Při přemnožení roztočů Demodex ve vlasových váčcích (odkud vyrůstají chlupy) dochází k vylysání okrsků kůže. Na nich se často objevuje zarudnutí kůže (erytém) a tvorba šupin. Postižená místa jsou ostře ohraničená, okraje ale mohou být i neostré. V mnoha případech dochází k sekundární bakteriální infekci s tvorbou pustul (puchýřků) a krust (strupů) a také k různě silnému svědění. Onemocnění se projevuje svěděním a zarudnutím kůže, vyrážkou, akné v dospělosti, zhruběním kůže, zvětšenými póry, rozšířenými žilkami, podrážděním oka, svěděním víčka, opakovanými záněty okraje víčka, vypadáváním řas, záněty spojivky, poruchou mazových žlázek víčka, zhoršeným viděním a syndromem suchého oka.
Také akné a růžovka jsou způsobeny přemnožením drobných roztočů z rodu Demodex. Na člověku většinou parazitují dva druhy, jeden přebývá v mazových a druhý v potních žlázách v kůži. Pouhým okem nejsou vidět, jsou průsvitní, viditelní pouze při zvětšení velmi silným zvětšovacím sklem (10x a více). Při denním světle se obvykle nepohybují. Důsledkem jejich pohybu může být hemžení, šimrání, někdy i drobné píchání až pocit provrtávání kůže. Mohou způsobovat vypadávání obočí, řas a vlasů a různé kožní nemoci, zdaleka nemusí jít výhradně o akné či růžovku (rosaceu).
Diagnóza demodikózy způsobené roztočem Demodex canis se podle pravidel stanoví mikroskopickým vyšetřením hlubokých kožních seškrabů. Tyto seškraby se provádějí pomocí čepele skalpelu, na kterou se pro lepší přilnutí získaného materiálu nanese kapka parafínového oleje. Bezprostředně po odběru se materiál přenese na podložní sklíčko, přikryje se krycím sklíčkem a vyšetří při 100násobném zvětšení.
Tito roztoči se u člověka vyskytují ve vlasových/mazových folikulech, hlavně v oblasti brady, nosu, čela a zad, často je nalézáme i v oblasti řas. Velmi nízký stupeň patogenity trudníků způsobuje, že převážná většina případů výskytu u lidí probíhá bez klinického projevu.
Při léčbě se doporučuje lokálně aplikovat různé olejové přípravky (například tea tree oil) a zinkovou mast s boraxem. V těžších případech i lokální insekticidy, antibiotika nebo antiparazitika. Účinný lék na demodex je Soolantra s obsahem ivermektinu. Soolantra je k dostání v lékárně jako 15 gramový krém a je na lékařský předpis s doplatk
V naší poradně s názvem KOŽNÍ VYRÁŽKA U FENY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluse krivanova.
Tuto vyrážku má fena již 3 týdny.již měla antibiotika od veter.,má to v tříslech na jedné straně.prosím o radu.i krmivo jsme zmněnili.dekuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset ještě zajít k veterináři a informovat ho o tom, že antibiotika nezabrala a hledat příčinu někde jinde. Na místě může být alergie na nějaké látky, které se mohly na fenku přenést z trávy. Rovněž bude potřeba vyloučit parazita, například demodex popřípadě lépe identifikovat bakterii a použít jiná účinná antibiotika. Jako domácí léčbu můžete zkusit smíchat organický jablečný ocet - v poměru 50/50 s vodou a zastříknout postižené místo několikrát za den. K tomu použijte obklady namočené v odvaru z měsíčku lékařského a z vodilky kanadské. Vodilka kanadská má antibakteriální účinek a omezuje svědění. Měsíček lékařský zase sklidňuje podrážděnou pokožku.
Demodikóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je Demodex canis – trudník psí. Tento parazit se v mnoha věcech odlišuje od jiných vyskytujících se u psů. Je poměrně běžný především u krátkosrstých plemen psů, predisponovaní jsou například boxeři, buldoci, výmarští ohaři, dalmatini, šarpejové a další plemena. Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu: je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá například v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.
