DIABETICKE ZAKUSKY a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Ránu lze definovat jako porušení souvislosti kůže, sliznice nebo povrchu orgánu. Jedině zdravá kůže může plnit všechny své funkce, a to ochrannou, termoregulační, zásobní, smyslovou, exkreční a resorpční. Kůže (cutis, derma) jakožto největší orgán lidského těla plní tedy svou nezastupitelnou úlohu.
Nemoci způsobující rány na kůži
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Ve svém příspěvku DOMACI LECBA PRASKLE ZILKY NA NOSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Ascorutin je voleně prodejný v lékérně. Tady je popis Ascorutinu včetně výčtu situací, kdy by jeho užívání mohlo činit problémy:
ASCORUTIN
(Rutosidum / acidum ascorbicum)
Přečtete si pozorně tuto příbalovou informaci, protože obsahuje pro vás důležité údaje.
Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto však Ascorutin musíte užívat pečlivě podle návodu, aby Vám co nejvíce prospěl.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Požádejte svého lékárníka, pokud potřebujete další informace nebo radu.
Pokud se vaše příznaky zhorší nebo se nezlepší do 7 dnů, musíte se poradit s lékařem.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaře nebo lékárníkovi.
1.CO JE ASCORUTIN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Farmakoterapeutická skupina: látky stabilizující kapiláry, flavonoidy
Přípravek se používá k léčbě zvýšené lámavosti a propustnosti krevních vlásečnic různého původu, hlavně při nedostatku vitaminu C (kyseliny askorbové) v organismu, při chorobné krvácivosti na cévním podkladě, k ovlivnění místních příznaků krvácení při diabetické retinopatii (změny na sítnici při cukrovce), při zvýšeném počtu červených krvinek, při zánětu střeva s tvorbou vředů.
Ascorutin je složený přípravek, jehož obě účinné látky - rutosid a kyselina askorbová - upravují zvýšenou lámavost a propustnost krevních vlásečnic.
2.ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ASCORUTIN UŽÍVAT
Neužívejte Ascorutin pokud:
- jste alergický/á (přecitlivělý/á) na léčivé látky nebo na kteroukoli další složku Ascorutinu;
- jste těhotná nebo kojíte.
Pokud si nejste jisti, zda začít Ascorutin užívat, poraďte se se svým lékařem.
Zvláštní opatrnosti při použití Ascorutinu je zapotřebí
Při dlouhodobém podávání vysokých dávek se mohou tvořit ledvinové kameny, hlavně u pacientů se zvýšenou hladinou šťavelanů v krvi.
U pacientů s deficitem glukóza-6-fosfát-dehydrogenázy (vada metabolismu cukrů) může v ojedinělých případech dojít k hemolýze (rozpadu krevních buněk), i velmi závažné.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Kyselina askorbová zvyšuje vstřebávání penicilinu, železa a hormonu ethinylestradiolu z trávicího traktu. Při vysokých dávkách může ovlivnit účinnost antikoagulační terapie, ovlivňuje resorpci vitamínu B12. Opatrnosti je třeba při současném užívání s kyselinou salicylovou, sulfonamidy a kotrimoxazolem (léky užívané při některých bakteriálních infekcích).
Užívání Ascorutinu s jídlem a pitím
Ascorutin můžete užívat s jídlem či nalačno.
Těhotenství a kojení
Přípravek se v těhotenství nesmí užívat.
Přípravek není určen k léčbě kojících žen.
Poraďte se se svým lékaře
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karla.
Bohužel nesmim kombinovat Ascorutin s hormonálními léky v menopause.Je jiná možnost?
Vedlejším účinkem přípravku Ozempic je dočasné zhoršení diabetické retinopatie u některých pacientů, což může být způsobeno rychlým snížením hladiny cukru v krvi.
