pigmentosa, juvenilní makulární degenerace, dědičné oční atrofie, Biettiho krystalická dystrofie;
získané slepota
věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), je nejčastější v průmyslově vyspělých zemích, asi u 50% populace;
neprůhlednost čočky (katarakta), světově hlavní příčina slepoty;
diabetes způsobuje slepotu u 17% populace;
akutní nebo chronický glaukom (glaukom) způsobuje slepotu u 20% populace;
odchlípení sítnice;
důsledek mrtvice;
embolie nebo trombóza cév;
zranění;
infekce, například bakteriální infekce jako je trachom z virů pak herpes
nádory, například uveální melanom
nemoci sklivce
Celosvětově je slepota na vzestupu, ale příčina nebude v klesající kvalitě očního ústrojí, ale v prodlužování věku dožití, kdy je více starých lidí, kteří jsou slepí.
V naší poradně s názvem KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
co mám jíst když užívám warfarin a skoro veškerá zelená zelenina je pro mně tabu a navíc nesnáším všechny léky na tu kyselinu močovou prosím porad te mi sami doktoři neví děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není pravda, že když užíváte Warfarin, tak nemůžete žádnou zeleninu. Při léčbě Warfarinem máte stanoven denní limit pro příjem vitamínu K na 90 mikrogramů. To jsou například tři zelné listy a nebo také 2 velké okurky salátovky nebo 10 velkých rajčat a nebo jeden ledový salát. Schválně si vzpomeňte, jestli takové množství zeleniny sníte každý den?
Při zvýšené kyselině močové nejvíce vadí maso, vnitřnosti, alkohol a kakao. Maso můžete nahradit čočkou, hrachem, cizrnou a fazolemi. Více používejte vajíčka, především bílky. A chroupejte nesolené arašídy. Ani jedna ze zde uvedených potravin neovlivňuje Warfarin, protože obsah vitamínu K je v nich zanedbatelný.
Zvýšená kyselina močová je důsledkem slabé funkce ledvin. Pijte proto více vody, než je pro vás přirozené. Když byste se teď napila sklenice vody, tak pokaždé si dejte ještě jednu navíc - na sílu. Nastavte si budík, který vám přes den bude pípat každou hodinu, aby vám připomněl, že se máte napít.
Držet dietu na kyselinu močovou i při Warfarinu znamená myslet jinak. Udělejte tento krok, a začněte přemýšlet nad svou stravou.
Omega-3 mastné kyseliny se využívají u níže uvedených problémů.
Vysoká hladina cholesterolu a triacylglycerolů
Eskymáci a lidé, kteří jedí hodně mořských ryb, mají vysoký HDL cholesterol (dobrý) a nízkou hladinu triacylglycerolů (krevní tuky). Několik studií prokázalo, že suplementace rybím olejem snižuje hladinu triacylglycerolů a zlepšují poměr HDL/LDL cholesterolu.
Hypertenze – vysoký krevní tlak
Asi 17 studií potvrdilo, že příjem cca 3 g rybího oleje denně může snížit krevní tlak u neléčené hypertenze.
Srdeční choroby
Klinické zkušenosti ukazují, že příjem omega-3 mastných kyselin EPA a DHA pomáhá snížit rizikové faktory pro vznik srdečních příhod včetně hladiny cholesterolu a krevního tlaku. Ukázalo se, že rybí olej u lidí, kteří prodělali infarkt myokardu, snižuje riziko úmrtí na další srdeční příhodu, snižuje riziko mozkových příhod a vznik srdečních arytmií. Rovněž zabraňuje rozvoji aterosklerózy a vzniku plaků na cévních stěnách. Osoby, které užívají léky proti srážení krve a prodělaly hemorhagickou mozkovou příhodu by se však měly před užíváním rybího oleje obsahujícího omega-3 mastné kyseliny poradit s lékařem.
Diabetes mellitus – cukrovka
Lidé trpící diabetem mají často sníženou hladinu triacylglycerolů a HDL cholesterolu. Rybí olej může pomoci snížit hladinu krevního tuku a zvýšit hladinu HDL cholesterolu a tím zlepšit klinický stav lidí trpících diabetem. Jiný typ omega-3 mastných kyselin jako ALA (například z lněného oleje) nemusí mít stejný účinek jako rybí olej.
Alergie
Pro svůj protizánětlivý účinek jsou omega-3 mastné kyseliny vhodné u všech forem alergií – sezonní rýma, astma bronchiale, ekzémy a podobně.
Revmatoidní artritida (RA)
Většina klinických studií se soustřeďuje na problematiku revmatoidní artritidy (autoimunní onemocnění postihující klouby). Několik studií ukázalo, že rybí olej redukuje symptomy RA, tedy bolesti kloubů a ranní ztuhlost kloubů. Nebylo však prokázáno zastavení progrese onemocnění, pouze zmírnění jeho příznaků. Některé studie ukazují pozitivní vliv omega-3 mastných kyselin na artrózu (degenerativní onemocnění kloubů).
