Nemoc růže se léčí antibiotiky, především penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Penicilin je možné aplikovat 2x denně do svalu nebo do žíly ve 4–6denních dávkách. Čtrnáctidenní kúra se zakončuje aplikací depotního penicilinu do svalu, aby se zabránilo opakování infekce. Depotnípenicilin má tu schopnost, že se uvolňuje postupně, takže je neustále v krvi určitá hladina penicilinu, jež brání množení streptokoků a opětovné aktivaci. Při přecitlivělosti na penicilin se podávají makrolidová nebo cefalosporinová antibiotika. U opakovaných recidiv růže se v intervalu 2–4 týdnů aplikuje depotnípenicilin, třeba i doživotně. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na její snížení – antipyretika. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Pro pacienta je velice úlevné, pokud končetinu zdvihne do výše, aby ulevil otoku, zánětu i bolesti. Na zvředovatělou či nekrotickou tkáň se pokládají obklady s fyziologickým roztokem nebo vlhké krytí. Hojení kůže je doprovázeno loupáním a nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může nemoc růže na noze vracet, protože trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo růže nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
Pokud se růže opakuje, což bohužel často bývá, dochází postupně ke změnám v podkoží a kůži v důsledku poškození mízních cév. Je nutné nosit trvale kompresivní podkolenky ke zlepšení mízního a žilního toku a pečovat i o kůži (prevence oděrek, plísně a podobně).
Ve svém příspěvku CO ZPŮSOBUJE ŠPATNÁ FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Janusová.
Dodrý den. Chci se zeptat jestli může mít podíl špatná funkce štítné žlázy na depresých. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Moje vysledky FT4 12,09 pmol hTSH 7,019 mU/l.Dg.autoim .Dg.autoim thyreoltida shypolhyreososu steatoheaptilida. Mam nedočinnost štitné žlazy. A jak je možno lečit alternativní medicinou. Jsem alergik na léky, penicilin, dumox,ketazon Faktu Proctoglivenol,Biseptol,Corsin eutrylox cordaron Sotahexal Walfarin Tetanus. Béru letrox rano 100.Děkuji za odpověd spozdravem Irena . Je mi 77 let.
Pro snížení hladiny pohlavních hormonů se dospělým aplikuje jednou za 28 dní jedna podkožní injekce depotní dávky do přední stěny břišní.
Při ztenčování endometria se použijí dvě podkožní injekce depotní dávky aplikované znovu po 4 týdnech, operace má být uskutečněna do dvou týdnů po aplikaci druhé dávky.
Tyto dávky není třeba upravovat u pacientů s poškozením jater, ani u pacientů s poškozením ledvin a ani u starších pacientů. U dětí dávkování není stanoveno, protože Zoladex se nesmí dětem podávat vůbec.
V naší poradně s názvem ICHTAMOL MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alen.
Dobrý deň
Prosím Vás môže sa táto masť používať aj na ochorenie erysipel (ruža) mama to má na nohe na lýtku a už sa jej otvorili aj rany ,ale okoloie je veľmi červené lek. dal odstán .masť mama je diabetik s inzulínom . Prosím poraďte mi,ako je účinné jej to skludniť. Koža je červená a šupinová, bolestivá. Ďakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Na erysipel jsou nejúčinnější antibiotika, jako například V-penicilin nebo Pencid. Ale, ano, na erysipel jsou také účinné i dehty a proto i ichtoxyl by mohl dobře účinkovat. Octanové obklady jsou taky velmi dobré na erysipel, ale spíše v jeho ranné fázi, dříve než se místo zanítí. Další možností je použití Višněvského balzámu, který se používá na noc, nanese se na gázu, přiloží se na problematickou část a lehce se obváže obinadlem. Višněvského balzám je možné koupit v každé lékárně nebo také tady na internetu: https://www.zbozi.cz/?q=vi%… Napište pak jak se vám to povedlo vyléčit.
