DIAGNÓZY je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Diagnóza (z řeckého slova dia-gnósis, tedy rozpoznání, rozlišení, vyšetření) znamená v lékařství postup, jehož výsledkem je pojmenování nemoci pacienta. Jedině správná diagnóza umožňuje dobře zvolit vhodnou terapii. Často však tato diagnóza nemusí být úplná. Je ale eticky nepřípustné zatěžovat pacienta dalšími vyšetřeními pro zpřesnění diagnózy tam, kde je zřejmé, že to již nijak neovlivní ani terapii, ani informace o prognóze nemocného. Zbytečná diagnóza může dokonce pacienta spíše poškozovat.
Diagnóza 307
Pod kód diagnózy 307 patří:
D307 - Jiné močové orgány (Neoplasma benignum organorum urinariorum aliorum).
S307 - Mnohočetná povrchní poranění břicha‚ dolní části zad a pánve
T307 - Poleptání třetího stupně‚ část těla NS
V307 - Osoba vně vozidla zraněná při provozní (silniční) nehodě
Podle MKN-10 patří diagnóza 307 do skupiny D30, což označuje nezhoubný novotvar jiných močových orgánů. To znamená, že všechno, co je D30X nikdy neznamená rakovinu, ani diagnóza 307.
Do skupiny D30 patří všechny tyto diagnózy:
D300 - Ledvina;
D301 - Ledvinná pánvička – pelvis renalis;
D302 - Močovod – ureter;
D303 - Močový měchýř – vesica urinaria;
D304 - Močová trubice – urethra;
D307 - Jiné močové orgány;
D309 - Močový orgán NS (bez specifikace).
Diagnóza D307 u žen
U žen se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v periuretrálních žlázách nazývaných Skeneho žlázy (latinsky glandulae vestibulares minores). Jsou součástí zevních ženských pohlavních orgánů a jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice. Ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Tyto žlázy byly pojmenovány po skotském gynekologovi Alexandru Skenem, který je roku 1880 jako první popsal pro západní medicínu.
Skeneho žlázy jsou pokládány za příčinu ženské ejakulace. Emanuele Jannini z italské univerzity L’Aquila nabídl v roce 2010 pro tento jev vysvětlení [1]. Skeneho žlázy mají vysoce variabilní anatomii a u každé ženy jsou jinak velké. Právě tato rozdílná velikost by mohla být vysvětlením, proč se u některých žen ženská ejakulace vyskytuje a u jiných nikoliv. Oblast Skeneho žláz (ve vagině) je také známa jako Gräfenbergův bod nebo bod G. Nově je jako bod U označováno místo okolo močové trubice a částečně Skeneho žláz. Některé ženy popisují, že dráždění tohoto místa (podobně jako bodu G) přináší příjemné pocity až orgasmus.
Skeneho žlázy jsou homologické s předstojnou žlázou (prostatou) u mužů (tj. mají strukturu vyvinutou ze stejné zárodečné tkáně). Čirá, nebo mléčná tekutina, která se objevuje během ženské ejakulace, má údajně obdobné složení jako tekutina, která se u mužů tvoří v předstojné žláze. Někteří vědci proto opouštějí název Skeneho žlázy a hovoří o nich jako o ženské prostatě.
Diagnóza D307 u mužů
U mužů se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v uretrální nebo periuretrálních žlázách, známých také jako Littrého žlázy dle lékaře Alexise Littrého. Jsou to exokrinní žlázy, které se větví od stěny močové trubice u mužů. Jejich největší výskyt je v části močové trubice procházející penisem. Tyto žlázy produkují hlen
Ve svém příspěvku CRP V KRVI A JEHO HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Nečasová.
Reaguji na Váš článek o CRP. Pro mě je poněkud zavádějící, poplatný tomu, co o něm říkají prodejci CRP diagnostických přístrojů. CRP je C-reaktivní protein, obsažený v buněčné stěně, v případě našeho zájmu u patogeních mikroorganismů (bakterií,...), tedy jeho zvýšená hodnota ukazuje na bakteriální infekci (podle mě označení zánět je zavádějící). Problém určení diagnozy výhradně podle hodnoty CRP mnohými lékaři, zejména pediatry spočívá v tom, že byť odborníci, neznalí mikrobiologie, při nízkých hodnotách usoudí nepřítomnost bakteriální infekce (obvykle vyvodí závěr o virovém původu) aniž berou v potaz důležitý fakt, že některé mikroorganismy (např mykoplazmata, neméně nebezpečná) neobsahují buněčnou stěnu, tudíž neprodukují C reaktivní protein (přestože v těchto případech je včasné nasazení atb na místě. Mykoplazmatické infekce, např u dětské populace jsou v některých ročních obdobích častým původcem respiračních onemocnění a snaha ušetřit peníze a čas (zasláním kultivace do laboratoře)je příčinou zoufale špatné diagnozy a následkem toho opakující se onemocnění, dlouhá léčba, "plácání"dalších a dalších atb (součástí výstupu z laboratoře je i stanovaní citlivosti na antibiotika, tedy úspěch léčby na první dobrou).Shrnu: CRP diagnostika je vhodný doplněk ale pouze pro ty, kdož jej umí použít, vyhodnotit správně výsledek se zvážením důvodu negativního výsledku.
Toliko moje výhrady k Vašemu vysvětlení laické veřejnosti. CRP test nepatří do ordinací lékařů, kteří neumí interpretovat výsledek a už VUBEC NE jako domácí test!!!
Radka Nečasová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem VODOVÉ PUPÍNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
dekuji za radu,doktora jsem změnila,zadny svrab to neni,doktorka nam řekla že to vypada na atopicky ekzem,ale že víc bude vedět az příjdem na kontrolu. Jen nás zbytečne stresoval doktor ke kterému jsme chodili. Ted čekame na výsledky z krve a poprve se mi stalo že kožní lékar odebral stěr z těch pupinku,takže vysledky se dozvím za tyden až pujdem na kontrolu. Tak snad to nebude nic vážneho. Opravdu to neni příjemný pocit,když jsou takové kožní problémy,kort když se jedna o dítě. Děkuji za odpověd s pozdravem Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lenko, jsem rád, že Vám moje rada pomohla k lepšímu určení diagnózy. Až budete vědět více informací o příčinách atopického ekzému u svého syna, tak nám je sem napište, aby mohly i ostátní pečlivé maminky předejít nepříjemnostem se stresováním od lékaře, který jim mohl špatně diagnostikovat kožní projevy jejich dětí.
