Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.
Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.
Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:
endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.
Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.
Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.
Diagnóza F
Pod označení F patří tato onemocnění:
F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
V naší poradně s názvem ELEKTROŠOKY A VEDLEJŠÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Bude mi 50 let a již dva roky trpím dle lékařů smíšenou úskoztnou depresivní poruchou, na začátku propuknutí nemoci jsem prošel během půl roku 3 hospitalizace v Psychatrických nemocnicích s nasazením antidepresiv, bez valného efektu. 10 měsíců jsem byl v pracovní neschopnosti a poté jsem na doporučení lékařů nastoupil zpět do zaměstnání, již více jak rok dělám, ale můj psychický stav se noc nelepší i přesto, že docházím i na individulání psychoterapii, nic mě netěší, dříve příjemné prožívání aktivit jako je sport, zábava, kamarádi, mne vůbec netěží a většinou se izoluji doma. Energii mi nedodává ani plně fungující a spokojená rodina, kdy mám hodnou manželku a dva malé syny 5 a 7 let se kterými mám jet na dovolenou v létě do Turecka, na což se netěším, ale spíše se toho děsím jak to zvládnu, nedokážu se prostě na nic a na nikoho těšit a stále častěji uvažuji o tom zda by nebylo lepší kdybych tady už nebyl, snažím se ale vydržet hlavně kvůli rodině. Vzhledem k tomu, že léková terapie v kombinaci s psychoterapii moc nezabírá, proto zvažuji i elektrošoky, můžete poradit zda by to bylo pro mne vhodné a s jakým efektem, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milý Martine, úplně cítím vaši obrovskou úzkost a neustálou depresi. Je to nelehká zkouška ve vašem životě a vzdát to odchodem ze života, to by udělal jen srab, a to vy nejste. Mnoho věcí jste v životě dokázal. Dokázal jste vybudovat skvělou rodinu a dal jste život dvou vašim krásným dětem, které se určitě těší na vaše radostné úsměvy. Nyní se musíte soustředit na to, jak se znovu vzpamatovat. Když máte strach z cesty do Turecka, tak tam nejezděte a nechte rodinu, ať si užije tuto dovolenou sama. Vy v té době budete mít čas sám na sebe. Vezměte batoh pár věcí na sebe a vyjeďte na několik dní někam do přírody a nechte se unášet vývojem situace. Seznamte se s novými lidmi a zaposlouchejte se do jejich životních příběhů. Vaše psychické problémy pramení z toho, jak vnímáte své okolí, svůj život a situace, které v něm přicházejí. Změnou prostředí, rytmu a lidí kolem sebe, byste mohl dosáhnout nových pocitů, které jste již dlouho neměl. Nebraňte se ničemu a zkuste se chovat, jako když jste byl svobodný. To by vám mohlo pomoci vrátit se zpět do šťastného a radostného života. Držím vám palce a přeji, ať znovu poznáte krásy života, který máte.
Charakteristika: U smíšené úzkostně depresivní poruchy se mísí příznaky úzkosti s příznaky deprese, nicméně ani příznaků deprese, ani příznaků úzkosti není tolik, aby zdůvodňovaly diagnózu depresivní poruchy či některé z úzkostných poruch. Typická je trvalá nebo vracející se špatná nálada, obtížné soustředění nebo pocit „prázdna v hlavě“, obtíže s usínáním nebo udržením spánku, neklidný spánek, pocit únavy, nedostatku energie, podrážděnost, nadměrná ostražitost, tendence k plačtivosti po nepatrných podnětech, pesimistická očekávání do budoucna, očekávání horšího, nízké sebevědomí nebo pocity méněcennosti.
Farmakoterapie je velmi účinnou metodou léčby pro smíšenou úzkostně depresivní poruchu. Přes 50 % pacientů, kteří jsou léčeni antidepresivy, se výrazně zlepší nebo dosáhne úplné remise. U smíšené úzkostně depresivní poruchy jsou nejvíce účinná SSRI a SNRI. Z tricyklických antidepresiv je to zejména clomipramin, z moderních antidepresiv především SSRI, RIMA, SNRI.
Důležitým doplňkem farmakoterapie je u smíšené úzkostně depresivní poruchy psychoterapie. Nejčastěji bývá používána skupinová psychoterapie a kognitivně behaviorální terapie. Vzhledem k tomu, že jejich specifická účinnost u této poruchy nebyla studována, můžeme se jen opřít o zkušenosti vlastní a jiných, které svědčí o jejich dobré efektivitě.
Po zaléčení akutních příznaků by měla pokračovat udržovací a pak i profylaktická léčba, pro kterou platí podobné zásady, jako u depresivních poruch. Pacient by měl po zaléčení první epizody nemoci užívat léky ještě alespoň 6–9 měsíců, i když už žádné příznaky nemá. Pokud prodělal více než dvě nebo tři epizody, je vhodné, aby profylaktická léčba trvala nejméně dva roky, při více epizodách pět let, někdy však i celý život.
Ve svém příspěvku PSYCHICKÉ PROBLÉMY DEPRESE LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera Trojakova.
