Jaterní steatóza je velmi častý nález. Jde o známý průvodní jev metabolického syndromu, ale i nadměrného přísunu alkoholu. Steatóza, tedy ztukovatění či ztučnění jater, znamená zvýšený obsah tukových látek v jaterních buňkách. V játrech se hromadí tuky v podobě kapének. Toto hromadění tuků na výkonnosti játrům nepřidá, ale v drtivé většině případů jde o vratný, tedy léčitelný proces.
Steatóza postihuje především dospělé lidi středního věku, ovšem nemůžete si být jistí v žádném věku. Jako nejčastější příčiny se uvádějí alkoholismus, obezita, nadměrný příjem tuků (lipidů), cukrovka (diabetes mellitus), malabsorbční syndrom (porucha vstřebávání živin), zvýšený cholesterol, léky nebo dosud nezjištěné důvody.
Příznaky jsou v prvních měsících nezjistitelné, občas vás může pobolívat podžebří vpravo, ale celkově se potíže projeví až při delším onemocnění. Diagnostika bývá náhodná, většinou se jedná o předoperační vyšetření nebo preventivní prohlídky, kdy je vám odebírána krev. Nebo se objeví příznaky související se zvětšujícími se játry, které nabývají jak na objemu, tak na hmotnosti. Při zvětšených játrech nemocný pociťuje malátnost, bolest, střídání průjmu a zácpy, pocit plnosti, únavu a snížení výkonu. U těžších případů se objevuje také zvracení, žloutenka nebo porucha vědomí.
Léčba se odvíjí od toho, proč steatóza vznikla. Pokud je příčinou alkoholismus, je neprodleně nutné abstinovat a dodržovat dietetická opatření. Při obezitě je samozřejmě nutné snížit váhu. V některých případech může být doporučeno užívání hepatoprotetik. Jestliže s diagnostikovanou steatózou nebudete nic dělat, může dojít až k cirhóze jater, kdy se už jedná o nevratné poškození jaterní tkáně a je nutná transplantace. Další komplikací je zánět jaterní tkáně, který se prokáže laboratorními výsledky.
V naší poradně s názvem STEATOZA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
na ultrazvukumi našli steatozu jater není to nějak zavažné ale ten tuk tam je, nemohu najít nikde jídla co by se mělo jíst, všude píší něco jiného, někde se může gril. maso ,kuřecí párky,debrecínka,šunka libová.někde jenom a jenom zelenina, ani mléko a mléčně výrobky nejsou povoleny, pouze sojové maso na vodě, ale s tím se neda žít když chodím do práce a jíst pořád to samé. nejsou povolené třeba ředkvičky , hlavkový salát, někde tohle zase doporučují .chtěla bych vědet jak to vlastně je ve všech člancích je něco jiného,nebo jíst podle sebe ,taky minašlizvětšená jítraasi o půl cmnevím jestli to souvisí s tím tukem nebo ne děkuji za zprávu hana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dieta na ztučnělá játra znamená jíst hodně ovoce a zeleniny, hodně rostlin s vysokým obsahem vlákniny, jako jsou luštěniny a celá zrna (ovesné vločky, ořechy), velmi málo přidaného cukru, soli, trans-tuků, rafinovaných sacharidů a nasycených tuků a hlavně žádný alkohol.
Prospěšné potraviny jsou:
Káva - kofein snižuje množství abnormálních jaterních enzymů.
Brokolice pomáhá předcházet hromadění tuku v játrech.
Sójový protein, který je obsažen v potravinách, jako je tofu, může snížit tvorbu tuků v játrech.
Omega-3 mastné kyseliny z tučných ryb mohou pomoci zlepšit hladinu jaterních tuků a potlačit zánět.
Avokádo a vlašské ořechy mají vysoký obsah zdravých tuků a výzkum naznačuje, že obsahují chemikálie, které mohou zpomalit poškození jater.
Mléčné výrobky mají vysoký obsah syrovátkových bílkovin, které mohou chránit játra před dalším poškozením.
Olivový olej má vysoký obsah omega-3 mastných kyselin. Je to zdravější pro vaření než margarín, máslo nebo tuky.
Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá i v tom, že zpočátku nejsou žádné příznaky steatózy. Játra totiž docela dlouho zvládají shromažďování tuku, přestože je to ničí (tuk je pro ně totiž toxický). V játrech ale mezitím dochází k zánětlivým změnám, buňky v nich se pak pomalu rozpadají, tkáň jater se zjizvuje. V nejhorším případě může ztučnění přerůst i v cirhózy jater, ta pak obvykle vede k nutné transplantaci. Člověk trpící steatózou má pocit pomalého trávení, stejně tak ho může trápit i slabý tlak pod pravým žebrem, často ho také postihuje únavový syndrom a někdy má i problémy s pokožkou.
