Schopnost člověka vyrovnat se s okamžiky stresu závisí na tom, jak se mu podaří najít rovnováhu mezi povahou problému a důsledky, které pro něho stresová situace má. Příliš velký nepoměr mezi těmito faktory vyvolává tlak a vám nepomůže dojít ke správnému řešení. První krok, který musíte při zvládání stresu udělat, spočívá v rozpoznání příčiny problému a významu, jaký ve vašem životě mají. Způsob, jakým vnímáte svoje okolí a jak k němu přistupujete, ovlivňuje klíčovým způsobem vaše reakce. Člověk pod vlivem stresu nejedná racionálně. Ztrátou kontroly nad vlastními silami bývají nejvíc ohroženi právě ti lidé, kteří ve vypjatých situacích vypadají chladně, klidně. Období stresu často vyvolává potíže v soukromém životě. Vzájemné vztahy a jednání lidí mezi sebou má na svědomí celý seznam projevů považovaných za vedlejší příznaky psychického stresu. Patří sem obavy z neúspěchu a odmítnutí, náladovost, celkový pocit úzkosti, panického strachu, viny, studu, extrémního vzteku a odporu, nezájem o sex.
Stres ze školy
Nejdůležitější je uvědomit si, že stres škodí našemu zdraví a ubírá nám radost ze života. Taky vám občas připadá, že žijete stereotypní život? Ráno vstanete, nasnídáte se, jdete do školy, tam si poslechnete danou látku, a zpátky domů, kde se musíte nepřetržitě učit. Čekáte jenom na 2 dny v týdnu, které vás dělají šťastným, protože se můžete uvolnit a zajít se někam pobavit. Mnoho studentů má problém v tom, že si učivo, různé projekty a úkoly nechává na poslední chvíli. To nejlepší, co můžete pro sebe udělat, je, že si rozvrhnete studijní plán, kde si poznamenáte, kdy se v jaký den budete učit. Nemusíte se učit každý den 4 hodiny, ale rozvrhnout si to tak, aby váš školní týden nebyl stereotypní, ale aby stál přece jen za něco. Týden si můžete zpestřit kinem, procházkou v přírodě a knihou.
Stres v práci
Zaměstnanci zažívají stres, jsou-li nároky jejich práce větší než jejich schopnost je zvládat. Kromě duševních zdravotních obtíží se u pracovníků, kteří trpí dlouhodobým stresem, mohou rozvinout vážné tělesné zdravotní problémy, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo muskuloskeletální obtíže. Z hlediska organizace negativní účinky zahrnují špatné celkové výsledky podniku, zvýšenou míru pracovní neschopnosti, přítomnost na pracovišti i v době nemoci.
Příklady pracovních podmínek způsobujících psychosociální rizika:
nadměrné pracovní zatížení
rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně vymezené úlohy
nedostatečné zapojení do přijímání rozhodnutí, která mají na pracovníka dopad, a nedostatečný vliv na způsob výkonu dané práce
V naší poradně s názvem JAKE HODNOTY MA BYT DLOUHODOBY CUKR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
mam dotaz-jakou ma mit hodnotu dlouhodoby cukr 40 nebo kolik dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobý cukr v krvi, neboli koncentrace glukózy v krvi (glykemie), je za normálních fyziologických podmínek u zdravého člověka udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Glykemie se určuje ze žilní krve odběrem u lékaře a nebo v domácích podmínkách vlastním glukometrem.
V průběhu posledních více než deseti let se opakovaně diskutovala možnost v oblasti diagnostiky diabetu využít vedle glykemie rovněž stanovení glykovaného hemoglobinu (HbA1c), neboť jeho hodnoty jsou závislé na dlouhodobé průměrné glykemii, která je u neléčeného, a tedy i nepoznaného diabetu vyšší než u zdravé populace.
Vyšetření dlouhého cukru ukazuje, jaká byla v organismu průměrná glykemie v posledních třech měsících, které předcházely vyšetření. Právě údaje za delší časové období jsou pro lékaře nesmírně důležité. Jsou totiž jakousi kontrolou léčby a toho, jestli je léčba úspěšná a správná. Jsou také informací, která říká, jaké rizikové komplikace pacientům hrozí. A konečně představují popud ke změně léčby v případě, že je zjištěný údaj příliš vysoký. Má stejný význam pro pacienty s diabetem 1. i 2. typu. Riziko vzniku chronických komplikací cukrovky roste přímo úměrně s rostoucími hodnotami koncentrace cukru v krvi. Dlouhodobý (dlouhý) cukr se samozřejmě zvyšuje i při dlouhodobě zvýšené glykemii a je ukazatelem dlouhodobé kompenzace diabetu.
Glykovaný hemoglobin je látka, která vzniká v organismu navázáním glukózy (krevního cukru) na hemoglobin (červené krevní barvivo). Hodnota HbA1c poskytuje nepřímou informaci o průměrné hladině cukru v krvi (glykemie) v časovém období 4–6 týdnů. Proto se také někdy glykovanému hemoglobinu říká „dlouhý“ nebo „dlouhodobý“ cukr. Časové období 4–6 týdnů vychází z přežívání červených krvinek v krevním oběhu, které se průměrně pohybuje v rozmezí 4–6 týdnů.
Hodnota krevního cukru – glykemie – je oproti tomu aktuální hodnota. Je velmi proměnlivá a závislá na mnoha faktorech: na tom, zda jste po jídle nebo nalačno, na fyzické aktivitě, stresu, emocích, ať už příjemných nebo naopak nepříjemných. V závislosti na tom se může měnit jak směrem nahoru – (zvýšená hladina glykemie – hyperglykemie), tak i směrem dolů (hypoglykemie). Naproti tomu glykovaný hemoglobin je považován za dlouhodobý průměr glykemie a není těmito faktory ovlivňován. Poskytuje tedy informaci, zda jste dobře léčeni.
I když glykovaný hemoglobin ukáže průměrnou kompenzaci cukrovky za posledních několik měsíců, nevypovídá nic o tom, zda byly glykemie vyrovnané či ne. Glykemie skákající z extrémně vysokých a nízkých hodnot mohou vyústit ve stejnou hodnotu HbA1c jako vyrovnané glykemie pohybující se pouze v malých výchylkách od dlouhodobého průměru. Hodnotu „dlouhého cukru“ je proto dobré hodnotit v kontextu se záznamy glykemií z glukometru, které ukážou, jaké hodnoty se ve skutečnosti za změřeným průměrem skrývají.
Dnes je hodnota glykovaného hemoglobinu nejvýznamnějším odrazem sledování průběhu diabetu všech typů a vyšetřování jeho koncentrace v krvi je zcela běžně. Tento parametr může být vyšetřen jak ze žilní, tak kapilární krve, což je velmi výhodné, protože stačí pouze odběr kapky krve z prstu, aby se zjistila tato hodnota.
Od 1. ledna 2012 se v České republice používají nové jednotky mmol/mol. Do 31. 12. 2011 se používaly %. Přepočet je jednoduchý: mmol/mol je desetinásobek původních hodnot.
