Mezi léky, které lze použít při alergických stavech, patří celá řada skupin účinných látek. Z volně prodejných léků jsou to především kortikosteroidy, antihistaminika a sympatomimetika. Často se některé z těchto skupin léků vzájemně kombinují v jednotlivých přípravcích s cílem docílit vyšší účinnosti a působit proti specificky lokalizovaným alergickým projevům (na kůži, na sliznici nosu, na sliznici očí a podobně).
Aerius
Je protialergický lék, který nevyvolává ospalost. Pomáhá kontrolovat alergické reakce a jejich příznaky.
Aerius je léčivý přípravek, který obsahuje léčivou látku desloratadin. Je k dispozici ve formě tablet o obsahu 5 mg, perorálního lyofilizátu (rozpustných tablet) o obsahu 5 mg, tablet dispergovatelných (rozpustných) v ústech o obsahu 2,5 mg a 5 mg, sirupu o obsahu 0,5 mg/ml a perorálního roztoku o obsahu 0,5 mg/ml. Léčivou látkou v přípravku Aerius je antihistaminikum desloratadin. Ten působí tak, že blokuje receptory, na které se histamin – látka způsobující v těle alergické příznaky – běžně váže. Když jsou receptory blokovány, zamezí se působení histaminu, což vede k omezení výskytu příznaků alergie.
Nejčastějšími nežádoucími účinky u dospělých a dospívajících jsou únava (1,2 %), sucho v ústech (0,8 %) a bolest hlavy (0,6 %). Nežádoucí účinky pozorované u dětí byly obdobné. U dětí mladších 2 let jsou nejčastějšími nežádoucími účinky průjem (3,7 %), horečka (2,3 %) a nespavost (potíže se spánkem, 2,3 %). Úplný seznam nežádoucích účinků hlášených v souvislosti s přípravkem Aerius je uveden v příbalové informaci.
Přípravek Aerius nesmějí užívat osoby s přecitlivělostí (alergií) na desloratadin, loratadin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku.
Výbor CHMP rozhodl, že přínosy přípravku Aerius v rámci úlevy od příznaků spojených s alergickou rinitidou nebo kopřivkou převyšují jeho rizika, a proto doporučil, aby mu bylo uděleno rozhodnutí o registraci. Evropská komise udělila rozhodnutí o registraci přípravku Aerius platné v celé Evropské unii dne 15. ledna 2001.
Tento lék je na předpis.
Zdroj: článek Antihistaminika
Antihistaminika – Zyrtec
Jedním z nejvýznamnějších mediátorů, které spouštějí alergický zánět, je histamin. Ten se po vyplavení ze zásob nebo nově tvořený ze žírných buněk a bazofilních granulocytů váže na histaminové receptory na cévách, hladkých svalech a dalších tkáních a dochází ke spuštění alergického zánětu (zarudnutí, otok, svědění, eventuálně zúžení průdušek a další projevy). Antihistaminika se dovedou na tyto receptory navázat a zabránit tak histaminu v jeho působení. Tímto mechanismem se prezentují jako protizánětlivé – imunomodulační léky. Některá nová antihistaminika (cetirizin, loratadin a jejich nejnovější lékové formy levocetirizin a desloratadin) mají tyto protizánětlivé schopnosti ještě širší a působí tlumivě – protizánětlivě na některé buňky zánětu. Zyrtec patří do skupiny volně prodejných antihistaminik.
Zdroj: článek Lék Zyrtec
Antihistaminika III. generace
Jako III. generaci je někdy snaha označovat látky se selektivnějším účinkem, a tedy předpokladem pro vyšší účinnost a bezpečnost. Jde buď o aktivní enantiomery (levocetirizin), nebo o farmakologicky aktivní metabolity (desloratadin – metabolit loratadinu či fexofenadin – metabolit terfenadinu). Jsou využívány pouze pro systémovou aplikaci.
Ve srovnání s první generací mají antihistaminika druhé a třetí generace nižší závažnost vedlejších účinků.
Zdroj: článek Antihistaminika
Typy antihistaminik
1. Antihistaminika první generace
Starší typy antihistaminik (např. difenhydramin) mohou snadno pronikat do mozku, což způsobuje výraznou ospalost a zpomalení reakcí. Jejich účinek je rychlý, ale kratší.
Nevýhody: ospalost, sucho v ústech, snížená pozornost.
2. Antihistaminika druhé generace
Moderní antihistaminika (cetirizin, loratadin, desloratadin, levocetirizin, fexofenadin) výrazně méně pronikají do mozku, proto nevyvolávají ospalost nebo jen minimálně.
Výhody: dlouhodobý účinek (až 24 hodin), vhodné pro denní užívání, menší riziko únavy.
3. Lokální antihistaminika
Jsou dostupná jako kapky do očí nebo nosní spreje. Působí přímo v místě alergické reakce a mají rychlý nástup účinku.
Zdroj: článek Léky na alergii – antihistaminika vysvětleně
Léčba alergické vyrážky
1. Antihistaminika
Používají se léky jako cetirizin, levocetirizin, desloratadin nebo loratadin. Ulevují od svědění a otoku.
2. Lokální kortikoidy
Hydrokortizon nebo silnější kortikoidní krémy (na předpis) potlačí zánět a rychle zklidní vyrážku.
3. Chladivé obklady
Zlepšují svědění a zmenšují otok.
4. Vynechání alergenu
Pokud znáte spouštěč, je nutné se mu vyhýbat. Vyrážka často zmizí během několika dnů.
5. Léčba u lékaře
Při závažnější reakci mohou být nutné injekční kortikoidy nebo léčba na pohotovosti.
Zdroj: článek Alergická vyrážka na těle
Typy antihistaminik
První generace (sedativní)
Tato antihistaminika (např. difenhydramin, chlorfenamin) jsou účinná, ale často způsobují ospalost, zpomalení reakcí či sucho v ústech. Používají se méně často u dospělých v denních situacích, mohou být vhodná pro noční potíže, akutní reakce v domácím prostředí nebo tam, kde sedace není problém.
Druhá a třetí generace (nesedativní nebo méně sedativní)
Tato skupina (např. cetirizin, loratadin, levocetirizin, desloratadin, fexofenadin) je preferovaná pro dlouhodobé užívání, protože méně ovlivňuje bdělost a kognici. Mají delší účinek a jsou vhodná i pro řidiče nebo do zaměstnání.
Lokální antihistaminika
Nosní spreje a oční kapky mohou obsahovat místně působící antihistaminika, která rychle zmírní symptomy bez systémových účinků.
Zdroj: článek Antihistaminika na předpis