V klinické studii mělo více pacientů užívajících přípravek Ozempic (3 %) komplikace diabetické retinopatie ve srovnání se skupinou užívající placebo (neaktivní) léčbu (1,8 %). Riziko bylo vyšší u pacientů s anamnézou diabetické retinopatie (Ozempic 8,2 %, placebo 5,2 %) než u pacientů bez známé anamnézy tohoto očního onemocnění (0,7 %, placebo 0,4 %).
Diabetická retinopatie je závažné oční onemocnění, které může vést až ke slepotě. Vyššímu riziku jsou vystaveni lidé s diabetem 2. typu a dlouhodobou, nekontrolovanou hladinou cukru v krvi.
Při této formě retinopatie dochází k oslabení krevních cév a úniku krve do okolních tkání, což vede k zánětu. Postupem času to vede k tvorbě nových krevních cév, které ucpávají sítnici a mohou vést ke slepotě.
Rizikové faktory pro rozvoj diabetické retinopatie zahrnují:
cukrovka déle než 5 let,
špatná kontrola krevního cukru,
vysoký krevní tlak,
vysoký cholesterol,
těhotenství,
onemocnění ledvin,
kouření,
operaci očí nebo jiné oční problémy,
rodinnou anamnézu diabetické retinopatie.
Vliv dlouhodobého snížení krevního cukru Ozempicem na komplikace diabetické retinopatie nebyl studován.
Tipy pro zvládnutí nebo identifikaci změn zraku
Před zahájením léčby tímto lékem byste měli informovat svého lékaře, pokud máte v anamnéze diabetickou retinopatii.
Pokud zaznamenáte jakékoli změny zraku při používání přípravku Ozempic, kontaktujte svého lékaře pro další vyšetření.
Dodržujte pravidelné kontroly zraku podle doporučení lékaře. Váš oční specialista nebo lékař by vás měl sledovat na progresi diabetické retinopatie.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den
Dotaz je od mojí dcery.Má zjištěnou cukrovku typ 1 byt ji nemá od malička.Bere inzulin na doporučení lékařky a pořad ji hodnoty lítají.
Ráno má třeba jen 2,5 někdy po jídle nad 7 a někdy ji to vyletí až k 16 i třeba po ránu.Už nevíme co dál.
Bere i chlorellu i mladý ječmen.Prosím o radu.Dceři je 28 let a chtěla by se léčit a mít rodinu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takové výkyvy by mohly souviset se špatnou orientací v diabetické dietě. V tom by vám pomohla výživová poradkyně. Vaše dcera by absolvovala několik tréninků, na kterých by se naučila, jak správně rozvrhnout jednotlivá jídla a také by se dozvěděla, co může jíst před spaním. Určitě to bude dobrý krok, když se rozhodnete pro toto řešení. Výživového poradce zvolte komerčního, to vám zaručí, že se na vás bude soustředit a někam to dotáhne. Seznam výživových poradců z vašeho okolí naleznete tady: https://www.google.cz/searc…
Je metoda, která je založená na průchodu velmi nízkých intenzit proudu centrálním nervovým systémem a může ovlivnit regulační funkce nervového sytému. Hodnoty proudu jsou velmi nízké a jsou mnohem nižší, než jsou tradičně užívány například v oblasti fyzikální léčby a rehabilitace. Princip metody je závislý spíše na speciálním tvarování proudových impulzů, které prakticky pacient nevnímá. Z tohoto hlediska je metoda zcela bezpečná, není třeba se jí obávat a byla opakovaně konzultována i se specialisty v oblasti neurofyziologie. Mesodiencefalická modulace je metoda založena na zmíněných nízkých proudech, které působí na část centrálního nervového systému zvanou diencefalon. Tato část mozku je právě zodpovědná za některé důležité regulační vegetativní funkce. Její příznivé působení je založeno na přeladění některých funkcí mozku a pomocí těchto nízkých proudů pak dojde ke zlepšení regulačních schopností a vnímání bolesti i nepříjemných vjemů (parestézií) u diabetiků. Mesodiencefalická modulace je v současné době v ČR klinicky exaktně prokázanou metodou fyzikální léčby diabetické polyneuropatie, zejména pokud není ovlivnitelná farmakologickou léčbou. Metodu je možné výhodně kombinovat i s medikamentózní léčbou diabetické polyneuropatie. Vedle diabetické polyneuropatie periferního typu je metoda bezpečná a vhodná i pro léčbu neuropatií jiné etiologie včetně diabetické vegetativní neuropatie, která se projevuje závažnými obtížemi charakterizovanými postižením nervově vegetativní regulace dalších orgánů, jako jsou poruchy cirkulace, urologické poruchy při diabetu (sexuální dysfunkce, impotence). Jde o bezpečnou metodu fyzikální léčby širokého spektra projevů diabetické neuropatie periferního i vegetativního typu. Vzhledem k dalšímu pokračování klinických průkazů účinnosti metody v jiných oblastech se bude její použití rozšiřovat i na další funkční i orgánová onemocnění.