Možná proto, že v letech 1970 až 1980 dostávaly děti místo obvyklých dvou dávek pouze jednu. To mohlo vytvořit předpoklad pro snadnější oslabení imunity a vznik a rozvoj spalniček, nicméně toto nestačí. Dalším možným důvodem, který zveřejnili odborníci, je, že vyprchal ochranný účinek protilátek, i když by neměl. Mohlo také dojít ke změně a mutaci cirkulujícího viru a současná vakcína už na něj nemusí účinkovat, čemuž by nasvědčoval fakt, že původním zdrojem infekce byl turista, který si nemoc přivezl z Indie.
A jak se bránit? Je zde možnost přeočkování, ale koho z dospělých by před vypuknutím epidemie infekce napadlo dát se přeočkovat! Navíc, při přeočkování se mohou objevit nežádoucí účinky, jako jsou zarudnutí, vyrážka a jiné kožní problémy, průjem, nespavost, zvracení, nechutenství. Dalším negativem je informace odborníků, která udává možnost mutace viru.
V případě panující nejistoty existuje možnost stanovení diagnózy pomocí laboratorního postupu. Nemocnému se odebere krev a v laboratoři se zjišťuje výskyt protilátek IgM a IgG v krvi. Tento způsob stanovení diagnózy navíc pomáhá vyloučit jiná podobná onemocnění, jimiž může nemocný trpět.
Průběh onemocnění a jeho projevy se často drobně liší. Lékař by měl vždy provést vyšetření na spalničky u nemocného, pokud se současně projeví horečky, kašel, zánět spojivek a následná kožní vyrážka. Správnost diagnózy je potvrzena v případě nalezení bílých skvrn na vnitřní straně tváří.
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Přidávám se do diskuze i se svým problémem v naději jakékoli rady. Už téměř rok se potýkám se silným šupinatěním hlavy, které je bohužel provázeno nezadržitelným padáním vlasů. V okolí čela a uší jsou projevy nejcitelnější - linie vlasů je pokryta tenkou "slupkou" odumřelé suché kůže, která se po navlhčení při mytí odděluje, za sucha pevně lpí na hlavě. Při odloupnutí je kůže vespodu zarudlá jako by zanícená. Stejně ačkoli aniž bych pozorovala zarudnutí vypadá pokožka po celé ploše hlavy. S méně závažnými projevy se v poslední době setkávám i v t-zoně obličeje, a na ušních boltcích. Celkově se dá říci, že pokožka mé hlavy je velmi suchá, čili nekoresponduje s typickými projevy seboroické dermatidy, ač mi ji lékař diagnostikoval a pokouší se jí neúspěšně léčit :-( Můj stav nevykazuje zlepšení ani po celkové úpravě jídelníčku, zařazení doporučených doplňků stravy, ani na běžné léčebné přípravky z lékarny. Prosím, pokud máte jakoukoli zkušenost, nebo nápad, jak pomoci, co vyzkoušet, budu vděčná za cokoli.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den paní Rayleen, podle Vámi popsané subjektivní diagnózy se také plně přikláním k tomu, že je to seboroidská dermatitida. Toto onemocnění se vyskytuje jak na mastné pokožce, tak i na suché pokožce, pak ji nazýváme disseborea. V některých případech se bohužel nepodaří její úplné vyléčení, podobně jako u lupénky. Je však možné redukovat její projevy. Z volně dostupných prostředků je to především vhodnými šampony, ale i rostlinnými oleji s přídavkem kyseliny salicylové. Z lékařské medikace to jsou pak kortikoidy, popřípadě antimykotické přípravky. Výborně zpracovaný popis této choroby je na webu na této adrese: https://www.medicabaze.cz/i… Je zde možnost porovnat své projevy s přiloženou fotodokumentací a také je zde rozebráno několik různých druhů variant projevů. K dispozici je zde i možná léčba. Doporučuji přečíst si to a důvěřovat svému lékaři a být trpělivá. Léčba je dlouhodobá. Držím Vám palce.
Stanovení diagnózy je založeno především na anamnéze a tělesném vyšetření. Diagnózu může stanovit jak dermatolog, tak praktický lékař, revmatolog, ortoped nebo plicní lékař. Lékař vyšetřuje hlavně vzhled a charakter kůže, celkový vzhled rukou, všímá si možných vápníkových usazenin pod kůží nebo změny vzhledu krevních cév. Poté obvykle přistoupí k laboratornímu vyšetření, kde mohou být zjištěny protilátky Anti-Scl-70 a anticentromerové protilátky, přítomné až u devadesáti procent postižených. Někdy může být provedena i biopsie kůže, která může sklerodermii potvrdit, ale už nerozliší mezi její lokalizovanou a difúzní formou.
V naší poradně s názvem KOLIK STOJÍ ROZTOK BATRAFEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BrezikovaPatricie@seznam.cz.
Dobrý den, můj syn má placaté nehty ale nejsou zažloutlé vypadá to jako by mu chyběl nějaký vitamín .Pomohl by roztok batrafen?A kolik stojí děkuji Březíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vážená paní Březíková, Batrafen je v tomto případě neúčinný. Zkuste stav synovo nehtů zkonzultovat s dětským lékařem. Pro správné stanovení diagnózy je nezbytné projevy na jeho nehtech vidět.
Úspěšnost léčby závisí nejen na typu nádoru a jeho rozsahu v době stanovení diagnózy, ale i na celkovém stavu pacienta a jeho ochotě spolupracovat. Samozřejmostí je přísný zákaz kouření během i po léčbě, v opačném případě je vysoká pravděpodobnost neúspěchu léčby nebo návratu onemocnění (recidivy). Váš lékař rozhodne, jaký typ léčby bude pro vás ten nejlepší. Vždy záleží na typu, velikosti nádoru a možnosti dalšího šíření. Je důležité, abyste se nebáli svého lékaře zeptat na cokoli, co se týká léčby a vedlejších příznaků. Různé druhy léčby mohou být podány samostatně, anebo v kombinaci.
Jsou to:
radioterapie
chirurgie
chemoterapie
cílená léčba
Nemocní s nádory oblasti hlavy a krku vyžadují přístup týmu, který se skládá z mnoha lékařských odborností, většinou z otorinolaryngologů – chirurgů hlavy a krku, onkologů – odborníků na radioterapii a chemoterapii, rentgenologů – odborníků na zobrazovací diagnostiku a patologů – odborníků na mikroskopické zhodnocení nádoru. Někdy je nutná i účast čelistního chirurga, plastického chirurga, neurochirurga anebo očního lékaře. Základem stanovení diagnózy je historie onemocnění zaměřená na místní a celkové příznaky a rizikové faktory. Poté následuje klinické vyšetření. Řada nádorů je dobře přístupná vyšetření zrakem, pohmatem a přímými nebo nepřímými endoskopickými metodami. Ze všech zjištěných novotvarů je doporučeno vzít vzorek na histologické vyšetření. Po ukončení léčby jsou vždy třeba pravidelné kontroly. Tyto kontroly je třeba provádět první rok po měsíci a další roky s postupně se prodlužujícími intervaly.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Běta.