Makulární degenerace sítnice
Většina studií naznačuje, že konzumace rybího tuku (to je omega-3 mastných kyselin) má preventivní účinek na vznik makulární degenerace sítnice.
Osteoporóza
Některé studie ukazují, že omega-3 mastné kyseliny pomáhají se zvýšením hladiny vápníku v organismu a zlepšují pevnost kostí. U lidí s nedostatkem některých esenciálních mastných kyselin je tedy větší pravděpodobnost úbytku kostní hmoty.
Deprese
Omega-3 mastné kyseliny jsou účinné proti depresím, zejména snižují jejich příznaky. Tyto kyseliny jsou mnohdy účinnější než antidepresiva. Deprese je závažn
Vitamín A je antioxidant nacházející se v živočišných potravinách, nejvíce je obsažen v játrech, dále ho najdeme ve vejcích, ovoci a zelenině (mrkev a špenát). Většina druhů mléka je také obohacena o vitamín A. Vitamín A je nezbytný pro správnou funkci sítnice. Rovněž pomáhá předcházet šerosleposti a snižuje riziko věkem podmíněné makulární degenerace a tvorby kataraktu. Věkem podmíněná makulární degenerace a šedý zákal jsou častou příčinou poruchy zraku, takže je nutné i ve vyšším věku přijímat dostatečné množství vitamínu A.
Vybrané zdroje vitamínu A živočišného původu:
vařené hovězí maso a játra;
vařené kuřecí maso a játra;
vejce;
jeden šálek odtučněného mléka obohaceného o vitamín A;
sýrová pizza;
jeden šálek plnotučného mléka (3,25 % tuku);
sýr čedar.
Vybrané rostlinné zdroje vitamínu A (s beta-karotenem):
U lidí až do 39. roku života je hlavní příčina slepoty oční atrofie.
Ve věkové skupině od 40. do 79. roku života, je nejčastější příčina diabetická retinopatie.
Ve věku 80 let je to věkem podmíněná makulární degenerace následovaná glaukomem. K nejvyššímu počtu vzniku slepoty (až u 48% ze všech slepých) dochází u lidí ve věku od 80 s věkem související makulární degenerací.
Profesor Ian Rowland, který vedl výzkumný projekt, řekl: "Naše výsledky jsou velmi významné. Naše studie prokázala souvislost mezi vyšším příjmem brukvovité zeleniny, jako je i řeřicha, a sníženého rizika řady nádorů. Tato studie však zatím nepřináší konkrétní důkazy s kauzálními účinky. Co však dělá tuto studii unikátní je to, že zkoumá zdravotní účinky u lidí, kteří jedí řeřichu ve snadno dosažitelném množství, aby zjistila, jaký vliv u nich bude mít pravidelně konzumovaná řeřicha, na známé biologické markery vykazující riziko rozvoje rakoviny, mezi kterými je i poškození DNA v buňkách. Většina dosavadních studií spoléhala zatím jen na testy provedené ve zkumavkách nebo na pokusných zvířatech a jen s chemickými látkami, které před tím vědci získali z brukvovité zeleniny. Krevní poškození DNA, je ukazatelem na rizika rakoviny celého těla, a výsledky podporují teorii, že užívání řeřichy souvisí s celkovým snížením rizika rakoviny na různých místech těla. Studie také říká, že výsledky jsou použitelné v běžné populaci, která jí běžnou stravu."
Další studie, která byla v souvislosti s řeřichou provedena, byla s dobrovolníky ve věku mezi 19 a 55 let. Tito dobrovolníci jedli navíc jednu denní porci řeřichy kromě své běžné stravy.
Hlavní zjištění při této pravidelné konzumaci řeřichy:
Řeřicha významně snížila poškození DNA lymfocytů (bílých krvinek), až o 22,9 %.
Řeřicha snížila poškození DNA lymfocytů (bílých krvinek), kdy byl zkušební vzorek konfrontován s volnými radikály vzniklých z peroxidu vodíku, až o 9,4%.
Řeřicha snížila hladinu triglyceridů, v průměru o 10%.
Řeřicha přispěla k významnému zvýšení hladiny luteinu o 100% a beta-karotenu o 33%, které mají antioxidační aktivitu. Vyšší příjem luteinu byl rovněž spojen s nižším výskytem očních nemocí, jako jsou katarakty a věkem podmíněné makulární degenerace.
Řeřicha podpořila průměrnou vstřebatelnost vlákniny, vitamínu C, vitamínu E, kyseliny listové a beta-karotenu.
Tento dvouletý výzkumný výzkum byl financován řeřichovou aliancí, která je složená z britských producentů řeřichy. Jeden z jejich členů, Steve Rothwell k tomu dodává: „Už několik let jsme věděli o zvláštních účincích, které má hořčičný olej z řeřichy (PEITC). Hořčičný olej z řeřichy má podle nás významné protirakovinné vlastnosti, ale jeho výzkum se zatím omezoval především na zkoumání účinků na laboratorních kulturách a na zvířatech, nikoliv na lidech. Náš první výzkum účinků řeřichy na lidech je průlomový, protože potvrzuje protinádorové účinky řeřichy a prokazuje přímý vztah mezi konzumací řeřichy a snížení náchylnosti k rakovině. Odhodlání spustit tuto studii pocházelo z velkého množství dostupných důkazů, kt
Pravidelné vyšetření zraku a nošení správných brýlí je tím základním, co můžete udělat pro zdraví svých očí, ale předkládáme i další důležitá doporučení:
Jedení zdravé a vyvážené stravy. Konzumace zeleniny a ovoce bude přínosem nejen pro váš zrak (může pomoci chránit před některými onemocněními očí – šedý zákal či věkem podmíněné makulární degenerace), ale i pro vaše celkové zdraví.