Do této skupiny spadají také další antibiotické látky jako PROKAIN-BENZYLPENICILIN, BENZATINY-BENZYLPENICIN (obchodní název antibiotika Pendopen), PENICILIN V (obchodní název antibiotika Ospen), CLOXACILIN, DICLOXACILIN, METICILIN a NAFCILIN. Úzkospektrá penicilinová antibiotika se využívají k léčbě streptokokových a pneumokokových infekcí, meningokoků, stafylokoků, syfilisu, kapavky, záškrtu, spály, angíny, leptospirózy, revmatické horečky, Limeské boreliózy. Mezi nežádoucí účinky u úzkospektrých penicilinových antibiotik patří nevolnosti, průjmy, alergické reakce.
Streptokoková angína (zánět hltanu): typickým příznakem je bolest, červené zarudnutí krku s hustým hnisem kolem mandlí; horečka a zimnice; zvětšené lymfatické uzliny kolem krku; zvracení a břišní potíže, zvláště u dětí.
Spála: mezi příznaky spály patří zánět hrdla; růžovočervená vyrážka, která se šíří přes břicho, stranu hrudníku a objevuje se i v kožních záhybech; vyrážka má při doteku strukturu jako smirkový papír; dále jasně červený jazyk (známý jako „jahodový jazyk“) a bledost v okolí úst.
Impetigo: typickým příznakem onemocnění jsou puchýře kolem nosu, úst a nohou; v závažných případech se vyskytuje horečka a zduření lymfatických uzlin.
Diagnóza streptokokové infekce skupiny A
Metodou diagnostiky u streptokokové angíny a spály je vyšetření bakterie v krku tamponem nebo krevní testy. Impetigo je diagnostikováno tím, že lékař tamponem setře z puchýře nebo kůry vředu vzorek, který následně pošle na mikrobiologické vyšetření. Syndrom toxického šoku je diagnostikován tak, že se zkoumají příznaky a v některých případech se udělají krevní testy.
Přenos streptokoka skupiny A
Přenos streptokoka skupiny A je možný z člověka na člověka, kontaktem s nakaženými osobami. Bakterie jsou přítomny ve slinách, ve výtoku z nosu, při kýchání, kašlání a na rukou infikovaných sekretem. Přenos infekce může být ve vzácných případech z kontaminovaných potravin, jako je mléko a mléčné výrobky a vejce. Impetigo je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění a lidé s kožními lézemi nebo puchýři by neměli manipulovat s potravinami, dokud infekce není vyléčena. Infekci mohou přenášet i osoby, které mají bakterie, ale nemají žádné příznaky. Léčba infikované osoby antibiotiky po dobu 24 hodin nebo déle obvykle eliminuje schopnost šíření bakterií. Je však důležité, aby léčba antibiotiky byla dokončena, jak bylo předepsáno lékařem. Není pravděpodobné, že by došlo k šíření infekce předměty v domácnosti, například talíři, hrnečky nebo hračkami.
Léčba streptokokové infekce skupin A
Antibiotika jsou standardní léčbou, ve většině případů se používá desetidenní léčba. Základním antibiotikem pro léčbu streptokokové infekce skupiny A je penicilin. Také erytromycin, pokud jste alergičtí na penicilin. Pokud si nemůžete vzít ani penicilin, ani erytromycin, pak se předepisuje cefalosporin. K léčbě impetiga jsou určeny antibiotické masti. Po aplikaci antibiotik se vy nebo vaše dítě budete cítit lépe do 24 hodin. Ujistěte se, že vždy byla dobrána celá dávka antibiotik.
Doporučení: Nemocné děti nechávejte v dostatečné vzdálenosti od ostatních dětí. Pokud se u vašeho dítěte vyvíjí streptokokové infekce skupiny A, včetně spály nebo impetiga, měli byste zamezit kontaktu s ostatními dětmi ve školkách, školách a podobných zařízeních.
Růže je bakteriální onemocnění, které je nezbytné začít co nejdříve léčit. Léčbu růže můžeme rozdělit na farmakologickou a doplňkovou.