Ve svém příspěvku CUKROVKOVÁ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nofran.
Léčba diabetické nohy léčitelná je a nohy lze zahojit pomocí ozonu v jakém-koliv stavu..Vše je již prokázané a světově ověřené..Nohy není nutné amputovat..Ten kdo je takto nemocen si zjistěte další..Nechci dělat reklamu..
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Černání prstů bývá projevem cévní aterosklerózy a diabetické angiopatie (diabetická noha při cukrovce). Zčernání palce zní sice vcelku neškodně, ale tak to rozhodně není. Je to vážné onemocnění, už proto, že poškozené tkáně lehce podlehnou zánětu a z takto ohraničeného poškození se může lehce rozšířit další zánět dál do těla. Stejně tak může dojít i k otravě krve (= sepse).
Syndrom diabetické nohy může mít řadu příčin, může být důsledkem poškození nervů související s cukrovkou (= diabetická neuropatie), ischemickou chorobou dolních končetin. Na vznik diabetické nohy mohou mít vliv i deformace nohy, špatná pohyblivost kloubů, plísňová onemocnění a další. Ischemická choroba pak způsobuje nedostatečné okysličení tkáně, a má tak podíl nejen na vzniku defektu, ale i na pomalém hojení.
U diabetické nohy nemusí dojít jen ke gangréně, ale může být i postižená kost osteomyelitidou nebo Charcotovou osteoartropatií, či postižením infekcí.
Gangrénou je myšleno odumření tkání, to začíná nejprve na okrajových částech (a proto diabetická noha postihuje nejprve prsty). Je důležité si uvědomit, že každé i sebedrobnější poranění na noze může být u diabetika se špatným prokrvováním velkým ohrožením. I drobné poranění může nakonec vést k amputaci. Gangréna se dělí na suchou sněť (vzniká přerušením krevního oběhu. Kůže na končetinách usychá a černá), vlhkou sněť (příčinou je masivní bakteriální infekce. Postižené tkáně vlhnou a jsou nazelenalé a silně zapáchající) a plynatou sněť (tento typ gangrény je smrtelně nebezpečný. Tuto gangrénu způsobují anaerobí bakterie, kterým se daří v tkáni, která je špatně okysličená. Mohou se v nelehce a rychle množit. Napadená tkáň otéká, hnisá a při pohmatu je cítit třaskání bublin plynu pod kůží.)
Ateroskleróza bývá rizikovým faktorem pro vznik gangrény. Způsobuje totiž zúžení tepen dolních končetin. Toto zúžení způsobuje, že tkáně nejsou dostatečně okysličovány.
Pokud máte cukrovku, krevní glukózu nebo vyšší hladinu cukru v krvi, může to časem poškodit vaše oči. Nejčastějším problém je diabetická retinopatie, která bývá hlavní příčinou slepoty u dospělých. Diabetická retinopatie ničí drobné krevní cévy uvnitř oka. Příznaky diabetické retinopatie zahrnují následující:
rozmazané nebo dvojité vidění
blikání světla nebo prázdná místa
tmavé skvrny
bolest nebo tlak v oku nebo očích
problematické vidění koutky očí
Léčba často zahrnuje laserové ošetření nebo chirurgický zákrok s následnou péčí.