Dobrý večer,asi před dvěma měsíci manželovi vyskákali pupínky na stehnech.Hodně ho to svědilo a poté i na různých místech těla.Vždy to vypadá jako malý pupínek a v tom malá tečka.Před 14dny se to objevilo u mě i u 10letého syna,který to má nejvíce na rukách-lokty,pak tedy sem tam po těle.Svědí to, pak i jako když vás píchne komár.Se synem jsem byla u dětské lékařky,ta ho prohlédla a říkala že je to nějaká alergie tak mu napsala dělanou mast.Už ho to tolik nesvědí jako dříve a pupínky mu seschly,ale zase se mu dělají jinde.Já to mám sem tam po těle,ale i pod ušima spíš na krku.Nevydržím to a někdy si to rozškrábu do krva.Nejdřív jsem si myslela jestli to není po pracím prášku,ale když čtu různé komentáře tak nevím.Starší syn zatím problémy nemá.Prosím o radu zda se nejedná o svrab.Hlavně si vůbec nejsem vědoma kde bychom ho mohli chytit! Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den Běto, ve Vašem případě se asi o svrab nejedná, neboť popisujete výskyt na neobvyklých místech pro svrab. Spíše bych se přikláněl k tomu, že jde o dermatitidu na základně nějakého zevního podráždění. Pro přesné určení diagnózy a pak i následné péče bude ve Vašem případě třeba navštívit dermatologa a to by měl udělat každý člen Vaší rodiny, který má tuto vyrážku na těle. Nejlépe by bylo jít každý k jinému lékaři, abyste se vyhnuli případné jednostranně špatně určené diagnóze, což se v kožním lékařství občas stává.
Pod tuto diagnózu spadají poruchy přizpůsobení – podrobnější diagnózy: F430 - Akutní stresová reakce, F431 - Posttraumatická stresová porucha, F432 - Poruchy přizpůsobení, F438 - Jiné reakce na těžký stres, F439 - Reakce na těžký stres NS.
Jako stres se označuje reakce na situaci, kdy je organismus vystaven nějaké zátěži, situaci, kterou vyhodnotí jako nebezpečí, kdy hrozí poškození organismu, integrity či identity. Aby se organismus s touto situací vyrovnal, musí zapojit ochranné mechanismy. Pod stresem se tedy skrývá nespecifická reakce organismu, která probíhá jako takzvaný adaptační syndrom. Ten se projeví psychickými a fyzickými reakcemi. Stres se často dělí na psychický a fyzický, ale oba jsou vzájemně propojené, co začíná jako fyzický stres, vyvolá i reakci psychickou, a naopak.
Reakce, která následuje v organismu při zátěžové situaci, se u lidí neliší a má obvykle tři části:
Poplachová fáze – jedná se o rychlé zmobilizování organismu k obraně, útěku, udržení organismu v pohotovosti. Aktivuje se sympatický vegetativní systém, vyplavuje se adrenalin, noradrenalin, kortikosteroidní hormony (stresové hormony) a další mobilizující substance. Výsledkem je zvýšení tepové frekvence, zvýšení svalového napětí i síly (svaly jsou více prokrveny), snížení prokrvení orgánů dutiny břišní, zrychlení dechu a zlepšení okysličení, zúžení cév a aktivace krevní srážlivosti pro případ poranění, rozšíření zornic, snížení vnímání bolesti, zvyšuje se pocení, mění se metabolismus živin – jsou mobilizovány zásoby glukózy ve formě glykogenu, syntetizuje se nově glukóza, plýtvání zdroji a energií, zlepšuje se hmat a vnímání.
Fáze adaptace – zvládání, tato část stresové reakce je založená na přizpůsobení se. Mizí bouřlivé reakce předešlé fáze stresu a tělo je lépe schopno hospodařit s energií. Budují se nové účinné obranné mechanismy, aby tělo mohlo úspěšně bez poškození čelit tlakům. Je to časté u opakujících se stresů.
Fáze vyčerpání – obranné mechanismy již nejsou schopné správně fungovat, důsledkem může být nemoc, například vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, psychické poruchy či syndrom vyhoření, deprese. Tato fáze může skončit i smrtí vyčerpáním organismu.
Rozeznáváme 4 dimenze stresu:
Eustres – což je běžný aktivační stres, který nás žene kupředu, motivuje, po něm zavládne opět vyváženost – homeostáza.
Distres – jedná se o reakci na vysoce zátěžové okolnosti, které už označujeme za vyvolavače škodlivého stresu.
Hypostres – stresory vyvolávají malou odezvu. Organismus se na ně může adaptovat, zvyknout si.
Hyperstres – stresory jsou natolik silné, že jdou již za hranice adaptibilit
V naší poradně s názvem RAKOVINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAna Nešporová.
Dobrý den, můj táta má rakovinu plic a je po chemu i po ozařování. Potřebuji radu chci mu pomoci trpí kašlem a vykašlává krev je něco co mu může pomoci aspon zmírnit ten kašel hodně ho to vyčerpává předem děkuji za odpoved Nešporová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kašel je v tomto případě pomocník, který pomáhá plicním zbavovat se nežádoucího obsahu plic - hlenu a krve. Je to stav, který je nedílnou součástí u této diagnózy. Když by se kašel uměle zastavil, tak se plíce zcela zaplní a tatínek by se udusil. Při tomto zdravotním stavu je Váš otec určitě hospitalizován a nebo alespoň pod dohledem lékaře, takže se raději spolehněte na jejich profesionalitu a vyrovnejte se s otcovým zdravotním stavem. Nedoporučuji Vám žádnou zkušební laickou léčbu.
Diagnóza ADHD je zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“, což je hyperkinetická porucha (HKP), porucha pozornosti s hyperaktivitou, která patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.