Farmakologická léčba růže
Léčba růže probíhá zprvu v nemocnici, proto je nutné pacienta hospitalizovat. Prvním lékem, který se u pacientů s růží nasazuje, je antibiotikum penicilin. Na ten jsou streptokoky citlivé, což znamená, že na ně antibiotikum účinně působí a streptokoky začínají postupně hynout. Problém nastává u pacientů, kteří jsou na penicilin alergičtí. U nich je nutné zvolit některou z alternativních možností, například makrolidová antibiotika. Pokud není léčebný postup úspěšný, pravděpodobně nebude antibiotikum dostatečně účinné proti bakteriím. Pak lékaři obvykle nasazují takzvaná širokospektrá antibiotika, která fungují proti více typům a podtypům bakterií a mají na ně větší smrtící účinek. Širokospektrá antibiotika mají však tu nevýhodu, že doslova vyhubí i fyziologické bakterie ve střevech pacienta, což pak může působit další obtíže týkající se vyprazdňování.
Doplňková léčba
Kromě podávání léčivých přípravků, jejichž úkolem je zahubit škodlivé bakterie, je doporučována také doplňková léčba. Tato doplňková léčba růže urychluje hojení a ulevuje od doprovodných příznaků onemocnění, jako je svědění postiženého místa nebo vysoká horečka. Doporučuje se podávat studené obklady a protizánětlivé masti ke zklidnění kůže. Vysoké horečky lze snižovat takzvanými antipyretiky. Při léčbě růže je také velmi důležité dodržovat určitý režim, což znamená pít dostatek tekutin, dopřát si klid na lůžku a nevystavovat se zbytečně stresovým situacím.
Při podezření na spálovou angínu je nutná návštěva lékaře, který pacienta prohlédne a má-li podezření na bakteriální původ, udělá výtěr z krku. Potvrdí-li se podezření na výskyt streptokoka, pacient užívá antibiotika a léky na snížení horečky. Důležité je i dodržování pitného režimu a klidu na lůžku. Je-li původ virový, podávají se zpravidla jen léky na snížení teploty a zmírnění bolesti v krku.
Zajistěte, aby dítě pravidelně užívalo antibiotikum předepsané lékařem. Nepřerušujte léčbu předčasně, i když příznaky infekce ustoupí a dítě působí zdravým dojmem. Horečku zvládnete přikládáním studených zábalů na lýtka nebo lékařem doporučeným antipyretikem. Trpí-li dítě polykacími obtížemi, vařte mu tekutou nebo kašovitou stravu.
Nejvhodnějším lékem je obvykle penicilinové antibiotikum podávané po dobu 10 dní. Lékem volby je Penicilin V 100 000 IU/kg/d p. o. (obtíže by měly ustoupit po 24–48 hod.), při selhání léčby nebo alergii na penicilin se podávají cefalosporiny (5 dní) nebo amoxicilin s kyselinou klavulanovou, makrolidy. Po ukončení léčby je obvykle prováděno vyšetření moči pro ujištění, zda nedošlo k zánětu ledvin.
Spálovou angínu je nutné doléčit, jinak může později dojít ke značným problémům s klouby, srdečním potížím (šelest aj.), je známo i poškození šedé kůry mozkové. Každou, tedy i spálovou, angínu je nutné „vyležet“, což znamená být v klidu doma do té doby, než je sedimentace zase zcela normální. Člověk, který jde do práce bez lékařské kontroly jenom proto, že se už cítí dobře, hazarduje s vlastním zdravím.
Všeobecně platí, že by se antibiotika neměla kombinovat s alkoholem. Řada lidí se domnívá, že je to proto, že alkohol snižuje účinek antibiotik, nebo že alkohol může u antibiotik vyvolat vedlejší účinky. Tak to ale ve skutečnosti vždy není. U některých antibiotik opravdu může alkohol oslabit jejich účinek, ale jsou i další důvody, které hovoří proto, aby byl alkohol při braní antibiotik vynechán. Vždy platí, že je nutné číst příbalový leták léků a ujistit se, jestli je třeba se alkoholu na daný lék vyvarovat. Proč se tedy nesmí na antibiotika pít alkohol ve skutečnosti? Hlavním důvodem je, že antibiotika oslabují lidský organismus a všechny orgány tak dostávají řádně zabrat, antibiotické látky zatěžují hlavně játra a stejně tak i alkohol. V okamžiku kdy tedy pacient bere antibiotika a zároveň i pije alkoholický nápoj, tak jeho játra dostávají velmi zabrat a může u nich hrozit selhání. Následkem tohoto nezodpovědného chování pak mohou být zničená játra.