Lidé s cukrovkou mohou mít i jiné onemocnění očí, nejčastěji pak šedý zákal nebo glaukom. Pokud máte cukrovku, měli byste projít komplexním vyšetřením očí každý rok. Včasné nalezení a léčení očních problémů, může zachránit váš zrak.
Jedná se o onemocnění, které ovlivňuje zbarvení kůže. Toto onemocnění často postihuje hrudní část a břicho, ale lze ho nalézt i na obličeji, zejména kolem úst, nosních dírek a očí. Toto onemocnění je často spojováno s diabetem 1. typu.
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět vitiligo.
Akantóza
Jedná se o onemocnění, které způsobuje tmavnutí nebo zahušťování některých oblastí kůže, zejména v kožních záhybech. Kůže může být zarudlá nebo hnědá. Nejčastěji se vyskytuje na zadní straně krku, podpaží, pod prsty nebo třísly, jedná se spíše o malé bradavičky.
Zde je několik fotografií, které ukazují akantózu.
Kožní problémy spojené s aterosklerózou
Ateroskleróza je zúžení krevních cév v důsledku nahromaděného plaku. Ateroskleróza může ovlivnit i žíly, které zásobují kůži. Dále způsobuje vypadávání vlasů, řídnutí a lesklost kůže, změnu barvy nehtů a kůže.
Tento stav se vyvíjí jako důsledek změn krevních cév, které zásobují pokožku. Dermopatie se vyznačuje oválnými lézemi na tenké kůži, zejména na dolních končetinách.
Lidé s cukrovkou mohou trpět výskytem puchýřů. Tyto puchýřky se mohou objevit na prstech, rukou, nohou a dolních končetinách nebo předloktí. Diabetické puchýře jsou obvykle nebolestivé a samy od sebe zmizí. Často se vyskytují u lidí, kteří trpí diabetickou neuropatií.
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět diabetické puchýře.
Bakteriální infekce
Existují různé druhy bakteriálních infekcí postihujících kůži. Kožní bakteriální infekce známé jako stafylokoky jsou častější u lidí se špatně kompenzovaným diabetem. Tyto bakterie způsobují zanícení vlasových folikul. Často se vyskytují u očních víček a nehtů.
Jedná se o kvasinkové infekce, které často ovlivňují pacienty s cukrovkou. U žen způsobují vaginální infekce. Zároveň mohou být viditelné v ústech, mezi prsty a nehty. Velmi často se vyskytují v záhybech kůže, kde je teplo. Mezi příznaky plísňové infekce patří svědění a zarudnutí.
Efektivní léčba diabetické neuropatie dosud neexistuje. Základní strategie léčby neuropatie zahrnuje buď postupy, které brání vzniku neuropatie (primární prevence), nebo postupy, které vedou ke zpomalení progrese, ke stabilizaci nebo zlepšení již existující neuropatie (sekundární prevence).
Dále se využívá nebo zkouší řada specifických léků a terapeutických postupů:
Inhibitory aldózoreduktázy (sorbinil, tolrestat, zopolrestat a jiné zatím ukazují jen slabé výsledky, ale jsou dále studovány)
Specifickou oblastí terapie je léčba bolesti u bolestivých forem diabetické neuropatie. Základním opatřením je dosažení vyrovnaných glykémií, ve specifické léčbě jsou využívány: tricyklická antidepresiva (amitriptylin, nortriptylin, imipramin, desipramin), antikonvulziva (karbamazepin, gabapentin, opioidy a opiáty (tramadol, oxycodon), myorelaxancia (baclofen).