Demodikózu odhalí veterinární lékař takzvaným kožním seškrabem, přičemž odebere z více míst vzorek vrchní vrstvy kůže a provede mikroskopické vyšetření. I v případě negativního výsledku může navrhnout terapii, pokud klinické příznaky odpovídají demodikóze. Dříve se onemocnění léčilo koupelemi v roztoku amitrazu, který je však vysoce jedovatý a značně zapáchající, takže při aplikaci bylo zapotřebí velké opatrnosti. U lokální demodikózy, tedy u ztráty srsti na malých plochách, se amitraz aplikuje v koncentrované formě. Při postižení větších ploch je kromě výše zmíněných koupelí další možností léčby preparát Stronghold, který je určen k léčbě jiných parazitárních onemocnění. Účinnost při léčbě tohoto roztoče byla známa, ale jeho použití k tomuto účelu nebylo v ČR schváleno. Stronghold se aplikuje jednou za dva týdny (dvakrát až třikrát za sebou) na kůži jako takzvaný spot-on (účinná látka vstřebávající se do krve). Vzhledem k jednoduchosti aplikace tedy můžeme raději Stronghold nasadit při léčbě i při podezření na onemocnění trudníkem. Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a choroba není přenosná ani na člověka nebo jiný druh zvířete.
Na lidské tváři přežívají dva druhy trudníků. Roztoči rodu Demodex jsou mikroskopičtí tvorové s osmi nohama. Tráví celý svůj život na našich tvářích, jedí zde, rozmnožují se i umírají. Dříve než si začnete drhnout tváře tím nejlepším přípravkem na čištění pleti, měli byste vědět, že těchto roztočů se ani náhodou jen tak nezbavíte. A co je hlavní, tito nájemníci pro nás nepředstavují žádný závažný problém. Na tváři žijí dva druhy roztočů – trudník tukový (Demodex folliculorum) a trudník mazový (Demodex brevis). Jedná se o členovce, tedy živočichy, jejichž končetiny mají klouby (do stejné skupiny patří například i hmyz a krabi). Mezi nejbližší příbuzné trudníků patří pavouci a klíšťata.
Trudníci mají osm krátkých tlustých nohou kousek za hlavou, jejich těla jsou válcovitá a protáhlá, připomínající červy. Oba dva druhy žijí na odlišných místech, trudník tukový žije v pórech a vlasových folikulech, trudník mazový žije hlouběji, v mazových žlázách.
Počet roztočů se u jednotlivých lidí liší. Ve srovnání s jinými částmi těla jsou na obličeji širší póry i četnější mazové žlázy, proto se trudníci rádi zdržují právě zde. V některých případech však byli nalezeni i v genitáliích či na prsou.
Není známo, čím přesně se tito roztoči živí, zda jsou to bakterie, odumřelé buňky, nebo zda se požírají navzájem. Co se týče rozmnožování, ví se pouze to, že samičky kladou vajíčka kolem okraje póru, ve kterém žijí. Nejspíš jich však nemají mnoho.
Ve vysokých koncentracích je čajovníkový olej účinným zabijákem roztočů Demodex. Užívá se koncentrovaný 100% čajový olej.
Pokud se demodex nachází v řasách a očních víčkách, tak vysoké koncentrace by velmi dráždily oči. Jedním z přístupů je tedy důkladné otření řas a obočí zředěným roztokem tea tree oleje, od 5 % do 50 %. Možné je také nejprve použít anestetické oční kapky, abychom zmírnili podráždění způsobené olejem z čajovníku. V jedné studii [2] si pacienti denně utírali svá víčka s 5% roztokem tea tree oleje a snížil se u nich jak počet roztočů, tak vnímané svědění očí. Donedávna byl tea tree olej hlavní metodou, jak udržet roztoče pod kontrolou.
Mýdlo s ichtamolem, též s ichtyolem či asfaltové, je dermatologické mýdlo prodávané v lékárnách na objednávku a stojí asi 60 Kč. Prodává se v různých stupních obohacení ichtamolem, například 3, 5, 7 %. Lze zakoupit i šampón.