Penicilin a alkohol – Na Penicilin není vhodné požívat alkoholické nápoje.
Klacid a alkohol – U léku Klacid se neuvádí, že by alkohol patřil mezi kontraindikace tohoto antibiotika. I přesto je jistě rozumnější vyvarovat se konzumaci alkoholu ve větším množství.
Amoksiklav a alkohol - U léku Amoksiklav se neuvádí, že by alkohol patřil mezi kontraindikace tohoto antibiotika. I přesto je jistě rozumnější vyvarovat se konzumaci alkoholu ve větším množství.
Augmentin a alkohol – U Augmentinu doporučují lékaři omezit konzumaci alkoholu na minimum kvůli zvýšené zátěži jater.
Zinnat a alkohol – U Zinnatu doporučují lékaři v průběhu braní léků alkohol omezit (ideálně zcela vynechat).
Penbene a alkohol – Na lék Penbene se konzumace alkoholu nedoporučuje.
Doxybene a alkohol – Během léčby antibiotikem Doxybene se nesmí pít alkoholické nápoje
Ospen a alkohol – Lékaři nedoporučují konzumaci alkoholu na lék Ospen.
Formilid a alkohol - Na lék Formilid je možné požít velmi malé množství alkoholu.
Červené skvrny na kůži nohou mohou signalizovat, že se jedná o erysipel. Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době v převážné většině případů (v asi osmdesáti procentech) kůži na dolních končetinách. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Pokožka je výrazně teplejší a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí (tzv. erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné regionální uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.
Příčiny
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků (Streptococcus pyogenes, který může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo), výjimečně i stafylokoků (Staphylococcus aureus, původce mnoha jiných onemocnění po celém těle). Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, jako je Klebsiella pneumonie (normálně způsobující zápal plic), Hemophillus influenzae (způsobuje většinou epiglottitidu či meningitidu u dětí) či enterobakterie.
Co s tím dělat
Specifickou léčbu je třeba zahájit co nejdříve, a to nasazením antibiotik, a pokud pacient není alergik, tak nejlépe penicilinového typu. Většinou se podávají v podobě prášků perorálně, tedy ústně, v těžších případech, kdy je pacientovi extrémně špatně, se penicilin může podávat i intravenózně, to znamená injekcí přímo do žíly. V takovém případě je člověk hospitalizován. U pacientů s alergií na penicilin se používají makrolidová antibiotika erytromycinu, případně cefalosporiny. Pokud jsou přítomny vysoké horečky, může být nasazeno i antipyretikum, tedy látka snižující teplotu. Léčba antibiotiky se většinou nasadí na deset až čtrnáct dní a celkové příznaky jako nevolnost, teplota a podobně odezní již po jednom nebo maximálně dvou dnech. Změny na kůži si většinou vyžádají delší dobu (až několik týdnů) k úplnému vyhojení a zklidnění. Tomu můžeme pomoci hojivými chladivými obklady, posléze i mastí s ichtamolem. Erysipel se nehojí zajizvením, v průběhů léčení je obvyklé a normální olupování kůže, po vyléčení má kůže zcela normální charakter. Asi u jedné třetiny všech
Penicilin bez předpisu lze koupit přes internet, v ČR je vázán na recept! Nesprávným používáním antibiotik vzniká aktuální nebezpečí narůstající antibiotické odolnosti. V důsledku nesprávného užívání antibiotik mohou dokonce vznikat bakterie, které jsou vůči působení antibiotik odolné. Pacienti by měli užívat antibiotika jedině v případě, že jsou předepsána lékařem, a upustit od používání antibiotik, která nebyla předepsána, jako jsou zbylá balení antibiotik z předchozí léčby, antibiotika předepsaná jiné osobě (příbuzným, sousedovi) nebo antibiotika získaná bez předpisu (například nelegálně prostřednictvím internetu z jiných zemích). Zbylá nevyužívaná balení antibiotik by měli pacienti vracet do lékáren.
„Antibiotika“ si můžete vyrobit i doma. V několika ingrediencích obsažených v antibiotikách se nacházejí takzvané fytoncidy. To jsou látky, kterými se rostliny dovedou přirozeně bránit mikroskopickým organismům. Ovšem na rozjetou bakteriální infekci už tento lék stačit nebude.