Pro ADHD se dříve používaly diagnózy LDE (lehká dětská encefalopatie) či LMD (lehká mozková dysfunkce), které se snažily vystihnout etiologii. Aktuálně používané označení syndromu vychází z popisu projevů této poruchy. Na vzniku ADHD se cca ze 75 % podílí dědičnost. Je přibližně třikrát častější u chlapců než u dívek. Prozatím bylo objeveno již několik genů spojených s poruchou. V ostatních případech ke vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři, předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozeněte, extrémní množství olova v těle a poranění prefrontální kůry v mozku po porodu, nadměrné sledování televize nebo špatné zvládání dítěte rodiči. Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání přídatných látek, zejména brilantních barviv, jako je například tartrazin (E 102) nebo chinolinová žluť (E 104). Od 20. července 2010 mají výrobci v ČR povinnost uvádět v případě, že výrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornění „Může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“. Symptomy ADHD se mohou prohloubit u dětí užívajících léky na epilepsii v důsledku vedlejších účinků, které jsou však napravitelné.
ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou regulací na úrovni neurotransmiterových systémů (noradrenergního a dopaminergního). Tím jsou pak ovlivněny všechny kognitivní funkce. Vyšetření MRI (magnetickou rezonancí) prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus callosum vpravo. ADHD jsou také vysoce rizikovým faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch. ADHD patří mezi nejprobádanější duševní a emociální poruchy. Existuje pro ni více léčebných postupů účinnějších pro větší počet lidí než v kterékoliv jiné oblasti psychiatrie.
Projevy ADHD:
Deficit pozornosti – krátké intervaly zaměření na jednu věc, chybí reflexe času (Russell Barkley uvedl: „Čas je nepřítelem každého s ADHD!“), problém s opakovanými nebo nudnými (nutnými) úkony, poruchy motoriky (často se mluví o narušení „harmoničnosti“ pohybů – jemná i hrubá motorika).
V naší poradně s názvem ALTERNATIVNÍ LÉČBA RAKOVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladislav.
Dobrý den, maminka má zhoubný nádor na ledvině. Jedna ledvina vyoperovaná, druhá částečně vyoperovaná (zbytek ledviny nefunkční). Jedná se o grawitzův tumor, metastáze v uzlinách, cévách , svalech a zřejmě i na plicích. Nádor je označen g4- tedy nejvíce agresivní. Lékaři již nedávají žádnou naději a na vlastní riziko ji zřejmě odvezeme domů (dle lékářů zemřít). Nechceme se však vzdát bez boje proto bojujeme alternativní léčbou, které věřim více než chemoterapiím. Mamka pobírá z prášků pouze paralen na teplotu a zřejmě nějaký prášek na srdce. Dále proti problémům při dýchání dostává cca jednou za den morfín.
Chtěl jsem se zeptat na níže sepsaný jídelníček, který jsme sestavili.
Ráno – 250 ml zeleninové štávy,
Tvaroh se lněným olejem a rozemletými lněnymi semínky cca 8lžic
Aloe vera – 30ml
Roztok javorový sirup + zažívací soda 1 lžička
Oběd- zásaditá potrava (zelenina)
Roztok javorový sirup + zažívací soda 1 lžička
Odpoledne- zeleninová štáva 250ml
Večeře- zelenina/ovoce
Aloe vera 30 ml
Roztok javorový sirup + zažívací soda 1 lžička
Čaj z kořene pampelišky
Případné doplňky-liposomální vitamín C, koloidní stříbro,chlorela, graviola , cordyceps
Z těchto doplňků bych vybral pouze něco, aby se vše nepřeplácalo a aby bylo tělo schopno vše strávit a vyloučit. Celkem se mi líbí graviola a vit. C. Mam ale obavy vzhledem k nefunkčnosti ledvin zda nemohou nastat nějaké problémy? Proto prosim o radu, opakuji že ledviny nefungují a mamka chodí 3x týdně na dialízu.
Dále bych chtěl poradit s léčbou chloridem cesným- tato léčba se mi zdá velmi účinná , ale myslím, že je zde nutné poradit se o dávkování,aby se to více nezhoršilo. Mamka váží cca 60kg a je jí 59let. Našel jsem toto dávkování , nevím co je z toho nejvíce důležité, nebo zda jde něco vynechat, či není li problév v ledvinách?
Denní dávkování rozložené na 3 až 4 dávky
a. CsCl (chlorid cesný) 3 – 6 gramů (viz poznámky autora 1,2,3)
b. KCl (chlorid draselný) 2 – 4 gramy
c. Vitamn C 5 – 10 gramů
d. Vitamín A 50 000 international units
e. Zn gluconate 100 – 200 miligramů
f. Organický selén 100 – 200 mikrogramů
g. Amygdalin (laetrile) Podle ošetřujícího lékaře
Mohl byste mi něco doporučit či poradit? Děkuji mnohokrát
Vladislav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Podle popsané diagnózy se skutečně jedná o terminální fázi v životě vaší maminky. Chápu vaši snahu za každou cenu něco podniknout k prodloužení života, ale v některých situacích to bohužel nedokážeme vůbec ničím a toto je zřejmě ten případ. Váš jídelníček je dobrý. Důležité je aby vyhovoval požadavkům nofrologů, kteří dozorují dialýzu, s nimi je to třeba prodiskutovat. Také je třeba brát ohledy na chuťové požadavky vaší maminky, aby ji především jídlo chutnalo.
Připravte se na to že maminka brzi zemře a přijmněte to jako součást její další existence v nové dimenzi. Vnímejte to jako transofrmaci jejího života do nových podmínek, kde nebude tato její nemoc ani bolesti, které nyní má. Tím že zemře se vysvobodí z pozemských těžkostí a nalezne klid a odpočinek. Když toto přijmete, tak ulehčíte její odchod pro ní samotnou i pro sebe.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ DLANĚ RUKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Černá.
Červené dlaně od malíčku doku. A take to trochu páli.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená dlaň s pocitem pálení je nejspíš ekzém. Pro přesné stanovení diagnózy a určení účinného přípravku bude zapotřebí vyšetření kožním lékařem. Na tyto ekzémy pomáhá krém nebo mast Beloderm, která je k dostání v lékárnách na lékařský předpis. Z volně prodejných přípravků můžete zkusit aplikovat mast Hydrocortisone.
Pro potvrzení diagnózy je nezbytné histologické, respektive imunohistologické vyšetření nádoru, které lze provést mikroskopickým vyšetřením kostní dřeně či výpotku, pokud je přítomen. Vzorek kostní dřeně je nejčastěji získáván z lopaty kyčelní kosti, kdy se pacientovi, který je v narkóze, zavede do kosti jehla, kterou je nasáta kostní dřeň. Diagnóza lymfomu je často poměrně komplikovaná, včetně určení správného podtypu lymfomu. Proto by vždy měla být potvrzena na specializovaném pracovišti, které disponuje celým spektrem diagnostických technik.
