DEHTY

Základní dělení dehtů

• dřevné dehty
• kamenouhelné dehty
• bituminózní dehty

Zdroj: článek Dehty v péči o tělo

Poradna

V naší poradně s názvem HOLTOVA MAST (UNGUENTUM HOLT) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Holtova mast (Unguentum Holt)

FAQ – Často kladené otázky

Jsou dehty bezpečné?

Záleží na typu dehtu a koncentraci. Kamenouhelné dehty nesou vyšší rizika než bituminózní dehty.

Co je bílý ichtamol?

Bílý ichtamol (leukichtol) je odbarvená forma ichtamolu s lepší kosmetickou snášenlivostí.

Lze používat dehtové mýdlo denně?

Dlouhodobé každodenní používání se nedoporučuje, zejména při vystavení slunci.

Pomáhá dehtová mast na lupénku?

Ano, zejména u chronických forem, ale vždy s ohledem na rizika a pod lékařským dohledem.

Existují moderní náhrady dehtů?

Ano, zejména ichtamol a leukichtol jsou považovány za bezpečnější alternativy.

Kdy se dehtům vyhnout?

Při těhotenství, u dětí, při rozsáhlém postižení kůže a při plánovaném slunění.

Zdroj: článek Dehty v péči o tělo

Poradna

V naší poradně s názvem ICHTAMOL MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alen.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Ichtamol mast

Dřevné dehty

Dřevné dehty obsahují zejména fenoly, krezoly, terpeny a naftalen. Jsou tekuté, slabě kyselé a špatně rozpustné ve vodě. Tradičně se využívaly pro své protisvědivé, protiplísňové a antimikrobiální účinky.

V současné české dermatologii jsou považovány spíše za zastaralé, mimo jiné kvůli riziku poškození ledvin při vstřebávání přes kůži.

Březový dehet

Pix betulae je červenohnědá viskózní tekutina používaná v nižších koncentracích u seboroického ekzému a ve vyšších koncentracích u chronické psoriázy.

Jalovcový dehet

Pix juniperi se využívá zejména u atopického a seboroického ekzému a lupénky ve vlasech. Často je kombinován s kamenouhelným dehtem v hotových přípravcích.

Bukový dehet

Pix fagi byl dříve používán k léčbě lupénky, dnes se uplatňuje jen výjimečně.

Tekutý dehet

Pix liquida je viskózní látka s vysokým obsahem pryskyřic, získávaná z jehličnatých stromů.

Zdroj: článek Dehty v péči o tělo

Poradna

V naší poradně s názvem DEHTY V PÉČI O TĚLO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Polytar sampon je skodlivy

Kamenouhelné dehty

Kamenouhelné dehty patřily k hlavním lékům v zevní dermatologické terapii před érou kortikosteroidů. Vyznačují se antipruriginózními, antiseptickými a antiproliferačními účinky.

Jejich nevýhodou je fotosenzibilizace, iritační účinky, možné poškození ledvin a karcinogenní potenciál. V mnoha zemích EU jsou proto z léčby zcela vyřazovány.

Zdroj: článek Dehty v péči o tělo

Bituminózní dehty

Bituminózní dehty, zejména ichtamol, představují modernější a bezpečnější alternativu. Nevykazují karcinogenní ani fotosenzibilizační účinky a mají minimální iritační potenciál.

Zdroj: článek Dehty v péči o tělo

Co je to lékařský dehet

Lékařské dehty vznikají procesem karbonizace (méně přesně suché destilace) organických látek, jako je dřevo, uhlí nebo živice. Obsahují tisíce chemických sloučenin, zejména polycyklické aromatické uhlovodíky, fenoly a jejich deriváty.

Kamenouhelný dehet se začal systematicky používat v dermatologii již v 19. století, přičemž léčebné využití dehtu bylo známé už ve starověku. Ve 20. století se proslavila zejména Goeckermanova metoda, kombinující dehet a ultrafialové záření při léčbě lupénky.

Ačkoliv jsou dehty získávány z přírodních zdrojů, nelze je automaticky považovat za bezpečné „bio“ produkty – jejich účinky i rizika závisí na typu a koncentraci.