Neuropatická bolest obvykle není léčitelná běžnými analgetiky a nesteroidními antirevmatiky. Dosavadní farmakologická léčba diabetické neuropatie a jejích bolestivých projevů nepřináší u velkého počtu pacientů úlevu, případně je úleva jen krátkodobá. Farmakologická léčba dlouhodobě prakticky selhává a obtíže přetrvávají i při dobré kompenzaci diabetu. Navíc je farmakologická léčba postižených periferních nervů při diabetu finančně náročná.
Syndrom diabetické nohy je jednou z nejčastějších pozdních komplikací diabetu, který významně ovlivňuje kvalitu života pacientů s diabetem. Onemocnění je definováno jako infekce, ulcerace, nebo destrukce hlubokých tkání nohy, spojená s neurologickými abnormalitami a s různým stupněm ischemické choroby dolní končetiny. Jednou z forem syndromu diabetické nohy je Charcotova neuroosteoartropatie, což je neinfekční destrukce kostí a kloubů na podkladě neuropatie.
Mezi nejvýznamnější prokázané rizikové faktory ulcerace u pacientů s diabetem patří neuropatie (senzomotorická, autonomní), angiopatie (makro- i mikrovaskulární) a zvýšený plantární tlak. Na vzniku ulcerací se také podílejí zevní faktory, jako jsou trauma, nevhodná obuv a infekce. Nesmíme opomenout vliv kouření, kompenzace diabetu a další faktory ovlivňující vznik neuropatie a ischemie. Bylo zjištěno, že nejméně třem čtvrtinám amputací dolních končetin v souvislosti s diabetem bylo možné zabránit správnou prevencí. Ohrožený pacient by si proto měl každý den prohlížet svá chodidla, všímat si změn barvy kůže, zarudnutí, otlaků či otoků a o nepříznivých změnách ihned informovat svého lékaře. Nohy je doporučeno chránit vhodnou, pohodlnou obuví, nejlépe obuví indikovanou pro diabetiky, nikdy nechodit naboso. Důležité je vyhýbat se expozici tepla (elektrické podušky, horké koupele a podobně) a po koupeli si nohy, včetně meziprstí, dobře osušit. Na místě je také opatrnost při stříhání nehtů, protože sebemenší poranění může mít za následek vznik vředu. Pacient by neměl kouřit a ani zapomínat na péči o kůži. Správnými přípravky lze zvýšit odolnost pokožky nohy a posílit její přirozenou ochrannou bariéru.
Léčba syndromu diabetické nohy je často obtížná a její úspěšnost velmi závisí na jejím včasném zahájení. Mezi nejdůležitější opatření při léčbě diabetických ulcerací je jejich maximální odlehčení. Bez odstranění tlaku na ulceraci je hojení velmi obtížné, prodlužuje se významně jeho délka a existuje vysoké riziko přechodu akutního defektu do chronického stadia. U pacientů s prokázanou ICHDK a nehojící se ulcerací nohy je možností volby provedení angioplastiky nebo periferního by-passu. V případě přítomnosti známek infekce (otok, erytém, patologická sekrece z rány, zvýšená lokální teplota) je nutno zahájit adekvátní antibiotickou terapii nejprve empirickou, posléze – dle klinického obrazu a výsledku kultivace z rány – cílenou. Další nezbytnou součástí terapie diabetických ulcerací je lokální léčba. V první fázi je nezbytný débridement – očištění rány a snesení hyperkeratóz. Podle typu rány pak přikládáme vhodné krytí. Mezi moderní prostředky hojení ran v rámci SDN patří také aplikace lokálního podtlaku a larvální terapie. Nejtěžší formou tohoto syndromu je diabetický vřed.
Diabetická neuropatie je častou neurologickou komplikací diabetu mellitu 1. a 2. typu. Představuje klinicky heterogenní syndrom, který se u většiny diabetiků vyvíjí postupně, často asymptomaticky. Příčina diabetické neuropatie dosud není zcela objasněna. Obecně se předpokládá, že mechanismus jejího vzniku je komplexní. Základní klasifikace diabetické neuropatie rozlišuje 2 typy: subklinickou neuropatii a klinickou neuropatii. Subklinická (asymptomatická) forma diabetické neuropatie je definována jako přítomnost nervového poškození v souvislosti s diabetem, které nemá klinické příznaky, ale je prokazatelné elektrodiagnostickými metodami, kvantitativními senzitivními testy nebo funkčními autonomními testy. Klinická neuropatie se manifestuje variabilními klinickými symptomy a abnormálními elektrofyziologickými testy.