Dobrý den,mam velký problem se sestrou.Podle toho co jsem si přečetla tak ma asi silne deprese, nepracuje,prašky zapíjí alkoholem,je zla,vyhrožuje sebevraždou,po domě běha s nožem a vyhrožuje,mohla bych popisovat do nekonečna.Sama se lečit nechce,bojím se ,že někomu ublíží.Potřebovala bych poradit jak jí mám donutit léčit,třeba i právní cestou.Děkuji Trojáková Věra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivona.
Dobry den, chtela jsem se poptat co mam delat abych se zbavila rannich prsimu a nastartovala se do zivota.Muj pribeh,kdyz mi bylo 20let prodelala jsem prvni deptesi jelikoz jsem vubec nevedela co to je v te dobe pricitala jsem to k prepracovani a totalnimu vyhoreni nemela jsemoc hezke detstvi nasi se rozvedli a ja a sestra zustali s otcem za svuj zivot jsem se stehovala asi 23krat.Az jsem si nasla v 19 pritele,ale snim zadna slava zacal me podvadet a ja cim dal vic pracovala abych se od vsech a vseho odprostila no a pak to zacalo silene nechutenstvi zhubla jsem na 39kg.a totalne jsem se zhroutila doktorka mi rekla ze je to syndrom vyhoreni a dala me neschopenku v te dobe se me ujala babicka a dostavala me z toho hnusu 3mesice a ja se nejak vratila do bezneho zivota opustila pritele nasla si podnajem a zmenila praci vse bylo dobre dlouhych 8let nic a po 8 letech opet je pravda zecjsem prozivala v tech 8letech hodne stres nebudu zde psat vse jelikoz by to bylo na dlouho i tak jsem .ela slozite obdobi,ale deprese zadna az po tech 8letech se vratila a ve vetsi mire nemohla jsem nic muj pritel nevedel co semnou a ja byla pripravena ze to odezni,ale ne ta poptvora se me drzela jak kliste ja zas hubla jen jsem lezela a spala z vycerpani jsem si zala dost prasku a chtela to zkoncovat nemela jsem sebevrazedne myslenky jen uz jsem memela silu dal takro zit nenajezena slaba bylo to hrozne skoncila jsem ma JIPU tam za mnou prisel psychiatr a rekl ze mam depresivni poruchu z uzkotnxma stavama a poslal me na 24 na otevrene oddeleni bylo to tam super dostala jsem se z toho zacala brat antidepresiva zoloft ale jak me pustili tak jsem za 14dni po tom otehotnela vse vysadila nahle bylo me fajn asi nejlepsi roky meho zivota 4 roky nic a ted se vse vratilo 1000krat horsi placam se v tom od listopadu a ne a ne najit vhodny lek sertralin me nepomohl pi 6 tydnech me bylo hur a ted escilacopram po dalsich 6tydnech silene nechutenstvi a ranni pedsima ted neberu 2dny escila.a je mo o trosicku lip uz se bojim,ze se pro me nenajdou leky mela jsem hned zacit s lecbou i v tehotenstvi treba by se to ted nestalo mam krasny dite jednou chci mit dalsi zacinam podnikat ale takto to nejde chci to byt zase ja zacinam s terapii udelam vse pro to abych se te mrchy zbavila poradte muzu byt na atb.nejak citliva chci aby to bylo zamnou ranna jsou nejhorsi a vecer uz je mi celkem dobreexistuji prasky a zvyseni chuti k jidlu.dekuji za odpoved a omlouvam se za obsah
Ve svém příspěvku CENA LÉKU ELIQUIS HRAZENÁ PACIENTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Popová.
Dobrý den, byl mi doporučen místo léku Xarelto lék Eliquis který musím plně hradit. Jaká je cena balení 60 tablet na jeden měsíc ?
Děkuji
Popová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eliška Šálová.
Užívám Eliquis 2,5 mg 2 x denně.Mám kardiostimulátor a chtěla bych vědět,zda mohu užívat Lichořeřišnici vlihových kapkách nebo tabletách na léčení močových cest.Je mi 91 let a mám také polyneuropatii dolních končetin cukrovku 2.stupně na racinální dietě,hyperurikémie na medikaci,arteriální hypertenze,depresivní syndrom.
Také bych prosila zda mohu užívat čaj Tulsi-holy basil.Děkuji
Na všechny uvedené nemoci užívám léky včetně léků na snižování krevního tlaku Betalok ZOK. Děkuji za odpověď.
Rozdíly ve výskytu onemocnění u obou pohlaví nejsou ve skutečnosti tak velké, jde pouze o rozdílné projevy deprese u mužů a u žen. Projevy depresivní poruchy u muže se totiž mohou lišit od příznaků ženy. U mužů bývá spíše v popředí podrážděnost, agresivita, antisociální chování, zneužívání alkoholu, snížená kontrola impulsivity a snížená tolerance stresu. Tento „mužský“ depresivní syndrom se často těžko rozpozná a léčí. Některé studie poukazují na možnou souvislost úbytku testosteronu s depresí u mužů. Depresivní starší muži mohou mít nízké hladiny testosteronu v souvislosti s aktuálním psychickým stavem a někteří depresivní muži se mohou zlepšit při léčbě androgeny. Depresivníporucha u mužů s sebou často přináší utrpení, bolest, ekonomickou ztrátu a bohužel i zvýšenou úmrtnost. Lékař má povinnost co nejlépe diagnostikovat a léčit, a proto i rozdíly mezi depresí mužů a depresí žen, které zákonitě existují, by měly být zkoumány a měly by se promítnout do klinické praxe.