Zdroj: článek Dehty v péči o tělo

Dehty a pigmentové skvrny

Kombinace dehtů a UV záření může vést ke vzniku pigmentových skvrn (melanodermitis toxica). Riziko se zvyšuje při slunění ošetřené pokožky.

Zdroj: článek Dehty v péči o tělo

Ichtamol

Ichtamol (ichtyol) je hnědočerná viskózní látka rozpustná ve vodě a glycerolu. Má protizánětlivé, antiseptické a protisvědivé účinky.

Využívá se u lupénky ve vlasech, atopického a mikrobiálního ekzému, seboroické dermatitidy a rosacey. Běžná koncentrace je 2–10 %, vyšší koncentrace se používají u omrzlin a pyodermií.

Zdroj: článek Dehty v péči o tělo

Černá mast

Pod pojmem černá mast se skrývá buď ichtoxylová mast, nebo mast s peruánským balzámem. Obě jsou volně prodejné a používají se při kožních zánětech a akné.

Zdroj: článek Dehty v péči o tělo

Ichtamol do koupele

Ichtamol není vhodný pro přímé použití do koupele. Jedná se o topickou látku určenou k přímé aplikaci na kůži, nikoli k rozpuštění ve vodě.

Zdroj: článek Dehty v péči o tělo

Nejlepší způsob použití ichtamolu

• tenká vrstva na postižené místo
• překrytí sterilním obvazem
• doba působení 8–12 hodin
• aplikace 1–2× denně

Zdroj: článek Dehty v péči o tělo

Dehty v léčbě pokožky

V současnosti se od původních preparátů s obsahem dehtu ustupuje pro jejich možné negativní účinky. Nicméně i dnes hrají poměrně důležitou roli v dermatologii, proto bylo potřeba upravit množství účinné látky v přípravcích. V současnosti jsou dehtová mýdla nahrazována přípravky s účinnou složkou ichtamol. Ichtamol (ammonium bituminosulfát) je směs amonamonných solí sulfonových kyselin, obsahující zhruba 10% organicky vázané síry. Dalším podobným dehtem je leukichtol, který je získáván opatrnější sulfonací výchozí suroviny. Hlavní předností těchto dehtů je minimální možnost podráždění, nejsou karcinogenní či jedovaté, a to umožňuje jejich bezpečné používání. Dehtová mýdla zakoupíte na http://www.zbozi-kosmetika.cz/MERCO-Sano-mydlo-s-ichtyolem-100g-8-g6016.html.

Zdroj: článek Dehtové mýdlo

Ichtyol versus Ichtamol

V současnosti jsou původní dehtová mýdla nahrazována moderními přípravky s účinnou složkou ichtamol. Mýdlo Sano od firmy Merco je nositelem této moderní látky Ichtamol (ammonium bituminosulfát). Ichtamol, nebo také Ichtyol je směs amonamonných solí sulfonových kyselin, obsahující zhruba 10% organicky vázané síry. Synonymum ichtyol je odvozen od zbytků zkamenělin ryb přítomných ve výchozí břidlicové surovině. Z ostatních bituminózních dehtů se dostává do popředí kosmeticky přijatelnější odbarvený leukichtol, který je získáván opatrnější sulfonací výchozí suroviny. Hlavní předností těchto dehtů je minimální iritační, senzibilizační a fotosenzibilizační potenciál. Tento dehet také není karcinogenní, a není ani jedovatý, což umožňuje i jeho bezrizikové používání. I když účinky ichtamolu díky jinému chemickému složení nejsou zcela shodné s kamenouhelným dehtem, znamenají přípravky s bituminózními dehty obohacení palety hromadně vyráběných léčivých přípravků v oblasti dermatologické a kosmetologické terapie.

Zdroj: článek MERCO Sano mýdlo s ichtyolem 100g 8%

Boraxové mýdlo proti akné

Použije se na k tomu roztok boraxu, mýdlo se sírou - například Sano a zinková mast. Nejdříve se nanese zinkový krém po celé léčené ploše a hned na něj mýdlo Sano, které se rozmydlí v roztoku boraxu. Tímto postupem se vytvoří vrstva, která tak po zaschnutí není viditelná, protože se vsákne do pokožky. Při této léčbě je třeba mít na paměti, že dehty reagují na UV záření, které přichází ze slunce a mohou při tom vyvolat alergickou reakci na pokožce. Takže je třeba léčbu použít na noc, ráno pak smýt a ošetřit pleť oblíbeným BB krémem, který má dostatečný ochranný faktor.

