DR MAX LAKMUSOVÉ PAPÍRKY

Test na ketózu

Test na ketózu je v podstatě jednoduchý test moči. Kontrolní papírky lze zakoupit v kamenných i internetových lékárnách.

Zdroj: Ketóza

Papírky na měření

Velmi levná, ale zároveň velmi nespolehlivá metoda je pomocí „ketoproužků“, které se dají zakoupit online nebo i v některých lékárnách. Vyjdou na pár korun a jediné, co je po vás požadováno, je kapka moči. Bohužel technologie použitá pro detekci ketonů nepatří (na rozdíl například od proužků na měření pH) mezi ty nejpřesnější.

Měření ketonů v krvi je velmi přesná, ale zároveň nejdražší metoda. Na (celosvětovém) trhu je několik producentů přístrojů, které vám velmi přesně změří množství ketonů v krvi, a to během několika sekund poté, co kapku krve na testovací proužek kápnete. Cena proužků se pohybuje v rozmezí 50 až 70 korun.

Měření ketonů v dechu je možné pomocí přístroje Ketonix, který si můžete pořídit za 110 dolarů (přibližně 2 400 Kč). Použití je velmi jednoduché, stačí připojit tester do USB portu počítače nebo na externí USB baterii, zhluboka se nadechnout a po dobu přibližně 15 sekund do testeru jednorázově vydechnout. Během několika sekund vám Ketonix na barevné stupnici ukáže, v jakém stavu ketogeneze se vaše tělo nachází.

Zdroj: Papírky na měření ketózy

Odkyselení organismu jedlou sodou

V Čechách je běžně k mání balení po 50 g „Jedlá soda – regulátor kyselosti“. Cílem je udržovat pH v moči kolem neutrální hodnoty 7.

Škála pH je od 1 do 14, hodnoty menší než 7 jsou kyselé, nad 7 jsou zásadité.

Rozdíl hodnot o 1 znamená 10x, tedy pH 5 je 10x kyselejší než pH 6.

Než dosáhnete stabilní hodnoty pH 7, užívejte 2x denně (ráno a večer) jednu čajovou lžičku jedlé sody rozpuštěné ve 1/4 l vlažné vody.

Doporučení ke stravování:

• redukovat cukr;
• redukovat pšeničné pečivo, nezahušťovat omáčky jíškou;
• upřednostňovat potraviny se zásaditým zbytkem (kysané zelí, zralé citrusy);
• nedoporučuje se jíst slupky, obvykle jsou nestravitelné a jedovaté.

Po normalizaci pH postačí už jenom 2x až 4x týdně užívat 1x za den obvyklou dávku jedlé sody.

Lakmusové papírky můžete použít od firmy JUST, dají se nastříhat na čtverečky z proužků, což postačí.

Zdroj: Babské rady na odkyselení organismu

Destilovaná voda pH

Destilovaná voda má neutrální pH, které je rovno číslu 7. K měření tohoto pH se používají univerzální indikátorové papírky, které se prodávají v krabičce s barevnou stupnicí označující pH.

Zdroj: Destilovaná voda

Co je to pH

Hodnotou pH se v chemii vyjadřuje, zda vodný roztok reaguje kysele, či naopak zásaditě (alkalicky). Používá se logaritmická stupnice s rozsahem hodnot od 0 do 14 (pro většinu vodných roztoků, roztoky silných kyselin a zásad či jiné než vodné roztoky mohou nabývat jiných hodnot); přitom neutrální voda má pH při standardních podmínkách rovno 7. U kyselin je pH menší než sedm – čím menší číslo, tím „silnější“ kyselina; naopak zásady mají pH větší než sedm, čím větší číslo, tím „silnější“ zásada. Výpočty pH mají velký význam především v analytické chemii při titračních reakcích.

Stupnici pH zavedl v roce 1909 dánský biochemik Søren Peder Lauritz Sorensen.

Většina vnitřních živých látek má pH přibližně 6,8. Krevní plazma a ostatní tekutiny obklopující buňky v těle mají pH v rozmezí 7,2 až 7,45. Zdravé pH těla znamená, že průměrné pH uvnitř buněk v těle se pohybuje okolo hodnoty 7,0.

Vyšší pH v těle snižuje potřebu tuku a cholesterolu, který slouží k ochraně organismu před škodlivými kyselinami.

Naopak nízké pH v těle znamená pro organismus problém. Vezměme jako příklad krev. Je-li její pH hodnota nižší než 6,9, může nastat kóma a smrt. Dalším příkladem může být pH slin u lidí trpících rakovinou. U nich jsou pozorovány hodnoty v rozmezí mezi 4,5–5,7.

Ztráta rovnováhy pH v těle může způsobovat nemoci, které často označujeme jako špatná látková výměna či špatný metabolismus. Nejčastější poruchou této rovnováhy je i známé překyselení organismu.

Naše tělo má však také speciální mechanismus, který za využití iontů udržuje v těle vyvážené pH. Vlivem špatných stravovacích návyků, znečištěného ovzduší a stresu však tento mechanismus přestává fungovat.