V naší poradně s názvem TRAZODONI HYDROCHLORIDUM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Dobrý večer, chtěla jsem se zeptat jestli se po tomto léku nepřibývá a nemá vliv na pokožku.Též, bych chtěla vědět jak dlouho se musí brát.Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Trazodon je antidepresivum. Používá se k léčbě velké depresivní poruchy, úzkostných poruch a potíží se spánkem. Lék se užívá dlouhodobě ústy. Trazodon má své vedlejší účinky zejména v prvních týdnech léčby. Mezi ně však nepatří ani přibývání na váze ani vliv na položku. Běžné vedlejší účinky jsou sucho v ústech, pocit na omdlení, zvracení a bolest hlavy. Závažnější vedlejší účinky mohou zahrnovat sebevraždu, mánii, nepravidelnou srdeční frekvenci a patologicky prodlouženou erekci u mužů. Trazodon má také sedativní účinky.
Trazodon se používá od roku 1981 a patří mezi nejčastěji předepisovaná antidepresiva.
Vážená rodino, drazí přátelé, a milí smuteční hosté,
Člověk v životě prožívá mnoho krásných okamžiků plných štěstí, lásky a radosti, stejně tak ho ale stejnou měrou životem provází chvíle plné žalu, slz a utrpení. A naši rodinu takováto chvíle postihla před několika dny, když nás navždy opustila naše milovaná matka, sestra, babička i přítelkyně Magdalena Novotná. Přestože její odchod byl očekávaný, její ztráta naše srdce silně zasáhla a zanechala v nich po ní díru plnou stesku a bolesti. Na tuto ztrátu se nedá nikdy zapomenout, a nám, jejím milovaným, nezbývá nic jiného než nechat naši babičku žít i nadále v našich srdcích, uchovat si na ni milou vzpomínku a předávat ji dál naším dětem, jejím pravnoučatům, a dalším bližním. A těmi jste v této těžké chvíli i vy, a proto mi dovolte, abych v tuto nelehkou chvíli i ve Vašich srdcích nechal ožít vzpomínku na ni, na ženu, která vždy věřila.
Má babička Magdalena Novotná se narodila 11. prosince 1934 do bohaté statkářské rodiny. Od narození byl její život propojený s křesťanskou vírou, která ji i v pozdějších dobách byla útěchou v těžkých životních okamžicích. Do jejího šťastného dětství na venkově plného her, přátelství a blahobytu náhle zasáhla válka. Válka, která ji připravila o to, co do té doby na světě milovala nejvíce. O její rodiče. Náhle zůstala malá sedmiletá Magdalenka, jak jí její maminka říkávala, sama s o rok mladší sestrou Janičkou. Obou dívek se ujala rodina sousedů a v dobré víře je vychovávala do konce války. Janička se pro Magdalenku stala celým světem, jedinou životní jistotou, jejich jedinečný vztah vydržel až dodnes. Po skončení války se obou sester ujal strýc, který se vrátil z exilu a vychovával je podle svého nejlepšího svědomí, za to mu má babička byla po celý život vděčná. Již jako dítě mu dávala svůj vděk a hlavně lásku najevo a snažila se mu vždy činit jen radost, i ve chvílích, kdy jejich život nebyl zrovna jednoduchý. Má babička sice z politických důvodů nedostudovala vysněnou střední školu, ale nikdy, ani tehdy ani později to nepovažovala za tragédii. Velmi dobře věděla z předcházejících zkušeností, že režim jí může připravit o vzdělání, domov, rodinu, ale že mu nikdy nedovolí, aby jí vzal její víru. Nejen víru křesťanskou, ale víru v lepší život, víru v laskavost a dobrotu lidí. Místo studia se babička vrhla do podřadný
V naší poradně s názvem LÉKY NA SPANÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ládík.
V článku vám chybí to že již dávno existují nenávykové léky na spaní které navíc fungují daleko lépe než Benzodiazepiny. Bohužel díky naši legislativě tyto léky mohou pacientovi napsat jen odborní lékaři. Naštěstí k jednomu takovému chodím a ten nemá problém mi Mirtazapin napsat...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mirtazapin byl poprvé syntetizován v Organonu a publikován v roce 1989, poprvé byl schválen pro použití u závažné depresivní poruchy v Nizozemsku v roce 1994 a ve Spojených státech byl uveden na trh v roce 1996 pod značkou Remeron.
