DESLORATADIN

Aerius

Je protialergický lék, který nevyvolává ospalost. Pomáhá kontrolovat alergické reakce a jejich příznaky.

Aerius je léčivý přípravek, který obsahuje léčivou látku desloratadin. Je k dispozici ve formě tablet o obsahu 5 mg, perorálního lyofilizátu (rozpustných tablet) o obsahu 5 mg, tablet dispergovatelných (rozpustných) v ústech o obsahu 2,5 mg a 5 mg, sirupu o obsahu 0,5 mg/ml a perorálního roztoku o obsahu 0,5 mg/ml. Léčivou látkou v přípravku Aerius je antihistaminikum desloratadin. Ten působí tak, že blokuje receptory, na které se histamin – látka způsobující v těle alergické příznaky – běžně váže. Když jsou receptory blokovány, zamezí se působení histaminu, což vede k omezení výskytu příznaků alergie.

Nejčastějšími nežádoucími účinky u dospělých a dospívajících jsou únava (1,2 %), sucho v ústech (0,8 %) a bolest hlavy (0,6 %). Nežádoucí účinky pozorované u dětí byly obdobné. U dětí mladších 2 let jsou nejčastějšími nežádoucími účinky průjem (3,7 %), horečka (2,3 %) a nespavost (potíže se spánkem, 2,3 %). Úplný seznam nežádoucích účinků hlášených v souvislosti s přípravkem Aerius je uveden v příbalové informaci.

Přípravek Aerius nesmějí užívat osoby s přecitlivělostí (alergií) na desloratadin, loratadin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku.

Výbor CHMP rozhodl, že přínosy přípravku Aerius v rámci úlevy od příznaků spojených s alergickou rinitidou nebo kopřivkou převyšují jeho rizika, a proto doporučil, aby mu bylo uděleno rozhodnutí o registraci. Evropská komise udělila rozhodnutí o registraci přípravku Aerius platné v celé Evropské unii dne 15. ledna 2001.

Tento lék je na předpis.

Zdroj: článek Antihistaminika

Antihistaminika – Zyrtec

Jedním z nejvýznamnějších mediátorů, které spouštějí alergický zánět, je histamin. Ten se po vyplavení ze zásob nebo nově tvořený ze žírných buněk a bazofilních granulocytů váže na histaminové receptory na cévách, hladkých svalech a dalších tkáních a dochází ke spuštění alergického zánětu (zarudnutí, otok, svědění, eventuálně zúžení průdušek a další projevy). Antihistaminika se dovedou na tyto receptory navázat a zabránit tak histaminu v jeho působení. Tímto mechanismem se prezentují jako protizánětlivé – imunomodulační léky. Některá nová antihistaminika (cetirizin, loratadin a jejich nejnovější lékové formy levocetirizin a desloratadin) mají tyto protizánětlivé schopnosti ještě širší a působí tlumivě – protizánětlivě na některé buňky zánětu. Zyrtec patří do skupiny volně prodejných antihistaminik.

Zdroj: článek Lék Zyrtec

Antihistaminika III. generace

Jako III. generaci je někdy snaha označovat látky se selektivnějším účinkem, a tedy předpokladem pro vyšší účinnost a bezpečnost. Jde buď o aktivní enantiomery (levocetirizin), nebo o farmakologicky aktivní metabolity (desloratadin – metabolit loratadinu či fexofenadin – metabolit terfenadinu). Jsou využívány pouze pro systémovou aplikaci.

Ve srovnání s první generací mají antihistaminika druhé a třetí generace nižší závažnost vedlejších účinků.

Zdroj: článek Antihistaminika

Alternativa bez předpisu

Formou samoléčby je možné řešit pouze akutní kašel. Při jeho léčbě je potřeba rozeznávat takzvaný suchý a vlhký kašel.

Suchý kašel dráždí a vyčerpává. Nedochází při něm k hromadění hlenů v dýchacích cestách, často také mluvíme o kašli neproduktivním. Pacient se budí suchým kašlem v průběhu noci, někdy kašel přechází v záchvaty a sípot. Obvykle trvá jen několik dní a poté se mění na vlhký (produktivní) kašel. Nejčastěji se jedná o počátek virové infekce horních cest dýchacích (mezi další příčiny suchého kašle ale může patřit také například vdechnutí cizího tělesa, působení alergenu a podobně). Suchý kašel je potřeba co nejdříve odstranit – utlumit, a pokud je to možné, tak jej postupně přeměnit na kašel vlhký. Proto je třeba sliznici zvlhčovat, a to jak sliznici nosu pomocí mořských vod, tak sliznici krku dodržováním pitného režimu. Dále je vhodné dostatečně větrat místnosti, případně používat elektrické zvlhčovače vzduchu.

K léčbě tohoto kašle se používají takzvaná antitusika (léky na tlumení kašle). U dětí se nejčastěji podávají sirupy nebo kapky, u dospělého pacienta tablety nebo kapsle (tablety a kapsle jsou pro dávkování u dospělého člověka pohodlnější a často i levnější než sirupy či kapky). K nejčastěji užívaným antitusikům patří: butamirát (sirupy a kapky Stoptussin, Sinecod, Tussin), dropropizin (kapky Ditustat), dextromethorphan (Robitussin).

Na kašel je mnoho sirupů, například Stodal, sirupy bylinné, s jitrocelem a podobně. Spousta z nich je označena jako fytofarmaka. Většinou se jedná o doplňky stravy, ale například Stodal je registrovaný léčivý přípravek, to znamená, že musel projít přísnými testy. S fytofarmaky se musí zacházet stejně obezřetně jako s jinými „chemickými“ přípravky, i když se jedná o produkty z rostlin. Fytofarmaka jsou skutečně pro mnoho pacientů vhodná, ale nelze to tvrdit paušálně, neboť mají i svá rizika. Záleží na individuálním posouzení.

Především u malých dětí se někdy k tlumení suchého dráždivého kašle používají antihistaminika (léky sloužící primárně na potlačení alergie). Výhodný pro nemocné dítě i rodiče pak bývá současně jejich tlumivý efekt. Některá jsou pouze na předpis od lékaře (bisulepin, desloratadin). K nejčastěji užívaným antihistaminikům dostupným i bez receptu k léčbě alergických příznaků patří dimetinden (Fenistil), cetirizin (Zyrtec, Zodac), levocetirizin (Xyzal), loratadin (Claritine), levodropropizin (Levopront). U většiny novějších antihistaminik je tlumivý efekt potlačen, takže je jejich využití spíše zpochybňováno.

Pokud kašel přechází v záchvaty, nereaguje na tlumení pomocí volně prodejných antitusik a způsobuje až dušnost, je vžd

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Erdomed tablety