Stres je popisován jako negativní emoční stav způsobený nepříjemným zážitkem. Všichni cítíme stres v důsledku určitých událostí v našem životě. Stres může být krátkodobý nebo dlouhodobý. V každém případě je důležité přesně určit příčinu úzkosti.
Stres ovlivňuje nejen psychickou kondici, ale také fyzické zdraví. Může mít za následek vysoký krevní tlak, cukrovku, obezitu, nespavost, zatnuté nebo zúžené svaly a sníženou flexibilitu a také bolesti v nohou.
Stresové hormony
Když jste ve stresu, způsobuje to, že krev cirkuluje pryč od vašich nohou. Stres produkuje hormony, jako je adrenalin a kortizol, které mění funkci vašeho oběhového a dýchacího systému, svalů a imunologické funkce.
Pocit ztuhlosti a mravenčení v nohou
To způsobuje ztuhlost a/nebo mravenčení nohou. Nedostatek flexibility v dolních končetinách způsobuje napjaté svaly a slabou flexibilitu, což může přispět k rozvoji problémů, jako je plantární fasciitida a Achillova tendonitida. Neléčený stres může zhoršit příznaky kteréhokoli z těchto již existujících stavů a může také prodloužit proces hojení.
Ve svém příspěvku DLOUHODOBÝ KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva koubova.
dobry den... asi 15 let kašel vždy se objevi když nastydnu chodim na plicní..předepsan relvar..prašek na vdechnuti....a 3 krat denně 2 vdechy ecosal...ted problem trva 3 tydny a žadny vysledek.... zaberou mě jen antobiotika jen když na plicich jsem čista antibiotika mě nedaji jsem zastance homeopatie....leky nestřidam dohromady...jen vystřidam po 4 dnech jiny medikament když nezabere... tak si řikam proč antibiotika hned zaberou a spreje nepomužou mamli vubec ecosal brat ..lečim se na štitnou žlazu beru letrox 100 vždy před sezonou beru prašky na alergii abych tomu předešla a vysledek žadny..byla jsem asi 4 na hadičce zda nemam reflux a to mi ten suchy dráždivy kašel nevyvolava reflux neprokazan i když jsem brala reflux,,omeprazol jsem z toho zoufala nic nepomaha mužete mi poradit jake dalši vyštřeni mam podstoupit aby lečba byla spravna...přijde mi že nemam problem na plicich ale při polykani my hleny uustanou nahoře svědit v krku mě začne okamžitě a to mi vyvolava ten kašel ...je mi 57 let skoro nepiji jsem odpurce kouřeni mužete mi prosim poradit nalez na plicich po rentgenu v pořadku děkuji moc za kladne vyřizeni z pozdravem eva koubova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vesmirka.
Dobrý den, po přečtení vašeho trápení jsem měla pocit, jako kdybych to napsala sama. Téměř stejné obtíže, počet zbytečně využívaných léků a mnoho vyšetření. Až jsem se jednou dostala k šikovnému doktorovi na ORL a stal se zázrak. Zjistil totálně přesušenou sliznici v krku i v nose, tím se vlastně vysvětlil i ten dlouhodobý kašel. Tělo se prostě jen bránilo nedostatku zvlhčení a špatné funkce sliznice. Stačilo několikrát stříknout do krku olivový olej ( název si už nepamatuji, ale stačí v lékárně říct že chcete olivový olej ve spreji) a do nosu jsem si kapala olejové kapičky Coldastop. Vše lze koupit bez receptu. Trvalo to cca 3 týdny než se kašel uklidnil a uvolnil se nos ke správnému dýchání, ale trpělivost se vyplatila. Je to již půl roku a nekašlu. Držím vám palce.
Pod tuto diagnózu spadají poruchy přizpůsobení – podrobnější diagnózy: F430 - Akutní stresová reakce, F431 - Posttraumatická stresová porucha, F432 - Poruchy přizpůsobení, F438 - Jiné reakce na těžký stres, F439 - Reakce na těžký stres NS.
Jako stres se označuje reakce na situaci, kdy je organismus vystaven nějaké zátěži, situaci, kterou vyhodnotí jako nebezpečí, kdy hrozí poškození organismu, integrity či identity. Aby se organismus s touto situací vyrovnal, musí zapojit ochranné mechanismy. Pod stresem se tedy skrývá nespecifická reakce organismu, která probíhá jako takzvaný adaptační syndrom. Ten se projeví psychickými a fyzickými reakcemi. Stres se často dělí na psychický a fyzický, ale oba jsou vzájemně propojené, co začíná jako fyzický stres, vyvolá i reakci psychickou, a naopak.
Reakce, která následuje v organismu při zátěžové situaci, se u lidí neliší a má obvykle tři části:
Poplachová fáze – jedná se o rychlé zmobilizování organismu k obraně, útěku, udržení organismu v pohotovosti. Aktivuje se sympatický vegetativní systém, vyplavuje se adrenalin, noradrenalin, kortikosteroidní hormony (stresové hormony) a další mobilizující substance. Výsledkem je zvýšení tepové frekvence, zvýšení svalového napětí i síly (svaly jsou více prokrveny), snížení prokrvení orgánů dutiny břišní, zrychlení dechu a zlepšení okysličení, zúžení cév a aktivace krevní srážlivosti pro případ poranění, rozšíření zornic, snížení vnímání bolesti, zvyšuje se pocení, mění se metabolismus živin – jsou mobilizovány zásoby glukózy ve formě glykogenu, syntetizuje se nově glukóza, plýtvání zdroji a energií, zlepšuje se hmat a vnímání.
Fáze adaptace – zvládání, tato část stresové reakce je založená na přizpůsobení se. Mizí bouřlivé reakce předešlé fáze stresu a tělo je lépe schopno hospodařit s energií. Budují se nové účinné obranné mechanismy, aby tělo mohlo úspěšně bez poškození čelit tlakům. Je to časté u opakujících se stresů.
Fáze vyčerpání – obranné mechanismy již nejsou schopné správně fungovat, důsledkem může být nemoc, například vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, psychické poruchy či syndrom vyhoření, deprese. Tato fáze může skončit i smrtí vyčerpáním organismu.
Rozeznáváme 4 dimenze stresu:
Eustres – což je běžný aktivační stres, který nás žene kupředu, motivuje, po něm zavládne opět vyváženost – homeostáza.
Distres – jedná se o reakci na vysoce zátěžové okolnosti, které už označujeme za vyvolavače škodlivého stresu.
Hypostres – stresory vyvolávají malou odezvu. Organismus se na ně může adaptovat, zvyknout si.
Hyperstres – stresory jsou natolik silné, že jdou již za hranice adaptibilit
Se stresem můžeme bojovat anebo se proti němu preventivně bránit jednotlivými odpočinkovými, relaxačními i jinými aktivitami:
Plánování – pracujeme efektivně s časem, stanovujeme si priority, připravujeme se důkladně na zpracování zadaných úkolů, děláme si v nutných případech poznámky a tak dále.
Asertivita – snažíme se znát své limity, hranice a možnosti a držíme se jich. Učíme se říkat „ne“, abychom zamezili neplánovanému zahlcení úkoly, požadavky.
Snažíme se omezovat stresující prostředí – nadefinujeme si pro sebe prostředí, osoby, situace, které nás stresují, které v nás stres vyvolávají, a snažíme se jim vyhnout nebo jim čelit vybranou technikou.
Následky stresu na zdraví
Následky stresu na zdraví se projevují bolestí hlavy, pocitem úzkosti, ztrátou chuti k jídlu nebo naopak přejídáním se, žaludečními problémy, průjmy nebo zácpou, ztrátou chuti na sex, únavou, nespavostí nebo neschopností soustředění, nervozitou, neklidem, popudlivostí, bolestí za hrudní kostí, zrychlením srdeční činnosti, zvýšenou potivostí, suchem v ústech.
Dlouhodobýstres se individuálně podepíše na jedinci. V závažných případech může tento stav vyústit smrtí jedince.
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
V naší poradně s názvem PLAVUŇ NEBEZPEČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fr. Bocek.
Před dvaceti léty jsem si koupil brožuru p. Marie v. Treben. Asi za 5 let mi doktoři řekli, že mám vysoký cholesterol. Ptám se: Proč?Jíte tlusté, špatně žijete! Musíte držet dietu. V brožuře jsem našel, že to je špatná práce jater. Jsem silný pivař. Pět týdnů jsem pil rovnou čajavou lžičku plavůvně s kopřivou,2 x denně. Neměl jsem jíst vejce, zvěřinu(i králíka), mastné, pečené, prostě dieta. Jedl jsem cellkem normálně, i pečené maso, nepřejídám se, pivo jsem nevipil zacelou dobu. Pak mně doktor pochválil, jak jsem si jeho rady vzal k srdci. Asi za dva roky kluci od známých dostali hepatitidu(nebo něco takového). Nabídl jsem jim mou radu, ale plavůn jen půl. lžičky. Oba se z toho dostali. Jeden je dokonce jeden je ing. na spec. lékařskké stroje a přístroje. Až teď, po delší době jsem zabruslil na tyto stránky a všude se píše o nebezpečí otravy nervového systému, nebo jeho poškození. V čem přesně spočívá toto nebezpečí, jak se projevuje, jeho důsledky? Má zpověď je dlouhá, ale na odpověˇbudu netrpělivě čekat, protože si chci játra zase pročistit. Děkuji předem! Fr. Bocek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Plavuň vidlička ve svých stoncích obsahuje látky, které mohou u vnímavých lidí paralizovat nervovou soustavu. Proto je potřeba dbát pokynů výrobce sušiny a užívat jen v doporučených dávkách. K projevům intoxikace dochází až při pozření opravdu velkého množství plavuně. Když budete plavuň vidličku používat s rozumem, tak se paralizace vubec neprojeví.
Stres může změnit naše pocity, může ovlivnit naše myšlení a chování. Stres se stává rizikovým faktorem pro bezpečnost a zdraví v případě, že je dlouhodobý.
Poruchy ze stresu
Na úrovni organizace: pracovní neschopnost, vysoká fluktuace zaměstnanců, nedochvilnost, problémy s disciplínou, obtěžování, snížená produktivita, úrazy, chyby a zvýšené náklady na odškodné a zdravotní péči.
Na úrovni jednotlivce: emotivní reakce (podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, deprese, hypochondrie, odcizení, syndrom vyhoření, problémy se vztahy v rodině), kognitivní reakce (nízká soustředěnost, špatná paměť, problémy při učení se nových věcí a při rozhodování), behaviorální reakce (užívání drog, konzumace alkoholu a tabáku, destruktivní chování) a fyziologické reakce (bolesti v zádech, oslabená imunita, peptické vředy, onemocnění srdce, vysoký tlak).
Bolest hlavy
Bolest hlavy je v dnešní době běžnou záležitostí a může mít několik příčin. Bolest hlavy způsobená stresem je obvykle popisována jako tlaková bolest, kterou cítíme na obou polovinách hlavy, a to především v oblasti temene. Bolest zad a hlavy od krční páteře bývá při stresových situacích tím nejčastějším projevem vedle únavy a vyčerpání.
Úzkost
Pokud pociťujeme úzkost či stres, naše svaly se napnou. V případě, že se napnou příliš, mohou se v těle objevit nepříjemné pocity, jako jsou potíže při nadechnutí, třes, brnění rukou či ve tváři, bolest hlavy, za krkem, v zádech či ramenou, sevření na hrudi a podobně. Tyto příznaky člověka obvykle ještě více vyděsí a tím se pocit úzkosti zvýší.
První pomoc jak zahnat stres
Nejrychlejší technikou je stálé pomalé, ale hluboké dýchání:
Hypoventilace = rychlá relaxace.
Zklidňující dýchací technika: Nenásilně vydechněte, pak vdechněte malé množství vzduchu a na krátký okamžik ho v plících zadržte. Pak ho opět nenásilně vydechněte, jako když se balónek sám od sebe vypouští. Po několika pokusech zjistíte, že se vám tep zpomalil, nejprve dojde k rozdílu mezi tepovou a dechovou frekvencí, poté se pravidelný rytmus vrátí. Pokračujte, ale nenásilně, až bude zpomalení zcela zřetelné.
V naší poradně s názvem NEINFORMOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bláža.
Jsem partnerkou muže po odstranění prostaty a po ozařovní. Erekce není schopen , i když se snažím . Nejhorší je , že ho zbavili libida a nemá zájem o mne a o nic co nás dříve dělalo šťastnými. Bohužel ani jeho pot , který mi dříve voněl je jiný - chybí mu testosteron .
Lékaři vše říkají před operací a ozářením jen v náznacích a neřeknou pravdu. Biologická léčba z něho udělá eunucha a nebude mít zájem o ženu vůbec. Je to těžké a náročné na psychiku , on je postižen a dopadá to na náš vztah. Myslela jsem , že to překonám s nadhledem (nejsem už nejmladší - 50roků) ale je to těžké. Orální sex mi dříve vyhovoval, ale dnes mne přítomnost partnera nevzrušuje a to je největší problém. Má silnou inkontinenci i po roce od operace , a pokud se přede mnou svlékne , tak penis nemá - je vtažen do těla .
Pokud jsem se lékařů na internetu ptala , tak slyším odpověď - buďte ráda , že má šanci přežít.
A hlavně nebuďte sobec . Ale já jsem už rok bez kontaktu s mužem . Nejsem za něho vdaná , ale nevím si s tím rady. Nejsem manželka , milenka ale ošetřovatelka. Nechci mu ublížit, ale mám nějaké tělesné potřeby a nejsou uspokojeny . Pak mám ze sebe strach , že pokud někoho potkám , tak odejdu. Nevím si s tím rady . Poraďte. Onanie mi nevyhovuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Svízelná situace, která bude vyžadovat neobvyklé kroky. Nejlepší řešení pro udržení soužití bude milenec. Když přijmete tuto variantu kladně ve svém svědomí, co se morálky týče, tak by to mohlo uspokojit současné tělesné strádání. Pochopitelně vás nemine okamžik rozhodnutí - zda zůstat se svým současným partnerem, tak se na to rozhodnutí připravujte a racionálně přemýšlejte nad všemi důsledky. V padesáti letech je stále ještě čas začít nový život. Poslouchejte hlas svého srdce.
Dne 21. ledna 2013 udělila Evropská komise marketingovou autorizaci novému inzulinovému analogu degludec (Tresiba). Degludec je dlouhodobý inzulinový analog vyráběný firmou Novo Nordisk, který je distribuován pod obchodním názvem Tresiba. Patří mezi novou generaci dlouhodobě účinkujících inzulinových analog s vyrovnaným působením, u nichž pravidelnost aplikace dávky nemá výrazný vliv na kolísání glykemie.
Při modifikaci humánního inzulinu na dlouhodobý inzulinový analog degludec byla v molekule inzulinu odstraněna koncová aminokyselina treonin na pozici B30. Dále byl na arginin v pozici B29 navázán zbytek kyseliny glutamové, který je nutný pro tvorbu dimerů, společně s šestnáctiuhlíkatou mastnou kyselinou. Po aplikaci degludecu do podkožního tuku se vazebná místa uvolní a hexamery se vzájemně propojí, čímž vznikne multihexamer. Tato obrovská molekula se pomalu rozpadá na dimery a monomery, které jsou postupně a dlouho uvolňovány do krevního oběhu. Díky této pomalé absorpci se poločas účinku degludecu pohybuje kolem 24 hodin a doba jeho účinku kolem 42 hodin. Po celou dobu působení se degludec uvolňuje rovnoměrně a na rozdíl od jiných inzulinů nemá žádný vrchol působení.
Inzulin degludec je určen k léčbě dospělých pacientů s diabetem mellitem 1. typu i 2. typu. U diabetu 1. typu se přípravek kombinuje s rychle působícím humánním inzulinem nebo prandiálním inzulinovým analogem jako součást režimu bazál-bolus. V této kombinaci může být použit i u pacientů s diabetem mellitem 2. typu, kteří jsou již na plné inzulinové léčbě pro vyčerpání sekrece endogenního inzulinu B-buňkami pankreatu nebo pro přítomné kontraindikace perorálních antidiabetik. U diabetiků 2. typu může být inzulin degludec použit i samostatně nebo v kombinaci s perorálními antidiabetiky.
Je určený k subkutánnímu podání jednou denně kdykoli v průběhu dne, přednostně ve stejnou denní dobu. Ovšem existují pacienti, u nichž aplikace ve stejnou dobu dne není možná. Takovou skupinou pacientů jsou především diabetici pracující ve směnných provozech, u nichž je nutno aplikaci inzulinu vzhledem k jejich dennímu režimu často posunovat i o několik hodin. Výše popsaný dlouhý účinek inzulinového analoga degludec ovšem umožňuje pacientovi výrazně uvolněný režim ve srovnání s aplikací humánního NPH-inzulinu, neboť stačí dodržet mezi dvěma aplikacemi inzulinu degludec rozestup 40 hodin (= maximální doporučený rozestup). Nezbytnou nutností je pak dodržet alespoň osmihodinovou prodlevu mezi dvěma aplikacemi inzulinu degludec (= minimální doporučený rozestup).
Flexibilní aplikaci inzulinu však ocení i ostatní pracující diabetici, u nichž se režim pracovního dne podstatně liší od režimu dne mimopracovního. Pacienti s diabetem v posledních letech také častěji než dříve cestují – ať již služebně či soukromě. Uvolněná aplikace degludecu jim komfortně umožní řešit problém, s nímž se až dosud obtížně potýkali – časový posun mezi jednotlivými státy a kontinenty.
Dlouhodobý efekt inzulinu degludec představuje také vyšší bezpečnost pro starší pacienty – přestože jej podají i o mnoho hodin později, jeho hladina je díky vytvořené zásobě stále dostatečná.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předesílám, že ty čtyři roky boje s rakovinou mi umožnily seznámit se s touto chorobou a mluvit o ní i o událostech s ní spojenými otevřeně, bez zábran a zbytečných tabu. Vím, že jsou horší nemoci, beznadějné případy onemocnění, jiné rakoviny, nicméně věřím, že mé vyprávění zanechá ve čtenáři ev. nemocném čtenáři positivní stav mysli.
A taky jsem se rozhodl o tom vyprávět všem, kdo o to projeví zájem, protože i já jsem, tonoucí v moři nejistot, hledal před operací jakékoliv relevantní informace. Budiž tedy tento příběh vzpruhou všem nemocným a jejich doufajícím blízkým.
Celý příběh se začal psát na jaře roku 1917, kdy jsem na naléhání mých dcer, z nichž jedna je lékařka a zároveň na prosbu mé švagrové, rovněž lékařky vyhledal v roce kdy slavím na Vánoce 60 let svého věku, svého obvodního lékaře abych absolvoval preventivní lékařskou prohlídku.
Do té doby pohoda, zdraví jen kypělo, byl (a jsem stále) živnostník - zahradník, kdy jsem navrhoval, realizoval a posléze i udržoval zahrady drobných zákazníků. Sport, cyklistika, vodáctví a lyžování byly běžné aktivity a s manželkou jsme vedli radostný život milujících se manželů a se širší rodinou dcer, zeťů a vnoučat si užívali života, až mě kolikrát napadlo, že tolik štěstí musí být něčím vykoupeno. Nikdy jsem vážně nemarodil, stáří mi nic neříkalo.
Nečekal jsem dlouho. Výsledky testů preventivní prohlídky byly vynikající, normální zdravý chlap, tlak v normě, obezita žádná, cholesterol, játra ok, střeva jakbysmet, sexuálně v nejlepší kondici. Tedy žádné komplikace. Až...
Až na hodnotu PSA, jejíž zvýšení je strašákem mužů po padesátce. Zjistila se výše 14,8.
V tu chvíli mě to dost dobře nedocházelo, protože jsem o té nemoci nevěděl vůbec nic, jen to, že prostata je jakýsi orgán a je součástí pohlavního ústrojí mužů , který někdy zazlobí. Teprve při interpretaci výsledků mým urologem přišel šok. "pane Trojane, máte rakovinu" To jsou slova, která nikdy nezapomenu.
Svět se zhroutil do černé díry myšlenek, obav a strachu. "Proč já?": ptal jsem se a od té chvíle jsem dělil lidi na dvě skupiny: Ti zdraví a ti s rakovinou. Přišlo mi najednou, že už jsem na druhém břehu, bezcenný, nemocný. Nic naplat účast rodiny, nic nepomohlo snížit mé obavy, stále jsem si stál neústupně na tom, že mi život skončí a nikdy nedokončím své realizaci svých snů (což jsou mimochodem modely vláčků) Beznaděj, vztek, lítost, a to stále dokola.
Pak přišly první kroky v léčbě. Naštěstí mi má švagrová lékařka zajistila operaci u profesora Hory (jednoho z nejlepších odborníků u nás) na plzeňské urologii a vzhledem k naléhavosti výsledků předoperačního vyšetření to šlo ráz na ráz.
Byl jsem objednán na vyšetření - biopsii, které má upřesnit diagnosu a specifikovat typ nádoru. Vyšetření se provádí za částečného umrtvení skrze konečník přes břišní stěnu sondou do prostaty. Není bolestivé v tom okamžiku, spíše nepříjemné a to ne kvůli studu, ale skrze pocit, jak sonda krájí tkáň. Bolestivost se dostavila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.
Dobrý den,
moc děkuji. Těším se na další pokračování.
Je to tak hezky napsaný. Čtu to jako román na pokračování, který vím, že naštěstí dobře skončí.
Myslím, že i ostatní kdo trpí touto nemocí a hledají informace si váš příběh rádi přečtou. Plzeňská nemocnice je prý hodně dobrá. Mrzí mě, že taťkovi již operaci nenabídli. Prý když má zasažené uzliny již je na operaci pozdě. Je mu 63 let. Taky ještě málo. Psychika je nejhorší. Pořád se bojím, že pouze ozáření s hormonální léčbou bude slabá léčba. Moc děkuji. Hezký den. M.F.
Frustrace je stav závažného neuskutečnění našich potřeb, které jsou pro každého individuální: jednoho tedy může frustrovat něco, co druhého nechá v klidu. Například pro někoho je frustrující přestávka před písemným testem, pro jiného čekání na výsledky a pro dalšího oznámení špatných známek. Frustrovaní můžeme být z opakovaného odmítnutí nebo z výzvy, která přesahuje naše schopnosti. Ovšem nejen naše potřeby rozhodují o tom, co nás frustruje a co nás ještě nechá v klidu. Dalším faktorem je frustrační tolerance, která představuje míru odolnosti jedince. Ač je dvěma lidem stejná situace skutečně nepříjemná, ten s vyšší mírou frustrační tolerance ji snáší nepochybně lépe. Pokud tomuto stavu čelíme častěji, frustrační tolerance se zvyšuje. Postupně začneme rozdělovat věci na podstatné (velké), na nichž nám skutečně záleží, a na nepodstatné (malé), kvůli nimž nemá smysl se rozčilovat. Frustraci lépe snáší dospělí než děti nebo starší osoby. Frustrující situace se také mnohem lépe překonává, pokud se v tomto stavu ocitne více osob. Člověk pak nemá pocit, že je na vše sám.
Deprivace označuje nedostatečné uspokojení důležité psychické či fyzické potřeby jednotlivce. Nejčastěji bývá česky popisována jakožto citové strádání, tedy jakýkoliv nedostatek citu a emocí pociťovaný jednotlivcem. Může se jednat o nedostatek prokazovaného a vnímaného osobního respektu, pociťovaného bezpečí, sdílené lásky nebo vzájemných sociálních vazeb, ale i osobního strádání z nedostatku dalších smyslových podnětů. Deprivaci lze také vnímat a chápat jako skrývání či odpírání zájmu. Tím, že před někým skrýváme ochotu a porozumění mu naslouchat a pomoci, přestože je v naší moci podporu dávat, vyvoláme v tom druhém strádání. Odpíráme-li (skrýváme-li) někomu lásku, přátelství, zájem, naslouchání, tedy to, na co by měl mít z naší strany nárok, posilujeme v něm pocity zklamání a deziluze a nedostatku.
Stres je funkční stav živého organismu, kdy je tento organismus vystaven mimořádným podmínkám (stresorům), a jeho následných obranných reakcí, které mají za cíl zachovat homeostázu a zabránit poškození nebo smrti organismu. Stres je odpověď, která v sobě zahrnuje jak fyzické, tak i psychické složky. Jinými slovy, stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí.
Ve svém příspěvku VYPADÁVÁNÍ VLASŮ U ŽEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karin.
Ano, důvody k padání vlasů jsou rozmanité třeba stres, životospráva nebo špatná péče o vlasy a vlasovou pokožku, tohle jsem se dozvěděla u doktorky. Změnila jsem kvůli vlasům životosprávu s výživovým doplňkem Wecare hair, docházela do kadeřnictví na zábaly a masáže hlavy. Byl to dlouhodobý proces, ale vyplatil se, vlasy nepadají a přirůstají nové. Při domácí péči vlasy netřu ručníkem, ale jen lehce vymačkám. Foukání jsem taky na nějakou dobu vyřadila a používání laků a jiných stylingových produktů mi kadeřnice doporučila taky vynechat.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tak jako mnoho jiných událostí v našem těle je i délka těhotenství řízena určitými vnitřními hodinami. Načasování porodu je řízeno placentou a látkami, které uvolňuje. Pokud je žena v první trimestru pod nátlakem, tedy vystavena stresu, začnou tyto hodiny tikat o něco rychleji a miminko přijde na svět o něco dříve. Hormonální změny, ke kterým dochází během druhého a třetího trimestru, naopak zvyšují odolnost ženy vzhledem ke stresu (a to tím výrazněji, čím více se blíží datum porodu). Z placenty se totiž uvolňují látky (hormony a peptidy), které napomáhají snižovat stres budoucí maminky proto, aby se látky, které tělo samo tvoří jako obranu proti stresu (nebo jeho důsledek), nedostaly krevním řečištěm i do těla miminka. Pokud se tedy pomocí hormonů podaří snížit stres, podaří se snížit i objem těchto látek. Je důležité stres v těhotenství co nejvíce odbourat. I když vás vaše tělo částečně před stresem chrání (příroda ví, co dělá, když to tak zařídila), nezapomeňte, že i přesto může stres ve vašem životě znamenat předčasné narození miminka.
První pomoc:
Myslete na své miminko tím, že budete myslet na sebe a na svoji pohodu.
Naučte se a používejte nějaké relaxační techniky (ta nejjednodušší je hluboké vědomé dýchání v klidném prostředí).
Nejlépe každý den si udělejte čas pro sebe a odpočiňte si.
Nechejte svého partnera, aby si uvědomil, jak je strašně důležité, abyste byla spokojená. Docilte toho, aby s vámi odpočíval, mazlil se a vůbec si zpříjemňujte poslední chvíle, kdy jste ještě sami.
Nic není tak důležité, abyste se tím nechala stresovat, a žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří.
V naší poradně s názvem POCENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Angelina Klicperova.
Dobry den, ma stres vliv na poceni, nebo to zpusobuji nadledvinky, nejedna se o prechod a ani o problemy ledvin dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Stres významně podporuje pocení. Míra stresu ovlivňuje jak množství, tak i složení a následný zápach potu. Stresu je třeba čelit a snažit se ho minimalizovat. Pokud jde o stres z úzkosti, tak je vhodné si dopomoci antidepresivy.
Chronický stres je dlouhotrvající, vleklá, přetrvávající zátěž (projevuje se například úzkostmi, depresemi, migrénami, chronickým únavovým syndromem, kognitivními potížemi, psychosomatickými závadami a poruchami, syndromem vyhoření). Když nějaké ohrožení trvá delší dobu, dostává se tělo do stavu permanentní úzkosti, kdy nastávají potíže s dýcháním. A právě to je případ většiny emočních problémů. Organismus se připravuje na střetnutí nebo na útěk před nebezpečím a člověk začíná zrychleně a takzvaně povrchově dýchat. Překážku však většinou není třeba překonat fyzicky. Proto naše tělo zůstává ve stavu stálého nabuzení. Zrychlené dýchání se mění v návyk. Dochází ke vdechování příliš velkého množství oxidu uhličitého. Tento jev je znám pod názvem „cyklus úzkosti“ a vede k hyperventilaci.
Popsanou situaci se naučíte předvídat, když si uvědomíte, jak vlastně reagujete na stres. Pokuste se podívat svůj současný problém s odstupem. Zamyslete se nad svým životem a nad tím, jak ho ovládáte (nebo jak ovládá on vás). Je-li člověk pod tlakem a na hranici stresu, může chápat problém dvěma způsoby: buď jako nebezpečí, tehdy se mohou dostavit pocity vyčerpání, nejistoty a začnete věřit, že negativní prvky převáží nad těmi pozitivními. Nebo se můžete k problému postavit jako k výzvě, pak stres dokážete úspěšně vyřešit a využít k tomu správné množství energie. Budoucnost uvidíte v kladném světle a váš organismus se vrátí do normálního stavu.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kotlář.
Dobrý den, otče,
rád bych se prosím zeptal, zda jsou nějaké bylinky na léčbu mastocytózy u miminek (4 měsíce). Jde o autoimunní reakci - kožní projevy po celém těle. Pupínky se rozšiřují. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mastocytóza znamená abnormální hromadění žírných buněk (mastocytů) v kůži. Žírné buňky mají významnou úlohu při alergické reakci - způsobují ono typické zčervenání pokožky. Nejčastější projev
mastocytárního onemocnění u dětí je urticaria pigmentosa. Ve většině případů je omezená pouze na kůži. Tvoří až 75 % všech mastocytóz. Začíná mezi 3.–9. měsícem věku dítěte. Klinický obraz je charakterizován světle hnědými plošnými papulami až makulami v průměru 1–5 mm. Jak vypadá urticaria pigmentosa je možné vidět tady: https://www.google.cz/image…
Obvykle toto onemocnění samo vymizí, než dítě dospěje do puberty. Zatím nemáme konkrétní lék na mastocytózu - neumíme ji doposud léčit. Ani pradávné báby bylinkářky nenašly vhodnou bylinky k léčbě. Z tohoto důvodu se léčí pouze projevy, které se tlumí pomocí antihistaminik a lokální léčby kortikoidy. Ovšem nejlepší léčba je žádná léčba a proto je nejvíce užitečné omezit iritující faktory, podněcující žírné buňky k aktivitě. Mezi iritující faktory u malých dětí patří především stres, náhlé rychlé změny v teplotě okolí a určité potraviny.
Stres se u takto malých dětí jednou za čas objeví, ať děláme, co děláme. Když už k tomu dojde a následkem bude vzplanutí mastocytózy, tak je zde připravena pomoc ve formě antihistaminik a kortikoidů, které rychle zahladí následky a dítě pak zase může rychle fungovat jako dříve.
Změna teploty okolního prostředí nastává například při plavání dětí ve studené vodě. Nebo při saunování a následném ochlazení. Nebo při vypití velkého množství ledového nápoje naráz.
Potraviny, které dráždí žírné buňky jsou: arašídy, vlašské ořechy, lískové ořechy, čokoláda, jahody,
maliny, banány, ananas, exotické ovoce, korýši, alkohol, rajčata, ostrá koření a vaječný bílek. Dále sem také patří ryby v konzervách, plody moře, víno, fermentované sýry, uzeniny a nakládané kysané zelí.
Omezením těchto spouštěčů se uklidní i mastocytóza a nebude vidět. Nakonec pak úplně vymizí nástupem dospělosti.
Wikipedie uvádí, že ztráta vlasů trápí až polovinu populace, zhruba 60 % mužů a 30 % žen. Údaje o tom, kolik může zdravému člověku denně vypadnout vlasů, se různí, ale nejčastěji se uvádí okolo 100 vlasů za den, po umytí to může být až 300. Pojem vypadávání není v tomto případě úplně přesný, protože v podstatě jde o jakousi výměnu starého vlasu za nový. Pokud bychom zaznamenali vyšší počet padajících vlasů, zpozorovali na pokožce holá místa nebo během krátké doby výrazné zhoršení kvality vlasů, měli bychom zpozornět. Nejčastěji za vypadávání vlasů mohou naše geny a hormony, ale může to být způsobené věkem, stresem, nemocí – vlasy jsou zrcadlem životního stylu člověka.
Příčiny i důsledky vypadávání vlasů jsou u mužů a žen velmi rozdílné. Příčinou mužské plešatosti jsou ve většině případů geny nebo zvýšená hladina testosteronu v pokožce. Ale existují i případy, kdy k vypadávání vlasů dochází v nízkém věku a byla vyloučena genetická predispozice. Pak je vhodné navštívit lékaře, jelikož může jít například o kožní nemoc nebo dlouhodobýstres. U mužů často dochází k nevratnému vypadávání vlasů.
U žen je ztráta vlasů nejčastěji zapříčiněna hormonálními změnami například v období puberty, těhotenství nebo menopauzy. Ale ženské vlasy jsou obvykle daleko více namáhány. A to jak chemicky (barvení, trvalá ondulace, permanentní narovnání vlasů), tak i mechanicky (nejen žehlení, kulmování, ale nebezpečné je třeba i časté nošení vlasů stažených do copu).
Vyvolavatelem androgenní alopecie je dihydrotestosteron – látka, která vzniká z mužského pohlavního hormonu testosteronu působením enzymu 5 alfa reduktázy. Dihydrotestosteron silně podporuje růst ochlupení těla a růst vousů, avšak na vlasový porost má účinek nepříznivý. Absolutní terapií je kastrace, která odstraní zdroj testosteronu (a tím pádem i dihydrotestosteronu). Podstatou konzervativní léčby a prevence dalšího rozvoje alopecie je zejména medikamentózně blokovat působení tohoto enzymu. Syntetickými inhibitory jsou například finasterid (Propecia, Proscar, Finex, Apo-Finas, Penester Zentiva) nebo dutasterid (Avodart).
Finasterid a dutasterid jsou kontraindikovány sportovcům, neboť účinně maskují příznaky podávání dopingových látek (například anabolik). Nález stop finasteridu či dutasteridu se proto u sportovců automaticky považuje za doping, i když tyto látky samy charakter dopingu nemají (neovlivňují fyzickou výkonnost).
Místně se jako podpůrná terapie používá roztok minoxidilu (Regaine, Neocapil). Tato látka se původně využívala k léčbě hypertenze (vysokého krevního tlaku). Jejím cílem je především prokrvení vlasové pokožky a následně omezení vypadávání vlasů. Pomáhá však jen v některých případech a po vysazení užívání se stav vrací do původního. Proto je nutné minoxidil aplikovat trvale. Omezení používání uvedených léčivých látek se vztahuje na ženy v období těhotenství a kojení. Chirurgicky se alopecie řeší transplantací vlastních vlasů. Jako další alternativa se nabízí vlasová integrace, což je poměrně nenápadné kosmetické řešení.