Pro zajímavost čistá voda (destilovaná) má pH 7, sliny člověka s nádorovým onemocněním pH 4,5– 5,7 a sliny zdravého člověka pH 6,5–7,4.

Kyselost nebo zásaditost roztoků je vyjadřována jako pH (latinsky pondus Hydrogenii, anglicky potential of Hydrogen). Pro rychlé, orientační zjištění pH se používají indikátory, například univerzální lakmusové papírky (lakmus je přírodní barvivo z lišejníků). Hodnota pH se určí kápnutím zkoumaného roztoku na pH papírek a porovnáním jeho barvy s kalibrovanou barevnou škálou.

Zdroj: Ocet a jeho pH

Jak se provádí měření ketolátek v moči

Účinnost redukčního režimu můžeme pozorovat i pomocí diagnostického proužku k vyšetření moči. Dodává jej například firma Lachema (Hexaphan) a je možné ho zakoupit či objednat v lékárnách. Chemická reakce, která vzniká ponořením proužku do ranní moči (na počátku dietního režimu a během něj pro porovnání), probíhá zejména mezi kyselinou acetooctovou a činidlem. Méně pak mezi acetonem. Kyselina β-hydroxymáselná s činidlem nereaguje, protože neobsahuje ketoskupinu. Takto vidíte hodnotu ketonů v moči v domácích podmínkách.

Zdroj: Papírky na měření ketózy

Příčiny

• Nesprávná výživa – mnoho nevhodné a málo vhodné stravy, nadvýživa (přetížení organismu), příliš mnoho bílkovin, cukru, alkoholu, nikotinu, nasycených mastných kyselin, jedů z poživatin, insekticidy, pesticidy, herbicidy, potravinové přísady, konzervační barvicí přísady, chlór v pitné vodě
• Stravovací návyky – nedostatečné žvýkání (podpora kyselinotvorného kvašení ve střevech)
• Nerovnoměrný poměr kyselinotvorných a zásadotvorných potravin
• Narušení střevní flóry – kvašení v tenkém střevě, zahnívání v tlustém střevě
• Málo tekutin – stoupá koncentrace kyselých odpadů hlavně v tuku a v nervových a pojivových tkáních
• Zátěžové situace – zloba a agrese, stres a nahromaděná duševní zátěž

Příčina překyselení našeho těla tedy často spočívá rovným dílem v naší potravě, stresu a v metabolických procesech. Prostřednictvím lymfatického systému zatěžuje ledviny, které jsou schopny vylučovat nadměrné množství kyselin jen krátkou dobu. Jakýkoliv stres také okyseluje. V souvislosti s okyselením je tak síť našich cév neustále narušována. Vzhledem k tomu, že zprostředkovává spojení mezi všemi buňkami v těle, rozšiřuje se poškození do celého těla.

Pro orientační přehled je dostačující jednoduché vyšetření pH moči: protože vylučování kyselin v průběhu dne kolísá dle příjmu potravy, je účelné provést srovnání denního profilu opakovaně během 3 až 4 dnů. Měření lze provést doma. K měření moči je vhodné používat pouze takzvané selektivní indikátorové papírky, protože měří mnohem přesněji než v lékárnách běžně prodávané univerzální papírky na měření moči. Selektivní mají podstatně bohatší stupnicí pH.

Při zjištění výrazně kyselé hodnoty je nezbytné provést odpovídající opatření k odkyselení, například příjem potravinových doplňků se zásaditým účinkem, zásadité koupele a především odpovídající změnu stravování.

Zdroj: Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení

Odkyselení těla v 10 krocích

1. krok

Nejprve si sepište, jak na tom zdravotně jste – od A až po Z. Při odkyselení není cílem zhubnout, ale věřte, že hubnout budete automaticky.

2. krok

Druhým krokem je měření hodnoty pH. K tomu budete potřebovat lakmusové papírky na měření kyselosti – koupíte je v lékárně. Od pH nad 7 je vše zásadité, samotná „sedmička“ je neutrální. Co je pod touto hodnotou, je kyselé. Samozřejmě že papírky nejsou stoprocentní ukazatel, pokud byste chtěli vědět přesný stav kyselostního kvocientu, nechte si ho změřit v laboratoři. Hodnotu pH si měřte asi týden, dokud nezjistíte, jak na tom opravdu jste, ale nepanikařte. Hodnoty ráno, v poledne a večer jsou lehce kyselé, odpoledne zásadité. Pokud nejste překyselení, hodnoty ráno a v poledne by tedy měly být lehce v kyselé oblasti. Odpoledne by mělo vykazovat zásaditou hodnotu, večer můžete být zase lehce kyselí.

3. krok

Hodně pijte, rozhodně žádné bublinky, ideální je voda z přírodního pramene. Voda odstraňuje nedostatek kyslíku v těle a potřebujeme ji jako dopravní prostředek pro vyplavování kyselin. Navíc čistí tělo uvnitř i vně a rozhodně nás neokyselí.