Mirtazapin je atypické tetracyklické antidepresivum a jako takové se používá především k léčbě deprese. Jeho první účinky se mohou objevit až za čtyři týdny, ale mohou se projevit i již za jeden až dva týdny. Často se používá v případech deprese komplikované s úzkostí nebo nespavostí. Účinnost Mirtazapinu je srovnatelná s jinými běžně předepisovanými antidepresivy.
Bohužel nelze říci, že by Mitrazapin nebyl návykový. Mirtazapin, podobně jako další antidepresiva může po vysazení způsobit abstinenční příznaky. Pro minimalizaci abstinenčních příznaků se doporučuje postupné a pomalé snižování dávky. Příznaky náhlého ukončení léčby Mirtazapinem mohou zahrnovat depresi, úzkost, tinitus, záchvaty paniky, vertigo, neklid, podrážděnost, sníženou chuť k jídlu, nespavost, průjem, nevolnost, zvracení, příznaky podobné chřipce, příznaky podobné alergii, např. svědění, bolesti hlavy a někdy mánie nebo hypománie.
Některé emocionální příznaky poruchy přizpůsobení jsou:
smutek,
beznaděj,
nedostatek radosti,
plačtivost,
nervozita,
úzkost,
zoufalství,
pocit přetížení,
myšlenky na sebevraždu,
špatné výsledky ve škole/práci.
Mezi běžné charakteristiky poruchy přizpůsobení patří:
mírné depresivní symptomy,
symptomy úzkosti,
symptomy traumatického stresu,
kombinace těchto tří.
Existuje šest typů poruch přizpůsobení, které jsou charakterizovány následujícími převládajícími příznaky:
depresivní nálada,
úzkost,
smíšená deprese s úzkostí,
porucha chování,
smíšená porucha emocí a chování a blíže nespecifikované.
Kritéria pro tyto příznaky však nejsou blíže specifikována. Porucha přizpůsobení může být akutní nebo chronická v závislosti na tom, zda trvá déle nebo méně než šest měsíců. Pokud porucha přizpůsobení trvá méně než šest měsíců, může být považována za akutní. Pokud trvá déle než šest měsíců, může být považováno za chronické onemocnění. Kromě toho symptomy nemohou trvat déle než šest měsíců poté, co stresor(y) nebo jeho důsledky pominou.
Na rozdíl od velké deprese je porucha způsobena vnějším stresorem a obvykle odezní, jakmile se jedinec dokáže přizpůsobit situaci. Tento stav se liší od úzkostné poruchy, která postrádá přítomnost stresoru, nebo od posttraumatické stresové poruchy a akutní stresové poruchy , které jsou obvykle spojeny s intenzivnějším stresorem.
Sebevražedné chování je prominentní u lidí s poruchou přizpůsobení všech věkových kategorií a až jedna pětina dospívajících obětí sebevražd může mít poruchu přizpůsobení. Až 70 % pacientů s poruchou přizpůsobení se pokusí o sebevraždu a většina z nich zvolí sebevražedné metody, které umožní vysokou šanci na záchranu. Spouštěcí stresory souvisejí z jedné poloviny s rodičovskými problémy a z jedné třetiny s problémy s vrstevníky.
Jednou z hypotéz o poruše přizpůsobení je, že může představovat podprahový klinický syndrom.
Syndrom profesního vyhoření je některými zdravotnickými zařízeními považován za poruchu přizpůsobení.
V naší poradně s názvem SWEETŮV SYNDROM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Šabatová.
prosím má někdo zkušenost s onemocněním sweetův syndrom
- musí toto kožní onemocnění vždy znamenat nádorové onemocnění
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sweetův syndrom je vzácné onemocnění kůže. Mezi jeho hlavní příznaky patří horečka a bolestivé kožní léze, které se objevují převážně na pažích, krku, hlavy a trupu. Příznaky jsou vidět tady: https://www.google.com/sear…
Příčiny
Ve většině případů se příčinu Sweetova syndromu nepodaří zjistit. Sweetův syndrom je někdy spojen s rakovinou, nejčastěji je to leukémie. Příležitostně může být tato porucha také spojena s nějakým pevným nádorem, jako je rakovina prsu nebo rakovina tlustého střeva. Sweetův syndrom se může také objevit jako reakce na léky - nejčastěji jsou to léčiva, která zesilují produkci bílých krvinek.
Léčba
Nejběžnější léčba Sweetova syndromu je pomocí kortikosteroidní léků, například prednison. Příznaky často mizí hned pár dní po začátku léčby, ale opakování je běžné.
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/de
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich.
Dobrý den.
O nemoci nehtů jsem přečetl kde co, ale většina se jen opakuje na 5 či 6 případů.
Mám problém s nehty na palcích rukou a na některých prstech nohou. Nehty se jakoby stáčejí do trubičky. Prosím poraďte jakou nemoc to signalizuje.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takove stáčení nehtů do trubičky souvisí s poškozením nehtového lůžka, které může být zapříčiněno například úrazem prstu nebo jeho nadměrnou zátěží, ale také i nehtová plíseň může takto lůžko poškodit. Další možnou příčinou by mohla být porucha metabolizmu, například špatné zpracování bílkovin ze stravy, nebo nevyvážená strava. Takový nehet pak často zarůstá a tvoří záněty na krajích nehtů. Léčba může být chirurgická, kdy se provede rekonstrukce nehtového lůžka při lokálním umrtvení. Nebo konzervativní, kdy se odstraní původce a zabrání se další devastaci nehtu. V každém případě by bylo dobré navštívit kožního lékaře a stav nehtů s ním konzultovat.