Tuk postupně napadá játra a postupně infiltruje i zdravou tkáň, takže množství funkční tkáně je v játrech čím dál méně.
To že má pacient ztučnělá játra, zjišťuje v nejčastějších případech ve chvíli, kdy navštíví lékaře třeba při preventivním vyšetření, nebo při sonu. K lékaři je může kromě preventivní prohlídky vyhnat i to, že mají dlouhodobý pocit únavy, necítí se dobře a často i trpí nadváhou bez zjevných příčin. Lékař může zvětšení jater poznat i z krve, v takovém případě je totiž zvýšená hladina jaterních enzymů. Jistotu lékař ale získá pak hlavně z ultrazvuku.
Steatóza jde ruku v ruce s obezitou, vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem a cukrovkou. Steatóza může být ale v některých případech důsledkem podvýživy, vrozené poruchy metabolismu i nadměrné konzumace léků.
Vysoké množství tuku játra zabíjí stejně jako léky, alkohol a hepatitida. Pokud se tento problém neřeší, tak nakonec může dojít k již zmíněné cirhóze. Průběh je vždy stejný a nezáleží na tom, co problém jater způsobilo, začíná to zánětem, reparací, regenerací, jizvy a posledním stádiem je samotné ztvrdnutí jater známé jako cirhóza.
Samotná steatóza může vést k dalším onemocněním (lidský organismus je oslabený a náchylný k dalším onemocněním) jako například k infarktu, rakovině, mozkovo-cévním příhodám.
Steatóza je vratný stav, při kterém dochází ke kumulaci tuků v jaterních buňkách (hepatocytech). Často se vyskytuje u alkoholiků a u lidí trpících obezitou.
Hlavní příčinou je nevhodné složení potravy (nadměrný přísun tuků, mastných kyselin a sacharidů do jater), porucha výdeje tuků z jaterních buněk do krve anebo zvýšená tvorba tukových látek v játrech a zvýšený příjem alkoholu. Tímto onemocněním jsou často postiženi lidé, u kterých se později projeví cukrovka. Obvykle nejsou přítomny žádné potíže, často se jedná o náhodný nález v rámci sledování jiného onemocnění. Objeví-li se obtíže, souvisí většinou se zvětšením jater a se zvýšením jejich hmotnosti. V závažnějších případech dochází k poruchám vědomí až ke kómatu, k poškození srdečního svalu a slinivky břišní. Jaterní steatóza je reverzibilní stav, to znamená, že při abstinenci alkoholu nebo při redukci váhy a správném složení stravy dojde k návratu do normálu.
Symptomy: bolesti břicha, nadýmání, únava, nevolnost, zvětšení jater (hepatomegalie), průjem nebo zácpa, žluté zabarvení kůže (ikterus).
Mezi rizikové faktory vzniku jaterní steatózy patří užívání některých léků (kortikosteroidy, hormonální preparáty obsahující estrogeny a podobně); vysoké množství tuků v krvi (cholesterol a triglyceridy); podvýživa; rychlý úbytek hmotnosti; obezita; otrava některými látkami (například pesticidy); cukrovka 2. typu.
Vyšetření: anamnéza (stanovení diagnózy) a fyzikální vyšetření (například pohled, poslech, poklep). Nápomocná jsou vyšetření krve (jaterní testy), ultrazvukové vyšetření, CT nebo MRI břicha. V případě potřeby se odebírá biopsie z jaterní tkáně.
Léčba: záleží na příčině. V případě alkoholismu je nutná abstinence, při obezitě redukce hmotnosti a správné složení stravy. Obvykle je vhodné upravit stav výživy (alkoholici trpí často nedostatkem bílkovin a vitamínů). Pomocnou léčbou jsou hepatoprotektiva (látky, které mohou mít příznivý vliv na regeneraci jaterních buněk či na zpomalení některých patologických procesů při akutních i chronických jaterních chorobách). Pokud se s léčbou začne včas, dochází zpravidla k návratu do normálu bez poškození jater. Je vhodná správná životospráva (dostatek ovoce, zeleniny, luštěnin a nenasycených tuků; dostatek pohybu). V případě manipulace s toxickými chemikáliemi je nezbytné dodržování bezpečnostních předpisů.
Jedná se o civilizační onemocnění, což se pozná i podle toho, že postihuje bohužel i děti. I to je dáno jejich špatnou životosprávou, nedostatek pohybu a špatným stravováním. Je jistě jasné, že velkou vinu na tom nesou rodiče, kteří děti k aktivitě příliš nevedou a na správnou životosprávu svých potomků příliš nedbají. Že je člověk takto nemocný obvykle pozná až lékař třeba z ultrazvuku, kdy v podstatě vidí játra prorostlá tukem.
Játra mají v lidském organismu mnoho funkcí, tvoří bílkoviny, vytvářejí žluč, podílí se na detoxikaci organismu, udržují stálou hladinu cukru v krvi a mají vliv na syntézu cholesterolu, podílí se na metabolismu některých vitamínů skupiny B, vitamínů A, D, K, kyseliny listové a dalších minerálů. Játra jsou životně důležitým orgánem, podílejí se na regulaci tuků a cukrů v těle. Játry procházejí všechny látky, které se do těla dostaly. Úkolem jater je vytváření pro tělo potřebných látek a jejich produkování. Játra také pomáhají vylučovat z těla škodlivé látky.
Druhy steatózy
Steatóza může být nealkoholická (tu způsobují třeba léky, tuky), akutní alkoholická, těhotenská steatóza. U těhotenské steatózy a i u té akutní alkoholické patří k projevům onemocnění únava, nevolnost, zvracení. V dalším stádiu se k nim přidá i žloutenka, porucha vědomí, selhávání ledvin, poškození slinivky břišní, srdce.
Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
Při onemocnění jater je důležité dodržovat dietu minimálně několik měsíců (v některých případech i let), i potom se ale nedoporučuje játra zas tak přetěžovat. Stává se, že v některých případech musí být dieta celoživotní.
Při jaterní dietě je důležité se vyhýbat alkoholu, tučným jídlům (tučné jídlo, uzeniny, salámy, zvěřina, nakládané maso, tučné sýry, jogurty, plnotučné mléko), čokoládě, moučníkům z tučného těsta. Nedoporučuje se také konzumace potravin s přepálenými tuky, naopak by potraviny měly být připravované vařením, dušením, grilováním. V jídelníčku by nemělo chybět ovoce (jablko, kiwi, banány, jahody) a zeleninu. Nedoporučují se ani ostrá koření jako pepř, paprika, kari, chilli. Negativně na zdravotní stav jater působí i zpracované rostlinné oleje a margaríny. Naopak pomoci mohou čerstvé zeleninové šťávy a citrusové plody.
Také by se měl dodržovat pitný režim, vhodné jsou ovocné čaje, vody, nesycené minerálky, džusy. Do jídelníčku by se měly přidat i některé bylinky jako již zmíněný ostropestřec mariánský.
S regenerací jater mohou pomoci i suroviny, které se běžně vyskytují v řadě domácností.
Patří sem například jablečný ocet (doporučuje se lžíci jablečného octa rozmíchat ve sklenici vody a tento nápoj pít dvakrát denně, pomáhá totiž s metabolizací tuků a zároveň brání vzniku zánětů), citron a veškeré ovoce s vysokým obsahem vitaminu C (tento vitamín pomáhá s tvorbou glutationu, což je enzym nutný k metabolizování tuků), čaj z pampelišky (pampeliška má pozitivní vliv na trávení a je vhodná hlavně pro lidi, u nichž je steatóza způsobená obezitou), zelený čaj (katechiny obsažené v tomto nápoji podporují fungování jater a hlavně metabolizaci tuků), kurkuma (toto koření má silné protizánětlivé účinky a brání tak zhoršování steatózy a podporuje metabolismus tuků).
Infekční žloutenka (virová hepatitida) je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.
Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě i v průmyslově vyspělých zemích, ale riziko je vyšší v zemích s nižším hygienickým standardem. Zdrojem nákazy jsou lidé v inkubační době – nemocný člověk s viditelným nebo skrytým onemocněním. Onemocnění se šíří nejvíce takzvaně fekálně-orální cestou, znečistěnýma rukama, kontaminovanou vodou, zeleninou a potravinami. Ohroženi jsou zejména cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně, upravované na ulici, nebo při pití nebalené vody, anebo cestovatelé žijící v úzkém styku s místním obyvatelstvem v rozvojových zemích. Rizikové potraviny představují saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové, maso (zvláště kuřecí importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob).