4. krok

Zásobujte tělo minerály a vitamíny: Na trhu je celá řada minerálů v podobě doplňků, jen se poraďte. Přidejte do stravy také více zeleniny a ovoce, které jsou přirozeným zdrojem vitamínů a minerálů. Teprve vitamíny umožní transport minerálů k buňkám a jejich zpracování.

5. krok

Pryč s kyselinami. Jak? Díky ponožkám. Několik krystalků Alexandrovy soli (čistá kamenná sůl z Himálaje s vysokým obsahem minerálů) nasypte do nádoby s vodou a nechte přes noc rozpustit. Ráno bude roztok nasycený a večer si do něj můžete namočit bavlněné ponožky, které pak vyždímejte a natáhněte si na nohy. Přes ně si dejte ještě jedny, aby vám nebyla zima. Vlhkými ponožkami proniká himálajská sůl do kůže a pak do krve – zásobárny kyselin se pozvolna odbourávají, neboť minerály v soli na sebe vážou kyseliny a krev je póry v kůži vyloučí ven z těla.

6. krok

Zásadité koupele: Napusťte si vanu teplou vodou, vhoďte do ní jádrové mýdlo nebo jiné neutrální mýdlo a nechte ho rozpouštět tak dlouho, dokud nebude voda zkalená. Pak ho vyndejte. Když se utvoří mýdlový okraj, naprosto to stačí. S touto koupelí dosáhnete zásaditého prostředí a můžete se do ní namočit klidně na dvě hodiny. Nemělo by to být kratší dobu, tělo potřebuje čas na to, aby se povzbudil lymfodrenážní systém. Při koupeli si tělo vydrhněte každých pět až deset minut hrubou žínkou nebo kartáčem (směrem k srdci), tím rozproudíte lymfu a lépe se tak odvádějí toxiny z těla.

7. krok

Odstranění strusek z kloubů. Zdvojnásobte konzumaci ovoce a zeleniny a pijte bylinkový čaj, který rozpouští z kloubů usazené strusky. Tyto strusky (krystaly) dřou při pohybu uvnitř kloubů a způsobují bolest. Takto rozpuštěné strusky se musejí svázat opět s minerály a vitamínem C a pak vyloučit z těla pomocí zásaditých ponožek nebo koupelí (viz výše). Bylinkový čaj na odkyselení koupíte v lékárně nebo v prodejnách zdravé výživy.

8. krok

Dělená strava. Výživoví poradci asi nebudou tleskat, protože se domnívají, že k bílkovinám potřebujeme i sacharidy a obráceně, ale... Nemusíte takhle jíst věčně, stačí čtyři týdny podle zásad dělené stravy. Je to jednoduché – k masu nebudete jíst žádné sacharidy, tedy ani rýži, ani brambory, ani nudle, knedlíky nebo pečivo, ale jen zeleninu nebo salát. Nebo si dáte sacharidy – ale pak jen se zeleninou. Střídejte to, jeden den si dejte k hovězímu steaku salát, další den k rýži jen cuketu, dýni a podobně. Jde to, opravdu. Cílem je snížit spotřebu masa a naopak zvýšit spotřebu zásaditých potravin. Nezdá se to, ale houska z bílé mouky obložená salámem napáchá tolik škody, že ji po celý den nemůžete napravit. Bílá mouka i bílý cukr navíc spotřebují veškerou tělesnou zásobu chromu.

9. krok

Žádné pochutiny a živočišné výrobky! Zkuste se vzdát černého čaje, čokolády, kávy, mléčných produktů, mléka, sýrů, šlehačky, pečiva, perlivých nápojů, sladkostí, uzenin. Pokud to nedokážete navždy, vydržte aspoň měsíc a spotřebu výše uvedených potravin opravdu omezte. Někdy je lepší postupovat pozvolna, někdo potřebuje třeba i dva roky, než to dokáže.

10. krok

Dodatečná doporučení – k odkyselení pomůže také půst, ovocné, bramborové nebo rýžové dny, očista střev (klystýr), absence alkoholu a nikotinu a podobně, pohyb, cvičení ve vodě, sauna či meditace. Zkusit můžete samozřejmě všechno.

Zdroj: Odkyselení těla

Co je to ketóza

Ketóza je organismu přirozený biologický stav. Nastává, když se tělu ve stravě pravidelně dodává dostatečné množství proteinů (bílkovin) a zároveň je na minimum snížen příjem sacharidů a tuků. V ketóze se pak začínají tvořit „ketolátky“. Vznikají štěpením tukových tkání a mají schopnost plnohodnotně nahradit sacharidy, které jsou primárním zdrojem energie člověka.