Budete-li zkoušet jakýkoli roztok, tak pro jistotu jej vyzkoušejte nejdříve mimo obličej.
Přehled jednotlivých látek proti trudníku:
50% až 100% tea tree oil (TTO) likviduje roztoče během několika minut, ale je velmi agresivní zvláště na kůži obličeje, proto jej používejte opatrně. Nesmí se dostat blízko očí, poškozuje rohovku. Obdobný účinek mají další esenciální oleje: metylsalicylát (wintergreen), mentol, eukalyptový olej, kafr.
Zelený čaj obsahuje antioxidanty, které zklidní podrážděnou pokožku. Používání čaje rovněž reguluje produkci kožního mazu. Silný čaj se připraví převařením listů. Další variantou je louhovat listy ve studené vodě po dobu několika hodin. Nepoužívejte parfémované čaje či čaje bez kofeinu (každé zpracování v průběhu výroby vede ke snížení požadovaných účinků). Antioxidanty v zeleném čaji nejsou stabilní (po několika hodinách změní barvu na hnědou) a jsou velmi nestabilní mimo roztok. Používejte vždy čerstvý čaj, můžete jej míchat s acylpyrinem, který je rovněž přínosný a navíc vytvoří kyselé prostředí, čímž zlepší stabilitu polyfenolů.
Z dalších přípravků je možné doporučit Ivermectin. Jedná se o orální podávání, avšak to asi v ČR neseženete. U veterináře lze obstarat balení ve formě olejové substance pro externí použití k léčení psů/koček, nejmenší stojí asi 400 Kč. Dále u veterináře nebo na inzerát můžete koupit pastu pro koně k vnitřnímu užití (1,87%). Zajímejte se i o případné ostatní účinné látky v pastě. Velikost dávky je uvedena na tubě. Používejte maximálně 1x až 2x týdně po dobu několika týdnů, nikoli trvale. Lék je velmi účinný, ale bohužel také toxický.
K léčbě můžete použít olej z rakytníku řešetlákového (sea-buckthorn oil, SBT oil).
Pro Demodex je toxický i oxid zinečnatý (zinek, ZnO, zinc oxide). Obsahuje jej spousta levných krémů pro děti na opruzeniny. Levněji se dá koupit zinková mast vyrobená lékárnou.
Zklidňující účinky na kůži mají všechny části nimbového stromu (neem tree), například kůra, listy (dle zkušeností jen čerstvé). K léčbě lze použít olej ze stromu (neem tree oil), který je k dostání rovněž ve formě mýdla. Olej zapáchá podobně jako česnek či cibule.
Z dalších doplňků můžeme doporučit přírodní vitamín A v množství 3 až 20 tisíc jednotek denně (Roacuttane je derivát vitamínu A). Vitamín A je snad jediný vitamín, který je ve větších dávkách toxický. Má schopnost se v těle akumulovat a jeho příjem se projevuje se setrvačností několika dnů. Objeví-li se u vás velmi suchá kůže/rty/oči, tak jste už překročili rozumné dávkování.
Jinou alternativou je vitamín E. Ten se většinou prodává syntetický (dl-alfa tokoferol) a nemá dobrý efekt. Hledejte pouze vitamín E získaný z přírodních zdrojů (d-alfa tokoferol) v množství 100 až 500 mg obden.
Chronické onemocnění kůže vypadá jako akné, ale objevuje se až ve středním věku. Častěji ho mají ženy, ale u mužů má horší průběh. Vyskytuje se hlavně v obličeji a zasahuje nos, tváře, čelo i bradu. Projevuje se nejprve zčervenáním kůže a poté se zarudlá a napjatá pokožka pokryje otoky a hnisavými puchýřky. Nemoc se vyskytuje ve střední a severní Evropě u 10 % pacientů keltského typu. Jde o světlovlasé až rusovlasé ženy s jemnou světlou kůží, modrýma očima, fototypem I-II a ve věku okolo 40 let.