Po stanovení diagnózy je nutné přikročit k celkovému vyšetření. Postižení lymfomem se může vyskytnout prakticky kdekoli. Při vyšetřovacím programu se sleduje osnova daná zejména lymfatickými orgány, obtížemi pacienta a typem lymfomu. Základním pravidlem je vyšetřit lymfatické orgány, v případě lymfatických uzlin je zapotřebí velmi pečlivé fyzikální vyšetření zaměřené na periferní lymfatické uzliny, slezinu, játra. Dále je standardem vyšetření CT se zaměřením na uzliny, na slezinu a játra. Pomocí CT lze vyšetřit i uzliny krční a axilární, někdy se volí ultrasonografické vyšetření, stejně jako v případě vyšetřování jater. V současné době se dostává do popředí použití celotělové pozitronové emisní tomografie. Tato metoda umožňuje detekovat místa s vysokou metabolickou aktivitou, přestože strukturálně ještě nemusí být abnormální, což může být případ nezvětšených, ale již lymfomem postižených uzlin. Vzhledem k tomu, že řadu nemocných je možné úspěšně vyléčit, je nutné pečlivě nemocného vyšetřit s ohledem na jeho schopnost být intenzivně léčen. Proto je u těchto nemocných nutné kardiologické vyšetření včetně echokardiografie, nefrologické vyšetření, vyšetření jaterních a plicních funkcí. Je nezbytné stanovit celkovou zdatnost nemocného, k čemuž se využívá osobní status pacienta. Na závěr klinického vyšetření jsou odborníci schopni popsat rozsah onemocnění, celkový stav nemocného a řadu prognostických faktorů.
Ve svém příspěvku NEFROTICKY SYNDROM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
vnučka 3,5 let po očkování dostala nefrotický syndrom .určene 2 špatné diagnozy 5 nemoc a alergie na mycí gely po 6 týdnech teprve hospil. v nemocnici .kortikojdni léčba 3 měsíce prosím o radu jak dál díte je hodně otekle po prendisolu jaké potravinové doplňky.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K potvrzení diagnózy je nezbytný přímý průkaz parazita ve tkáních nebo průkaz protilátek proti toxoplasmě v krevním séru, a to pomocí krevních testů. Důležitá je diagnostika akutní infekce v těhotenství, a zda došlo k nákaze plodu. Při podezření na vrozenou toxoplazmózu se vyšetřují protilátky matky a plodu. K dispozici jsou opět krevní testy. Vysoká hladina protilátek třídy IgM, IgA a IgE je typická pro akutní infekci, ale může přetrvávat i řadu měsíců či let. To komplikuje diagnostiku akutní infekce v těhotenství. U osob s poruchou imunity je nutné využít molekulárně biologické metody, konkrétně PCR. Stanovení diagnózy oční a mozkové formy je většinou formou klinického testu. Po 7–10denní cílené léčbě toxoplazmózy dojde ke zlepšení zdravotního stavu postiženého jedince.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ A PÁLENÍ V TŘÍSLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Pošlete nám sem název léku, který vám na neuropatii pomáhá a připojte jak ho dávkujete a kolik vás stojí léčba na jeden měsíc.
S ochotou lékaře je to stejné jako u jiných lidí, některým se chce pracovat některým méně, navíc zde hraje velkou roli sympatie pacienta. Proto je potřeba lékaře hledat a pak si snaživého, laskavého a chytrého lékaře všemi silami udržet.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek.
Dobrý den, rád vám vyhovím a podělím se o způsob léčby. Takže ve zkratce, měl jsem několik let problémy se svěděním v tříslech a na šourku, kožní , urologické a jiné vyšetření bylo negativní a tak jsem se obrátil na neurologa a dost dlouhou dobu jsme hledali od čeho by to svědění až brnění mohlo pocházet až pan doktor usoudil, že by to mohla být neuropatie neurčeného původu a odeslal mě do brněnské nejmenované nemocnice mezi odborníky. Tam s určením předběžné diagnózy souhlasili a předepsali mi gabapentin Apo Gab, ale ten mi neseděl, byl jsem ospalý a v hlavě se mi přelévalo moře a navíc nezabíral. Po třech měsících mi doktor dávky zvýšil a zase žádný účinek. Tak jsem napsal na soukromou kliniku Sugar klinik , nebo tak nějak se ta klinika v Brně jmenuje a pan primář byl velice ochotný a odepsal mi, že sice nemají neurologii , ale on to vidí tak, že by mi mohli pomoc na ambulanci bolesti. O takovém oddělení jsem ani nevěděl a tak jsem si na netu našel tuto ambulanci dokonce u nás v Kyjově, kde mě přijal moc sympatický doktor, který mě ujistil, že něco s tím určitě uděláme. A hned první kombinace je velice úspěšná. Užívám -ráno Pragiola 150 mg.(tobolky), Zaldiar 37,5 mg./325 mg.(potahované tablety) a od psychiatra Wellbutrin SR , přes den si kupuji vždy nějaké vitamíny a minerály na posílení nerv. soustavy, teď zrovna mám Aneurox,, no a na večer užívám Pragiola 75 mg. a zase ten Zaldiar, Wellbutrin už ne....a opravdu mi to už asi dva měsíce zabírá a jsme domluveni s psychiatrem, že asi ještě měsíc budu Wellbutrin užívat a pak ho zkusíme vysadit, ten jediný si doplácím a stojí mě kolem 350 kč.na dva měsíce a rovněž ty vitamíny si platím, ty mě vyjdou kolem 400 kč na měsíc. To je všechno co užívám a přeji všem těm, kteří nemohou najít lék, kerý pomáhá, aby neztráceli naději a zkoušeli a hledali i sami, já jsem musel hledat sám a dlouho tady na netu ve spoustě diskuzích , debatách a poradnách, protože někde je ochota lékařů na bodu mrazu a jen pokrčí rameny, je to totiž nebolí....Ale ne všichni jsou stejní, já díky panu primáři na soukr. klinice v Brně a i ochotě panu doktorovi na ambulanci bolesti v Kyjově teď zase dělám i ty věci, které jsem dlouhou dobu dělat nemohl. Zdenek.