U cévních obtížích je dobré navštívit specializovaná centra pro „diabetickou nohu“, většinou se zde nález konzultuje s angiologem (odborníkem na cévy), případně chirurgem (je-li nutné lokální odstranění již odumřelé tkáně).
Nejčastější příčinou tmavnutí nohou je diabetická noha. Diabetická noha vzniká poruchou prokrvení dolních končetin, což je velice negativně ovlivňuje vývoj chorobných procesů – vředů. Kvůli dlouhodobě a špatně vyživované tkáni se tvoří defekt neboli gangréna, při níž tyto tkáně odumírají. Právě tento defekt vede mnohdy k amputaci končetiny.
Jestliže nejsou tkáně dolních končetin dostatečně prokrvené, může se objevit i známé černání prstů nebo jiné části nohy – gangréna. Tento stav je velice nebezpečný a mnohdy i zbytečný. Lékaři ve většině případů své pacienty dobře poučí o riziku diabetické nohy, nicméně samotní pacienti si rady lékařů neberou příliš k srdci. Každý diabetik by měl již od počátku být seznámen s riziky svého onemocnění a měl by být také poučen o určitém denním režimu, který je nutné naprosto přesně dodržovat. Všichni diabetici by si měli pravidelně kontrolovat glykemii a samozřejmě by měli přestat kouřit, aby si tak zcela vědomě a úmyslně nesnižovali průchodnost cév v dolních končetinách. Právě amputace dolní končetiny děsí většinu diabetických pacientů. A ano, tohle riziko zde skutečně je. Lze mu však aktivně předcházet. Každý pacient s cukrovkou by měl spolupracovat se svým lékařem a také by měl svým končetinám dopřávat pravidelnou péči. Léčba diabetické nohy není nijak jednoduchá, je dlouhodobá a poměrně komplikovaná. Pro léčbu diabetické nohy je nutné obnovit průtok krve končetinou, což bylo možné dříve pouze za pomocí chirurgického bypassu. V dnešní době se však lékaři přiklání k angioplastice, díky níž je možné zprůchodnit zúžené či uzavřené bércové tepny pomocí balónkového katétru. Při tomto zákroku je možné obnovit průtok v několika cévách najednou a cévy se nijak neporuší. Díky vstříknuté kontrastní látce tak může radiolog pečlivě sledovat kudy krev proudí, kde jsou cévy ucpané a tenkým balonkovým katétrem je může pomalu zprůchodňovat. Celá procedura klade mnohem menší nároky na pacientův organismus, je bezpečnější a pacient se po ní rychle zotaví. Tento zákrok v mnoha případech předchází obávané komplikaci – amputaci končetiny. Tímto však léčba nekončí. Je nutné i nadále sledovat pečlivě stav pacienta, potlačit možnou infekci, odlehčit končetinu vhodnou protetickou pomůckou, je nutné i nadále měřit glykemii a krevní tuky, srážlivost krve a podobně.
Černý odstín pod nehtem je často sražená krev, která prosákla z poškozených cév vlivem úrazu. Tato vrstvička krve oddělí nehet od nehtové ploténky a nehet už drží jen u svého kořínku, odkud ho asi do měsíce vytlačí nový nehet. Tím dojde k samovolnému oddělení nehtu od prstu. Rozhodně nehet násilím neoddělujte, protože hrozí infekce houbami a bakteriemi. Nový nehet doroste asi tak za 6 až 8 měsíců. Vždy je dobrá konzultace s lékařem.
Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.
Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.
Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.
Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.
Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.
Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.
Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.
Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onemocněním netrpíte, máte alespoň malý přehled o tom, jak by se takový člověk měl stravovat. Je-li ve vašem blízkém okolí či ve vašem rodinném kruhu někdo takto nemocný, nebudete mít snad už takový problém čím takového človíčka pohostit.
Léčba diabetické neuropatie není jednoduchá, především proto, že není znám způsob odstraňující příčinu neuropatie. Léčba se opírá zejména o normalizaci krevního cukru a o potlačení nepříjemných bolestivých stavů a jiných nepříjemných pocitů jako brnění, pálení. Terapie je velmi individuální. Předem není jisté, zda a u koho zabere. Vhodná je i fyzioterapie.
Základem je udržování stabilní hladiny glukózy v krvi (což může vést k zastavení nebo zpomalení rozvinutí nemoci do těžších stadií). Užívají se perorální antidiabetika, případně injekčně inzulin. U některých lidí může intenzivní kontrola a regulace glykémie snížit riziko vývinu neuropatie i o více než 60 %.
K léčbě bolesti se podávají se antiepileptika, antidepresiva. Doporučují se také masti obsahující capsaicin. Účinné je v některých případech podávání látek podporujících regeneraci a výživu nervů. Hlavně kyseliny alfa lipoové či linoleové a podávání vitamínů B, E.
Mezi jiné metody zvládnutí bolesti a jiných nepříjemných vjemů u neuropatie patří také fyzioterapie, která zahrnuje akupunkturu, relaxační techniky, rehabilitaci či elektrickou stimulace nervového systému. Od roku 2010 se v České republice používá nová fyzikální léčba, která napomáhá diabetikům zmírňovat obtíže při diabetické neuropatii a zvyšuje kvalitu života. Jedná se o Mesodiencefalickou modulaci. Tato metoda se používá pro léčbu bolestivé diabetické polyneuropati a je zatím určena pouze pro dospělé pacienty. Léčba pomocí Mesodiencefalické modulace je finančně nákladnější, a prozatím není hrazena zdravotními pojišťovnami.
Diabetik II. typu má malou tendenci ke ketóze a delší pauza mezi jídly mu nevadí. Vzhledem k neschopnosti zmetabolizovat větší dávku sacharidů naráz je nutné u něj rozdělit přísun sacharidů do menších porcí, ale pokud pacient není léčen inzulinem nebo deriváty sulfonylmočoviny, časové rozvržení stravy není striktní a malá jídla se mohou i vynechat.
Diabetik II. typu má zvýšenou tendenci přibírat na hmotnosti s ohledem na celoživotní vývoj metabolického syndromu, a proto musí mít dietu méně energeticky bohatou. Diabetici II. typu jsou většinou starší lidé s nižší fyzickou aktivitou a nižším energetickým výdejem, proto musí být i příjem nižší.
Základem diabetické diety je pravidelná a vyvážená strava několikrát denně, konzumovaná v pravidelných časových intervalech. V průběhu dne je nutné stravu rozdělit na tři hlavní a dvě menší dávky. Důležitou součástí diety při cukrovce je snížení příjmů jednoduchých cukrů a tuků. Místo jednoduchých cukrů je potřeba jíst potraviny s nízkým glykemickým indexem. Z jídelníčku je nutné absolutně vyřadit sladkosti, moučníky, alkohol, dorty, dezerty, zákusky, sladké pečivo, bonbony, čokoládu, sádlo, špek, slaninu, tučné sýry, smetanové jogurty, sladké nápoje, med, slazené džemy, kandované ovoce, banány, melouny, jahody, ananas, hroznové víno, ovocné kompoty, hrušky, fruktózu.