Příčina vzniku růžovky je zatím nejasná. Existují rizikové faktory, které mohou za určitých podmínek podnítit vznik tohoto onemocnění. Na prvním místě je to genetická predispozice pacienta ke vzniku onemocnění, která může kromě jiného být zodpovědná za labilní vazomotoriku obličeje (v podstatě ovládání cév ve smyslu zvětšování a zmenšování průsvitu cév, tedy vazokonstrikce a vazodilatace cév v obličeji). Genetická predispozice se může samozřejmě projevit i jinak, ale labilní vazodilatace se jeví jako stěžejní problém.
Dalším faktorem je přítomnost jednoho speciálního roztoče, který má doutníkovité tělo, zakrnělé končetiny a žije v mazových žlázkách na obličeji, nose, čele a podobně. Tento roztoč žije pouze na člověku a je z rodu trudníků (rod Demodex). Přesný název je trudník tukový (Demodex folliculorum). Patří mezi členovce (Arthoropoda), třída klepítkatci (Chelicerata, kam patří i pavouci), a je zařazen do velmi početného řádu roztoči (Acarina). Trudník tukový nezpůsobuje v podstatě žádné klinicky zřejmé onemocnění a uvádí se, že je jím nakaženo přes 10 % lidské populace.
Mezi další rizikové faktory růžovky patří hypertenze (vysoký tlak krve), dále to může být onemocnění gastrointestinálního traktu a podobně.
Ke zničení roztočů rodu Demodex se používá běžně borax [3] (tetraboritan sodný, nejsnadněji dostupný nejspíš jako dekahydrát). Borax nejde volně koupit kdekoliv, protože jeho komerční distribuce nedovoluje jiné, než průmyslové použití a to proto, že dráždí kůži a může poškodit nenarozený plod v matce. Existuje internetový obchod, kde mají borax k zakoupení v balení 0,5 kg nebo 1 kg. Jeho adresa je www.vekron.cz. Další možnost je koupit si borax globule určené na léčbu vaginální mykózy. Jedna vaginální globule obsahuje 600 mg boraxu. Cenu globulí můžete vidět tady: borax globule cena.
4 recepty na domácí výrobu:
Voda + epsomská sůl + MSM + niacinamid / acylpyrin + borax, a to v tomto poměru 65 ml vody; 20 g epsomské soli; 15 g MSM nebo DMSO; 1 g niacinamid nebo acylpyrin; 2 g boraxu; Bez niacinamidu pro získání roztoku výrazně zklidňujícího podrážděnou pokožku. Doporučuje se použít DMSO místo MSM.
3% roztok boraxu + mýdlo se sírou (případně mýdlo s ichtamolem) + krém se zinkem. Nejdříve se nanese zinková mast, která se poté rozetře s mýdlem a roztokem boraxu. Vytvoří se vrstva, která se vsákne a po zaschnutí není viditelná.
Zelený čaj + acylpyrin (zhruba 100 ml silného zeleného čaje se smíchá s 1 gramem acylpyrinu).
Kyselina chlorná (HOCl) je přirozeně se vyskytující látka produkovaná bílými krvinkami jako první obrana proti mikrobiálním vetřelcům. Její antimikrobiální vlastnosti byly objeveny již před více než 100 lety, kdy byly roztoky obsahující HOCl použity k boji proti infekcím v ranách vojáků zraněných v první světové válce.
Teprve nedávno se však podařilo vyrobit stabilní čistou verzi HOCl, která má silné antimikrobiální vlastnosti. Laboratorní studie [1] ukazují, že účinně zabíjí nymfy roztočů Demodex, i bakterie Bacillus oleronius a Staphylococcus aureus, které žijí na očních víčkách a které se nacházejí ve střevech Demodexu. Kromě toho HOCl také neutralizuje zánětlivé toxiny uvolňované jak roztoči, tak bakteriemi.
Na rozdíl od tea tree oleje je HOCl zcela netoxický a nedráždivý.