Vyvarujte se silnému slunečnímu světlu, může poškodit vaše oči a zvýšit riziko šedého zákalu. Noste sluneční brýle nebo kontaktní čočky s UV filtrem, abyste ochránili své oči před škodlivými paprsky.
Kouření zvyšuje šance, že u vás může dojít k šedému zákalu a věkem podmíněné makulární degeneraci.
Nadváha s sebou přínáší riziko cukrovky, která může následně vést ke ztrátě zraku.
Chcete-li dobře vidět, když je vám přes 60 let, zvyšte intenzitu denního světla ve svém bytě (čisté okno bez závěsů), vaše oči potřebují totiž třikrát více světla než oči mladých lidí. Ujistěte se, že máte dobré elektrické osvětlení, zvláště v horní a dolní části schodů. Pro čtení nebo práci používejte přímé světlo z nastavitelné stolní lampy, která je umístěna tak, aby se světlo od stránky neodráželo a nezpůsobovalo oslnění.
Dobrá cirkulace a příjem kyslíku také prospívá zdraví očí. Oba tyto faktory jsou stimulovány pravidelným cvičením.
Když spíte, jsou vaše oči neustále mazány a drážděny látkami, které se vám nahromadily v očích během dne (například prachové částečky). Proto před spaním proveďte co nejdůkladnější oční hygienu.
U kuřáků je mnohem větší pravděpodobnost vzniku podmíněné degenerace skvrn a šedého zákalu ve srovnání s nekuřáky.
Dostatek pohybu
I když se vám zdá tvrzení, že cvičení očím pomáhá, divné, vězte, že tomu tak opravdu je. Výzkum ukazuje, že cvičení snižuje riziko ztráty zraku, ke kterému může dojít v důsledku vysokého krevního tlaku, cukrovky a zúžení nebo kornatění tepen.
Zdravá výživa
Zdravá a vyvážená strava s širokou škálou ovoce a zeleniny prospívá nejen celkovému zdraví, ale například i zdraví sítnice.
Alkohol
Nadměrná konzumace alkoholu prohlubuje rizika předčasného stárnutí, které je spjato také se skvrnitou degenerací. Nepřekračujte tedy doporučenou denní dávku alkoholu 3–4 dcl pro muže a 2–3 dcl pro ženy.
Sermion je vyráběn k léčbě různých stavů, jako je duševní degenerace stárnutí, demence různých typů senilních i presenilních, závratě, změny nálady, hučení v uších, pocit zvonění v uších, náměsíčnost, Parkinsonova choroba, dezorientace, anorexie a snížení bdělosti. Lék se užívá perorálně.
Frontotemporální demence patří mezi demence s časným nástupem příznaků, rychlou progresí a často s pozitivní rodinnou anamnézou. Na rozdíl od Alzheimerovy nemoci nemáme zatím k dispozici léčbu, která by významně ovlivnila klinický průběh onemocnění. Frontotemporální demence (FTD), nebo nověji takzvané frontotemporální lobární degenerace, (FTLD) jsou po Alzheimerově nemoci (AN) a demenci s Lewyho tělísky třetí nejčastější příčinou demence neurodegenerativního původu. Onemocnění začíná obvykle před 65. rokem věku (rozpětí 35–75 let) a ve srovnání s AN mají pacienti s FTLD kratší dobu přežití a rychlejší progresi zhoršování kognitivních funkcí a funkčního deficitu. Zatímco časný a těžký amnestický syndrom (porucha recentní paměti) a poruchy orientace v prostoru jsou charakteristické pro Alzheimerovu nemoc, v případě FTLD se jedná zejména o časný behaviorálně-dysexekutivní syndrom a poruchy fatické (poruchy řeči) nebo gnostické (poruchy poznávání). Nutno ovšem podotknout, že v pozdních stadiích lze obecně těžko od sebe odlišit jednotlivé typy demencí a hovoříme pouze o jediné demenci s těžkým kognitivním deficitem, behaviorálními změnami a naprostou ztrátou soběstačnosti.
Sítnice je vrstva tkáně, která se nachází v zadní části oka. Tato část oka snímá světlo a posílá obraz do mozku. V centru této nervové tkáně je skvrna. Sítnice poskytuje ostré centrální vidění, potřebné pro čtení, řízení a vidění jemných detailů. Poškození sítnice může mít vliv na zrak, a některá poškození mohou být tak závažná, že způsobí slepotu. Příklady poruch sítnice jsou následující: