Zajímá vás téma DÍVČÍ PŘIROZENÍ V DETAILU? Tak právě pro vás je určen tento článek. Existuje několik příčin tmavé kůže na přirození, může ji způsobit například nadměrné pocení, používání deodorantů, odstraňování ochlupení holicím strojkem nebo pomocí depilace, plísňové infekce, alergie nebo nošení těsného oblečení. Kůže v oblasti genitálu a přirození je velmi citlivá, proto i menší tření způsobuje její zabarvení nebo zjizvení. Existuje naštěstí i několik účinných domácích prostředků ke zmírnění tmavé kůže na přirození.
Příčiny tmavé kůže na přirození
Velmi častou příčinou tmavé kůže na přirození je plísňová infekce. Tmavá kůže na přirození se objevuje zejména u lidí žijících v tropickém podnebném pásu, protože je často vystavována potu. Také těsné oblečení a neprodyšné látky mají za následek infekci a po určité době může dojít i k tmavnutí kůže na přirození. Další příčinou může být alergická reakce. Alergie se vyvíjejí v důsledku špatné hygieny, nadměrného pocení a používání kosmetických produktů (krémů). Kontinuální svědění v oblasti přirození vede ke škrábání, což má za následek tmavnutí a jizvení kůže na přirození. Nošení těsného oblečení a spodního prádla může být rovněž příčinou tmavé kůže. Kůže v genitální oblasti je velmi citlivá, proto i menší tření způsobuje její zbarvení a zjizvení. Nejčastěji dochází k tmavnutí kůže ve stydké oblasti kvůli holení ochlupení. Je ale normální, že je přirození o něco tmavší než zbytek kůže na těle.
Ve svém příspěvku PADÁNÍ VLASŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dalibor.
ahoj co všechno pomáha na padání vlasů co třeba transplantace víte o tom někdo něco ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamil.
Ahoj, to je velmi specifické. Může ti to způsobovat stres, nebo nějaké jiné potíže (třeba nedostatek potřebných živin). Rozhodně doporučuju se zamyslet nad svou životosprávou apod. Co se týče transplantace, rozhodně je to řešení, pokud máš třeba genetické problémy s padáním vlasů, to bohužel žádné přípravky atd. nevyřeší. Pokud se rozhodneš podsoupit transplantaci vlasů, tak doporučuju například firmu http://www.newhair.cz - já se u tuto oblast poměrně dost zajímám, a můžu říci, že jsou opravdu solidní a vše vám vysvětlí do sebemenšího detailu. :)
V naší poradně s názvem EKZÉM NA PŘIROZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAN KREJCI.
DOBRY DEN NA PŘIROZENI SE MI UDELALY DROBNE PUPÍNKY JAK DRUHY DEN PO SPALENI O PLOTNU TREBA. NEJSOU ZARUDLE NESVEDÍ NEZVĚTSUJI SE NEDELAJÍ NIC ZAPORNEHO NEJDOU POMALU ANI VIDET POKUD TO NEVÍTE JSOU VELIKOSTNE JAK ANTIPERLE MAM TO UŽ MESÍC A JESTE SE TO NESTRATILO ZENY NESTRÍDAM FURT JSEM JEN S JEDNOU A MAM DOMA VELKE DYLEMA MUZETE MI PORADITDEKUJI MOC.S POZDRAVEM JAN.KREJCI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takhle podle popisu to nejde poznat o co jde. Ve vašem zájmu doporučuji navštívit kožní oddělení, kde váš stav zhodnotí a určí přesnou diagnózu. Prosím nepodceňujte tuto prohlídku, neboť penis máte jen jeden, stejně jako své zdraví. Před lékařem se nestyďte, nevnímá váš penis jako sexuální nástroj, ale jako součást vašeho těla, třeba jako ruku.
Doporučuje se nošení volného bavlněného oblečení a také bavlněného spodního prádla. Toto prádlo totiž pohlcuje pot. Nedoporučuje se užívání syntetických materiálů a těsného oblečení.
Měli byste se vyhnout častému holení ochlupení a používání krémů v oblasti přirození. Krémy obsahují chemikálie, které způsobují tmavnutí stydké oblasti.
Velmi vhodné je užívání citronové šťávy, která je přírodním bělidlem. Recept je jednoduchý, stačí pouze vymačkat jeden citron nebo limetku a touto šťávou masírovat ohanbí. Aplikace by měla probíhat po dobu jednoho až dvou měsíců. Po uplynutí této doby by mělo dojít k viditelnému zlepšení.
Jogurt je dalším účinným domácím lékem. Stačí pouze potřít ohanbí a nechat po dobu 10 minut zaschnout. Poté důkladně opláchnout. Při denní aplikaci jogurtu stačí pouze měsíční léčba, která přinese opětovné zesvětlení kůže ve stydké oblasti.
Dermatologové doporučují užívání prášku santalového dřeva smíchaného s růžovou vodou. Směs by měla být vytvořena z jedné lžíce prášku santalového dřeva a deseti kapek růžové vody. Tato směs by měla být aplikována na přirození zejména po koupeli. Nechat působit 30 minut a pak opláchnout.
Mandlový olej a med jsou dalším používaným lékem ke zmírnění tmavých skvrna na kůži. Smíchejte lžičku mandlového oleje se lžičkou medu. Tato směs se nanese na přirození a vmasíruje. Po 20 až 30 minutách můžete opláchnout.
Odlupování kůže (peeling) je velmi vhodným opatřením, protože dochází k odstranění odumřelých buněk a k efektivnější nápravě kůže. Peeling by se měl provádět dvakrát týdně. Vhodné je použít přírodní produkty jako gel z aloe vera, citrusy a olej s obsahem vitamínu E. Aloe vera má uklidňující účinky, citrusy jsou bělidlem a vitamín E hydratuje a vyživuje pokožku. Tyto produkty nebo jejich směsi lze uchovávat v lednici a měly by být používány alespoň po dobu 15 dní, aby došlo k vynikajícím výsledkům.
Infrasauny mohou být vybaveny keramickými zářiči, které jsou vhodné do chladnějších místností, jejich povrchová teplota je však kolem 150 °C, a proto musejí být chráněny mřížkou. Pro větší tepelnou pohodu jsou vhodnější karbonové zářiče, které jsou umístěny po celém interiéru infrasauny. Některé druhy infrasaun jsou vybaveny červeným světlem, které má velmi dobré terapeutické účinky. Pokud je důvodem pro pořízení infrasauny především zdravotní hledisko, zaměřte se na infrasauny s fullspektrálními zářiči Red Glass, které jsou po zdravotní stránce nejúčinnější.
Druhy zářičů:
Keramické zářiče: Výhody keramických infrazářičů spočívají především v tom, že infrasaunu vyhřívají poměrně rychle, a zároveň mohou být umístěny i v chladnějších místnostech. Nevýhodou může být vyšší povrchová teplota, proto je povrch kryt ochrannou mřížkou. Tento typ zářičů je zpravidla nejlevnější.
Karbonové zářiče: Kvalitní karbonové infrazářiče zajišťují oproti keramickým topidlům rovnoměrnější rozložení paprsků v sauně (tepelná pohoda je výraznější). Jejich nahřátí na provozní teplotu trvá déle, zato jsou energeticky úspornější a mají delší životnost. Jejich cena je proto vyšší. Karbonová topidla jsou umístěna i v podlaze sauny, takže dochází také k prohřívání chodidel.
Red Light zářiče: Red Light zářiče dosahují téměř dvojnásobně vyšší teploty než zářiče keramické, proto jsou schopné vyhřát prostor kabiny nejrychleji. Tou hlavní výhodou je však schopnost vyzařovat kromě tepla také světlo, které má velmi dobré terapeutické účinky.
Red Glass zářiče: Nejúčinnějším, ale také nejdražším typem infrazářičů jsou takzvané Red Glass zářiče. Ty jako jediné pracují na principu vyzařování IR-A, IR-B i IR-C, tedy s infračerveným zářením v celém spektru, které je schopné proniknout až do podkoží. Jejich léčebné účinky jsou nejvýraznější.
Infrasauny se vyrábějí pro jednu, pro dva či více osob. Infrasauny se používají jako prevence a mají blahodárný účinek na naše zdraví a psychiku. Zářiče infrasauny vyzařují infračervené světlo, které proniká do hloubky pokožky a zahřívá lidské tělo, aniž by se přitom rozehřál okolní vzduch. Toto hloubkové teplo stimuluje krevní oběh, zvyšuje flexibilitu svalů a rozšiřuje cévy, čímž napomáhá k čištění pleti, odbourávání celulitidy, spalování kalorií a k celkové detoxikaci organismu. Proces je naprosto bezpečný a přirozený, funguje na stejném principu jako infračervené záření, které je součástí slunečního záření. Frekvence užívání infrasauny, stejně jako doba strávená saunováním, je značně individuální. Infrasauna by se měla navštěvovat 1-2krát týdně. Ideální doba, která by měla být v infrasauně strávena, se pohybuje mezi 25-45 minutami bez přerušení, bez potřeby opakování saunovacího cyklu. Vhodné je začít kratš
Žlutá skvrna je oblast v centru sítnice oka o velikosti špendlíkové hlavičky s hustým výskytem fotoreceptorů (zrakových buněk), která zajišťuje jasné, ostré vidění detailů. Žluté zbarvení nazývané „pigment skvrny“ je výsledkem nahromadění luteinu a zeaxantinu, což jsou látky s antioxidačními účinky, velmi důležité pro výživu oka. Jejich koncentrace je v makule tisíckrát vyšší než v krvi. Patří do velké skupiny rostlinných pigmentů nazývaných karotenoidy, díky kterým se v ovoci a zelenině vyskytuje žluté, červené a oranžové barvivo.
Některá onemocnění související s poškozením žluté skvrny jsou velmi vážná a mohou způsobit až oslepnutí. Častá je makulární degenerace neboli degenerace žluté skvrny, což je onemocnění zraku, které postihuje převážně osoby starší 50 let. V 90 % se pak jedná o takzvanou stařeckou makulární degeneraci, která je charakteristická výskytem u osob nad 50 let. Méně častou formou je degenerace žluté skvrny jako součást Stargardtovy nemoci u dětí a mladistvých.
Postižený jedinec vidí v zorném poli šedou nebo černou skvrnu, která se nazývá centrální skotom. Rovné linie bývají deformovány, nemocný vidí tvary předmětů jinak, než ve skutečnosti vypadají. Tyto příznaky, kterým se obecně říká zprohýbané vidění, jsou projevem takzvané vlhké (exsudativní) makulární degenerace. Ta většinou nastupuje velmi rychle a v případě neléčení může dojít až ke ztrátě zraku.
Naproti tomu pokud příznaky nastupují postupně, to znamená, že dochází k problémům s viděním za tmy nebo za šera, k vyblednutí barev a k rozmazávání písma (obtíže se čtením), jedná se o takzvanou suchou makulární degeneraci. Na tu bohužel neexistuje žádná léčba. Udává se, že drtivá většina nemocných (až 90 %) trpí právě suchou (atrofickou) formou degenerace žluté skvrny.
Základem diagnostiky makulární degenerace je Amsler mřížkový test, který se skládá z pravidelné mřížky, v jejímž prostředku se nachází černý puntík. Na něj se pacient snaží zaostřit. Zdravý jedinec vidí všechny čáry z mřížky rovné, nemocnému degenerací žluté skvrny se jeví jako deformované.
Léčba degenerace žluté skvrny je velmi problematická. Na suchou formu makulární degenerace neexistuje spolehlivá léčba, takže pacientům nezbývá než užívat potravinové doplňky s obsahem luteinu, vitamínu E, zeaxantinu a zinku. Naproti tomu vlhká forma makulární degenerace se léčit dá. Mezi způsoby léčby patří například speciální injekce na potlačení růstu nových cév (anti-VEGF terapie). Dalšími možnostmi jsou také fotodynamická terapie a transpupilární termoterapie (léčba diodovým laserem), které ovšem nelze využít přímo v místě žluté skvrny, protože laser spolu s novými cévami zničí i&nb
Ve svém příspěvku BRADAVICE NA GENITÁLIÍCH FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Po holení přirození se mi nejlépe osvědčil obyčejný ocet. Po oholení si octem namažu vyholená místa, penis a varlata i jako prevenci proti plísním. S přítelkyní to děláme už léta a naprosto v pohodě. Stačí jen vyzkoušet
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ladislav.
Dobrý den.Asi před třemi měsíci se me udělali vyrustky v rozkroku které postupně z tmavli.Momentálně v rozkroku cítím tupou bolest což sem předtím necítil a hlavně mám problém jelikož sem stydlivy s tím někde zajít.Poradite mi co mám dělat nebo kam popřípadě zajít?Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Lidské oko je velmi složitý orgán, který se skládá z mnoha malých částí. V oční kouli se nachází bělima, rohovka, živnatka, řasnaté tělísko, duhovka, zornice, čočka, sítnice a sklivec. Zároveň k oku patří také spojivka, slzní žláza, obě víčka (horní a dolní) i okohybné svaly.
Sítnice je tedy nezbytnou součástí oka, jedná se o jeho vnitřní vrstvu. Sítnice slouží ke snímání a předzpracování světelných jevů, které se do sítnice dostávají přes čočku. A samozřejmě i samotná sítnice se skládá z různých částí a vrstev. Existují dva pohledy na stavbu sítnice. První z nich popisuje mikroskopickou stavbu sítnice oka. Ta se skládá z deseti vrstev (pigmentové buňky, čivé výběžky, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, vnitřní plexiformní vrstva, gangliové buňka, vnitřní ohraničující membrána, agony gangliových buněk). Sítnice je vyživována nepřímo z cévnatky, a pokud by tedy byla oddělena od ostatních složek oka, může dojít k odumření světločivných elementů. Zároveň se sítnice nachází ve vrstvě pigmentových buněk, ale není s nimi pevně spojená.
Všechny buňky, které jsou v sítnici obsažené, mají určitou funkci a nejsou v oku jen tak bez důvodu. Již zmíněné pigmentové buňky mají za úkol pohltit světlo a zabránit jeho odražení. Podílí se tedy na ostrosti vidění. Velmi podstatné jsou v oku také tyčinky a čípky, které se nacházejí ve vnitřní jádrové vrstvě. Právě tyto buňky jsou schopné reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují na světlo, ale ne na barvy. Naopak čípky registrují barvy, ale potřebují k tomu dostatek světla. Ve vnitřní jádrové vrstvě se také nacházejí bipolární (jejichž úkolem je předávní vzruchu z čivých buněk), horizontální a amakrinní buňky (ty propojují bipolární i gangliové buňky mezi sebou a napomáhají tak předzpracování obrazu. Samotné gangliové buňky přeposílají informace z oka do mozku a jejich axony vytvářejí zrakový nerv.
Makroskopická stavba sítnice oka rozlišuje jen dva útvary v sítnici, a to slepou skvrnu a jamku se žlutou skvrnou. Slepou skvrnou vystupuje zrakový nerv a vstupuje sem a. centralis retiane. Pokud se zjišťuje jaký jen nitrooční a nitrolebeční tlak, tak se zkoumá tato část oka. Žlutá skvrna (= makula) se skládá jen z čípků a v této části oka dosahuje obraz nejvyšší ostrosti. Žlutá skvrna je jen velmi malou částí v sítnici a kromě zaostřování zodpovídá také za rozpoznávání detailů obrazu. Zatímco zbytek sítnice se současně zaměřuje na periferii obrazu a případné noční vidění.
Sítnice je nezbytnou součástí oka a zastává zde nezpochybnitelně důležitou funkci, a proto jakékoliv onemocnění této části oka může mít velký vliv na jeho fungování. Při návštěvě očního lékaře tedy l
V naší poradně s názvem ZESVĚTLENÍ KŮŽE NA PŘIROZENÍ A STEHNECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nasťa.
jezdíme na dovolenou k moři a vadí mi tmavá kuže na vnitřních stehnech a na přizození, ,chtěla bych vědět jak se dí zmírnit. tohle zabarvení,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na tmavé plochy na kůži je dobrá citrónová šťáva, krém s hydrochinonem a krém s kyselinou kojovou (kojic acid). Krémy se dají koupit běžně na internetu.
Philips QC 5770 je prezentován jako profesionální zastřihovač vlasů, bez problémů zvládá i zastřihování vousů. Především díky kombinované hlavě. Dokáže velmi přesně zvládnout požadovanou délku až do 42 milimetrů. Umožňuje bez problému vytvořit lehké strniště (od půl do jednoho milimetru), a to s použitím samotných břitů bez nástavců. Jedinou slabší vlastností je oblast střihu o délce dvou milimetrů. Samotné břity stříhají zhruba do jednoho milimetru, nejmenší délka s nástavcem je tři milimetry. Pro toho, kdo se s tímto menším nedostatkem „srovná“, je tento Philips zcela ideální. Tento střihací strojek má perfektní multifunkční displej a velmi působivé ergonomické tělo. To tvoří kombinace leštěného kovu, pogumovaného povrchu a kvalitního lesklého plastu. Nezanedbatelný není ani vysoký výkon. Kvalitní Li-Ion baterie se nabíjejí pouhou jednu hodinu. A vydrží bez dobíjení 50 minut. Součástí dodávky je i kvalitní pouzdro s vytvarovaným dnem pro uložení jednotlivých součástí.
Výhody: precizní provedení, vysoký komfort, multifunkční displej.
Philips QG 3371 Multigroom Pro je kvalitní přístroj, jednotlivé díly jsou propracované do nejmenšího detailu. A co je podstatné, jsou všechny funkční. Nemá sice multifunkční displej jako QC 5770, ale tento model převyšuje naopak v jiných vlastnostech. Vedle zmíněné maximální univerzálnosti je to také vodotěsnost či režim turbo, ve kterém se v případě potřeby zvýší krátkodobě výkon. Velmi uspokojivé je rychlonabíjení, které trvá pouhou jednu hodinu. Rozsah délky vousů má 18 možností nastavení, od jednoho do osmnácti milimetrů. Stejné množství umožňuje i hřeben pro stříhání vlasů od tří do dvaceti milimetrů. Další hlava je určena pro detailní zástřih. Nechybí ani hlava pro hladké holení či likvidaci chloupků v nose. Nevýhodou je ne zrovna povedený stojan pro zastřihovač a příslušenství, který je příliš mělký a zároveň náročný na prostor. Stojící zastřihovač zde nejen nemůže být napájen, ale jeho lůžko je méně přesné. Vzhledem k mnoha ostatním velmi pozitivním vlastnostem je to však méně podstatný detail.
Výhody: univerzalita, rychlé dobíjení, délka výdrže baterie, precizní provedení.
Stravování v nemocnicích není hotelovou službou, ale mělo by být promyšlenou výživou, která léčbu podporuje. Příslušný druh a formu stravování ordinuje ošetřující lékař a sestavuje nutriční terapeutka. Nutriční terapeutka je tím správným člověkem, který by měl poradit, jak se stravovat po propuštění domů či po návratu do práce. A to zvláště tehdy, když je dlouhodobá změna stravování nezbytná.
Tento druh stravy bývá doporučen zpravidla jen krátkodobě!
Tipy
Při kašovité dietě by měla být strava hlavně chutná a lehce stravitelná. Zároveň by měla obsahovat vše, co tělo potřebuje pro správné fungování. Důležité je také dodržovat pitný režim.
Pravidlo kašovité stravy: Běžně připravovaná strava se zpracuje do kašovité konzistence. Jak již bylo popsáno, maso se doporučuje upravovat dušením nebo vařením. Možné je i pečení (spíše výjimečně) či zapékání ve vodní lázni. Za vhodnou přílohu se samozřejmě považují brambory. Hodí se ale i těstoviny a další.
Tip: Jídlo je třeba vždy připravit do měkka.
Při krátkodobém (v řádu dnů) „pojídání“ kašovité stravy asi není nezbytně nutné do detailu sledovat, zda je ve stravě obsaženo vše, co by v ní mělo být. Na druhou stranu nelze doporučit ani druhý extrém, tedy vůbec si složení stravy nevšímat.
Recepty
Recepty se neliší od běžného stravování. Pouze se připravené pokrmy nakonec rozmixují.
Doporučení:
polévky – vývary, zeleninové
bramborová kaše, těstoviny, rýže; v podstatě je možný i knedlík
libové maso (hovězí, kuřecí, krůtí, může být i vepřové) a netučné ryby (nejlépe filé)
omáčky
dětské přesnídávka – lze přidat drcené piškoty
jogurty, tvarohy
krupicová kaše, pudink
sýry (tavené i tvarohové), vejce, pomazánky
banány, jahody, broskve, meruňky, jablko a další; zvolit lze i ovoce ve formě kompotu
vhodná je i zelenina – mrkev, řepa, rajčata a další
pečivo – netučné rohlíky, veka, piškoty jako přídavek do tekuté stravy
z tuků nejlépe rostlinné; přidávají se do hotových produktů
Co vynechat
Při kašovité dietě se doporučuje vynechat zejména potraviny, které jsou hůře stravitelné, dráždí zažívací trakt, způsobují nadýmání či se špatně zpracovávají do kašovité podoby. Patří k nim například:
tučné maso, uzeniny (zejména kořeněné a tvrdší)
chléb, čerstvé kynuté pečivo
kapusta, zelí, paprika, česnek, nakládané okurky, angrešt, fíky, datle, ořechy a další
V naší poradně s názvem ZESVĚTLENÍ KŮŽE NA PŘIROZENÍ A STEHNECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlina.
a to jsou napriklad jake kremy? prosim o nazev, nemuzu najit zadne na internetu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tady je několik variant bělících krémů, které obsahují některou z uvedených látek https://www.zbozi.cz/?q=B%C…
Pokud si chcete být jistá, která že látka v krému je, tak bude nutné prozkoumat složení uváděné výrobcem na obalu, takže nejlépe v kamenné prodejně. Nejefektivněji bělí kojic acid a hydrochinon.
Sítnice je vrstva tkáně, která se nachází v zadní části oka. Tato část oka snímá světlo a posílá obraz do mozku. V centru této nervové tkáně je skvrna. Sítnice poskytuje ostré centrální vidění, potřebné pro čtení, řízení a vidění jemných detailů. Poškození sítnice může mít vliv na zrak, a některá poškození mohou být tak závažná, že způsobí slepotu. Příklady poruch sítnice jsou následující:
V naší poradně s názvem KRVAVÁ PODLITINA NA PŘIROZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel David.
Udělala se mi na penisu krvavá podlitina. Co s tím mám dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Krvavá skvrna pod kůží na penisu se objevuje při pohmoždění. To se může stát například při sportu a nebo také při vášnivém sexu, kdy při orálním sexu dochází k poranění penisu o zuby. Další příčinou krevního výronu do podkoží může být cevní problém, obzvláště když se krvavé podlitiny dělají i bez používání penisu. V prvním případě se výron do několika dní vstřebá a nehrozí z toho žádné nebezpečí. V druhém bude potřeba vyhledat kožního lékaře a nechat si udělat vyšetření a podle výsledků stanovit další postup.
Ondatra pižmová žije v současné době téměř ve všech vodách střední a východní Evropy, vyskytuje se také v některých oblastech Skandinávie a západní Evropy. Svým rozšířením zasahuje až daleko na Sibiř. Ondatra pižmová pochází ze Severní Ameriky. Zdomácněla v oblastech bývalého Sovětského svazu a v Evropě.
Hlava s tělem měří u ondatry 26 až 40 cm, ocas je ze stran poněkud zploštělý, dlouhý 20 až 27 cm a poměrně silný. Ondatra váží 1 až 2 kg. Srst má tmavohnědou, na spodní straně těla poněkud světlejší. Některé chlupy jsou silnější až štětinovité, a proto pokryv těla působí jakoby zježeným dojmem. Mezi prsty zadních nohou jsou krátké plovací blány. Celá vrchní část těla ondatry při plavání zpravidla vyčnívá z vody, přičemž se ocas hadovitě pohybuje ze strany na stranu. Na zemi působí ondatra pižmová nemotorně, používá však velmi šikovně přední tlapy pro přidržování potravy. Velikostí těla převyšuje všechny ostatní druhy hrabošů, lze si ji ale někdy splést s mladou nutrií anebo s mladým bobrem. Bobři však mají široký plochý ocas a nutrie má ocas silný a na průřezu kulatý.
Ondatru pižmovou, vysoce ceněnou jako kožešinové zvíře, vysadil v roce 1905 v Čechách kníže Colloredo-Mansfeld na svém panství v Dobříši, přibližně 40 km od Prahy. Zvířata si rychle zvykla a začala se rozmnožovat takovým tempem, že už v roce 1915 pronikla do Bavorska, v roce 1917 do Saska a v roce 1927 se objevila ve Virtembersku. Ve stejnou dobu se ondatry rozšířily podél Dunaje daleko za Vídeň a pronikly rychle jak směrem na Balkán, tak i na severozápad. Přes okamžitá opatření k omezení jejich počtu, jakými byla povinnost okamžitého hlášení výskytu ondater a vypsání prémií za jejich odchyt, se nepodařilo jejich šíření zabránit. Lokální akce, které měly místa vyčistit od ondater, měly pouze krátkodobý účinek a nebylo možné je neustále opakovat. Později bylo i na různých vhodných místech na území tehdejšího Sovětského svazu vysazeno na 80 000 těchto zvířat za účelem zvýšení množství zpracovávaných kožešin. Tak se ondatra pižmová rozšířila i na Sibiři a ve Střední Asii, kde rozlohou svého výskytu daleko převyšuje obývané oblasti v Evropě. Ondatra pižmová tam nebyla považována za škodnou, protože řeky v Sovětském svazu nebyly většinou regulovány, a proto nemohly vzniknout ani žádné škody na přehradách a hrázích. Naproti tomu ve střední a západní Evropě, kde byly téměř všechny střední a větší vodní toky už dávno regulovány a eventuálně dokonce převedeny do umělých řečišť, vznikaly značné problémy. Ty se však nepodařilo vyřešit ani tím nejintenzivnějším lovení
Největší skupinu zánětů genitálií v dětském věku u dívek tvoří zánětlivá onemocnění poševního vchodu (vulvy) a pochvy (vaginy), přičemž jejich výskyt kolísá podle jednotlivých období dětského vývoje. Tato onemocnění se mohou objevit (i když velmi zřídka) už u novorozeňat, většinou se však spontánně zhojí. V období pohlavního klidu (to jest do puberty) převažují bakteriální zánětlivé formy chorob, s tvorbou ženských pohlavních hormonů se více objevují trichomonádová a plísňová onemocnění. Postiženy bývají obvykle jen vulva a dolní třetina pochvy.
Záněty poševního vchodu (vulvitida) u dívek vznikají na základě mechanického nebo chemického podráždění v důsledku nesprávné či nedostatečné péče. Konkrétními příčinami mohou být přísady do koupele, dezinfekční prostředky, ale také špatně vymáchané plenky nebo jejich nedostačující výměna. Na pravidelnou výměnu plen je třeba dbát i u těch papírových, neboť dítě močí relativně často (ve srovnání s dospělými), a přestože se plenka zdá suchá, moč z ní může prosakovat nebo se vypařovat. To může vést k podráždění dětské pokožky, v horším případě pak k onemocnění močových cest i genitálu. Mezi další příčiny zánětu poševního vchodu v dětském věku patří mykózy (kandidóza a jiné) vyvolané antibiotiky (jimiž se léčí či léčila nějaká nemoc), cukrovka, podráždění kůže způsobené bakteriemi... Po vulvitidě prodělané v dětství mohou zůstat jizvy a srůsty.
Záněty poševního vchodu se projevují většinou mírným zarudnutím, případně svěděním v místě zánětu. Jestliže se zanítí i pochva, dalším příznakem může být světlý hlenovitý výtok z roditel, v těžších případech je výtok hnisavý nebo krvavý. V takovém případě je nutné neprodleně vyhledat dětského lékaře, eventuálně na jeho doporučení navštívit dětského gynekologa. S vyhledáním odborné péče se nemá dlouho otálet, jelikož i při vážných zánětech zevních rodidel nemusí mít dítě horečku a jeho zdravotní stav tak nemusejí rodiče dobře odhadnout.
Co se týče vulvovaginitidy, tedy zánětu vulvy a pochvy, příčin může být ještě více. Kromě bakteriálních infekcí a mykóz může daný zánět vyvolat střevní onemocnění, jež se přenese na genitálie, nebo streptokoková infekce, kterou často doprovází i silný krvavý výtok. U menších dětí mohou onemocnění způsobit i střevní parazité (roupi), kteří přesídlí z konečníku do pochvy. Vulvovaginitida se někdy objevuje jako průvodní onemocnění při některých infekčních chorobách (při angíně, spále, zápalu plic, zánětu močových cest a podobě) a po očkování proti pravým neštovicím. Bakteriální infekce se vyznačuje mimo jiné i řídkým krvavým, někdy až hnilobně zapáchají
Virus vyvolávající pásový opar patří do skupiny takzvaných herpetických virů. Jeho blízcí příbuzní vyvolávají známé opary na ústech nebo genitáliích. Genitálie napadá vir Herpes simplex 2 projevující se nepříjemnými puchýřky v oblasti konečníku a přirození. K nákaze dochází převážně při souloži, a to přenesením viru z úst do intimních partií a naopak. U žen může navíc toto onemocnění zasáhnout také močový měchýř, u mužů zevní pohlavní orgány. Pokud tedy máte opary na pohlaví, raději se sexem počkejte, dokud se infikované partie zcela nezhojí, popřípadě použijte kondom.
Genitálními opary trpí více ženy. Důvodem je především to, že ženské přirození je vlhčí a teplejší než mužské, virus tak má u žen vhodnější podmínky pro rozvoj choroby. Zmiňovaný pohlavně přenosný neduh, s inkubační dobou dva až pět dnů, znepříjemňuje močení, narušuje sexuální život, zvyšuje riziko nákazy HIV. Nebezpečný je ale především v období těhotenství. Existuje zde totiž velká možnost nakažení a poškození plodu, při porodu se pak infekce může dostat z matky na novorozeně. Lékaři však v tomto případě zpravidla volí císařský řez, aby nebezpečí předešli. Co se týká způsobů léčby, využívá se obkladů, sedacích koupelí i mastí/léků s protivirovými účinky. Dalším řešením je laser, který může doporučit gynekolog či kožní lékař. Herpes genitalis nelze trvale vyléčit. Periodicky se navrací v závislosti na spouštěcích faktorech.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVLA JAKUBOWSKA´.
Manžel má 82 let 20,12,2018 mu byla provedena TEP levé kyčle .Po operaci měl v tříslech velké zarudnutí dostal Zinkovou mast.Moc mu to nepomohlo.Od 22,1,2019 byl měsíc v Lázních Darkov.Jodovými kopelemi stav zhoršen,navíc po celé levé půlce zad, prsou i na levém lokti svědící ,hlavně v tříslích ,červená vyrážka . Po příjezdu 22,2,2019 z lázní zde na obv.odd.mu lékařka dala Zodac1ráno na 14dní a 1 večer Dithiaden a mast Imacort krem 20g,vymazalo se 6 balení,vyrážka-malé červené flíčky se trochu vytratily,na výskytu se loupe kůže.Mast už nemá ,nyní maže Calciovou mastí.
Zítra jde znovu k lékaři.Jak jsem viděla spalničky na obrázku připadá mi to tak na zádech, V tříslích to je jeden velký flek vel.15x 6cm na obou nohách až k přirození, Teplotu nemá .Děkují za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Kupte v lékárně mast Clotrimazol a mažte postižená místa ráno a večer po dobu jednoho měsíce. Tady je odkaz, kde je vidět jak mast vypadá a kolik stojí: https://www.drmax.cz/clotri…
Během prenatálního vývoje může dojít ke vzniku mnoha odlišností. Například se může stát, že se dítě narodí jako intersexuální jedinec, který má pohlavní orgány jak muže, tak i ženy.
Androgenův syndrom necitlivosti
U těchto syndromů nejsou cílové tkáně pro androgeny schopny reakce na hormonální stimulus buď zcela, nebo jen částečně. Teoreticky existuje řada možností receptorových poruch. Popsáno bylo doposud asi přes šest set mutací genu pro androgenní receptor. Prakticky se periferní necitlivost na androgeny projevuje několika klinickými syndromy, které se označují jako úplná, neúplná a minimální androgenní necitlivost. Vedle těchto syndromů se může snížená citlivost na androgeny uplatňovat u různých forem mužské neplodnosti spojené s poruchami spermiogeneze.
Syndrom testikulární feminizace či Morrisův syndrom (anglicky Androgen Insensitivity Syndrome – AIS) je dědičná genetická receptorová porucha charakterizovaná výhradně ženským fenotypem. Příčinou je necitlivost či úplné chybění receptorů pro androgeny – mužské hormony. V důsledku této necitlivosti tkání na mužský pohlavní hormon se plod, ač geneticky mužského pohlaví (XY), vyvíjí jako plod ženský se vznikem ženských zevních pohlavních orgánů a posléze i sekundárních pohlavních znaků.
Takový jedinec se i psychicky identifikuje jako žena. Tento syndrom je nejčastější příčinou mužského pseudohermafroditismu a jeho incidence je asi 1 : 20 000 narozených chlapců.
Jak se projevuje syndrom testikulární feminizace – příznaky, projevy, symptomy
typický ženský vzhled
velká prsa
ženská postava
nemocní se psychicky cítí ženami
pubické ochlupení chybí
ochlupení v podpaží chybí
nejsou vyvinuty ženské vnitřní pohlavní orgány (nedochází tedy k menstruaci a není možné oplodnění)
přítomna rudimentární nesestouplá varlata
dysgenetická varlata (nejsou správně vyvinutá a funkční)
často malignizace varlat
Vrozená adrenální hyperplazie
Kongenitální adrenální hyperplazie je postižení u žen, které mají hyperaktivní nadledviny. Ty vytvářejí další hormony, jako je kortizol, který je strukturálně a funkčně podobný testosteronu. Tyto recesivní geny lze nalézt také u mužů, ale nemají velký vliv. Ženám se rozvíjejí maskulinizované genitále v různé míře, například rozšíření klitorisu nebo případně řitní fúze. Pokud se zjistí tento problém brzy a je léčen, ženám nic nehrozí, takže jejich tělo a pohlavní orgány rostou normálně, chování zůstává ženské, nemají tudíž žádné problémy se sexuální identitou.
5 α-reduktázy deficit
Muži s deficitem 5 α-reduktázy neprocházejí stejným prenatálním vývojem jako ostatní muži. Tento enzym pomáhá kontrolovat poměr mužských pohlavních hormonů v těle. Když se objeví nedostatek tohoto enzymu, nedochází k normálnímu vývoji mužských pohlavních orgánů. Muži s tímto „onemocněním“ připomínají spíše ženy, zejména do období puberty. Poté se jim zvýší hladiny testosteronu a opět se z nich stávají muži.
Ve svém příspěvku JAK POZNAT A LÉČIT BULKY NA VARLATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Horakova ivana.
Dobrý den,Syn má 16 let ,Na přirození a varlatech má tukové bulky.leží v nemocnici,personál mi říkal že neví proč to má.Je mito divné .Syn je na plícní ventilaci.byla bych ráda kdyby jste mi mohli poradit co mám udělat.Děkuji Spozdravem Horáková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Existuje mnoho vrozených vad, které se týkají pohlavních orgánů a močových cest. Tyto vady mohou mít vliv na ledviny (orgán, který filtruje pustiny z krve a moči), močovodů, močového měchýře, močové trubice a mužské či ženské genitálie. Mužské pohlavní orgány zahrnují penis, prostatu a varlata. Ženské pohlavní orgány pak zahrnují vagínu, dělohu, vejcovody a vaječníky.
Abnormality pohlavních orgánů a močových cest patří mezi nejčastější vrozené vady, které ovlivňují jedno dítě z deseti. Některé z těchto abnormalit jsou jen drobné problémy, které nemusejí způsobit žádné příznaky a mohou být snadno diagnostikovány. Jiné abnormality mohou způsobovat například infekce močových cest, blokády, bolesti a poškození ledvin nebo jejich selhání.
Příčiny problémů pohlavních a močových cest
Tyto problémy se dědí geneticky, tedy od rodičů. Konkrétní příčiny většinou nejsou známy. Je však zřejmé, že genetika a faktory životního prostředí ovlivňují vývoj genetických orgánů.
Diagnostika vad močových cest
Mnoho vad močových cest může být diagnostikováno před nebo po porodu, a to pomocí ultrazvukového vyšetření, které používá zvukové vlny zkoumající vnitřní orgány plodu. Po porodu jsou využívána nejen ultrazvuková vyšetření, ale i množství jiných testů.
Nejednoznačné genitálie
Děti, které se narodily s nejasnými pohlavními orgány, mají vnější pohlavní orgány, které se nedají rozeznat, ať už jde o mužské, nebo ženské přirození. Existuje mnoho příčin nejednoznačných genitálií, včetně chromozomálních a genetických poruch, hormonálních poruch, deficitu enzymu a nevysvětlitelné abnormality tkáně plodu, která se stane genitálií. Nejčastější příčinou nejednoznačných genitálií jsou dědičné poruchy nazývané jako kongenitální adrenální hyperplazie, které u těžkých forem mohou narušit funkci ledvin a způsobit tak smrt. Tato porucha zahrnuje nedostatek enzymu, který způsobuje nadměrnou produkci mužských hormonů v nadledvinách. Nadbytek androgenů u dívek způsobuje velký klitoris připomínající penis. Toto onemocnění může být diagnostikováno pomocí krevních testů a vyžaduje celoživotní léčbu chybějících hormonů. U dívek může dojít k chirurgickému zákroku, který pomůže odstranit mužský genitál.
Další častou příčinou nejednoznačných genitálií je androgenní syndrom necitlivosti. Postižené děti mají mužské chromozomy (XY), ale v důsledku genetických vad jejich buňky nereagují nebo jen částečně neodpovídají na androgeny (mužské hormony). Děti s kompletní androgenovou necitlivostí mají varlata a u žen to způsobuje nevyvinutí ženských orgánů, jako je děloha nebo vaječníky. Tyto děti jsou téměř vždy vychovány jako ženy a mají zcela normální ženský vzhled, ačkoli potřebují léčbu hormony,
V dnešní době je úplně normální, že ženy mají intimní partie oholené. Vlastně jim to napomáhá k dobrému navázání sexuálního kontaktu s partnerem. Díky oholení nedochází jen ke zlepšení intimního života, ale je i určitou prevencí před řadou nepříjemných onemocnění, protože ochlupení udržuje bakterie a také zadržuje větší vlhkost. Holení intimních partií je celkem nákladné, protože chloupky dorůstají rychle a může dojít i k jejich zarůstání.
Když se podíváte na různé blogy zjistíte, že některé ženy mají raději chlupaté přirození, protože si myslí, že to muže vzrušuje. Když se nad tím zamyslíte, může tomu opravdu tak být. Ale jak se říká, nic se nesmí přehánět. Není ideální, aby slečna měla extrémně zarostlé intimní partie, je vhodné, když se o ně stará a opečovává je nějakým typem zastřihnutí.