Treacher-Collinsův syndrom je porucha, při níž je kromě ucha postižen i obličej – lícní kosti a dolní čelist jsou menší než obvykle –, takže pacient má takzvaný ptačí profil a chybně postavené patro. Tento syndrom získal název po anglickém chirurgovi a oftalmologovi Treacheru Collinsovi. Poprvé však byl popsán Thomsonem (1846), později pak švýcarským oftalmologem Franceshettim a genetikem Kleinem, proto se můžete setkat i s označením Franceschetti-Klein syndrom. Další názvy pro tento syndrom mohou být Berry Treacher Collins syndrom nebo Franceschetti-Zwahlen syndrom. Tento syndrom spadá do diagnózy pod kódem Q75.4., který nese název mandibulofacialní dysostóza (MFD1). Podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů spadají diagnózy pod kódem Q00–Q99 do vrozených vad, deformací a chromozomálních abnormalit, kam se řadí i Goldenharův syndrom (viz výše).
Tento syndrom se týká z větší části pouze postižení v obličejové části. U některých jedinců jsou symptomy nepatrné, téměř neviditelné. Některé děti narozené s tímto syndromem jsou v ohrožení života z důvodu potíží s dýcháním a příjmem potravy – příčinami jsou oboustranný rozštěp rtu, patra a čelisti. Na světě je známá dnes již 11letá Juliana Wetmore s nejtěžším postižením TCS. Chybí jí 40 % kostí v obličeji. Od svého narození prodělala již 45 operací.
Nejčastější projevy:
sešikmené oči, tzv. sestupné neboli antimongoloidní
nevyvinutá spodní víčka a náchylnost k vysychání očí
částečně nevyvinuté lícní kosti
propadlé spánkové oblasti
nápadný nos
mikrocie ušních boltců (deformace) nebo uši zcela chybí
atrézie zevního zvukovodu – nedoslýchavost až hluchota
rozštěp patra, rtu nebo čelistí (jednostranně, oboustranně)
mikrogenie čelisti (menší dolní čelist než horní, vzhled zapadlé brady), otevřený skus
křivé postavení zubů
vlasová lůžka zasahující do obličeje v podobě kotlet u obou pohlaví
Treacher-Collinsův syndrom spadá pod autozomálně dominantně dědičná onemocnění, která postihují obě pohlaví. Až v 60 % se TCS objeví jako nová genová mutace, například po lécích, záření a jiných vnějších vlivech. Pravděpodobnost, že dítě zdědí po postižených rodičích TCS, je 50%. Riziko, že postižená žena předá dále defektní gen na nenarozeného, je vyšší než u postižených mužů. Avšak nová mutace se s věkem otce zvětšuje. Porucha vzniká až v 7. týdnu těhotenství. Lidé postižení tímto syndromem nejsou postiženi duševně.
Léčba Treacher-Collinsova syndromu neexistuje, pouze se léčí nebo korigují jeho projevy. V první řadě jsou to různé plastické operace. Třetina dětí s tímto onemocněním se narodí s&nbs
V naší poradně s názvem VYSOKÝ NEHET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel konrad.
Jak prosím léčit začínající tzv.vysoký nehet na prstu nohy?Děkuji za doporučení a jsem s úctou KK
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Defekty v růstu nehtu je dobré řešit co nejdříve. V tomto případě chirurgicky rekonstrukcí nehtové ploténky. Dohodněte se se svým kožním lékařem, který vám sdělí přesné možnosti podle vaší diagnózy.
Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.
Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:
1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
Nefrony se dělí na dva základní typy:
1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
2) juxtamedulární – arterioly z nich odcházející jdou ve formě přímých cév (vasa recta) do hloubky dřeně a tu zásobují krví. Její zvýšené prokrvení způsobí pokles osmolality dřeně (vymývací efekt) a tím poklesne i koncentrační schopnost ledvin (tlaková diuréza).
Ve svém příspěvku LZE VYLÉČIT MALOBUNĚČNÝ NÁDOR PLIC U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Novotná.
Je mi 56 let a v lednu 21.1.2016 mi po CT plic pan doktor vyřknul straašlivou diagnozu Rakovina plic malobuněčný nádor přes celou levou plící podle všech různých vyšetření metastáze do kostí, nádor ze vzorku 80% rakoviny. Nádor prorostl do druhé plíce uzlinami, dýchám prý jen malou štěrbinou.
Jsem po 4 chemoterapii a 5 ozáření křížové páteře, mám prý zlomenou obratel, tak chodím stažená do pásu.
Po první a druhé chemoterapii jsem přestala chodit, bylo mi moc špatně, zvracela jsem, po 4 chemoterapii jsem zvracela tak a zároveň měla děsný průjem 6 dní, shodila jsem od ledna přes 20 kg. Dělám vše, co mi lékaři radí, piju čaje, smetanku kořen, rakytník, ledvinový čaj, bezinkový čaj, jím veškkeré ovoce, jahody, broskve, jablka, banány, meruňky, třešně. Snažím se jíst i hodně okurek ze skleníku s kefírem, kefír samotný, prostě co m kdo poradí, to do sebe dostávám.
Dá se tento nádor porazit, ale aby se už nevrátil? Moc bych se chtěla uzdravit a žít zas normální život.
Hodně jsem kouřila, to jsem okamžitě po vyslechnutí diagnozy ukončila, ale bojím se, že pozdě.
Prosím pomožte mi s pozdravem Zdeňka Novotná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Novotná.
Lze vyléčit malobuněčný nádor plic, který metastázoval do koostí, u ženy 56 let? Moc se bojím smrti i trápení s léčením. Pomůže mi někdo na toto témma odpovedět? Jsem sama, mám přítele, ale ten se mé nemoci a už i mě bojí, jezdí ke mě, ale už mě nemá rád, má ze mě strach a já mám strach z opuštěnosti. Zdeňka Novotná Albertova 1009 Žamberk 56401
mobol 603554959
Sialoadenitis (anglicky sialadenitis) je zánětlivé postižení slinných žláz z celkových nebo místních příčin. Vyskytuje se při snížené tvorbě slin, snížené hygieně dutiny ústní, nesprávně léčené cukrovce, u nezdravého chrupu, u tvorby slinných kamínků.
Zánět slinných žláz se dělí dle původu na imunosialoadenitidy a infekční sialoedenitidy.
Imunosialoadenitidy: Tato skupina zahrnuje záněty na základě autoimunitní reakce. Nejznámější je Sjögrenův syndrom. Tato nemoc se projevuje ztrátou funkce slinné žlázy, tedy sníženou tvorbou slin.
Léčbou jsou imunosupresiva a kortikoidy.
Infekční sialoadenitidy: Tuto skupina se dělí na virové, bakteriální a specifické (syfilitické, tuberkulózní a plísňové) záněty.