Ačkoli většina případů akutní sinusitidy je virových a spontánně vymizí, mnoho pacientů bylo dříve léčeno antibiotiky kvůli obtížnosti klinického rozlišení virové od bakteriální infekce. V dnešní době se však antibiotika používají selektivněji, aby se zabránilo vytvoření organismů odolných vůči nim. Léčba antibiotiky se navrhuje zahájit v následujících případech:
Příznaky mírné až středně těžké sinusitidy, které přetrvávají po dobu ≥ 10 dnů;
Závažné příznaky (např. horečka ≥ 39 °C, silná bolest) po dobu ≥ 3 až 4 dnů;
Zhoršení sinusových příznaků po počátečním zlepšení typické virové infekce horních cest dýchacích ("dvojité onemocnění" nebo dvoufázové onemocnění)
Protože mnoho původců je rezistentních vůči dříve používaným lékům, současná léčba první volby je amoxicilin/kyselina klavulanová 875 mg (Amoksiklav 1g) perorálně každých 12 hodin . Pro děti platí dávkování 25 mg/kg perorálně každých 12 hodin). U pacientů s rizikem antibiotické rezistence se podává vyšší dávka 2 g perorálně každých 12 hodin (45 mg/kg perorálně každých 12 hodin u dětí). Mezi pacienty s rizikem rezistence patří:
pacienti mladší 2 let nebo starší 65 let,
pacienti, kteří v posledním měsíci dostávali antibiotika;
pacienti, kteří byli v posledních 5 dnech hospitalizováni;
pacienti, kteří mají oslabenou imunitu.
Dospělým s alergií na penicilin může být podáván doxycyklin nebo fluorochinolon (např. Levofloxacin nebo Moxifloxacin). Děti s alergií na penicilin mohou dostávat Levofloxacin nebo Klindamycin plus Cefalosporin třetí generace (Cefixime Innfarm).
Pokud dojde ke zlepšení za 3 až 5 dní, pokračuje se v užívání léku. Dospělí bez rizikových faktorů rezistence jsou léčeni celkem 5 až 7 dní; ostatní dospělí jsou léčeni po dobu 7 až 10 dnů. Děti se léčí 10 až 14 dní. Pokud nedojde ke zlepšení do 3 až 5 dnů, použije se jiný lék.
Makrolidy, Kotrimoxazol a monoterapie cefalosporiny se již nedoporučují kvůli bakteriální rezistenci. V případě ztráty zraku nebo bezprostřední možnosti ztráty zraku by měla být provedena nouzová operace.
Při léčbě chronické sinusitidy u dětí nebo dospělých se používají stejná antibiotika, ale léčba se provádí po dobu 4 až 6 týdnů. Testování citlivosti patogenů izolovaných ze sinusového exsudátu a reakce pacienta jsou vodítkem pro další léčbu.
Sinusitida, která nereaguje na antibiotickou léčbu, může vyžadovat chirurgickou léčbu (maxilární sinusotomie, etmoidektomie nebo sfenoidální sinusotomie), aby se zlepšila drenáž a ventilace a odstranil se hustý mukopurulentní materiál, ep
Doxyhexal obsahuje účinnou látku doxycyklin, který kromě obecných indikací pro všechny členy skupiny tetracyklinových antibiotik se často používá k léčbě lymské boreliózy, chronické prostatitidy, sinusitidy, zánětlivého onemocnění pánve, těžkého akné, rosacey a rickettsiových infekcí.
Doxycyklin je považován za léčbu první volby pro chlamydie a negonokokovou uretritidu a společně s cefiximem na nekomplikovanou kapavku.
Antibakteriální použití
Obecná antibakteriální indikace
Doxycyklin je širokospektrální antibiotikum, které se používá při léčbě řady bakteriálních infekcí. Je účinný proti bakteriím, jako je Moraxella catarrhalis, Brucella melitensis, Chlamydia pneumoniae a Mycoplasma pneumoniae. Kromě toho se doxycyklin používá při prevenci a léčbě závažných stavů, jako je antrax, leptospiróza, dýmějový mor a lymská borelióza. Některé bakterie, včetně Haemophilus spp., Mycoplasma hominis a Pseudomonas aeruginosa, však prokázaly rezistenci k doxycyklinu. Je také účinný proti Yersinia pestis (infekční agens dýmějového moru) a předepisuje se k léčbě lymské boreliózy, ehrlichiózy, a skvrnité horečce.