Dříve se rhinophyma dávala za vinu nadměrné konzumaci piva či vína. Tato domněnka dodnes mezi lidmi přetrvává, je však třeba podotknout, že alkohol sice může způsobit roztažení cév, prokrvení, a tím zčervenání obličeje (červený nos, „bambule“), ale na vzniku růžovky se podílí celá řada dalších faktorů a skutečná příčina je dosud nejasná.
Vliv na vznik onemocnění mají vrozené předpoklady (genetická predispozice), kdy někteří jedinci jsou náchylnější ke vzniku této nemoci. Jedná se hlavně o vrozenou poruchu roztažlivosti a smršťování malých cév v obličeji, která se odborně nazývá vazomotorická labilita. Cévy nejsou schopné udržovat stálý průtok krve za různých podmínek a v určitých situacích se nekontrolovaně rozšiřují. Na rozšiřování cév působí různé faktory, mezi které patří i alkohol, ať už aplikovaný zevně, nebo konzumovaný vnitřně. Dále jakékoliv záněty v dané oblasti, které způsobí překrvení kůže. Jedná se i o zánět způsobený nadměrným sluněním, který většina z nás už někdy zažila, když jsme dlouho pobývali na přímém slunci a spálili jsme se. Teplo působí také na rozšíření cév, proto by se měli pacienti trpící touto chorobou vyvarovat horkých koupelí nebo mytí obličeje horkou vodou. Všechny tyto faktory mohou zvýrazňovat popsanou vazomotorickou labilitu a přispívat tak k rozvoji onemocnění. Dále se uvažuje o negativním vlivu parazitů, žijících v kožních pórech, zejména roztoče Demodex folliculorum. Rovněž používání mastných kožních přípravků může podporovat rozvoj kožních změn.
V dospívání bývá příčinou vzniku akné hlavně nárůst produkce mužských hormonů. Přestože se jedná o mužské hormony, nárůst není jen u mužů, ale i u žen. Pokud vznik akné opravdu souvisí s těmito hormony, tak v takovém případě akné většinou vymizí v době, kdy je jedinci zhruba dvacet let. Ovšem existují i výjimky, které tento kožní problém provází i v dospělosti.
Existuje mnoho faktorů, které způsobují toto kožní onemocnění. Mezi tyto faktory patří například: dědičnost, hormonální aktivita, stres, ucpávání pórů, anabolické steroidy, používání některých léků a vitamínů, používání nevhodných kosmetických přípravků, časté slunění a kouření a přemnožení roztočů.
Dědičnost je u tohoto onemocnění celkem významným faktorem. Je velmi pravděpodobné, že vaše dítě bude trpět onemocněním akné, pokud jste jím v dospělosti trpěli i vy.
Co se týká hormonální aktivity, vznik akné ovlivňuje i menstruační cyklus a zde již zmíněná puberta. Během puberty je totiž vyšší produkce mužských hormonů, což způsobuje, že se zvětšují mazové žlázy, a tak se i zvyšuje produkce mazu.
Mnoho lidí věří, že i stres může mít vliv na tvorbu akné, přestože v současnosti některé výzkumy ukazují, že stres na tvorbu akné vliv nemá. I tak je lepší samozřejmě lepší vyhýbat se stresovým situacím.
Dalším faktorem, který ovlivňuje vznik tohoto kožního onemocnění, je hromadění odumřelých buněk kůže. Tyto buňky následně ucpávají póry. Vliv mají i bakterie, které jsou obsaženy v pórech.
Vznik akné ovlivňuje i užívání anabolických steroidů a dalších léků, které obsahují lithium, barbituráty a androgeny. Vliv má i chronické používání amfetaminů.
V mnoha případech akné způsobuje roztoč demodex. Právě tento roztoč způsobuje, že se akné může šířit dál a je nakažlivé. Přítomnost tohoto roztoče v kůži je obvyklá, pro vznik akné je ale důležitý počet těchto roztočů v kůži. Pokud totiž dojde k přemnožení, tak se tvoří tyto kožní problémy.