Zdrojem nákazy žloutenkou B je nemocný člověk nebo zdravý bacilonosič. K přenosu infekce stačí minimální množství infikované krve, například na injekční jehle. Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který primárně napadá játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.
Žloutenka C (VHC) je známa teprve od konce 80. let 20. století. V elektronovém mikroskopu byl virus spatřen až v roce 1994. Onemocnění se vyskytuje celosvětově cca u 3 % populace. Vyšší výskyt je v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde dosahuje 10 až 20 %. V České republice má protilátky proti VHC přibližně 0,2 % populace. K přenosu VHC dochází především krví. Před zavedením testování dárců krve v 90. letech 20. století se většina nemocných nakazila krví a krevními deriváty (imunoglobulin podávaný Rh negativním matkám). Další možností je nákaza u hemodialyzovaných pacientů a při transplantaci orgánů. V současné době dominuje přenos kontaminovanými pomůckami u injekčních uživatelů drog. K přenosu může dojít i společným užíváním pomůcek osobní hygieny (zubní kartáček, holicí strojek). Sexuální přenos je méně častý. Riziko nákazy u monogamních párů s dlouhodobým nechráněným stykem je cca 2–3 %. Toto procento se zvyšuje u prostitutů a homosexuálních mužů
Jedna obalená tableta obsahuje Silybi mariani fructus extractum siccum (35-40:1) extrahováno methanolem 204 mg (187 – 221 mg) (odpovídá silymarinum 150 mg, počítáno jako silibinin).
Lagosa se používá jako:
Ppodpůrná a doplňková léčba při toxicko-metabolických poškozeních jater, jako je steatóza, poškození alkoholem, jedovatými látkami, event. léky, otravy houbami apod.
Podpůrná léčba při chronických zánětlivých onemocněních jater (perzistující a aktivní chronická hepatitida) a cirhóze jater.
Dávkování a způsob podání
Obvyklé dávkování je podle závažnosti onemocnění a fáze léčby 3 až 6 mg silymarinu na kg tělesné hmotnosti denně.
Dospělí obvykle užívají 1 tabletu 2x (event. až 3x) denně po jídle. Interval mezi jednotlivými dávkami má být minimálně 4 hodiny.
Protože nejsou k dispozici dostatečné údaje o bezpečnosti a účinnosti u dětí a dospívajících do 18 let, přípravek Lagosa se u této věkové skupiny nedoporučuje podávat.
Léčba počáteční dávkou trvá 1 až 6 týdnů, po zlepšení stavu lze denní dávku snížit o třetinu až polovinu. Celková doba léčby může trvat 3 měsíce až 1 rok při pravidelných kontrolách zdravotního stavu lékařem.
Způsob podání
Tablety se užívají po jídle, polykají se celé, nerozkousané a zapíjejí se trochou tekutiny.
Kontraindikace
Lék se nemá používat při známé hypersenzitivitě na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku v tomto léku.
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Nutno dodržovat jaterní dietu a nepožívat alkohol.
Přípravek obsahuje monohydrát laktózy a sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy nebo fruktózy, úplným nedostatkem laktázy, sacharózoizomaltázovou deficiencí nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Užívání v těhotenství a při kojení
Z pokusů na zvířatech nejsou známy žádné toxické, resp. teratogenní účinky. Zkušenosti týkající se užívání v těhotenství a při kojení nejsou dostupné, je proto nutné zvážit případné riziko pro plod.
Ve zvýšené míře se může GGT uvolňovat do krve při poruše permeability membrán nebo při nekróze buněk (jako následek hypoxie nebo zánětu). Některé látky (například ethanol, žlučové kyseliny) také mohou při zvýšeném kontaktu s buněčnými membránami svým detergentním účinkem enzym z membrány uvolňovat. V případě cholestázy, kdy dochází ke zpětnému toku žluče, ještě přispívá vysoká koncentrace GTT ve žluči (10krát vyšší než v plazmě) ke zvýšení aktivity v séru. Adaptují‑li se hepatocyty na poškození (například toxickými látkami nebo probíhajícím nádorovým procesem), může dojít ke zvýšené syntéze GMT. Hepatocyty se v tomto případě chovají jako ve fetálním období. K indukci syntézy dochází také při chronickém příjmu alkoholu, při cholestáze a terapeutickými dávkami některých léků (například fenytoinu).
Hepatomegalie je častým klinickým příznakem v dětském věku a může být jediným nálezem při jaterním onemocnění. O velikosti jater, sleziny a žlučových cest dostatečně informuje neinvazivní sonografické vyšetření, které je v současné době již snadno dostupné v ambulantní péči.