Konkrétně je doxycyklin indikován k léčbě následujících onemocnění:
Zoladex je hlavně používán na léčbu karcinomu prostaty v raných stadiích, kdy je ještě vhodné zahájit hormonální léčbu. Zoladex se také používá na léčbu karcinomu prsu u premenopauzálních a perimenopauzálních žen, ve stadiu vhodném pro hormonální léčbu. V těchto období menopauzy je také Zoladex používán pro adjuvantní léčbu žen s časným karcinomem prsu, ve stadiu vhodném pro hormonální léčbu. Zoladexem se také léčí endometrióza. Při léčbě endometriózy Zoladex depot 3,6 mg zmírňuje příznaky, včetně bolesti a zmenšuje velikost a počet endometriálních ložisek. Zoladex také léčí děložní myomy. Při léčbě děložních myomů Zoladex depot 3,6 mg způsobuje jejich zmenšení, umožňuje zlepšení krevního obrazu pacientky a zmírňuje příznaky, včetně bolesti. Zoladex je v těchto případech užíván jako doplňková léčba k chirurgickému výkonu za účelem vytvoření dobrých operačních podmínek a snížení ztrát krve při operaci.
Zoladex je také lékem na ztenčení děložní sliznice, tak zvaná endometria. Zoladex depot 3,6 mg je indikován pro ztenčování endometria před ablací endometria. Dávkování při ztenčování endometria: dvě podkožní injekce depotní dávky aplikované po 4 týdnech, operace má být uskutečněna do dvou týdnů po aplikaci druhé dávky.
Zoladex také používá asistovaná reprodukce. Zoladex sníží funkci hypofýzy a zahájí tak přirozenou přípravu na superovulaci. Před použitím přípravku Zoladex depot 3,6 mg pro asistovanou reprodukci je třeba vyloučit těhotenství. Zoladex depot 3,6 mg může být používán jako část postupu pro asistovanou reprodukci pouze pod dohledem specialisty v tomto oboru. Podobně jako u ostatních agonistů LHRH se v souvislosti s užíváním přípravku Zoladex depot 3,6 mg v kombinaci s gonadotropinem vyskytly případy syndromu ovariální hyperstimulace. Je třeba pečlivě sledovat stimulační cyklus, aby bylo možno identifikovat pacientky s rizikem možného vývoje syndromu ovariální hyperstimulace. V případě potřeby je třeba lidský choriový gonadotropin vysadit. Při používání přípravku Zoladex depot 3,6 mg v režimu asistované reprodukce je třeba postupovat s opatrností u pacientek s polycystickým ovariálním syndromem, jelikož se může vyskytnout zvýšený počet zrajících folikulů. Po snížení funkce hypofýzy pomocí přípravku Zoladex depot 3,6 mg se pro dosažení superovulace a odsátí oocytů postupuje standardními zavedenými metodami asistované reprodukce.
Ústní voda Curasept urychluje léčbu zánětů dásní a současně vytváří ochrannou vrstvu proti zubnímu plaku, takže je vhodný i pro uživatele rovnátek a ortodontických aparátů. Při používání ústních vod na bázi chlorhexidinu by pacienti neměli používat zubní pasty obsahující laurylsulfát sodný (SLS). SLS deaktivuje významný depotní účinek chlorhexidinu. Doporučuje se kombinace se zubní pastou Curasept a jemným kartáčkem Curaprox CS 5460.
Jedná se o antikoncepci nízkodávkovanou, tedy o antikoncepci s nízkým obsahem estrogenní složky (pod 40 mikrogramů). U antikoncepční náplasti se hormony vstřebávají transdermálně – kůží. Vstřebávají se do krevního oběhu bez nutnosti průchodu trávicím traktem, kterým jsou tak minimálně ovlivněny a zároveň samy méně trávicí trakt ovlivňují. Tato aplikační cesta je tak vhodná pro uživatelky s gastrointestinálními obtížemi při užívání perorální formy. Hormony se uvolňují postupně v průběhu delšího časového období – v případě Evry je to týden, takže není potřeba myslet denně na užívání tablet.