Ve svém příspěvku DIAGNOSTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Bohužel, podle webu Centra zdravých vlasů to vypadá, že prof. Arenberger, alespoň ne oficialně neordinuje, a je uveden pouze jako odborný garant. Pokud mám tedy zájem o co nejpřesnější diagnostiku, myslíte, že nemá vůbec smysl obracet se na státního lékaře a je lepší rovnou se objednat na Dermatologickou kliniku ?! Na jakém principu je vlastně v takovýchto případech diagnostika založena ?! Je v pořádku, když se lékař omezí pouze na ohledání pokožky ?!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobry den, Rayleen,
diagnostika se odviji vzdy od individualniho posouzeni lekare a neexistuje zadny oficialni postup. Mate pravdu, ze pan prof. Arenberger vice cestuje nez ordinuje, dal jmeno instituci, ktera dnes z toho vice mene tezi. Pres veskere negativni ohlasy, ktere na tuto instituci mame, je nutne rict, ze kozni potize se resi velmi obtizne. Jednak samotna diagnostika je dlouhodoby proces a take lecba je velmi komplikovala. Diagnostika rozhodne nespociva jen v letmem pohledu lekare na postizene misto. Ale je nutne provest krevni testy, testy na alergeny, projit rodinnou anamnezu, dale doporucuji zmenit jidelnicek, protoze strava byva vice nez 50% uspechu reseni problemu. Bohuzel vetsina lekaru na tento fakt zapomina.
Az se vratite z diagnozou, napiste. Ke konzultaci vyuzivame pana Prof. Elsackera z oboru klinicke biochemie, ktery se sam kdysi podilel na vyzkumu lecby lupenky a sebor.dermatitidy.
Hezky den, J.
Hypoadrenalismus (snížená funkce nadledvinek) potlačuje individuální schopnost vypořádat se se stresem, stejně jako mnohé další poruchy. Příznaky vyčerpanosti nadledvinek jsou únava, závratě, omdlévání. Poruchy paměti a zapomínání mohou být také způsobeny nízkou činností nadledvinek. Přispívat k tomu mohou extrémy počasí (horka nebo chlad), fyzické trauma nebo zranění, periodicky se opakující stres, stejně jako dlouhodobé onemocnění. Rovněž dieta může hrát roli, jelikož často okrádá organismus o důležité vitamíny B. Nadledvinky produkují i aldosteron, který kontroluje rovnováhu sodíku a draslíku v těle. Nedostatečné množství tohoto hormonu, může způsobit dehydrataci organismu. Nízký tlak může být dalším indikátorem, i když je často přehlížen a není považován za abnormální zdravotní stav. Krevní tlak ve stoje versus krevní tlak v sedu lze použít pro diagnózu. Zdravý člověk bude mít vyšší tlak po postavení, zatímco lidé se sníženou funkcí nadledvinek (hypoadrenalismus) mají pokles krevního tlaku. Vyčerpanost nadledvinek může též vést k nespavosti. I když některá přírodní léčiva mohou nespavost dočasně upravit, pokud je příčinou hypoadrenalismus, budou se muset nadledvinky nejprve vyléčit, než se objeví dlouhodobý efekt. Alergie mohou mít též souvislost s vyčerpáním nadledvinek, protože lidé s nízkou funkcí nadledvinek mohou přestat produkovat v žaludku kyselinu chlorovodíkovou, která je nutná pro správné trávení. Pokud toto nastane, tělo není schopno trávit proteiny. To může vést k potravinovým alergiím, deficitům výživy nebo k hypoglykemii. Namáhavé cvičení může být tělem interpretováno jako stres a vyvolat v nadledvinkách mechanismus „boj, nebo útěk“. Intenzivní cvičení může způsobit vyčerpání nadledvinek a bránit jejich uzdravení. Hladina kortizolu může být testována v krvi nebo ve slinách. Tím je monitorována funkce nadledvinek. Test ze slin kontroluje kortizol v různých denních dobách. Testy byly používány k odhalování Cushingova syndromu a Addisonovy choroby (závažná onemocnění nadledvinek), dnes je lékaři častěji používají k vyhodnocení hypoadrenalismu. Normální hladina kortizolu je nízká večer a vysoká ráno. Těhotenství, stres a nemoc mohou také zvýšit hladinu kortizolu.
Ve svém příspěvku ZKUSTE IMUREGEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Uživatel.
zkuste IMUREGEN. Výrobek není moc známý, dělá ho malá česká firma v Náchodě a používá se dokonce na klinikách při léčbě rakoviny. Jde o výtažek krevních nukleotidů, které si tělo jinak při obraně proti nemoci musí vyrobit, takže zvyšuje počet bílých krvinek a i jinak opravuje poškozené buňky. Zrenovuje v podstatě střeva, játra, srdce i další orgány a má dlouhodobý účinek. Určitě to není zázrak na všechno a působí na každého jinak, stejně jako ostatní přípravky, ale já to beru a nepamatuji, kdy jsem byl naposledy nemocen. Najdete ho na http://www.imuregen.cz
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Neurotické poruchy jsou různorodou skupinou psychických poruch, u kterých bývá v popředí úzkost, strach a jejich tělesný doprovod. Tyto poruchy by se daly zjednodušeně definovat jako neurotické poruchy poruchy vyvolané stresem, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Úzkost se u těchto poruch může objevovat buď v náhlých záchvatech či typických situacích nebo jako trvalý fluktuující stav. Mohou se také projevovat jen tělesnými příznaky, kdy si člověk své úzkosti není vědom. Míra příznaků je tak velká, že omezuje pracovní život, rodinné soužití nebo prožívání volného času.
Příčiny
Příčiny u této skupiny poruch jsou většinou mnohočetné. Do určité míry je pohotovost k rozvoji úzkostnosti vrozená, záleží však také na výchově v dětství (problémem bývá předčasné oddělení od pečovatelů, odmítání, nadměrné trestání, kritizování, zneužívání, ale také vzor úzkostného rodiče, rozbroje mezi rodiči, problémy v dětském kolektivu).
Kombinace vrozené zranitelnosti a nepříznivých vlivů v dětství vede k vytvoření zranitelnosti pro budoucí neurózu. Dlouhodobýstres, zátěžové životní události, konflikty nebo nadměrné nároky v pozdějším životě pak vedou k odkrytí této zranitelnosti a rozvoji neurotických potíží.
Výskyt všech poruch z této skupiny je pouze odhadován. Zdá se, že v posledních desetiletích můžeme zaznamenat nárůst (60. léta kolem 15 %, v současnosti 35–40 %). Většina z těchto poruch se vyskytuje častěji u žen než u mužů. Jde většinou o poruchy, které bez léčby trvají mnoho let i celý život, nejčastěji s obdobími zhoršování a zlepšování. Spontánní vymizení je u většiny těchto poruch spíše vzácností než pravidlem. Většina z nich je však dobře léčitelná, pokud je indikovaná léčba zahájená včas.
V naší poradně s názvem KYSELINA HYALURONOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Urbanová.
Dobrý den,
může mi, prosím, nějaký odborník podat spolehlivou informaci, jak je to de facto se sérem obsahujícím kyselinu hyaluronovou? Je, nebo není její aplikace na pleť účinná a efektivní?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina hyaluronová dodávaná pokožce pstřednictvím krému je efektivní jen na ty nejsvrchnější vrstvy kůže. Sérum s kyselinou hyaluronovou dokáže vizuálně oživit pleť bezprostředně po použití, ale dlouhodobý účinek nemá, protože pokožka se neustále rychle odlupuje a to i s doplněnou kyselinou hyaluronovou.
Pokud tedy řešíte problém s výrazným přibýváním vrásek, nebo popraskanou pleť, tak je v tomto případě nejefektivnější doplnit kyselinu hyaluronovou vnitřně vhodnou stravou. Potraviny přímo kyselinu hyaluronovou neobsahují, ale jsou potraviny, ze kterých si tělo kyselinu hyaluronovou dokáže vyrobit, například živočišné bílkoviny a nebo hydrolizovaný syrovátkový protein. K rychlému a efektivnímu doplnění kyseliny hyaluronové lze také použít potravní doplňky stravy, nejčastěji kolagen společně s kyselinou hyaluronovou. Zde je uvedena cena doplňků stravy, kde je přítomna i kyselina hyaluronová: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Nezemřel jsem, neboť vím, že budu žít stále v srdcích těch, kteří mne milovali....
Drahá rodino, přátelé, otcovi kolegové a další smuteční hosté,
Věřím, že taková slova by si náš otec Adam Novotný přál slyšet, protože přesně vystihují, jak žil svůj život. Nepřál by si, abychom dnes nad jeho náhlou smrtí truchlili, naopak by si jistě přál, abychom vzdali hold jeho životu, který se vždy snažil žít naplno. A proto jsme se zde dnes sešli, abychom společně zavzpomínali na okamžiky, kdy byl ještě blízko nás a my si mohli užívat společných chvil, nevědouc, že tyhle báječné doby tak náhle skončí. Náš otec měl snad celý život úsměv na tváři a otevřenou náruč pro ty, co by potřebovali jeho útěchu. Jeho srdce bilo pro jeho nejbližší a jeho největším přáním bylo, aby se jeho milovaní měli dobře a pohnul by pro ně třeba i horami, kdyby to bylo nutné. Rodina a přátelé, to pro něj znamenalo vše, pro nás žil a s myšlenkami na nás také zemřel. Jeho náhlým odchodem neztratil svět jen skvělého člověka ochotného vždy bojovat za správnou věc, ale odešel i neuvěřitelně obětavý a milující otec, věrný přítel a v neposlední řadě také pracovitý a spolehlivý kolega. Jeho ztráta ale nijak neumenšuje to, co k nám cítil a co pro nás všechny byl ochotný udělat.
Dovolte mi tedy, abych v tento den na mého milovaného otce zavzpomínal a vzdal mu čest.
Náš otec Adam Novotný se narodil v roce 1968 do milující rodiny. Většinu svého života se musel vyrovnávat s volbou svých rodičů nejít s davem, která způsobila, že řada jeho snů, zůstala i nadále jen v říši snění a nikdy se neuskutečnila. Nikdy se nemohl stát vysněným advokátem, ale i přesto nikdy nelitoval a obdivoval se své rodině a velmi si ji za jejich činy vážil. Místo studia na právnické fakultě se vyučil tesařem a postupně se stal mistrem ve svém řemeslu. Miloval, když něco nového stvořil a vyloudil tak úsměv na tváři řadě lidí. Za svou práci byl obdivovaný nejen svými kolegy a nadřízenými, ale i širokým okolím. Jemu ale na obdivu nezáleželo, vždy jen chtěl šířit radost. Jeho práce ho také přivedla do Plzně, kde se v kanceláři, kterou měl vybavit novým nábytkem, seznámil se svou osudovou ženou, naší maminkou. Náš otec byl vždy muž činu, a tak dlouho neváhal a spojil s ní svůj život. Nikdo na světě nebyl šťastnější než on v den, kdy mu jeho životní láska přivedla na svět dvojčata. Už tehdy přísahal, že mě s bratrem Ondřejem ochrání a bude nás navždy milovat. Svému slibu dostál, přestože to s námi neměl nikdy jednoduché. Naše rodina prožívala nejšťastnější chvíle svého života, když jsme náhle přišli o matku a otec ztrat
Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,
Každá květina jednoho dne odkvete, stejně tak i každé zvíře jednoho dne opustí tento svět a i každá kapka vody se jednou vypaří, protože nic netrvá věčně a vše musí jednou skončit. Nejinak je tomu i s životem člověka, i ten nemá věčné trvání, a tak i nad jeho dny života jednou vysvitne slunce naposledy. Nejinak tomu bylo u mého milovaného dědečka Františka Nováka. Jeho náhlý a tichý odchod z tohoto světa uvrhl životy členů naší rodiny do temnoty a smutku. Náhle nás pohled do slunečných dnů netěšil. Každý východ slunce pro nás znamenal jen další den bez dědečka, otce, přítele. Bez milovaného člověka sršícího energií, optimismem a v neposlední řadě i láskou a úctou k životu. To, že jste zde v tomto domě smutku s námi, svědčí o tom, že i váš život jeho odchodem potemněl. I pro vás byl můj drahý dědeček zdrojem světla a tepla, které vám i nám předával skrz svou lásku a přátelství. Vaše i mé slzy svědčí o tom, kým byl, báječným dědečkem, milujícím manželem, starostlivým otcem, věrným přítelem, veselým společníkem a spolehlivým zaměstnancem. To vše není málo. To kým byl, mi dává víru, že si jeho vzpomínku navždy uchováte v srdci. A že právě vzpomínky na něj nám společně vrátí zpět do našich životů trochu toho jeho světla a tepla, kterým vyzařoval, a rozjasňoval dny našeho života po celý svůj život.
Světlo tohoto světa spatřil můj dědeček František Novák před jednasedmdesáti lety v pohraničím městě Náchodě. Své narození vždy považoval za oslavu života po skončení kruté války, která si vyžádala životy mnoha členů jeho rodiny. Po celý život ho provázela pýcha nejen na své rodiče, kteří prožili řadu nelidských utrpení, ale i na životy členů rodiny, kteří to nepřežili. Byl pyšný na to, kým byl a celý život svou úctu k předkům dával nepokrytě najevo a předával ji dál dalším generacím. Jeho dětství prožité v Hradci Králové bylo klidné a šťastné. Miloval chvíle strávené s otcem u tesařského náčiní, stejně tak rád trávil čas s maminkou v její krejčovské dílně. Už od dětství mu žádná práce nebyla cizí a žádnou nepovažoval za méněcennou. I proto si ve chvíli, kdy se rozhodoval, o svém studiu, své budoucnosti, zvolil práci tesařskou, která mu byla velmi blízká. Postupně se z něj stal vynikající řemeslník. Ztráta milovaného otce ho pak vedla k tvorbě více umělecké, která ho proslavila v širším okolí. Při jedné své výstavě se seznámil s ženou, která ho uhranula nejen svým výjimečným vzhledem, ale i milou a přátelskou povahou. Můj dědeček pak udělal vše proto, aby ji získal. A to že se mu to povedlo,