V důsledku toho dochází k úbytku nejen podkožního tuku, ale také útrobního tuku, neboli viscerálního, který obklopuje důležité orgány. Snižuje se hladina cholesterolu v krvi a klesá produkce hormonu inzulinu, který štěpí cukry a vyvolává chuť na sladké. Ketózu neprovází hlad, chutě ani špatná nálada. Člověk se může cítit plný energie a místy mít až euforickou náladu. Ketóza je také skvělý detoxikační prostředek. Tělo totiž spaluje i usazené toxické látky, prostě vyloučí vše, co nepotřebuje. Do ketózy se organismus dostává v průměru po 2–3 dnech proteinové diety. Připravovat proteinovou dietu z běžných potravin je pro zdraví nevhodné a také časově náročné. Proto je tu proteinová dieta, jejíž základ představují speciální proteinová jídla.

Zdroj: Papírky na měření ketózy

Katalog Enii nails

Značka Enii nails nabízí široký sortiment pro profesionální „nehtaře“ i pro domácí použití. V širokém sortimentu naleznete:

• UV gely – enii, eco, french, led a výživné;
• silver UV gely – jednofázové, podkladové, modelovací a vrchní;
• barevné UV gely – barevné UV gely, barevné LED gely;
• rocklaky – rocklac pastel, rocklac sady;
• gelové laky – aluminium, enii, dynamic;
• akryl system – akryl, barevný akryl, UV akrygel, akrylové barvy;
• nehtové tipy –různých druhů, tvarů, barev;
• pomůcky k manikúře – pilníky, štětce, odlakovače, čističe, lepidla, nehtové formy;
• podpůrné přípravky;
• výživy;
• UV lampy;
• LED lampy;
• brusky;
• frézky;
• odsávačky;
• celé sady pro nehtovou modeláž;
• laky – red line, enii, zdobicí;
• péči o ruce – japonská manikúra, parafínový systém, balbcare, masky, krémy, peelingy;
• pomůcky k pedikúře – péče o nohy;
• dezinfekční přípravky – na pokožku a ruce, na dezinfekci nástrojů a ploch;
• depilační systémy – vosky na depilaci, papírky na depilaci, podepilační přípravky, předdepilační přípravky;
• kosmetiku Kallos – šampony, kondicionéry, masky, styling, barvení vlasů, péče o tělo;
• luxusní kosmetiku Onna.

Veškerý tento sortiment si můžete objednat v internetovém obchodě Enii nails.

Zdroj: Enii nails

Co je překyselení organismu?

Proces překyselení organismu, nebo některých jeho částí vychází z toho, že v těle nejsou v rovnováze kyseliny a zásady. Tato nerovnováha se nazývá acidobazická a podle řady lidí může způsobovat řadu zdravotních problémů, případně může doprovázet některá onemocnění. Při správné acidobazické rovnováze je v těle vytvořené správné životní prostředí pro fungování všech orgánů, a tím pádem i pro celkové zdraví lidského organismu. Aby se dalo zjistit, jestli je lidský organismus z hlediska kyselosti a zásaditosti v rovnováze, je potřeba zjistit jaké má pH. pH je zkratkou slov potential of hydrogen, což znamená, množství volných iontů vodíku. Hodnoty pH se mohou v lidském organismu pohybovat na stupnici 0 až 14 s tím, že neutrální je hodnota 7, kterou má například voda a další neutrální roztoky. Pokud jsou hodnoty pH vyšší než 7, tak to znamená, že v těle převažují zásadité látky. Pokud je naopak pH nižší než 7, tak v něm převažují kyselé látky.

Zjistit hladinu pH v těle není nic těžkého, dá se snadno přeměřit i z pohodlí domova. Je k tomu potřeba pořídit si lakmusové papírky, kterými se pak změří hladina pH v ranní moči. U zdravého jedince se správnou acidobazickou rovnováhou by se hodnoty měly pohybovat kolem 5 až 7 bodů u ranní moči. Hladina pH se pozná, podle barevné změny na papírku, která se porovná s přiloženou škálou, a tak se pozná hladina pH. Přes den by ale naměřené hodnoty měly být již těsně nad hodnotou 7. Hladina pH se také měří z krve, kde se ideální hodnoty pohybují kolem 7,35 až 7,45. To znamená, že je lepší mít v těle o něco více zásaditých látek, než těch kyselých. Hladina pH v krvi by se mělo pohybovat maximálně v hodnotách 6,8 – 7,7. U určování pH z moči se dá určit i stav tkání v těle, na rozdíl od pH určené z krve. Rozdíl v určování pH z krve a z moči je i v tom, že hladina pH v moči v průběhu dne velmi kolísá v závislosti na potravinách, které jedinec snědl. Naopak hladina pH v krvi není tak rozkolísaná. Jiné hodnoty by mohly být problematické. Při nižších hodnotách než jsou stanovené ideální hodnoty, se hovoří o acidóze, naopak při vyšších hodnotách než 7,45 se jedná o alkalózu.