Neurotické poruchy jsou různorodou skupinou psychických poruch, u kterých bývá v popředí úzkost, strach a jejich tělesný doprovod. Tyto poruchy by se daly zjednodušeně definovat jako neurotické poruchy poruchy vyvolané stresem, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Úzkost se u těchto poruch může objevovat buď v náhlých záchvatech či typických situacích nebo jako trvalý fluktuující stav. Mohou se také projevovat jen tělesnými příznaky, kdy si člověk své úzkosti není vědom. Míra příznaků je tak velká, že omezuje pracovní život, rodinné soužití nebo prožívání volného času.
Příčiny
Příčiny u této skupiny poruch jsou většinou mnohočetné. Do určité míry je pohotovost k rozvoji úzkostnosti vrozená, záleží však také na výchově v dětství (problémem bývá předčasné oddělení od pečovatelů, odmítání, nadměrné trestání, kritizování, zneužívání, ale také vzor úzkostného rodiče, rozbroje mezi rodiči, problémy v dětském kolektivu).
Kombinace vrozené zranitelnosti a nepříznivých vlivů v dětství vede k vytvoření zranitelnosti pro budoucí neurózu. Dlouhodobý stres, zátěžové životní události, konflikty nebo nadměrné nároky v pozdějším životě pak vedou k odkrytí této zranitelnosti a rozvoji neurotických potíží.
Výskyt všech poruch z této skupiny je pouze odhadován. Zdá se, že v posledních desetiletích můžeme zaznamenat nárůst (60. léta kolem 15 %, v současnosti 35–40 %). Většina z těchto poruch se vyskytuje častěji u žen než u mužů. Jde většinou o poruchy, které bez léčby trvají mnoho let i celý život, nejčastěji s obdobími zhoršování a zlepšování. Spontánní vymizení je u většiny těchto poruch spíše vzácností než pravidlem. Většina z nich je však dobře léčitelná, pokud je indikovaná léčba zahájená včas.
V naší poradně s názvem TESTOSTERON ZVÝŠENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert.
Chtěl bych se zeptat jestli to pomáhá i v období puberty, když mi je 15 let :D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, tyhle recepty fungují i v době dospívání. Ovšem, jestli máš pocit, že máš málo testosteronu, například neobvyklý hlas, žádné ochlupení, slabé osvalení nebo malá varlata, tak by se mohlo jednat o poruchu v tvorbě testosteronu. Taková porucha se dá velmi dobře léčit náhradním dodáváním testosteronu do organismu, čímž se zajistí zdravý a silný vývoj. Zkus se nejdřív porovnat s klukama ve škole a když budeš přesvědčen, že něco není v pořádku, tak nasbírej odvahu a poraď se o tom se svým dorostovým lékařem. Léčba testosteronem musí probíhat pod dohledem lékaře, bez toho to prostě nejde. V sázce je hodně. Když se zanedbají vady v dospívání, tak se pak v dospělosti sbírají už jen nepříjemné následky, bez možnosti nápravy. Mysli na to!
BITEPT test rozpozná nejčastější duševní poruchy: mánie, deprese, obsese, úzkostná porucha, bipolární afektivní porucha (maniodepresivní psychóza), různé fobie, panické poruchy, hypochondrická porucha, neurastenie a další. Mnoho lidí si dělá starosti se svým duševním stavem, ale nepokusí se o žádné řešení. Tento test vám pomůže zjistit, jestli se obáváte právem nebo zbytečně. Zjišťuje možnost přítomnosti základních kategorií psychických onemocnění, jako jsou bipolární porucha, schizofrenie, panická porucha, hypochondrická porucha a jiné.
V naší poradně s názvem VYVÝŠENÁ PODÉLNÁ RÝHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, asi před rokem se mi udělala vyvýšená podélná rýha na prsteníčku. Je pravidelná - rovná od kůžičky až nahoru. Myslím, že bezbarvá. Je však dost vyvýšená - viz foto. Na druhém prsteníčku se mi zase stále zvětšuje bílá plocha odrostlého nehtu. Hranice mezi ní a růžovou částí není ohraničena a bílá plocha se jakoby "roztéká" do růžové plochy. Tento problém je v menší míře vidět i na fotu s druhým prsteníčkem a zdá se to začíná mírně projevovat i u malíčku. Prosím o radu, co to může být. Zda nějaká nemoc a co mohu dělat. Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prstíky máte krásné a na první pohled je vidět, že patří pečlivé dámě. Rýha, která se vám udělala, souvisí s věkem a se stárnutím oblasti, kde se vytváří nehet. Postupem času přibude možná další a nebo se zvýrazní současná. Máte takzvaně první vroubek. :-) S tím projevem pod nehtem je to ale o něco komplikovanější, protože bude třeba vyšetřením určit pravý důvod. Určitě to není správné, aby se takto odděloval nehet od ploténky. Možné příčiny mohou být nějaké mechanické namáhání, které by zalézalo pod nehet při nějaké ruční práci. Nebo chemické prostředky na úklid můžou také ohrozit nehtový val. Různé nemoci nebo jejich léčba můžou zavinit tyto příznaky, například diabetes. Porucha ve výživě a nebo chybný metabolizmus může také tyto projevy vyvolat. A nakonec i plíseň nehtů může mít tyto projevy. Jak vidíte, určit jeden lék, který vám rychle pomůže, nebude takto přes internet možné, a budete se muset vydat na konzultaci ke kožnímu lékaři, aby vás celkově vyšetřil.