Velkou výhodou depotní formy podání antikoncepce je stabilita hormonální hladiny. Po celou dobu aplikace se uvolňuje stejné množství hormonů. U perorálních forem hladina hormonů kolísá o něco více.
Kontraindikace jsou stejné jako u klasické kombinované hormonální antikoncepce. Především tedy tromboembolické choroby, kardiovaskulární onemocnění, poruchy jaterních funkcí, kuřačky starší 35 let. Věková skupina uživatelek může být velmi široká – od mladých dívek až po ženy v perimenopauze. Transdermální forma antikoncepce je vhodná pro ženy, které mají tendenci zapomínat brát pravidelně tablety.
Náplasti jsou vhodné také pro ženy, které mají sklony k zažívacím potížím – špatné trávení, zvracení, průjmy. Transdermální antikoncepce méně zatěžuje játra. Není vhodná u probíhajícího jaterního onemocnění, ale kde je jaterní choroba v anamnéze a pacientka je již vyléčená, tam je možno zvážit užívání antikoncepčních náplastí.
Existuje ovšem jedna skupina žen, u které je potřeba počítat při užívání transdermální antikoncepce s nižší účinností, a to jsou ženy se střední až vysokou nadváhou. V klinických studiích byla prokázána nižší spolehlivost u žen s hmotností nad 90 kg. Vztah hmotnosti a spolehlivosti transdermální antikoncepce však vyžaduje další výzkum.
Dalším limitujícím faktorem může být třeba kožní alergie na náplast.
Antikoncepční náplasti se mění jednou týdně a mělo by to být vždy ve stejný den, například vždy v pondělí dopoledne. Pokles hormonálních hladin po 7. dnu ovšem není náhlý, ale postupný. Je tam tedy rezerva – kontracepční efekt je zachován i osmý den.
Transdermální antikoncepční systém má příznivý farmakokinetický profil, účinné koncentrace jsou v průběhu dne stabilní (ve srovnání s větším kolísáním hladin u perorálních přípravků), a to i v náročnějších podmínkách. Spolehlivost, kontrola cyklu, snášenlivost a výskyt nežádoucích účinků jsou srovnatelné s přípravky perorální antikoncepce. Díky aplikaci 1x týdně je snášenlivost antikoncepčních náplastí ve srovnání s perorální formou signifikantně vyšší. Vysoká přilnavost náplasti je zachována i v náročnějších podmínkách (horko, vlhko, fyzická zátěž).
U této věkové skupiny se obecně doporučují měděná IUD tělíska, která snižují riziko karcinomu endometria, IUD tělíska s levonorgestrelem zmírňují silné menstruační krvácení, depotní medroxyprogesteronacetát zmírňuje krvácení, vazomotorické příznaky a riziko karcinomu endometria a ovaria. OC obsahující estrogen zmírňuje krvácení, úbytek kostní hmoty, vazomotorické příznaky a riziko karcinomu ovaria, endometria a snad i kolorekta. Sterilizace chrání před karcinomem ovaria a kondom před pohlavně přenosnými chorobami.
Voda je obzvláště důležitá, ať už se snažíte vyhnout se onemocněním nebo již bojujete proti probíhající viróze. Upřednostněte čistou vodu, protože například pití ovocných šťáv, když jste pod tlakem nemoci, povede pouze ke zvýšení cukru v krvi, takže se budete cítit hůře. Když bojujeme s infekcí, tak narůstá spotřeba tekutin a tak pití dalších dvou hrnků vody navíc k normální běžné spotřebě, může podpořit regeneraci imunitních lymfatických buněk, čímž se posílí přirozená obranyschopnost. Polévky a dušená masa, které poskytují imunitu, zvyšují příjem aminokyselin a minerálů, mohou díky svému teplu přispět k pocitu uklidnění a uvolnění napětí. Například slepičí vývar poskytuje mnoho bílkovin a potřebnou vodu. To například potvrzuje pradávné přísloví, které říká, že slepičí vývar je babiččin penicilin.