Lidský organismus se sám snaží udržet hladinu pH v ideálních hodnotách, ale někdy to pro něj není snadné a znamená to pro něj velmi silné zatížení, až přetížení. Nejčastěji dochází právě k tomu, že pH sklouzne pod spodní hranici, a tím se zvýší hladina kyselosti v těle. V takovém případě se jedná o latentní acidózu (= překyselení). Acidóza je mnohem častější než alkalóza proto, že kyselé látky člověk přijímá v potravě a zároveň je tělo vytváří, na rozdíl od zásaditých látek, které člověk jen přijímá v potravě. Pokud tedy dojde k takovémuto překyselení, tak organismus začne čerpat z důležitých orgánů a případně i z kostí všechny látky, které mu mohou pomoci překyselení neutralizovat. Jedná se o látky jako je draslík, magnesium, sodík a vápník, tedy látky, které tělo ale potřebuje ke správnému vývinu a fungování organismu, a tak si nemůže dovolit s nimi často plýtvat na odkyselování organismu. Pokud ale organismus tyto látky využívá často k odkyselení, tak je pak tělo oslabené a může být vhodným prostředím pro vznik různých onemocnění, nebo může zhoršovat zdravotní stav při jiné vážné chorobě. Například časté odebírání vápníku z kostí může nakonec vyvolat úbytek kostí, který bude způsobovat časté zlomeniny a celkovou lámavost kostí. Samozřejmě je ale lidský organismus na toto překyselení připravený, a trvalo by dlouho, než by v důsledku překyselení organismus onemocněl.

Lidské tělo se tedy dokáže s nadbytkem kyselých látek vyrovnat a jejich množství v těle regulovat, využívá k tomu takzvané pufrační systémy. Ty například mohou zajistit, že pH v těle zůstane na přijatelné hranici i přesto, že tělo přijalo nadbytek kyselých látek. Důsledkem je jen vyšší koncentrace oxidu uhličitého v těle, což ale není problém, protože při správném dýchání člověk toto množství normálně z těla vydechne. Kyselé sloučeniny jsou potom z těla odstraňovány přes ledviny, takže je jasné, že tento orgán musí být zcela v pořádku a správně fungovat. Je tedy důležité dodržovat i pitný režim, který funkci ledvin napomáhá. Přestože může tato acidobazická nerovnováha znít jako děsivé onemocnění, není to nic, co by člověka ohrožovalo na životě.

Nerovnováha mezi zásaditými a kyselými látkami v organismu se může projevit kdykoliv během života. Neznamená to, že když jste s tím neměli prvních třicet let života problém, že se pak acidóza neobjeví. Naopak tato nerovnováha bývá typická až v pozdějším období (právě kolem třiceti let života), souvisí to se stárnutím a se změnami činností jednotlivých orgánů a tkání. Vliv na to má také množství stresových faktorů, které často s věkem stoupá.

Tuto nerovnováhu není vhodné zcela podceňovat, protože se pak podílí na předčasném stárnutí, snížené imunitě, ale může i zhoršovat průběh některých nemocí. Nejedná se ale přímo o onemocnění, spíše je to příznak jiných onemocnění.

Zdroj: Babské rady na odkyselení organismu

Očista podle Pleskače

Adolf Pleskač radí na všemožné neduhy byliny v různých formách, přičemž klade důraz na odkyselení organismu a očistu těla. Když se v těle objeví nějaký problém, je možné, že došlo k překyselení organismu, což není dobré, neboť to může vyvolat i ty nejhorší choroby, např. rakovinu, artritidu. Pleskač proto doporučuje pořídit si lakmusové papírky (v lékárně) a změřit si v moči své pH (jeho hodnota se má pohybovat od 7,35 do 7,4). Na odkyselení doporučuje půlhodinovou koupel nohou v lavoru, kdy se do 1/2 l vody (přesná teplota vody není stanovena, koupel musí být člověku jednoduše příjemná) vysype 1 sáček sody. Dále pan Pleskač doporučuje vysypat oprané pyžamo sodou a poté se v něm jednu noc vyspat. Na překyselení rovněž radí pití citronové vody, která působí zásaditě, či konzumaci šťávy z červené řepy (pokud možno ze syrové). Dobrá je i nastrouhaná syrová červená řepa smíchaná s bílým jogurtem a doplněná celozrnným pečivem.

Kromě toho je vhodná i konzumace lněného semínka, beta-karotenu, všech bylinkových čajů, jež jsou zásadité, a brokolice (nejlépe syrové nebo dělané jen v páře).

Výborné jsou i jeho Vilcacora kapky obsahující kočičí dráp ( Uňa de gato, Uncaria tomentosa). Tato bylina má silné imunostimulační, regenerační a antioxidační vlastnosti. Chrání organismus před nepříznivými vlivy prostředí a umožňuje mu se s nimi vypořádat.

Vilcacora se hodí k prevenci a na podporu léčby:

• infekčních onemocnění, rakoviny, zánětů, revmatismu, Crohnovy choroby,
• pásových oparů, chřipek, alergií, vředových onemocnění, lymské boreliózy,
• depresí, následků otrav, nemocí vyvolaných virem HIV,
• křečových žil, oslabení zraku.

Mimořádně vhodná je pro kuřáky.

Počátky vilcacory jako léčivé rostliny spadají přibližně do doby před 2 000 let. Po mnoho století se udržovala tradice jejího používání především u domorodých kmenů pocházejících z oblasti dnešního Peru, i když oblast rozšíření je poměrně rozsáhlá. Moderní historie užívání vilcacory však začíná teprve v 60. letech 20. století. Od té doby známe první etnofarmakologické způsoby užití a tehdy proběhlo první stanovení obsahu aktivních látek. K první komplexní studii druhu, která měla za následek prodej prvních extraktů z vilcacory, a to v Rakousku a SRN, došlo teprve na počátku 70. let. Rychle se šířící zvěsti o jejím téměř zázračném působení podnítily zájem o tuto rostlinu u farmaceutických firem po celém světě. V USA zaregistrovali několik patentů týkajících se extrakce řady alkaloidů a jejich imunostimulační aktivity. V roce 1994 uspořádala Světová zdravotnická organizace (WHO) první mezinárodní konferenci zaměřenou výhradně na vilcacoru. Na tomto zasedání byla objevu a zjištěným obsahovým látkám přiznána obdobná důležitost jako objevu chininovníku (Cinchona) a izolaci chininu. Tradičně využívanou drogou z vilcacory je kůra z kmene a kořenů z rozmanitého komplexu obsahových látek. Nejvýznamnějšími jsou proanthocyanidiny, deriváty kyseliny quinovikové, dále karbolinové a oxidoleové alkaloidy, např. pteridin, uncarin, hirsutin, ale také polyfenoly a fytosteroly (stigmasterol a kampesterol). Významná imunostimulační aktivita je pravděpodobně výsledkem působení celého komplexu látek, přesto jsou výjimečné účinky připisovány především alkaloidu isopteridinu. Triterpenoidní alkaloidy a glykosidy guinovikové kyseliny prokazují zřetelnou antivirózní aktivitu. Proanthocyanidiny mají zase schopnost snižovat křehkost krevních kapilár a spolu s další látkou (rynchophyllinem) účinně zabraňují shlukování krevních destiček a vytváření krevních sraženin.

Užití: Vilcacora se užívá při léčbě zánětlivých nemocí, astmatu, revmatismu, artritidy, menstruačních poruch, infekcí močových cest a žaludečních vředů. V některých oblastech se užívá při léčbě duševních onemocnění, ale také jako preventivní, regenerační, protialergický a tonizující prostředek.

V současné době se vilcacora využívá především jako účinný imunostimulační prostředek při léčbě chronického únavového syndromu, kvasinkových a plísňových onemocnění i oparů. Užívá se také při onemocněních pohybového ústrojí, jako jsou bolesti kloubů, svalů, šlach, včetně revmatismu. Účinná je i při infekčních chorobách, jako je chřipka, bronchitida, katary horních cest dýchacích, ale i zánět spojivek. Výrazně zlepšuje stav cév, snižuje krevní tlak a lze ji úspěšně používat i při léčbě některých kardiovaskulárních chorob. Doporučuje se též při léčbě chorob zažívacího traktu, jako je zánět tlustého střeva, plynatost, poruchy střevní mikroflóry, žaludeční katary a vředy, diabetes a hemoroidy. Klinický výzkum se v současné době soustřeďuje především na protirakovinové, antioxidační a protizánětlivé účinky vilcacory.

Složení: vodka, Uncaria tomentosa, 40 % alkoholu

Dávkování: dospělí 20 kapek 1krát denně do čaje nebo vody

Zdroj: Otec Pleskač

Kdy je vhodné měřit ketózu

V prvních dnech sice tělo produkuje ketony, ale neumí je efektivně využívat. Existují dvě metody měření ketózy. První je pomocí proužků ketoPhan/diaPhan, které měří přítomnost ketonů v moči. Druhá metoda je pomocí ketometru, který měří přítomnost ketonů v krvi. Prvních pár dní tedy budete pozorovat vysokou koncentraci ketonů v moči, což je právě znakem toho, že je tělo zatím neumí efektivně využívat. Tento stav není pro organismus ideální. V této fázi je nastaven napůl na tukový a napůl na cukrový metabolismus. Pokud se chcete dostat do ketózy, měli byste usilovat o ketoadaptaci, tedy o to, abyste měli co nejvíce ketonů v krvi, ale už téměř žádné v moči.

1.–3. den

Při snížení sacharidů v potravě pod 50 g denně začne organismus spotřebovávat vlastní zásoby glykogenu. Dochází k úbytku hmotnosti, což však primárně souvisí se ztrátou vody navázanou na glykogen. Organismus se zatím nezačal zbavovat tuků.

• Ranní glukóza: 4,3–5,3 mmol/l
• Ketony v krvi: < 0,5 mmol/l
• Ketony v moči: < 5 mg/dl

4.–21. den

Po vyčerpání zásob glykogenu se organismus začíná přepínat do ketózy. Játra začínají produkovat stále větší a větší množství ketonů. Tkáně zatím nejsou přizpůsobeny na jejich využívání, a tak většina vyrobených ketonů odchází z těla močí. Jelikož organismus už nemá dostatek původního paliva (glukóza) a na nové palivo (ketony) se ještě neadaptoval, dochází i k poklesu fyzické výkonnosti.