Tato porucha se projevuje střídáním mánie (manická epizoda) a těžké deprese (bipolární deprese). Dalšími projevy může být rychlá a nečekaná změna nálad (více než 4 fáze v jednom roce) či takzvané ultrarapidní cyklování, to znamená, že mánie a deprese se nečekaně střídají několikrát za den. Při smíšené fázi postižený zažívá symptomy obou stavů zároveň (mánie i deprese). Manickým syndromem se rozumí stav, kdy postiženého snadno rozruší i sebemenší maličkosti, jedná impulsivně, například utrácí velké částky z vypůjčených peněz, které poté nemá jak splácet. Nemocný trpící mánií bývá nadměrně sebevědomý (většinou ovšem neproduktivně), veselý nepřiměřeně okolnostem, nic pro něho není problém, má sníženou potřebu spánku, zrychlenou řeč, rychlé střídání myšlenek, je sexuálně promiskuitní, navazuje stále nové vztahy. Postižený může být zároveň i podrážděný, veškeré pochody v jeho těle jsou zrychlené, může mít pocity nadřazenosti a nezastavitelnosti, a může být nebezpečný pro sebe i své okolí.
Bipolární porucha velmi často souvisí s jinými poruchami, například poruchami osobnosti. Příkladem může být hraniční porucha osobnosti, která se také projevuje střídáním nálad, obvykle ale v kratších časových úsecích, například hodinách nebo dnech. Je otázka, jestli jde o skutečnou komorbiditu (tedy současný výskyt dvou různých nemocí), nebo podobnost příznaků. DSM – diagnostický systém používaný v USA – řadí obě poruchy vedle sebe do takzvaných poruch bipolárního spektra. Dále jde o narcistickou poruchu v širším slova smyslu, tedy osobnost s nestabilní regulací pocitu vlastní hodnoty. Tato nestabilita má různé projevy, od narcistické poruchy osobnosti v užším smyslu, jak je laicky dobře známá (přesvědčení o vlastní výjimečnosti, nadřazenosti, neempatické, sobecké chování, upevňování pocitu vlastní hodnoty na úkor druhých), přes depresivní poruchu osobnosti, kde je sebehodnocení naopak trvale patologicky snížené, ke střídání pocitů zvýšené a snížené vlastní hodnoty a s tím i nálad a aktivity, které se mohou podobat projevům BAP nebo v ně přecházet.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization) patří bipolární porucha mezi deset nejdražších nemocí s nejhoršími následky.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Depresivníporucha je charakterizována kombinací příznaků, které se střetávají se schopností člověka pracovat, spát, studovat, jíst a užívat si příjemné aktivity. Často se dotyčný člověk cítí smutný, osamělý nebo trpí beznadějí po dobu několika dní. Pro depresi je charakteristická dlouhodobě zhoršená nálada, pocity beznaděje a bezvýchodnosti. Jedinec se přestává zajímat o dřívější příjemné aktivity a přestává z nich mít potěšení, například ztrácí zájem o své koníčky, záliby a sex. Dále dochází ke změně spánku, jedinec zpravidla hůře usíná a brzy se budí, ale může spát i více, než je obvyklé – třeba skoro celý den. Jindy se stává, že člověk nemůže dlouho usnout a jde spát až v 6 hodin ráno. I když dotyčný spí 12 hodin, nenačerpá energii, ale naopak cítí slabost. Podobně je to s chutí k jídlu, která se zpravidla sníží, nemocní hubnou, někdy pro ně i samotné pokrmy ztrácejí chuť. Jindy je naopak chuť k jídlu zvýšená, nemocní přibírají. Tyto poruchy stravování se mohou střídat – určitou dobu jí člověk hodně, jindy málo. Dále dochází k poruchám koncentrace, nemocní se nemohou soustředit na práci, na četbu, často u aktivit dlouho nevydrží. Nemají z aktivity tak velký prožitek jako dříve. Charakteristická je i ztráta energie. Dotyčný cítí, jako by v celém těle žádnou neměl, cítí se velmi slabý. Nemá sílu udělat i tu nejméně náročnou činnost. Mohou se objevit sebevražedné myšlenky. Zhruba 2/3 nemocných prožívají silné úzkostné stavy, které zvyšují riziko sebevraždy. 5–15 % nemocných s depresivní poruchou ukončí svůj život sebevraždou. Deprese se také může projevovat poruchami paměti, kdy nemocný budí dojem dementního člověka. Deprese je vlastně zlomená vůle. Člověk by chtěl, ale nemá dostatek vnitřní ani fyzické energie.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Jaký je vliv dědičnosti a stresu na rozvoj a průběh deprese
Asi třetina nemocných s depresí má v příbuzenstvu také někoho s depresivní poruchou. Předpokládáme proto, že jde o výskyt vrozené poruchy funkce neurotransmiterů v mozku. Neznamená to však, že by všichni, kteří mají depresivní nemocné v příbuzenstvu, onemocněli také depresí. Ke vzniku depresivní epizody je nutná souhra vrozené dispozice a aktuálního stresu. Biologicky podmíněná vrozená dispozice způsobuje příliš vysokou nebo příliš nízkou produkci neurotransmiterů v mozku, což při překročení určité hranice může vést k rozvoji deprese. Po většinu času tyto vrozené dispozice „spí“, pokud však dojde k jejich aktivaci vlivem aktuálního stresu, vzniknou v konečném důsledku příznaky depresivního onemocnění. Pokud jsou vrozené dispozice u určité osoby příliš výrazné, vede i minimální (běžný) stres ke vzniku epizody deprese. Pokud jsou vrozené dispozice nižší, je nutná větší míra vyvolávajícího stresu.