Akutní virová sialoadenitida je známá jako příušnice. Jejím původcem jsou paramyxoviry, které mohou napadnout i sluchový nerv a může dojít k hluchotě. U mužů pak často dochází k postižení varlat a sterilitě. Virus je přenášen kapénkovou infekcí, pomnoží se v dýchacích cestách a dostává se do lymfatických uzlin a do slinných žláz. Postižená bývá příušní žláza, společně s ní mohou být zasaženy i žlázy podčelistní a podjazykové, což se projevuje jako těstovité a bolestivé zduření, kvůli kterému odstává ušní boltec. Nemocný má rovněž zvýšenou teplotu. Nemoc většinou odeznívá po 10 dnech. Léčí se pouze symptomy. Podávají se léky proti teplotě a bolesti.
Akutní bakteriální sialoadenitida je onemocnění, u kterého se většinou jedná o přestup infekce z dutiny ústní, což se častěji děje u dehydratace, snížené funkci slinné žlázy, špatné ústní hygieně, zánětech v ústní dutině a hltanu. Postižená žláza je zduřelá, kůže kolem ní zarudlá, z vývodu žlázy vytéká hnis. Pro potvrzení diagnózy se provádí ultrazvuk a odebrání hnisu na zjištění patogenu. Léčí se antibiotiky, nutná je rehydratace, podávají se sialogoga, pilokarpinové kapky, je nutné dodržovat zvýšenou ústní hygienu a podobně. V případě vytvoření abscesu je nutné provést zevní incizi společně s drenáží.
Chronické bakteriální sialoadenitidy se vyskytují u žláz, které jsou nějak postižené, například jsou rozšířeniny ve vývodech slinných žláz nebo je funkce žlázy narušená a tvorba slin snížená. Většinou se jedná o jednostranný zánět. Žláza je bolestivě zduřelá a tvoří se mléčně zakalená slina. Může dojít i k posunu do akutního stadia. Pro potvrzení diagnózy se provádí sialografie, RTG vývodů slinných žláz, kdy se aplikuje kontrastní látka, která ukáže ektázie vývodů. Chronické sialodenitidy se léčí při akutním stavu antibiotiky. Důležité jsou masáže žlázy, zvýšená hygiena ústní dutiny. Výjimečný je podvaz vývodů slinných žláz.
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Milan Chloupek.
Jedná se o napadení periferních nervů parazity, v tomto případě filáriemi či jejich larvami (což jsou vlasovci, kde napadení je provedeno nejčastěji bodavým hmyzem). Pokud tyto filarie a mikrofilárie napadnou nervové výstupy z páteře do nohou, říká se tomu polyneuropatie dolních končetin. Napadení mozku a nervů či jejich výstupů z páteřního kanálu však může být i jinými parazity, nejčastěji tasemničkami, které mohou způsobovat kromě jiných i stejné problémy jako polyneuropatie, a podle jejich dislokace způsobují nemoci, kterým se pak říká například Tachykardie (srdce napadne vlasovec oční - loa loa), arytmie (srdce napadne vlasovec psí - dirofilaria repens), Roztroušená skleroza, amiotrofická laterální skleroza, autismus, epilepsie, .........- kdy se jedná o napadení mozku a míchy nejčastěji tasemničkami a motolicemi v různých oblastech.
Kdyby si doktoři uvědomili, že každá nemoc je způsobená nějakým parazitem a nečistotou a někdo je naučil jakými, když se to neučili a hledat se jim to nechce, a jak se dají v současné době elektronicky přesně detekovat, nemuseli by se vymlouvat, že je to dědičné, autoimunitní a neléčitelné. Polyneuropatie je poměrně jednoduše léčitelná. Pokud se opravdu jedná jen o neuropatii nohou (kde jsou filáriemi a mikrofiláriemi zasaženy i cévy, žíly a svaly na nohou), pak si realizujte následující protivlasovcovou kůru:
Protivlasovcová kůra (vlasovci patří mezi hlístnice, a to filárie (červi)
Určeno pro diagnózy: Lupénka, Akné, vřídky, Pupínky, ekzém včetně atopického, seborrhojická dermatitida, urticaria chronica, astma bronchiale, dušnost, chronický kašel, senná rýma, ucpané dutiny, alergie všeho druhu, záškuby svalů nebo bouličky pod kůží, zelený a šedý zákal, červené nebo suché oči, otoky končetin, polyneuropatie, tinitus syndrom neklidných nohou, „těžké“ nohy, otoky končetin, vitiligo, svědění kůže, tachykardie, arytmie, vysoký tlak, lymfomy, bércové vředy, migrény, karpální tunely
lék Iverfast 12 (účinná látka Ivermectin) – vhodná k ničení larev (mikrofilárií)
Hetrazan (účinná látka dietylkarbamazan) – vhodná na dospělce (filárií)
Poznámka: Kůra je poddimenzovaná (je možno až 3x silnější), proto je nutné ji časem (max po 3 měsících) opakovat. Poddimenzovaná je z důvodů zmírnění reakcí na tuto kůru, aby člověk nebyl neschopný normálně pracovat
Možné reakce při užívání: únava, těžké nohy, svědění a pálení očí, svědění kůže, otoky kotníků či lýtek, zvýšené smrkání, ospalost. Tyto pocity vymizí s dalšími dávkami léků
Jako podpůrné "léky" je vhodné/nutné nasadit i Informatika (venadren, vasodren, muscudren
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
pane inzenyre, byl byste tak hodny a napsal mi na mail, zda je mozne lecit se u Vas. dekuji, dana(dana1970@seznam.cz)
Bílé krvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný počet bílých krvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílé krvinky pouhé 1 %, zatímco červené krvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílých krvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílých krvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.
Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílých krvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.
Leukopoéza je tvorba bílých krvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červené krvinky, krevní destičky nebo právě bílé krvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.
S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílých krvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílých krvinek a k tomu se používají termíny jako:
lymfocytopenie = málo lymfocytů
neutropenie = snížené množství neutrofilů
eozinopenie = snížené množství eozinofilů
bazopenie = snížené množství bazofilů
Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi přítomno zvýšené množství bílých krvinek. Opět se rozlišuje:
Ve svém příspěvku VNUTORNY PASOVY OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viera.