• Ranní glukóza: 4,3–5,3 mmol/l
• Ketony v krvi: postupný nárůst až na 3 mmol/l
• Ketony v moči: postupný nárůst až na 160 mg/dl

22.–42. den

Stále větší a větší množství buněk začíná využívat ketony jako nové palivo. Organismus sahá i po vlastních zásobách tuku, prudce klesá chuť k jídlu. Vylučování ketolátek v moči klesá na přirozenou spodní hranici, avšak podíl ketonů v krvi se drží na horní hranici – organismus se adaptoval na nové palivo – ketony.

• Ranní glukóza: může, ale nemusí klesnout až na 3,8 mmol/l
• Ketony v krvi: 2,5–3 mmol/l
• Ketony v moči: postupný pokles až na 5 mg/dl

43.–56. den

Organismus je přepnut do ketózy, nedějí se už žádné další změny. V tomto období by se ještě nemělo experimentovat se stravou, aby se tkáně stabilizovaly v novém metabolickém módu. Vysoké zásoby tuku obvykle klesají.

• Ranní glukóza: 3,8–4,5 mmol/l
• Ketony v krvi: ketony v krvi: 2,5–3 mmol/l
• Ketony v moči: < 5 mg/dl

Zdroj: Papírky na měření ketózy

Jak poznám, že jsem v ketóze

Pokud je energetický výdej větší než příjem, vždy vzniká více ketolátek. Je to přirozený metabolický děj. Ke zvýšené tvorbě ketolátek dochází při nízkoenergetické dietě. Mezi takovéto diety patří i takzvané hyperproteinové, kdy je v jídelníčku vysoký podíl bílkovin a malý podíl sacharidů a tuků. Příjem bílkovin není ale nijak extrémní. Na obsah sacharidů se klade ještě větší důraz než na obsah tuků. Pokud dietu budete důsledně dodržovat, měření ketolátek není nijak důležité. Jestliže se rozhodnete ketózu měřit, první hodnotu je vhodné měřit již před zahájením režimu, abyste měli srovnání, pokud neabsolvujete běžné interní vyšetření. K nárůstu hodnot by mělo dojít již po 3 dnech diety.

Hlavním principem (příznaky) ketonové diety je výrazné navýšení množství potravin obsahujících bílkoviny a snížení sacharidů na 25 až 40 gramů denně. Sacharidové potraviny jsou v podstatě kompletně zakázané, zejména pečivo, těstoviny, brambory, rýže, ovoce i sladkosti. Neomezená je naopak konzumace masa, vysokotučných mléčných výrobků a některých méně sladkých druhů zeleniny.

Jak poznat, že u vás nastala ketóza? Dejte na své pocity. Měli byste zaznamenávat úbytek kilogramů a centimetrů na obvodech, příliv energie a žádný hlad. Může se stát, že vám několik dnů po sobě nezmizí ani jediný centimetr. Vaše tělo hubne ve vlnách, proto se neměřte každý den, ale pravidelně třeba jednou týdně.

Kdyby vás však pocit, že u vás ketóza neprobíhá, neopouštěl, můžete vyzkoušet diagnostické proužky pro analýzu moči (například KetoPhan), které koupíte v každé lékárně. Ketony se vyplavují do krve a moči a právě v nich je tedy možné je zjistit. Myslete ale na to, že hladina ketonů v moči v průběhu dne kolísá, takže výsledek nemusí být 100% přesný.

Diagnostické proužky navíc nepoznají všechny ketolátky, ale jen acetoacetát. Výsledek tak nemusí odpovídat ani množství ketonů v krvi. A množství ketonů v krvi a v moči rovněž nezávisí jen na rychlosti jejich tvorby, ale i na rychlosti jejich odbourávání. Pokud vám tedy proužek nezrůžoví, vůbec to nemusí znamenat, že nejste v ketóze. Mimo to intenzita zabarvení proužku a dokonce ani množství ketonů v krvi rychlost vašeho hubnutí neovlivní.

Zdroj: Papírky na měření ketózy

Infekce močových cest – antibiotika

Léčba vede k potlačení zánětu, prevenci recidiv, eventuálně k odstranění příčiny (katétr). Zásadní je včas zahájená antimikrobiální léčba, klidový režim, dostatečný přívod tekutin, a to 2,5 l za 24 hodin. Pravidelná mikce a defekace jsou režimová opatření, která jsou doporučována jako součást léčby. Antipyretická terapie se doporučuje dle potřeby (ibuprofen, paracetamol).

Cystitida se léčí pomocí chemoterapeutik, která dosahují vysoké koncentrace v moči, perorálně například léky nitrofurantoin, trimetoprim, kotrimoxazol.

Délka léčby:

• nekomplikovaná cystitida 3–7 dnů;
• nekomplikovaná nerecidivující cistitida a uretrální syndrom u žen – stačí třídenní léčba;
• recidivující cystitida a u mužů – 7 až 10 dní;
• komplikovaná cystitida – 10 až 14 dní a po odeznění se brání recidivě jednou dávkou léku na noc po dobu několika týdnů až měsíců.