Ve svém příspěvku RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Burget.
Dobrý den otče Pleskači, chtěl jsme se zeptat jestli existuje nějaká léčba, nebo bylina na Lichen sclerosus et atherop. (autoimunitní porucha kůže).
Děkuji za velice radu Burget
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jako psychoterapie se označují takové formy léčby, při kterých se k léčbě pacientů používají psychologické prostředky. Jádrem všech psychoterapeutických postupů je podpora zdravých částí osobnosti. Můžeme rozlišovat individuální, skupinovou a rodinnou terapii. Těžiště bývá v rozhovoru, umělecké práci, dramatizaci, psychogymnastice, hraní rolí nebo nácviku dovedností. Psychoterapie pomáhá obnovit přirozený pocit kontroly nad svým vnímáním, myšlenkami a představami, emocemi a chováním.
Jaká je role terapeuta v léčbě depresivního pacienta
Terapeut pomáhá postiženému:
porozumět tomu, co se s ním děje;
oddělit zdravé prožívání od nemocného;
omezit, ohraničit nebo odstranit patologické prožitky;
obnovit žebříček hodnot;
podpořit a rozvinout vše zdravé;
nalézt znovu přiměřenou a přirozenou důvěru v sebe i ve svět kolem;
vytvořit pocit bezpečí, samozřejmosti a přirozené kontroly nad svým životem;
najít cesty, jak překonat současné životní problémy.
Jak psychoterapie léčí depresi
Samotná psychoterapie může pomoci jen u lehčích forem deprese. U hlubší deprese nestačí, avšak její kombinace s léky zvyšuje výrazně účinnost léčby. Psychoterapie pomáhá hlouběji porozumět tomu, co se s člověkem v depresi děje. Učí jakým způsobem zacházet s jednotlivými příznaky a problémy v životě a následně trénuje dovednosti, které mohou do budoucna bránit rozvoji nové depresivní epizody. Psychoterapeutický přístup poskytuje bezpečný prostor, ve kterém se nemocný může projevit, vyjádřit a sdělit, co jej vlastně trápí.
Co je individuální psychoterapie
Individuální psychoterapie pomáhá obnovit důvěru ve svět a vytvořit si pevnou vztahovou vazbu s osobou, které můžete důvěřovat v krizových situacích. Podpůrná psychoterapie je často efektivnější než složitě analyzující psychoterapie. Skýtá přátelskou atmosféru přijetí a pochopení, do ničeho nenutí. Samotná psychoterapie k léčbě deprese nestačí, ale při kombinaci s léčbou psychofarmaky může být velmi vhodnou volbou. Pacient má nyní svobodnou volbu svého terapeuta. Může tedy, a dokonce by i měl dbát na to, zda se se svým terapeutem cítí dobře, zda ho prožívá jako chápajícího a zda se cítí být přijímán takový, jak je. Pokud se necítí být přijímaný, je možné si to ujasňovat v rozhovorech. A pokud to ani pak nevnímá jako dostatečné, je na místě najít si jiného terapeuta. Ne každý se cítí dobře s každým. Troc
V naší poradně s názvem REVMATICKÁ ARTRITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Taťána.
Dobrý den, manželovi byla diagnostikovaná revmatická artritida. Prosím o radu.