Beriem antivirotika - valtrex, injekčne komplex B vitaminov - thiamin, milgamma N, lieky od neurológa na tlmenie neuropatickej bolesti - lyrica, prípadne v kombinácii s inými analgetikami, podstupujem imunologickú liečbu. Všetko je to beh na dlhé trate, v dôsledku tejto diagnózy som bola nútená zanechať zamestnanie, nemôžem sa venovať bežným aktivitám, úplne mi to zničilo život.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslava.
Dobrý den paní Viero, mohu poprosit o Vaší emailovou adresu, ráda bych se Vás na něco zeptala, děkuji M.
Stálou koncentraci glukózy v krvi udržují především hormony inzulín a glukagon. Jejich působení musí být velice přesně regulováno. U diabetu dochází k poruše této regulace, která je způsobena buď nedostatkem inzulínu, nebo převahou účinku glukagonu, případně jiných glukózotolerančních vlivů nad vlivem inzulínovým. Dochází k omezení transportu glukózy z krve do buněk, čímž narůstá koncentrace glukózy v krvi.
Je-li koncentrace glukózy v žilní krvi odebrané kdykoliv vyšší než 7,0 mmol na 1 litr krve a asi 2 hodiny po jídle vyšší než 11,1 mmol na litr krve, je vysoce pravděpodobné potvrzení diagnózy diabetes mellitus. Pokud jsou současně zaznamenány příznaky, jako je časté močení, žízeň nebo hubnutí bez toho, že by byla současně držena redukční dieta, je diagnóza diabetu téměř jistá. Rychlého potvrzení diagnózy lze dosáhnout opakovaným měřením glykémie kdykoliv během dne, a pokud je nejméně 2x po sobě naměřena hodnota glykémie vyšší než 11,1 mmol/l krve, je diabetes prakticky potvrzen. Protože diagnóza cukrovky nemůže být potvrzena pouze jediným vyšetřením, musí následovat vyšetření podrobné a opakované.
Kromě klasického laboratorního vyšetření krve na obsah glukózy, obsah tuků a cholesterolu, kyseliny močové a provedení jaterních testů se provádí i takzvaný zátěžový test (odborně označovaný jako orální glukózový toleranční test – oGTT). Vyšetřovanému se dá vypít 75 gramů glukózy rozpuštěné ve 3 dcl vody. Roztok se musí vypít v rozmezí 3 až 5 minut. Hladina krevního cukru se hodnotí v časových intervalech, vždy však po 2 hodinách po vypití roztoku glukózy. Pokud jsou stanoveny hodnoty glukózy v 1 litru krve před vypitím glukózového roztoku do 7 mmol a 2 hodiny po vypití do 11,1 mmol, nejedná se o porušenou glukózovou toleranci. Při hodnotách nad 7 mmol/l nalačno a nad 11,1 mmol/l 2 hodiny po vypití je potvrzen diabetes mellitus. V některých zemích se za spodní hranici nebere hodnota nalačno 7 mmol, ale hodnota 8 mmol na litr krve. Tento rozdíl v hodnocení má většinou souvislost s individuálním posouzením věku, životního stylu a vyvíjenou aktivitou vyšetřované osoby. V posledních letech se objevuje i opačný trend, kdy ošetřující lékař při zjištěné hodnotě nad 5,6 mmol/l krve nalačno diagnostikuje diabetes. Česká diabetologická společnost doporučuje jako mezní hodnoty glykémie pro potvrzení diabetu 7,0 mmol nalačno a 11,1 mmol 2 hodiny po oGTT v litru krve.
Pokud jsou stanoveny hodnoty, kdy pacient má sice zvýšenou glykémii, ale tato nedosahuje hodnotu platnou pro diagnózu cukrovky, pak se mluví o diagnostikovaném prediabetu. Jedn
Kašel: Vytrvalý kašel může být předzvěstí infarktu, protože se v důsledku nedostatečné srdeční činnosti může v plicích hromadit tekutina. Mohou se objevit i krvavé hleny. Symptomy infarktu si nepleťme s již existujícím onemocněním, jako je například bronchitida nebo zápal plic.
Vyčerpanost: Náhle se objevující bezdůvodná slabost trvající několik dnů nebo i týdnů je časným příznakem blížícího se srdečního infarktu. V těchto případech je třeba si pro jistotu nechat udělat vyšetření EKG.
Nevolnost: Může být také symptomem blížícího se infarktu, ale může se objevit i během samotného záchvatu. Jako znak blížícího infarktu je důležité zmínit také potíže odlišné od běžných trávicích problémů, jako je nadýmání v podbřišku nebo náhlé nechutenství.
Rychlý nebo nepravidelný srdeční rytmus: Opakovaně se objevující zrychlené bušení srdce, především pokud je doprovázeno náhlou malátností, může být také symptomem infarktu. Nechte se včas vyšetřit, protože jenom tak se můžete vyhnout nejenom infarktu, ale i jiným onemocněním srdce.
Trávicí potíže: Před infarktem si mnoho pacientů stěžuje na zažívací potíže. Vysvětlení se nachází v krevním oběhu – organismus není schopen ujmout se svých běžných úkolů.
Poruchy spánku: Následkem nedostatečné činnosti srdce se mění i zásobování krve kyslíkem, které vede k neklidu a nedostatku spánku, nezávisle na stresu.
U žen mohou být projevy infarktu odlišné, v jejich případě se častěji objevují:
křeče v podbřišku;
bolesti čelistí nebo zad;
nevolnost;
dušnost;
rozmazané vidění;
zesilující pocení hlavy.
Slabý infarkt, tedy menší ischemie, může mít příznaky zastřené a není výjimkou přechození tohoto stavu.
Akutní infarkt myokardu začíná v okamžiku, kdy se věnčitá tepna krevní sraženinou úplně uzavře a příslušná část srdečního svalu přestane dostávat okysličenou krev. Nedokrvená část myokardu začne odumírat již po 20 minutách. Nekróza pak postupuje v ohrožené oblasti od vrstev pod srdeční nitroblánou na povrch srdce až k vrstvám ležícím pod osrdečníkem.
Moderní léčba vedla k dramatickému snížení nemocniční úmrtnosti na infarkt myokardu na hodnoty okolo 5–7 %, přesto jde o závažné onemocnění, k řadě úmrtí totiž dojde ještě předtím, než se pacient dostane do nemocnice. Relativně často tak může být náhlá smrt prvním projevem onemocnění. V akutní fázi onemocnění je zásadním faktorem čas! Proto je nutné při vzniku výše uvedených symptomů vždy co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na telefonu 155 (nebo 112), kde je operátorem školený zdravotník.
Během 15 minut by měl k pacientovi dorazit vůz rychlé lékařské pomoci, vybavený EKG pro správné