Zelenina je vhodná prakticky veškerá. Vůbec tou nejlepší je zelí, hlávkový salát, čínský salát i jiné saláty, okurka, paprika, ředkvičky, celer, rajčata, cuketa, patison i luštěniny. Z pekárenských výrobků se vyhněte světlému pečivu, vhodné je tmavé pečivo, celozrnný chléb, křehký chléb, bezvaječné těstoviny, celozrnné těstoviny, amarantové těstoviny i celozrnná neloupaná rýže. Z masa se doporučuje konzumovat mladé a netučné maso (kuře bez kůže, krůta, holoubata, králík, telecí, vepřová kýta, hovězí zadní, mořská štika, kvalitní filé, treska, okoun, pstruh). Uzeninám je vhodné se vyhýbat. Když už, tak by měly být vařené nebo dušené a neměly by obsahovat méně něž 94 % masa (optimálně 97 %). Z mléčných výrobků lze jíst jogurty (3 %), mléko (1,5 %), tvaroh netučný, sýry s obsahem tuku do 30 % v sušině, tavený sýr s jogurtem, tvarůžky. Jednou týdně si lze dopřát 1 vejce. Je potřeba dodržovat pitný režim. Vhodnými nápoji jsou neslazený čaj, minerální voda bez příchuti a stolní voda. Ze sladidel se doporučuje stévie. Z tuků pak olej, pomazánková másla a kvalitní rostlinné tuky. Je důležité omezit solení.
Získané polyneuropatie jsou častější než vrozené. Nejdůležitějšími příčinami jsou přitom diabetické, alkoholově-toxické i uremické polyneuropatie. Při diabetické polyneuropatii dochází k poškození nervů – pravděpodobně následkem chorobných změn malých cév, které je zásobují (čili následkem takzvané mikroangiopatie), – jakož i k poruše látkové výměny sorbitolu. Objevuje se zejména v nohou a chodidlech, projevuje se poruchami senzibility, mravenčením nebo pocitem „dřevěných“ nohou, pálením, křečemi v lýtkách a slabostí svalů. Autonomní polyneuropatie (spoluúčast vegetativního nervového systému) se projevuje poruchami srdečního rytmu, poruchami regulace krevního tlaku spojenými se závratěmi a nevolností, poruchami vyprazdňování žaludku, poškozením střevní peristaltiky průjmem nebo zácpou, poruchami vyprazdňování měchýře a impotencí.
Pálení chodidel může například souviset s takzvaným syndromem neklidných nohou. Jde o stav, kdy především v noci při spánku nebo usínání pociťujeme trhání a škubání v nohou. To může být doprovázeno svěděním a pálením chodidel. Ačkoli není syndrom neklidných nohou životu nebezpečný, jde o nepříjemnou zdravotní komplikaci, která často vede k tomu, že je pacient velmi unavený, protože trpí nedostatkem spánku. Syndrom neklidných nohou je zčásti podmíněn dědičností, může se ale objevit i v souvislosti s dalšími chorobami (cukrovka, Parkinsonova choroba, hyperlipidémie a podobně). Problém může souviset také s nedostatkem vitamínu B, proto je součástí léčby neklidných nohou i podávání tohoto vitamínu.
Pálení chodidel bychom neměli rozhodně podceňovat. Společně s pocitem mravenčení může totiž poukazovat na syndrom diabetické nohy. Ten někdy provází onemocnění cukrovkou. Pokud tedy diabetem trpíte a pociťujete pálení na chodidlech, zajděte k lékaři, který provede vyšetření. Neléčená diabetická noha může způsobit různé zdravotní komplikace a vyústit až v amputaci. Jako prevenci diabetické nohy je možné doporučit aktivní pohyb (procházky, jízda na kole a podobně). Vhodné je pravidelně o chodidla pečovat, dopřát si pedikúru a každý den je omývat vlažnou vodou, například s kapkou borové vody.
Včasné odhalení diabetické neuropatie nabízí určitou možnost zpomalení nebo zastavení jejího průběhu. V pokročilých stadiích je léčba svízelná, prakticky nemožná. Odborné vyšetření v ambulanci diabetologa zabere 15 až 20 minut, takže určitě není na škodu, pokud si jej pacienti s cukrovkou sami vyžádají. Vyšetření zahrnuje měření speciálními přístroji i odpovědi na cílený dotazník.