Jak podpořit léčbu bylinkami, popřípadě dietou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Revmatoidní artritida je dlouhodobá autoimunitní porucha, která primárně postihuje klouby. Revmatoidní artritida se projevuje horkostí, otokem a bolestí kloubů. Bolest a ztuhlost se často zhoršují po odpočinku. Nejčastěji se jedná o zápěstí a ruce, přičemž na obou stranách těla jsou obvykle postiženy stejné klouby. Příčina revmatoidní artritidy není doposud známa, pouze se předpokládá, že ji způsobuje kombinace genetických a environmentálních faktorů. Hlavní roli při revmatoidní artritidě hraje imunitní systém, který z neznámého důvodu napadá klouby. To má za následek zánět a ztluštění kloubního pouzdra. Nemoc dále ovlivňuje přilehlou kost a chrupavku.
Léčba je omezena pouze na zmírnění příznaků, protože skutečná příčina není známa a není tedy možné tuto nemoc léčit ani vyléčit. Cílem léčby je zmírnit bolest, omezit zánět a zlepšit celkové fungování člověka. Tomu může pomoci rovnováha mezi odpočinkem a cvičením, používání dlahy, rovnátek nebo podpůrných ortéz. K léčbě se často používají léky proti bolesti, steroidy a protizánětlivé léky ze skupiny NSAID (mnoho z nich se dá volně koupit v lékárně). Ke zpomalení vývoje revmatoidní artritidy lze použít antirevmatika (označení DMARD), jako je hydroxychlorochin a methotrexát (jen na lékařský předpis). V určitých situacích může pomoci i chirurgické řešení.
Co se týče přírodní léčby a diety, tak zde moc možností není. Dieta, která by zmírňovala postup revmatoidní artritidy, neexistuje žádná. Samozřejmě platí, že zdravá strava a pohyb jsou prospěšné vždy. Jako přírodní léčbu revmatoidní artritidy lze použít přírodní léky na zmírnění bolesti. Sem patří kapsaicin (přírodní výtažek z chilli papriček), alobal na bolest kloubů, akupunktura, masáže a cvičení. U některých pacientů pomohly magnety, které se přikládaly na postižená místa.
Mnoho lékařů ke zmírnění příznaků revmatoidní artritidy doporučuje ošetření teplem a chladem.
Chlad: Omezuje otoky a záněty kloubů. Například během záchvatů bolesti na postižený kloub umístěte balíček s ledem. Jen to nepřehánějte. Studený obklad přiložte jen na 15 minut a mezi ošetřeními si udělejte alespoň 30ti minutovou přestávku.
Teplo: Uvolňuje svaly a urychluje průtok krve. Můžete použít elektrickou vyhřívanou dečku nebo teplý vlhký ručník. Nepoužívejte příliš velké horko. Kůže se nesmí spálit. Tepelnou terapii můžete využít i ve sprše, kde necháte teplou vodu dopadat na bolestivou oblast. To může pomoci uklidnit projevy. Horká vana je dalším dobrým způsobem, jak uvolnit ztuhlé svaly. Nepoužívejte vířivky ani horké vany, pokud máte vysoký krevní tlak nebo srdeční onemocnění.
Vyzkoušejte hřejivou koňskou mast. Ta obsahuje kapsaicin, což je přírodní látka získaná z pálivých chilli papriček. Vědecké studie ukazují, že může pomoci zmírnit bolest.
Bipolární mentální porucha postihuje přibližně 10 % populace. Rozvoj se obvykle projeví v období okolo 20 let věku. Nejsou známy jednoznačné příčiny vzniku. Vědci se domnívají, že je bipolární porucha způsobena kombinací genetických vlastností a následným chováním v prostředí. Bipolární porucha běžně vypukne při dlouhodobém extrémním stresu. Cykly depresivních a manických epizod se vrací a mohou se projevovat stále častěji, narušují tak život postiženého i jeho okolí včetně jeho nejbližších, rodinu, školu, práci a celkově život ve společnosti. Pacienti postižení bipolární poruchou jsou nevyzpytatelní. Depresivní epizody mohou plynule přejít v mánii a naopak. Mezi jednotlivými epizodami (atakami) může být různě dlouhá doba bez příznaků, takzvaná remise.
Ptejte se. Pokud si myslíte, že někdo trpí depresí, zeptejte se ho. Vždy se ptejte na pocity a na to, co člověka trápí. Depresivní lidé mohou odpovědět pravdivě, nebo nepravdivě. Důležité je naslouchat. Je pro ně důležité, když si mají s kým popovídat.
Všímejte si. Řeč těla hraje důležitou roli v tom, jak komunikujeme s ostatními. Depresivní lidé budou mít špatné držení těla, vyhýbají se očnímu kontaktu. Často jsou tito lidé zanedbaní a bez úsměvu.
Poslouchejte. Vše zjistíte pouhým vnímáním druhého. Pokud depresivní člověk začne mluvit o sebevraždě, beznaději, nebo pokud mluví o podobných věcech, je důležité to brát vážně. Jedná se o příznaky deprese.
Podporujte je. Při komunikaci s takovýmito lidmi je důležité naslouchání. Vždy jim připomínejte, že tu jste pro ně.
Nikdy nezapomínejte na to, jak se tito lidé cítí, protože deprese je u každého jiná. Snažte se je pochopit a pomoci jim, nikdy je neodsuzujte.