Při pyelonefritidě je léčba založena na látkách s vysokou koncentrací v krvi. Při podezření na pyelonefritidu je nutné ihned zahájit léčbu, každý odklad zvyšuje pravděpodobnost vzniku jizev. Volba antibiotika závisí na regionální prevalenci rezistence patogenů. U nekomplikované pyelonefritidy se empiricky podávají potencované aminopeniciliny a cefalosporiny 2., případně 3. generace. Při adekvátní léčbě by mělo dojít ke zlepšení klinického stavu během 24–48 hodin. Antibiotická terapie se upravuje dle kultivace moči a citlivosti. Nebyl prokázán rozdíl mezi perorální a intravenózní léčbou (u dětí od cca 2–3 měsíců). Indikací k intravenózním antibiotikům jsou strukturální vrozené vady vývodného močového systému, intolerance perorálních antibiotik či intolerance tekutin, těžký nebo septický průběh infekce. Doporučená doba antibiotické léčby u dětí je 10–14 dní.

Podpůrná terapie –například extrakty z brusinek mají příznivý efekt u recidivujících infekcích močových cest, dále jsou to probiotika (laktobacily osidlují zevní ústí uretry a vytlačují odtud gramnegativní flóru), imunoterapie s aplikací extraktů bakteriálních těl původců infekce močových cest.

Opatření při chronické infekci – doma by se měla denně sledovat diuréza, měřit krevní tlak, nabírat moč na kvantitativní bakteriurii, kontrolovat testačními papírky chemické složení moči.

Lázeňská péče – je na zvážení individuálního stavu pacienta; musí být spojena s pitím minerálních vod, s navozením určitého režimu pravidelného příjmu tekutin a vyprazdňování.

Zdroj: Močová infekce

Krev v moči u dítěte

Mezi nejčastější příčinu výskytu krve v moči u dítěte patří zánět močových cest. Samozřejmě krev v moči se může vyskytnout i při úrazu nebo jiném závažném onemocnění.

Znakem infekcí močových cest je výskyt klinicky významného množství bakterií v moči. Většina těchto infekcí je způsobená jediným patogenem, proto nález dvou či několika mikroorganismů v moči obvykle svědčí o kontaminaci. Za významnou bakteriurii (infekci močových cest) se považuje počet 105 a víc bakterií v 1 mililitru moči. Nejčastěji je původcem infekce tyčinková bakterie Escherichia coli (velmi často jen zkráceně E. coli). Žije v tlustém střevě a na pokožce kolem konečníku. Je jedním z nejdůležitějších zástupců střevní mikroflóry a její přítomnost je nezbytná pro správný průběh trávicích procesů ve střevě. Některé vzácnější kmeny E. coli jsou nebo za určitých okolností mohou být patogenní. Mohou tak způsobit různé zánětlivé stavy. Mezi ostatní původce infekcí močových cest patří enterobakterie, které se často vyskytují u pacientů s malformacemi močového systému.

Potvrzení diagnózy je založeno na přítomnosti klinických příznaků, laboratorních ukazatelích a pozitivitě močového nálezu: přítomnost krve, bílkovin, leukocytů a bakterií v moči. Proto dříve, než se stanoví diagnóza, je nutné odebrat a vyšetřit moč. Pro tento účel se používají sterilní zkumavky. Správný postup, který by měli rodiče zachovávat je, že je potřeba dítěti důkladně očistit vnější genitálie a do zkumavky odebrat moč ze středního proudu. Nejvhodnější je ranní moč (což ale není podmínkou), přičemž je důležité ji co nejrychleji odevzdat k vyšetření. Při déletrvající prodlevě se mohou bakterie ve vzorku pomnožit, čímž dochází ke zkreslení výsledku. Maminky často u malých dětí upřednostňují odběr moči do sáčků. Tato metoda je sice technicky jednodušší, ale je poměrně málo spolehlivá. Až 85 % nálezů ze sáčků totiž přináší falešně pozitivní výsledek. Odběr moči pomocí sáčků se používá jen na screeningové vyšetření, není vhodné takto zachycenou moč posílat na kultivační vyšetření.

Z odebraných vzorků se infekce močových cest určuje testačními papírky a podrobnějším mikroskopickým vyšetřením. Dnes již i u nás mají někteří praktičtí dětští lékaři ve svých ordinacích přesné močové analyzátory, které vyhodnotí až jedenáct močových parametrů během několika minut. Výsledek kultivačního vyšetření moči bývá obvykle znám v průběhu 24–48 hodin.

Podle lokalizace zánětu lze infekce dělit na:

• infekce dolních močových cest (cystitida) – zánět postihuje močový měchýř a močovou trubici;
• infekce horních močových cest (pyelonefritida) – zánět postihuje močovody a ledviny.

Klinické příznaky souvisí jak s místem, kde se zánět nachází, tak především s věkem dítěte.

Zdroj: Krev v moči