Zdroj: článek MERCO Sano mýdlo s ichtyolem 100g 8%

Plíseň ve vlasech

Obecně patří plísňová onemocnění kůže, povrchových sliznic i vnitřních orgánů k velmi častým nákazám, které postihují populaci. Plísňovými onemocněními může být postižena i kůže v oblasti vlasů. Onemocnění způsobují mikroskopické houby (v přírodě se nachází asi 100 000 druhů). Proces nákazy je v oblasti vlasů většinou kontaktní, což znamená, že se děje kontaktem s nemocným člověkem, ale i zvířetem nebo nakaženým materiálem – půda, nástroje, oblečení.

Významnou roli v rozvoji těchto onemocnění mají i některé nemoci, které oslabují imunitu organismu (ať již celkovou, nebo místní), respektive narušují rovnováhu osídlení organismu přirozenou mikroflórou. Týká se to například dlouhodobé celkové léčby antibiotiky, chemoterapeutiky, celkovými kortikosteroidy, cukrovky, transplantace orgánů nebo AIDS. Po kontaktu se přenášejí mikroskopické houby v podobě spor a vláken a přežívají v keratinu (tedy v rohovině), který je obsažen jak v kůži, tak i ve vlasech. Infekce kůže kštice a vlasů je nejčastěji způsobena druhy Trichophyton (Trichophyton rubrum, tonsurans, mentagrophytes), Microsporum (Microsporum canis), jak už jsme si řekli, jedná se o onemocnění, která se mohou přenášet na člověka z nakažené osoby nebo často z nakaženého zvířete. Proto je třeba zkontrolovat i domácí zvířata, jestli netrpí kožním plísňovým onemocněním.

Plísně kůže hlavy a vlasů se většinou projevují jako povrchové plísňové onemocnění. Ložisko je okrouhlé, mírně vyvýšené, ostře ohraničené, jsou výrazné šupiny a většinou je výrazný i lem. Podle druhu plísně je různé i zbarvení ložiska od bílého přes růžovolososové až po červenohnědé. Lem je většinou barvy sytější než centrum. Vlasy v tomto místě ztrácejí lesk a lámou se v úrovni kůže nebo několik milimetrů nad povrchem kožním. Často svědí, jako komplikace se může přidat i zánět bakteriální. Hluboké plísně v oblasti kštice jsou závažnější a v dnešní době jsou již velmi vzácné. Většinou se projevují jako drobné skvrnky v ústí vlasů do kůže a později se rozšiřují a splývají v útvar z vláken houby. Ve finále nacházíme tuhý miskovitý útvar nad úrovní kůže (favus). I zde dochází k zánětlivým komplikacím. Vlasy se lámou, vypadávají a kůže atrofuje. Dlouhodobě může dojít i k místní ztrátě vlasů (alopecii – plešatosti v místě hluboké plísně).

Některé houby ze skupiny kvasinek se mohou podílet i na vzniku prosté lupovitosti vlasů – jedná se například o Pityrosporon. Zde je pak vhodné užívat speciální šampony s obsahem látek specificky (pirocton olamine, ketokonazol) či nespecificky (dehty, kyselina salicylová) antimykotických.

Zdroj: článek Jak na lupy ve vlasech

Dehtové mýdlo

Dehty se běžně používají pro léčbu psoriázy, přičemž uhelný dehet patří mezi ty nejúčinnější. Ropný dehet se používal ve starověkém Egyptě při mumifikaci zhruba v období 1 000 př. n. l. Podobně jako dehet z borovice lze i uhelný dehet použít v léčebných šamponech, mýdlech a mastích pro léčbu lupů a psoriázy. V USA jsou tyto přípravky dostupné bez předpisu a podléhají regulacím FDA. Pro improvizované použití je v americkém lékopisu k dispozici dehtový roztok k povrchovému použití, který obsahuje 20 % dehtu v etanolu s přídavkem 5% polysorbátu 80. Tento roztok musí být rozředěn do masťového základu, například do vazelíny. Uhelný dehet se používá také k syntéze paracetamolu (acetaminofenu).

Zdroj: článek pH u mýdla