Pro lokální terapii jsou vhodné gely nebo krémy s lokálními antibiotiky, zejména metronidazolem (přípravek Rosalox a Rozex) a makrolidy erytromycinem a clindamycinem. Účinná jsou i lokální antimykotika (ketokonazol) a kyselina azelaiová. Antibiotika a antimykotika ničí nebo potlačují množení mikrobiálního osídlení kůže. Současně mají protizánětlivý účinek.
U mírnějších forem a pro udržovací léčbu se volí pasta s 1–2% sírou a ichtyolem, který má protizánětlivý účinek a potlačuje množení osídlení kůže. Stejným způsobem funguje i Lindan, který se používá při průkazu Demodex folliculorum.
Zevní aplikace kortikoidových přípravků se nedoporučuje kvůli podpoře začervenání a zmnožení kožních cév. Po vysazení kortikoidů navíc následuje silné a terapeuticky těžce ovlivnitelné zhoršení projevů růžovky. Dalším nežádoucím účinkem je zeslabení kůže.
V místní léčbě je nutné vyloučit působení všech lokálních dráždivých látek, jako jsou mýdla a kosmetika obsahující alkohol, protože mohou provokovat nebo zhoršovat zarudnutí. Ochranu před UV zářením zajistí krémy s UVA a UVB filtrem.
U těžších případů se musí přistoupit k celkové léčbě antibiotiky. Opět se volí metronidazol (Entizol) nebo tetracyklin (Doxybene, Deoxymykoin, Doxyhexal). Podobně jako při akné se po dobu několika týdnů podávají nízké dávky antibiotik a podle odezvy lze postupně snižovat jejich dávku. Mechanismus účinku antibiotik není zcela jasný, nejspíše jde o protizánětlivý účinek.
Terapie celkovými retinoidy (deriváty vitaminu A) se volí u nejzávažnějších případů či neúčinnosti celkové léčby. Po dobu 3–4 měsíců se podává izotretinoin (Roaccutane). Retinoidy mají protizánětlivé účinky, pomáhají k normální obnově kůže.
U květákovitého zduření nosu připadá v úvahu chirurgická terapie. Při dermabrazi se pomocí vysokoobrátkové frézy vyhladí kožní povrch zbroušením. Povrchové kožní výrůstky se dají odstranit i pomocí CO2 laseru nebo běžným skalpelem. Před operačním zásahem a po něm se doporučuje podávání celkových retinoidů.
Různých typů laseru se využívá i při odstraňování rozšířených kožních cévek (teleangiektázií). Tyto kosmetické projevy je možné také odstranit elektrokoagulací pomocí tepelné elektřiny produkované platinovou kličkou.
Roztoči jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Jsou velmi malí. Zatímco všechny ostatní řády pavoukovců se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy nebo parazity. Roztoči bytového prachu jsou považováni za jednu z nejčastějších příčin astmatu a alergií. Zdravotní komplikace způsobují roztočové alergeny, které jsou obsaženy hlavně ve výkalech roztočů. A za svůj život vyprodukují tito tvorové množství exkrementů odpovídající 200násobku jejich váhy. Mají rádi teplo, vlhko a tmu. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou proto naše ložnice, zvláště lůžka. Živí se lidskými lupy (roztoči ve vlasech), kožním odpadem, textilními vlákny, plísněmi, bakteriemi a drobečky potravin.
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou, například vlnovníkovci).
Jeden gram prachu obsahuje 1 500–5 000 roztočů, na jedno lůžko pak tedy připadají až 2 miliony roztočů. Množí se zejména v dubnu a od srpna do září, kdy se také zhoršují alergické projevy. Alergie na roztoče se projevuje po celý rok, potíže vznikají v noci, mohou kulminovat v teplém a vlhkém počasí. Postižený kýchá, má pocit ucpaného nosu, rýmu, pálení a otoky očí, kašel, který může přecházet v astma.
Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletielóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorné – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).
Na našem území se vyskytují čtyři podřády:
Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.